Category: Historie – seznamy

Pivovary území dnešního Brna

Brno-město

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

Klášterní cisterciácký pivovar ve Starém Brně ; Brünn Alt
1325 – 1872
článek: Historie pivovarnictví v Brně a starobrněnský pivovar do roku 1989 >>>
První brněnský akciový pivovar a sladovna; Starobrno
foto lokace
V provozu.
článek: Brno pivovar Starobrno >>>
Pivovar U bílého kříže ; Pivovar a sladovna firmy J. a R.Brauner v Brně
foto lokace
1877 -1903; 30 000 hl
maj.: J. a E. Braunerové. Budovy v roce 2006 existovaly v přestavěné podobě.
Městský pivovar v Brně
foto lokace
1611 – 70.let 19.století
Na místě, kde pivovar fungoval se nalézá pamětní deska.
článek: Největší z našich sládků >>>
Pivovar bratří Tůmů ; Novopramen ; Český akciový pivovar ; Brněnský parostrojní pivovar A. Schebrlle
etikety
1883 – 1936; 20 000 hl
Brněnský parostrojní pivovar se nacházel na d´Elvertové tř.10, nyní je to Staňkova ul.-Ponava. V roce 1911 byl majitelem Arnošt Roman Zadražil, později Arnošt Schebrlle (koncese odňata v roce 1922). Z adresáře z r.1934 pak majitelem pivovaru byl Karel Tůma, Dlouhá 10, nyní Staňkova – Ponava. Budovy byly zcela zbořeny. Na jejich místě stojí činžovní dům.
Moravia, akciová společnost pivovarů v Brně, Jehnicích, Rájci a sladoven v Rajhradě, Králově Poli, Řečkovicích a Hradčanech ; Moravia Brauerei und Malzfabriks A.G. Brünn
foto lokace etikety
1894 – 1933; 200 000 hl
vyráběl mj. světlý ležák Zlato Moravy 14o , speciální ležák Bavaria 14o , Bavariabräu;
Hlavní budova pivovaru „Moravia“ byla na ploše dnešních ulic Hoppovy, Dřevařské a Štefánikovy a menší zbytek se nachází
dnes na Kotlářské č. 4. Patřil k němu ještě pivovar v Jehnicích a sladovna v Králově Poli a byl zbořen ve 30. letech
20. století. Vlastnil i budovy na dnešní Jugoslávské ulici (také už nestojí). Provozovala ho „Moravia Bränerei und
Malzfabriks Actien Gesellschaft in Brünn“.
Brněnské Ivanovice

 

Panský pivovar a sladovna Brněnské Ivanovice ; Pivovar firmy M.Hayek v Brněnských Ivanovicích
foto lokace
1692 – 1890; 10 000 hl
Pivovar s palírnou patřil k zámku a statku, byl postaven v letech 1692-1702 přes odpor brněnských měšťanů. Vzdělaný cisterciák Engelbert Hermann dal vybudovat vodovod k pivovaru, kam se od roku 1702, kdy byl pivovar uveden do provozu, musela voda dopravovat na povozech.
Ivanovice u Brna

 

Pivovar a sladovna Ivanovice u Brna ; Nennowitz
zrušen asi 1900; 500 hl
rytíř Čadovský
Horní Heršpice

 

Pivovar a sladovna Horní Heršpice
zrušen před 1900
Chrlice

 

Pivovar Chrlice
zrušen asi 1880
Jehnice

 

Panský pivovar Jehnice ; Akciová společnost
foto lokace
zrušen 1943; 20 000 hl
Datum založení pivovaru není přesně známo, ví se jen, že jej na přelomu 19. a 20. století vlastnil Bruno, šlechtic
Bauer, který ho nejprve pronajal a pak prodal pivovaru Moravia. Posledním sládkem Jehnického pivovaru byl Adolf L“ow, který se pak stal prvním ředitelem známé pivovarské akciové společnosti Moravia. Pivovar přerušil výrobu ve válečných letech 1915 až 1918, v roce 1939 dosáhl svého maximálního výstavu téměř 50 000 hl, avšak v roce 1942 byla výroba zastavena a pivovar byl zrušen. Vařil mj. pivo Schankbier, tmavé a světlé 10%. Hlavní budova pivovaru Jehnice v roce 2016, ostatní objekty pivovaru byly zbourány, zůstane jen tato. Vedlejší budova byla stržena, naštěstí rozsáhlé sklepy pod ní budou zachovány.
Královo Pole

 

Panský klášterní pivovar Královo Pole
foto lokace
zrušen 1782
V objektu bývalého hospodářského dvora. Bývalý klášterní pivovar stojí ve staré zástavbě Králova Pole. Pivo v něm vařili mniši, kteří je směli i prodávat. Při zrušení kláštera zanikl. V roce 1873 budovy přestavěny na sladovnu a ta zrušena asi 1930. Pivovar, později sladovna stála na Metodějově ul. (bývalý velkosklad zeleniny apod.) v místě, kde bylo v roce 2006 staveniště fakulty VUT.
článek: Klášterní pivovar Brno-Královo Pole >>>
Líšeň

 

Panský pivovar hraběte Belcrediho Líšeň ; Lösch
1520 – 1874; 1 000 hl
Roku 1562 Anna, Kateřina a Alena, sestry Vojkovské z Milhostovic i se svými erby, vkládají do desek Janovi Leskovcovi z Leskovce, zboží dědičné, totiž tvrz (první zpráva o tvrzi v Líšni) a ves řečenů Leštnů atd., s příslušenstvím k té tvrzi a to dvorem, pivovarem, sladovnou, pilou, mlejnem, vinohrady, štěpnicemi, chmelnicemi, rolí oranou. Majetek zdědil Mikuláš Leskovský z Leskova, který ho v roce 1588 prodal za 17.500 zlatých Bohuslavu Bořitovi z Budče a Jiříkovic „tvrz a městečko Leštnu se svobodným vařením piva“ atd. Pivovar v Líšni měl 960 sudů piva ročně.
Sladovna zde fungovala do roku 1922.
Řečkovice

 
  

 
  

 
 

Panský pivovar Řečkovice
foto lokace etikety
1656 – 1894
maj.: Josef  Šindler
Nejen historické centrum Brna, ale i městská část Řečkovice se může pochlubit velmi zajímavým podzemím. Jsou to například obrovská sklepení bývalého pivovaru, široká a vysoká tak, že se tam spolehlivě vyhnou dva koňské vozy. To byl asi i záměr – dostatek místa pro velké sudy vyrobeného a skladovaného piva a pro jejich odvoz koňským spřežením. Jak potvrzují historikové, fungovalo to tak i ve skutečnosti. Původně zemědělská ves měla tvrz, kostel a dvůr. O Řečkovicích se v historii hovoří již ve 13. století, ještě před zbudováním hradu Špilberk, kdy moravský markrabě Přemysl Otakar II. daroval řečkovický dvůr, stojící na markrabství, na královském – králově poli, na řéčkách. Komplex původních budov panského pivovaru, jehož částí je i známá Vavřinecká vinárna, je v písemnostech uváděn od sedmnáctého
století. Pivovar byl zbourán v sedmdesátých letech, obří sklepy zde však zůstaly dodnes jako němá technická památka. O to více, že nesloužily jenom ke skladování piva. V prvních válečných letech zůstaly pivovarské sklepy nepovšimnuty, ale když později Němci poznali, že nepřátelská letadla počala bombardovat vše, co podporovalo německou válku, začalo rychlé zřizování protileteckých krytů do vhodných místností a prostor, které se k tomu hodily. Protileteckým krytem se tak stal i pivovarský sklep. Zpočátku jej používali občané Řečkovic a potom i Brňané, a hlavně úředníci Zemské životní pojišťovny, kteří museli přeložit účtárny do hostince v pivovaře. Ve sklepích bylo nejen vlhko, ale také hodně chladno. Lidé se tu však museli ukrývat za svitu petrolejových lamp včetně maminek s dětmi až do dubna roku 1945. V lepších časech dostala denně rodina jednu cibuli a tři brambory na osobu. Když Němci v Řečkovicích zrušili lazaret v měšťanské škole, bylo do krytu umístěno deset postelí, na kterých leželi ranění. Nával do sklepů byl stále větší, neboť nastal boj o horní Řečkovice. Lidé přicházeli se živobytím, mnozí s málem, a někteří, co se již nedostali ze zaměstnání domů, s prázdnou. Civilní obyvatelstvo by jinak ani nemělo kde hlavu složit, neboť jak se v pramenech uvádí, ze sta chalup tehdy mělo v Řečkovicích sotva padesát sklepy, a ty nestály za nic. Veřejná sbírka je podle představitelů radnice brněnské čtvrti Řečkovice jedním z mála řešení, jak udělat další krok k záchráně unikátního areálu bývalého pivovaru na
Palackého náměstí. „Do obnovy je potřeba investovat až několik milionů korun, „krčil rameny starosta čtvrti Ladislav Filipi. Představitelé radnice přitom připomínali, že areál by byl vynikající pro oddech obyvatel – bezprostředně
například navazuje na bývalou zahradu zámečku, v němž nyní sídlí úřad městské části. Budovy byly v roce 2003 opravovány. Z pivovaru zbyly sklepy se zděným chladícím systémem. Z pivovarské sýpky ze sedmnáctého století chtěli mít představitelé brněnské městské části Řečkovice sál pro kulturní akce. Přestavba sýpky předcházela další a rozsáhlejší rekonstrukci toho, co zbylo z areálu barokního řečkovického pivovaru. Po předchozím majiteli zbyly hodně rozsáhlé sklepy z roku 1647, které pivovar dříve využíval. Bohužel jsou ve velmi špatném stavu.

Historické pivovary území dnešní Ostravy

Moravská Ostrava

 
Srovnání výstavu ostravských pivovarů v letech 1901-1950
 

 

Český akciový pivovar v Moravské Ostravě ; Pivovar Ostravar 
historie foto lokace etikety
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky >>>
Akciový pivovar v Moravské Ostravě ; Strassmannův pivovar ; Německý pivovar
historie foto lokace etikety video
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.3. – Strassmannův pivovar >>>
Biskupský pivovar
lokace
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky >>>
Měšťanský pivovar
foto lokace
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.2. – Měšťanský pivovar Moravská Ostrava >>>
Kunčice

 

Zámecký pivovar
foto
Byl součástí hospodářských budov zámku.
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.7. – Kunčice nad Ostravicí >>>
Petřkovice
Pivovar Petřkovice ; Brauerei H. Finke Petrkowitz
foto lokace
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.8. – Pivovar Petřkovice >>>
Radvanice
Pivovar Radvanice ; Radwanitz
historie foto lokace etikety video
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.5. – Radvanice 
Slezská Ostrava

 

Zámecký pivovar
foto lokace
Byl součástí hospodářských budov zámku. Vyhořel 28.11.1872. Poté již nebyl obnoven.
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.4. – Zámecký pivovar Slezská Ostrava >>>
Třebovice
Zámecký pivovar
Byl součástí hospodářských budov zámku.
Zábřeh
Zámecký pivovar
foto lokace
Byl součástí hospodářských budov zámku.

Historické pivovary D

Dačice

 
 

Panský pivovar B. Dalberga Dačice
foto lokace
Zrušen asi 1920; 1 500 hl; JH
článek: Panský pivovar Dačice (před 1610 – po 1925) >>>
Měšťanský pivovar Dačice
foto lokace
Zrušen 1936
Dalešice

 

Dreher Anton, pivovar Dalešice ; Zemědělská jednota Dalešice
foto lokace
1609 – 1977, obnoveno 2002
článek: Akciový pivovar Dalešice >>>
článek: Příběhy znovuzrozených pivovarů – Dalešice >>>
Dalovice

 

Pivovar Dalovice ; Dallwitz
Zrušen 1905; 3 000 hl; KV
Posl.maj.: Riedl z Riedensteinu
Dalovický občan L. Radl dal r. 1913 kříž přemístit pod lípu, která stála u silnice poblíž jeho pivovaru (pivovar byl vedle rybníčku nedaleko Starého zámku).
Darová

 

Pivovar Darová
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.2 >>>
Dašice

 
 

Pivovar Dašice
foto lokace
Zrušen asi 1930; 2 000 hl; PU
Posl.maj.: B. Dvořák; Budovy pivovaru v roce 2002 byly zachovány, byly komerčně využity. V roce 2017 obnovena v areálu výroba piva.
článek: Minipivovar Dašice >>>
Davle

 

Pivovar Davle
foto lokace
Zrušen asi 1890; 1 000 hl; PAZ
Posl.maj.: baron Weidenheim
Děčín

 

Podmokelský pivovar v Děčíně
foto lokace etikety
článek: Pivovar Děčín >>>
Zámecký pivovar Děčín ; Tetschen
Zrušen 1875; Páni z Bünau přeměnili hrad ve druhé polovině 16. století v pohodlnější sídlo. V té době byl i vybudován pivovar.
Defurovy Lažany

 

K tvrzi Lažany v roce 1630 patřil pivovar s chmelnicí, ovčínem a poplužní dvůr. Majetek vlastnil Petr Vok Švihovský. PJ
Dehtáry

 

Pivovar Dehtáry
foto lokace
Děkov

 

Na poč.18.stol. tu byl panský pivovar. RA
Děpoltovice

 

Pivovar Děpoltovice ; Tűppelsgrűn
foto lokace
Zrušen 1917; 45 000 hl; KV
Posl.maj.: Anton Weber
Dešenice

 
 

Pivovar hraběte Hohenzollerna Dešenice
foto lokace
Zrušen 1946; 15 000 hl; KT
Pivovar vznikl v 16.stol. v areálu tvrze na návsi v Dešenicích. První výstav piva byl zaznamenán v roce 1572. V druhé polovině 18.stol. byl areál razantně přestavěn na pivovar. Dnes je objekt v majetku obce. Obec v jednom křídle bývalého pivovaru vybudovala v roce 2005 Hasičskou zbrojnici. Bývalý pivovar nachází i další využití, hlavně při různých kulturních vystoupeních nebo výstavách.
Dětenice

 

Pivovar v Dětenicích, provozovaný nájemcem Jiřím Petákem ; Zámecký pivovar Dětenice
foto lokace
1907 – 1948; 6 000 hl; JC
Majitelé: A. a R. Blochové, J. Peták, Ing. Emanuel Řehák. Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18.12.1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Pivovar který patří k zámku Dětenice vařil pivo od poloviny 19 století až do roku 1950 a byl svým pivem velmi znám, byl opět v zprovozněn v polovině dubna 2003.
článek: Zámecký minipivovar Dětenice >>>
Dírná

 

Pivovar Dírná
foto lokace
Zrušen 1949; 4 000 hl; TA
Posl.maj.: J. Wratislav, pak národní správa.
Dívčice

 

Dne 12.srpna 1528 Jan Řepický rozdělil otcovské jmění mezi syny Hynka, Adama a Ctibora tak, že Hynek dostal Dívčice se dvorem, sladovnou a pivovarem. CB
Dlažkovice

 

Pivovar hraběte Schőnborna Dlažkovice
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; LT
Dlažov

 

Pivovar Dlažov ; Glossau
Zrušen asi 1895; 500 hl; KT
Posl.maj.: kníže Hohenzollern
Dlouhá Ves

 

Schwarzenberský pivovar Dlouhá Ves ; Langendorf
Zrušen asi 1890; 2 500 hl; KT
Dobromilice

 

Zámecký pivovar Dobromilice
Zrušen 1885; 400 hl; PO
Veškeré budovy byly ještě před II. světovou válkou zbourány a na jejich místě byly postaveny dva bytové domy.
Dobrovice

 

Spojené pivovary, akciová společnost „Klášter“ Dobrovice
foto lokace etikety
článek: Pivovar Dobrovice >>>
Dobrš

 

Smlouvou z roku 1609 se zdejší tvrz ocitla v majetku částečně Miletických – pivovar, příkop, chmelnice a díl zámku s dvorem. Další část vlastní větev Ohrazenická, následně od roku 1615 je část v držení Kavků z Říčan (Anna Říčanská). Kolem roku 1692 začal Hubert Zikmund stavět nový zámek, v letech 1690 – 1707 je zámecký areál v držení rodu Althanů.
Dobruška

 

Měšťanský pivovar Dobruška ; Pravovárečné měšťanstvo v Dobrušce
foto lokace
článek: Minipivovar Dobruška >>>
Dobřany

 

Měšťanský pivovar Dobřany
foto lokace
1378 – 1950; 15 000 hl; PJ
1948-1950 Západočeské pivovary n.p.
Podle údajů tereziánského katastru v polovině 18. století pivovar vařil 805 sudů za rok. Měšťanský pivovar vařil od roku 1873 v nové budově, vystavěné stavitelem Martinem Stelzerem. V roce 1900 zásoboval pivovar 25 obcí při obratu 1.4 mil. korun.
Dobřejovice

 

Zámecký pivovar J. Štěpána Dobřejovice
foto lokace
Zrušen 1929
Stával poblíž návsi, patřil k hospodářskému dvoru zdejšího zámku. Pivovar byl asi do r. 1886 v režii arcibiskupa Františka Schönborna. Později jej získal do pronájmu pan V. Novotný, který zde do té doby zastával funkci sládka. K pivovaru patřila i vinopalna. Po jejím zrušení se v této provozovně usadil žid Nathan Eisler, zařídil si krámek a obchod s obilím. Objekt zvaný Židovna zde stál po několik generací, než byl zbořen v r. 1948. Na místě bývalého pivovaru a na jeho pozemcích byly v 80. l. 20. stol. postaveny bytovky.
Dobřenice

 

Pivovar hraběte Kinského Dobřenice
Zrušen 1875; HK
Dobřeň

 

Pivovar Dobřeň
Patrně již ve třináctém, ale určitě již ve čtrnáctém století stávala v obci tvrz. O jejím prvním majiteli ani o její podobě už dnes není nic známo. Tvrz postupně pustla, ale ještě roku 1738 tu z přilehlého dvora zbyla ratejna, komora, drůbežník a pivovar. Zbytky pivovaru pak byly ještě dlouho patrné v severní části dobřeňského dvora. Z něj se dříve převáželo pivo po rybníku na loďkách do prostorného sklepa, který byl vystavěn pod polem zvaným „Borek“. KH
Dobřichovice

 

Křížovnický pivovar Dobřichovice
foto lokace
článek: Křížovnický pivovar Dobřichovice >>>
Dobříš

 

