Category: Pivovary

Pivovar Broumov

Olivětínský pivovar byl založen řeholním řádem benediktinů někdy v letech 1345-1348.

Pivovar Jihlava

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Vrchlického 2084/2, 586 01 Jihlava

www.pivo-jezek.cz

e-mail: zakaznicky.servis@pivovary-lobkowicz.cz

  • TEXT

Starší info:
Vůbec nejstarší zmínka o pivu a Jihlavě je z 3. května 1348, kdy král Karel IV. oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje vaření piva na vesnicích. Ve středověku bylo registrováno 123 právovárečných domů. Z roku 1465 je známa listina o prodeji jihlavského domu Bavorčíků s pivovarem a sladovnou a z roku 1526 o dalším pivovaru Jiřího a Barbory Reyschových. Zajímavý obsah má listina císaře Ferdinanda III. z roku 1648 zakazující šenkování piva a vína vojákům. Dodejme jen, že do 19. století se počet zdejších pivovarů snížil na čtyři a posléze v roce 1860 převzal výrobu jihlavského piva zdejší, následně jediný pivovar.

Nejznámější chmelnice v okolí Jihlavy byly u Rančířova, kde se sklízel chmel ještě do poloviny 18. století, což dokazuje katastrální plán této vsi z roku 1785. Chmelnice se rokládaly kousek od farního kostela sv. Petra a Pavla na svahu otočeném k jihozápadu. Uvedený pomístní název Bey Hopfen Garten, Na chmelnicích, to bezpečně dokládá. V Brtnici byly ještě na přelomu 18. století známy dvě tratě, U chmelnice pod rybníkem a Chmelnice vedle nivy panské. V obci byly totiž registrovány od 16. století dva pivovary a později, po požáru roku 1803, byl postaven Collalty nový pivovar pod zámkem. Na Telečsku, ve Studené, se vařilo nejen výtečné pivo, ale kolem roku 1682 se zde úspěšně pěstoval chmel, který připomíná název nádvoří bývalého velkostatku či zámku – Chmelnice a také listina Jana Jáchyma Slavaty o zdejší robotě, dodávat do pivovaru dříví a chmel a zdejší chmelnice řádně přihnojovat a pečovat o ně. Totéž pak nařizoval ostatním poddaným na celém svém panství. Není bez zajímavosti, že velké chmelnice se dříve nacházely přímo u Telče a největšího rozkvětu dosáhly v průběhu 16. až 18. století. Pak na celém panství postupně zanikají. Podle pomístního názvu „Chmelnice“ můžeme je ještě na začátku tohoto století vystopovat v obcích Klátovci, Horním Poli a Radkově.
Chmel se pěstoval i na opačném konci dnešního jihlavského okresu. V Registrech panství Rudoleckého z roku 1585 a 1616 se uvádí pivovar a sladovna v Černé, kde se pivo vařilo až dvakrát týdně a ještě navíc k panské ruce pivo bílé. Celkem zde byly tři chmelnice a to u Měřína a Mezeříčka, kde byly už od 16. století a jedna z místních tratí se nazývala Chmelnice ještě počátkem tohoto století: V Černé pak byl jeden z rybníků pojmenován Za chmelnicí. Poddaní ze Zhoře, Jamného, Rybného a Nadějova robotovali často tím, že vozili pšenici k panskému pivovaru až od Třebíče. Měřínští a poddaní z Černé zase „chmel štikali či sekali“. Bez zajímavosti není ani zmínka o několika právovárečných domech v Měříně, kde z každého vyšenkovaného sudu se vrchnosti platily 4 bílé groše.
Trhy postupně zaplavovalo jihlavské pivo. To však neznamená, že se nedováželo pivo odjinud. Důkazem může být povrchový sběr středověkých střepů na polích v okolí Rounku, kde byly mimo jiné nalezeny i porcelánové pivní uzávěry z přelomu tohoto století a to z Jaroměřic, ze Znojma, ale i dalších míst.
V roce 1859 se usnesl jihlavský Mälzerschaft (sladovníci) zrušit poslední 4 pivovárky i domácí sladovničky a postavit společný moderní pivovar Iglauer Mälzerschaft Brauerei. Majitelé právovárečných domů upsali celkem 541 podílů, čímž byl získán kapitál 54 100 zlatých. Výkopové práce byly započaty ještě v roce 1859 a 4.dubna 1861 byl pivovar s velkou parádou slavnostně otevřen. Právovátečníci obdrželi soudek moku z nového pivovaru. A že již tehdy sládek Jelínek pivo vařit uměl, o tom svědčí skutečnost, že se slavnost notně protáhla. Jelikož byl pivovar od svého založení převážně německým majetkem, po válce propadl konfiskaci a byla na něj uvalena národní správa. Vzhledem k uzavírání malých pivovarů v okolí výroba stoupala, až dosáhla v roce 1962 rekordních 200 000 hl. Kuriozitou té doby bylo, že chladící pivovarské kompresory drahnou dobu chladily ledovou plochu Horáckého zimního stadionu.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1959 Horácké pivovary n.p.
1960-1990 Jihomoravské pivovary n.p.
V roce 1995 dosáhl v privatizovaném pivovaru majority doyen rakousko-českého pivovarnického rodu původem z Třebíčska Karl Schwarz (společnost Brauerei Zwettl Karl Schwarz Ges.m.b.H..), jenž postupně získal až 61 000 akcií. To v té době činilo 80 % firmy se základním kapitálem 88 milionů a s vlastním kapitálem 140 mil. Kč. Karl Schwarz investoval v Jihlavě do rekonstrukce zchátralých budov i zastaralé technologie během několika měsíců po svém majetkovém vstupu 270 milionů korun. „Chceme v Jihlavě staleté tradice pivovarnictví obnovit, a to na nejvyšší soudobé úrovni,“ tehdy řekl. Při té příležitosti také v rozhovoru uvedl, že jeho rodinná firma je nepřítelem jednotné a unifikované chuti piva prosazované největšími americkými a evropskými pivovary. „Každý region by měl mít své specifické nezaměnitelné pivo a Vysočina – ať již českomoravská či rakouská – není výjimkou,“ vysvětlil tehdy pivovarník. Z tohoto důvodu hodlal K. Schwarz obnovit na Českomoravské vysočině dokonce pěstitelství chmele, k čemuž také svého času získal garanci odborných agrárních rakouských fakult. Smělé plány rakouského podnikatele však narazily na českou realitu. Nevymahatelné pohledávky dosáhly koncem roku 1997 celých 22 mil. Kč. Podle slov ředitele pivovaru Jana Kylbergera rakouský podnikatel dával všanc nejen rodovou tradici majitelů pivovaru v Zwettlu, ale i svůj čestný titul zemského komerčního rady. „Podnikatel jeho formátu a pověsti si totiž v sousedním Rakousku nemůže dovolit být současně majitelem firmy, která má – byť nezaviněně – milionové dluhy,“ řekl J. Kylberger. Titul komerčního rady podle něho Karl Schwarz považoval za natolik zavazující, že byl kvůli jeho neposkvrněnosti ochoten obětovat i několik set milionů korun investovaných do pivovaru v minulých třech letech. „Díky nečestné platební morálce českých partnerů, nedokonalému právnímu prostředí a nedostatečné vůli českého státu čelit tuzemským nezákonným monopolním praktikám ztratil postupně Karl Schwarz zcela důvěru v podnikání u nás. Navíc se v souvislosti s druhotnou platební neschopností pivovaru stále více obával případného narušení své podnikatelské prestiže,“ doplnil Kylberger. Proto se Schwarz závěrem roku 1997, po několikaměsíční marné snaze prodat majoritní podíl seriosnímu zahraničnímu zájemci, rozhodl své akcie převést na management pivovaru. Současně s tím projevil přání, aby na nadcházející březnové valné hromadě byla jména všech příslušníků rodiny Schwarzů z orgánů akciové společnosti definitivně odstraněna. „Nabídka pana Schwarze byla mimořádně seriosní,“ podotkl Kylberger. Dodal, že pivovar tak dostal možná poslední šanci pokusit se v tvrdé domácí konkurenci přežít. Roční lhůtu odkladu splácení dluhů navíc po dohodě firmě poskytly i rakouské finanční ústavy. Pivovar se totiž odchodem Karla Schwarze zařadil mezi daňově zvýhodněné malé pivovary, což zvyšovalo naděje na odstranění druhotné platební neschopnosti. „Neúspěch Zwettleru byl překvapením, zřejmě nedůsledně restrukturalizovali společnost a neodhadli své síly a situaci na českém trhu,“ domníval se analytik Petr Bodeček ze společnosti Cyrrus. Podle něho si rakouský pivovar neuvědomil omezení, která přináší právě vysoká spotřeba piva v ČR. „Objem trhu totiž nemůže výrazně růst, pivo se již nestane populárnější,“ upozornil.
Od poloviny června 1998 si mohli milovníci piva a místní patrioti z Telče a okolí pochutnat na nové pivní značce. Jednalo se o světlou dvanáctku, která nesl název Telčský Zachariáš. „Myšlenka vznikla v roce 1997 a podle upravených receptur z městského archivu vyrábí jihlavský pivovar naše telčské pivo,“ řekl starosta Telče Václav Jehlička. Slavnostní křest si Telčský Zachariáš odbyl na domácí půdě v rámci Svátku hudby. V roce 1998 ztráta společnosti činila 25,7 mil.Kč.
Studniční vodu pro výrobu svého piva začal opět po desetiletích zkoušet pivovar na počátku roku 1999. K tomuto účelu již před čtyřmi měsíci v pivovaru otevřeli desítky let nepoužívaný vrt. Jednalo se o studni hlubokou zhruba 70 metrů, lokalizovanou přímo pod objektem pivovaru v centru Jihlavy. „Zatím vodu ze zmíněného vrtu používáme pouze k užitkovým účelům,“ upozornil v únoru 1999 ředitel. Dodal, že donedávna opuštěnou studni je prý totiž třeba nejdříve takříkajíc propláchnout. Podle Kylbergera se ovšem jednalo o kvalitní vodu, která by mohla při výrobě piva nahradit dosud používanou vodu z veřejné vodovodní sítě. „Změnu však nelze uskutečnit naráz – přechod na klasickou vodu při výrobě piva musí být postupný,“ upřesnil ředitel Kylberger.
Společnost, které hrozilo ukončení výroby z důvodu nedostatku finančních prostředků, se na počátku roku 1999 dohodla s jihlavským finančním úřadem na odkladu splátek svých závazků ve výši 5 mil.Kč. V květnu 1999 byl vážně ohrožen důležitý pokus vedení firmy o záchranu. Přestože v té době žádný věřitel uvržením pivovaru do konkursu nehrozil, byla situace podniku velice vážná. O poskytnutí půjčky pivovaru jednalo dne 12.5.1999 jihlavské městské zastupitelstvo. Poté, co ředitel pivovaru přednesl důvody žádosti, se však ze sedmatřicetičlenného zastupitelského sboru zvedly pouze tři ruce pro uvolnění peněz a situace podniku se vážně zdramatizovala. Předlužený podnik se pokusil odvrátit hrozící bankrot za pomoci pětimilionové půjčky, o kterou požádal město. Peníze měly zaplatit část dlužných splátek finančnímu úřadu a dodavatelům. Celkem pivovar v květnu 1999 dlužil zhruba patnáct milionů. Peníze z půjčky by podniku pomohly k odlehčení břemene starých dluhů, které táhly pivovar k zemi. Na peníze od města byla vázána další půjčka od banky. Jihlavský starosta Vratislav Výborný prohlásil: „experti finanční komise usoudili, že půjčka by s největší pravděpodobností znamenala vyhození peněz. Jako jihlavského patriota mě velice mrzí, že je ohrožena budoucnost významného symbolu města, ale na to, abychom dělali nějaká gesta, je pět milionů přece jen dost peněz“ . Podle starosty navíc město tyto peníze nemělo a muselo by buď komplikovaně přesouvat peníze mezi položkami rozpočtu, nebo si je někde půjčit. Pro podporu pivovaru hlasoval komunistický zastupitel Pavel Šlechtický. „Myslím, že hlasování o půjčce bylo především hlasování o důvěře v management firmy. Kromě toho, že věřím v další budoucnost pivovaru, pro mě byla rozhodující hrozba zániku firmy a s tím spojené problémy s prázdným podnikem v centru města,“ upřesnil. Do finančních potíží se pivovar dostal v roce 1997. Poté, co byl nucen vynaložit deset milionů korun na výměnu lahví, se dostal do druhotné platební neschopnosti a nebyl s to platit svým dodavatelům. V roce 1998 se podařilo zastavit propad firmy a nové vedení si získalo důvěru banky, která financovala rekonstrukci. Podniku však zůstaly dluhy za dodávky z roku 1997. Od začátku roku 1999 již firma vykazovala zisk a dluhy se dařily zmenšovat, oproti patnácti milionům dluhů měl pivovar osmnáct milionů obtížně vymahatelných pohledávek. Největší akcionáři v roce 1999: Jan Kylberger 52 % , Pivovar Zwetler 19 %. Počet zaměstnanců v roce 1999 byl 65. Sázka na lokální patriotismus vyšla představitelům a zaměstnancům pivovaru, kteří se na začátku léta 1999 v zoufalém pokusu o záchranu obrátili na obyvatele Jihlavska s neobvyklou peticí. V emotivní kampani žádali konzumenty, aby větším nákupem jihlavského piva pomohli předlužené firmě z hospodářských potíží. Lidé si vzali záchranu pivovaru za svou a během posledních tří měsíců se zvýšil výstav v porovnání s rokem 1998 o více než 5 %. Díky tomu mohli jihlavští uhradit několikamilionový dluh finančnímu úřadu, který byl pro firmu velmi nebezpečný. Kromě vyhlídek záchrany si za svůj originální počin pivovarští vysloužili i pochvalu prezidenta Hospodářské komory Zdenka Somra. „Myslím si, že je to důkaz, že lokální patriotismus je v podnikání dobrý, a do budoucna je důležitou pomocí při budování úspěšných firem,“ uvedl Somr.
Tržby pivovar a sodovkárny činily v roce 1999 přibližně 135 mil.Kč. Pokles tržeb představovalo 10 % proti roku 1998, kdy společnost utržila 150 mil.Kč. „Výpadek tržeb zapříčinila krize odbytu na ruském trhu, kam jsme nedodali ani jeden hektolitr piva z plánovaných dvaceti tisíc,“ řekl ředitel Kylberger. Společnost vystavila v roce 1999 celkem 86 000 hl piva, což bylo o 15 tisíc hl piva méně než v roce 1998. Výstav nealkoholických nápojů vzrostl proti roku 1998 o 23 % na 29 000 hl. Po třech letech hlubokých ztrát dosáhla firma v roce 1999 kladného hospodářského výsledku ve výši 765 tisíc Kč a v závěru roku 1999 dokonce zaznamenala růst výstavu. „Provedli jsme rozsáhlá úsporná opatření a omezili jsme nákladovost výroby až o 20 %. Zastavili jsme také úbytek produkce,“ konstatoval generální ředitel a nový majitel pivovaru Jan Kylberger s tím, že významnou roli při snižování nákladů sehrál především pronájem sladovny v Náměšti na Hané. „Jsme schopni vyrobit slad levněji, než kdybychom ho nakupovali,“ doplnil. Pivovar také výrazně přitvrdil svou obchodní politiku a začal dodávat pouze odběratelům s dobrou platební morálkou.
O poznání lepší náladu, než po finančně nevydařené sezóně 1999 začínali mít v únoru 2000 někteří zemědělci z Jihlavska a jeho okolí. Naději na lepší rok mezi zbědované rolníky přinesla nabídka spolupráce od soukromého podniku. „Pro naši sladovnu v Náměšti na Hané chceme od producentů z Vysočiny nakoupit na tři a půl tisíce tun sladovnického ječmene. V roce 1999, kdy jsme měli sladovnu pronajatou prvním rokem jsme ještě spolupráci se zdejšími zemědělci nestihli navázat, ale pro příští sezóny s nimi počítáme,“ objasnil ředitel pivovaru Jan Kylberger a doplnil, že již vyrobili slad ze sedmi set tun ječmene z sklizně 1999 producentů z Jihlavska a Pelhřimovska. Za významnou podporu zemědělců považoval nabídku pivovaru Vladimír Štolba z jihlavské Agrární komory, podle něhož se na okrese vyprodukovali zhruba čtyři tisíce tun sladovnického ječmene. „Každá nabídka a odbyt jsou vítané. Přestože se sladovnický ječmen dá pěstovat pouze v níže položených částech okresu a vyžaduje větší péči, je to za předpokladu dobrého roku jedna z mála plodin, na které se neprodělává,“ uvedl. S nabídkou pivovaru byl spokojen i předseda Asociace soukromého zemědělství Jihlavska Arnošt Jakubec. „Pro náš region je to určitě významné množství a vzhledem k tomu, že se sladovnický ječmen vykupuje za vyšší ceny než ječmen krmný, bude jistě o dodávky pivovaru řada soukromých rolníků usilovat,“ řekl. K vlastní výrobě sladu vedla, podle ředitele Kylbergera, především snaha o zlepšení kvality piva. „Je vyzkoumáno, že se pro výrobu tradičního českého piva mnohem více hodí slad z klasických humnových sladoven, než produkt velkovýroben do českého pivovarnictví zavedený až v šedesátých letech. Pro nás je navíc důležité, že si můžeme výrobu jedné z nejdůležitějších surovin hlídat sami,“ vysvětlil Kylberger a dodal, že jsou s kvalitou ječmene z Vysočiny spokojeni a spoluprací s místními producenty chtějí podpořit region, ve kterém pivovar naopak nacházel odbyt pro podstatnou část své produkce. „Chceme, aby Vysočina držela pohromadě a když máme možnost nakoupit suroviny zde, není důvod se obracet jinam.
Pět cisteren s prvními čtrnácti tisíci hektolitry piva Ježek se vydalo 13.3.2000 z pivovaru přes Belgii za svými anglickými konzumenty. „Se zakázkou na 4 500 hl jedenáctky se na nás obrátila přímo anglická strana. Jedenáctistupňové pivo bude stáčeno do speciálních lahví v belgickém pivovaru Martens a v Anglii se bude prodávat od 1. 4. 2000 pod značkou České pivo z pivovaru Jihlava,“ uvedl ředitel pivovaru Jan Kylberger. Kylberger dále upřesnil, že pokud se na anglickém trhu produkt uchytí, předpokládají Jihlavští další dodávky dvou tisíc hektolitrů měsíčně. „Je to pro nás velmi významná zakázka a věřím, že budou mít zájem o další spolupráci,“ doufal Kylberger. Pivovar prošel v minulých letech rekonstrukcí technologie, později podnik opustil rakouský investor a nový český management se potýkal s hospodářskými potížemi. Pivovar vystavil za první dva měsíce roku 2000 celkem 16 805 hl piva, což bylo o 8 100 hl více než za stejné období v roce 1999. Ve společnosti, jejíž základní kapitál činil 86,3 mil. Kč, pracovalo v roce 2000 celkem 70 zaměstnanců. Vývoj hospodaření pivovaru v prvním čtvrtletí roku 2000 sliboval překonání rekordů v novodobé historii společnosti. Prodej piva vzrostl o 25 %. Ambiciózní firemní plány se opíraly jednak o odeznívající cenovou válku a jednak o perspektivní trh s nealkoholickými nápoji. „V květnu 2000 zdražila řada velkých pivovarů, čímž se otevřel prostor pro regionální firmy. Průzkumy trhu také ukazaly, že český konzument je již nasycen levnými pivy a i přes vyšší cenu se vrací ke kvalitním produktům,“ poznamenal Kylberger. Koupěschopnost tuzemských spotřebitelů byla podle něho sice stále na nízké úrovni, ale pivovary tento faktor již zakalkulovaly do ceny. Pivovar vykázal od ledna do dubna 2000 meziroční nárůst tržeb o 75 % na 59,8 mil. Kč. Pivovar vystavil téměř 44 000 hl piva, což byl téměř dvojnásobek oproti stejnému období v roce 1999. V limonádách se podařilo firmě zvýšit výrobu na více než deset tisíc hektolitrů. „Konzument začal rozlišovat piva produkovaná sériově a piva z menších regionálních pivovarů, které vyrábějí piva z tradičních kvalitních surovin,“ řekl k výsledkům Jan Kylberger. Pivovaru se také dařilo exportovat, především do Británie a Rakouska. Vývoz roku 2000 již v dubnu přesáhl pět tisíc hektolitrů. Od srpna 2000 vlastnila 19 % akcií firmy belgická distribuční společnost Bockhold N.V.. Ředitel Jan Kylberger vlastnil 60,3 % akcií. Více než 100 000 hl vystavil pivovar od ledna do září 2000. Jednalo se o meziroční nárůst 84 % a již byl překonán celkový výstav roku 1999. Podle vedení bylo zvýšení výroby dáno vyšší kvalitou piva. Tu společnost docílila přechodem na používání vlastního sladu. Sázka na patriotismus spotřebitelů znamenala pro pivovar záchranu. V roce 2000 jihlavští uvařili o polovinu více piva, než v roce 1999 a dařilo se i vyvážet. „Pro nás i pro malé pivovary obecně, byl rok 2000 příznivý,“ uvedl Jan Kylberger. „V našem případě lidé poznali, že vaříme poctivé české pivo a znovu se k němu vrátili,“ objasnil Kylberger jednoduchý recept ke znovuzískání přízně spotřebitelů. Při výrobě se snažili co možná nejvíce využít místních surovin. „Na vesnicích se například setkává s příznivým ohlasem to, že k výrobě sladu, který si pro zajištění lepší kvality piva vyrábíme sami v Náměšti na Hané, používáme výhradně ječmen od zemědělců z Vysočiny,“ uvedl.
Pivovar začal již před zhruba patnácti lety jako první vařit sváteční speciál a tuto tradici neporušil ani v prosinci 2000. Tradiční sváteční čtrnáctku vařili dvakrát do roka, vždy před Vánocemi a Velikonocemi, a snažili se tak navázat na staročeskou tradici, kdy tato silná piva lidem pomáhala v postním čase doplňovat energii.
Pivovar vystavil v roce 2000 asi 130 000 hl piva, což znamenalo meziroční nárůst o více než 50 %. U nealkoholických nápojů pak společnost zaznamenala nárůst výroby o třetinu na 37 500 hl. „Dochází k ozdravění výrobního portfólia pivovaru,“ poznamenal Kylberger s tím, že klesal podíl výčepních piv na celkové výrobě. To podle něj souviselo s trendy u regionálních pivovarů, které by měly konzumentům spíše nabízet speciální piva, odlišná od řadově vyráběných. Společnost v roce 2000 začala také distribuovat i další alkoholické nápoje, za které utržila okolo patnácti milionů korun. „Chceme nabídnout kompletní servis nápojů, a odezva je zatím pozitivní,“ dodal ředitel. Celkové tržby za rok 2000 se více než zdvojnásobily na 198 mil. Kč a zisk se pohyboval okolo dvou miliónů korun. Ve společnosti, jejíž základní kapitál činil 88,71 mil. Kč, pracovalo v roce 2000 včetně 11 lidí ze sladovny v Náměšti na Hané 79 zaměstnanců. Největšími vlastníky byli s 60,3 % akcií Jan Kylberger, který zastupoval zájmy managementu pivovaru, a od srpna 2000 belgická společnost Bockhold N.V., která vlastnila přes 19 % akcií. V roce 2000 se pivovaru podařilo vyvézt na 7 000 hl piva do Rakouska a Velké Británie. „Měníme naše výrobkové portfolio ve prospěch ležáků a specialit, které se pohybují ve vyšších cenových kategoriích. Postupně opouštíme výrobu levných piv,“ doplnil generální ředitel.
Již druhý zahraniční investor se v krátké době v pivovaru chystal v roce 2001 získat většinový podíl. Po neúspěšném působení rakouské firmy Braurei Zwettl, která zanechala podnik v hlubokých ztrátách a dluzích, se majoritním akcionářem po navýšení základního jmění (o 133,07 mil. Kč) stala belgická společnost Bockhold. „Pro pivovar je to zásadní obrat. K navýšení jmění dojde kapitalizací pohledávek ve výši 130 mil.Kč, které tak přejdou do vlastního jmění,“ vysvětlil v březnu 2001 generální ředitel Jan Kylberger. Ke změně vlastnických poměrů mělo dojít do června 2001. Bockhold vlastnil téměř 20 % akcií, které v roce 2000 koupil právě od rakouské Braurei Zwettl. Belgická obchodní společnost měla ve svém portfoliu pivovary v Rumunsku a také v domácí Belgii. „Jejich zájmem je vyvážet jihlavské pivo na západní trhy prostřednictvím vlastní distribuční sítě. S Bockholdem jsme začali spolupracovat již na firemním rozpočtu a cílech,“ konstatoval Kylberger. Koncem roku 1997 to vypadalo, že pivovar skončí, tradiční značka definitivně zmizí z trhu a několik desítek zaměstnanců přijde o práci. A to přesto, že rodina vlastnící pivovar ve Zwetlu investovala do modernizace 300 mil. Kč. Jenže peníze nejsou všechno, noví vlastníci nepochopili českou mentalitu, nedovedli jednat s lidmi. A dávat najevo, že sem přišli zachránit jihlavské pivo, také nebyl nejšťastnější tah. Skončilo to návrhem na likvidaci firmy. Ostatně jihlavský pivovar by nebyl první a zřejmě ani poslední, který by v tvrdé konkurenci musel zavřít své brány. „Nakonec jsme se dohodli, že své podíly převedou na tři osoby z managementu. Schwarzovi tu ztratili hodně peněz a myslím, že můžeme děkovat starému pánovi, který je pivovarský tělem i duší, že jsme dostali šanci pivovar zachránit. Bez jeho pochopení by to nebylo možné,“ řekl v dubnu 2001 ředitel firmy Jan Kylberger a dodal, že kdyby nebylo zaměstnanců, kteří se přes hrozící katastrofu neohlíželi po jiných místech a zůstali, nikdy by se to nepodařilo. V šéfovském křesle prožil devětatřicetiletý ředitel ještě jeden zlomový okamžik, i když víc než o peníze šlo o něco jiného. Před dvěma roky pivovar požádal jihlavskou radnici o pětimilionovou půjčku na splacení závazků vůči státu. Zastupitelé, třebaže hokejisty Dukly podpořili podstatně větší sumou, žádost pivovaru, který má ve městě mnohem delší tradici než hokejový oddíl, odmítli. „Nepochopil jsem to, vždyť šlo i o zachování pracovních míst a koneckonců z každého fungujícího podniku má město nemalé příjmy. Obávali jsme se, že některý z věřitelů se obrátí na soud s žádostí o prohlášení konkurzu na pivovar. Tehdy jsme se s našimi zaměstnanci obrátili přímo na Jihlaváky. Petice ve stylu – když nepomohli politici, pomozte, občané – zabrala. Lidé se začali vracet k našemu pivu, rostl výstav a v posledních dvou letech už máme vyrovnané hospodaření. Boj s tou černou duchnou špatné pověsti se nám podařilo vyhrát. Mnozí o našem pivu mluvili špatně, a přitom ho třeba už několik let ani neochutnali. To je bohudík za námi,“ vysvětlil Jan Kylberger. On sám Jihlavan není. Narodil se v Plzni. Z kádrových důvodů nemohl jít na střední školu, a tak se nejprve vyučil sladovníkem. Při zaměstnání vystudoval průmyslovku a jako dělnický kádr, byl přijat na Vysokou školu chemicko-technologickou. Několik let byl technologem v Prazdroji. Pak jako kdysi vandrovníci vyrazil do světa; našel si práci ve Švýcarsku. „V Bernu jsem zůstal téměř šest let. V tom krásném městě, které připomíná Prahu, se mi líbilo a práce také byla zajímavá. Poznal jsem trochu jinou technologii a hlavně jiný vztah k práci. Ti lidé – od skladového dělníka až třeba po ekonoma – jsou profesionálové v tom nejlepším slova smyslu. Byl jsem na vážkách, jestli ve Švýcarsku nemám zůstat. Ale najednou jsem začal pociťovat stesk. Zkušení emigranti říkají, že v tomhle směru jsou pátý a šestý rok rozhodující. Kdo je přečká, většinou se už domů nevrátí. Náhodou jsem v německém odborném časopise našel inzerát pana Schwarze, který hledal pracovníky do jihlavského pivovaru,“ vzpomínal Jan Kylberger. Po oslnivém rozjezdu, kdy chátrající pivovar získal nejen moderní technologii, ale i úplně nový kabát a novou restauraci, přišla už zmiňovaná hrozba likvidace a každý v pivovaru se musel rozhodnout, jestli pomůže při pokusu o záchranu. Šance na úspěch byla tehdy sotva padesátiprocentní. A nebýt úlevy pro malé pivovary ve spotřební dani, kterou se přes odpor řady politiků podařilo prosadit v polovině devadesátých let, Ježek by se zcela jistě v Jihlavě už nevařil. Na rozdíl od pivovaru Bernard, který své pivo prodával prakticky po celé republice, jihlavská strategie byla jiná. Ředitel Kylberger o ní řekl: „Chceme být dobrým domácím pivem. Aby region měl vztah k nám a my k regionu. Aby Jihlaváci říkali – to je naše pivo. K malým pivovarům neodmyslitelně patří i speciality. Proto jsme připravili nové pivo – osmnáctku Jihlavský Grand. Poprvé se vařilo v právovárečných domech přesně před sto čtyřiceti lety. V našem oboru člověk nemůže dělat žádné velké prognózy, protože cenu piva určují především velké pivovary, ale myslím, že krizi jsme – snad – díky zaměstnancům a hlavně Jihlavákům definitivně překonali.“
O pětinu, na 35 tisíc hl piva klesl výstav pivovaru od ledna do dubna 2001. Pivovar podle ředitele Jana Kylbergera snížil prodej nejlevnějšího, výčepního piva, které firma prodávala v roce 2001 podstatně dráž než v roce 2000. Pivovar hospodařil od ledna do června 2001 se ziskem, a to i přes pokles výstavu oproti stejnému období roku 2000. Podnik vystavil 50 000 hl piva, jeho tržby činily 89 milionů Kč a zisk 135 tisíc Kč. V roce 2000 za stejné období pivovar vytočil 73 000 hl piva při tržbách 100 milionů Kč a ztrátě 530 tisíc Kč. Pokles výroby se týkal nejlevnějšího výčepního piva, ostatní druhy naopak trochu rostly. Právě nejlevnější pivo pod značkou Pivoj meziročně zaznamenalo pokles výstavu z 37 000 na 18 000 hl. „Pokles, cenově řízený, je v souladu s naším plánem omezit výrobu těchto piv a zaměřit se na speciály,“ poznamenal Kylberger. K zisku pivovaru pomohlo květnové zvýšení cen o 5 – 10 %, když jihlavská firma podobně jako ostatní následovala plzeňský Prazdroj. Za prvních šest měsíců pivovar zvýšil o pětinu na 22 000 hl prodej nealkoholických nápojů, které buď sám vyráběl nebo dál prodával cizí značky. Pivovar se zaměřoval na region Jihlavska a kraje Vysočina, kde umistil asi 80 % produkce. Nejvzdálenější hospodou, jež čepovala Ježka byla údajně obec Jedlová v Lužických horách
Nová technologie pro filtraci sudového piva byla uvedena do provozu v pivovaru v listopadu 2001. Podle ředitele Jana Kylbergera již veškeré sudové pivo procházelo ve studeném stavu ultrafiltrem, kde se mechanicky filtruje přes bavlněný filtr s jemnými póry. Nová metoda nahradila doposud používanou tepelnou pasterizaci a podle Kylbergera se Ježek stal pivem s přírodní chutí. Filtrace se týkala celého sortimentu sudového piva. Nová technologie zaručovala trvanlivost v délce čtyř měsíců. Lahvové pivo i nadále procházelo tepelnou pasterizací.
Jako každý rok, tak i v roce 2001 pivovar vyrobil a právě před vánočními svátky distribuoval speciální světlý ležák 14° Ježek. Jelikož tuto specialitu nastáčel ještě v době velikonočních svátků, na etiketách používal standardní motiv.
Pokles výstavu o pětinu, mírně pod 100 tisíc hl, to byl výsledek pivovaru za rok 2001.. „Do výstavu se tak promítlo plánované snížení neziskové výroby nejlevnějšího piva o 25 tisíc hl,“ řekl ředitel Jan Kylberger. „Na nejlevnější piva, která se pohybují pod hranicí šest korun za půllitr, pivovar dlouhodobě doplácel. Snažíme se zvyšovat výrobu kvalitnějších piv a speciálů, po kterých posledním rokem stoupá i poptávka,“ uvedl Kylberger. Společnost očekávala za rok 2001 vyrovnané hospodaření a tržby kolem 200 milionů korun jako v předchozím roce. Prodej piva se na tržbách firmy podílel 120 miliony Kč, zbylých 80 milionů Kč přinesla výroba a prodej nealkoholických nápojů a obchod s nápoji včetně alkoholických. Pivovar včetně pronajaté sladovny v Náměšti na Hané v roce 2001 zaměstnával 79 pracovníků. Základní kapitál činil 221,8 milionu korun. Majoritním vlastníkem byl stále Kylberger, ale po emisi nových akcií se jím měla stát belgická společnost Bockhold N.V., která zatím vlastnila 19 % akcií. Od listopadu 2001 je sudové pivo nepasterované.
„Předpokládáme, že budeme kopírovat zdražení velkých pivovarů, nejvýše však o 0,50 Kč na půllitr,“ řekl v lednu 2002 ředitel Jan Kylberger. Cena jihlavského piva se naposled zvýšila v květnu 2001, a to o 50 haléřů. Půllitr světlé desítky v lednu 2002 stál 6,40 Kč a dvanáctky 8,50 Kč
Společnost snížila za první čtvrtletí 2002 výstav piva o desetinu na 23 000 hl proti stejnému období roku 2001. „Tržby meziročně stagnovaly na 38 milionech Kč,“ řekl Jan Kylberger s tím, že pokles výstavu byl důsledkem plánovaného snižování výroby levného piva. „Zákazníci odstupují od superlevných piv, to je šance pro střední pivovary uplatnit kvalitu,“ řekl Kylberger. Pivovar zaznamenal rostoucí poptávku u speciálů a prémiových piv. V prvním čtvrtletí se naopak zvýšil prodej nealkoholických nápojů, a to o 14 % na 4 000 hl. Výroba a prodej nealkoholických nápojů a obchod s nápoji včetně alkoholických se na tržbách podniku podílely více než jednou třetinou.
Společnost zvýšila cenu piva od května 2002 v průměru o 5 %. Společnost v roce 2002 zprovoznila investice za 34 milionů korun. Do nových skladovacích hal firma vložila 16 milionů Kč a za 18 milionů se pořídila linka na etiketování lahví, řekl v květnu 2002 generální ředitel Jan Kylberger. “ Dříve jsme zboží skladovali v nevyhovujících prostorech na více místech, “ dodal Kylberger. Nová linka na etiketování lahví označuje i třetinkové pivní lahve, určené na export. Podnik zatím vyvážel zhruba 5 % produkce piva a další posílení exportu plánoval.
Dne 24.5.2002 přivítal sládek Jan Barák ve dvoře pivovaru návštěvu ze zahraničí. Do krajského města zavítalo 17 novinářů z Anglie, Irska, Ruska, Indie, Kanady, Holandska a čtyřčlenný ruský televizní štáb. “ Jsme poctěni jejich návštěvou a jsme rádi, že náš pivovar budou prezentovat ve své rodné zemi, “ sdělil sládek Jan Barák, který jim na úvod představil pivovar, kde se vaří pivo už od roku 1860, se vším všudy. Všichni cizinci, jako správní novináři s blokem a tužkou, nenechali sládka vydechnout a pokládali mu vyčerpávající otázky týkající se pivovaru, kterého v žádném případě nemohli zaskočit, neboť v pivovaru pracuje už devětačtyřicátým rokem. Dvanáct stupňů v chodbě v dolních prostorách pivovaru mezi potrubím a turbínami, kde se stáčí pivo, cizince dorazilo, a tak po ochutnávací akci velmi studeného Ježka, které mimochodem novinářům velice chutnalo, nejvíce však tmavovlasé Indce, se těšili na teplé typicky české jídlo v Pivovarské restauraci.
Již dlouhá léta jezdil povoz s koňmi pro jihlavský pivovar. Kočí Miroslav Stránský z Velkého Beranova s kobylkami Lindou a Zorkou pravidelně objíždějí městské restaurace a rozvážejí pivo. Tuto práci převzal po svém tchánovi, který ji vykonával jedenáct let, a od roku 2000 ji dělá sám.
Pivo Ježek a uzené koleno – takovou tabulí zakončila vláda dne 12.června 2002 své jednání v Jihlavě a své působení před volbami. V Pivovarské restauraci ve dvoře pivovaru se loučil i premiér Miloš Zeman, který se v oblíbeném kraji na Vysočině hodlal usadit i v politickém důchodu.
Úspěchem skončil v srpnu 2002 45. ročník Žateckých slavností chmele pro pivovar z Vysočiny. V segmentu specialních piv zvítězil osmnáctistupňový Jihlavský Grand. Jako nejlepší značka byla odborníky ve své kategorii také vyhodnocena tmavá desítka Ježek. Dosažených výsledků si zástupci pivovaru cenili. „Je to odraz toho, že naše pivo jde nahoru a kvalitu si drží již několik let. Ocenění využijeme i k propagaci naší produkce,“ řekl vedoucí obchodního oddělení Marek Simbártl, kterého navíc potěšilo, že jihlavské produkty za sebou nechaly mimo jiné i pivo z Černé Hory, Chodovar a Zlatovar.
Nepříliš povedené léto nepotěšilo pivovary. Obchodní ředitel pivovaru Marek Simbartl zhodnotil v září 2002 prázdniny z pohledu prodeje piva a limonád.
* Jak jste spokojeni s odbytem piva o letních prázdninách?
Léto nedopadlo zcela podle našich přesných plánů. Ve výsledcích se odrazily povodně. S nižším prodejem musíme počítat u prodeje lahvového piva. Méně piva odebírají v pražských Delvitách a obchodech v záplavami postižených jižních Čechách. U sudového piva registrujeme návrat konzumentů k regionálním značkám a zaznamenali jsme nárůst prodeje.
* Prodávaly se lépe alespoň nealkoholické nápoje?
V této oblasti bylo léto pro naši společnost rekordní. Fungujeme jako velkoobchod nealkoholickými nápoji. Klasické jihlavské limonády si necháváme vyrábět v sodovkárně Příbram dle naší receptury. Mimoto se ukazuje, že celosvětový trend přechodu spotřebitelů od piva spíše k energetickým a nealkoholickým nápojům přichází i na Vysočinu. Tento jev naznačilo i letošní mistrovství světa ve fotbale. Piva se prodalo méně, než se očekávalo.
* Říkáte, že spotřebitelé se mění. Co ovlivňuje rozhodující měrou jejich chování?
Lidé jsou ovlivněni reklamou. Na trhu získávají výrobci s dostatkem financí, ovšem důležitým faktorem je i kvalita. vyráběného piva. Proto malé regionální pivovary, které vyrábějí klasické české pivo, získávají pomalu zpět podíly na trhu se sudovým pivem.
* Jakou pozornost věnujete pivnicím s ohledem na podporu prodeje svých výrobků?
Finančně hospody nepodporujeme. Bez materiální pomoci to dnes již ale nejde. Pivo je nutné nabízet v příjemném prostředí, značkovém skle, dobře vychlazené a ošetřené. Věnujeme zvýšenou pozornost servisu všech našich pivnic, který spočívá v dodávkách skla, podtácků, ubrusů, slunečníků, účtenek, chlazení a výčepního zařízení a zejména vlastní servisní technici v pravidelných intervalech čistí pivní rozvody ve všech pivnicích, kde se točí jihlavské pivo. To vše bezplatně. Tímto se pivovar snaží, aby konečný konzument dostal ve skle pivo řádně ošetřené, stejné chuti, jako když opouští pivovar.
* Velký boj vedou pivovary i o supermarkety. Jaká je pozice Vaší společnosti na tomto poli?
Je to boj o každou prodanou bednu. Existuje určitá skupina pivovarů, která v supermarketech musí být. Nadnárodní značky zaberou až sto metrů čtverečních prodejní plochy, malé pivovary se prosazují těžko. V celorepublikovém měřítku je to zejména z důvodů omezených prostředků na propagaci a podporu prodeje téměř nemožné.
* Nakolik trápí Váš pivovar export, který zřejmě s posilováním koruny sílí?
Situace není tak zlá. Český spotřebitel je konzervativní a tuzemské pivo obecně za slovenské nebo americké nevymění. Naší výhodou je i skutečnost, že nadnárodní piva se přizpůsobují stále více světovému trhu a jsou sladší. Regionální pivovary k produkci „europiv“nezklouzávají. Tradiční pivo je hořké. To bohužel nadnárodní pivovary trochu šidí. Slovenská piva mají k charakteru českého piva blízko. Takže, když se nějaké značky dováží, pak hlavně slovenské. Přesto považuji objem importu za zanedbatelný.
* Českou republiku netrápí v řadě odvětví jen dovozy. Přišly povodně. Podnikli jste humanitární akce ve prospěch postižených území?
Spontánně se rozhodlo několik zaměstnanců pivovaru a ihned po povodních o víkendu 17. a 18. srpna odjelo fyzicky pomáhat do postižených jižních Čech. V souvislosti s Dnem Ježka, který letos připadá na 14. září, připravujeme finanční sbírku. Také část výtěžku z akce věnujeme konkrétnímu městu nebo obci, která to bude potřebovat.