Panský pivovar Dobříš ; Philipp Kellner strojní pivovar
lokace
Uzavřen 1911; 7 000 hl
Původní panský pivovar stával v blízkosti zámku, při hospodářském dvoře. Jednalo se o malý ruční provoz s výstavem kolem 7 000 hl. Pivovar byl v posledním období pronajímán, jeho posledním nájemcem Filip Kellner a sládek Bohutínský přešli do nově budovaného pivovaru.
Parostrojní pivovar Dobříš ; Knížecí Colloredo-Mansfeldský parostrojní pivovar ; Dobříš Pivovarský průmysl společnost s r.o. Dobříš
foto lokace etikety
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Dobříš >>>
článek: Pivovar Dobříš >>>
Doksany

 

Aehrenthálský parostrojní pivovar Doksany ; Klášterní pivovar
foto lokace
Pivovar byl založen v roce 1726 a roku 1946 byl provoz uzavřen.
článek: Klášterní pivovar Doksany >>>
Doksy

 

Pivovar Doksy – Podhrází ; Thammühl
foto lokace
Zrušen 1895; CL
V roce 1845 po dlouhé zimě voda z Čepelského rybníka zaplavila dokský mlýn a pivovar.
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Dolany

 

Pivovar Dolany ; Döllein
foto lokace
článek: Pivovar Dolany >>>
Dolejší Krušec

 
 

Pivovar Dolejší Krušec ; Unter Körnsalz
foto lokace
Zrušen asi 1890; 200 hl; KT
Posl.maj.: T. Zvěřina. V obci byl pivovar,který patřil k tamějšímu zámku. Pivovar fungoval už v první polovině 17.století. Vystřídalo se zde mnoho majitelů zámku a tudíž i pivovaru. Theodor Zwerzina, který pivovar vlastnil od roku 1869,po roce 1888(v tomto roce zřejmě pivovar přestal fungovat) poskytl již nevýnosný pivovar k dispozici obci, která jej přestavěla na školu.
Dolní Bělá u Plzně

 

Pivovar Dolní Bělá
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>
Dolní Benešov

 

Městský pivovar Benešov ; Brauerei J. Fuhrmann Beneschau
Zrušen před rokem 1900; OP
Historické prameny uvádí, že králem Vladislavem II. byla městu v roce v 1493 udělena městská privilégia, z nichž jedno bylo právo várečné. Pivovar byl zřízen v dnešní ulici Pivovarské a jen orientačně je známo, kde byl umístěn.
Panský pivovar Benešov
před 1553 – do 1874
Dolní Beřkovice

 

Pivovar prince Ferdinanda z Lobkowic v Dolních Beřkovicích ; Knížecí parostrojní pivovar ; Pivovar Leopolda Lobkowicze v Dol. Beřkovicích
foto
1427 – 1935; 7 000 hl; ME
Pro dostatek místního chmele zde Lobkovičtí postavili sladovnu a pivovar. Původní pivovar z 15. století stával při tvrzi, později zámku. Roku 1890 přebudován na sladovnu, zároveň vznikl pivovar nový. V letech 1886- 7 bylo zde uvařeno na 5 500 hl desetistupňového piva, kapacita sklepních lednic byla na 3 000 hl piva. Pivovar byl asi zbytečně demolován v 50. letech min. století, zůstaly zde aspoň prostorné sklepy, které byly v minulosti např. využívány k dozrávání banánů a jako sklady ovoce. Z objektů pivovaru dodnes zachována pouze část sklepů.
Dolní Bludovice

 

Provoz historicky potvrzen, ale nelokalizován.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Dolní Bobrová

 

Pivovar Dolní Bobrová
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; ZS
Dolní Břežany

 

Pivovar Dolní Břežany
Zrušen asi 1890; 3 000 hl; PAZ
Posl.maj.: Arcibiskup Schwarzenberg. Pivovar v Břežanech byl vyhlášený chutným a hustým pivem. Vodu bral z vlastní studny Klizardy, vykopané u silnice ke Zlatníkům. V roce 1885 nechal arcibiskup Schöborn vést vodu dřevěnými trubkami o světlosti šesti palců samospádem do pivovaru. Úctyhodný vynález, ekonomický i ekologický. Že měl pivovar dobré pivo, potvrzují zápisy ze Zlatník, kde se o žních sedláci střídali a večer co večer posílali čeledína s trakařem do pivovaru pro štěně, které hned vypili a šli spát. „Když se žně protáhly, těch trakařů bylo víc než snopů !“ připsal zlý jazyk. V pivovaru sloužilo nemnoho stálých zaměstnanců. Většinou jen na speciální práce. Na půdách či humnech sladují ječmen. Musel se obracet dřevěnými lopatkami, aby zaklíčil. To byla práce vandrovních.
Dolní Cetno

 

Vrchnostenský pivovar Dolní Cetno
MB
Dolní Dvořiště

 
 

Obecní pivovar Dolní Dvořiště
foto lokace
Zrušen 1915; 300 hl; CK
V roce 1555 vrátil Vilém z Rožmberka Dolnímu Dvořišti várečné právo. Ustanovuje, aby z dolnodvořišťského pivovaru (dnes budova obecního úřadu) odebíraly pivo vsi Mikoly, Suchdol, Pšenice, Budákov, Zdíky, Lipoltov, Sosnice, Přibyslavov, Nažidla, Bujanov a Tichá.
Obřadní síň by měla v budoucnu vzniknout v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Objekt pivovaru pochází z
dob, kdy bylo Dolní Dvořiště ještě městem. Tehdy si vařilo své pivo. Práce na pivovaru v Dolním Dvořišti zastavil v květnu 2009 objev spojovacích chodeb mezi budovami pivovaru, kudy se dříve válely sudy.
Dolní Jiřetín

 

článek: Pivovary na Litvínovsku II. >>>
Dolní Kralovice

 
 

Pivovar knížete Auersperga Dolní Kralovice ; Knížecí pivovar v Dolních Kralovicích; Státní pivovar Dolní Kralovice
foto lokace etikety
Zrušen 1957; 10 000 hl; BN
1948-1952 Horácké pivovary n.p., 1953-1957 Havlíčkobrodské pivovary n.p.
článek: Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Dolní Kralovice >>>
Dolní Krupá

 

Pivovar Dolní Krupá
Zrušen asi 1890; 200 hl; HB
Posl.maj.: svobodný pán Mladota
Dolní Kounice

 

Ve městě byl i pivovar, ale pivo se zde vařit přestalo již roku 1848.
foto lokace
článek: Vaření piva v Dolních Kounicích >>>
Dolejší Kunčice

 

Pivovar Dolejší Kunčice
foto lokace
Dolní Lukavice

 
 

 
 

 

Společenský pivovar Dolní Lukavice
foto lokace
Zrušen 1929; 2 000 hl; PJ
Mezi domy čp. 133 vyniká bývalý barokní pivovar z 18. století s mansardovou střechou.
Barokní budova pivovaru stojící v hospodářském dvoře poblíž zámku pochází z 18. století. První zmínka o pivovaru se objevuje už v roce 1662. V dobových záznamech se lze dočíst například to, že „při tvrzi dolnolukavský jest pivovar, na něm pánev stará na čtyři sudy velká, do níž se dno nové dělati musí, štoky dva, kádě dvě. Vedle jest spilka, zase jest sladovnou, jsou dva špejchary s hliněnou půdou a se dvouma prkennýma podlahama, to vše nyní v nově šindelem přikryto, ten se šacuje za 480 kop míšeňskejch…“ Přestavba a zařízení bylo naposledy obnoveno po roce 1900. V té době činila roční produkce piva 850 hektolitrů, což bylo nejvíce z pivovarů v okolí. Nejvíce piva se vyrobilo v roce 1905 a 1906, a to 16 000 hektolitrů. Roku 1929 se zde pivo vařit přestalo a do provozu byl pivovar uveden opět v roce 1932. Jeho provoz pak pokračoval dalších deset let, v roce 1942 se tu vařilo naposled, tehdy už se ale stočilo jen asi 680 hektolitrů. Obnovit provoz pivovaru už se od té doby nepodařilo a v následujících letech byla zbořena i budova sladovny.
Dolní Lutyně

 

Zjištěna data o existenci pivovaru, avšak místo nenalezeno.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Dolní Paseky

 

Pivovar Dolní Paseky ; Unterteil
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; CHE
Posl.maj.: hrabě Zedwitz
Dolní Přím

 

Pivovar Dolní Přím
foto lokace
Zrušen asi 1890; 1 500 hl; HK
Posl.maj.: Riedl
V Dolním Přímu mají místo jeskyní bývalé pivovarské sklepy. Pivo se tam ukládalo přes dvě století, než pivovar koupil hrabě Harrach a přeměnil jej na sýrárnu. Stálou teplotu ve sklepích zajišťoval rozdrcený led v ledových komorách.
Uvádí se, že poprvé byl zmíněn k roku 1626, kdy došlo k dělení majetku po zemřelém Ctiboru Zárubovi z Hustířan. Tehdy totiž jeho synové dosáhli plnoletosti a 19. ledna téhož roku obdržel starší Jan Václav rosnický dvůr, dvůr Kubcovský v Byněvicích, vsi Rosnice, Břízu, Charbuzice, Těchlovice, Jehlice, Chlum, Horní Černůtky a Byněvice se vším příslušenstvím; naopak mladší Vilém Šťastný získal nově obnovenou tvrz Nízký Přím s poplužním dvorem s ratejnou, chlévy, lednicí, pivovarem, vsi Nízký a Vysoký Přím, Probluz, Stěžírky atd. Z toho však můžeme usoudit, že byl staršího původu, protože v té době byl plně funkční, a tudíž nešlo o nově vzniklý podnik. Za třicetileté války byl celý přímský statek zpustlý a zničený. Když zemřel Vilém Šťastný, bylo přímské zboží postoupeno jeho sestře Lidmile Majdaléně a následně jejímu muži Oldřichu Linhartovi z Vinoře na Popovicích. Po jeho smrti v roce 1658 převzal poručnictví jeho bratr Rudolf. Když dosáhl plnoletosti mladší Oldřichův syn Julius, došlo 1. března 1661 k rozdělení majetku, přičemž přímský pivovar připadl právě jemu. Protože rosnická část, jíž získal jeho bratr Rudolf, neměla vlastní pivovar, vymínil si Juliův bratr to, aby si mohl v následujících třech letech vařit pivo v přímském pivovaře.
Pivovar tu fungoval za každého vlastníka, a to i za královéhradeckých jezuitů, kteří získali přímský statek roku 1677. Jaký byl stav přímského pivovaru v roce 1740, to nám dokládá urbář přímského panství z téhož roku, v němž se píše mj. toto:
„Při tom statku nachází se pivovar v Přímě jeden blízko při residenci se sladovnou, hvozdem, spilkou a s příbytkem sládkovým, vše ode zdi vystavěným, při tom pivovaře jest studnice z kteréž se voda váží a po žlábku jak do štoku tak i na pánev se pouští. Pivo se zde vaří ječné jednou jednu každou várku na 15 sudův, 1 vědro i s dolívkou a babou. Na vejstav takovýho i každý várky příjde 13 sudův, 2 vědra na dolívky a 5 věder a baby 2 vědra.
Sladu na každou várku se dává 24 strichy, chmele dobrého 2 strichy a soli 3 žejdlíky.
Co se sklepu dotejče, takový jest v residenci velmi dobrý a při něm lednice náležitá, kdež pivo dost dlouho dobře zachovati se může.
Sládek má zde nyní obilního deputátu roční služby na penězích 20 zlatých a za popel 5 zl. Kvasnice na maeso jemu se pahsírují. Šrůtky od šenkýřův z každého vystaveného sudu dostává 12 kr.
Mláto pak všechno do panskýho dvoru dle tabely, kterou na kanceláři k spatření má, se to rozdělí a do – a nikam jinam – což po každé várce šafáři sobě kam patří, odvezou.: to je do všech sedmi dvorův.:
Pomáhači k tomu pivovaru jsou dva, kteříž při každý várce a neb kdykoliv se jim nařídí v pivovaře se najíti a cokoliv jim od sládka se nařídí vykonati, povinni jsou, jimž za takové práce mimo pahsírující roboty z každé várky po půl vědru předních a po vědře zadních patok neb řidiny se dává a k tomu ročně deputátu dostanou, totíž: pšenice po věrteli, žita po jednom strichu a 2 věrtele, ječmena po dvou věrtelích a hrachu po 1 věrteli.“
Tehdy byl všechno panské nádobí mimo štoků povinnen opravovat a zhotovovat nové panský bednář, jehož roční deputát činil 20 zlatých, ale dřevo a obruče na jeho práci zaopatřovala vždy vrchnost. Dřevo na sušení sladu se dováželo z místních lesů a na 1 várku připadalo 7-8 sáhů. Kromě čepování vrchnosti se mohlo pivo podávat v hospodách na Nízkém Přímu a v Popovicích a v krčmách v Černůtkách, Probluzi, Rosnicích, Bříze, Stěžerách, Vysokém Přímu a v Plotištích, přičemž všichni si ho museli z Přímu přivážet, jen do Plotišť bylo dodáváno panským potahem.
Počátkem následujícího století se začal objevovat problém s vodou, ať již s jejím množstvím, tak zároveň i s kvalitou. To se vyřešilo v roce 1824, kdy správce Jan Tyll nechal podchytit prameny u kapličky sv. Františka a odtud vedl vodu dřevěným potrubím na přímský zámek, hospodářský dvůr a tamní pivovar. Jiným zádrhelem se stala prusko-rakouská válka roku 1866, kdy byl pivovar zasažen dělostřeleckou palbou a vyhořel. Karel Sabina o tom ve své knize „Kronika války Prusko-Italsko-Rakouské. Prostonárodní vylíčení na bojišti severním a jižním v roce 1866“ o tom píše toto: „Od Nechanic ubírali jsme se k Přímu, kterážto dědina jest skoro jedno spáleniště; zvláště pivovár byl ohněm na dobro zničen. Zapálili prý sami Sasové rozsáhlé stavení toto, když odtamtud ustupovati museli, aby nepříteli další cestu zamezili.“ Zakrátko však byl pivovar obnoven a pivo se tu vařilo dále.
Jeho dny však byly sečteny, když bylo přímské panství zakoupeno roku 1879 Harrachy. Ti dali přednost nově rozšiřovanému pivovaru v Sadové, který byl již v roce 1902 strojním na var 40 hektolitrů piva. Nějakou dobu přímský pivovar ještě v omezené míře fungoval, aby byl nakonec po roce 1880 uzavřen a přeměněn na sýrárnu. Předposledním zdejším sládkem byl v Dolním Přímu František Hanuš, bratr Fibichovy manželky Betty, jenž odtud odešel roku 1883 do Doksan. Po něm tu ještě působil Antonín Eugen Vanžatta, o němž je zmínka jako o přímském sládkovi ještě v roce 1884. Původní vzhled pivovaru zmizel při několika přestavbách objektu a připomínkou, že tu kdy býval, jsou pouze sklepy pod výše umístěnou stodolou.
Dolní Ročov

 

Pivovar Dolní Ročov ; Področovský klášterní pivovar
foto lokace etikety
1753 – 1945; 3 000 hl; LN
Konvent augustiánů; vařil mj. pivo Ročovar; Zdejší sládek osázel rybníček puškvorcem, aby měl dobrou a zdravou vodu pro vaření piva.
V těsném sousedství kláštera se nachází bývalý pivovar. Tradice vaření piva je doložena již od konce 14. století. Tehdy se však pivo vařilo přímo v konventu, až v roce 1699 se započalo se stavbou samostatného budovy pivovaru v severozápadním rohu klášterního dvora. V roce 1773 pak byl položen základní kámen k pivovaru na dnešním místě. Z této doby pochází barokní brána do dvora a štukový strop v přízemní místnosti hlavní budovy. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby kolem roku 1880.
Areál pivovaru z 2. poloviny 19. stol. tvoří sladovna, brána a domek s kůlnou. Sladovna i brána jsou bohatě profilované pilastry, římasami, frontony a čučky. Na sladovnu navazuje mladší halová přístavba.
Dolní Rožínka

 

Pivovar Rožínka
foto lokace
Zrušen asi 1880; ZS
posl.maj.: hrabě Mistrovský
V bývalé sýpce se našli velké mramorové nádrže, které dokazují, že tam býval pivovar. Kádě se demontovali a mramorové desky použili na doplnění zařízení sýpky přeměněné v muzeum.
V původní středověké budově zřídili v 16. století majitelé zámku pivovar a o dvě století později sloužila jako zámecká sýpka. Dnes je v ní umístěna expozice plná magie, kouzel a strašidel.
Dolní Suchá

 

Panský pivovar
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Dolní Věstonice

 

Pivovar Dolní Věstonice ; Unterwisternitz
foto lokace
Zrušen 1925; 6 000 hl; BV
Majitelé: rod Dietrichsteinů
Podle historických pramenů byl v 18. století stav lesů v okolí tak neutěšený, že dolnověstonický pivovar byl nucen dovážet dřevo z židlochovických lesů.
Dolní Vidim

 

1 km severně od Horní Vidimi, západně – na místě dnešní hájovny – stával pivovar. ME
Dolní Žandov

 

Obecní pivovar Dolní Žandov ; Sandau
Zrušen 1901; 1 000 hl; CHE
Doloplazy

 

V roce 1778 patřily k panství Doloplazy kromě zámku také pivovar a panský hostinec. PT
Domanil

 

Pivovar Domanil
foto lokace
zrušen 1902; 1 000 hl; TR
Posl.maj.: hrabě Wallis; v roce 1750 byli majitelé řád Premonstrátů z Louky u Brna
Domašov

 

Benediktinský pivovar Domašov
Zrušen 1885; 200 hl; BY
Domašov nad Bystřicí

 

Pivovar Domašov nad Bystřicí
OL
Domaželice

 

Pivovar Domaželice
Zrušen asi 1880; 200 hl; PR
Posl.maj.: svobodný pán Dobřanský
Domažlice

 
 

 
 

Občanský pivovar Domažlice ; Obecní pivovar v Domažlicích
foto lokace
Od samotných prvopočátků královského hraničního města Domažlice znamenala výroba černého piva jeden ze základních zdrojů pravidelného vskutku „tučných“ příjmů. Můžeme s určitostí předpokládat jeho vyváření v jednotlivých měšťanských domech už v poslední čtvrtině X III. století. Jak známé bylo domažlické pivo v sousedním Bavorsku, o tom svědčí bezprostředně zatím neověřená zmínka o něm v účtech nedalekého kláštera v Chamműnsteru z roku 1316. Je to rok narození pozdějšího císaře a českého krále Karla IV., který prý byl také velikým ctitelem domažlického piva. Nespornou písemnou zprávou o nejlepší pověsti domažlické chmeloviny je pergamenová listina krále Jana Lucemburského z roku 1341, kdy byla už v Domažlicích obecní varna piva ve čtyřech obecních pivovarech. Trvalo ovšem zřejmě hodně dlouho, než bylo úplně zamezeno podomnímu, nepovolenému vyváření piva. Stará lidová pověst vypráví, že Domažličtí byli někdy v XV. století zakladateli proslulého pivovaru v nedaleké Koubě (Chamu) a průběhem dalších století, zejména v XVIII. a XIX., se z Domažlic rozšířilo pivovarnictví do několika míst v sousedství (např. Kout, Staňkov, Kanice, Horšovský Týn, Stod.)
Dnes každého velmi překvapí, že královské město si pěstovalo nejméně v XVI. a XVII. století svůj vlastní chmel. Berní rejstříky z let 1616, 1617, 1618 se výslovně zmiňují o platech z „chmelniček a chmelnic“. O jistém úspěchu domažlického pěstování chmele se dočteme už ve starších dokladech z domažlického archivu, kupříkladu v knize obecních počtů (účtů) z roku 1523, což je doba ještě Jagellonská. Původní, starodávný městský pivovar se nacházel až do sklonku minulého století na Dolejším předměstí, za příkopy pod Dolejší bránou. Příkazem krále Jana musely být pivovary i čtyři městské kovárny za branami a brankou, aby se předešlo vzniku zhoubného požáru. Součástí této rukodělné výrobny byla i proslulá „Svatá stunce“, dodnes dochovaná u zbytků původní pivovarské budovy, která byla z části rozbořena teprve před několika lety, v době rozšiřování okružní městské vozovky. Nejpodnikavější a zámožní měšťané vlastnili tzv. „pravovárečné“ domy – většinou stojící na náměstí – a měli nároky na podíl z jednotlivých várek, ale i pivovarského odpadu, vyvařeného mláta ke krmení a hnojení.
Nový pivovar, vybavený krásně klenutými suchými sklepy a prostorným příslušenstvím, byl postaven v 80. – 90. letech XIX. století po zasypání hradební stoky a příkopů na severní straně městských hradeb, v prostoru Týnského předměstí. Po zániku veškerých okolních pivovarů po druhé světové válce se stává domažlický pivovar zase úplně monopolním, právě jako ve svých prvopočátcích.
V roce 1996 je majitelem a.s. Plzeňský Prazdroj uzavřen.
V roce 2020 v areálu obnovena výroba piva ve formě minipivovaru.
Bezprostředně u hranic městské památkové rezervace, ve vnitřním ochranném pásmu poblíž dolní městské brány stojí dům, kterému domažličtí stále říkají Stará hasičárna. Objekt bez charakteristických prvků doby výstavby, s prostou vysokou sedlovou střechou, o zastavěné ploše 245 m2, byl původně varnou městského pivovaru. Byl postavený před více než 300 lety. Žádné doklady nebo výkresy se nezachovaly. V historických materiálech se dozvídáme jen to, že do roku 1882 se v objektu vařilo dobré pivo „Malvas“ a jeho součástí je i tzv. „Svatá studna“. Historici se nebojí použít termínu „odnepaměti“. Právo várečné získaly Domažlice od panovníka v roce 1288. V roce 1888 se domažličtí hasiči stěhují do uvolněného objektu varny a ta do tehdy moderně dostavěného městského pivovaru (1876 – 1898). Objekt musel být pro účely hasičů opraven. (zdroj: www.domazlicky.denik.cz/zpravy_region/domazlicka-stara-hasicarna-ma-historii-delsi-nez-300-let-20160821.html?fbclid=IwAR2uCH8rxmgFQDSngFCxAUV0t72dN-HXiRM5AgER32YrXZMqQ6qpr0UqG7c)
článek: Městský minipivovar Domažlice >>>
Domoradice

 

Pivovar Domoradice
foto lokace
Zrušen 1923; 1 000 hl; UO
Kdy přesně byl pivovar založen není zatím dohledáno, dle gruntovní knihy Domoradic to však nemohlo býti dříve jak v roce 1805. První doložitelná zmínka, která se mi zatím podařila objevit, je zápis z matriky narozených, kde je u záznamu z roku 1808 uveden sládek.
Výroba piva nedosahovala velkých čísel, pivovar byl malý, přesto se Josefovi Vampolovi, poslednímu majiteli, který vařil pivo, podařilo dosáhnout výroby více jak 1000 hektolitrů. Těchto hodnot však dosáhl před první světovou válkou, ve které sám bojoval a kde byl zraněn. Válka a odchod majitele na frontu vedly k přerušení výroby. Roku 1928 přestal, dle odborné literatury, pivovar vařit pivo. V několika dalších letech ještě vyráběl slad pro pražské pivovary. (domoradice.rody.cz). Posl.maj.: kněžna Aichelbergová
Domousnice

 

Pivovar Domousnice
foto lokace
Zrušen asi 1900; 300 hl; MB
Posl.maj.: rytíř Pulpan
Na místě dnešního zámku vznikla nejpozději kolem roku 1400 vladycká tvrz. Při tvrzi existoval poplužní dvůr a
později i pivovar, který se připomíná poprvé v roce 1630. V té době byla už tvrz přestavěna na renesanční zámek,
jehož majitelem byl Petr Rašín z Rýzmburka. Pivo se vařilo v hospodářském dvoře u zámku. Sklepy jsou přímo u zámku.
Doubí

 

Zámecký pivovar Doubí
foto lokace
Zrušen 1947; 12 000 hl; KV
Známý byl zdejší pivovar, vyrábějící od roku 1654 do jara 1945. Stál nedaleko zámku a je již kompletně zbourán.
Založený roku 1753 za vlastnictví hraběnky josefíny eleonory mulcové z valdova. Po mnoha změnách majitelů pivovar roku 1890 získal Hanuš ze smidaichu, nákladně budovy přestavěl a technologii modernizoval. v zámeckém pivovaru, jak byl nazýván, se úspěšně vařilo ještě po uvalení národní správy až do zrušení roku 1949. Pak obvyklé využití na sklady, v devadesátých letech jej vlastnila i se zámkem karlovarská firma Holoubek, ta ho v roce 2008 nechala zbourat. zůstat by měly historické sklepy.
Doubrava

 

Panský pivovar Doubrava
KA
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Doubravice u Mohelnice

 

Pivovar při dvoru Doubravice
foto lokace
Pivovar se nacházel v západním křídle zámku. Pivovar vyhořel někdy kolem 30 let minulého století a již nebyl znovu postaven či obnoven.
Doubravník

 

Pivovar Doubravník
Zrušen asi 1880; 100 hl; ZS
Doudleby nad Orlicí

 

Hraběcí pivovar Doudleby nad Orlicí
Zrušen asi 1900; 500 hl; RK
Doupov

 

Pivovar Doupov ; Duppau
Zrušen 1903; 3 000 hl; KV
posl.maj.: hrabě Zedwitz, nájemce pivovar Klášterec nad Ohří
Dožice

 

Maltézský pivovar Dožice
Zrušen 1903; 500 hl; PJ
Drahenice

 

Lobkovicův pivovar Drahenice
foto lokace
zrušen 1925; PB
Přibližně od roku 1600 do roku 1924 zde sídlil pivovar, který zásoboval pivem hostince v okolních vesnicích. Postavit jej nechal vlastník drahenické tvrze Vilém Vrabský. Jeho součástí byla i vlastní panská chmelnice. Prameny uvádějí, že drahenické pivo bylo dodáváno také do krčem v Draheničkách, Hostišovicích, Uzenicích, Uzeničkách, Hudčicích, Drahenickém Málkově, Předním Poříčí, Chrástu, Vyšicích a Kožlí. Produkce piva se na počátku 18. století pohybovala kolem 400 až 480 čtyřvěderních sudů ročně, přičemž 1 sud obsahoval 248 litrů piva. Bohužel dnes není známo, kde přesně se v obci nacházela budova starého pivovaru. Ten byl v roce 1872 nahrazen novým, vystavěným ve dvoře drahenického zámku na místě sýpky. V té době již patřil i s přilehlým velkostatkem knížatům z Lobkowicz. V novém pivovaru se hned v prvních letech provozu vařilo téměř 4 000 hektolitrů piva ročně. Postupem let se ale produkce snižovala, až zanikla úplně.
Drahotuše

 

Městský pivovar Drahotuše
foto lokace
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; PR
Drahońův Újezd

 

Pivovar Drahońův Újezd
foto
RO
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 2.díl >>>
Drnholec

 

Pivovar Drnholec
zrušen asi 1900; 800 hl; BV
Za působení Rudolf z Teufenbachu (kolem r.1650) byl vytvořen šlechtický velkostatek, u kterého byl pivovar i mlýn. Příjmy měla vrchnost za poplatky z vinic, z výnosu pěti panských ovčínů a také za pivo z drnholeckého panského pivovaru. Výstav jedné várky se pohyboval od 40 do 60 věder piva (1 vědro = 56 litrů). Pivo museli poddaní povinně odebírat. K jeho vaření se používalo převážně divokého chmele, rostoucího na březích Dyje, pod kotli se topilo rákosím z panských rybníků, které poddaní nad rámec polní roboty sekali a dováželi v zimních měsících, stejně tak led dovážený do zámeckých sklepů.
Drhovle

 

Lobkowizcův zámecký pivovar Drhovle
foto lokace
Zrušen 1943; 2 000 hl; PI
Drnovice u Lysic

 

Pivovar Drnovice
foto lokace
Zrušen asi 1895; 200 hl; BK
Drozdov

 

Pivovar Drozdov
Zrušen 1875; BE
Existence není ověřena.
Drum

 

Biskupský pivovar Drum; Stvolínky
Zrušen asi 1905; 2 000 hl; CL
Pivovar stával přímo před vstupem do zámku.
Dřevíkov

 

Pivovar při dvoru Dřevíkov
Zrušen asi 1880; 100 hl; HB
Dřevěnice

 

Kumburský pivovar ve Dřevěnici ; Kumburk
foto lokace
1511 – říjen 1948; 15 000 hl; JC
Posl.maj.: Karel Trauttmansdorff-Weinsberg, Karel Josef Trauttmansdorff
Dvůr Králové nad Labem

 

Klazarův pivovar Dvůr Králové
foto lokace etikety
1630, 1862 – 1978
článek: Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar >>>
Duchcov

 

Zámecký pivovar Duchcov
foto lokace
Pivovar byl zrušen v roce 1935. Výstav dosahoval 10 000 hl. Majitelé byl rod Waldstein.
Dukovany

 

Panský pivovar Dukovany
foto lokace
Dymokury

 

Pivovar Dymokury
foto etikety
16.stol. – 1967

Historické pivovary A

Ahníkov

 

Založen 1620, zrušen 1750 (jedna se o datum asi i demolice budovy – později zde byla zbudovaná kaple)
Pivovar se nacházel uprostřed návsi.
Albrechtice

 

Pivovar Albrechtice; Albrechtsried
18.stol. – 1902; 500 hl; ST
majitelé: František Kuchynka (1873); Marie Kuchynková; Dr. Gustav Schreiner
Alinkov

 
 
 
 
 

Pivovar Alenkov ; Alenkův dvůr (Horní Kounice) ; Alinkov; Alingau
foto lokace
zrušen asi 1900; 50 hl; ZN
majitelé: Arnošt z Vlašimi; Marie Johana hr. Cavriani; hrabě Max Daun; Jan hrabě Daun; František hrabě Daun; Jindřich hrabě Daun; Vladimír hrabě Daun; Otakar hrabě Daun; hrabě Haugvic; Robert Goldschmidt (1905-)
pivovar stával při statku; později přeměněn na ubytovnu zemědělských dělníků
Dvůr Alinkov je samota na severním Znojemsku, částečně na území obce Horní Kounice a zčásti v katastru Čermákovic.
Nejzachovalejší stavba areálu má nezvyklý protáhlý tvar poukazující nejspíše na jeho původní funkci jako pivovaru. V budově jsou dochovány nejen renesanční klenby, ale i fragmenty sgrafit a další cenné architektonické detaily.
Albrechtice u Českého Těšína
Existence pivovaru ověřena, ale místo neurčeno.
články: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Andělská Hora
Pivovar Andělská Hora; Engelhaus
zrušen 1914; 1 000 hl; KV
majitelé: Viktor Petzlbauer ( před r. 1880); Augustin Prosch
Arbelovice

 

Pivovar Arbelovice
kolem 1700-1905
majitelé: Eduard Zeidler  (-1873); Anna Stinglmaier; Karel Stinglmaier ; František Josef kníže Auersperg ; Po zrušení sloužil jako sklad pivovaru Dolní Kralovice.

 
 

 
 

Akciový pivovar Aš
foto lokace etikety
1898 – 1946; 20 000 hl
majitelé: Akciový pivovar Aš; Velkoněmecká říše; Akciový pivovar Aš – národní správa; Fond národní obnovy
vařil piva Pilsner Sprudel, Porter Bock 13 %; stával na katastru částí Krásná
Měšťanský pivovar Aš ; Pivovarské bratrstvo Aš ; Bürgerliches Brauhaus Asch
foto lokace etikety
články: Osudy zaniklých pivovarů – Měšťanský pivovar v Aši >>>
(1346) 1862 – 1966; max. 36 000 hl
Při stavbě cyklostezky a chodníku v parku u Dlouhé ulice byla nalezena studna, která byla podle všeho zásobárnou vody pro nedaleký pivovar. Studna byla v zachovalém stavu, horní část byla vyzděná, spodní část vytesaná do skály. První zpráva o pivovarnictví ve městě pochází z roku 1343. Ve městě stával starý pivovar zvaný „Dolní“, provozovaný právovárečníky. Postupem let přestal vyhovovat a byl doplněn pivovarem „Horním“, přebudovaným v roce 1862 ze staršího, původem vrchnostenského. Ještě dvacet let zde pracovaly dva podniky souběžně, po roce 1885 již pouze jeden, v letech 1884–1886 za sládka Georga Schmidta zrekonstruovaný. Ve svých vrcholných stádiích vystavoval přes 30 000 hl piva ročně. Po znárodnění prošel několika reorganizacemi, v poslední byl včleněn do n. p. Západočeské pivovary se sídlem v Plzni. Pro zastaralý a nerentabilní provoz byla jeho činnost roku 1966 ukončena a objekty v rámci plošné asanace středu města, kde se pivovar nacházel, bezezbytku zbořeny. Dnes zde nalézáme torzo restaurace „U tří lipanů“, kolem je sídliště.

Historické pivovary L

Labuť

 

Stinglův pivovar Hammermühle Labuť ; Labant
zrušen asi 1910; 300 hl; TC
Lanškroun

 

Lichtensteinský pivovar Lanškroun
foto lokace etikety
TEXT
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Lanškroun >>>
Měšťanský pivovar Lanškroun
foto lokace
zrušen asi 1895; 5 000 hl
Pivovar v roce 1891 prodán knížeti J. A.Lichtenštejnovi. Dnešní podoba budovy z r. 1933, kdy byla přestavěna pro okresní úřad. Nyní ZŠ Jiráskova.
Lány

 

Pivovar Lány
RA
Laškov

 

Kolářův pivovar Laškov
zrušen asi 1885; 500 hl; PO
Lázně Bělohrad

 

Pivovar Lázně Bělohrad
zrušen asi 1890; 1 000 hl; JC
maj.: hrabě Aichelburg
Lázně Bohdaneč

 
 
 

Obecní pivovar Bohdaneč
foto lokace
Vláda Viléma z Pernštejna znamenala pro Bohdaneč a celé okolí dobu rozkvětu. Vilém byl vynikající hospodář, který dosáhl úspěchů zejména v rybníkářství a pivovarnictví. V městečku tak byl již od roku 1491 pivovar. Dne 12. dubna 1772 zasáhl městečko požár s ničivými následky. Mimo jiné lehla popelem nově postavená škola, radnice, fara či pivovar. V roce 2002 z areálu bývalého pivovaru zůstala jen jediná budova sloužící k bydlení. Budovy byly postupně bourány v
70.a 80.letech 20.století.
Lázně Kynžvart

 

Metternichův knížecí pivovar Lázně Kynžvart
foto lokace
zrušen asi 1900; 2 500 hl; CH
Nejstarší zmínky o pivovaru jsou už z doby výstavby renesančního zámku v roce 1606. V roce 1693 byl u kynžvartského zámeckého pivovaru vyhlouben skalní pivovarský sklep, který dostal později svůj název „U krásné lípy“. Dodnes stojí vedle pivovarského sklepa mohutná lípa velkolistá, která je nejstarším stromem v zámeckém parku. V roce 1740 nechal hrabě Johann Hugo Franz von Metternich zámecký pivovar částečně rozšířit. Poškozený objekt byl v roce 1833 přebudován v empírovém stylu s použitím zdiva barokní budovy. Pivo se zde vařilo až do roku 1905. Střechy byla opravena v letech 1982-1984. Na jaře 2007 se objevil záměr přestavět starý opuštěný zámecký pivovar v Kynžvartu na hlavní klubovnu s ubytováním pro golfové hřiště v okolí zámku.
Obecní pivovar Lázně Kynžvart
zrušen asi 1900; 1 200 hl
Lažany

 

Pivovar Lažany
zrušen 1923; 100 hl; ST
posl.maj.: Vlastimil Bosák
Lemberk

 

Clam – Gallasův pivovar Lemberk ; Zámecký pivovar Lemberk
foto lokace
zrušen asi 1910; 4 000 hl ; CL
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Lčovice

 

Pivovar Lčovice ; Elčovice
zrušen asi 1890; 500 hl; PT
maj.: Lippert
Ledeč nad Sázavou

 

Pivovar a sladovna města Ledče
foto lokace etikety
TEXT
článek: Pivovar Ledeč nad Sázavou >>>
Ledenice

 
 

 