Již počtvrté se 14.9.2002 konal tradiční Den Ježka spolu s dětskou show s vojáky. Na celý den od osmi hodin ráno do půlnoci byl připraven pestrý kulturní program v areálu letního kina. Nechyběly pivní soutěže družstev z hospod a pivnic jihlavského regionu, pro děti malý kolotoč, nafukovací hrad, skákání v pytlích, poníci a další zajímavé atrakce. Zájemci si mohli prohlédnout provoz pivovaru. Měli také možnost vyhrát zájezd na pivní festival Oktoberfest v Mnichově. Organizátoři si připravili výjimečné vstupné. Vstupné činilo 50 korun, avšak kdo donesl nejméně 864 gramů korunkových uzávěrů produktů pivovaru měl lístek zadarmo. Ručička na váze s nejtěžším úlovkem zátek ukázala 31,2 kilogramů. Přišlo na dva tisíce platících návštěvníků plus dalších 445 lidí, kteří vstupenku místo penězi zaplatili korunkovými uzávěry produktů pivovaru. K tomu jsou třeba ještě připočíst stovky dětí, které měly vstup zdarma. Celkově se tak spolu s pořadateli akce účastnilo více jak 5000 návštěvníků. Dospělí zase vypili na deset tisíc piv. „S akcí jsme velmi spokojeni, žádné problémy se nevyskytly, informoval obchodní ředitel Marek Simbartl a pokračoval: „Lidé věnovali na charitu částku 6000 Kč. K tomu přidáme my a vojenská posádka Jihlava každý po dvou tisících a celou částku věnujeme jedné konkrétní rodině v postižené záplavami v jihočeské obci Větřní.“
Téměř výhradně se o kupující z kraje Vysočina se opíral pivovar v roce 2002. „My jsme regionální pivovar. Operujeme, jak se říká, okolo komína. 95 % našeho odbytu jde na Vysočinu,“ řekl v říjnu 2002 ředitel Jan Kylberger. Situace na trhu s pivem byla v zemi podle Kylbergera stále stejná. Silní výrobci si mohli dovolit předcházet si odběratele různými výhodami, například finančními půjčkami či investicemi do restaurací. „Na ty malé pivovary pak zbývají jen drobky,“ uvedl Kylberger, který se těšil na vstup ČR do EU. Důvodem jeho radostného očekávání byla šance, že po vstupu by malé výrobny získaly pevnější pozici vůči pivovarským gigantům. „Například antimonopolní úřad EU nedávno řekl, že v Belgii a Holandsku pivovary, které ovládají více jak 50 % trhu a více jak 30 % trhu nesmějí uzavírat smlouvy o výhradních dodávkách do hospod. V těch zemích to postihlo Heineken a Tuborg, což tam pomůže drobným výrobcům,“ vysvětlil Kylberger, podle něhož byla legislativa v Česku zatím: „Buďto úplatná nebo bezzubá.“
„Výroba a prodej nealkoholického piva je jakousi specialitou, kterou převážně nabízí mamutí firmy. My sami pivo bez alkoholu nevyrábíme, protože je o něj minimální zájem,“ tvrdil v říjnu 2002 Libor Číž, vedoucí výroby v pivovaru. Pivovar vyráběl pouze pivo s nižším obsahem alkoholu, takzvanou osmičku.
Tržby pivovaru se přes mírný pokles prodeje lahvového piva do září zvýšily o 13,5 milionu na 115 milionů korun. Odrazil se v nich prodej nealkoholických nápojů, který se meziročně zvýšil o 60 % na 55 milionů. Tržby za pivo se ve stejném období snížily o desetinu na 60 milionů korun,“uvedl generální ředitel Jan Kylberger. Hospodářský výsledek do září činil zhruba 250 000 Kč proti ztrátě ve výši 1,8 miliónu v roce 2001. Pivovar za tři čtvrtletí vystavil 70 000 hl piva, což je 98 % produkce v tomto období roku 2001.
Pivovar v roce 2002 přes pokles prodeje piva zvýšil tržby o desetinu na 195 milionů korun. Odrazil se v nich prodej nealkoholických nápojů, který meziročně vzrostl o polovinu. Výstav piva naopak klesl o 8 % na 85 000 hl. “ Pivovar utlumil výrobu nerentabilních levných piv,“ uvedl generální ředitel Jan Kylberger. Pivovar a sodovkárna v roce 2002 přes pokles prodeje piva zvýšil tržby o desetinu na 195 milionů korun. Odrazil se v nich prodej nealkoholických nápojů, který meziročně vzrostl o polovinu. Výstav piva loni naopak klesl o 8 % na 85 000 hl. “ Pivovar utlumuje výrobu nerentabilních levných piv,“ uvedl generální ředitel Jan Kylberger.
Na to, jak to bude s růstem ceny piva řekl v lednu 2003 ředitel Jan Kylberger: „Naší tradicí je zvyšovat cenu piva od prvního května, proto po dobu následujících pěti měsíců ke zdražení nedojde, a po této době bude záležet na situaci na trhu. Předpokládané zdražení by nemělo překročit pěti procentní hranici.
Na potravinářském veletrhu Alimenta v Udine na severovýchodě Itálie se v březnu 2003 představilo 15 výrobců z ČR, z toho dva pivovary. Vedle třeboňského Regentu mohou Italové ochutnat i jihlavské pivo Ježek.
Na kvalitu českého piva Jan Kylberger v březnu 2003 poznamenal: „Ve velkých výrobních podnicích utrpěla kvalita českého piva již před vstupem, ale v malých regionálních pivovarech se stále vaří velice kvalitní pivo, vyráběné pouze z tradičních surovin humnového sladu z ječmenů českého šlechtitelského původu, chmelových produktů s použitím českých chmelů a pramenité vody.“
Členství v EU a její konkurence se nebál v březnu 2003 ani Jan Kylberger, ředitel pivovaru: „Náš podnik je zcela modernizován a vyhovuje standardům EU, takže neočekáváme žádné problémy.“
Mírný růst prodeje do jara 2003 zaznamenal pivovar u sudového piva. Od druhého pololetí 2003 pivo z Jihlavy mírně podražilo.
Na pódiu pivovarského dvora se 6. září 2003 uskutečnil Den ježka a přátel jihlavského piva. Vše odstartoval ve 13 hodin moderátor Petr Palovčík. Ve 14 hodin byla zahájena celoodpolední výstava Hasičská historická technika, nechyběly ani ukázky hašení. Den ježka slavnostně zahájil ředitel pivovaru Jan Kylberger a také byla zahájena soutěž o Pohár ředitele pivovaru v překážkovém běhu žen a mužů na 100 metrů, následoval pestrý kulturní program. Od léta 2003 pivovar upravil své etikety.
Pivovar zahájil export lahvového piva do Německa. V říjnu 2003 tamním obchodníkům dodal 2 000 hl a s vývozem je počítáno i v dalších měsících. „Prodej do ciziny po vstupu do Evropské unie, kdy padnou celní bariéry, ještě navýšíme,“ navíc sliboval v listopadu 2003 generální ředitel Jan Kylberger. „Předpokládáme, že díky vývozu do Německa letos mírně zvýšíme výstav,“ dodal. Pivovar již několik let vyváží i do Rakouska. Vývoz se na roční produkci 85 000 hl podílel asi třemi procenty. Podle ředitele má české pivo šanci prosadit se v zemích EU cenou i kvalitou; z toho by měly profitovat i malé pivovary, které nyní těžko konkurují velkoproducentům. Pivovar v posledních měsících zaznamenal větší zájem evropských obchodníků, kteří by chtěli odebírat vícestupňová piva. „Další oživení exportu by se mělo projevit příští rok,“ uvedl. Jihlavský podnik nebude mít potíže s přísnějšími hygienickými normami unie. „Pivovary byly vždycky v lepším stavu než jiné potravinářské provozy,“vysvětlil. Společnost Pivovar a sodovkárna do konce letošního září uvařila 66 000 hl piva, přibližně stejně jako loni. Pokles prodeje piva v lahvích vyvážily vyšší dodávky sudového piva do gastronomických podniků. Naopak zhruba třináctiprocentní propad byl v prodeji nealkoholických nápojů.
Správu spotřební daně od ledna 2004 převzaly od finančních úřadů celní správy. A právě na nich záleželo, jak si pravidla výběru vyloží. „Celní ředitelství v Brně vyhovělo naší žádosti. Pokud bychom šli do důsledků, znamenalo by to pro nás dvanáct milionů korun,“uvedl ekonomický ředitel pivovaru Jaroslav Vlach. Tato výsada ovšem platila pouze v roce 2004. „O prominutí na příští rok budeme muset opět žádat a znovu absolvovat náročnou proceduru,“dodal Vlach.
Pivovaru v květnu 2004 klesl díky chladnému počasí prodej sudového piva také asi o desetinu. „Jindy se v květnu plní kempy i předzahrádky, to letos ještě moc není,“ konstatoval obchodní ředitel Marek Simbartl. Naopak spotřeba piva v restauracích rostla během hokejového mistrovství a podle Simbartla se podobně projevil i evropský fotbalový šampionát.
Za prvních šest měsíců roku 2004 pivovar vystavil 51 526 hl piva.
Na interiéru jihlavské Pivovarské restaurace naávštěvníky zaujali barevné malby evokující atmosféru hospody 19.století. V červenci 2004 jste zde ochutnáli světlou a tmavou desítku za 14,50 Kč, výtečnou světlou kvasnicovou jedenáctku za 15,50 Kč. Světlý ležák Ježek byl zde čepován za 17,50 Kč a silný Jihlavský Grand za 25,50 Kč.
Výstav piva jde trochu nahoru. Pokles na tuzemském trhu oproti loňsku zaznamenáváme, ale výstav nám zvyšuje export. Ve srovnání s předešlým rokem stáčíme prakticky stejně,“hodnotil v červenci 2004 ředitel Jan Kylberger. Z Jihlavy šlo do Německa a Rakouska na vývoz přibližně 20 % produkce pivovaru. Mimo pěnivého moku pivovar distribuoval také limonády či minerální vody. Podle Kylbergera se u odbytu nealkoholických nápojů projevuje vliv počasí v daleko větší míře, než je tomu u piva. „Za posledních čtrnáct dní se prodej těchto nápojů zvýšil asi o 15 %,“uvedl.
Pivovar za první pololetí 2004 uvařil 51 700 hl piva, to bylo o čtvrtinu více než ve stejném období předchozího roku. Tuzemský prodej sice jako u většiny ostatních českých pivovarů doplatil na chladnější počasí, pivovaru však pomohl export. „Němečtí obchodníci odebrali do června 11 000 hl lahvového piva,“ řekl v srpnu 2004 generální ředitel Jan Kylberger. Export do Německa začal na podzim 2003. Významnou roli v uzavření obchodu hrál tamní nový zákon o obalech, který zpoplatnil pivní plechovky. Proto stoupla poptávka po pivu ve vratných skleněných lahvích. „Kapacita německých pivovarů nestačila a české pivovary měly šanci se uchytit,“ vysvětlil Kylberger. Export byl podle Kylbergera jedinou šancí českých středních pivovarů k zlepšení hospodářských výsledků. Pivovar především díky němu do června 2004 meziročně zvedl tržby o 30 % bezmála na 60 milionů korun a vytvořil hrubý zisk kolem 15 milionů. Vývoz měl pokračovat, a podnik proto v roce 2004 očekával navýšení ročního výstavu o čtvrtinu na 110 000 hl. Přesto podle Kylbergera zůstal rozhodující jistější tuzemský trh. Pro příznivce každým rokem pořádal pivovar i den otevřených dveří. V roce 2004 se Den Ježka bude konal 4. září. Provázel ho i rockový minifestival a zábavné pořady.
Mezi zákazníky pivovaru zvítězila v roce 2004 jedenáctka Ježek. čísla hovořILA o 120 tisících hL celoroční produkce. Pivaři vypili doma 85 % výstavu. Zbytek putoval za hranice. Pivo na domácí trhy v jedenácti a dvanácti stupních stáčel pivovar v 45 % do sudů, zbytek do lahví. „Na rok 2005 máme připravenou obchodní strategii, ale zatím je to interní záležitost ,“doplnil ředitel Jan Kylberger. Speciální piva zabíraly v segmentu produkce pivovaru jen 1,5 %.
Pivovar v roce 2004 vyvezl 34 000 hl piva do Německa a Rakouska. Výstav se díky tomu meziročně zvedl téměř o polovinu na 128 000 hl. „Přineslo nám to zlepšení hospodářské situace,“řekl generální ředitel Jan Kylberger. Podnik očekával hrubý zisk mezi 20 až 30 miliony korun, zatímco v předchozích letech se pohyboval jen mírně v černých číslech. „Předpokládáme, že export v roce 2005 zůstane ve stejné výši, nebo se mírně zvedne,“uvedl Kylberger. Pivovar dále hledal zákazníky také na Slovensku nebo ve Švédsku. Prodej na domácím trhu se výrazně neměnil. Pivovar začal vyvážet na sklonku roku 2003. Cestu do Německa mu pomohl otevřít tamní nový zákon o obalech, který zpoplatnil plechovky.
V roce 2004 pivovar v kraji Vysočina prodal 45 700 hl piva.
Pivovar zvedl za prvních šest měsíců roku 2005 výstav piva meziročně o dvě třetiny na více než 86 400 hl. Z toho 50 tisíc hektolitrů odebrali zahraniční zákazníci, především v Belgii, Německu a Rakousku. „Množství piva, které pivovar vyvezl do konce června, již o 16 000 hl převýšilo objem exportu za celý loňský rok,“ řekl v červenci 2005 Jan Kylberger, generální ředitel. Díky vývozu byly kapacity podniku zcela vytíženy, což se podle Kylbergera kladně projevilo v rentabilitě a v ziskovosti výroby. Odbyt v zahraničí stále rostl. Spolupráci s belgickými obchodníky pivovaru pomohl navázat majoritní akcionář, ale stále více piva mířilo i do Německa a Rakouska. Do zahraničí se vozilo především dvanáctistupňové pivo, v lahvích i v sudech. První hektolitry piva v roce 2005 podnik odeslal i do Maďarska a na Slovensko. „Odběratelé tlačí na cenu i na kvalitu. Doufáme, že v obou parametrech vyhovíme,“ podotkl Kylberger. Tržby Pivovaru a sodovkárny Jihlava za první pololetí činily 85 milionů korun, proti stejnému období roku 2004 o dva miliony více. Generální ředitel firmy řekl, že růst tržeb nebyl tak výrazný, protože podnik omezil prodej nealkoholických nápojů od jiného výrobce. „Ukončili jsme spolupráci, protože stoupl prodej našich výrobků.“
„Zatím žádné zdražení neplánujeme, do konce tohoto roku zůstane cena rozhodně stejná. Počkáme si ale na reakci velkých pivovarů, jako je třeba plzeňský,“reagoval v říjnu 2005 na spekulace okolo zvyšování cen piva ředitel pivovaru Jan Kylberger. Drtivá většina provozovatelů pivnic a restaurací v Jihlavě potvrdila, že v současnosti ceny piva také zvedat nebudou. „Pokud cenu piva nezvedne pivovar, nemám potřebu ji nijak upravovat ani já,“prohlásil provozovatel pivnice Plechovka v Jihlavě. Zdražení mělo přijít na jaře Přesto většina z hostinských i ředitel pivovaru počítali s tím, že současná cenová hladina příliš dlouho nevydrží. „Máme zprávy, že na jaře příštího roku se určité zvednutí cen chystá, o kolik to ale bude, nedokážu v tuto chvíli říct,“ přiznal Kylberger s tím, že nevidí nic špatného na tom, pokud se soukromí provozovatelé rozhodnou podražit kvůli zvýšeným cenám energií. „Svou logiku to má, mají na to plné právo, ale záleží také na konkurenci,“ myslel si Kylberger, který nepředpokládal nějak razantní nárůst cen piva. Většina hospodských je prý se současnou cenou pěnivého alkoholického moku spokojená, ovšem vyšším cenám by se dle jejich vyjádření rozhodně nebránili.
Podle Jana Kylbergera, ředitele pivovaru, byla nízká cena jedinou šancí na úspěch v boji s velkými koncerny. Především díky nízké ceně zvýšil pivovar export za deset měsíců roku 2005 o více než 200 %. „Ať ti velcí zkusí omezit výdaje na reklamu a drahý management a potom jim třeba vyjde i nižší cena jako zisková,“ mínil Kylberger. V říjnu 2005 pivovar vystavil 21 000 hl piva, z toho byl export 14 000 hl.
Mrazy v lednu 2006 brzdily rozvoz piva z pivovarů na Vysočině. „Při teplotách méně než 10 stupňů pod nulou už u limonád a nízkostupňových piv může dojít při jízdě na delší vzdálenost k zamrznutí,“ zdůvodnil Jan Kylberger, generální ředitel pivovaru. Proto si dopravci pomáhají polystyrenovými deskami nebo izolačními dekami.
Podle ředitele pivovaru Jana Kylbergera bylo zavádění nových druhů lahví vedeno hlavně snahou velkých pivovarů dusit drobnější konkurenci. „Zákon zná jen dva druhy lahví a pokud někdo uvede na trh jinou, měl by ostatním uhradit s tím spojené náklady,“ řekl v březnu 2006 ředitel podniku. Doplnil, že v Jihlavě museli kvůli třídění zaměstnat dva další lidi. „Pokud by byla výkupní cena nestandardních lahví vyšší, pak by to tyto naše zvýšené náklady částečně kompenzovalo,“ dodal Kylberger.
Nejvíce piva v regionu Vysočiny vyrobil v roce 2005 právě jihlavský pivovar. „Rádi bychom se na těchto číslech udrželi, ve srovnání s rokem 2004 jsme loni zaznamenali mírný nárůst, v něm bychom chtěli pokračovat,“ řekl v dubnu 2006 ředitel pivovaru Jan Kylberger. V Jihlavě v roce 2006 vyráběli šest druhů piva, od desítky po osmnáctku, novinky v sortimentu pro sezónu 2006 pivovar nechystal.
Hasiči dne 9.října 2006 jeli ke kurióznímu zásahu. V pivovaru museli odčerpat zlatavý mok z výtahové šachty. „Příčinou nehody byla kombinace technické závady a lidského selhání. Do šachty uniklo 500 hektolitrů piva,“ přiblížil Jaromír Kalina, pracovník pivovaru. Pivo začalo vytékat těsně po půl čtvrté ráno. „Přivolali jsme hasiče a posléze vše oznámili na odbor životního prostředí Magistrátu Jihlava a Českou inspekci životního prostředí,“ potvrdil. Pivovar nehodu označil vzhledem k finanční ztrátě jako střední škodu.
„Pro Brewer dodáváme pivo asi rok, je to náš významný a dá se říci i spolehlivý zákazník,“ uvedl v únoru 2007 ředitel pivovaru Jan Kylberger. Z celkového množství 280 tisíc hektolitrů piva ročně, které pivovar vyrobil, kupovala ostravská firma Brewer 30 tisíc.
Na prohlídku mohli v roce 2007 stoupenci jihlavského pivovaru, ale byla nutná předchozí domluva. „Nebráníme se tomu, ale že bychom ze sebe chtěli dělat skanzen, to nechceme,“ řekl v květnu 2007 generální ředitel Jan Kylberger.
Pivovar přistoupil ke zvýšení cen již na začátku roku 2007. Za půllitr piva jeho zákazníci v průměru zaplatili více o 0,50 až 0,60 Kč. Generální ředitel Jan Kylberger to zdůvodnil rostoucími náklady na energie i na sladovnický ječmen a chmel. Na jaře 2007 pivovar další růst cen nechystal. „Ale bude záležet na tom, jak dopadne nová úroda sladovnického ječmene a chmele,“ podotkl v červnu 2007 Kylberger. Podle něj byl nedostatek sladu a chmele i za hranicemi.
„Zdražujeme od listopadu. Dvanáctka“ Ježek podraží o 50 haléřů. Bude tedy stát 10,90,“ přiblížil ředitel pivovaru Jan Kylberger a dodal: „Jsem zvědavý, jak zareaguje trh. Zdražení totiž nepokryje vyšší náklady, které způsobilo zdražení surovin.“
Jednadevadesát tisíc hektolitrů piva uvařil pivovar v roce 2007. O rok dříve přitom brány závodu v centru krajského města opustilo rekordních dvě stě osmdesát tisíc hektolitrů. Výrazný meziroční pokles výroby způsobilo ukončení dodávek do Belgie, kde měl pivovar svého majoritního vlastníka. Podíl Belgičanů v jihlavském pivovaru nedávno koupila česká společnost K Brewery group. „Ta chce podpořit hlavně prodej piva v Česku, který byl zahraničním majitelem v posledním desetiletí přehlížen,“ řekl v únoru 2008 generální ředitel Pivovaru a sodovkárny Jihlava Jan Kylberger. Bývalý akcionář přestal odebírat pivo z Jihlavy, protože si v Belgii dostavěl vlastní výrobní kapacity. K zastavení dodávek podle Kylbergera přispěla také sílící česká koruna. „Za ty ceny jsme nebyli schopni tam dál dodávat,“ konstatoval. Kylberger dodal, že nevýhodný kurz ztěžovala i současná jednání s novými zahraničními zákazníky. Ekonomiku podniku v roce 2007 kromě zastavení exportu poznamenalo také zdražování vstupních surovin, hlavně chmele a sladovnického ječmene, jehož cena se ve druhém pololetí minulého roku zvýšila zhruba na dvojnásobek. Pivovar tento růst nemohl promítnout do cen, protože s obchodními řetězci měl uzavřeny roční smlouvy. „Museli jsme plnit dodávky za nevýhodné ceny,“ uvedl generální ředitel Kylberger. Tržby akciové společnosti Pivovar a sodovkárna Jihlava podle výsledků před auditem v roce 2007 činily 130 milionů korun, zatímco v roce 2006 to bylo 210 milionů korun. Podnik za minulý rok očekával ztrátu kolem 24 milionů korun. Kylberger věřil, že v roce 2008 podaří se hospodaření stabilizovat. K Brewery group v roce 2008 vlastnil tři čtvrtiny jeho akcií, zbývající podíl držel management a drobní akcionáři. Firma K Brewery Group vstupovala od roku 2007 majetkově do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku.
Chuť piva Ježek, jednoho ze symbolů Jihlavy, se v roce 2008 změnila. Vracela se k receptuře z osmdesátých let, kdy se Ježkem oslavovaly mistrovské tituly hokejistů Dukly. Noví majitelé na konci srpna 2008 představili zásadní změny v pivovaru. „Změnil se výrobní proces a přístup k regionálnímu trhu. Chceme se vrátit na bývalá odbytiště. Jde o výraznou změnu k lepšímu. Doufáme, že pivo bude mít úspěch,“ oznámil ředitel pivovaru Jan Kylberger. Cena se ale neměla v dohledné době zvyšovat. Staronový Ježek měl podle něj lepší hořkost a plnější chuť. A lišil se výrazně od takzvaných europiv. „Hořkost podněcuje k dalšímu napití, tudíž je velmi důležitá pro klasické české pivo,“ vysvětlil Kylberger. Firma chtěla stavět hlavně na výrobě své jedenáctky. S její výrobou začala jako jedna z prvních v bývalém Československu. „U desítky jsou ve hře další názvy. Každopádně zůstanou speciály Telčský Zachariáš a Jihlavský Grand,“ dodal ředitel. Někteří hospodští již staronového Ježka čepovali. „Je dobrý, lepší je i pěna,“ popsala Marie Pavlíková z jihlavské restaurace Na Hliništi. Hosté restaurace v Přímělkově na Jihlavsku už také novinku ochutnávali. Podle vedení společnosti již degustovaly novinku stovky hospodských a štamgastů. „Všichni přivítali změnu s povděkem. Chceme vrátit pivo Ježek tam, kde bylo před desetiletím. Peníze vydělané v regionu zůstanou v regionu. To nebylo prioritou minulých vlastníků,“ poznamenal Miloš Vostrý, obchodní ředitel pivovaru. Proměnu čekalo i logo a etikety na lahvích. Tradičního jihlavského výrobce vlastnili do roku 2007 Belgičané. V létě 2008 byla majitelem česká společnost K Brewery group. Vedení pivovaru se odchýlilo od exportních aktivit a zaměřilo pozornost na novou prioritu – tuzemský a hlavně regionální trh. Pivovar nebyl na sklonku roku 2007 v lehké situaci. „Strategie bývalých vlastníků, zaměřující se na levná exportní piva primárně do řetězců, byla velice riskantní a úplně jim nevycházela,“ popsal Zdeněk Radil ze společnosti K Brewery Group. Jihlavské pivo mělo podle něj velký potenciál. Majitel měl zájem na lepší kvalitě Ježka i přes zvýšené výrobní náklady. „Naše záměry jsou dlouhodobé. Nemáme potřebu investované peníze rychle stahovat,“ ujistil Radil. Podle představ vlastníka by se měl Ježek stát dominantním pivem v okruhu třiceti až padesáti kilometrů kolem krajského města.
V roce 2008 již pivovar nevyráběl pivo Pivo (světlé výčepní; alk.: 3,7 %; plněno do 0,5 lahví; Vyráběno pro maloobchodní síť Delvita).
Hokejová Dukla Jihlava našla generálního sponzora v pivovaru Ježek, partnerství prvoligovému klubu přinese v příštích pěti letech milionové částky a štědré bonusy v případě sportovních úspěchů. Jméno pivovaru bylo dosud spojováno s druholigovými fotbalisty FC Vysočina Jihlava, kde je menšinovým majitelem.
Pivovar dne 5.9.2008 pořádně ožil. Konal se Den Ježka. O atmosféru se staraly dvě známé tváře z televizní obrazovky – Michal Suchánek a Richard Genzer. A hned od začátku oba baviči rozjeli seriál vtipných poznámek. „Pane řediteli, to máte s sebou trumpetu?“ ptal se Genzer šéfa pivovaru Jana Kylbergera, když šel narážet sud s novou jedenáctkou ježka.
O vývoji podniku v posledních měsících hovořil na tiskové konferenci 18.prosince 2008 v areálu pivovaru obchodní zástupce pivovaru Miloš Vostrý. „Za půlrok jsme změnili logo, které teď i z části využívá městský znak,“ započal hodnocení Vostrý. „Také jsme podepsali střednědobý kontrakt s hokejovou Duklou, domnívám se, že oboustranně úspěšně a výhodně,“ pokračoval Vostrý. „Za těch pár měsíců jsme mile překvapeni obratem ve vnímání značky lidmi, ale i partnery pivovaru. Otočilo se o stoosmdesát stupňů,“ nešetřil chválou obchodní ředitel. „Spolupracujeme s gastronomickými podniky na jihlavsku, připravili jsem různé akce, aby když my dokážeme vyrobit kvalitní pivo, jej hostinský stejným způsobem dokázal podat zákazníkovi,“ řekl Vostrý. Oproti stejnému období loňského roku se v tuzemsku podle slov Vostrého prodalo o 26% více jihlavského piva.
Na pivovarské zahradě v Jihlavě pracoval v dubnu 2009 bagr. Dětské průlezky zmizely. Kluci a holky ale nemuseli plakat. Brzy si budou moci otestovat nové dětské hřiště. Aby tátové šli na pivo a děti se mezitím vydováděly na prolézačkách, to není na Vysočině v pivovarech obvyklé. Oslovení rodiče záměr jihlavského pivovaru vesměs chválili. „Můžu si sednout na zahrádku na kávu, zatímco si děti hrají. A je to za plotem, takže hřiště snad nemůžou vandalové zničit,“ řekla například jedenatřicetiletá maminka Lenka Mikletičová. Přístup na hřiště bude možný pouze přes novou zahrádku, vchod na hřiště z ulice bude trvale uzavřený. Důvodem je především bezpečnost dětí v blízkosti poměrně frekventované Vrchlického ulice. Slavnostní otevření celého areálu včetně zrekonstruované restaurace bylo plánováno na 19.června při příležitosti Dne Ježka a jihlavského Havíření.
Pivovar na jaře 2009 prožíval jedno z nejlepších období své historie. Hospod, které čepovali zdejší pivo Ježek, přibývalo jako máku. Pivovar během půlroku dvakrát zvýšil objem vyrobeného lahvového i sudového piva. „Jihlavskému pivovaru nastala velice úspěšná doba,“ pochvaloval si ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina. Ani pivní fajnšmekři nešetřili uznáním. „Za posledních několik měsíců se z Ježka stalo opravdu poctivé, dobře udělané, chutné a výrazné pivo, schopné konkurovat i daleko známějším značkám, více podporovaným reklamou,“ mínil Zdeněk Kousal z jihlavského Svazu pivních turistů. Pivovar v roce2008 vyrobil 23,5 tisíce hektolitrů sudového piva, v roce 2009 plánoval vyrobit 55 tisíc hektolitrů – dvaapůlkrát více. „První tři měsíce zatím takový vývoj potvrzují,“ řekl Kalina. Pivovar otevřel v kraji tři nové tankovny – jednu v Třebíči a dvě v Jihlavě. Pro provozovatele to znamenalo úbytek starostí se sudy, pivo se točí z velkého tanku. Jednou z nich bylo třebíčské Pohostinství U Boba. „Ježka točíme dlouhodobě, ale po změnách v technologii výroby je jeho kvalita opět někde jinde, je to pivo na úrovni,“ řekl provozovatel hospody Drahomír Bobek. V lednu 2009 zde vyrobili o 30 % více než v lednu 2008, v únoru o šestnáct procent více, v březnu dokonce o 106 % více. „Vzhledem k tomu, že celé pivovarnictví je za první tři měsíce roku na 80 % výroby, je to velký úspěch,“ těšil se Kalinu. „Jihlavské pivo se dlouho chuťově hledalo, až se teď takříkajíc našlo – má výraznou chmelovou chuť. Dnes už nehledě na to, že jsem jihlavský patriot, je to mé opravdu oblíbené pivo,“ řekl pivař Kousal. Změny v technologii pivovar prezentoval jako „návrat k tradici“. Jednou z nich bylo, že se pivo ve výsledné stupňovitosti už vařil, jeho chuť a barvu dotvářelo přidávání karamelového sladu, a na konci „chmelovaru“ se do piva ještě přidává chmel, který posílil jeho hořkost a vůni. Od listopadu 2008 pivo také získalo nové etikety.
V roce 2009 již pivovar nevařil piva Ježek Výčepní tmavé (tmavé výčepní; alk.: 4,2 %; láhev; plněno do 0,5 l lahví a sudů), Ježek Ležák světlý (světlý ležák; alk.: 5,1 %; láhev; plněno do 0,5 l lahví a sudů), Ježek Speciál světlý (speciální světlý ležák; alk.: 6,0 %; plněno do 0,5 l lahví), Ježek Výčepní světlé (světlé výčepní; alk.: 3,4 %; plněno do 0,5 l lahví), Jaso (světlé výčepní; alk.: 3,3 %; plněno do 0,5 l lahví; Vyráběno na zakázku pro velkoobchodní firmu),
Od srdce zasmát řečem o poklesu výstavu se mohl v létě 2009 management jihlavského pivovaru. Zatímco v prvním pololetí 2008 pivovar uvařil necelých 48 tisíc hektolitrů, v roce 2009 to bylo hodně přes 71 tisíc. „Potvrzuje to trend nárůstu, který začal už loni v září,“ pochvaloval si obchodní ředitel Miloš Vostrý. Ježek za tu dobu zvedl výstav tankového a sudového piva až o 180 %, počet odběratelů stoupl na dvojnásobek.
V roce 2009 pivovar pro maloobchodní sítě na zakázku firmy Brewer s.r.o. vyráběl piva Brewer Pils a Brewer Premium.
Pivovar zahájil v říjnu 2009 distribuci zbrusu nového piva Lobkowicz Premium, který začal vyrábět pivovar v Protivíně, který stejně jako Jihlava patřil do šestice malých českých pivovarů skupiny K Brewery. „Nové pivo Lobkowicz je už k dostání například v pivovarské restauraci v našem areálu a začínáme s jeho distribucí našim odběratelům na Jihlavsku. K dispozici je točené i lahvové pivo, včetně nového skla, tácků a dalších marketingových předmětů. Půjde o vlajkovou loď celé skupiny,“ uvedla mluvčí pivovaru Eva Vařejčková. Dvanáctistupňový ležák Lobkowicz měl na Vysočině konkurovat hlavně plzeňskému Prazdroji. Podobná byla také cena, která se podle mluvčí pivovaru měla pohybovat mezi 25 a 30 korunami. Zatímco český pivní trh za prvních sedm měsíců roku podle statistik klesl o téměř osm procent, prodeje šestice pivovarů K Brewery ve srovnání s rokem předchozím vzrostly o 4,4 %, tržby pak o 8,8 %. Nejúspěšnějším pivovarem ze skupiny K Brewery byl právě pivovar Ježek.
Pivovar v roce 2009 používal technologii HGB na dolaďování desetinek a to u výhradně lahvového piva. Jednalo se hlavně o exportní infusní piva a dále pro piva economy segmentu. Tato skutečnost se netýkala výroby piva Ježek. Jedna z mnoha důležitých změn ve výrobě piva Ježek byla jednoznačně vyloučit použití HGB. Od jara 2009 bylo v pivovaru vyráběna i značka DEEP pro maloobchodní síť Lidl. V první fázi to byla přátelská výpomoc pro pivovar Platan v době realizace nemalé investice do lahvové linky. Po jednoduchém propočtu nákladů na dopravu, došlo k rozdělení regionu na Čechy a Moravu, jihlavský pivovar tedy zásoboval Moravu. Šlo o piva s odlišnou recepturou sypání a chmelení než byl standardní Ježek. Vlajkovou lodí pivovaru byla Jihlavská jedenáctka, tedy Ježek 11,3 světlý ležák s obsahem alkoholu 4,9 %. Pivovar v roce 2009 zaměstnával 71 lidí. Z toho 45 z nich pracovalo přímo ve výrobě.
I když v roce 2009 klesla spotřeba piva kvůli hospodářské krizi řádově o deset procent, jihlavský pivovar si mnul ruce. Jako snad jediný v republice se může pochlubit razantním nárůstem výroby a prodeje pivního moku. „V roce 2009 jsme ve výrobě dosáhli na 140 500 hl. Jedná se o nárůst z 90 tisíc hektolitrů,“ uvedl výrobní ředitel pivovaru Jaromír Kalina. „Rok 2009 hodnotíme jako velmi úspěšný, po několika desetiletích je to nejúspěšnější rok, jaký vůbec kdy byl,“ konstatoval Miloš Vostrý, obchodní ředitel pivovaru. „Zaznamenali jsme nárůst sudového piva o 100 %, lahví o 52 %. Je vidět, že cesta, kterou jsme se před rokem a půl vydali, nese své první ovoce,“ dodal Vostrý. Nejoblíbenějším pivem značky Ježek byl u štamgastů jednoznačně jedenáctistupňový ležák, který tvořil pětaosmdesát procent celé produkce.
Pivovar od ledna 2010 zdražil své pivo v průměru o pět procent. Obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý zdůvodnil změnu cen zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty. „S cenami jsme nic nedělali od února 2008,“ uvedl Vostrý. V Jihlavě činil v předešlém roce výstav 140 500 hl piva, zatímco v předcházejících dvou letech se jeho roční produkce pohybovala kolem 90 000 hl. O více než polovinu na 70 000 hl se zvýšila i produkce lahvového piva, řekl ředitel pivovaru Jaromír Kalina. „Meziroční nárůst výroby je nejvyšší mezi českými pivovary,“ uvedl Kalina. Odbyt se výrazně zlepšil hlavně v regionu, kde se jihlavské pivo prodává pod značkou Ježek. Podle obchodního ředitele Miloše Vostrého bylo příčinou úspěchu jednoznačně příklon k regionálním produktům. „Jsem přesvědčen, že zákazníkům nabízíme kvalitu za rozumnou cenu,“ uvedl Vostrý. Ze sklepení se na povrch přestěhovala také stáčecí linka na sudové pivo. „Sudů přibývá, teď je nutné je vozit výtahem do sklepa a zase zpět, a to je hodně pracné,“ podotkl Vostrý.
Pivovar připravil pro všechny vyznavače nápoje z chmelu k oslavám Dnů Ježka přednostně nabídku osmi produktů pivovarské skupiny K Brewery a taky notnou dávku muziky. „Všechna piva se budou podávat točená. Návštěvníci červnových Dnů Ježka mohou ochutnat tři druhy Ježka – desítku šenkovní, jedenáctku a Ježka nefiltrovaného. Z produkce jihlavského pivovaru se ještě bude čepovat osmnáctistupňový Grand a také čtrnáctistupňový Telčský Zachariáš. Bude se podávat i dvanáctka Lobkowicz Prémium, Lobkowicz nealko a černé pivo z Černé Hory, odkud bude i limo Grena,“ vypočítávala Eva Vařejčková z obchodního oddělení pivovaru.
Jihlavské pivo bylo od října 2010 dražší o 4,5 %. Ke zdražení přistupuje pivovar po lednovém zvýšení spotřební daně letos už podruhé. Podle obchodního ředitele pivovaru Miloše Vostrého by koncová cena mohla podražit zhruba o padesátník u desetistupňového a o korunu u jedenáctistupňového jihlavského piva. Jedním z důvodů říjnového zdražení byla slabá úroda sladového ječmene. Podle Vostrého došlo k navýšení ceny sladového ječmene z původních 3 100 korun za tunu na čtyři a půl tisíce korun za stejné množství. To představovalo na jednom pivu navýšení výrobní ceny asi o třicet haléřů. „Jihlavské pivo Ježek i po zdražení zůstane jedním z nejlevnějších na trhu,“ dodal obchodní ředitel Vostrý. Pivovar vyrobil za prvních osm měsíců roku 2010 více než 41 tisíc hektolitrů čepovaného piva, což meziročně představoval nárůst o 53 %. K dalšímu zkvalitnění produkce přispěla nová stáčecí linka v ceně přibližně 20 milionů korun, která byla v září 2010 uvedena do provozu. Moderní plnicí blok měl výkon téměř 24 tisíc lahví za hodinu, což bylo téměř dvakrát víc než původní linka. Čistotu lahví kontroluje kamerový systém, který automaticky vyřazuje lahve poškozené, nečisté nebo se zbytkem mycího roztoku.
Přestože pivovar prvního října 2010 podražil, pivaři i nadále zdejšímu zlatavému moku zachovávali svou stálou přízeň. I přes říjnové zvýšení cen jihlavské pivo pořád patří mezi nejlevnější značky čepované na Vysočině. „Poměr mezi cenou a kvalitou je pro nás prokazatelně velmi příznivý, hlavně v porovnání s ostatními konkurenčními značkami,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Zájem o jihlavské pivo zatím neklesl a prodejci i spotřebitelé si tuto značku velice oblíbili. „Jihlavský pivo se dost zlepšilo. A za fakt dobrý pivo si člověk rád připlatí. Navíc ježek není žádný europivo,“ řekla Jana Kodysová z Hodic. I proto pivovar stále vykazoval vzrůstající tendenci prodeje a spotřeby v řádech desítek procent oproti předchozímu roku. Aby lépe uspěl na českém trhu, přichystal pivovar na prosinec 2010 překvapení. Na Mikuláše mohli hosté vybraných restaurací po celé republice ochutnat Čertovský 16procentní speciál. Pivo ale nbylo a nebude ve standardní nabídce pivovaru.
Pivovar udržel výrobu piva na úrovni 140 tisíc hektolitrů. „Vzhledem k propadu českého pivního trhu v řádu o deset procent Jihlava svoji pozici posílila,“ uvedl obchodní ředitel Miloš Vostrý. Podnik patřil asi tři roky do pivovarnické skupiny K Brewery. Od té doby se podle Vostrého podařilo zastavit ztrátový export levných piv, který se dřív na výrobě podílel i sedmdesáti procenty. Projevilo se to podstatným zlepšením ekonomiky. „Tržby i zisk jsou jinde, než byly,“ řekl.
Pivovar připravil v roce 2011 pro milovníky chmelového moku velikonoční dárek. Uvařil 800 hl zeleného a červeného piva. Čepovalo se jako dvoubarevný Velikonoční Krasličák ve více než 400 restauracích. „Distribuce tohoto speciálního piva začne týden před svátky,“ řekl ředitel pivovaru Jaromír Kalina. Výroba speciálních piv v Jihlavě stoupala. Za první tři měsíce roku 2011 jich bylo uvařeno 2700 hl, zatímco za celý rok 2010 to bylo kolem 4000 hl. Celkový výstav pivovaru za první čtvrtletí 2011 podle Kaliny převýšil 30 tisíc hektolitrů piva. Rychleji stoupal prodej piva v sudech. „Výstav sudového piva je za poslední tři roky víc než trojnásobný,“ doplnil ředitel. Velikonoční Krasličák se skládal z červeného desetistupňového piva s ovocnou příchutí. Druhý díl ve sklenici tvoří zelený mok s víc než šestnácti stupni alkoholu. K dosažení dvoubarevného efektu bylo podle Kaliny nezbytné dodržovat několik zásad. Obě piva musejí být řádně vychlazena, čepují se pozvolna do studené a mokré sklenice.
Pivovar dodával od konce roku 2010 pivo i na Ukrajinu. Zlatavý mok uvařený v Jihlavě mohli ochutnat zákazníci v řadě dalších zemí, přibližně rok směřovaly zásilky v kontejnerech i na Tchaj-wan, řekl ředitel Jaromír Kalina. „Otevírají se nám zajímavé exporty,“ uvedl Kalina. Doplnil, že vzhledem k poklesu domácího pivního trhu je pro české pivovary prodej v zahraničí důležitou cestou ke zvýšení výstavu. Za hranicemi měl odběratele například i na Slovensku, v Itálii, Rakousku, Německu, Švédsku, v Litvě a Lotyšsku.
Během prvního čtvrtletí 2011 prodal na domácím trhu pivovar o osm procent více svých značek než za stejné období předchozího roku. Tím navázal na dobré obchodní výsledky z roku 2009 a také z roku 2010, kdy se tuzemský prodej jihlavských piv zvýšil celkem více než dvakrát. „Nejoblíbenější je i nadále jedenáctka Ježek, hodně pivařů si ale nachází cestu také k nefiltrovanému ježkovi, kterého vyrábíme stejně jako klasického ježka, ale v závěru jej nefiltrujeme, a tak si uchová mnoho pivovarských kvasnic a řadu vitamínů,“ popsal pivo obchodní ředitel Miloš Vostrý. Zároveň dodal, že nadprůměrně vzrostly prodeje desítky Šenkovní, druhé nejoblíbenější jihlavské značky, a hlavně odbyt speciálních piv Telčský Zachariáš a Jihlavský Grand. „Nárůsty prodejů našich speciálů se pohybují v řádech stonásobků, což je pro mě důkazem, že spotřebitelé vedle klasiky, to je výčepních piv a ležáků, zkoušejí stále více i tento typ piv,“ dodal Vostrý.
S horkou letní novinkou přišli v roce 2011 sládci z pivovaru. Pro všechny milovníky letního grilování uvedli na přelomu června a července na trh zcela nové lahvové pivo Gril. Hit léta se prodával pouze v kartonech po deseti lahvích o objemu 0,5 litru. „Kvůli ručnímu balení piva do kartonů musíme přibírat víc brigádníků. V létě je totiž větší provoz i spotřeba piva, takže bychom balení vlastními silami nestíhali,“ konstatovala mluvčí pivovaru Barbora Burešová. Nové pivo Gril bylo vybráno pěti sládky z regionálních pivovarů. U rozpáleného grilu ochutnávali různé vzorky piv a po dlouhých debatách se všichni shodli na tom, že ke šťavnatému steaku se nejlépe hodí pivo z jihlavského pivovaru. Novinka obsahovala čtyři procenta alkoholu a vynikala svou zlatavou barvou a vyváženou chutí. (zdroj: jihlavsky.denik.cz)
Pivovar na konci roku 2011 nabízel i limitovanou várku