Obecní pivovar Ledenice
Budova radnice stojí na místě, kde původně stával obecní pivovar. Kdy přesně vznikl a kde býval se neví, ale zcela bezpečně o jeho existenci víme k roku 1563. V listině vydané Vilémem z Rožmberka 9. června toho roku na Krumlově se dočítáme, že povoluje, „aby měšťané ledeničtí, nynější i budoucí, mohli sobě k svým potřebám i k šenku ječná i pšeničná piva vařiti i slady doma dělati, ze svého vlastního toliko zrostu, počna od sv. Martin až do sv. Jiří.“ V roce 1596 rozšiřuje Vilémův bratr Petr Vok právo na vaření piva po celý rok.
Od 19. století přestal být pivovar pro obec výhodným podnikem, a tak jej začala pronajímat. V budově též našla útočiště v jednu dobu také místnost pro lékaře a nemocné, hasičské skladiště, třída zdejší školy anebo např. byt faráře. Postupně se v prvním patře objektu začalo úřadovat, v roce 1864 tak činil purkmistr Jan Sládek. Zařízení z pivovaru bylo rozebráno ( měděný kotel a káď prodány, z drátů zřízeno nové zábradlí, kašna umístěna na náměstí a vaření piva tak bylo definitivně v Ledenicích ukončeno. Na konci 19. století část sloužila ještě jako sklad budějovického měšťanského pivovaru. Pozůstatkem pivovaru jsou rozsáhlé sklepy pod radnicí a náměstíčkem před ní a také již zmíněná kašna na konci horního náměstí.
V roce 1926 proběhla nákladná přestavba, která staré budově vtiskla reprezentační podobu.
Lenešice

 

Pivovar při velkostatku v Lenešicích
zrušen asi 1900; 300 hl; LN
Lesná

 

Pivovar Lesná ; Schönwald
zrušen asi 1900; 800 hl; TC
maj.: svobodný pán Schirding
Lesonice

 

Pivovar Lesonice
foto lokace
zrušen asi 1900; 500 hl; TR;
hrabě Reichenbach; nejstarší zmínka z roku 1750; majitel hrabě Karel Aichbichl
Lešná

 

Pivovar Lešná
zrušen asi 1900; 500 hl; VS
maj.: hrabě Kinský
Letohrad (Kyšperk)

 
 
 
 
 
 

Zámecký pivovar Kyšperk
foto lokace
zrušen asi 1935; 3 000 hl; UO
V roce 1568 byl v městečku též pivovar, v němž bylo vařeno pivo pro celé staré rozsáhlé panství žampašské, sladovna a spilka. Byl tu Panský dům, který držel Jíra Pozbyl, a šenk, jakž na městečko náleželo. Šenkýřem byl Vávra z Písečný. Roku 1728 ruší město pronájem svého kořalečního práva vrchnosti a staví „dole u potoka“ pálenku vlastní. V roce 1735 byl při pálence zřízen chlívek pro prasata, aby byly dobře zužitkovány výrobní odpadky. Roku 1740 byla ještě přistavěna světnička. V roce 1935 byla v pivovaře (Ústecká ulice) zřízena nová stáčírna a roku 1940 byl na místě pivovarské sladovny postaven dvoupatrový činžovní dům. Posl.maj. byl K. Štubenberg. V roce 1949 byl Kyšperk přejmenován na Letohrad.
Letovice

 

Zámecký pivovar Letovice
foto lokace
zrušen 1916; 4 000 hl BK
Maj.: hrabě Kalnoky; První písemný doklad o pivovaru je z roku 1447, jsou však známé i doklady z pozdějších let, a to hlavně zápisy o zaplacení posudného z roku 1594 a 1605. Zajímavostí je, že voda se do pivovaru dopravovala dřevěným vodovodem až z Písečné. Chmel se pěstoval přímo v Letovicích v místech, kde se nyní rozkládá zámecký park. Za příznivého roku se načesalo až tři sta měřic chmele, což pivovaru umožňovalo vařit i čtyři tisíce hektolitrů
zlatavého nápoje ročně. V roce 1901 koupila pivovar konkurence z Černé Hory, která se zavázala udržet výrobu dalších čtrnáct let. To splnila a po jejich uplynutí přeměnila pivovar na stáčírnu, která zanikla v roce 1948. Budova pivovaru na letovickém zámku v roce 2002 existovala i když značně zchátralá.
Ležky

 

Pivovar Ležky
foto lokace
zrušen 1905; 2 000 hl; LN
maj.: baron Baerenreiter
Libá

 

Pivovar Libá ; Liebenstein
zrušen asi 1916; 1 200 hl; CHE
maj.: hrabě Zedwitz
Libčany

 

Pivovar Libčany ; Stiftungfonds
zrušen asi 1890; 1 000 hl; HK
Libčeves

 

Lobkowiczký pivovar Libčeves
foto lokace
zrušen 1934; 10 000 hl; LN
Libeč

 

Pivovar Libeč ; Gabersdorf
zrušen asi 1890; 2 000 hl; TU
vlastníkem byl Měšťanský pivovar v Trutnově
Liberec

 

Pivovar knížete Clam-Gallase Liberec ; Reichenberg
zrušen asi 1890; 10 000 hl
Zbořen v osmdesátých letech 20.století.
Liběchov

 

Zámecký pivovar Liběchov
foto lokace
Liběšice

 

Pivovar Liběšice
foto lokace etikety
zrušen 1948; 5 000 hl; LT
maj.: V. Grohmann, národní správa
Libice nad Doubravou

 

Pivovar Libice
foto lokace
zrušen 1905; 600 hl; HB
Maj.: baron Ritterstein
V obci také stále stojí budova bývalého pivovaru. Starší budova se čtyřmi pyramidními štíty, kde se vařilo světlé pivo libické od roku 1731 až do roku 1905 (v roce 1875 vykazuje 350 věder a 6 kádí, okolo roku 1900 asi 600 hl piva, kolem roku 1890 sládkem Karel Černý, poté Alois Koudelka). Pivovar pěstoval na Libici i vlastní chmel. Protože pivovar patřil zdejšímu velkostatku, žádala obec velkostatek, aby přebytečnou vodu z pivovaru přepustil obci a umožnil tak zřízení obecní kašny, o níž se uvažovalo. Později zde byla stáčírna piva Jeníkovského pivovaru až do roku 1947, kdy byla zrušena. Poté byl objekt pivovaru konfiskován posledním majitelům Václavu a Marii Milnerovým z Golčova Jeníkova. Správcem konfiskátu byl MNV. Kterému byl v roce 1950 převeden do vlastnictví.
Libkova Voda

 

Pivovar Libkova Voda
foto lokace
zrušen asi 1900; 1 000 hl; PE
maj.: svobodný pán Kommera
Libkovice

 

Pivovar Libkovice ; Liebhausen
zrušen asi 1890; 1 000 hl; LN
maj.: J. Wenisch
Liblín

 

Pivovar Liblín
foto lokace
zrušen asi 1890; 4 000 hl; RO
maj.: vévoda z Nassau
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 1.díl >>>
Libochovice

 

Měšťanský pivovar Libochovice ; Herbersteinský pivovar Libochovice ; Pivovar Miroslava Hrdiny v Libochovicích
foto lokace
zrušen 1951; 2 000 hl; LT
maj.: Miroslav a Marie Hrdinovi; Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. srpna 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb.,o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Pivovar Miroslava Hrdiny v Libochovicích, Libochovice (okr.Roudnice n. Lab.) (majitelé Miroslav a Marie Hrdinovi).
1948 Krušnohorské pivovary n.p., 1949-1951 Litoměřicko-ústecké pivovary n.p.
V roce 1661 se stal obětí plamenů panský pivovar.
Libočany

 

Pivovar Libočany
foto lokace etikety
1872 – 1938; 32 000 hl; LN
maj.: V. Tichá, A. Münzberger
Libochovany

 

Nosticův pivovar Libochovany
foto lokace
zrušen asi 1900; 1 400 hl; LT
Libořice

 

Pivovar Libořice
zrušen asi 1890; 1 000 hl; LN
maj.: J. Dreher
Libštejn

 

Hradní pivovar Libštejn
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 1.díl >>>
Lipenec

 

Pivovar byl při dvoru, u něhož byla i tvrz. Vše zaniklo během třicetileté války.
Lipí

 

Pivovar Lipí
zrušen asi 1890; 800 hl; CB
maj.: klášter ve Vyšším Brodě
Lipnice nad Sázavou

 

Pivovar Lipnice
foto lokace
zrušen 1927; 3 000 hl; HB
maj.: J. Štolc
Lipník nad Bečvou

 

1.parostrojní pivovar, společenský Lipník; Rolnický pivovar Lipník nad Bečvou
foto lokace etikety
zrušen 1916; 20 000 hl; PR
První světová válka učinila konec oběma lipenským pivovarům. Výrobu zastavili v obou závodech v průběhu roku 1916 a oba odkoupil v roce 1917 „První moravský pivovar akciový se sladovnou v Přerově“.
Přestavěná budova rolnického pivovaru stojí na ulici Novosady vedle restaurace Nadsklepí. Její jádro zůstalo téměř stejné. Jen v prvním patře se podlouhlá okna zmenšila více jak o polovinu a byly strženy dva menší komíny a jeden velký. Sklepy jsou dochovány v původní podobě. Dokonce zůstaly i boční dveře.
článek: Historie pivovarnictví v Lipníku n. B. >>>
Měšťanský pivovar Lipník nad Bečvou
foto lokace
zrušen 1914; 8 000 hl
Měšťanský pivovar stával od sladovny – přes cestu (dnes v této budově sídlí policie ČR).
Lipová

 

Pivovar Lipová ; Hainspach ; Hanšpach
foto lokace etikety
1869 – 1946; 30 000 hl; DC
Thun-Salm, Salmův pivovar v národní správě; budovy byly r.1960 zbořeny.
Ze starého zámku se tak stal hospodářský dvůr s pivovarem, sýpkami a byty zaměstnanců. Pivovar byl v provozu do roku 1946, poté převzal celý areál státní statek. Neudržované budovy postupně chátraly, až došlo v 70. letech 20. století k postupné demolici. Poslední zbytky hospodářských budov byly odstraněny na počátku 21. století.
Liptál

 

Pivovar Liptál
zrušen asi 1885; 200 hl; VS
maj.: baron Ulm-Ehrbach
Líšnice

 

Pivovar Líšnice
foto lokace
zrušen asi 1905; 2 500 hl; MO
posl.maj.: F. Preindl
Založen rodinou Švábů z Chvatliny zřejmě koncem 17. století, kdy se v něm začíná s nepravidelným vařením piva. Po roce 1704 je pivovar přestavěn. V následujících letech se vaření piva poměrně stabilizuje, jak dokazují záznamy z let 1749 – 1756. Roku 1820 prošel pivovar výraznými stavebními úpravami, začalo se pivo opět vařit a roku 1861 je vaření piva stabilizováno a roku 1866 výroba vrcholí. Nato byl pivovar roku 1890 kompletně přestaven. Avšak krátce nato následoval hospodářský úpadek a roku 1905 se výroba piva v Lišnici zastavuje. Od roku 1906 slouží hlavní objekt pivovaru pouze jako sýpka obilí a další objekt jako obecní pastouška. V následujících letech by se měl změnit bývalý pivovar na domov pro seniory se zázemím pečovatelského domu.
Líšno

 

Pivovar Líšno ; Lischna
foto lokace
zrušen asi 1880; 800 hl; BN
Lihovar při líšeňském dvoře byl vybudován v roce 1885, kdy panství koupil pražský podnikatel Vincent (nebo též Čeněk) Daněk. Majitel strojírenského závodu Daněk & Co. nechal přestavět již neprosperující, zastaralý pivovar na zemědělský lihovar. V
Líšov

 

Obecní pivovar Líšov ; Lischau
foto lokace
zrušen asi 1900; budova zachována, patří k
nejstarším památkám v obci ; 1 500 hl; CB
V roce 1631 je připomínána v Lišově chmelnice, která zásobovala pivovar.
Líšťany

 

Pivovar Líšťany ; Lichtenstein
foto lokace
zrušen asi 1880; 100 hl; PS
maj.: kníže Löwenstein
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>
Líšťany

 

Pivovar Líšťany ; Löwenstein
zrušen 1927; 400 hl; KH
Liteň (Uteň)

 

Pivovar a sladovna Liteň
foto lokace etikety
K panství (zámek Uteň) patřil velkostatek, lihovar, pivovar, sladovna, cihelna a vápencové lomy. BE
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „J. S. Daubek“, pivovar a sladovna, Liteň (okr. Beroun) (veř.obch. spol.).
Litenčice

 

Pivovar Litenčice
zrušen asi 1880; 200 hl; KM
maj.: baron Podstatzky
Litice nad Orlicí

 

Ještě do konce 19. století byl v obci na kopci pod zvoničkou pivovar.
Litoměřice

 
 

 
 

Labskozámecký akciový pivovar Litoměřice
foto lokace etikety
1858 – 1943; 70 000 hl
vařil mj. pivo Bock, Műnchener, 18° Granator
Pivovar byl postaven v roce 1858 a veden pod názvem Litoměřická pivovarská společnost u Labského zámku (Leitmeritzer Bierbraugesellschaft zum Elbschloss A.G). Po obsazení pohraničí se podařilo konkurenčnímu podniku Sudetské pivovarské akciové spoečností v Ústí n/L získat celý majetek pivovaru a ten byl po té odstaven. V květnu roku 1940 byla uvařena poslední várka piva a v červnu téhož roku prodáno veškeré zařízení pivovaru. Dne 13.2 .1942 se mění název na Labskozámeckou správní akciovou společnost v Litoměřicích ( Elbschloss-verwaltungs A.G in Leitmeritz ). Bylo dohodnuto přestavět pivovar na chladírny a dnem 29.9 .1942 byla založena nová firma s názvem Sudetské chadírny, společnost s r.o. v Litoměřicích (Sudeten Kühlhaus G.m.b.H in Leitmeritz ). Po skončení války byly Sudetské chladírny z důvodu, že akciová společnost je tvořena vesměs německým kapitálem, 24.5.1945 převzaty do národní správy a to pod názvem Labskozámecké podniky Litoměřice, ze kterých se utvořil národní podnik Litoměřické mrazírny. Podnik fungoval do r. 1996, kdy byl privatizován a nadále různými firmami využíván k různým účelům. V roce 2005 začala likvidace objektu. V r.2006 byl objekt zasažen požárem.
Objekt stojí na svahu nad železniční tratí, kolem je stará zástavba.
článek: Historie pivovarnictví v Litoměřicích >>>
Měšťanský pivovar Litoměřice ; Bűrgerliches Brauhaus Leitmeritz
foto lokace etikety
TEXT
článek: Korunní pivovar Litoměřice >>>
Litomyšl

 

Měšťanský pivovar Litomyšl ; Leitomischl ; Leitomyschl
foto lokace
Zámecký pivovar Litomyšl
foto lokace
Konkrétní zprávu o pivovaru máme už z roku 1552 v inventáři pořízeném v souvislosti se zastavením panství Litomyšlského Jaroslavovi z Pernštejna. V roce 1629 bylo Vratislavu Eusebiovi z Pernštejna městem Litomyšl, za potvrzení svých privilegií, postoupeno právo k vaření piva. Panský pivovar v „přihrádku“ byl zřejmě malý, a proto jej Vratislav Eusebius rozšířil přístavbou na místě tří zbořených měšťanských domů. Nový díl pivovaru byl dokončen v r. 1630 . V roce 1728 pivovar se sladovnou, úřednickými byty i sousední jízdárnou vyhořel.
Podle zápisu z 29. dubna 1947 byly hospodářské objekty v zámeckém areálu, tj. pivovar, jízdárna, konírna, chlév a kolna za konírnou, předány ministerstvu zemědělství.
článek: Zámecký pivovar Litomyšl >>>
Lítov

 

Pivovar Lítov ; Littengrűn
zrušen 1905; 3 500 hl; SO
majitel: Mostecká akciová společnost pro těžení uhlí
Litovel

 

Měšťanský pivovar Litovel
foto lokace
Rolnický pivovar Litovel
foto lokace
článek: Pivovar Litovel >>>
článek: Moravskoslezské pivovary a.s., PMS a.s. Přerov >>>
Litvínov

 

Pivovar Horní Litvínov
foto lokace
zrušen asi 1880
článek: Pivovary na Litvínovsku I. >>>
článek: Pivovary na Litvínovsku II. >>>
Lnáře

 
 

 

Panský pivovar Lnáře
foto lokace
zrušen 1927; až 20 000 hl
majitel: Karel Lilgenau, pronajímán
Poslední ze Zmrzlíků Václav založil ve Lnářích pivovar a při poplužním dvoře ovčín a zahradu, vše připomínané poprvé roku 1564. Pivovar ve lnářské tvrzi prosperoval po dlouhá staletí. Roku 1907 byl upraven na parostrojní a ještě roku 1936 produkoval ročně 8090 hl. piva, tj. o 1500 hl. více než pivovar barona Hildprandta v Blatné. Roku 1937 byl ovšem i se všemi distribučními právy prodán tehdejším majitelem velkostatku JUDr. Jindřichem Vaníčkem za 960 000 Kčs. schwarzenberskému pivovaru v Protivíně. Nový vlastník produkci piva zastavil, propustil většinu z patnácti zaměstnanců a budovy přeměnil na sklady vlastního piva, které se sem vozilo po železnici.
Po zestátnění roku 1948 využíval většinu objektu rovněž ke skladovacím účelům národní podnik Jihočeské pivovary. Zbývající prostory, včetně tvrze, obývali správce skladu, jeden z bývalých zaměstnanců pivovaru, autošofér, poštmistr a listonoš. Dále zde byla ještě místní služebna SNB a dílna STS.
Objekt tvrze s přilehlými pivovarskými budovami v průběhu 50. a 60. let chátral. V prosinci 1967 byl pro havarijní stav zbourán pivovarský komín.
Na počátku 80. let získal pivovar a tvrz Úřad vlády ČSR, který roku 1985 nechal zchátralé pivovarské budovy zbořit a roku 1986 zahájil rekonstrukci goticko-renesančního objektu tvrze.
Lobeč

 

Parostrojní pivovar Lobeč ; Lobes
foto
1654 – 1943, až 10 000 hl
Obnoven jako minipivovar.
článek: Minipivovar Lobeč >>>
Lobkovice

 

Panský pivovar Lobkovice
foto lokace
Lochovice
Pivovar Lochovice ; Lochowitz
1550 – 1932, až 2 000 hl
Loket

 

Měšťanský pivovar Loket
foto lokace etikety
1337 (1890) – 1953, až 22 000 hl
Lomnice nad Lužnicí
Měšťanský pivovar Lomnice
foto lokace
Lomnice nad Popelkou

 

Panský pivovar Lomnice
foto lokace etikety
1462 – 1958, až 9 000 hl
článek: Pivovar a minipivovar v Lomnici nad Popelkou >>>
Lomnice u Tišnova
Panský pivovar Lomnice
foto lokace
Lošánky

 

Pivovar Lošánky
foto lokace
Pivovar se v Lošánkách poprvé připomíná v roce 1786 jako majetek města Kutná Hora. V roce 1838 byl přestavěn původní kontribučenský špýchar na vinopalnu a nový pivovar, pro který byla zřízena hospoda v přízemí sousedního zámku. V roce 1875 měl pivovar výstav 2 102 hl, v roce 1880 pak 2 465 hl a v roce 1885 klesla produkce na 1 131 hl. Pivovar byl zrušen v roce 1888.
Loštice

 

Obecní pivovar Loštice
lokace
článek: Vaření piva v Lošticích >>>
Rolnický pivovar Loštice
foto lokace
Loučeň
Pivovar Loučeň
foto lokace
Loučná nad Desnou
Zámecký pivovar Loučná nad Desnou
foto lokace
Pivovar byl v roce 1978 kompletně zbourán a v současnosti se na jeho místě nachází čerpací stanice PHM.
Louňovice pod Blaníkem

 

Arcibiskupský pivovar Louňovice
foto lokace
1350 – 1942, až 2 000 hl
V roce 2018 zprovozněn v areálu minipivovar.
článek: Minipivovar Špácal Louňovice pod Blaníkem >>>
Lovosice

 

Knížecí Schwarzenberský pivovar Lovosice
foto lokace
1530 – 1950, až 14 000 hl
Luka
Pivovar Luka ; Luck
1731 – 1930, až 7 000 hl
Lukavec
Pivovar Lukavec
foto lokace etikety
Lukov

 
 
 

Pivovar Lukov
foto lokace
článek: Panský pivovar Lukov >>>
Lysá nad Labem
Panský pivovar Lysá
foto lokace
1749 – 1950, až 9 000 hl

Historické pivovary M

Mačice (Bukovník)

 
 

 
 

 
 

Pivovar velkostatku Mačice
foto lokace
Jan Arnošt Šiška z Jamolice se svou manželkou Markétou Zuzanou, rozenou Knotovou z Knotu, koupil roku 1724 statek Mačice u Horažďovic. Ke statku tehdy patřily tvrz v Mačicích, nový pivovar, dva dvory a vesnice Mačice a Bukovník.  Pivovar patřil k těm větším na Sušicku s poměrně velkým výstavem (roční produkcí). Jak ale mačické pivo chutnalo, těžko říci. Možná jen nejstarší občané by mohli vyprávět. Určitě to neví ani pivovarský historik na slovo vzatý, učitel Tomáš Cihlář z Pačejova, který mačickou pivovarskou historii společně s historií ostatních pivovarů na Sušicku, Klatovsku a Horažďovicku zmapoval a napsal, neboť patří k mladší generaci historiků a badatelů kraje. Mačický pivovar měl výstav na šest sudů, kolikrát ročně se vařilo, je uloženo v archivních materiálech. Posledním majitelem byl Josef Taschek. Roku 1910 se stal nájemcem Měšťanský pivovar ve Volyni a zastavil výrobu.
Malá Skála

 

Pivovar a sladovna, V. Medinger, Malá Skála
foto lokace etikety
(1580) 1902 – 1948 (naposledy vařil v listopadu 1946); 5 000 hl; JN
maj.: Ludvík Oppenheimer; Dr. Vilém Medinger; stát
vyráběl mj. světlý a tmavý Maloskalský ležák (Kleinskaler Lagerbier)
Panství zůstalo v držení Vartemberků do roku 1615. To už ke dvoru náležel také pivovar. V bývalém zámeckém pivovaru na vznikla v roce 2001 sklářská huť.
článek: Putování po historických pivovarech Horního Pojizeří >>>
Pivovar Malá Skála – Sněhov
maj.: Antonín Jindráček; 200 hl
Malé Hradisko u Boskovic

 

Panský pivovar Malé Hradisko
17.stol. – asi 1885; 300 hl
posl.majitelem byl hrabě z Mensdorff – Puilly
Většina budov byla zbourána a na místě pivovaru v roce 2002 stála provozovna BW TOPAS Prostějov. Zachovala se jen část sklepení.
Maleč

 

Panský pivovar Maleč ; Maletsch
foto lokace
1550 – 1922 (výroba zastavena 1915); 1 000 hl; HB
posl.majitel: baron Rieger
Malenovice

 

Šternberský pivovar a sladovna Malenovice ; Pivovar hraběte Jaroslava Sternberga
foto lokace
zrušen 1943; 3 000 hl
článek: Z historie pivovarnictví v Malenovicích >>>
Malešov

 

Říšského barona Dahlberga pivovar v Malešově ; Dahlbergský pivovar Malešov ; Maleschau
foto lokace
1576 – ukončení výroby 1942, zrušen 1944; 4 000 hl; KH
majitelé: Bedřich baron Dahlberg (1859); Karel baron Dahlberg; Gabrielle baronka Dahlberg; Marie kněžna Salm-Salm.
Budovy v rice 2021 exitovaly.
článek: Setkání s pivovary – Malešov >>>
Málkov

 

Pivovar statku Málkov (Ahníkov)
zrušen asi 1900; 500 hl; CV
Malonice

 

Pivovar statku Malonice ; Malonitz
1731 – výroba ukončena 1918; 1 000 hl; KT
poslední majitelka byla Marie Lumbe z Malonic
Malý Rohozec

 
 

Společenský pivovar a velkostatek hostinských v Malém Rohozci u Turnova, akciová společnost ; Cyrila šlechtice Ungera pivovar ; Ungrův pivovar
foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Malý Rohozec >>>
Manětín

 

Klášterní pivovar Manětín ; Obecní pivovar Manětín
foto lokace etikety
14.stol – 1903; 2 000 hl; PS
Založen konventem Johanitek u kostela sv.Jana Křtitele; poté v majetku obce; posléze se stal nájemcem hrabě Lažanský a výrobu v roce 1895 ukončil.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Manětína >>>
Zámecký pivovar hraběte Lažanského Manětín ; Panský pivovar Manětín ; Hraběcí pivovar Manětín
foto lokace
článek: Zámecký pivovar Manětín >>>
Manská Sedlnice
Pivovar Manská Sedlnice ; Lehn Sedlnitz
Pivovar je doložen v 17.století. NJ
Mariánské Lázně

 

Panský pivovar Mariánské Lázně ; Marienbad
zrušen asi 1908; 4 000 hl
Markvartice

 

Hraběcí pivovar Markvartice ; Markersdorf
zrušen asi 1902; 2 000 hl; DC
posl.majitel: hrabě Thun-Hohenstein
Martinice

 

Pivovar Anglo-rakouské banky Martinice ; Hraběcí Seilerský pivovar ; Pivovar, lihovar a drožďárna Martinice ; Martinitz
zrušen asi 1906; 1 000 hl; KM
maj.: hrabě Seiler; Gustav a Max Springerovi
Martinice
Pivovar Martinice
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Martínkov
Pivovar Martínkov
pivovar se sladovnou zmiňován v roce 1557; TR
Mašťov

 

Evžena hraběte Czernina pivovar v Mašťově ; Hraběcí Czerninský pivovar ; Maschau
foto lokace
16.stol.- červen 1945; 4 000 hl; CV
posl.majiteké: rod Czernínů
Prvním Lobkovicem zpravující Mašťov byl Jan ml. z Lobkovic, který městu r. 1541 potvrdil privilegia získaná v minulosti, avšak již o rok později jej prodává hraběti Jeronýmu Šlikovi. Ten po devíti letech vlády zemřel a jeho místo převzal syn Jáchym Šlik. Ten městu opět potvrdil všechna privilegia a rovněž mu povolil vařit pivo.
V roce 1662 panství koupil hrabě Jan František Goltz. Jeho rod nechal zámek barokně upravit a přistavět věž. V bývalém předhradí vznikl pivovar. Panství Goltzům patřilo celých 130 let. Během jejich vlády se znovu přestavěl zámek, vznikl panský pivovar, roku 1719 město postihl požár, při kterém téměř celé shořelo.
Od roku 1945 jako sklad pivovaru Petrohrad. Budovy zbořeny. Pivovar stával hned u zámku (severovýchodně) a dnes je tam místo nich jeden dům výrazně cihlové barvy.
Maříž
Panský pivovar Maříž
1652 – asi 1900; 800 hl; JH
Medlešice

 
 

 

Zemanův pivovar Medlešice ; Parostrojní pivovar a sladovna v Medlešicích ; Medlešický pivovar
foto lokace etikety
V roce 2001 v areálu zprovozněn minipivovar.
článek: Minipivovar Medlešice >>>
Pivovar Jindřicha barona Wiedersperga
zrušen kolem 1900
Měcholupy

 

Dreherův pivovar Měcholupy
foto lokace etikety
článek: Dreherův pivovar Měcholupy >>>
Měcholupy

 

Pivovar řádu Maltézských rytířů Měcholupy ; Předslav
foto lokace
zrušen asi 1900; 1 000 hl; KT
posl.maj.: Velkopřevorství Maltézských rytířů u Panny Marie v Praze
V 16.stol. za rodu Sedleckých došlo tedy zjevně ke zhodnocení statku založením pivovaru. Do roku 1876 pivovar měl v pronájmu Tomáš Mazal, po něm následoval Tomáš Smola s manželkou Terezií. V roce 1886 ho provozoval Jan Dolejš, který toho roku vyrobil 360 hl piva. Po něm měla pivovar pronajatý jeho manželka Matylda Dolejšová, a to ještě roku 1891. V roce 1900 již pivovar v Měcholupech mezi průmyslovými podniky velkostatku zmiňován není. S největší pravděpodobností mezitím ukončil činnost.
Melč

 

Panský pivovar Melč ; Meltsch
foto lokace
zrušen asi 1916; 1 000 hl; OP
maj.: hrabě Razumowski (1892); Karel Essler (1897); J.Schromm (1903)
Mělník

 
 
 

Měšťanský pivovar Mělník-Podolí
foto lokace etikety
článek: Měšťanský pivovar Mělník-Podolí >>>
Lobkowiczský pivovar a sladovna na Mělníce, provozovatelka Františka Lobkowiczová ; Šopka ; Pšovka
foto lokace
1726 – 1936; 10 000 hl
maj.: rod Lobkoviců
Pro svoji rozšiřující se výrobu hledala firma Eliáš vhodné prostory a ty našla v objektech bývalého Lobkowiczkého pivovaru, který byl v roce 1941 připojen k firmě Eliáš. Objekty pivovaru byly postupně rekonstruovány a připravovány především pro výrobu zinkové běloby a vodního skla. V roce 2005 v budovách sídlila firma Mefrit.
Merklín

 

Zámecký pivovar hraběte Pálffyho Merklín
foto lokace
zrušen 1951; 8 000 hl; PJ
Jednou z dominant městečka je zámek, postavený v 2. polovině 17. století
na místě bývalé tvrze. K zámku náleží přilehlý park, hospodářský dvůr, pivovar a lihovar.
Posledními majiteli byl rod Palffy z Erdödu. Po znárodnění: 1948-1951 Západočeské
pivovary n.p.
Městečko Trnávka

 

Pivovar Městečko Trnávka ; Neu Türnau ; Markt Türnau
foto lokace
zrušen asi 1900; 500 hl; SY
Při převodu na Weyzingery byl převáděn zámek Trnávka, městečko Trnávka, ves Staré Město, kromě tří poddaných s mlynářem, Václavovi z Boskovic náležitých, Ves Novou, ves Rostání, ves Bezděčí, ves Vrážné ves Omirasku, ves Petrůvku, ves Mezihoří, ves Arnoštov, ves Arnoštov, s dvorem pod zámkem Trnávkou, s druhým dvorem, který k zámku náleží (Suchý Dvůr), s pivovarem, s chmelnicí, s mlejnem pod zámkem. Připomíná se zde poprve pivovar, založený asi Edery ze Šťávnice.
V r. 1622 se zde připomíná vrchnostenský pivovar.
Město Albrechtice

 
 
 
 
 

Pivovar Město Albrechtice
foto lokace
zrušen 1932; 7 000 hl; BR
posl.majitel: Dr.Leo Brunner; V obci do konce druhé světové války fungoval pivovar, který vyráběl pivo s názvem
Olbersdorf. Po vzniku státních statků se celý areál předělal na sklady, dílny, kanceláře atd. V roce 2002 veškeré historické budovy sice stály, ale nebyly skoro vůbec využívány až na několik soukromníků, kteří zde měli autodílny atd. Hlavní ležácký sklep se po dlouhá léta využíval jako sklad sadbových brambor a kotelna pivovaru byla přestavěna na kotelnu pro areál statku. Areál starého pivovaru chátral, protože PF ČR Bruntál, který měl tento objekt ve správě neměl na údržbu peníze.
Město Libavá
Pivovar Město Libavá ; Liebau Stadt
1925 zastavena výroba, pak sklad pivovaru Hanušovice; 5 000 hl; OL
původně pivovar právovárečného měšťanstva
Město Litrbachy
Město Litrbachy (Čistá) ; Lautenbach; maj.: právovarečné měštanstvo, rodina Kernů, zrušen 1914
Město Touškov

 

Měšťanský pivovar Město Touškov ; Bürgerliche brauerei Tuschkau ; Tuškov
foto lokace
1618 – 1926; 2 000 hl; PS
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 1. >>>
Městská Habrová
Pivovar Městská Habrová
zrušen asi 1900; 200 hl; RK
Měšetice
Pivovar Měšetice (Kvasejovice) ; Kwassejowitz ; Mieschetitz
zrušen 1900; 500 hl; BN
maj.: J. Mautner
Měšice
Pivovar Měšice
zrušen 1923; 2 000 hl; TA
maj.: J. Pohan
Mezimostí
Obecní pivovar Mezimostí
1398 – 1915; 1 800 hl; TA
majitel: právovarečné měštanstvo
Mikulov
Pivovar Mikulov ; Niklasberg
1544 – 1908; 1 500 hl; TP
posl.maj.: Prokop Teige. V obci býval i Měšťanský pivovar.
Mikulov
Pivovar Mikulov
rod Lichtensteinů; BV
Mikulovice
Pivovar při statku Mikulovice
zrušen 1885; 300 hl; ZN
Milešov

 
 

 

Panský pivovar Milešov ; Pivovar statku hraběte Jana Ledebura ; Milleschau
foto lokace
zrušen 1902; 2 500 hl; LT
maj.: hrabě Ledebur-Wicheln
První písemná zmínka o pivovaru a sladovně v Milešově pochází z roku 1603, v tomto roce vznikla trhová smlouva
obsahující seznam budov a zařízení. V první vývojové fázi, která proběhla v období baroka, byla postavena podlouhlá budova sladovny v jižní části areálu. Na sladovnu ze severu nasedala menší stavba, která sloužila zřejmě jako varna. Nově v této fázi vznikla ještě budova v severovýchodním rohu areálu. Její funkce bohužel není známa, ale lze se domnívat, že se jednalo o starší ledárnu. Jižně od ní stála další menší budova. Mezi těmito dvěma budovami byla brána do areálu pivovaru. Zřejmě až ve druhé vývojové fázi byla k varně přistavěna budova, jejíž funkci lze určit na základě několika dobových pohlednic. Na panoramatu pivovaru pod zámkem, vpravo od střechy hvozdu je znatelná střešní nástavba typická pro budovu chladného hospodářství. Ta se začala objevovat ve druhé polovině 19. století , kdy byla zřejmě postavena i v Milešově. Třetí vývojová fáze se projevila výstavbou budovy lednice, která zapadala do kontextu pivovarských dějin po přelomu 19.století , kdy se začalo přecházet ze svrchního na spodní kvašení. Tato technologická změna přinesla moderní typ piva, které ovšem pro své kvašení potřebovalo nižší teploty. Konec pivovaru v Milešově nastal zřejmě v roce 1902 a poslední výstavy se mohly pohybovat kolem 2 500 hl ročně. Z Milešovského pivovaru se do současnosti dochoval pouze pivovarský rybník, torzo původní budovy se sklepy a části objektu, které jsou dnes přestavěné na rodinné domky.
Miletín
Pivovar Miletín
zrušen asi 1900; 2 000 hl; JC
posl.maj.: rod Schőnburg
Milevsko

 

Obecní pivovar Milevsko ; Městský pivovar ; Mühlhausen
foto lokace etikety
zrušen 1926; 1 000 hl
Barokní radnice ze 17. století, dnes zde sídlí Městská knihovna, informační centrum, prodejní galerie a banka. K budově přiléhá bývalý renesanční pivovar.
Premonstrátský pivovar Milevsko ; Klášterní pivovar
foto lokace
zrušen 1908; 1 500 hl
posl.maj.: Premonstrátská kanonie v Praze na Strahově. Na druhém klášterním nádvoří býval pivovar, cukrovar a hospodářské budovy. Pivovar byl postavený roku 1691 a fungoval do roku 1907, kdy byl zrušen.
Zbytky pivovaru bychom našli v části vedle dnešního muzea.
Milíčeves

 

Pivovar Milíčeves
foto lokace
vařil do roku 1910; 2 500 hl; JC
posl.maj.: rod Vrints-Falkenstein
V roce 1679 staví jičínští jezuité na zelené louce v Milíčevsi u Jičína monumentální, přes 70 metrů dlouhý 4 patrový pivovar. Objekt v sobě zahrnuje kompletní provoz od výroby sladu až po skladování uvařeného piva. Až o 115 let později představuje nejvýznamější reformátor a inovátor v pivovarnictví František Poupě svůj návrh ideálního pivovaru. Jeho plány jsou prakticky do puntíku identický s pivovarem v Milíčevsi, a to včetně rozmístění jednotlivých provozů, varny otevřené až do krovu, sladovnického provozu, umístění sklepů i bytu sládka. Objekt pivovaru v Milíčevsi je dnes kulturní památkou.
Milín

 

Parostrojní pivovar a sladovna Milín
foto lokace etikety
článek: Pivovar Milín >>>
Milonice
Pivovar Milonice
zrušen 1846
posl.maj.: rod Lichtensteinů
Miloňovice
Z vyprávění některých miloňovických pamětníků měla mít obec kdysi vlastní pivovar a na něm sluneční hodiny. Stavení, kterému tady říkají Špíchar, je památkově chráněná budova. Údajně totiž byla tou nejstarší tvrzí s pivovarem. Dnes už tam pivo neteče a sluneční hodiny na zdi skoro nejsou znát. ST
Mimoň

 