Čertovského speciálu, což bylo šestnáctistupňové pivo charakteristické temně červenou barvou. A to díky čistě přírodnímu výtažku z červených hroznů. Speciální čertovsky dobré pivo čepovali ho hospodští v 70 hospodách ve východních Čechách.
Obchodní jednotka pivovarnické skupiny K Brewery, sdružující sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě, změnila název. Místo K Brewery Trade, a.s. používá od 1. února. 2012 název Pivovary Lobkowicz, a.s. . Společnost přitom o změně názvu uvažovala již delší dobu. „Jako ryze česká společnost, za níž stojí pouze český kapitál a která se zabývá prodejem piva vyrobeným výhradně v ČR, chceme nést i český název, který lépe vystihne předmět našeho podnikání,“ uvedl Zdeněk Radil, jeden z akcionářů skupiny a zároveň její generální ředitel. Společnost zvolila název podle své vlajkové lodi – ležáku Lobkowicz Premium, který nesl jméno jednoho z historicky nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, jenž mimo jiné dříve vlastnil také jeden z pivovarů skupiny. Společnost si zachovala slogan „Návrat k tradici“, nezměněn zůstal i název mateřské organizace K Brewery Group, a.s.
V Jihlavě se nadále mělo vařit pivo Ježek, světlé speciály i další osvědčené značky. „Jihlavský pivovar Ježek bude nadále vyrábět pivo pod svými zavedenými značkami a ve stejném sortimentu jako doposud,“ zdůraznila marketingová pracovnice pivovaru Eva Vařejčková. V Jihlavě se v současnosti vyrábělo 10° šenkovní, 11° ležák, 18° Jihlavský Grand světlý speciál, 14° Telčský Zachariáš světlý speciál, Pivoj a Linie světlé výčepní. Stejná piva zůstala na trhu i po změně názvu pivovarnické skupiny.
Pivovar si našel nové odbytiště v Japonsku. Po Jižní Koreji to byla druhá asijská země, kam exportoval „desítku“ a také osmnáctistupňové pivo. Grafici vytvořili rovněž etikety v japonštině. „Exportujeme do Tokia. Odběratelem je tradiční importér piva z Evropy. Naši desítku a osmnáctku distribuuje do sítě restaurací,“ řekl v březnu 2012 sládek pivovaru Jaromír Kalina. Do Japonska směřovalo sudové pivo. „Kromě toho máme obě značky stočené i do třetinek. Z restaurace si zákazník bude moci odnést třetinku jako malý dárek,“ doplnil Kalina. Pivovar doplnil servis i dodávkou sklenic, pivních tácků a dalšího materiálu. (zdroj: jihlava.idnes.cz)
Sládci jihlavského pivovaru připravili v dubnu 2012 speciální várku piva k příležitosti 20letého výročí Diecézní charity Brno. Pivo neslo název Charitní dvacítka a jednalo se o světlé speciální pivo s obsahem alkoholu 8 % obj. Stočeno bylo pouze 3 600 lahví. Pivní speciál šel zakoupit v sídle Diecézní charity Brno za 30,- Kč/ks, tř. Kpt. Jaroše 9 v suterénu v prostorách Čajovny u svíce. Koupí pivního speciálu jste podpořili služby Diecézní charity Brno po lidi v nouzi. (tisková zpráva pivovaru)
V Pivovarské restauraci v Jihlavě šlo v květnu 2012 ochutnat kvasnicový pivo Ježek 11° (0,5 l za 24 Kč ).
Sládci jihlavského pivovaru připravili sváteční várku Svatomartinského speciálu – svrchně kvašeného 13° piva s přídavkem pšeničného sladu, obdobného, jaké se na Vysočině vařilo již v 16. století. Pivní labužníci jej budou moci ochutnat u příležitosti svátku sv. Martina, od pátku 9. listopadu 2012 jej bude až do vyprodání zásob čepovat na tisíc hospod v Čechách i na Moravě. Stejně jako v minulosti je Svatomartinský speciál svrchně kvašené pivo, vařené jen na jeden rmut v měděném kotli s přímým ohřevem. Vyrábí se nejen z ječného, ale také z pšeničného sladu, který pivu dodává lehce ovocnou a hřebíčkovou vůni. Použit byl výhradně chmel českých odrůd – hořký Premiant a aromatický Žatecký poloraný červeňák. Byl uvařen na stupňovitost 13,2 %, obsah alkoholu činí 4,7 %. Ačkoliv se tohoto svátku v uplynulých letech chytili i vinaři, přeci jen jsme národ spíše pivní, a proto jihlavští sládci k tomuto svátku nachystali zajímavou pivní lahůdku – Svatomartinský speciál. „Lidé se mne často ptali, jak chutnalo pivo o několik století dříve. Tak jsme se s kolegy rozhodli takové pivo uvařit. Výsledkem je Alt Bier v podobě, v jaké se u nás na Vysočině v 16. století prokazatelně vařil pro měšťany a na export,“ uvedl sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.
Jihlavské pivo Ježek 11 je nejlepší jedenáctkou na našem trhu. Rozhodlo o tom Sdružení přátel piva, které pivu ocenění Jedenáctka roku udělilo 1.11. v poledne v Litoměřickém pivovárku Koliba. Ježek tak úspěšně obhájil vítězství, kterého dosáhl již v minulém roce. „Podle mě je Ježek jedno z nejlepších piv u nás. Konečně je to znát i ve výsledcích degustačních soutěží, letos bodoval například také na Žatecké dočesné. Nejdůležitější ale je, že chutná pivařům. Nejen těm na Vysočině, kteří Ježka již znají, ale také těm, kteří jej po letech znovu ochutnávají a zjišťují, že návratem k původní receptuře v roce 2008 se kvalita tohoto piva zcela posunula a předsudky, které kolem něj panují, jsou neopodstatněné,“ uvedl potěšeně Jaromír Kalina, sládek jihlavského pivovaru, který v Litoměřicích ocenění osobně přebral. Sdružení přátel piva udílí své ceny pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti bez přestávky již od roku 1990, a tak se jedná o nejstarší novodobou soutěž u nás. Degustace probíhá ve dvou kolech, kdy nejprve jednotlivá piva do klání nominují členové Sdružení přátel piva a následně tři nejoblíbenější piva v každé kategorii formou anonymní ochutnávky, na jejíž průběh dohlíží nezávislí pivovarští odborníci, hodnotí Pivní sněm a předsednictvo Sdružení přátel piva.
Společnost Pivovary Lobkowicz zdražila od začátku prosince 2012 lahvové i sudové pivo v průměru o čtyři procenta. U nejprodávanějších značek to znamenalo zvýšení ceny zhruba o 60 haléřů za půllitr.“Po důkladné analýze vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva, ale i cen energií a pohonných hmot jsme se rozhodli přistoupit k úpravě cen většiny našich výrobků,“ uvedla Kameníková.
Na konec roku byl připraven Čertovský speciál 16° nefiltrovaný 4-pack (z pivovaru Ježek Jihlava). Světlý ochucený speciál byl charakteristický temně červenou barvou. Měl bohatou, jemně narůžovělou pěnu a vyváženou hořkost a plnost. Obsah alkoholu: 7,0 %. Nevratná papírová krabice obsahovala 4 ks lahví 0,5 l.
Pivovar se při vaření speciálních piv vracel ke starým recepturám, které používali pivovarníci ve městě v minulých staletích. Novinkou roku 2012 bylo pivo Jihlavský Alt Bier v podobě, v jaké se v kraji vařilo pro měšťany a na export v 16. století. Jihlavský Alt Bier bylo svrchně kvašené pivo uvařené v měděném kotli. „Snažili jsme se maximálním způsobem přiblížit výrobním postupům a podmínkám, které v 16. století mohly být,“ uvedl Kalina. Při sestavování receptury sládek vycházel z cechovních zpráv. „Kde se skutečně dá z bilance uvařených dávek a spotřebovaných surovin identifikovat a vyvodit složení,“ řekl. Slavnou dobu dolování stříbra v Jihlavě připomínal další speciál pivovaru – Jihlavský Grand. Je to silné pivo s osmi procenty alkoholu. Pivovar celoročně vařil asi deset druhů piv, navíc připravoval čtyři speciály. Obliba speciálních piv podle sládka stoupala. Piva Jihlavský Grand se ročně uvařilo asi 5 000 hl. (zdroj: www.denik.cz)
Šestnáctistupňový Čertovský speciál z Pivovaru Jihlava má červenou barvu a jeho obliba roste. „Začínali jsme na 300 hl, dnes už jsme na 800 hektolitrech,“ řekl v prosinci 2013 obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Křivský.
V lednu 2014 pvovar připravil pro milovníky piva v Jihlavě a okolí speciální akci. V každém označeném multipacku piva Ježek byla připravena poukázka na konzumaci dvou čepovaných piv Ježek zdarma.
V rámci akce Cesta pivních znalců Pivovarů Lobkowicz ve dnech 8. – 10. 11. se čepoval Svatomartinský speciál bylo svrchně kvašené pivo, vařené jen na jeden rmut v měděném kotli s přímým ohřevem. Vyrobili ho v Pivovaru Jihlava nejen z ječného, ale také z pšeničného sladu, který pivu dodal lehce ovocnou a hřebíčkovou vůni. Použit byl výhradně chmel českých odrůd – hořký Premiant a aromatický Žatecký poloraný červeňák. Byl uvařen na stupňovitost 13,2 %, obsah alkoholu činí 4,7 %.