Panský pivovar Mimoň
foto lokace
zrušen 1920; 10 000 hl
posl.maj. byl Jan hrabě Hartig
Pivovar z roku 1666 byl po 1. svět. válce zrušen a na jeho místě postaveno kino „Ralsko“ (dnešní Dům kultury Ralsko).
Léta skrytá sklepení v kopci pod kostelem objevili na jaře 2001 dělníci při parkových úpravách prostoru pod barokními sochami v okolí kostela. Při čištění sklepení vyvezla nákladní auta tuny odpadu. „Sklepy jsou velice rozlehlé, vykopány byly pro místní pivovar již ve středověku,“ řekl historik Okresního vlastivědného muzea v České Lípě Ladislav Smejkal.
Podle něj si sklepů všiml v sedmnáctém století i spisovatel Bohuslav Balbín a přiřadil je k soupisu zajímavostí z Čech. Na místě pivovaru vyrostlo kino. Po druhé světové válce, kdy se Mimoň stala vojenským městem, byly sklepy zřejmě záměrně veřejnosti utajovány.
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Miroslav
Pivovar při dvoru ; Pemdorf
1620 – 1880; 500 hl; ZN
Roku 1864 zde Jan Pollenz založil palírnu a výrobnu lihovin. Existence pivovaru neověřena ! V bývalé sodovkárně sídlila v období první republiky firma POLENZ, která stáčela do vlastních lahví sudové pivo z brněnského pivovaru (dnešní Starobrno).
Mirošov

 

Pivovar Mirošov ; Miröschau
foto lokace
1749 – 1930; 5 000 hl; RO
posl.maj.: Max Maendl. Pivovar Mirošov vznikl v roce 1749, když zámek držela vídeňská dvorní komora. Potom pivovar vlastnili další držitelé zámku: císařská dvorská komora, polští bankéři Vincenc Kirchmayer a Samuel Siemund, baron Henry Stroussebrg-Bethel a posléze jeho věřitelé, dále Josef Colloredo-Mansfeld st., po něm Mirošovské kamenouhelné těžařstvo, Jan Fitz, Helena Fitzová, Fridrich hrabě Schönborn a Max Maendl. Max Maendl byl posledním majitelem, který skončil s vařením piva v roce 1927. Maximální roční výstav pivovaru byl cca 5 000 hl.
Mirotice

 

Pivovar Mirotice ; Baťkův pivovar
foto lokace
1894 – 1933; 2 000 hl; PI
Alois Batěk v roce 1843 nechal v budském dvoře postavit malý pivovar. Jméno Josef Batěk spojeno s původními mirotickými pivovary. V letech 1569 až 1654 a pak 1689 až 1932 ve městě existoval Měšťanský pivovar. Pak zde byl druhý pivovar Baťkův, který samostatně fungoval od roku 1894 do 1933, kdy Josef Batěk oba pivovary sloučil v jeden a to pod názvem Baťkův. Dnes můžeme z bývalého pivovaru zahlédnout přes plot jen stavení s typickým komínem.
Měšťanský pivovar Mirotice ; Mirotitz
16.stol.- 1932; 1 000 hl
maj.: právovárečné měšťanstvo, poté majitelem Josef Batěk, který sloučil podnik se svým pivovarem a v roce 1932 provoz uzavřel. Mirotice získaly právo várečné roku 1569. Od 16. století do roku 1932 pivovar vařil 1 000 hl.
Mírov

 

Arcibiskupský pivovar Mírov ; Panský pivovar Mírov ; Pivovar při statku Mírov
foto lokace
zrušen asi 1880; 1 000 hl; SU
Na mapě stabilního katastru z roku 1834 je pivovar zakreslen jako objekt číslo 13. Jde o zděnou budovu členitého půdorysu, rozkládající se na obou březích potoka Mírovky. Další podobu pivovaru zachycuje katastrální mapa z roku 1878, tedy dva roky po jeho zrušení. Na ní je půdorys pivovaru oproti předchozímu stavu poněkud pozměněn. Chybí zde útvar čtvercového půdorysu na severozápadním nároží.
Na současné katastrální mapě je objekt bývalého pivovaru pod parcelními čísly 18/1 a 18/3. Půdorys stavby se od roku 1878 poněkud pozměnil. Zanikla celá jižní část o půdorysu ve tvaru písmene L zasahující až na druhý břeh potoku. V této části se nacházela lednice, jejíž torzo kamenné obvodní zdi se dochovalo ve svahu na jižním břehu potoka Mírovky. Naopak přistavěna byla předsíň na severovýchodním nároží a východní část parc. č. 18/3 byla rozšířena směrem k jihu.
Dnes můžeme s jistotou říci, že ve střední části pivovaru byla umístěna sladovna, jelikož se zde zachovala klenutá místnost hvozdu s čtverhranným prostupem ve vrcholu klenby. Jaká byla funkce obou nižších postranních částí budovy nelze po jejich proměně na obytné domy určit.
Mirovice

 

Právovárečné měšťanstvo Mirovice, Hrdinův parostrojní pivovar Mirovice ; Pivovar a sladovna Eduard Hrdiny v Mirovicích
foto lokace etikety
zrušen 1961; 5 000 hl; PI
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. srpna 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Pivovar a sladovna Eduard Hrdiny v Mirovicích, Mirovice (okr.Písek) (majitel Eduard Hrdina).
1948-1952 Jihočeské pivovary n.p., 1953-1957 Pošumavské pivovary n.p., 1958-1961 Jihočeské pivovary n.p.
Miřejovice

 

Emaricha hraběte Chotka pivovar Miřovice ; Pivovar Jaroslava Stolze ; Miřejovice ; Miřovice
foto lokace
1699 – 1946; 8 000 hl; ME
posl.maj.: Jan Stolz
Obec se jmenovala 1918-1948 a po 1988 – Miřejovice.
Miřetice

 

Pivovar Miřetice
foto lokace
zrušen asi 1901; 1 000 hl; CR
posl.maj.: J. Keller a Akciový pivovar v Pardubicích
Restaurace U Mrázků,původně Pivovar Miřetice, byl založen před rokem 1860 a měl výrobu 1000-1200 hl ročně.Po roce 1900 byla výroba zrušena a pivovar proměněn ve sklad piva Nasavrckého.V roce 1905 byl pivovar rekonstruován a opět zahájena výroba, která však netrvala dlouho.Dům si v té době pronajali a poté zakoupili od majitelů velkostatku Přestavlky František a Božena Mrázkovi, kteří zde počali provozovat stáčírnu Pardubického piva a zároveň hostinskou činnost.
Budovy bývalého pivovaru v roce 2002 ještě stály, byla zde Restaurace U Mrázků, celý objekt byl v 90.letech 20.stol.
vrácen v restituci zpět dědicům původních majitelů.
Mitrov
Panský pivovar Mitrov
zrušen asi 1880; 300 hl; ZS
posl.maj.: Louis baron Skéne
Mladá Boleslav

 

Parostrojní pivovar a sladovna Mladá; Boleslav, veř. obch. spol.; Křikavův pivovar
foto lokace
článek: Zmizelé pivovary Mladé Boleslavi >>>
článek: Pivovarnictví v Mladé Boleslavi >>>
Měšťanský pivovar v Mladé Boleslavi
foto lokace
Mladá Vožice

 

Pivovar Mladá Vožice
foto lokace
ukončení výroby 1946; 15 000 hl
posl.maj.: rod Küenburg
Mladecko

 

Pivovar Mladecko ; Mladetzko
zrušen asi 1900; OP
posl.maj.: Fuhrmann
Mladoňovice
Pivovar Mladoňovice u Jemnice
zmínka z roku 1576; TR
Mlýnice u Králík
Šlechtic Schürer z Waldheimu získal pozemky v Mlýnici, nechal zde postavil menší zámeček, pivovar a hospodu. V pivovaře vařil výborné pivo, v hospodě je ještě s jinými dobrými nápoji prodával. UO
Mnichov

 

Pivovar Mnichov ; Městský pivovar ; Einsiedel b. Marienbad
zrušen asi 1922; 15 000 hl; CHE
maj.: F.Stadler, A.Pfeiffer, D.Zebisch
Poté sklad piva z Chodové Plané.
Mnichov
Pivovar a palírna velkostatku Javorník ; Einsiedel b. Würbenthal
1848 – zrušen po roce 1900; BR
maj.: Leo Priessnitz
Mnichovice

 

Staročeský pivovar Mnichovice
foto lokace
1654 – 1925; 1 000 hl; PAV
posl.maj.: J. Šmejkal
Mnichovo Hradiště

 
 

 
 

 

Panský pivovar Mnichovo Hradiště ; Münchengrätz
zrušen 1902;
Dne 15. října 1865 vyhořel pivovar a několik okolních budov.
V proluce mezi dnešním tabákem a policejní stanicí stával pivovar, který od konce 20. let vlastnil známý zápasník a mistr světa Joe Šmejkal. Josef Šmejkal se během I. světové války přestěhoval do Mnichovic. Zakoupil tamější pivovar a začal vařit vlastní pivo. Po pár letech s tím však přestal, protože jeho produkce si v konkurenci nevedla příliš dobře. Od té doby pouze prodával a stáčel pivo z nedalekých Velkých Popovic.
Nicméně ani to nepostavilo jeho podnikání příliš na nohy. Někdejší jmění zápasnického mistra se tenčilo, pročež se Josef Šmejkal odhodlal ke změně. V roce 1932 koupil a začal provozovat hotel na náměstí v Ledči nad Sázavou. V tom vytrval sedm let, než zkrachoval a vrátil se zpět do Mnichovic.
Kromě pivovaru patřil Šmejkalovi ve městě ještě rodinný dům, postavený z věna své manželky. Stojí dodnes a bydlí v něm Šmejkalův vnuk Josef s rodinou. Naopak bývalý pivovar už se obrátil v prach. Po Šmejkalově smrti jej zdědil jeden z jeho synů, ale už v roce 1948 pivovar znárodnili komunisti. Nastěhovali sem dílny Drupolu, nicméně o budovy se vůbec nestarali. V sedmdesátých letech byl pivovar v tak zuboženém stavu, že se rozhodlo o jeho celkové demolici.
Posl.maj.: rod Valdstein – Vartenberk; ve městě býval i obecní pivovar
Mníšek pod Brdy
Panský pivovar Mníšek
foto lokace
článek: Pivovar Mníšek pod Brdy >>>
Modletice
Pivovar Modletice ; Modletitz
1749 – 1906; 1 500 hl; PAV
posl.maj.: Gustav Pistl
Modřejovice

 

Vlastník panství Diviš Albrecht Helversen kolem roku 1700 zrušil zdejší pivovar a obnovil výrobu v Petrovicích. Jeho syn Jan Ota, jež převzal Petrovice, se zavázal, že bratr, který dostal Modřejovice, může do 5 let vařit pivo v Petrovicích. RA
Mohelnice
Měšťanský pivovar Mohelnice
foto lokace
Moravská Třebová

 

Měšťanský pivovar Moravská Třebová
foto lokace
článek: Pivovarnictví v Moravské Třebové >>>
Zámecký pivovar Moravská Třebová
foto lokace
Moravské Budějovice

 

foto lokace
Historie vaření piva v Moravských Budějovicích sahá až do středověku. „Kdysi se tu vařilo pivo takřka v každém domě, neboť městu bylo uděleno právo várečné. Měšťanský pivovar, kde se vařilo až tři tisíce hektolitrů piva za rok, sídlil pod farou pod skálou v ulici, která dnes nese příznačný název Pivovarská. Dnes je v tom místě firma Zemko,“ líčil bývalý kronikář města František Vlk. Kousek z historie vaření piva ve městě prý může doložit. „Doma mám ještě dvě etikety z pivních láhví z počátku dvacátého století a také originál skleněné láhve s vylisovanými českými a německými názvy moravskobudějovického pivovaru,“ načrtl Vlk. Poznamenal, že po první světové válce se v prostorách měšťanského pivovaru už pivo nevařilo, ale pouze se tam skladovalo. (zdroj: trebicsky.denik.cz)
Most

 

Měšťanský pivovar Most
foto lokace etikety
článek: Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Most >>>
článek: Pivovar Most >>>
Pivovar Sedlec
foto lokace
1976 – 1998
článek: Pivovar Most >>>
Mutěnín
foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 1. >>>

Historické pivovary O

Obděnice

 

Pivovar Obděnice
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Obora u Ostroměře

 

Parní pivovar Anny Horákové Obora
foto lokace etikety
zrušen 1942; 15 000 hl; JC
Obora

 

Pivovar Obora
zrušen asi 1900; 50 hl; PT
Obříství

 

Pivovar Obříství
foto lokace
zrušen asi 1890; 300 hl; ME
maj.: kníže Trauttmannsdorf
Obytce

 

Maltézský pivovar Obytce
zrušen asi 1900; 1 000 hl; KT
Odlochovice

 

Pivovar Odlochovice ; Wodlochowitz
zrušen asi 1890; 200 hl; BN
maj.: Václav Rombald
Odolena Voda

 

Pivovar Odolena Voda
foto lokace
zrušen asi 1890; 2 000 hl; PAV
maj.: baron Riese-Stalburg
Odry

 

Panský pivovar Odry
foto lokace
starší část budovy pochází z 16.století; 1866 – 1943; 3 000 hl; NJ
maj.: S. Fried
Název před uzavřením: Salomon Fried a Söhne, pivovar, výroba likérů a lihu, Odry. 1938 – Zastavena výroba v pivovaru v Odrách (majitel Fried odešel do Protektorátu, kde byl zatčen a zemřel v Osvětimi).
Na rohu pivovaru stojí původní městský hydrant z přelomu 19.a 20.století.
článek: Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 1. >>>
článek: Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 2. >>>
článek: Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 3. >>>
Měšťanský pivovar Odry
foto lokace
1788 – 1913
posl.majitel: Hanuš Ulrich
Na ulici Pásové, domek s mansardovou střechou, rozsáhlé sklepy.
Okrouhlice

 

Pivovar Okrouhlice
16.stol. – 1890; 1 500 hl; HB
Pivovar vznikl při tvrzi renesančně přestavěné někdy v druhé polovině 16.století, kdy panství vlastnili Trčkové z Lípy.
Po konfiskaci a častých změnách majitelů, získal Okrouhlici Jan Petr Straka z Nedabylic (zakladatel Strakovy akademie).
Pivovar byl důležitou součástí zámeckého hospodářství. Rodu Straků a poté studijnímu fondu hraběte Straky patřil pivovar až do zrušení kolem roku 1890. Roční výstav byl zhruba 1 500 hl piva.
Okříšky

 

Pivovar Okříšky
V roce 1606 zde vařil pivo Karel Heřmanský z Helbenbergu. Když byl prodáván statek Okříšky Sibyle Slavatové v r. 1617, uvádí se v soupise příslušenství vsi a tvrze poplužní dvůr, pivovar, mlýn, rybníky. V pobělohorském období drželi Okříšky krátce Březničtí z Náchoda, ale již v r. 1629 je kupuje Vít Jindřich Port z Arlesberka a v zemskodeskovém
zápise je vedle tvrze poprvé zmíněn kostel, dále se vypočítavá v příslušenství: pivovar, vinopalna, dvůr s mlýnem. ;TR
Olbramovice

 

První zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1563, ale v té době byla již pustá. Právě v tomto roce jsou vedle tvrze popisovány dva poplužní dvory, pivovar se sladovnou a také mlýn a ves. Bylo to v místech, kde je nyní dům čp. 26. Tomuto stavení se říkávalo „U Sládečků“.
Olešná

 

Vrchnostenský pivovar Olešná ; ZS
Olešná

 

Pivovar Olešná
Jiří z Ebersdorfu r. 1520 vystavěl pivovar, který úspěšně vařil pivo až do doby, kdy jej jedni z pozdějších vlastníků Fürstenberkové, vlastníci krušovického pivovaru přestavěli r. 1850 na lihovar. Do té doby užívali volská spřežení z Olešné pro rozvoz sudů, nejen olešenského, ale i krušovického piva do okolních hospod. RA
Olešnice

 

Pivovar Olešnice
foto lokace
1869 – 1945; 4 000 hl; RK
maj.: O. Migula
článek: Pivovar Olešnice v Orlických horách >>>
Olešnice

 
 

 
 

 

Pivovar Olešnice
foto lokace
Stavba nedávno zbouraného pivovaru stála v těsné blízkosti kostela sv. Vavřince. Byla až do roku 1994 nejstarší budovou v obci vůbec. Byla postavena kolem roku 1500. Na jeho stavbu si olešničtí měšťané vypůjčili od vrchnosti. Ta jim splácení dluhu později odpustila. Jmenovitě Jan z Pernštejna a na Helfenštejně v roce 1540. Za jeho života vznikla podoba hradu Pernštejna, jak ho známe dnes. Ne náhodou kamenné veřeje vstupních dveří do patrové budovy připomínaly ty na hradě. Pivovar také poničil požár v roce 1827. Vyhořely provozní budovy a střecha s horním patrem. Škody se daly
napravit, a tak se v Olešnici vařilo pivo až do roku 1882. Po tomto roce měl v provozních budovách umístěnu svoji výzbroj hasičský sbor, až do doby, kdy dostavěl hasičskou zbrojnici (1957). V podzemí náměstí byla prý v průběhu třicetileté války vybudována síť prostor a chodeb, kam byl ukrýván majetek měšťanů. Klenuté kamenné sklepy pivovaru byly prý součástí tohoto olešnického podzemí. O zbourání pivovaru se v průběhu tohoto století již jednalo. V roce 1913 tomu zabránili právovárečníci, v roce 1943 památkový úřad v Brně. O definitivním konci této budovy bylo rozhodnuto v roce 1993 a v roce 1994 byla zbourána, aby zde byla vystavěna budova spořitelny. Z tohoto záměru sešlo, a tak je po odtěžení terénu v místech budovy pivovaru od roku 1998 parčík s lavičkami a kašnou, novou dominantou náměstí.
článek: Publikace Filipa Vrány: Pivovar v Olešnici >>>
Olomouc

 

Měšťanský pivovar Olomouc – Hodolany
foto starého lokace starého foto nového lokace nového
1250 – 1932; 75 000 hl
článek: Historie pivovarnictví v Olomouci >>>
Hanácký, rolnický akciový pivovar v Olomouci – Holicích
foto lokace etikety
článek: Pivovar Olomouc-Holice >>>
Oloví

 

Obecní pivovar v Oloví ; Bleistadt
zrušen asi 1900; 600 hl; SO
Olovnice

 

Pivovar c.k. soukromého velkostatku Zvoleněves ve Volovicích ; Pivovar Císařské komory ; Státní pivovar Olovnice u Kralup
foto lokace etikety
1898 – 1950; 10 000 hl; KL
maj.: Státní pivovar, 1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p.
Pozdně barokní objekt. Výrazné průčelí spilky se třemi kruhovými okny. Technickou zajímavostí je přívod vody z blízké studny do vodojemu v pivovaru – systém spojitých nádob. Objekt v částečně udržovaném stavu.
Omlenice

 