V roce 2015 již pošesté se ve stovkách českých a moravských hospod během svátků jara čepoval zelený a červený Velikonoční Krasličák. Od 6. února zrál v ležáckých sklepích jihlavského pivovaru. „Lidé mají šanci ochutnat buď každé pivo zvlášť, nebo jako dvoubarevný zeleno-červený Krasličák. Zelený Krasličák je 14 % zelené speciální pivo, které vyniká výraznou plností podpořenou mírně nasládlou chutí a zakončenou jemnou hořkostí. Červený Krasličák je 10% středně prokvašené světlé výčepní pivo s výraznou hořkostí a chmelovou vůní,“ přibližil Richard Procházka, sládek pivovaru. Sládek vysvětlil, že dvoubarevného efektu lze dosáhnout řádným vychlazením obou piv a jejich správným načepováním. „Lidem toto pivo zachutnalo, proto každým rokem navyšujeme jeho výrobu. Letos se ho chystáme vyrobit zhruba pět tisíc sudů. O stáčení do lahví však neuvažujeme,“ pokračoval Procházka. (zdroj: www.lidovky.cz)

Výkaz zisků a ztrát (tis.Kč)

1994/1995/1996/1997/1998/1999
Provozní HV 8 081/ – 21 925/ – 24 991/ – 26 957/ – 18 532/ – 15 074
HV z fin.operací – 5 869/ – 3 361/ – 5 529/ – 5 234/ – 7 582/ – 4 992
HV za běžnou činnost 2 212/ – 25 286/ – 30 520/ – 32 191/- 26 114/- 20 066
Mimoř. HV – 752/546/371/660/400/20 831
HV za úč.období 1 460/- 24 740/- 30 149/- 31 531/- 25 714/765

Rozvaha (tis. Kč)
1994/1995/1996/1997/1998/1999
Aktiva 187 873/256 813/240 300/214 473/202 411
Stálá aktiva 148 209/214 273/196 567/176 896/160 645
Oběžná aktiva 39 387/42 208/36 747/37 301/41 156
Ostatní aktiva 277/332/6 986/276/610
Pasiva 187 873/256 813/240 300/214 473/202 411
Vlastní jmění 140 088/119 736/96 132/63 679/66 827
Cizí zdroje 45 939/126 399/143 714/146 965/134 916
Ostatní pasiva 1 846/10 678/454/3 829/668

Rok Tržby Výstav piva Výstav nealko
1997 / 160 mil.Kč / 111 927 hl / 26 000 hl
1998 / 168 mil.Kč / 107 645 hl /23 000 hl
1999 / 150 mil.Kč /86 000 hl /29 000 hl
2000 /165 mil.Kč /130 000 hl (export 5 100 hl) / 7 500 hl
2001 / 200 mil.Kč / pod 100 000 hl
2002 85 850 hl
2003 87 426 hl
2004 109 706 hl
2005 250 mil.Kč/ 231 700 hl (export: 158 100 hl)
2006 210 mil. Kč / 73 250 hl (export: hl)
2007 130 mil. Kč / 91 000 hl (export: hl)
2008 130 mil. Kč / 90 000 hl (export: hl)
2009 130 mil. Kč / 140 500 hl (export: hl)
2010 140 000 hl (export: hl)
2015 140 000 hl (export: hl)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Dobrovského 2027, 580 01 Havlíčkův Brod

www.hbrebel.cz

e-mail: info@hbrebel.cz

  • V prosinci 2023 v prodeji Rebel José. Kávou ochucený a provoněný tmavý ležák karamelové vůně a nasládlé čokoládové chuti, obohacený o výrazné ovocné a citrusové tóny. Obsah alkoholu: 4,7 % obj. IBU (hořkost): 20.
  • V prosinci 2023 v prodeji Zimní speciál. Jantarová barvy, uvařený ze čtyř druhů sladů a tří druhů českých chmelů. Díky použitým surovinám, dlouhému studenému kvašení a vyššímu zbytkovému extraktu si vychutnáte sladkou chuť typickou pro silná piva, karamelový dozvuk po pražených sladech, jemnou hořkou vůni žateckých chmelů a hustou, dohněda zabarvenou pěnu. Alk.: 5,7 %.

Starší info:
Počátky zdejšího Měšťanského pivovaru najdeme v bývalém rytířském domě Bukovských, který právovárečníci z tehdejšího Německého Brodu zakoupili v roce 1880. Rozhodli o rekonstrukci zdejšího maličkého ručního pivovaru. S tou se však tak dlouho váhalo, až k obdobné rekonstrukci došlo v sousedním Humpolci a tím tento pivovar předhonil zdejší jak výkonností, kvalitou, hlavně však výši zisku. Proto v roce 1899 došlo i zde k dlouho uvažované rekonstrukci. Po první světové válce se vařilo okolo 5 000 hl, v roce 1931 již 31 000 hl. V té době se vařilo nejen světlé pivo, ale i tmavý Granát. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar „Pravovárečného měšťanstva v Havlíčkově Brodě“.
V roce 1956 došlo v pivovaru k požáru a uvažovalo se o jeho uzavření. Naštěstí k tomu nedošlo a výstav dosáhl v 80.letech 20.století výše 80 000 hl.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Horácké pivovary n.p.
1953-1954 Havlíčkobrodské pivovary n.p.
1955-1959 Horácké pivovary n.p.
1960-1990 Východočeské pivovary n.p.

V roce 1995 byl pivovar vydán v restitučním řízení potomkům původních vlastníků. V roce 1997 pivovar stagnoval. Jeho tržby dosáhly stejně jako v roce 1996 asi 140 mil.Kč. Zvýšily se však náklady, takže byl menší zisk. Jen přechod na nové lahve stál více než čtyři miliony korun, navíc zřídili v republice tři mezisklady, kam museli přijmout nové lidi. Investice do obchodu se však pivovaru vyplatily. Pivovar přešel od lahví Euro na pistolové NRW v polovině května 1997. Ředitel pivovaru Jan Holoubek dne 21.5.1997 řekl : “Staré lahve typu Euro samozřejmě vykupujeme, protože máme 650 stálých odběratelů, kterých si vážíme. Do naplnění salda budeme platit 3 Kč za láhev, potom už jen po koruně.“ Přestože královéhradecký Právovárečný pivovar zastavil výrobu, pivo pod značkou Královský lev ze světa nezmizelo. Od roku 1999 se vařilo dál v pivovaru v Havlíčkově Brodě, který měl o královéhradeckou značku zájem. Její majitel, státní podnik Pivovary Hradec Králové, však prodej značky neodsouhlasil. Výrobě Královského lva na Vysočině proto hrozilo zastavení. „Dohodli jsme se s hradeckým pivovarem, že je škoda, aby zavedená značka z trhu zmizela, proto jsme její výrobu na čas převzali. Oni se stále nevzdali myšlenky na obnovení výroby, my jsme měli zájem značku koupit, ale byli jsme odmítnuti,“ uvedl ředitel pivovaru Jan Holoubek. „Nemáme dost kapacity, lidsky i technologicky jsme vytíženi na sto deset procent. Chvíli pro nás vyráběli Lva v Pardubicích, nyní ho vaříme u nás, ale těžko odhadnout, jak ještě dlouho. Možná pár dní, možná měsíc,“ řekl v listopadu 1999 Holoubek. Podle předsedy dozorčí rady královéhradeckého pivovaru Františka Kučery bránilo prodeji značky rozdílné představy o její ceně. „Nic jsme neodmítli, ale o ceně a podmínkách prodeje jsme se zatím nedohodli.“
U příležitosti roku 2000 pivovar uvařil speciální světlý ležák Rebel Stop 2000 (alk: 5,4 %; plněno do 0,5 l lahví). Pivo pak podnik vyráběl i v dalších letech.
Za 15 miliónů korun rozšířil pivovar celkovou kapacitu ze 148 000 hl na 175 000 hl ročně. „Uvedli jsme do provozu tři nové stáčecí monobloky,“ řekl obchodní ředitel Pavel Prchal. A. s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod ukončila rok 1999 s tržbami 226 milionů Kč, což znamenalo více než pětadvacetiprocentní nárůst v porovnání s tržbami 175 milionů Kč v roce 1998. „Pivovar prodal v roce 1999 pod značkou Rebel a Lev celkem 174 000 hl piva, když 148,5 tisíce hl tvořila vlastní výroba a zhruba 25 tisíc hl bylo vyrobeno pro nás v jiných pivovarech“, dodal Prchal. „Na hospodářském výsledku se nepodílí jen prodej piva, v posledních letech jsme vybudovali tři distribuční velkosklady v Brně, Třebíči a Hradci Králové, z kterých prodáváme i některé nealkoholické nápoje,“ upřesnil Prchal. Zhruba 10 % produkce šlo z pivovaru na export do Švédska, Německa, na Slovensko a do USA. Na americkém trhu si pivovar v posledních letech značně upevnil pozici. Newyorská agentura AC Nielsen, která zveřejnila žebříček TOP 100, zařadila pivo Rebel na 17.příčku. Z českých piv v žebříčku ještě figuroval Radegast na 22.místě a Prazdroj na 31.místě. Pivovar zdražil o 40 až 60 haléřů v březnu 2000. „Čekáme, že výrazně vzroste cena sladovnického ječmene, jehož úroda utrpěla nedávnými suchy. Proto se dá předpokládat další růst cen piv hned v prvním polovině příštího roku,“ řekl sládek Oldřich Záruba. Pivovar zaměstnával 109 lidí a jeho vlastníky bylo 24 fyzických osob, dědiců práva várky na pivo, které udělil už v roce 1333 Jan Lucemburský. Od roku 1996 byly v pivovaru připraveny základy k uložení dalších tří cylindrokonických tanků. Tento okamžik přišel 28.3. 2000, kdy se jejich montáže chopili pracovníci firmy ZVÚ Hradec Králové Potez, kteří také tanky vyrobili. Montáž byla zdárně ukončena 14.4.2002 a montéry vystřídala skupina elektrikářů firmy ProjcSoft Hradec Králové, která zajistila „oživení“ nových tanků. Koncem dubna 2002 byly tanky naplněny mladinou, aby se již koncem května mohlo ochutnat první pivo. Pivo Lev Lion Pale Double Back známé též jako Rebel 2000 z produkce pivovaru získalo v červnu 2000 na nejvýznamnější světové soutěži kvality piv World Beer Cup v New Yorku ve kategorii plzeňských piv druhé místo. Anonymní degustační soutěže se zúčastnilo více než jedenáct set piv z téměř čtyř set pivovarů ze sedmatřiceti zemí. „Bereme to nejen jako úspěch samotného pivovaru, ale také jako ohodnocení tradičního českého způsobu vaření piva,“ řekl obchodní ředitel Pavel Prchal. Pivovar se na amerických trzích začal prosazovat před necelými třemi lety, v roce 2000 bylo tam možno pivo známé jako Rebel nebo Lion koupit na stovce míst. Na prvním místě se umístil americký pivovar ze státu Illinois a třetí skončil výrobce piva z Missouri.
„Boj o prestižní ocenění nám začal vlastně už v roce 1999 v říjnu, kdy jsme organizátorům zaslali přihlášku. Odborné poroty vzápětí začaly s důkladnými degustacemi, teprve v dubnu 2000 bylo jasno, jak na tom které pivo je,“ přibližoval události Pavel Prchal. Dne 25.5.2000 pak přišlo do havlíčkobrodského pivovaru z New Yorku důležité psaní: vaše pivo postoupilo do užšího finále, dostavte se na slavnostní vyhlášení výsledků a převzetí ceny! „Do USA jsme vyrazili 16.6.2000. Těch následujících pět dní pak bylo ojedinělým zážitkem mezi pivem, pivovarníky i znalci piva z celého světa. Vždyť jsme dosud byli pouze na domácím Pivexu a to s newyorkskou přehlídkou nedá srovnat,“ vyprávěl Prchal. Stovky pivovarů ze všech kontinentů. Desítky typů piva, našinci tradiční nápoj připomínající jen velmi vzdáleně. V kategorii označené jako šestnácté, mezi pivy plzeňského typu, čekal majestátně na pocty také už zmíněný Český lev, pro Američany Lion, u nás známý spíše jako Rebel. „Do odpoledne 19.6.2000 jsme nevěděli nic bližšího. Absolvovali jsme spoustu setkání i obchodních jednání, ale výsledky nám zůstávaly utajeny,“ popisoval chvíle čekání obchodní ředitel. Samotné slavnosti se zúčastnilo na dvě stě padesát hostů. Když přišla na řadu šestnáctá kategorie napětí v havlíčkobrodském táboře vrcholilo. „Nejdříve vyhlásili třetí místo. Hned mě napadlo, že bychom mohli být až na vrcholu. Proto taky v první chvíli stříbrné umístění trochu zklamalo, ale pak jsme si uvědomili, že i to je skvělým úspěchem,“ řekl Pavel Prchal. První oslavy se odehrály na už slavnostní večeři, znalci se předháněli při doporučování nejvhodnější piv k nejrůznějším pokrmům, svět piva měl svůj svátek. Přes náročný program oslavy pivovarníků z Vysočiny ještě ten večer v hotelu. „Během pobytu v Americe jsme spali vždy sotva pár hodin, ale velký úspěch nakonec pomohl únavu zmírnit. Oslavy vyvrcholily na hotelu byly podobné, jako když naši hokejisti vyhráli olympiádu v Naganu, nemohli jsme to jen tak odbýt,“ poodhalil noc v New Yorku její přímý aktér. Oceněné dílo s rukopisem sládka Oldřicha Záruby se právem pyšní americkou plaketou, lidé z pivovaru ale nechtěli, aby zůstala osamocena. „Za dva roky se chceme zúčastnit znovu, pozvání už máme v kapse. České pivo si podobné ocenění zaslouží,“ plánoval Pavel Prchal.
Ředitel pivovaru Jan Holoubek uvedl v červenci 2000, že současných ročních sto pětasedmdesát tisíc hektolitrů bylo optimální množství, a neplánoval výrazné zvýšení objemu produkce. Výstav pivovaru se do září 2000 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 10 % na 131 tisíc hl piva. Podle obchodního ředitele pivovaru Pavla Prchala za zvyšujícími se tržbami stála lepší práce se zákazníky a dobrá marketingová politika firmy. Pivovar se v potýkal s nárůstem cen vstupů. U sladovnického ječmene v roce 2000 stoupla cena o 35 % na čtyři a půl tisíce korun za tunu a u chmele se zvýšila ze 130 na 180 tisíc korun za tunu. „Jako menší pivovar si nemůžeme dovolit promítnout zvýšené vstupy, dokud to neudělají větší pivovary,“ poznamenal v listopadu 2000 Prchal.
Pro předvánoční trh neuvařili žádné speciální pivo, zákazníci si však mohli v prosinci 2000 zakoupit dárkově zabalenou dvanáctku, označenou jako Pivo 2000. O 13 % zvýšil v meziročním srovnání pivovar výstav piva. Ředitel Jan Holoubek uvedl, že podnik v roce 2000 prodal rekordních 166,5 tisíce hl piva, což bylo absolutně nejvyšší číslo, které kdy v historii pivovaru bylo zaznamenáno. Tím se stal největším producentem z devíti pivovarů východních Čech. Z tohoto množství bylo 14 tisíc hl určeno na export (10 %). Pod obchodními názvy Rebel, Lev a Lion putovaly pravidelné dodávky především do USA, Německa a na Slovensko. Pivovaru patřilo v roce 2000 z tuzemských pivovarů druhé místo v objemu vývozu piva do USA. Pivovar tam vyvezl 10 500 hl piva. Po Prazdroji se stal druhým největším importérem českého piva do USA. Export piva do USA se pivovaru v roce 2000 meziročně zvýšil o 90 % . Pivovar měl v roce 2000 pohledávky ve výši 1,4 mil. Kč. Na pokrytí energií padlo 9,5 mil. Kč, další desítky milionů investovalo vedení společnosti do budování meziskladů a obnovy technologie. Na mzdách zaměstnanců firma v roce 2000 vyplatila 19,3 mil. Kč. Ve společnosti bylo zaměstnáno 125 lidí, kteří pracovali v samotném pivovaru a v meziskladech v Hradci Králové, Brně a Třebíči. Firma byla v držení 24 majitelů. V roce 2000 pivovar vyvezl 19 100 hl piva. Čistý zisk ve výši 9,816 mil. Kč byl podle schváleného auditu výsledkem hospodaření společnosti v roce 2000. Dosažený hospodářský výsledek byl zatím nejvyšší od založení akciové společnosti. Na tvorbě zisku se kladně projevila úspora nákladů, nevytváření zákonné rezervy na opravy a snížení odpisů o 2,195 mil. Kč. Tržby pivovaru dosáhly v roce 2000 částky 238,804 mil. Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 18,215 milionu, tedy o 8,3 %. Na dosažených tržbách se podílel především zvýšený výstav piva na 166 670 hl a zvýšený prodej piva a nealko nápojů v jednotlivých skladech. Se zvýšeným exportem došlo také ke zvýšení obratu do zahraničí o 3,436 mil. Kč oproti roku 1999. Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl 17 123 tisíc Kč, přitom asi jedna čtvrtina těchto peněžních prostředků byla použita v provozní oblasti na snížení závazků, zbytek pak v investiční oblasti. Zlato z Tábora přivezli v lednu 2001 pracovníci pivovaru. Čtrnáctistupňové pivo Rebel 2000 bylo na jedné z nejvýznamnějších soutěží v ČR ověnčeno prvním místem a titulem Pivní pečeť města Tábor. „Obstát v konkurenci dvaadvaceti vzorků piv je určitě velký úspěch,“ řekl sládek Oldřich Záruba. Pivovar se do Tábora vypravil už počtvrté a ani v předešlých letech si nevedl špatně. V roce 2001 ovšem dosáhl nejvýše. Příznivci zlatavého moku Rebel si dne 9.února 2001 večer dali dostaveníčko ve velkém sále KD Ostrov. Pivovar byl pořadatelem již tradičního plesu a na parketu se točilo pod taktovkou kapely Amix více než 400 mladších i starších „pivařů“ v doprovodu svých nejbližších. Stejně jako v minulých letech i od 1.března 2001 zvýšil pivovar cenu o 40 až 50 haléřů za půl litru. Důvodem bylo výrazné zdražení výrobních nákladů. Druhou nejžádanější položkou u pokladen newyorského obchodního řetězce Food Emporium se za rok 2000 stalo pivo Rebel. Vedení společnosti o tom v březnu 2001 informoval Petr Boháček z pražské firmy Czech Beer Importers Inc., která exportovala česká piva do USA. Podle Boháčka bylo uplatnění havlíčkobrodského piva na americkém trhu malým zázrakem.
Pivovar za první čtvrtletí vyvezl do USA asi 3 000 hl piva. Očekával, že v roce 2001 zvýší také export do ostatních zemí. Před podpisem byly v květnu 2001 smlouvy na dodávky piva do Itálie, kam mělo v roce 2001 směřovat až 5 000 hl. Asi o 5 % nižší výstav hlásil pivovar za první tři měsíce 2001. Prodeje za duben 2001 se však meziročně zvedly o desetinu a celkově tak za první čtyři měsíce roku vystavil 45 200 hl piva. Obchodní ředitel Pavel Prchal označil za důvody nižšího výstavu i cenový boj na marketech, kde se regionální pivovary uplatňovaly hůře než velké. Dne 24.května 2001 navštívil pivovar kuvajtský velvyslanec Ahmad Bu-Zuobar. Pivo se po úspěchu v USA stále lépe prodávalo doma i v zahraničí. Den 15.června 2001 podepsali zástupci pivovaru kontrakt do Litvy a v červnu jednáli také v Itálii. „Konkurence na trhu je stále ostřejší,“ povrdil Pavel Prchal. „Vývoz potravinářského zboží podléhá tvrdým normám jednotlivých zemí, a proto si své úspěchy v exportu ceníme o to víc. V Litvě jsme našli silného partnera, který byl schopen naše pivo prodávat po celé zemi, v Itálii jsme měli úspěch v severní, silně průmyslové části státu. Pivo už máme certifikované a v příštím týdnu bychom měli podepsat v Pordenone smlouvu,“ dodal. Pivovar měl v červnu 2001 celkem 26 akcionářů a 125 zaměstnanců s průměrným měsíčním platem 13 500 Kč. Cenu českých sládků v kategorii speciálů získal pivovar v září 2001 za pivo Rebel 2000. Ředitel pivovaru Jan Holoubek řekl, že do soutěže, pořádané časopisem Pivní kurýr, zaslali havlíčkobrodští tři vzorky ze svých devíti výrobků. V anonymním hodnocení 40 vzorků produkce z celé republiky vybrala odborná porota do soutěže o Cenu českých sládků 2001 osm finalistů. U podobného výrobku podle Holoubka nikdy nešlo jen o práci jednotlivce, protože na kvalitě produkce, a tím i dobrém jménu pivovaru, se podílel celý kolektiv.
Na konci roku 2001 pivovar plánoval nákup a instalaci nové myčky lahví. Celonerezová mycí linka představovala investici ve výši 10 milionů korun. Pivovar v roce 2001 zvýšil prodejní cenu piva o 80 korun na hektolitr. Reagoval tím na růst cen vstupních surovin, který se pohyboval kolem 30 %. Jen sladový ječmen zdražil průměrně o 1 200 korun za tunu, cena chmele se zvýšila meziročně ze 140 tisíc korun za tunu na 180 tisíc.“Cena surovin je dnes určující; proto si nemůžeme dovolit velké cenové ústupky. Piva, která se dnes prodávají kolem 4,90 korun (za láhev), jsou z hlediska surovin hodně šizené, je to cenová politika pivovarů, které mají velice slabý prodej,“ uvedl v listopadu 2001 obchodní ředitel Pavel Prchal. Zdražení se promítlo do výroby piva. Výsledky v pololetí naznačily pokles výstavu asi o 6 %, proto se pivovar rozhodl zastavit všechny slevové akce a tím omezit prodej piva tak, aby jeho roční produkce nepřesáhla 150 tisíc hl. „Kdybychom se dostali přes 150 tisíc, zaplatili bychom větší spotřební daň. Proto raději vyrobíme méně za vyšší cenu. Kdybychom překročili tuto hranici, znamená to pro nás zaplatit na spotřební dani asi o 4,5 milionu korun víc,“ dodal Prchal. Podle něj přes meziroční pokles výstavu piva o 10 % očekával pivovar vyšší zisk než v roce 2000, tedy více než 12 milionů korun. Pivo se pod značkami Rebel a Lion prodávalo především v českých maloobchodech a restauracích. Kromě výroby piva se společnost zabývala i distribucí nealkoholických nápojů. Akciová společnost zaměstnávala 125 pracovníků. Základní jmění společnosti činilo 112 milionů Kč a podílelo se na něm rovným dílem 24 vlastníků. Celkem 16 tisíc hl piva vyvezl pivovar v roce 2001. Uvedl to v prosinci 2001 obchodní ředitel pivovaru Pavel Prchal. Export do USA činil 10 tisíc a na Slovensko 6 000 hl. Firmě v roce 2001 klesly tržby o 3 % na 233 milionů korun. „Výstav piva se snížil o 10 % na 149 tisíc hl,“ řekl obchodní ředitel Pavel Prchal. „Přes pokles výstavu se nám meziročně podařilo zvýšit tržby na hektolitr piva. Tím pivovar dosáhl vyššího zisku než v roce 2000,“ řekl Prchal. Pivovar vlastnilo několik fyzických osob a jeho akcie nebyly veřejně obchodovatelné. V roce 2001 již pivovar nebyráběl pivo Brilliant (speciální tmavý ležák; alk.: 5,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) (Pivo bylo vyrobeno klasickou technologií podle původních receptur z roku 1333. Mělo nasládlou karamelovou chuť a jemnou hořkost). Obchodní ředitel pivovaru Pavel Prchal v lednu 2002 uvedl, že firma zatím o jarním zdražení piva nerozhodla. „Ceny vstupních surovin nás k tomu nutí, ale je tu i vliv konkurence,“ řekl. Několik druhů lahvového piva dočasně pivovar zlevnil na konci ledna 2002. Sleva se týkala lahvového piva v celém regionu, a to s výjimkou obchodních řetězců. Haškův Rebel byl na půllitr zlevněn o 70 haléřů, Rebel tradiční o korunu, Garnet Rebel o 80 a Rebel 2000 o 60 haléřů. Slevy platily do 15. února. Od března 2002 zvýšil pivovar cenu sudového piva, a to o 60 korun na hektolitr. U lahvového v roce 2002 ceny zvyšovat nehodlal. Společnost Pivovar a sodovkárna Svitavy v květnu 2002 ukončila výrobu piva a svitavský pivovar prodal své nosné značky Doktor a Svitavák pivovaru Havlíčkův Brod. Zde se oba druhy piva začaly vařit a pokračovalo zásobování trhu i na Svitavsku. Jak 11.června 2002 potvrdil ředitel Jan Holoubek, dělo se tak za přísného dodržení původních receptur. “ Svitavský pivovar za deset let zaznamenal výrazný pokles výroby piva, a tak došlo jeho uzavření. Proto jsme vstoupili do jednání o prodeji tradičních značek Doktor a Svitavák, abychom je zachovali pro trh,“ upřesnil Holoubek. Tím došlo v pivovaru k dalšímu rozšíření výroby bez navýšení počtu pracovníků. Pivovar v červnu 2002 předpokládal, že v příštích dvou letech ročně vystaví minimálně 20 000 hl svitavského piva. „Naší snahou bude výrobu tradičního svitavského piva zvyšovat. Hodláme investovat do jeho propagace a prodávat ho i v cizině,“ řekl ve Svitavách obchodní ředitel havlíčkobrodského pivovaru Pavel Prchal. Pivovar podle něj značky svitavského piva i s recepturami koupil poté, co zkrachovala jednání o koupi celého pivovaru. „Cena za celý svitavský pivovar se nám zdála vysoká. Pivovar stál více než padesát milionů korun,“ řekl. Za značky Svitavák a Doktor pivovar i s recepturami zaplatil podle Prchala „řádově miliony“. Bez přestávek i v červnu 2002 pokračovala humanitární akce pivovaru “ Rebel proti drogám“, která začala v roce 2000 s výrobou nového druhu piva. “ Zároveň s pivem nazvaným Rebel 2000, určeným pro oslavy milenia, se zrodila myšlenka oslovit mládež, aby se místo drog začala věnovat jiným prospěšnějším aktivitám, především sportu,“ vysvětlil počátky humanitární akce sládek Oldřich Záruba. “ Impulsem byla rovněž informace od policie, kolik dětí a celkově mladých lidí z okresního města má zkušenosti s drogou. Původně jsem se domníval, že drogy město vůbec nezasáhly,“ doplnil ředitel pivovaru Jan Holoubek. Pod vlivem těchto informací začal pivovar z výroby a prodeje piva financovat sportovní aktivity nejen na Havlíčkobrodsku, ale všude tam, kde měl pivovar sklady. Tak se mnohé sportovní kluby dočkaly vybavení hřišť a pivovar podporoval humanitárně sportovní akci Handball Help i Dětský domov v Nové Vsi u Chotěboře. Dále pomáhal Sdružení zdravotně postižených a s žádostí o příspěvek se na pivovar obraceli organizátoři dalších akcí pro mládež v celém regionu. To, že pivovar podporoval boj proti drogám, když pivo je označováno za drogu rovněž škodlivou, může někomu vrtat hlavou. “ Je vědecky dokázáno, že pivo není droga,“ oponoval sládek Záruba. “ V menších dávkách léčí a člověku dodá vitamíny i potřebné tekutiny. Navíc pivo rozšíří cévy a tím snižuje náchylnost k infarktům. Ale samozřejmě i v tomto případě platí, že všeho moc škodí.“ Kvantita na úkor kvality. Tak v létě 2002 mnozí hospodští na Havlíčkobrodsku označili strategii pivovaru. Spotřeba zlatavého moku značně s teplým počasím stoupla a proto se pivovary snažily přizpůsobit poptávce zvýšeným výstavem. Z toho, podle vyjádření majitelů či provozovatelů hospod a restauračních zařízení, logicky pramenila velice chabá kvalita piva. Největší počet hospodských, kteří kriticky zhodnotili kvalitu prodávaného nápoje, se našlo zcela jasně v Havlíčkově Brodě. Na zdejšího Rebela pěl v červnu 2002 chválu jen málokdo. “ Pivo je úplně bez pěny, nikdo ho tady nechce pít, “ sdělil majitel jedné z brodských hospod, jež si z obav z postihu dodavatele piva raději nepřál zveřejnit jméno své ani svého zařízení. “ Kvalita Rebela není stálá. Každoročně přes léto, kdy je jeho spotřeba mnohem větší, se opakuje stálý problém a tím je velice nízká, řekl bych až nulová pěnivost. A to je na pivu to nejhorší. Musím ale dodat, že poslední várka už byla o něco lepší, “ uvedl provozovatel hostince U Zlodějky Zdeněk Strašil, jediný z dotázaných, který měl odvahu uvézt své jméno. Slova svých kolegů potvrdilo i množství ostatních výčepních. “ Když se vezmu jiné pivo, třeba Plzeň nebo Gambrinus, to je stejné po celý rok. Ale Rebel je v létě vždycky mizerný, “ upozornil majitel malé hospůdky poblíž Havlíčkova Brodu. Jak dále dodal, mezi štamgasty panoval názor, že je pivo ředěné, popřípadě že je mícháno s pivem svitavským, jehož značku pivovar Rebel nedávno odkoupil. Veškeré tyto úvahy ředitel pivovaru Jan Holoubek jednoznačně odmítl. “ Kvalita piva je stejná po celý rok, “ vyjádřil se. “ Zvýšenou poptávku po pivu je nutno řešit dostatečným zásobením, a to se týká jak malých, tak i velkých pivovarů. Takže i teď, kdy spotřeba značně stoupla, neexpedujeme pivo mladší padesáti dnů, “ dodal v červnu 2002 Jan Koubek. Pivovar za první pololetí roku 2002 téměř zdvojnásobil zisk přes meziroční pokles výstavu o desetinu. Za prvních šest měsíců zisk činil devět miliónů korun proti 5,2 miliónu z roku 2001. Tržby se do června meziročně zvýšily o 5 % na 116 miliónů korun a vystavilo se 66 700 hl piva. Pivovar v roce 2002 uvařil nejvíce piva z pivovarů kraje Vysočina. Ještě před osmi lety se tento výrobce orientoval pouze na svůj okres. V roce 2002 už ale polovinu svých nápojů směřovala mimo Havlíčkobrodsko. Značka Rebel byla dnes známá hlavně v Hradci Králové či Brně. Více než desetina produkce šla z Havlíčkova Brodu do USA, Německa, Slovenska a Itálie. „Celý trh, cenu a všechno kolem určují giganti. Nám se ale v pivovarnictví daří čestně a ziskově podnikat,“ zhodnotil v říjnu 2002 ředitel pivovaru Jan Holoubek. Pivovar zaznamenal 10.října 2002 historickou událost. Vůbec poprvé bylo expedováno do Londýna, hlavního města Velké Británie, takzvané cisternové pivo. Doposud pivovar vyvážel do zahraničí pivo v lahvích a v sudech, ale nyní byla dvanáctistupňovým zlatavým mokem Rebel naplněna pod dohledem sládka Oldřicha Záruby cisterna „na kolech“o obsahu 250 hl. „Je to první zkouška, ale jinak kontrakt s odběratelem v Londýně je podepsán zatím na půl roku a každý měsíc vypravíme za hranice republiky jednu cisternu“. „V letním období prodáme kolem 45 hl a v ostatních měsících kolem 25 hl nealkoholického piva, které odebíráme od jiných pivovarů. Nejmenší množství, které bychom mohli vyrobit je 160 hl. Není tedy opodstatněné, abychom toto pivo vyráběli,“ vysvětlil v říjnu 2002 sládek Oldřich Záruba důvod proč podnik nevyráběl nealkoholické pivo. Osmnáct let sloužila v pivovaru myčka lahví. V listopadu 2002 ji vystřídala zcela nová, o výkonu 20 tisíc lahví za hodinu, původem z Rakouska. Tím, jak stoupal výstav piva a rebel expandoval do evropských zemí i do USA, se jasně ukázala potřeba zastaralou technologii vyměnit. Představenstvo proto rozhodlo o největší investici roku 2002 do výroby ve výši 10 miliónů korun. „Nebude to jednoduché ji sem dopravit,“ přiblížil stěhování kolosu o rozměrech 3,5 krát 8 metrů ředitel Jan Holoubek. „Naštěstí je to věcí dodavatele. My jsme ale museli také rozbourat nějakou tu zeď, aby se dostala dovnitř.“ Sto osmdesát kilometrů dlouhá cesta skončila 22.11. odpoledne. Pivovar se na tuto neobvyklou akci dobře připravil, především tím, že se předzásobil. Pivovar se stal v roce 2002 jedním ze sponzorů atletického svazu. „Podporujeme nejen sportovní aktivity, ale také kulturu a další činnosti. Naše heslo Rebel proti drogám hovoří jasnou řečí a má dopomoci k tomu, aby nejen mládež, ale všichni naši občané odvrátili svou pozornost od fenoménu, který je v dnešní době velice nebezpečný. Při jednom setkání s atletickým svazem jsme byli osloveni a požádáni o spolupráci. Slovo dalo slovo a my jsme se rozhodli podpořit atletický svaz. Sponzorství probíhá ve finanční formě, kterou dáváme do rozpočtu atletického svazu, smlouva se uzavírá vždy na jeden rok,“řekl v prosinci 2002 ředitel Jan Holoubek. Při akcích, které pořádal atletický svaz, se vždy objevila reklama výrobce pěnivého moku. „Nevím přesně, kolik sponzorů má atletický svaz ani to, zda jsme jediným na Vysočině. Co se však týče sportu, nepodporujeme jenom atlety, ale také například hokejisty, házenkáře a další druhy sportu,“dodal ředitel pivovaru.
Pivovar na počátku roku 2003 zatím o žádném zdražení neuvažoval, a to i přesto, že v roce 2002 investoval 17 milionů korun do nové myčky lahví. „V předchozích letech jsme tradičně zdražovali v měsících březnu a dubnu. Letos se zatím nic podobného nechystá,“potvrdil v lednu 2003 ředitel pivovaru Jan Holoubek. V nejnavštěvovanější brodské restauraci U Zlodějky se od 21.1.2003 čepovalo již výhradně plzeňské pivo. Domácí Rebel po pětiletých službách provozovatelé už nechtěli. Důvodem byla od května 2002 zhoršená kvalita brodského zlatavého moku. “ Každý rok se Rebel přes léto zhoršil, ale loni se problémy táhly prakticky celý rok,“ vysvětlil důvod nelehkého rozhodnutí jeden z provozovatelů Zdeněk Strašil. Číšník Martin Špinar přidal vlastní zkušenost: “ Nešlo pořádně natočit, protože věčně skoro vůbec nepěnilo.“ Řada štamgastů se postupně od Rebelu odvracela a přecházela k desítce Gambrinusu nebo Prazdroji. “ Ke konci roku jsme už točili víc drahé Plzně než brodského piva,“ doplnil druhý ze šéfů Zlodějky Ivo Jelínek, i když si byl vědom, že všechny zákazníky nepotěšil. Zlodějka nebyla první havlíčkobrodskou hospodou, která se k Rebelu otočila zády. Na konci léta 2002 přestoupila k plzeňským barvám vyhlášená pivnice U Němce. “ S majitelem restaurace panem Kerbrem jsme absolvovali tři jednání a dali jsme mu konkrétní nabídku na další spolupráci, na kterou nám ale do dneška neodpověděl. Že, na Zlodějce končíme slyším poprvé oficiálně až od vás,“ zněla překvapivé stanovisko obchodního ředitele pivovaru Pavla Prchala. Sníženou kvalitu piva v roce 2002 Prchal přiznal: “ Měli jsme drobné problémy, související s technickým stavem pivovaru. Ale tyto závady jsou už odstraněny.“ Za rozvodem se Zlodějkou však viděl něco jiného: “ Myslím, že to hlavní důvod nebyl. Movitý plzeňský pivovar dokáže v případě zajímavé lokality pořádně přitlačit na pilu, za dlouhodobou smlouvu je údajně schopen přihodit zpropitné v řádech stovek tisíc korun.“ Oldřich Záruba, sládek pivovaru dne 9. června 2003 představil novinku v podobě zařízení pro takzvanou studenou pasteraci piva. Původní paster byl v pivovaru nahrazen filtrem MMS (mikromulti systém filtrace piva), což výrazně zvyšilo kvalitu zejména sudového piva a to je v podstatě přírodní nepasterované. Pivovar byl teprve 23. v České republice, který uplatnil tuto metodu. Pivovar v teplých červnových dnech roku 2003 „jel“doslova nadoraz. „Denně opouští pivovar kolem 650 hl všech vyráběných druhů piva a nejdále putuje brodský Rebel až na Slovensko do Bzence,“řekl sládek Oldřich Záruba. To, že žízeň je veliká, potvrzovaly poloprázdné sklady. Pivovar vyšel vstříc svým odběratelům i tím, že zavedl nepřetržitou čtyřiadvacetihodinovou službu pro výdej zlatavého moku.
„Žádná majetková změna neproběhla a ani se nechystá. Pivovar zůstává i nadále stoprocentní českou akciovou společností,“ vyvrátil v červenci 2003 kolující fámy ředitel pivovaru Jiří Hušek. Ten vystřídal ve funkci Jana Holoubka, který se koncem května rozhodl odstoupit.
„Máme vlastní obchodní politiku, používáme všechny běžné konkurenční prostředky, ale proti velkým konkurentům, kteří používají na uplácení hospod peníze, je to velice složité,“ řekl v červnu 2003 obchodní ředitel pivovaru Pavel Prchal. Pivovar s ročním výstavem kolem 135 000 hl byl největším výrobcem piva v kraji Vysočina.
Na letní sezónu 2003 připravil pivovar akci se svým novinkovým pivem Tudor. Za tři vypité piva spotřebitel obdržel třetinku exportního ležáku Rebel.
Na léto 2003 také pivovar připravil spotřebitelskou soutěž o 5 000 cen. Pivaři sbírali pivní zátky s emblémem výhry a posílali je do pivovaru. Prázdniny roku 2003 byly o poznání žíznivější než ty minulé. Meziroční letní produkce pivovaru vzrostla téměř o 12 %. „V červenci a srpnu letošního roku jsme stočili celkem o 5 172 hl piva více než v roce 2002,“uvedl vedoucí marketingu Petr Bouda a dodal, že i novinka značky Tudor se na trhu dobře uchytila. Tisíc vyexpedovaných sudů týdně bylo toho dostatečným důkazem. Už měsíc od svého vzniku se desítkový Tudor točil ve více než sto padesáti hospodách a restauracích. „Poptávka po něm stále roste, a tak v současnosti navyšujeme kapacity, abychom uspokojili všechny zájemce o tento druh piva,“ dodal Bouda. V lahvích si Tudor zatím zájemci nekoupili. Rebel byl tradičním partnerem pro vozíčkáře při pořádání každoroční letní společensko sportovní události Handball help, jejíž výtěžek pomáhal handicapovaným lidem.
V pivovaru se v průběhu roku 2003 událo mnoho změn. Ty nejzásadnější se týkaly oblasti investic především v úseku sudového piva. Jednalo se o nový filtr a nové mycí a plnící hlavy na sudové lince. Pivovar na tyto investice uvolnil sumu přes pět milionů korun. V prosinci pak také firma zavedla velmi výhodné obchodní podmínky pro inertní plyn, což byla alternativa vzduchového kompresoru na restauracích, která zajistila kvalitu piva. Pivovar se rozhodl částečně tuto službu dotovat, protože to bylo ku prospěchu kvality piva. Inertní plyn byl součástí hygienických podmínek pro restaurace při vstupu ČR do EU. Nejen restaurace, ale i havlíčkobrodský pivovar se chystal na vstup do EU a od července 2003 se připravil na certifikaci ISO 9000 a 14000, která ulehčila vstup na evropský trh. Certifikát by měl být udělen v prvním čtvrtletí následujícího roku. Ředitelem v roce 2003 byl Jiří Hušek.
Dodávky piva z pivovaru nesměřovaly jen do míst Havlíčkobrodska a blízkého okolí. Jak informoval ředitel společnosti Jiří Hušek, vedení pivovaru na konci roku 2003 zhodnocovalo distribuční cestu k zákazníkovi ve vzdálenějších místech. „Důsledky minulosti nás přinutily zaměřit se na nové regiony. Získání prestižních ocenění v druhé polovině tohoto roku 2003 a úspěch v nových regionech dokazuje, že pivo po stránce, která se týká kvality, nemá problém, ale budování prestiže značky bude záležitost na delší dobu,“vysvětlil v prosinci 2003 ředitel. V létě 2003 se na trhu objevilo nové desítkové pivo s názvem Tudor. Jak potvrdil ředitel, právě Tudor umožnil pivovaru úspěch v jiných regionech. Přesto se čekalo, že prodej piva této značky bude vyšší. „V tomto směru velmi záleží na dostatku peněz na reklamu a propagaci. Nyní tedy chceme zvážit, do jaké lokality budou náklady na podporu značky směřovat. Pokud totiž zavedeme celoplošnou reklamu, podraží pivo, a to nechceme,“podotkl ředitel. Pivo Czech Rebel Beer, dříve určené pouze pro export do USA, bylo pro tuzemské konzumenty k dostání prozatím v lahvových třetinkách, a tak šlo na odbyt hlavně v barech a na diskotékách. „Pro rok 2004 zvažujeme jeho uvedení i v půllitrech. Jedná se o pivo s odlišnou technologií výroby a musí být spíše v kategorii dražších piv.“ Ačkoliv horké počasí léta 2003 pomohlo k prodeji piva, plány odbytu jsou vyšší. „Určité procento volné kapacity existuje. Pro rok 2004 máme nasmlouvané kontrakty pro export do zahraničí, které vzniklý prostor bez problému vyplní,“nechal se slyšet ředitel. Zároveň podotkl, že se ale pivovar jednoznačně orientoval na tuzemský trh a neměl v plánu přesáhnout 25 % exportu do zahraničí. Ziskovost společnosti se nezměnila, a tak v roce 2003 dosáhla podobné úrovně zisku jako v minulých letech. Celkový podíl exportu z výstavu, který v roce 2003 dosáhl 109 000 hl piva, byl 10 %.
V roce 2004 již pivovar nevyráběl piva: Rebel Garnet (polotmavé výčepní, určeno především pro ženy; alk.: 3,9 %; plněno do 0,33 l a 0,5 l lahví a sudů; obsahovalo mnichovský slad, ječný slad, karamelový slad a barevný slad); Lev Tradiční (světlé výčepní; alk.: 3,7 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Zlatý Lev (světlé výčepní; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Lev Originál (světlý ležák; alk.: 5,1 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Hradecký Votrok (světlé výčepní; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno po uzavření královéhradeckého pivovaru); Doktor Pito (světlé, nealkoholické; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví a 0,5 l plechovek; obsahovalo přísady diavital a juwim; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru).
Správu spotřební daně od ledna 2004 převzaly od finančních úřadů celní správy. A právě na nich záleželo, jak si pravidla výběru vyloží. „Žádali jsme královéhradecké Celní ředitelství o upuštění od zajištění daně, ale nebylo nám to umožněno. Abychom nemuseli ukončit činnost, bylo nutné složit zálohu v řádu statisíců,“ konstatoval ředitel společnosti Jiří Hušek. Počátkem roku není nikdy peněz nazbyt, a tak blokovat hotovost, která by se dala využít na úhradu provozních nákladů, přišlo poctivým plátcům daně nesmyslné. Nejednoznačný výklad zákona umožnil zaujímat celním úřadům odlišný postoj k jednotlivým subjektům, čímž vláda podporovala možnosti korupce.
„Letos jsme se rozhodli, že zůstaneme u cen loňských. Uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet,“řekla v březnu 2004 Miroslava Petrová z ekonomického oddělení pivovaru v reakci na jarní zdražování piva.
V roce 2004 již pivovar nevařil pivo Doktor 10 (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; 100 ml piva mělo využitelnou energii 155 kJ – 37 kcal a obsahuje 1,7 g sacharidů, 0,3 g bílkovin a 0,0025 g tuků; podstatná část cukru uvedeného ve složení, byla během výroby piva přeměněna na alkohol, CO2 a tepelnou energii. Obsahovalo bylinné extrakty Diavital a Juwim, v restauracích bylo čepováno do 0,4 l lahví. Výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru.) a pivo Doktor 12 (světlý ležák; alk.: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; 100 ml piva mělo využitelnou energii 185 kJ – 44 kcal a obsahovalo 3 g sacharidů, 0,45 g bílkovin a 0,003 g tuků; podstatná část cukru uvedeného ve složení, byla během výroby piva přeměněna na alkohol, CO2 a tepelnou energii. Obsahovalo bylinné extrakty Diakohelan a Juwim, v restauracích čepováno do 0,4 l lahví.Výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru.)