Jan Sudek z Dluhé odkázal v roce 1631 omleničský zámek s dvorem, pivovarem a vesnicemi Omleničkou, Omlenicí a Bejnicí (ta zanikla) své manželce Kateřině, rozené Slavkovské ze Šanova a Skalice. CK
Opálka

 

Pivovar Opálka
zrušen asi 1890; 3 000 hl; KT
kníže Hohenzollern
Opatov

 

Pivovar Opatov ; Abtsdorf
zrušen asi 1900; 1 500 hl; SY
maj.: Thurn-Taxis
Opava

 

Měšťanský pivovar Opava
foto lokace etikety
článek: Zlatovar a Zlaťák – opavská pivovarnická minulost a současnost >>>
Opočno

 

Pivovar Trčků z Lípy ; Pivovar knížat Colloredo-Mansfeld ; Rolnický akciový pivovar na Opočně
foto lokace
1569 – 1932; 10 000 hl
maj.: Colloredo-Mansfeld
Pivovar býval při zámku, vznikl po přestavbě hradu na renesanční zámek Bývalý pivovar v Opočně byl v roce 2002 navrácen Colloredo-Mansfeldům 1567 – 1569 – Bezprostředně po výstavbě zámku přistoupil Vilém Trčka ke stavbě rodové hrobky v kostele zasvěceného Nejsv. Trojici. Stavební činnost poté zřejmě pokračovala výstavbou pivovaru a hospodářských budov kolem 1635 Městský příkop překlenula  spodní část míčovny, později využívané jako sýpka a pivní sklepy. Pivovar býval při zámku, vznikl po přestavbě hradu na renesanční zámek. Urbář z roku 1598 uvádí, že se v pivovaře „do roka přinejmenším 150 varů, každý po 28 sudech dělalo, a bylo ze sudu 28 grošů čistého užitku“. Po velkém požáru v roce 1811 byly opraveny a rekonstruovány hospodářské budovy, včetně pivovaru. Po zrušení v roce 1933 sloužil jako sklad pardubického piva. Bývalý pivovar v Opočně byl v roce 2002 navrácen Colloredo-Mansfeldům.
Orlová

 

Benediktinský pivovar Orlová
Jeho existence je doložena ve v 14.stol., kdy zásoboval krčmy ve vlastnictví kláštera, v provozu asi jen do konce 16.století.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) >>>
Osečany

 

Pivovar Osečany
zrušen asi 1900; 200 hl; PB
maj.: rytíř Tiegl u Lindekronu
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Osek

 

Klášterní pivovar Osek ; Osseg
etikety
1701 – 1946; 7 000 hl
Osek u Rokycan

 

Pivovar Osek
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.2 >>>
Oselce

 

Pivovar Oselce
zrušen 1890; 1 000 hl; PJ
maj.: hrabě Boos-Waldeck
Oskořínek (Ronov)

 

Pivovar Oskořínek
zrušen 1903; 1 000 hl; NB
maj.: A. Baar
Oslavany

 

Panský pivovar Oslavany
zrušen v 60.letech 19.stol.; 500 hl; BY
maj.: rytíř Gomperz
Oslov

 

Schwarzenberský pivovar Oslov
zrušen 1943; PI
maj.: kníže Schwarzenberg
Osoblaha
Do 2.sv.války tu byl pivovar. BR
Osojno

 

V druhé pol.16.stol. Jáchym ze Švamberka založil při Osojně poplužní dvůr s pivovarem a tvrzí. Roku 1587 koupil statek Jeroným Hrobčický. Osojno přestalo být tímto samostatným statkem a bylo přiděleno k Manětínu. Nový pán byl na poddané příliš tvrdý a nepovolný. Rychtáři ze vsí Osojna, Štichovic, Křečova, Plání, Hvozda, Vladměřic a Hodovíze si stěžovali roku 1592 u krále Rudolfa, že do krčem Hrobčický špatné pivo dodává a než je dovezou, všecko zoctí a nelze je pít. Kde krčem není, musí poddaní po pořádku šenkovat a o svátcích letničních jim dodá o sud více, ačkoliv je vypít nemohou. Výsledek sporu z listin nelze vyčíst, ale jisté je, že pán poddaným jenom přitížil. Jeroným Hrobčický pivovar v Osojně zrušil, maje nový v Manětíně postavený, do vesnic jen piva vozili a ze sudu osm grošů výčepného žádal.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>
Osov

 

Schwarzenberský pivovar Osov; Pivovar ve Vosově ; Václava Palivce zámecký pivovar Osov
foto lokace etikety
článek: Pivovar Osov >>>
Ostašov
Pivovar Ostašov
zmínka z roku 1590; TR
Ostrolovský Újezd (Veselka)

 

Obecní pivovar Ostrolovský Újezd
zrušen asi 1890; 600 hl
Obec na Českobudějovicku leží čtyři kilometry jihozápadně od Borovan a kilometr jižně od bývalé tvrze Trocnov. Rod Kořenských prodal tvrz se starým pivovarem v roce 1692 městu Budějovice. Nový pivovar, kde sídlí od roku 1991 obecní úřad, byl založen v roce 1865. V roce 1955 byl k pivovaru přistavěn kulturní dům.
Ostrov

 

Akciový pivovar Ostrov ; Schlackenwerth
foto lokace
1567 – 1928; 10 000 hl; KV
po roce 1900 jej koupil A.Weber, majitel pivovaru v Karlových Varech-Rybářích
Zámecký pivovar Ostrov
foto lokace
zrušen 1947; 25 000 hl; KV
maj.: A. Weber. Budovy zbořeny.
Ostrov

 

Pivovar při dvoru Vostrov
foto lokace
zrušen asi 1880; 200 hl; KH
Ostrov  nad  Oslavou
Pivovar Ostrov
pivovar připomínán r. 1572; ZS
Ostředek

 

Pivovar Ostředek
zrušen asi 1890; 500 hl; BN
maj.: J. Wagner
Osvračín

 

Pivovar Osvračín
zrušen asi 1890; 1 000 hl; DO
Fungoval pouze 15 let, dělal ve várce 8 sudů, v pivovaře pracovali 4 lidé, pivo bylo dle kronik nevalné chuti. Pivovar (č.p. 19) byl postaven uprostřed obce v rozlehlém statku majitele zámku Zieglera po pravé straně (dnes je areál hodně zanedbaný), pokud se díváme směrem od zámku (ten stojí přes silnici). Po jeho uzavření sloužily prostory jako konírna (proto na čelní straně jsou 2 hlavy koní), poté jako sklad JZD, v současnosti se v přední části dělá nějaká adaptace – asi na trvalé bydlení. Součástí statku v blízkosti pivovaru byl i pivovarský rybník, v 60. letech zavezený, o rozměrech 30×20 metrů. Pivovarské sklepy jsou asi 100 metrů od pivovaru na konci vsi.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Týna Horšovského díl 2. >>>
Ošelín

 

Pivovar Ošelín ; Brauerei Oschelin
foto lokace
1911 – 1933; 1 000 hl; TC
Malý zámecký pivovar majitele Ottokara Brigatta zanikl za hospodářské krize v roce 1938. Budova pivovaru stojícího u zámku byla zbořena. posl.maj.:Junkers Bigatto
Otín

 

Pivovar Otín
zrušen asi 1900; 500 hl; KT
maj.: Procházka
Ovčáry (Nové Dvory)

 

Parostrojní pivovar Ovčáry ; Rolnický akciový cukrovar, pivovar, mlýn v Ovčárech
foto lokace etikety
článek: Pivovar Ovčáry >>>

Historické pivovary P

Pacov

 
 

Pivovar města Pacova
foto lokace etikety
1544 – 1969; 15 000 hl; PE
maj.: 1950-1952 Horácké pivovary n.p., 1953-1954 Havlíčkobrodské pivovary n.p., 1955-1959 Horácké pivovary n.p., 1960-1969 Jihočeské pivovary n.p.
Opuštěný areál panského pivovaru v Pacově v těsné blízkosti centra obce měl šanci v horizontu několika let znovu ožít. Na jaře 2006 to vypadalo, že v historických prostorách pivovaru vznikne multifunkční společenský, zábavní a komerční komplex.
Pačlavice

 

Pivovar při statku Pačlavice
zrušen asi 1900; 200 hl; KM
Pakoměřice

 
 

 
 

 
 

Pivovar Pakoměřice
foto lokace
1695 – 1926; 8 000 hl; PAV
V severozápadní části bývalého rozlehlého zámeckého hospodářského dvora. První zmínka o pivovaru v Pakoměřicích pochází z r. 1636, jeho kapacita byla tehdy 15 sudů ročně. Historie vrchnostenského nosticovského pivovaru se odvíjí od r. 1675. Ještě v polovině 18. stol. dosahoval pivovar výstav jen 900 hl piva ročně. Za Ervína staršího Nostic-Rienecka došlo k zásadní přestavbě pivovaru, počátkem 70. l. 19. stol. se stal nejmoderněji zařízeným pivovarem v severní přípražské oblasti. Pivovar byl opatřen strojním pohonem (varna měla var 48 hl), při sladovně vzniklo přídavné přízemní klenuté humno, nově sklenuta byla i jižní humna (klenba podepřena litinovými sloupky). Ke staré původní budově byl nově přistavěn hranolovitý hvozd anglické soustavy. Severozápadně za varnou vznikla spilka, později byla tímto směrem přistavěna i lednice. Jihozápadně, v remízku nedaleko Jezírka, bývala studna, v panské zahradě jižně od pivovaru byly zřízeny rozsáhlé ležácké sklepy. Ve svém nejúspěšnějším období dosahoval pivovar kapacitu 20.000 hl ročně. Pivovar zásoboval i některé pražské hostince, pivo se také stáčelo do lahví pod názvem Pakoměřický ležák. Rozšířením výroby přinutil pakoměřický pivovar k zániku mnoho menších pivovarů v okolí. Na přelomu 19. a 20. stol. prošla rekonstrukcí také varna, var se ustálil na konečných 60 hl vyrážené mladiny ročně. Koncem 20. l. 20. stol. však pakoměřický pivovar začal stagnovat, na trhu ho postupně začaly vytlačovat velké pražské pivovary. Své poslední pivo vypravil nosticovský pivovar k odběratelům ve výrobním roce 1926/1927, závěrečný stav činil 8.325 hl piva. – Po přístavbě nových humen a s tím spojenými rekonstrukcemi sloužil potom pivovar do druhé světové války jako sladovna pivovaru Velké Popovice. R. 1942 byl přeměněn na skladiště hospodářského družstva pro okres Karlín se sídlem v Měšicích, v l. 1955-1994 sídlil v budovách bývalého pivovaru krajský výkupní podnik pro obilniny a brambory a středočeský obchod ovocem a zeleninou. V současné době objekty v majetku second handu Zuzatex. – Objekty jsou dnes z větší části zrekonstruovány a provizorně zastřešeny. Základní stavby pivovaru (stará sladovna a humna) jsou pozdně renesanční, postavené před r. 1636, zbytek objektů pochází z různých období 19. stol. Poslední majitelem
byl E. Nostitz.
Palič
Pivovar Palič (Lipová)
zrušen asi 1885; 700 hl; CHE
maj.: A. Leonard
Panenský Týnec

 
 
 
 
 

 

Panský pivovar Panenský Týnec ; Jungferteinitz
zrušen asi 1890; 1 700 hl; LN
maj.: hrabě Herberstein
Severně od náměstí je areál bývalého kláštera klarisek se zříceninami chrámu Panny Marie. Ještě severněji mimo souvislou zástavbu stával bývalý pivovar.
Parostrojní pivovar v Panenském Týnci
foto lokace
zrušen asi 1910; 7 000 hl; LN
maj.: Knobloch a syn ; Podnik vařil Týnecké pivo. Možnosti využití starého pivovaru v Panenském Týnci hledal v červnu 2001 tamější obecní úřad. Za nejpřijatelnější řešení považovali radní jeho pronájem s pozdějším odprodejem. V pivovaru se pivo vařilo naposledy na počátku minulého století. Později se tam vyrábělo mýdlo a provozovaly sklady. Na počátku roku 2001 je chátrající objekt ve vlastnictví obce, ta však neměla na jeho rekonstrukci prostředky, a tak hledala investora.
Panoší Újezd
Pivovar Panoší Újezd RA
Pardubice

 

Akciový pivovar a sladovna Pardubice
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Pardubice >>>
článek: Historie pardubického pivovarnictví >>>
Zámecký pivovar Pardubice
foto lokace
zrušen asi 1910; 8 000 hl
Založen byl Vilémem z Pernštejna v roce 1507 a existoval do roku 1645 kdy byl spolu s městem poškozen, v roce 1650 byl obnoven a pivo se zde vařilo do roku 1909. maj.: hrabě Drasch
Paskov

 

Panský pivovar Paskov ; Stolbergův pivovar
foto lokace etikety
článek: Panský pivovar Paskov >>>
Pasovary

 

Obec ležela asi 10 km jihozápadně od Českého Krumlova, uprostřed cesty mezi obcemi Světlík a Slavkov ležela. Byla tu tvrz, dvůr i pivovar. Po roce 1950 obec zanikla.
Pátek

 

Premonstrátský pivovar Pátek
zrušen asi 1900; 1 000 hl; LN
Pavlov u Unhoště

 

viz Nový Dvůr
Pavlovice
Pivovar Pavlovice
zrušen 1885; VY
maj.: rytíř Manner
Pavlovice
Pivovar Pavlovice
V obci stával v panském dvoru zámeček, také pivovar na čtyři sudy. TC
Pecka
Pivovar Pecka ; Petzka
foto lokace
Pečky
Pivovar Pečky ; Petschkau
zrušen asi 1890; 4 000 hl; NB
maj.: baron Hrubý
Pelhřimov

 

Právovárečný pivovar Pelhřimov ; Měšťanský pivovar v Pelhřimově
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Pelhřimov >>>
Pernštýn

 

Pivovar Pernštýn
zrušen asi 1890; 150 hl; ZS
maj.: hrabě Mitrowský
Peruc

 

Zámecký pivovar Peruc
foto lokace
1749 – 1926; do r. 1940 stáčírna pivovaru Krušovice; 4 000 hl; LN
maj.: Thun-Hohenstein
Při jednáních o převodu nevyužitých staveb zdejšího zámku na jaře 2005 nabídlo Zemědělské družstvo Peruc obci i volný objekt někdejšího zámeckého pivovaru. Nicméně převod pivovaru závisel na dalším vývoji prodeje zámku.
Pětipsy
V 17. století zdejší zámek přestavěli Thunové, sídlily zde vrchnostenské úřady, ve východním křídle býval pivovar. CV
Petrohrad

 
 

Pivovar Petrohrad
foto lokace etikety
zrušen 1967; 10 000 hl; LN
maj.: hrabě Černín, Státní pivovar, 1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967 Severočeské pivovary n.p.; vařil mj. pivo Petrovar
Bývalý pivovar je zajímavým příkladem historizující architektury podle návrhu významného architekta Josefa Zítka. Dne 31.3. 1967 se v Petrohradě přestalo vařit pivo. Dělávala se tu sedmička (i černá), desítka, občas i dvanáctka a podle objednávek hostinských také kvasnicové. Pivovar jako objekt v roce 2005 stál a byů jedním z pomníků zašlé slávy obce. „Skončil, protože už nebyl rentabilní. Muselo by se zavádět moderní chlazení, což by prý bylo velmi drahé. Do té doby se pořád ledovalo; led se bral z přilehlého rybníka,“ vzpomínala Drahoslava Ptáková. V pivovaru dělala od 16 let, když skončil, zůstala v něm, jen jméno zaměstnavatele se změnilo. Bývala tam bylinkárna, v roce 2005 se sklepy využívaly ke zrání sýrů pro kralovickou společnost. „Rok a půl jsem dělávala ve varně pomocnici. Pracovala jsem i ve sklepě. Ženských nás tam dělalo hodně a oddřely jsme i ruční nakládku piva. Práce to byla náročná, ale vzpomínám na ty roky ráda,“ dodala D. Ptáková. Roční výstav kolem 25 000 hl, vaření, bednářské a další práce zajišťovalo kolem čtyř desítek lidí. Po zrušení někteří zůstali v obci, pro další to byl impuls k přestěhování, píše se v historických pramenech obce. Na degustacích vykazovalo pivo dobré výsledky a trvanlivost. Byla to i zásluha kvalitní vody, která se brávala ze zdroje u kaple za léčebnou. Podle toho, jak vyprávějí místní, pro Petrohrad platí heslo: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Zanikl nejen tamní pivovar, ale i další podniky a dnes už starousedlíci o obce nad současným Petrohradem jen melancholicky mávnou rukou. Pivovar se sladovnou byl postaven v neorománském slohu v letech 1862–1863 podle návrhu architekta Josefa Zítka. Hvozd s komínem pochází z roku 1870, Kotelna s vyšším komínem pochází z roku 1930, kdy proběhla modernizace technologie sladovny a varny. Výroba piva byla ukončena v roce 1967, pivovar by neunesl nutný přechod na strojové chlazení (do té doby se ledovalo – led se bral z přilehlého rybníka). Budovy pak osídlil podnik Léčivé rostliny Zbraslav a zřídil zde sklad a balírnu léčivých rostlin, ve sklepech zrály sýry. Interiéry pivovaru jsou vyklizené, nenalezneme zde žádnou technologii, jen holé místnosti.
Petrovice

 

Pivovar Petrovice ; Petrowitz
zrušen asi 1900; 200 hl; BN
maj.: K. Pecka
Petrovice

 

Pivovar Petrovice
zrušen asi 1900; 1 500 hl; PB
maj.: hrabě Barth
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Petrovice u Rakovníka

 

Pivovar Petrovice
Petr Holý z Chrástu založil na poč.16.stol. novou osadu, které bylo po zakladateli dáno jméno Petrovice. Byl zde poplužní dvůr, při něm tvrz, pivovar, krčma a 7 stavení. V soupisu majetku v obci z roku 1623 se píše o jednom pivovaru, v němž chyběla pánev. Vařilo se piva starého 30 varů, bílého tolikéž po 12 věrtelích. Byly zde 3 chmelnice. Vlastník panství Diviš Albrecht Helversen kolem roku 1700 v Petrovicích pivovar obnovil. Jeho syn Jan Ota r. 1707 převzal statek petrovický. Poněvadž otec zrušil pivovar v Modřejovicích, Jan Ota se zavázal, že bratr, který dostal Modřejovice, může do 5 let vařit pivo v Petrovicích.
Petrův Dvůr

 
 

 