Pivovar vstoupil do Evropské unie připraven čelit konkurenci a využít nových možností rozvoje. Jako do této chvíle jeden z mála českých malých či středních pivovarů získal certifikaci systémů řízení i jakosti. Velkou výhodou Rebelu byl tunelový paster na lahvová piva, který zvyšoval trvanlivost zboží. Pivovar tak mohl počítat s rozšířením svého exportu do zahraničí, protože nabízel obchodníkům stejné podmínky jako velké pivovary. Dne 28. dubna 2004 jeho zástupci podepsali smlouvu se silným slovenským partnerem na výhradní dovoz svého zboží do oblasti Trenčína a Bratislavy. Rebel vyvážel pivo do řady zemí světa, největší podíl – kromě Slovenska – měl export do USA. „Zaměstnáváme v současné době 100 lidí, ale kromě toho dáváme příležitost i českým zemědělcům, aby u nás uplatnili své výpěstky,“ řekl v dubnu 2004 předseda představenstva akciové společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Jaromír Hlaváč. „Orientujeme se výhradně na české suroviny, slad si vyrábíme sami. Sladový ječmen odebíráme od zemědělců z Vysočiny, z okruhu čtyřiceti až padesáti kilometrů, používáme chmel žatecké provenience a budvarský kmen pivovarských kvasnic ze svého oborového výzkumného ústavu,“ dodal Hlaváč. Pivovar si chtěl udržet a pokud možno zvýšit svůj podíl i na regionálním trhu. Proto i přes stoupající ceny vstupů nezdražuje, vyřešil to zvýšením produktivity. V dubnu také uvedl v souladu s přáním zákazníků na český trh novou značku. Jedenáctistupňový Rebel Beer se vařil podle stejné receptury jako pivo oceněné v USA a je to typ světlého ležáku.
„U sudového piva je proti očekávání pokles prodeje o 10 %. Na lahvové pivo nemá počasí takový dopad,“ dodal k chladnějšímu počasí první poloviny roku v červnu 2004 Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Z ročního výstavu přes sto tisíc hektolitrů podnik prodával v sudech více než polovinu.
Pivovar zahájil na jaře 2004 vývoz na Slovensko. Do okolí Bratislavy, Trenčína a Žiliny dodal během měsíce června asi dvě stovky hektolitrů sudového piva. Podle ředitele Jiřího Huška se Rebel čepoval v několika desítkách slovenských restaurací. „Během letošního roku bychom na Slovensko chtěli vyvést alespoň dva tisíce hektolitrů,“ řekl. Na konci června 2004 pivovar dodal i první zásilku lahvového piva do obchodní sítě v Dánsku, a spolupráci navázal také v Maďarsku a v Polsku. Zvyšování vývozu mělo podle Huška vyrovnat nepříznivou situaci na českém trhu. „Velké pivovary mají sílu uplácet hospody. Výrobky se pak nemohou prosadit kvalitou a cenou,“ zdůvodnil. Do Dánska se vyváželo jedenáctistupňové pivo Czech Rebel Beer, které od dubna pivovar dodával i tuzemským restauracím. „Přes útlum prodeje kvůli nepříznivému počasí nám tato značka již pomohla získat několik nových zákazníků, podotkl ředitel. Slovenský obchodní partner zatím požadoval desetistupňové a dvanáctistupňové pivo.
„Nemůžeme řešit, jaké bude počasí. Teplo nám sice prospívá, ale nelze se odvolávat na to jak bude,“poukázal v červenci 2004 Petr Bouda, vedoucí marketingu pivovaru. Podle něj by se nemělo v celoročních hospodářských výsledcích chladnější léto promítnout. Prodej brodského piva zvyšoval export. „U něj hrají důležitou roli především výkyvy kurzů, které mohou pivo prodražovat,“uvedl.
Pivovar obdržel počátkem září 2004 jako první z malých a středních pivovarů v zemi certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. To znamenalo, že splnil vysoké nároky technologie výroby, která je maximálně šetrná k životnímu prostředí – tzv. enviromentální systém řízení. Obdržení a obhájení certifikátů ISO bylo podmíněno velmi náročnými kontrolami externích odborníků.
Pivovar v uplynulých měsících výrazně změnil přístup k výrobě zlatavého moku ve smyslu dosažení vysoké kvality, a s tím spojeného úspěchu na domácím i zahraničním trhu. To bylo hlavní téma pro rozhovor s Jiřím Huškem v září 2004, ředitelem pivovaru:
* Nyní jste převzali jako první z malých a středních pivovarů certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Co to pro vás znamená? ISO 14 001 představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, takzvaný systém managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem s tím, že výrobní procesy a kvalita piva je vynikající. Při současném soupeření na přeplněném trhu s pivem je často používáno metod subjektivních hodnocení a osobních názorů. Dokonce se potýkáme s případy, kde se jedná o lži. Vyjádření některých obchodních řetězců o kvalitě piva Rebel považuji za lacinou snahu vysvětlit své vlastní jednání, které zákazníka omezuje ve výběru svého oblíbeného piva. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti a vysoké kvality známého brodského piva. * Patříte mezi malé a střední pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů, kolik vašich konkurentů již dosáhlo certifikace? Zatím není malý či střední pivovar s úspěšnou certifikací těchto obou norem. * Jak dlouho trvalo zavedení systému managementu kvality? Přesně jedenáct měsíců poctivé práce. * Normy ISO jsou významné pro exportní politiku zejména do zemí Evropské unie. Daří se vám i v této oblasti? Zvýšení exportu na celkovém objemu prodeje považujeme za významnou stabilizační složku v obchodní politice firmy. Letos jsme již úspěšně začali vyvážet do Německa, Anglie a zejména na Slovensko. První dodávky piva odešly už i do Dánska a Švédska. * O vývoji v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod je mnoho dohadů a spekulací, proto se zeptáme, jak si pivovar vede a kolik zaměstnává lidí? Pivovar se v roce 2002 potýkal s kvalitou vyráběného piva. Tehdy došlo ke strategickým chybám řízení a zákazník zareagoval tak, jak je běžné v konkurenčním prostředí. Musel následovat propad prodejů, a vnímání značky zákazníky bylo citelně poznamenáno. Během roku 2003 došlo k zásadním personálním změnám, v pivovaře v současnosti pracuje 80 lidí. Jak se pivovaru daří, lze vyjádřit tak, že vyrábíme vynikající pivo za rozumnou cenu, pokles výstavu byl zastaven, při současném objemu produkce dosahuje pivovar uspokojivé ziskovosti a zadluženost akciové společnosti je minimální. * Pro regionální pivovar je vždy klíčový patriotismus, jste se současným stavem spokojen? Jak jsem již řekl, vnímání značky Rebel bylo v minulosti negativně poznamenáno, ale dlouhodobou stabilní kvalitou můžeme budovat pevnější postavení značky Rebel. Budování patriotismu je velmi dlouhodobý proces, kterému budeme věnovat maximální pozornost. Jsem přesvědčen, že zákazník ocení kvalitní výrobek za nižší cenu než u konkurence. * Kterým směrem půjde vaše úsilí v následujícím roce? Kvalita piva bude vždy maximální prioritou. Trvalá modernizace výroby a zlepšování servisu našim zákazníkům budou ústřední činností. Pokud bych se mohl vyjádřit osobněji, budu veškeré své úsilí věnovat tomu, aby každý broďák byl hrdý na domácí pivo Rebel. Zároveň vždy respektuji právo volby zákazníka, jeho svobodu. Ale velmi těžko chápu opačné jednání jiných regionálních firem, které preferují okamžitý zisk, ne dlouhodobou prosperitu, a svým chováním zákazníkům berou to nejposvátnější, svobodu nakoupit si za své peníze pivo, které chtějí.
Pivovar v prosinci 2004 vyvezl první kontejner piva na australský trh. „Získání zajímavého partnera, který je významným distributorem nápojů v Sydney, předcházelo zaslání vzorků, které prošly několika degustacemi odborných komisí, „vysvětlil 5.1.2005 ředitel pivovaru Jiří Hušek. Podle jeho vyjádření pivovar zvýšil po vstupu do EU export piva o více než 50 %. K největším odběratelům tohoto piva patřilo Slovensko a USA. Vývoz ovlivnila i skutečnost, že pivovar byl jediný z nezávislých pivovarů s certifikáty kvality pro tradiční výrobu českého ležáku.
Pro export do USA pivovar vyrobil světlý ležák s názvem Mala Strana (alk.: 4,5 %). a Prague Pilsner Beer.
Začátkem února 2005 se pod patronací města Tábor uskutečnil již 15. ročník reprezentačních slavností piva. Ve velmi silné konkurenci dosáhl vynikajícího úspěchu v královské disciplíně speciálních světlých piv i pivovar Havlíčkův Brod. Jeho zástupci si z Tábora odvezli Stříbrnou pivní pečeť pro rok 2005.
Dva plesy společnosti pivovar Havlíčkův Brod, které se konaly 25.a 26.února 2005 v KD Ostrov, udělaly pomyslnou tečku za úspěšným rokem 2004. Přestože do prvních hudebních taktů plesu chyběla necelá hodina, Jiří Hušek, ředitel pivovaru, zatím ještě neodložil pracovní myšlenky. „Museli jsme především napravovat chyby minulosti, které měly negativní dopad na kvalitu piva Rebel. Abychom demonstrovali kompletní vyřešení tohoto problému minulosti, zaměřili jsme se na dosažení co nejvyšší kvality našeho piva. To se podařilo, což je příjemné konstatování.“ Nejvyšší muž pivovaru to doložil certifikáty jakosti 9001 a ISO 14 001 ze září 2004, které jako jediný z českých nezávislých pivovarů brodský Měšťanský pivovar obdržel. Tento úspěch zejména při vyjednávání o exportech představoval pádný argument pro potencionální exportéry s tím, že pivovar patřil k technologicky nejlépe vybaveným v Čechách. Proto přicházely i úspěchy v exportu piva Rebel, a to od USA přes Slovensko až po Austrálii. „Od vstupu ČR do Evropské unie jsme navýšili export piva o 50 %, ale prioritou jednoznačně zůstává mateřský region,“zdůraznil ředitel. V pivovaru bylo hodně peněz vloženo do modernizace technologie. Proto Hušek připomenul novou filtraci pro sudové pivo, umožňující vyrábět nepasterizované pivo, přičemž se jednalo o významný posun v kvalitě vlastností piva. Co stálo za velkou změnou v pivovaru ? Ředitel Jiří Hušek připomněl, že musely přijít změny v organizaci výroby. „Dříve v podniku pracovalo více než sto lidí, teď vše zajistíme s 85 pracovníky. Začali jsme o ně také komplexně pečovat. Vytvořili jsme sociální fond, jehož prostředky jsou určeny pro příplatek na dovolené, poznávací zájezdy a kulturní akce. Nám to pomáhá vytvořit sounáležitost pracovníků se společností. Nevím teď o jednom, který by za firmu nedýchal, „zdůraznil Hušek.
Z pivovarů, které vařily svoje pivo na Vysočině, měl zde největší prodej Rebel. „Loni jsme v kraji Vysočina prodali 53 000 hl našeho piva,“ uvedl v květnu 2005 Petr Bouda z pivovaru. Největší prodej přitom pivovar měl na „domovském“ havlíčkobrodsku: 32 000 hl.
Tmavý ležák Rebel získal druhé místo v největší degustační soutěži Pivo České republiky, která se uskutečnila v rámci Slavností piva v Českých Budějovicích v červnu 2005. V roce 2005 se soutěže zúčastnilo 41 pivovarů se 179 pivy. Jak prozradil ředitel pivovaru Jiří Hušek, tmavý ležák se v Havlíčkově Brodě vyrábí tradiční technologií podle starých receptur. V roce 2005 se jednalo o druhé ocenění zdejšího piva, v únoru 2005 obdrželo speciální světlé čtrnáctistupňové pivo stříbrnou Pivní pečeť pro rok 2005.
Pivovar dne 20.6.2005 navštívil místopředseda poslanecké sněmovny Jan Kasal, kterého doprovázel sládek Václav Korda. Účelem návštěvy byla konzultace několika sporných zákonů s členy představenstva, které v současnosti komplikovaly život malým a středním pivovarům. Neopomenul ani prohlídku pivovaru. „Patřím k té části poslanců, kteří se domnívají, že různorodost české společnosti je dána také i různorodostí druhů českého piva. Proto se domnívám, že je potřeba podporovat a do jisté míry i zvýhodňovat malé pivovary, které tuto rozmanitost zajišťují,“nechal se slyšet Kasal po prohlídce pivovaru.
Pivovar v první polovině roku 2005 rozšiřoval svůj vývoz do zemí EU. Jak uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek, vstup ČR do EU podstatně zjednodušil export piva do zemí unie. „Vedle obvyklých lahví putuje v současnosti pivo za hranice v cisternách. Náš nový odběratel požadoval stáčení piva takovým způsobem, který nejsme schopni zatím v pivovaru zajistit. Proto jsme se rozhodli vyvážet různé druhy piv v cisternách,“zdůraznil Petr Bouda, vedoucí marketingu. Měsíčně opustělo brány pivovaru osm cisteren, což představovalo téměř 2 000 hl piva Rebel.
Pivovar za první pololetí 2005 meziročně zvýšil výstav i tržby. Piva uvařil 42 000 hl, proti stejnému období roku 2004 o 8 % více. Tržby za pivo se zvýšily o 12 % na 48 milionů korun. Podle ředitele Jiřího Huška sice podnik více než desetinu produkce vyvezl do zahraničí, na vyšším prodeji se ale podílel především domácí trh. „Jsme regionální pivovar a naší prioritou je trh Vysočiny,“ řekl v srpnu 2005. Na prodeji se projevilo i počasí. „Letošní červen byl lepší než červenec, což je výkyv v ročních průměrech,“ podotkl Hušek. Podnik začal do jedné restaurace v Havlíčkově Brodě dodávat kvasnicové pivo, jaké se běžně čepovalo ještě před půl stoletím. Jeho prodej byl podle Huška náročnější, protože u nepasterizovaného a nefiltrovaného moku musel hostinský zajistit i dobré chlazení sudů. Produkci bylo navíc nutné vytočit během dvou dnů. Export se proti roku 2004 zvýšil asi o 15 % a na výstavu se nyní podílí asi 12 %. Největší odběratele měl pivovar šestým rokem v USA. Pivo Rebel se vozilo i do Dánska, na Slovensko, do Ruska a od roku 2004 také do Austrálie. Do supermarketů v oblasti Tasmánie v létě 2005 podnik poslal třetí zásilku. „Je to perspektivní trh,“ uvedl ředitel. Pivovar byl jediný, který na tento kontinent dodal pivo uvařené v Česku. Ostatní tuzemské značky byly zastoupeny licenčně.
Tmavý ležák Rebel se stal třetím nejlepším pivem ve své kategorii při degustacích v září 2005 v rámci Dočesné 2005 v Žatci. „Tmavý ležák je chuťově vyvážené pivo s karamelově nasládlou chutí, jemnou hořkostí a granátovou barvou,“ představil ředitel pivovaru Jiří Hušek. Pivovar v roce 2005 za tmavý ležák obdržel už druhý vavřín. V polovině června 2005 se umístil na druhém místě největší degustační soutěže u nás, Pivo České republiky. Dočesná v Žatci se konala v roce 2005 už po osmačtyřicáté. Byla jednou z největších pivních slavností v republice, každým rokem se jich účastnily desítky pivovarů z celé republiky.
Na podzim 2005 začal pivovar zásobovat maloobchodní síť Plus pivem Troll (alk.: 4,4 %).
Pivovar v roce 2005 uvařil 93 500 hl piva, v porovnání s předchozím rokem o 16 % více. Nové odběratele získal především mezi restauratéry v okolí. „Počet zákazníků u sudového piva se meziročně zvýšil o 12 %,“ řekl ředitel Jiří Hušek. Naopak o něco méně se pivovaru dařilo v zahraničí. „Koncentrujeme se na tuzemský trh, kde jsou velmi dobré výsledky. Export spíš stagnuje,“ uvedl Hušek. Za hranice směřovalo 6 500 hl piva, tedy asi 7 % ročního výstavu. Největší množství pivovar dodal na Slovensko, menší zakázky měl například v Austrálii nebo ve skandinávských zemích. Pivovar vařil tmavá i světlá piva především pod značkou Rebel.
Mrazy v lednu 2006 brzdily rozvoz piva z pivovarů na Vysočině. Pivovar dne 23.1.2006 sháněl pro odvoz piv skříňové auto, kde je izolace lepší než pod plachtou. S dalšími podobnými dodávkami si ale počkal na konec týdne. „Ve čtvrtek se mají ty teploty změnit, takže na konci týdne pojede dvojnásobek aut,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Hušek.
Tmavý ležák Rebel byl druhým nejlepším tmavým pivem v republice. Shodli se na tom v únoru 2006 odborníci na Slavnostech piva v Táboře, odkud si pivovar prestižní ocenění přivezl. Pivo vyráběné tradiční technologií podle starých receptur ocenili především za jeho karamelovou nasládlou chuť, jemnou hořkost a tmavější granátovou barvu.
K většímu prosazení značky v regionu měla pomoci nová pivovarská restaurace, která měla být v areálu podniku otevřena během června 2006.
Pivovar dne 1.července 2006 slavil až do rána. Na narozeninové party nechyběla hudba, pivo ani středověcí rytíři. Takové oslavy místní věru nepamatovali. Celé náměstí, s ním Dolní i Horní ulice a samozřejmě areál pivovaru si užívaly už 107 let tradice vaření piva. Rebel pustil svoje příznivce a zvědavé návštěvníky téměř až do “ kuchyně“. Lidé se tak dostali nejen na místa, kam smrtelník jen tak nemůže, ale na vlastní oči viděli celý postup při výrobě piva. Atraktivní informace ze zákulisí pivovaru si poté mohli probrat při rockové, dechové nebo španělské muzice. Tu zprostředkovali kejklíři ze skupiny Krless odění do historických kostýmů. Oslavit svátek piva přijela i zpěvačka Ilona Csáková, která je spíše známá jako příznivkyně kvalitního vína. Zlatým mokem se stosedmiletou tradicí však nepohrdla ani ona. Cimbálovka nebo hardrock? Každému podle jeho chuti. Zkrátka nepřišly ani děti, které se dosyta mohly vyžít v nafukovacím hradu nebo na trampolíně.
Při své návštěvě Havlíčkova Brodu v srpnu 2006 navštívil prezident Václav Havel pivovarský hostinec, kde se sešel s ředitelem pivovaru Jiřím Huškem. „Václav Havel se zajímal o výrobu piva. Sám pracoval v minulosti v trutnovském pivovaru, kde pivo filtroval, a proto znal kvasnicové pivo,“ uvedl Jiří Hušek. Na závěr své návštěvy se prezident, stejně jako moderátor Václav Moravec, podepsal na památku na zeď hostince. Svůj podpis připojil na zeď i o dva dny později další host Letní žurnalistické školy, senátor a bývalý válečný zpravodaj Jaromír Štětina.
Pivovar získal v prosinci 2006 cenu českých sládků za tmavé pivo Rebel. „Letošního třináctého ročníku soutěže se zúčastnilo pětatřicet pivovarů s padesáti čtyřmi značkami piva,“ uvedl Richard Crha, šéfredaktor časopisu Pivní kurýr, který soutěž každoročně pořádal.

V roce 2006 již pivovar nevyráběl značku Tudor (světlé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno pouze do sudů )
Pivovar vyrobil méně piva, ale přesto na tom vydělal. 90 tisíc hektolitrů oproti 93 tisícům z roku 2005, to byla bilance roku 2006. I tak se ale mohl pochlubit ziskem dvou milionů korun. Pivovar zaznamenal nárůst i proto, že opustil málo placenou výrobu privátních značek pro obchodníky a jiné výrobce a že zvyšuje výhodnější prodej sudového piva do restaurací. Tržby za pivo se v roce 2006 pohybovaly kolem 100 milionů korun, což bylo podle ředitele podniku Jiřího Huška podobná částka jako v roce 2005. Hušek podotkl, že se získáváním nových zákazníků v gastronomii byly spojeny i vysoké náklady na podporu prodeje. Pivovar zásoboval přes 350 restaurací, v sudech prodával 60 % svého výstavu. Za hranicemi v roce 2006 prodal sedm procent produkce, z toho nejvíce na Slovensku. Hušek uvedl, že pivo Rebel mohli ochutnat i zákazníci horských restaurací ve Vysokých Tatrách. „Poslední stovky metrů do nich horalé donášejí pivo na zádech,“ přiblížil. Naopak kvůli nízkému kurzu dolaru klesaly tradiční dodávky do USA.
První březnový víkend roku 2007 byl v havlíčkobrodském Kulturním domě Ostrov ve znamení piva Rebel a tradičního Pivovarského plesu pivovaru, který se každoročně těšil velkému zájmu veřejnosti. „V letošním roce byly oba plesy zcela vyprodány a celkově se vypilo více než padesát sudů piva. O zábavu se postaraly skupiny Fortuna a E. M. I. L, velký úspěch slavila bohatá tombola a vystoupení fitness teamu juniorek sportovně relaxačního centra Fanatic,“ přiblížil průběh akce Jiří Hušek, ředitel pivovaru. V zimním období bylo hlavní akcí pivovaru právě Pivovarský ples. V roce 2007 se mohli obyvatelé Vysočiny těšit na tradiční Slavnosti piva nazvané Rebel má narozeniny, které se měly konat 30. června 2007. „Právě kultura, sport a veřejný život na Vysočině je pro nás důležitý, a proto jako regionální pivovar považujeme za nezbytné podobné aktivity podporovat,“ doplnil Jiří Hušek. Pivovar i v roce 2006 spolupracoval s pořadateli řady kulturních a sportovních aktivit nejen v samotném Havlíčkově Brodě. „V Brně a Hradci Králové provozujeme velkosklady s kompletním sortimentem nealkoholických nápojů a v roce 2006 jsme nově otevřeli Pivovarský hostinec Rebel, který se nachází přímo v historické budově pivovaru,“ dodal ředitel pivovaru. Na rok 2007 byla naplánována investice do nové stáčecí linky pro sudové pivo. „Bude se jednat o jednu z největších investic do technologie v posledních deseti letech. Investice je vyvolána zvýšením odbytu sudové piva, které v současnosti činí více než šedesát procent celkového výstavu havlíčkobrodského pivovaru“. Kvůli rostoucímu odbytu piva v sudech v roce 2007 budoval novou stáčecí linku. Za technologii a stavební úpravy zaplatil osm milionů korun. Podnik se zaměřil především na regionální trh. „Dodávky do zahraničí vnímáme spíš jako posílení prestiže,“ řekl v březnu 20007 Hušek. Stále více návštěvníků by mělo přicházet i do pivovaru. V roce 2006 byla v jeho areálu otevřena restaurace, s venkovními zahrádkami nabídne kolem 200 míst. Pivovar také pro léto 2007 plánoval pravidelné exkurze. Veřejnost se mohla s výrobou piva seznámit každé páteční odpoledne.
Pravidelné exkurze pivovar nabídnul od června 2007. „Osobní kontakt se spotřebitelem považuji za účelnější než draze placenou reklamu,“ zdůvodnil ředitel Jiří Hušek. Lidé mohli přicházet každý pátek od 16 do 18 hodin. Vstup byl zdarma. „Chceme to spojit s návštěvou restaurace,“ doplnil ředitel. V pivovarské restauraci, zprovozněné v roce 2006, bylo 90 míst. Dalších více než 100 lidí mohlo pivo značky Rebel ochutnávat na venkovní zahrádce. Hušek podotkl, že dosud se exkurze pro veřejnost konaly jednou ročně, při slavnosti piva.
Se začátkem sezony byl spokojen ředitel havlíčkobrodského pivovaru Jiří Hušek. „Duben dopadl výborně. První čtyři měsíce jsou nejlepší za posledních pět let,“ zhodnotil.
V pivovaru se používá od roku 2004 technologie HGB. Znamená to, že se vaří výhradně dvanáctka a z části objemu se pomocí zařízení HGB vyrobí jedenáctka a desítka.
Pivovar vydal za rekonstrukci svých výrobních prostor přes 10 milionů korun. Pořídil za ně novou technologii stáčení sudového piva a rozšířil skladovací prostory. Oznámil to ředitel pivovaru Jiří Hušek. Jednalo z největších investičních akcí podniku v posledním desetiletí a začala v říjnu 2007 a trvala půl roku. Pivovar vařil tmavé i světlé pivo. V roce 2007 pivovar předpokládal výstav o 5 000 hektolitrů nižší. „Ukončili jsme výrobu privátních značek,“ zdůvodnil ředitel. Dodal, že pivovar posiloval výrobu vlastní značky Rebel. Nejsilnější pozici měl na Vysočině. Podle Huška se převážná část produkce prodávala v okruhu do 30 kilometrů od Havlíčkova Brodu.
Do konce roku 2007 se mohli radovat příznivci havlíčkobrodského rebelu. Podle slov ředitele pivovaru Jiřího Huška se chystalo vzrostou ceny až příští rok.
V roce 2007 již pivovar nevyráběl značku Troll (světlý ležák; alk.: 4,6 %; plněno jen do 0,5 l lahví; láhev; Vyráběno od podzimu 2005 pro pro maloobchodní síť Plus.)
Pivovar se stal v kategorii výrobců do sto tisíc hektolitrů pivovarem roku 2008, anketu pořádal měsíčník Pivní Kurýr a jednalo se o další ocenění piva Rebel. „Rok 2007 byl pro pivovar velmi úspěšný. Podařilo se získat ocenění v celém šíři vyráběných piv, nejcennější úspěchy se dostavily u tmavé a světlé dvanáctky, které získaly při anonymních degustacích piv z celé ČR první místa,“ přiblížil úspěchy brodského piva Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Pivovar v prvním čtvrtletí roku 2008 dokončil největší investiční záměr za posledních deset let. „Jedná se o stáčecí linku na sudové pivo a nové skladovací prostory. Investiční akce přesáhne částku 10 milionů korun a technologie pro stáčení piva bude patřit k nejmodernějším, jaké současný trh nabízí,“ dodal Jiří Hušek. Prodej piva značky Rebel se na tuzemském trhu v roce 2007 zvýšil o 5 %, a to zejména v restauracích regionu Vysočiny. Zdvojnásobil se také export brodského piva, kterého nejvíc ochutnali milovníci zlatavého moku na Slovensku, v USA, Dánsku či Finsku. Celkový výstav pivovaru činil v roce 2007 82 tisíc hektolitrů.
Pivovar v roce 2007 uvařil 82 000 hl piva, což bylo zhruba o 7 000 hl méně než v roce 2006. „V roce 2006 jsme dělali privátní značky pro obchodní řetězce, s tím jsme skončili,“ uvedl Hušek. V roce 2007 se v pivovaru vařilo pouze pivo značky Rebel. Tržby za pivo převýšily 100 milionů korun.
Pivovar do září 2008 hodlal obnovit výrobu sladu, aby nebyl závislý na dodavatelích a snížil své výrobní náklady. Pivovarská sladovna byla uzavřena asi před čtyřmi lety z ekonomických důvodů. Nyní ale pivovar nakupoval slad za dvojnásobnou cenu, což podle ředitele Jiřího Huška nezpůsobilo jen zdražování ječmene, ale i velká přirážka sladoven. „Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní sklad se ziskem,“ uvedl v lednu 2008 Hušek. Nákup sladu podle něj komplikovalo to, že jeden subjekt ovládal přes 60 % trhu. „To vidíme do budoucna jako hrozbu. Ve výrobě sladu chceme být soběstační,“ konstatoval. Sladovna dosud fungovala jako sklad O dodávkách sladovnického ječmene již podnik jednal se zemědělci v regionu. „Padesát procent množství potřebného k výrobě piva v roce 2009 už máme zajištěno,“ dodal Hušek. V prvním čtvrtletí roku 2008 pivovar dokončil rekonstrukci části výrobních prostor za více než deset milionů korun. Pořídil novou technologii na stáčení sudového piva a rozšířil skladovací prostory. Podnik zaměstnával 88 lidí, ve sladovně vzniklo dalších šest pracovních míst.
V Táboře proběhl v lednu 2008 osmnáctý ročník pivních slavností, pivo z pivovaru Havlíčkův Brod, získalo zlatou a stříbrnou pivní pečeť. Zlatou pivní pečeť obdrželo pivo Rebel v kategorii tmavých ležáků, stříbrnou pivní pečeť mezi světlými ležáky. „Pivní slavnosti v Táboře jsou největší událost svého druhu v ČR a získání ceny je pro náš pivovar jedním z nejcennějších ocenění,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Rok 2008 začal pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., opravdu výjimečně. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Jiří Hušek. Vedle dvou výše zmíněných cen byl pivovar Pivovarem roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.
Pivovar dokončoval na počátku roku 2008 největší investiční záměr za posledních deset let. Jednalo se o stáčecí linku na sudové pivo a nové skladovací prostory. „Investiční akce přesáhne částku deset milionů korun a technologie pro stáčení piva patří k nejmodernějším, jaké současný trh nabízí,“ doplnil Jiří Hušek. Linka na stáčení sudů byla spuštěna počátkem března 2008. „Nová technologie pro stáčení piva zajistí spolehlivější mytí sudů a následné stočení. Je vybavena nejmodernějšími systémy, které jsou schopny včas identifikovat vadný sud či únik tlaků,“ dodal Jiří Hušek.
Pivovar zprovoznil v dubnu 2008 novou linku na mytí sudů. Zaplatil za ni přes deset milionů korun. „Moderní technologie pomohou zkvalitnit výrobu piva,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Výrobce piva značky Rebel se v nejbližší době také chystá obnovit vlastní sladovnu. Ta přestala sloužit z ekonomických důvodů před čtyřmi lety. Nákup sladu se ale v poslední době prodražoval. Hušek sdělil, že v roce 2004 stála tuna sladu kolem 7 000 korun, za tunu sladovnického ječmene se tehdy platilo 3 500 korun. „V současnosti stojí ječmen 7 000 a slad se pohybuje nad 14 000 korunami,“ řekl ředitel Hušek. Pivovar předpokládal, že díky vlastnímu sladu ušetří ročně kolem 1,5 milionu korun. Stoupne i objem surovin kupovaných na Vysočině; to umožní pivovaru požádat o novou značku pro místní produkty. „Což je pro nás jako pro regionální pivovar velmi cenné,“ podotkl Hušek. Nová linka umyje za hodinu až osmdesát sudů, nahradila deset let staré stroje. Měla by vyloučit možnost chyby obsluhujících pracovníků, odhalí i závady na sudech.
Dne 28.června 2008 se uskutečnil v Havlíčkově Brodě další ročník Slavností piva, místní pivovar si tak připomněl 174. výročí své existence a na návštěvníky čekal program na Havlíčkově náměstí, v městském parku Budoucnost a v areálu Měšťanského pivovaru.
V degustační soutěži, která se konala o ve dnech 4.-5. září 2008 v Žatci při příležitostí Žateckých slavností chmele, získal tmavý ležák pivovaru první místo, jedenáctistupňový Czech REBEL Beer se umístil v konkurenci 34 přihlášených vzorků v kategorii světlých výčepních piv na místě třetím. „Černé pivo Rebel je v Žatci na prvním místě oceňováno už od roku 2006 a v roce 2008 tak obhájilo prvenství už po třetí. Vítězství v žatecké degustaci za přítomnosti 160 degustátorů znamená pro pivovar už osmé ocenění piva Rebel během roku 2008, a to jak ve světlých, tak v tmavých pivech. Pivovar obdržel na základě průběžného celoročního hodnocení kvality piva titul Pivovar roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů ročního výstavu,“ uvedl Jiří Hušek.
Evropská unie zapsala v roce 2008 značku České pivo do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, mohlo to pomoci i pivovarům na Vysočině. Jiří Hušek, ředitel pivovaru, viděl význam nové značky České pivo jako v významný atribut ochrany spotřebitele nejen na Vysočině. „Má tedy svůj význam nejen v případě exportu, ale dává i tuzemskému zákazníkovi informaci, že daná značka piva je vyráběna z předepsaných surovin, stanoveným způsobem a na území ČR:
* Jak to může ovlivnit další budoucnost pivovaru v Havlíčkově Brodě?
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. používá označení České pivo už několik let, protože od samého vzniku iniciativy ochranného označení původu splňuje veškeré podmínky pro právoplatné užívání tohoto označení. V budoucnu může tato ochrana pomoci malým pivovarům, tedy nejen pivovaru v Havlíčkově Brodě, k odlišení na exportních trzích a tak dát značce Rebel vyšší přidanou hodnotu, resp. zařadit České pivo mezi piva s vyšší cenou.
* Je udělení nové značky České pivo podle Vás spíš signálem dovnitř do České republiky, nebo naopak do zahraničí?
V současné době se jedná o velmi pozitivní signál zejména směrem dovnitř České republiky, protože v současné době jsou úspěšné malé a střední pivovary etablovány zejména na tuzemském trhu. Dosud malé a střední pivovary, jež zvolily strategii exportu piva, se musely vyrovnat se skutečností, že jejich značky byly zpravidla umístěny v nejnižších cenových segmentech, a tudíž se musely přizpůsobit ve výrobních nákladech na takové pivo. V budoucnosti je zeměpisná ochrana a ochrana původu České pivo velkou příležitostí i pro exportní aktivity, protože už nebude značka piva z malého českého pivovaru přímých konkurentem piv, které jsou vyráběna v dané zemi, ale byla označována jako české pivo. Právě to byla hlavní konkurenční nevýhoda při exportu, protože globální značky vyráběly ryze české značky piv licenčně v dané zemi a tak mohly dosáhnout zcela jiné realizační ceny pro spotřebitele. Dnes už takové pivo nemůže být označeno jako české“.
Dne 18.listopadu 2008 pivovar stočil do lahví nový výrobek Sváteční speciál Rebel, jednalo se pivo s vyšší stupňovitostí s objemem alkoholu 5,4 %. Bylo to světlé speciální pivo vařené tradičním postupem. Pivo charakterizovala jemná lahodná chuť, vyrovnaná hořkost a vyšší plnost a říz. Všechna piva vyráběná v pivovaru Havlíčkův Brod splňovala kritéria pro právo označení symbolem „Zeměpisné ochrany a ochrany původu České pivo“. Do konce roku 2008 tak měly projít změnou všechny etikety, které byly opatřeny nejen tím symbolem, ale došlo k významnému redesingu stávajících etiket.
Pivovaru v roce 2008 stouply tržby za pivo o 12 % na 100 milionů korun. Objem uvařeného piva se pohyboval kolem 82 000 hl, podobně jako v předchozím roce. „Podniku ale pomohl vyšší prodej sudového piva, který je výhodnější,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Hušek. Pivovaru stoupl odbyt hlavně v regionu Vysočiny, nová výčepní místa přibyla například v krajském městě Jihlavě. Podnik nyní začal používat značku Vysočina – regionální produkt.
Pivovar byl v roce 2009 prvním pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina – regionální produkt. Udělení certifikátu bylo podmíněno používáním surovin, které pocházely z Vysočiny. „Díky otevření sladovny odebere pivovar od zemědělců na Vysočině více než 1700 tun sladovnického ječmene ročně. Logo certifikátu Vysočina – regionální produkt pivovar uváděl na etiketách. „Hlavní smysl takového ocenění vidím zejména pro spotřebitele, který se může lépe orientovat v nabídce obrovského množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo a současně podpořit nákupem výrobce a producenty z Vysočiny,“ dodal Jiří Hušek.
Nový sládek pivovaru Libor Čech pocházel ze severních Čech. Jeho profesní život je spojený s českým pivovarnictvím, kde začal pracovat v roce 1990, a to v pivovaru Louny jako pracovník ve výrobě piva. Postupně se přes četaře spilky a ležáckého sklepa, podsládka vypracoval až na pozici sládka a ředitele pivovaru Krásné Březno v Ústí nad Labem. Má zkušenosti jak z malých pivovarů, tak z nadnárodních společností, kde pracoval naposledy pro společnost Heineken. „Má poslední činnost začala být víc úředničina než práce s pivem, a proto jsem se rozhodl pro změnu. Přišla nabídka z Brodu a já jsem za ni rád,“ uvedl ke svému příchodu na Vysočinu Libor Čech.
„K jakým změnám v technologii výroby piva po vašem příchodu došlo a jak to poznají spotřebitelé?
Po seznámení s technologií, která je v havlíčkobrodském pivovaru na vysoké úrovni, a po posouzení technologického postupu jsem změnil časový okamžik chmelení piva. Pivo tak vyniká intenzivnější chmelovou vůní.
Od března jste začali vyrábět České pivo, kterému se zatím pivovary na Vysočině brání kvůli složitým legislativním podmínkám. Co znamená vyrábět České pivo? Co je třeba splnit?
V havlíčkobrodském pivovaru se vždy vařilo pivo způsobem, který je pro české pivo typický. Pro nás to znamená pouze jinou metodiku zpracování výkaznictví výroby. Klasická technologie vaření a kvašení v otevřených kádích je doménou malých a středních pivovarů, které i přes vyšší pracnost a výrobní náklady preferují tradiční výrobu českého piva. Dnešní vývoj konkurenčního prostředí dává tušit, že během několika málo let bude v České republice takových pivovarů velmi málo. Havlíčkobrodský pivovar je jeden z posledních pivovarů u nás, který je stále v českých rukou a patří mezi tzv. nezávislé pivovary.
Díky otevření sladovny vyrábíte pivo REBEL převážně z místních surovin a díky tomu jste uspěli v certifikaci na regionální produkt Vysočiny. Proč jste se pro certifikaci rozhodli?
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., je jediným pivovarem na Vysočině, který získal certifikát Vysočina – regionální produkt. Podmínkou udělení byla skutečnost, že při výrobě musí být používány zejména místní suroviny. Díky otevření sladovny odebírá pivovar od zemědělců Vysočiny více než 1 700 tun sladovnického ječmene ročně. Hlavní smysl takového ocenění pro spotřebitele je skutečnost, že se může lépe orientovat v nabídce velkého množství značek a vybrat si oblíbené místní pivo.
V současné době jsou vidět láhve REBEL s novou etiketou, co vedlo pivovar ke změně?
Vedle doplnění etikety o zeměpisnou ochranu České pivo či ochrannou známku Vysočina – regionální produkt jsme se rozhodli o zcela jiný design a materiál etikety. Pivo REBEL patří druhým rokem k nejoceňovanějším pivům v České republice a chceme, aby tomu odpovídala kvalita a zpracování etikety.“
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Mezi 7 přihlášenými tmavými ležáky obsadil první místo Rebel černý.
Pivovar se stal nejoceňovanějším pivovarem degustační soutěže Pivo České republiky 2009. Za pivo Rebel si odvezl čtyři ocenění na stupních vítězů a dvě čtvrtá místa. Prestižní soutěž se konala v Českých Budějovicích. Zúčastnilo se jí 39 pivovarů z Česka i Slovenska, degustátoři porovnávali 204 vzorků. V kategorii tmavý ležák putuje do Brodu ocenění za druhé místo, v kategorii světlý ležák za první, ve speciálních světlých pivech za druhé a v kategorii kvasnicové pivo za místo třetí. V dalších dvou kategoriích se Rebel umístil na čtvrtém místě. „Už třetím rokem patří pivo Rebel k nejoceňovanějším pivům v Česku a obhajoba tří cen, které jsme získali vloni, se povedla na výbornou,“ spokojeně konstatoval ředitel měšťanského pivovaru Jiří Hušek.
Prostory, kde je pivo Rebel doma, si mohli 27.6.2009 prohlédnout návštěvníci pivovaru. „Jaké mám rád pivo? Samozřejmě že to naše,“ odpovídal s úsměvem sládek Libor Čech na dotazy, kterému pivu on dává nejčastěji přednost, když mezi sudy a lahvemi s brodským Rebelem tráví většinu času. Stáčírnu, varnu, lahvárnu, sklepy. To všechno si mohli prohlédnout návštěvníci pivovaru v rámci pivních slavností. Měšťanský pivovar slavil už celých 175 let. „My jdeme na exkurzi,“ hlasili se podle pracovníků pivovaru první zájemci už během rána a dopoledne. Ale nedalo se nic dělat, museli počkat. Pivovar otevřel svoje brány hodinu před polednem. „Samozřejmě že všechno nemohu provádět sám, to bych se umluvil. Prohlídky jsou tak každých 30 minut pro 30 až 40 lidí. Kromě mě provádí ještě podsládek, laborantka a sladmistr,“ prozradil Libor Čech. Některé prostory ale přesto zůstaly zvědavým návštěvníkům skryty. Například sladovna, která není v létě v provozu, a proto v ní nebylo nic k vidění. Dále prostory, kde dochází ke kvašení a nejsou přístupné z hygienických důvodů. „Samozřejmě se snažíme, aby návštěvníci při prohlídce rozuměli. Výklad podáváme co nejjednodušším způsobem, bez odborných termínů,“ zdůraznil sládek.
„Byl to zatím nejlepší měsíc za posledních pět let,“ radoval se z července 2009 ředitel pivovaru Jiří Hušek. I když jeho podnik vyrobil v pololetí asi o dvě a půl procenta piva méně než před rokem, červencový výstav 13 % nad loňskými čísly schodek rychle srovnal. „Pokud počasí vydrží, vyrobíme během léta o desetinu více piva než loni,“ rychle propočítával ředitel.
K oslavě 175 let od založení Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě byl uvařen speciální světlý ležák s 8 % alkoholu Výroční 17,5 stupňový Rebel láhev.
V dubnu 2009 pivovar v Havlíčkově Brodě zaregistroval značku piva Hradecký Votrok 11% ( láhev )a v září 2009 se pivo bez velké reklamy objevilo v některých hradeckých výčepech, například U Letců, v restauraci Severka či Sokol na Novém Hradci, i v podnicích okolo Hradce. „Dnes se už obnovené hradecké pivo čepuje v šestatřiceti podnicích, v jednání jsou další. Rádi bychom, kdyby se pivo ujalo,“ přál si bývalý pracovník královéhradeckého pivovaru Jindřich Klazar, který spolu s bývalými pracovníky zaniklého pivovaru na chuť staronového piva dohlížel. Dodal, že bývalí pracovníci hradeckého pivovaru dbali na to, aby pivo bylo hořčí a aby co nejvíc chutnalo jako původní Votrok. „Hradec vždy vařil pivo s výraznou hořkou chutí. Samozřejmě, že to není přesně Votrok, který se vařil ve městě na konci minulého století. Už jen proto, že se k jeho výrobě dnes používá jiná voda než tehdy v Hradci,“ vysvětluje Klazar. „Myslím, že některým pivařům přestala chutnat desítka velkých pivovarů. Jiní chtějí jiné značky piva než ty globální, které koupí na každém rohu. A chtějí značky regionální. Je v tom i kus patriotismu,“mínil ředitel havlíčkobrodského pivovaru Jiří Hušek. „Mnoho pivovarů navíc dnes dělá jedenáctku ve velmi podobné stupňovitosti a objemu alkoholu jako dvanáctku, takže někdy je rozdíl mezi nimi nepoznatelný. K tomu jsme také přihlíželi i při zavedení výroby Votroka,“ dodal ředitel. Hradecký Votrok zatím dělal pivovaru radost, ale ředitel nechtěl chválit dne před večerem. „Nestihli jsme s Votrokem letní sezonu, začali jsme ho distribuovat až v září. Lidé ho zatím chutnají a bude trvat tak dva tři měsíce, než se ukáže, kolik z nich u něj zůstane. Je třeba se dívat do budoucnosti obezřetně a s patřičnou pokorou,“ řekl Hušek.
První ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv uskutečněný v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2009 znal své vítěze. Soutěže se podle 26 druhů piv z deseti pivovarů ve třech soutěžních kategoriích. V kategorii světlá speciální piva třetí cenu obdrželo pivo Rebel sváteční speciál.
Tmavý ležák Rebel se stal ve své kategorii pivem roku 2009. Na Svatováclavských slavnostech v Praze získal titul České pivo 2009. Soutěž byla jednou z nejprestižnější v republice, pořádal ji Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Jejich pracovníci vzorky anonymně odebrali a provedli analytické rozbory. „Letos se jedná už o šestou cenu, kterou pivo Rebel získalo na nejrůznějších degustačních soutěžích, jakými jsou například Pivo České republiky, Dočesná Žatec či Česká pivní pečeť. Pro pivovar je tento úspěch výjimečný i v tom, že se jedná o obhajobu prvního místa z loňska,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek. „Spotřeba piva ve většině českých restaurací klesá, ale náš pivovar prodal o pět procent více piva než loni, což reprezentuje více než stovku nově získaných podniků, kde se Rebel začal letos točit,“ doplnil Hušek.
Rebel od ledna 2010 podražil. V souvislosti s nárůstem spotřební daně sáhlo vedení pivovaru k výraznějším úpravám cen, než tomu bylo v minulosti. „Hlavním důvodem zdražení jsou úpravy daní, ale do ceny se promítají i další vlivy. U lahvového piva představuje zdražení částku odpovídající navýšení spotřební daně a DPH. Zdražení lahvového piva se pohybuje od 0,50 do 0,75 koruny na půl litru piva. Jde tedy zhruba o pětiprocentní navýšení,“ uvedl v prosinci 2009 ředitel pivovaru Jiří Hušek. Firma zároveň od ledna 2010 nabídla veškerý sortiment lahvového piva i v papírových multipacích po osmi či deseti lahvích. „Zákazníkům nabídneme toto balení za zaváděcí cenu, která se bude blížit ceně před zdražením,“ dodal Hušek. O něco více však podražilo sudové pivo. „Důvod je prostý, v minulosti jsme oproti konkurenci zdražovali méně. Nyní už reagovat musíme,“ vysvětlil ředitel. Průměrně se zvýšila cena o korunu na jeden půllitr, nejprodávanější pivo Rebel Original Premium podražil o 1,40 koruny.
Výroba piva v Havlíčkově Brodě se v roce 2009 zvýšila o jedno procento na 83 tisíc hektolitrů. „Vzhledem k obecně předpokládanému poklesu tuzemské spotřeby piva v roce 2009 zhruba o deset procent považujeme náš výsledek za velmi pozitivní,“ zhodnotil ředitel pivovaru Jiří Hušek.
Během prvního čtvrtletí roku 2010 pivovar uvedl na trh nové kartony po osmi a deseti lahvích – v celém sortimentu lahvového piva. Investice v Havlíčkově Brodě směřovaly do podnikového informačního systému a do chlazení sklepů a spilek. „Celkově letos překročili 10 milionů korun,“ sdělil Jiří Hušek.

Pivovar v roce 2010 přestal vařit pivo Svitavák 10 světlé (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; láhev ; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru), pivo Svitavák 11 (světlé výčepní; alk.: 4,8 %; láhev ; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru) a pivo Svitavák 12 (světlý ležák; alk.: 5,0 %; výroba od jara 2002 po uzavření svitavského pivovaru).

Pivovaru, který byl jediným nezávislým pivovarem na Vysočině, se přes pokles spotřeby piva v celé republice dařilo zvyšovat produkci. „Jsem přesvědčený, že hlavním důvodem je kvalita a chuť piva, které vyrábíme tradiční technologií vaření, kvašením v otevřených spilkách, poté poctivě leží v našich sklepích. Hostinští se samozřejmě snaží řešit pokles návštěvnosti své restaurace a my jsme zaznamenali, že zařazení našeho piva do nabídky hospod často přiláká další hosty,“ vysvětlil v květnu 2010 Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Nárůst představoval v pivovaru v roce 2009 zisk více než sto padesát nových hospod. Vedle regionu Vysočiny se podařilo obchodníkům pivovaru získat nová odbytiště v oblastech Kutnohorska a Královéhradecka. Trend v roce 2010 akceleroval a v prvním čtvrtletí roku 2010 pivovar prodal o více než 7 % více piva než ve stejném období roku 2009. „Pozorujeme velmi intenzivní odklon spotřebitelů od značek piv globálních konkurentů ve prospěch regionální značky piva. Jsme přesvědčeni, že naši zákazníci jsou nejnáročnější pivaři na světě a kvalita piva hraje klíčovou roli. Dobrému výsledku prodejů též pomohlo zavedení nového balení lahvového piva, které je nyní k dostání jak v praktických kartonech po deseti lahvích, tak po osmi lahvích,“ uzavřel ředitel pivovaru.
Sladovna byla pro pivovar, a samozřejmě pro piva, která vařili, mimochodem pod prestižní značkou České pivo a Regionální produkt Vysočiny, velkou devizou. Ne vždy tomu ale tak bylo. „Sladovna byla integrální součástí pivovaru po dlouhá léta. V roce 2004 byl nicméně, a to z ekonomických důvodů, její provoz pozastaven. Nákupní ceny sladu byly totiž v té době velice nízké a provoz sladovny nebyl rentabilní. O čtyři roky později se ale situace na trhu diametrálně změnila, a proto jsme se rozhodli už slad nenakupovat. Sladovnu jsme opětovně uvedli do provozu na podzim roku 2008,“ poznamenal ředitel Hušek. Současně připustil, že sladovnu bude nutné zmodernizovat. „Teď jsme odkázáni na počasí a sladovat můžeme jen v době, kdy teploty nepřesáhnou zmíněných patnáct stupňů. „Uvažujeme proto, že provoz doplníme o klimatizaci. Půjde o investici za zhruba do milionu korun,“ pokračoval Hušek.
Velmi dobrým krokem se ukázal nápad bývalých pracovníků zaniklého pivovaru v Hradci Králové přemluvit havlíčkobrodský pivovar, aby začal znovu vyrábět pro Hradec Králové pivo značky Votrok. V některých hospodách v Hradci se tato značka objevila v září 2009 a v srpnu 2010 už se jedenáctistupňové pivo točilo ve sto padesáti podnicích ve městě. „Někde pivo Votrok točíme společně s naší vlajkovou značkou Rebel jako hlavní pivo. Vesměs v těch podnicích, kde je doma fan klub královéhradeckých fotbalistů,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek a dodal: „Za ten rok se pivo Votrok v Hradci usadilo a myslíme si, že ho Hradečáci přijali za vlastní. To nás moc těší.“ Votrok se už objevoval i v hostincích kolem Hradce Králové. „Ale my ho zatím cílíme jen na Hradec a nejbližší okolí, takže s žádnými expanzemi do okolí moc nepočítáme. Uvidíme, jak se mu povede dál,“ uvedl Hušek. Potvrdil, že pivo Votrok v některých podnicích porážel u hostů i piva velkých známých pivovarů. Těší ho ale především to, že si tam pivo Votrok žádají samotní zákazníci. „V takovém podniku se pak naše pivo objeví i přesto, že velké pivovary mají často větší možností hostinské si připoutat ke své značce,“ líčil Hušek. Právě velký zájem o pivo Votrok v roce 2010 jeho pivovaru pomohl zvýšit výrobu o 6 % oproti předchozímu roku, což bylo o dva a půl tisíce hektolitrů prodaného piva víc než za stejné období roku 2009.
Pivovar rozšířil na podzim 2010 sortiment svých výrobků o světlé nealkoholické pivo Rebel ( láhev ). Přistoupil k tomu kvůli rostoucí popularitě tohoto nápoje bez alkoholu. Příprava na zahájení výroby trvala přes rok, uvedl ředitel Jiří Hušek. Pivovar dosud vařil sedm druhů piv. „Na trhu je nyní opravdu velké množství značek piv, ale ne každý pivovar vyrábí své nealkoholické pivo,“ uvedl Hušek. Další motivací pro rozšíření řady výrobků bylo podle ředitele i to, aby podnik mohl zákazníkům a restauracím nabídnout celý sortiment piv – od nízkoalkoholických přes ležáky po speciály, tmavá i světlá. Podniku se dařilo zvyšovat hlavně prodej piva v sudech, což bylo podle Huška pro výrobce výhodnější, než dodávky v lahvích.
V roce 2009 se pivovar rozhodl vrátit obyvatelům Hradce Králové jejich pivo. Spolu se sládky ze zaniklého východočeského pivovaru začal vyrábět Votroka. Slovo patří k lidovým označením obyvatel Hradce a pivo se v některých hospodách opět stávalo hlavní značkou. „Od počátku roku 2009 se snažilo několik pamětníků, kteří se kolem výroby piva Votrok v Hradci Králové kdysi pohybovali, přiblížit maximálně chuti, kterou měl původní mok. Na něj někteří obyvatelé Hradce až nostalgicky vzpomínali,“ řekl vedoucí distribučního centra Jindřich Klazar Dodal, že po roce existence bylo pivo Votrok ve více než sto padesáti restauracích a hostinců. „Znovuzrozená značka si našla rychle místo i na regálech supermarketů a dobře se prodává,“ dodal Jindřich Klazar. Za první rok existence vypili pivaři bezmála 1,5 milionů půllitrů této značky. „Dokazuje to, že Hradečtí přijali pivo za své,“ řekl Jindřich Klazar. Dodal, že pivovar podporuje různé akce na Královéhradecku, například Divadelní léto, airshow CIAF nebo fotbalový klub FC Hradec Králové.
Pivovaru stoupla během roku 2010 výroba přibližně o 2 % na pětaosmdesát tisíc hektolitrů piva. I tento pivovar posiloval hlavně v tuzemsku. „Asi o tři procenta se podařilo zvýšit prodej sudového piva,“ přiblížil ředitel pivovaru Jiří Hušek. Tento výrobce rozšířil koncem října 2010 svůj sortiment o nealkoholické pivo. Podle Huška to však výstav kvůli krátké době ještě moc ovlivnit nemohlo; růst podílu piva bez alkoholu ve výrobě se očekává dále.
Pivovaru v roce 2010 vlivem krize mírně klesly tržby i zisk. Tržby dosáhly 155 milionů korun, což bylo o pět procent méně než o rok dříve, čistý zisk se snížil o 11 % na 8,33 milionu korun. Výstav ale pivovar v době poklesu celého pivního trhu v tuzemsku o 8 % naopak zvýšil o dvě procenta na 85 tisíc hektolitrů. „Meziroční pokles tržeb o osm milionů korun byl způsoben především poklesem tržeb za zboží, tedy nealko nápojů. Samozřejmě, že úměrně tržbám poklesly i náklady na nákup tohoto zboží. Tato skutečnost se také projevila na mírném poklesu zisku mezi roky 2010 a 2009,“ řekla ekonomka pivovaru Jan Ambrožová. Na distribučních centrech pivovaru ale pokles prodejů nealka kompenzovala firma vyšším výstavem piva „S ohledem na celorepublikový pokles spotřeby piva v roce 2010 je nárůst výstavu o dvě procenta docela slušný výsledek,“ podotkla.
Pivovar v Havlíčkově Brodě neměl v únoru 2011 ředitele. Po osmi letech tuto funkci opustil Jiří Hušek. Rozhodlo o tom představenstvo společnosti, které po valné hromadě doznalo, stejně jako dozorčí rada, některé personální změny. Potvrdil to předseda představenstva Josef Petrlík. „Optimalizujeme a modernizujeme vedení společnosti, a rozhodli jsme se proto snížit počet článků řízení. Pivovar povede přímo tříčlenné představenstvo, které bude pravidelně úkolovat vedoucí jednotlivých provozních úseků,“ zdůvodnil výše uvedený krok Petrlík a dodal, že pivovar zůstával i nadále v českých rukou. „Nikdo ho nekoupil, byť se takové zvěsti v Havlíčkově Brodě už samozřejmě objevily,“ zdůraznil Petrlík. Pivovar se stovkou zaměstnanců byl podle jeho slov v dobré ekonomické kondici. „Svědčí o tom především výstav, který vzrostl na zhruba pětaosmdesát tisíc hektolitrů piva. A to v době, kdy tuzemský trh zaznamenal výrazný pokles prodeje sudového i lahvového piva ve výši několika procent,“ připomněl Petrlík. Bývalý ředitel pivovaru Jiří Hušek nechtěl rozhodnutí představenstva Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě komentovat. „Nebudu se k tomu vyjadřovat, již pracuji v jiném oboru,“ sdělil Hušek. Nový způsob vedení brodského pivovaru, tedy bez obsazeného postu ředitele, byl možný, ale rozhodně není obvyklý.
Tradiční pivní slavnosti Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě se opět vrátily na Havlíčkovo náměstí. Slavnosti si v průběhu 2dne 5.6.2011 nenechalo ujít na dva tisíce lidí. Mnozí z nich viděli i bohatý doprovodný program. Tvořilo ho vystoupení devíti hudebních skupin a kapel, ohňová šou a v neposlední řadě také autogramiáda dřívějších i současných havlíčkobrodských hokejistů. Desítky lidí využily také příležitosti a prohlédly si v rámci exkurzí provozy havlíčkobrodského pivovaru. „Odhaduji, že se v průběhu slavností vypilo deset tisíc půllitrů našeho piva,“ uvedl Milan Janírek, vedoucí prodeje pivovaru a dodal, že na náměstí lidé popíjeli světlou dvanáctku, kvasnicové pivo a točené nealkoholické pivo. „V areálu pivovaru pak měli lidé k dispozici celý náš sortiment, který vaříme tradiční technologií,“ pokračoval Janírek. Výčepních míst na náměstí byl dostatek, dlouhé fronty nikoho z účastníků slavností netrápily. „Kromě stálých provozoven, restaurací a kiosku na náměstí, jsme měli otevřená ještě tři vlastní výčepní místa. Další tři přidali jiní provozovatelé,“ konstatoval Janírek. Vícestupňová piva a nealko si lidé kupovali za obvyklé ceny, desítka byla levnější. „To proto, že návštěvníci slavností neplatili, na rozdíl od loňska, žádné vstupné,“ vysvětlil Janírek. Na otázku, zaznamenal–li v průběhu sobotních pivních slavností jakýkoliv problém, odpověděl, že ne. „Vyšlo nám i počasí, zejména pak odpoledne, a také tato skutečnost jistě přispěla k tomu, že se lidé na náměstí dobře bavili,“ mínil Janírek. (zdroj: Havlíčkobrodský deník)
Nedávná soutěž Pivo České republiky v Českých Budějovicích opětovně potvrdila kvalitu piv z brodského pivovaru. Rebel černý, tmavý ležák, tam získal druhé místo, a neztratila se ani novinka brodského pivovaru, Rebel nealko, která skončila pátá. „Uspět na trhu s nealkoholickým pivem není vůbec jednoduché. Přesto můžeme konstatovat, že si naše nealkoholické pivo své odběratele velmi rychle našlo,“ konstatoval vedoucí prodeje Milan Janírek a dodal, že v prvním pololetí prodal pivovar přes sto tisíc půllitrů nealkoholického piva. „Rebel nealko jsme začali vařit na podzim 2010. Mnozí nás varovali a říkali, že to je riskantní krok, a doporučovali uvést tento druh piva na trh až před letní sezonou. Nyní se ale ukazuje, že to chyba nebyla. V průběhu podzimu jsme doladili jeho chuť, precizovali výrobní postup a pivovar se teď může chlubit dalším špičkovým pivem,“ řekl Janírek. Rebel nealko, stejně jako další brodská piva, získal také značku Vysočina regionální produkt. „Není to náhoda. I vzhledem k tomu, že z velké části využíváme k výrobě piva produkty z Vysočiny. Zejména pak sladovnický ječmen, který zpracováváme ve vlastní sladovně,“ zamyslel se Janírek. Nosným výrobkem pivovaru zůstává i nadále Rebel Originál, světlý ležák. Sekundují mu Haškův Rebel C. K. a Czech Rebel Beer. Do rodiny brodských piv patří také značka Votrok, která má své tradiční konzumenty na Královéhradecku, a nově i Santiniho hvězda ( láhev ) , kterou brodští pivovarníci vaří pro město Žďár nad Sázavou. „Je to zajímavé, ale jsou regiony, které preferují různé druhy našich piv. Na Chrudimsku a Žďársku jde na odbyt zejména Czech Rebel Beer, na Čáslavsku a Kutnohorsku to je zase Haškův Rebel C. K.,“ poznamenal Janírek. Výstav piva postupně narůstal. Rostl i v době, kdy celorepubliková čísla padala dolů. „V roce 2010, kdy pivovary hlásily propad v rozmezí šesti, deseti i více procent, vzrostl náš prodej na sto jedno procento roku 2009. A letos jsme na tom ještě lépe. Koncem června překročíme hranici 105 procent roku 2010. V tuzemsku jsme prodali za první polovinu tohoto roku více než 38 350 hektolitrů piva,“ řekl Janírek a poznamenal, že sudové pivo se prodává na více než čtyřech stovkách výčepních míst a pivo v lahvích na pěti stech prodejních místech. Příznivá čísla zaznamenal brodský pivovar i v exportu. „Koncem června je exportní prodej na 157 procentech stejného období roku 2010,“ vypočítal Janírek a dodal, že brodské pivo se vyváží také do zámoří. „V USA máme distribuční místa ve východní i v západní části. Velmi zajímavě se rozvíjí i obchod v Rusku,“ uvedl Janírek a dodal, že dalšími zeměmi, kam brodský pivovar své pivo exportuje, jsou Slovensko, Dánsko či Finsko. (zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz)
Za první pololetí roku 2011 zaznamenal pivovar nejlepší hospodářský výsledek ve své historii, dosáhl zisku sedmi milionů korun. „Přestože celkové tržby poklesly o 8,5 milionu korun, zejména kvůli snížení tržeb za zboží, například šlo o nealkoholické nápoje jiných výrobců, ale i kvůli nižším průměrným cenám piva, u kterého při růstu výstavu o 8,8 % proti stejnému období loňského roku vzrostly tržby jen o 3,3 milionu korun, podařilo se nám dosáhnout odpovídajících úspor i v nákladech, které klesly o 8,9 milionu korun. Vliv na oba poklesy mělo především správné rozhodnutí změnit způsob distribuce piva Rebel v Brně,“ řekl Josef Racek, člen představenstva zodpovědný za investice. Nárůstu výstavu dosáhli v pivovaru za výjimečných podmínek, kdy v těsné blízkosti vyrostl úplně nový průmyslový pivovar, nikoli minipivovar. Pivovar Havlíčkův Brod se tak dostal do daleko náročnějšího konkurenčního prostředí, než je v Česku obvyklé. Navýšení odbytu piva bylo rozhodující pro dobré hospodářské výsledky. „Nemalá část prostředků je věnována na eliminaci negativních vlivů na životní prostředí. V průběhu prvního pololetí jsme rekonstruovali chlazení ležáckých sklepů a spilek v rozsahu téměř sedmi milionů korun. Nahradili jsme více než šest tisíc kilogramů nebezpečného chladiva, čpavku, za naprosto bezpečné chladivo, které neohrožuje zdraví lidí při eventuální havárii, ale ani neohrožuje životní prostředí. Zároveň nový řídicí systém chlazení umožňuje v automatickém režimu řídit kvasný proces s přesností jednoho stupně Celsia,“ pokračoval Racek. Pivovar uvedl nákladem pěti milionů korun do provozu i nový informační systém akciové společnosti, který pracoval s využitím nejnovějších produktů jak v oblasti programového vybavení, tak i v oblasti hardwarového zajištění. „Při snížení pracnosti zároveň umožňuje daleko rychlejší a podrobnější analýzu aktuální situace společnosti tak důležitou pro přehled a rozhodovací proces vedení pivovaru. Důležitý je i velice pozitivní vliv na řízení kvality vyráběného produktu,“ vysvětlil Racek. (zdroj: havlickobrodsky.denik.cz)
Po zisku prvního místa pro Czech Rebel Beer mezi světlými ležáky v soutěži Dočesná – Žatec přivezl pivovar na Vysočinu v krátké době za sebou další významné ocenění. Dne 29. září 2011 vyhlásili v pražském hotelu Ambassador v rámci Svatováclavské slavnosti českého piva výsledky jedenáctého ročníku soutěže České pivo 2011. Pivovar získal ocenění v kategorii tmavých piv, když se za nejlepším tmavým pivem, tmavým ležákem Ferdinand z Benešova, umístil Rebel černý na druhém místě. „Výroba tmavého ležáku má v brodském pivovaru dlouhou tradici, začal se vyrábět pod označením Rebel už v letech 1967-68. Jedenáctý ročník soutěže České pivo 2011 pořádal Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a zúčastnilo se ho celkem 69 piv, což byl druhý nejvyšší počet v historii soutěže. „Soutěž se skládá z analytických rozborů a ze dvou kol degustací v dubnu a červnu piv, které hodnotí čtyřiadvacet degustátorů. V komisi vybírali kromě sládků a pivovarských odborníků nejlepší piva také zástupci Chmelařského institutu ze Žatce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce z Brna,“ uvedl Milan Janírek, vedoucí prodeje pivovaru. (zdroj: www.vysocina-news.cz)
V soutěži Miss chmele a piva 2011 zvítězila devatenáctiletá Lenka Hovorková, která reprezentovala Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. „Soutěž měla tři části, jednu přímo na Dočesné v Žatci, druhou na soustředění miss v Dubaji a na přelomu pátku 30. září a sobotu 2. října proběhl finálový galavečer v žateckém divadle s celkovým vyhlášením Miss chmele a piva 2011,“ popsal soutěžní měření Milan Janírek z pivovaru.
Havlíčkobrodský pivovar zaznamenal v roce 2011 z hlediska prodeje a ve srovnání s rokem 2010 stoprocentní výstav. Celkově se v roce 2011 prodalo 84 822 hl piva. Z toho v tuzemsku to bylo 77 754 hl. Z nabídky brodského pivovaru u spotřebitelů jednoznačně vedl světlý ležák, jehož prodej se vyšplhal na 47 045 hl. Měšťanský pivovar vyvážel pivo také do zahraničí, směruje tam 7 068 hl. Největšími odběrateli byly Rusko, Spojené státy americké a Slovensko. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar nabídl v lednu 2012 svým zákazníkům nové pivo – Rebel 11° řezaný ležák. „Je pravdou, že řezané pivo v našem sortimentu i na místním trhu chybělo,“ řekl podsládek Pavel Pilař. „Chtěli jsme zkusit jinou variantu než klasické vaření. Inspirací pro nás byla i chuť a požadavky zákazníků,“ doplnil Pilař. Pod přísným dohledem odborníků se tak na podzim zrodilo pivo s vyváženou chutí. Rebel řezaný měl už podle názvu říz. Jednalo se o jedenácti stupňové pivo a vařilo se ze tří speciálních druhů sladu: karamelového, mnichovského a praženého. „Podle ohlasů, které zatím máme, řezaná jedenáctka zákazníkům chutná,“ prozradil podsládek. „Při vyšším zájmu je pivovar připraven plnit nového Rebela i do lahví,“ dodal. Rebel 11° řezaný ležák se chlubí nezaměnitelnou chutí, kterou podtrhuje český slad z vlastní humnové sladovny, voda z podzemí Železných hor a ječmen, který vyrostl v okolí Havlíčkova Brodu. (tisková zpráva pivovaru)
Havlíčkobrodské pivo Rebel nechybí ani u zimních sportů. Nedávno mělo možnost zlatavý mok z produkce Měšťanského pivovaru ochutnat zhruba 40 tisíc diváků. Tolik jich dorazilo od středy do neděle (11.1 – 15.1.2012) do Nového Města na Moravě na Žďársku, kde se konaly závody Světového poháru v biatlonu. Na závodech panovala dobrá nálada nejenom díky pivu Rebel – havlíčkobrodské pivo se točilo ve čtvrtek a sobotu do pozdních nočních hodin na náměstí v Novém Městě na Moravě, kde probíhalo vyhlášení vítězů – ale také atraktivním vystoupením, jež obstarali Marek Ztracený a Janek Ledecký. (tisková zpráva pivovaru)
Měšťanský pivovar se ve dnech 24. až 27. ledna 2012 zúčastnil mezinárodního veletrhu v německém Essenu. Pivo Rebel se čepovalo v rámci prezentace české firmy Plastia, která se věnovala zpracování plastů a výrobnímu programu pro zahradu. Stánek Plastie s ochutnávkou havlíčkobrodského piva navštívilo celkem 136 zájemců z celého světa, nejvíce pochopitelně z Německa. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar zabodoval u sběratelů pivovarských suvenýrů na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2012. Parkán klub Tábor udělil pivovaru 3. místo v soutěži o nejhezčí pivní tácek. Sběratelé ocenili modročervený tácek Rebela Nealko.
Dne 28.9.2012 proběhly na nádvoří pivovaru I. Svatováclavské trhy s Rebelem. Takovou pomyslnou třešničkou na dortu celého svátečního dne bylo speciálně uvařené nové pivo s názvem Svatováclavský drsoň. Jak vysvětlil sládek Pavel Pilař, pivo vyznačovalo vyšší hořkostí, kořenitým až citrusovým aroma. Mělo 14 stupňů a jeho zvláštností bylo dávkování chmele do vařícího piva. (zdroj: havlickobrodsky.denik.cz)
Pivovar zhodnotil letní sezonu roku 2012. Celkový prázdninový výstav ve srovnání s rokem 2011 stoupl o 7 %, což byl nárůst o 1062 hl. „Naším nejprodávanějším pivem na tuzemském trhu je Czech Rebel Beer, zaznamenal nárůst o 5 %,“ informoval v říjnu 2012 vedoucí obchodu Michal Šimek. Stále výraznějším faktorem pro pivovar byla orientace na export. Od začátku roku 2012 až do září toho roku se za hranice vyvezlo o 17 % více piva než ve stejném období roku 2011. Pro rok 2012 se pivovar, rozhodl připravit několik novinek. „Naši zákazníci již měli možnost ochutnat novinku, speciál uvařený na svátek svatého Václava, patrona všech pivovarníků, Svatováclavského Drsoně. Kromě toho chystáme na vánoční trh další překvapení: bude jím Rebel Vánoční speciál. Toto vícestupňové pivo najdou zákazníci na pultech prodejen od druhé poloviny listopadu až do Vánoc. Speciál bude k dispozici jak ve standardním balení, tak i ve vánočním multipacku s dárkem,“ doplnil Michal Šimek.
V Pivovarském hostinci Rebel v Havlíčkově Brodě se v září 2012 točilo pivo Rebel 12° světlé kvasnicové (0,5 l za 24 Kč).
Pivovar uvařil na podzim 2012 novinkové pivo. Hradecká 10 byla pokřtěna dne 18.října 2012. Hradecká 10 bylo světlé výčepní pivo s výraznou, plnou chutí a bohatou pěnou. Byla uvařena tradiční technologií, vykvasila v otevřených spilkách a zrála při nízké teplotě v ležáckých sklepích.
Dne 14. listopadu 2012 převzali zástupci pivovaru v německém Norimberku ocenění za první místo v soutěži European Beer Star 2012 (EBS, Evropská pivní hvězda 2012). Prvenství získalo pivo Rebel Original Premium v kategorii světlých piv plzeňského typu. „Ocenění si velice vážíme, nejenom pro skutečnost, že naše pivo zvolili degustátoři soutěže jako nejlepší, ale především proto, že se jedná o náš Rebel Original Premium, který je co do výstavu pro nás nejdůležitější a má zásadní vliv na hospodářský výsledek pivovaru. Receptura tohoto piva je pro nás takřka posvátná. Zároveň je to i signál, že cesta, na kterou jsme se před pár lety vydali, je správná. Jde nám především o kvalitu a spokojenost konzumentů,“ uvedla Jana Ambrožová, ředitelka pivovaru. Soutěže European Beer Star 2012 se v padesáti kategoriích účastnilo 1366 piv ze 44 zemí světa. Pivo Rebel Original Premium ve své kategorii nenašlo přemožitele, když ho většina ze 102 degustátorů označila jako nejlepší. „Pro mě, jako sládka, je to velmi potěšující zpráva. To, že tak význační odborníci z celé Evropy ocenili naše pivo jako nejlepší v tak významné soutěži, je pro náš pivovar veliká pocta a pro zaměstnance uznání. Ale důležitější než uznání degustátorů je pro mě přízeň našich konzumentů. Časté pochvaly, ať už stálých návštěvníků oblíbených hospůdek, nových konzumentů v restauracích či anonymní ohlasy na FB dokazují, že je pro ně pivo Rebel navzdory silné konkurenci dobrou volbou a pro nás ujištění, že pivo pro ně vaříme správně,“ doplnil Pavel Pilař, sládek pivovaru.

Pivovar odstartoval jaro roku 2013 speciálním pivem velikonoční Drsoň a také účastí ve třetím ročníku projektu Řídím, piju nealko pivo. „Snažíme se našim zákazníkům vyjít vstříc, a proto jsme na Velikonoce připravili speciální pivo velikonoční Drsoň, který vyniká svojí vyšší hořkostí a kořenitým až citrusovým aroma. Nezapomínáme ani na podporu bezpečnosti na silnicích, a proto jsme se znovu zapojili do projektu Řídím, piju nealko pivo, který pořádá Český svaz pivovarů a sladoven,“ popsala Jana Ambrožová, ředitelka pivovaru. Na léto 2013 připravovali v Brodě další pivní novinky. Nová piva Rebel mohli očekávat milovníci zlatavého moku už v květnu, kdy by se na trhu měla objevit první ovocná piva z havlíčkobrodského pivovaru. „Jedním z nich je ochucený tmavý speciál s příchutí višně a s objemem alkoholu 4,7 %. Chtěli jsme, aby z nového piva byla cítit vůně a chuť višní, jejich pecek, stejně jako hutná karamelová chuť černého piva. Pivo Rebel Višeň bylo určeno jak našim dlouholetým konzumentům, tak i labužníkům, kteří mohli nově vychutnat vyváženost tolika chutí,“ uvedl Pavel Pilař, sládek brodského pivovaru. „Druhým je míchaný nápoj Rebel Grep & Citron s 2 % alkoholu. Jeho příjemná ovocná vůně i chuť osloví i zákazníky, kteří typickou pivní chuť nevyhledávají. Proto je vhodný pro každodenní letní osvěžení.“
Na sváteční den, tedy 28. září 2013, připravil pivovar do areálu celodenní program pro celou rodinu v rámci oslav sv. Václava.Svatováclavské trhy nabídly vedle vystoupení kapel Garde, El Brkas a Jelen, kulturního programu s rytíři, soutěžemi a skákacím hradem především možnost ochutnávat piva z brodského pivovaru. Vyvrcholením akce pak byl křest nového piva IPA, jeho kmotrou se stala herečka Markéta Hrubešová. Po pivu Drsoň, hořkém speciálu, uvařili v brodském pivovaru pivo, které se v českých zemích běžně nevaří a nepije. „Jedná se o svrchně kvašený polotmavý nefiltrovaný speciál, s velmi výraznou hořkostí. Ve světě nese označení India Pale Ale – zkráceně IPA. Pivo začali vařit angličtí sládkové v 19. století pro vojáky v daleké Indii. Muselo mít vysoký obsah alkoholu a být silně nachmeleno, což zabránilo jeho zkažení během dlouhé plavby do Indie,“ uvedl sládek Pavel Pilař. Ten dodal, že Rebel IPA brodští pivovarníci uvařili ze čtyř druhů ječných sladů a jednoho pšeničného sladu, které pivu dodávají měděnou barvu a typickou, slabě ovocnou chuť. „Na varně jsme sladinu nachmelili velmi vysokou dávkou tří druhů českých hořkých a aromatických chmelů. Hlavní kvašení probíhalo v otevřené spilce pomocí speciálních kvasnic svrchního kvašení, při neobvyklé teplotě 22 °C, protože ležáky kvasí běžně maximálně při teplotě 10,5 °C. Po hlubokém prokvašení a zchlazení pivo dokvášelo v ležáckých tancích při nízké teplotě. Zde jsme použili takzvané dry hopping, neboli studené chmelení – přidání aromatických chmelů v průběhu dokvášení. Díky němu má naše IPA nejenom výrazně hořkou chuť, ale i velmi silné chmelové a nepatrně ovocné aroma,“ pokračoval Pilař. V roce 2013 se jednalo už o třetí pivní novinku brodského pivovaru. „Po speciálu Rebel Višeň a beermixu Rebel Grep & Citron, kterým se daří získávat přízeň odběratelů i odborných komisí, přicházíme s tímto výrazně jiným a zajímavým pivem, a chceme tak obohatit místní pivní trh a rozšířit nabídku našich piv Rebel,“ dodal Pilař.
V březnu 2013 pivovar připravil pivo Rebel Velikonoční speciál. Šlo o čtrnáctistupňové pivo uvařené z českých sladů tradičním dvourmutovým způsobem. Ve srovnání s jinými pivy byl k aromatickému českému chmelu přidán chmel vyšlechtěný z kavkazského divokého chmele. Ten vynikal vyšší hořkostí a kořenitým, až citrusovým aroma. K dostání byl točený od 15.3, v praktickém 2 l balení a ve skleněných lahvích.
Novinka Rebel IPA. Oficiální křest proběhl dne 28.9. o Svatováclavských trzích s Rebelem.
V říjnu 2013 v prodeji nefiltrovaný Rebel 2 l PET s obsahem alkoholu 5,3 %.
Sládek na svátky vánoční uvařil po roce opět Rebel Vánoční speciál. Byl vařen tradičním způsobem a poté zrál šedesát dní v ležáckých sklepích při nízké teplotě. Použity byly čtyři druhy speciálních sladů a tři druhy chmele.
Od 24.2.2014 v prodeji – Výroční speciál Rebel 18° (limitovaná edice silného polotmavého piva připraveného sládkem Pavlem Pilařem speciálně ke 180. výročí založení pivovaru. Pivo bylo uvařeno již v listopadu 2013 z českého sladu z vlastní humnové sladovny a vysokého podílu sladů speciálních, které pivu dávaly medovou barvu. Pivo bylo nachmeleno čerstvě sklizeným „Žateckým poloraným červeňákem“. Po kvašení v otevřených spilkách dlouhé tři měsíce dokvašovalo při 2°C v ležáckém sklepě.
V únoru v prodeji jedenáctka v novém hávu – Rebel Tudor.

V říjnu 2014 bodovala v rámci soutěže Cerevisia specialis – Pivní speciál roku 2014 v Praze piva Rebel z havlíčkobrodského pivovaru. Soutěž speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v ČR se uskutečnila ve Výzkumném senzorickém centru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Tohoto ročníku se zúčastnilo dvanáct pivovarů, které přihlásily do soutěže celkem 35 vzorků piv.V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály získal Rebel Výroční speciál mezi deseti přihlášenými vzorky druhé místo. V nejpočetněji obeslané kategorii neobvyklých získalo druhé místo piv mezi čtrnácti přihlášenými značkami pivo Rebel IPA a třetí příčku obsadilo pivo Rebel Višeň. „Soutěž Cerevisia specialis je tak trochu jiná degustační soutěž. Soutěží zde pouze piva na českém pivním trhu neobvyklá, která si nastávající generace zákazníků vyžaduje. Toto ocenění ukazuje, že v tomto směru havlíčkobrodský pivovar drží krok s ostatními pivovary a tak máme informovaným konzumentům co nabídnout,“ vysvětlil sládek havlíčkobrodského pivovaru Pavel Pilař. Po letošních cenách v degustačních soutěžích Pivo České republiky 2014 v Českých Budějovicích a na Dočesné v Žatci slavil pivovar další úspěchy. „Věříme, že tato ocenění nejsou letos posledními. Želízka v ohni máme ještě v soutěži Česká chuťovka 2014 a na prestižní soutěži v sousedním Německu European Beer Star 2014,“ podotkl Petr Sysel, vedoucí obchodního oddělení pivovaru. (zdroj: /www.vysocina-news.cz)

Ve středu 12. listopadu 2014 převzali v německém Norimberku zástupci Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., cenu za třetí místo v soutěži European Beer Star. Do jedenáctého ročníku soutěže European Beer Star 2014 se letos přihlásilo 1613 piv ze 42 zemí celého světa. Degustaci soutěže, která je jedním ze tří světově nejrespektovanějších degustačních měření piva, hodnotilo ve 52 kategoriích piv 105 mezinárodních degustátorů. Po světlém ležáku Rebel Original Premium si tentokrát z Německa odváželo ocenění pivo Rebel Černý, které se umístilo na třetím místě v kategorii Tmavé pivo českého typu. „Tmavý ležák je dlouhou dobu stálicí v prodeji našeho pivovaru. Je vařený ze sladu brodské sladovny a čtyř dalších speciálních sladů, které dávají pivu charakteristickou vůni a chuť,“ uvedl sládek brodského pivovaru Pavel Pilař, který si spolu s podsládkem Janem Vasilem po roční pauze znovu vychutnal atmosféru předávání ocenění. „Je příjemné přebírat cenu před tolika sládky a pivovarskými odborníky z celého světa. Jsem rád, že se podařilo potvrdit úspěch z této soutěže z roku 2012, kdy jsme zvítězili s pivem Rebel Originál Premium,“ dodal k vyhlášení výsledků sládek Pavel Pilař. (zdroj: www.vysocina-news.cz)

Rok / Výstav piva / Tržby / HV
1995
1996 / 135 000 hl / 103 mil. Kč
1997 / 133 457 hl / 113 mil. Kč
1998 / 149 641 hl / 177 mil. Kč
1999 / 148 051 hl / 226 mil. Kč
2000 / 167 528 hl / 238,8 mil. Kč/ + 9,816 mil.Kč
2001 149 000 hl / 233 mil. Kč / zisk
2002 / 131 404 hl
2003 / 108 485 hl
2004 / 81 163 hl
2005 /93 542 hl (export: 6 619 hl)
2006 / 89 321 hl (export: hl) / zisk 2 mil.Kč
2007 / 82 000 hl (export: hl) / 100 mil.Kč
2008 / 82 000 hl (export: hl)
2009 / 83 000 hl (export: hl)
2010 / 85 000 hl (export: hl) / 155 mil.Kč /čistý zisk 8,33 mil.Kč
2011 84 822 hl (tuzemsko: 77 754 hl, export: 7 068 hl)
2015 97 250 hl

Pivovar Regent Třeboň

Novou éru vrchnostenského pivovarnictví předznamenává stavba moderního panského pivovaru na místě dřívější rožmberské zbrojnice mezi Svinenskou a Novohradskou bránou.

Měšťanský pivovar Polička

Sněmem zemského Království Českého bylo roku 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Polička právo várečné.

Pivovar Ferdinand Benešov

Přetrvávající finanční problémy donutily benešovské měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este.

Pivovar Hlinsko

I když byl pivovar založen v roce 1912, byl třetím nejmladším velkým pivovarem v Čechách (před Nošovicemi a Mostem).

Pivovar Protivín

V letech 1873-1876 vznikl nový pivovar s názvem Knížecí schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín.

Pivovar Ostravar

Pivovar byl založen roku 1897 jako protějšek zaběhlého staršího Městského, později Strassmannova pivovaru.