Schwarzenberský pivovar Petrův Dvůr ; Hostinský pivovar Petrův Dvůr ; Družstevní pivovar v Petrově dvoře u Netolic
foto lokace
Název získal od majitele a zakladatele Petra Voka z Rožmberka. Vznikl v roce 1592. Byl součástí hospodářského dvora. Tvořil jeho zadní, jižní a také nejvýraznější část. Při vstupu do dvora z východního křídla byla hospoda, kde se zdejší pivo čepovalo, za šenkem byly byty a poté následoval vlastní pivovarský trakt s varnou, chladícím štokem, spilkou a protáhlou sladovnou, kterou ukončoval mohutný, hranolovitý hvozd. Vrchol hvozdu byl korunován elegantním štíhlým komínem, jehož vzhled naznačoval, že slad byl dokončován při vyšších teplotách a tudíž se zde vařívalo spíše tmavé
pivo. Ve svahu nad pivovarem se nacházelo sklepní hospodářství. Vzhled pivovaru odpovídal rozsáhlé a nákladné přestavbě v druhé polovině 19.století. Uplatnily se tu schwarzenberské stavební prvky – střídání režné cihly s omítkou a hrubým kamenným zdivem. Schwarzenbergové byly majiteli až do 20.let 20.století. V pivovaru se proslavil svou činností sládek Kořán, který zde ve vlastní minivarničce odzkušoval různé typy várek a takto získané poznatky předával dalším schwarzenbergským pivovarům. Po první světové válce v rámci pozemkové reformy předali Schwarzenbergové panství státu. Pivovar převzal Stání pozemkový úřad a přidělil jej Družstvu zaměstnanců a hostinských. Firma Družstevní pivovar s.r.o. zanikla v roce 1949, aniž se dočkala zestátnění. Pivovar produkoval až 20 000 hl piva ročně, v době před zánikem však jen 3 000 hl. PT
článek: Pivovar Petrův Dvůr >>>
Petřvald

 

Pivovar Velký Petřvald ; Gross Peterwald
zrušen asi 1935; 500 hl; NJ
maj.: Karel Stejskal
Nejvýznamnější postavou dějin obce 19. století je Václav Kudielka, jehož životní cesta byla spojena s výrobou piva a řízení pivovaru. V roce 1846 si koupil v tehdejším Velkém Petřvaldě dědičnou rychtu (fojtství) a současně si pronajal panský pivovar u zámku. V roce 1853 se stal také prvním starostou obce a byl jím 27 let až do své smrti. V roce 1869 si postavil nový parostrojní pivovar a vařil vynikající Petřvaldský ležák, kterým zásoboval široké okolí od Frenštátu až po Opavu. Pokračovatel rodinné tradice pivovarnictví byl syn Arnošt Kudielka.
Roku 1921 byl zakoupen Sokolem starý pivovar a jeho přestavbou získaly 4. září 1921 cvičenci novou sokolovnu, která sloužila nejen jim, ale i divadelníkům, a od roku 1928 zde bylo zřízeno i kino. V 70.letech 20.stol. byla budova přestavěna do současné podoby.
Pihel

 
 
 

Várečné společenstvo hostinských Pihel ; Pihl
foto lokace
5 000 hl; CL
Pivovar je uváděn při vrchnostenském dvoře k roku 1607. Tehdy ho vlastnil rod pánů z Dubé. V roce 1710 získali sloupské panství s pihelským pivovarem Kinští. Rozkvět novoborského kraje v souvislosti se sklářstvím přineslo i rozvoj pivovaru. Provoz je modernizován. Na konci 19.stol. začal tlak českolipského modernějšího pivovaru. Posléze si pivovar českolipské měšťanstvo pronajalo a využilo ho k expanzi na sever od města. Po první světové válce koupila pivovar Várečenská společnost hostinských. Úpadek podniku se však nepodařilo zastavit a kolem roku 1935 je pivovar uzavřen.
Posledním nájemcem byla paní Scheinerová. Vařilo se asi 2 000 hl piva ročně.
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Pirkštejn
Pivovar hraběte Kinského Pirkštejn (Sloup) ; Bürgstein
zrušen asi 1900; 500 hl; CL
Písek

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 
 

 
 

 
 
 

Právovárečný měšťanský pivovar v Písku ; Pivovar a sladovna pravovárečného
měšťanstva v Písku

foto lokace
1740 – 1952; 30 000 hl
1948-1952 Komunální podnik. Vznikl přestavbou
jižního křídla píseckého hradu.
Již v roce 1327 udělil král Jan Lucemburský městu Písek listinu s tzv. mílovým právem, což znamenalo, že ve vzdálenosti jedné míle nebo dvou hodin pěší chůze od města se nesmělo vařit pivo. Poddaní v tomto okruhu si jej byli nuceni odebírat z Písku. Výroba piva ještě tehdy probíhala v jednotlivých domech zámožnějších občanů, kde se střídali řadou jeden za druhým. První obecní pivovar byl v Písku zřízen v roce 1517 v zadní části královského hradu. To proto, aby zde mohli své várky vařit i méně majetní občané. Před rokem 1620 bylo ve městě osm sousedských domácích pivovarů, kde se vařilo ročně přibližně 8000 hektolitrů. Měli pravděpodobně společného sládka. „Do zelí“ místním lezl pivovar dominikánského kláštera, který si směl vařit pivo jen pro potřebu konventu. Pivo si však odtud odnášeli mnozí měšťané a klášter se proviňoval i tím, že ve svých sklepích skladoval cizí piva a pomáhal s jejich nelegálním dovozem do města. Proto byl po celou dobu své existence (1679-1787) předmětem sporů s městskou obcí. Písecká obec si zřídila v roce 1728 pivovar také v blízké Putimi, kde se vařilo pivo pro deputátní účely a vesnické hospody. Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku 1880. Poslední dva pivovary v Písku si mnozí ještě pamatují i když jeden z nich již neexistuje. Stál v Gregorově ulici, původně soukromý zvaný Maxův, později odkoupený Občanskou právovárečnou společností v Písku a naposledy zvaný Rolnický. Doba jeho působnosti je zhruba od roku 1878 do roku 1948. Slavnostní otevření zbrusu moderního strojního Pivovaru právovárečného měšťanstva v Hradišťské ulici, se událo 19. prosince roku 1883. Pivovar se stal velkou konkurencí pro občanský rolnický pivovar. Jeho historie se bohužel uzavřela v roce 1953.
Pivovar právovárečného měšťanstva byl podle velikosti v okrese druhý (po Schwarzenberském pivovaru v Protivíně, který vařil zhruba 1,5 krát více piva), zaměstnával zhruba 50-60 osob a v době ledování najímal ještě další. V roce 1896 již deset let pracoval nový pivovar v Hradišťské ulici, zatímco starý pivovar v sousedství bývalého hradu byl zcela přebudován na sladovnu. Společnost Právovárečné měšťanstvo v Písku tvořili dočasní vlastníci 149 domů ve městě o 147 podílech, s nimiž bylo várečné právo spojeno. Toto právo příslušelo k domům čp. 1-26, 28-42, 44-63, 65-68, 72-90, 92-110, 112, 114-119, 122, 123, 125-145, 147-154 a 156-158 s celým podílem a k domům 69-71 a 161 s podílem polovičním. Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar a sladovnu, domy čp. 161 a 162, hostinec u sv. Václava čp. 1 a několik pozemků a polností s vlastní rostlinnou výrobou i chovem potřebného dobytka k dopravě surovin a rozvozu piva. Pivovar spravovala pětičlenná správní rada, které v roce 1896 předsedal Karel Lukáš. Zhruba čtvrtina odbytišť piva z tohoto pivovaru byla v Písku a téměř 90 procent místních hostinců písecké „měšťanské“ pivo čepovalo. V Písku se dále čepovala piva: písecké z Občanského pivovaru, protivínské, volyňské, plzeňské a smíchovské. V hospodářském roce 1895-96 se v pivovaru vyrobilo 28 991 hektolitrů piva. Hrubý příjem činil 269 509 zl 75 kr, vydání 216 108 zl 78 1/2 kr. Čistý zisk pak představoval 44 477 zl 42 1/2 kr a z nich si 25 725 zl rozdělili podílníci. Na každý podíl připadlo 175 zlatých. Veškeré jmění pivovaru bylo 534 422 zl 16 kr (např. jenom zásoba ledu ve sklepích představovala částku 21 539 zl 96 kr).
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Pivovar a sladovna pravovárečného měšťanstva v Písku“, Písek (majitel pravovárečné měšťanstvo).
Novým vlastníkem bývalého píseckého měšťanského pivovaru se za dva milióny korun stal v únoru 2003 Platan Protivín. Šlo o poměrně rozsáhlý areál bývalého pivovaru právovárečného měšťanstva, který byl postaven na počátku osmdesátých let 19. století a kde se naposledy pivo vařilo v roce 1952. V posledních letech město areál pronajímalo různým podnikatelům Výhodná kupní cena byla podmíněna tím, že areál bude do pěti let rekonstruován. „Pro náš záměr je areál bývalého měšťanského pivovaru výhodný svou polohou blízko centra města, jehož obyvatelé jsou dlouhodobě našimi hlavními zákazníky. Pivovarské ležácké sklepy přímo vybízejí k rekonstrukci v dobovém stylu a k provozování jako historická pivnice,“ informoval ředitel protivínského pivovaru Jaroslav Kovaříček. Kulturně-společenské centrum vznikne do roku 2008 z objektu ležáckých sklepů bývalého měšťanského pivovaru v Písku – Hradišti. Protivínská s.r.o. Městský pivovar Platan, která nemovitost v roce 2003 za dva miliony korun od města koupila, zde chce nákladem asi 50 milionů korun zřídit exkluzivní restauraci a pivnici s celkem 220 místy u stolu, pivovarnické muzeum, sál pro exkurze a expediční sklad Platanu.
Sladovna v Písku stojí na zbytcích městských hradeb a části někdejší nárožní věže hradu. Podobu, jakou známe,
získala v průběhu druhé poloviny 19. století a její sláva vyvrcholila v první půlce století minulého. Zánik se spustil
pozvolna za druhé světové války. Sladovna poznala obě „fronty“: skladoval se tu proviant pro wehrmacht, později tu našli ubytování rudoarmějci. Po válce se sice začala výroba sladu znovu rozvíjet, ale v roce 1948 byl právovárečný pivovar znárodněn a po pěti letech zrušen. Sladovna se stala odloučeným pracovištěm protivínského pivovaru a s ním později přešla pod Jihočeské pivovary. Provoz sladovny byl definitivně zastaven roku 1973.
V budově sklepů je po náročné rekonstrukci v provozu Staročeská krčma kterou provozuje stejná společnost jako obdobný podnik v Dětenicích.
Rolnický pivovar v Písku
foto lokace etikety
1889 – 1943; 10 000 hl
Pravděpodobně v roce 1878 jej vystavěl v tehdejší Poštovní ulici ( dnes Gregorova ) Vojtěch Maxa. Po jedenácti letech byl prodán nově utvořenému Právovárečnému občanstvu a pivovar změnil název na Občanský. V roce 1910 byly opět změna majitele. Odkoupilo ho družstvo zastupované B. Jermanem z Volyně a název byl Rolnický pivovar a skladiště v Písku. V roce 1942 byla činnost pivovaru zastavena a nebyla obnovena ani po konci války. Postupná devastace neudržovaných objektů vyústila v zimě 2004 – 05 i přes nedořešenou restituci k demolici všech objektů. Dnes se v místě bývalého pivovaru nachází soubor bytových domů.
Pivovar kláštera Dominikánů
Od roku 1679, vlastníkem byl dominikánský klášter. Situován byl na pravé straně v dnešní Šrámkově ulici vedoucí ke známé Putimské bráně. V roce 1887 byl zrušen klášter i pivovar. Nedochovaly se z něho žádné stavby ani jiné pozůstatky a na jeho místě pod dnešním hotelem Bílá růže lze najít pouze bytovou zástavbu.
Pivoň

 

Zámecký pivovar Pivoň ; Pivoňka (Mnichov) ; Schlossbrauerei Stockau ; Gräf.Bräuhaus Stockau
foto lokace
zrušen 1946; 5 000 hl; DO
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 2. >>>
Planá

 

Pivovar Planá ; Plan
zrušen asi 1905; 3 000 hl; TC
maj.: hraběnka Nostic-Reineková
Měšťanský pivovar Planá ; Bürgerliche Brauerei Plan
1573 – 1942; 5 000 hl; TC
vyráběl mj. Plánské pivo 10o
Planá u Plzně; Planá nade Mží

 

Rolnický akciový pivovar v Plané ; Nývltův parostrojní pivovar a sladovna Planá u Plzně ; Dampfbrauerei Plan bei Pilsen
foto etikety
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas díl.2. >>>
článek: Pivovar Planá u Plzně >>>
Plandry

 

Pivovar Plandry ; Preitenhof
zrušen asi 1905; 800 hl; JI
maj.: A.Dobřanská
Pivovar v Plandrech měl být založen někdy před rokem 1749. Jiné prameny však uvádějí jako rok založení až 1810. Výroba piva v obci poblíž Jihlavy skončila na začátku 20. století -zřejmě v roce 1907. Pivovar fungoval v prostoru nynějšího kulturního domu, což kdysi býval hostinec. Pivovar stál hned vedle. Obě budovy tvořily téměř jeden celek. Provoz bral vodu ze studny za zámkem. Voda proudila dřevěným potrubím. Plandry pro sládky neskýtaly žádné výnosné příjmy. Největší dochovaný výstav je necelých 3 000 hektolitrů – z roku 1873. Poslední dochovaný výstav ze sezony 1903 až 1904 dosáhl 1 138 hektolitrů. Pivovar byl zrušen a přeměněn na sklad německobrodského piva. Budova v centru obce přežila obě světové války – nikoliv ale dobu komunismu. Nejdříve se generální přestavby v akci „Z“ dočkal hostinec, který byl v letech 1973 až 1974 přebudován na kulturní dům. O rok později se pokračovalo v budovatelském nadšení, které znamenalo konečnou i pro objekt někdejšího pivovaru.
Plánice

 

Panský pivovar Plánice
zrušen 1935; 5 000 hl; KT
maj.: J. Wallis
Plav ; Plavnice

 

Pivovar Plav ; Plavnice
foto lokace
zrušen 1935; 1 000 hl; CB;
maj.: Hospodářské nájemné družstvo
článek: Pivovar Plavnice >>>
Počátky

 
 
 

 

Právovárečný měšťanský pivovar Počátky
zrušen 1942; 2 000 hl; PE
Právovárečný měšťanský pivovar Počátky byl zrušen v roce 1942. V roce 1960 část objektu začala sloužit jako kino a kvalitní pivovarské sklepy nebyly novými správci objektu příliš ceněny. Hluboké sklepy, které byly vybudovány asi z bývalých příkopů před hradbami, byly v období 1954–1957 zčásti bouračkou zasypány, podlaha vyrovnána, začali zedníci křivé zdi uvnitř vyrovnávat a vyzdívat a upravovat. Místo, kde dříve ve velkých sudech zrálo pivo, tehdejší správci kina zaplnili tunami popela a zavezli sutí. Sklepy byly zanesené až po klenbu stropu.
Rekonstrukce kina a přilehlých objektů na multifunkční kulturní centrum v Počátkách byl zahájen na jaře roku 2009. V jeho rámci byly přebudovány tři objekty bývalého pivovaru, z nichž jeden sloužil od roku 1956 jako kino a zbývající dva nebyly dlouhodobě využívány.
Podbořany

 

První parostrojní pivovar a sladovna Podbořany ; Podersam
foto lokace
zrušen 1923; 12 000 hl; LN
Menší pivovar hraběte Salma-Reifferschieda byl pronajímán různým nájemcům a zanikl v roce 1925. Objekt bývalého pivovaru přímo na podbořanském Masarykově náměstí byl přestavěn na obchodní dům.
Podhořany u Ronova

 

Pivovar Podhořany
zrušen 1905; 1 000 hl; CR
maj.: O. Riedel
Budovy přebudovány na lihovar.
Podhrad

 

Pivovar Podhrad ; Pograth
foto lokace
zrušen asi 1935; 500 hl; CH
maj.: F. Krieger
Roku 1860 koupil podhradské panství Johann Gottfried Opitz ze Saska. Opitzové zahájili v roce 1872 kompletní přestavbu původní tvrze a vybudovali z ní zámeček v neogotickém stylu. Obdobně byly upraveny budovy poplužního dvora a postaven pivovar navazující na nově založený zámecký park.
Podhůří
Pivovar velkostatku Podhůří
zrušen asi 1900; 200 hl; PJ
Podkováň

 

Společný pivovar a sladovna v Podkováni, akciová společnost
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Podkováň >>>
Podzuklín (Strašín)
Pivovar při dvoru Podzuklín
zrušen asi 1900; 100 hl; KT
Pohoří na Šumavě
Od r. 1717 zde byl panský pivovar. Dnes je Pohoří částí Pohorské Vsi.
Poláky
Grundův pivovar Poláky
zrušen asi 1910; 2 000 hl; CV
Polná

 

Kateřinský pivovar Polná
foto lokace
1867 – 1927; 4 000 hl
maj.: Clam-Gallas
článek: Historie pivovarnictví v Polné >>>
Měšťanský pivovar Polná
foto lokace
Postoloprty

 
 

 

Schwarzenberský pivovar Postoloprty
foto lokace
1562 – 1946; 40 000 hl; LN
Původní barokní budova vznikla v letech 1692-1695 podle návrhu vlašského stavitele G. A. Maggiho a po roce 1860 tu vznikly zajímavé objekty chladímy a varny. Devastovaný pivovar slouží jako sklad. Tahanice kolem nevyjasněných
majetkoprávní vztahů po firmách v konkursním řízení či likvidaci oddalovalo v roce 2000 opravu významné památky budov pivovaru
Poutnov

 

Pivovar Poutnov
zrušen asi 1910; 200 hl; KV
maj.: hrabě Beaufort-Spontin
Plasy

 

Zámecký pivovar Plasy ; Knížecí pivovar v Plasech ; Schlossbrauerei Plass
foto lokace etikety
1724 – 1967; 20 000 hl; PS
Státní pivovar, 1948-1957 Západočeské pivovary n.p., 1958-1964 Plzeňské pivovary n.p., 1965-1967 Západočeské pivovary n.p.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>
Plumlov

 

Pivovar knížete Lichtensteina Plumlov
foto lokace
článek: Pivovar Plumlov >>>
Plzenec ; Starý Plzenec

 

Staroplzenecký pivovar v Plzenci u Plzně ; Alt – Pilsner Brauerei ; Alt-Pilsenetzer Bräuhaus A.G. in Alt-Pilsenetz
foto lokace
článek: Pivovar Starý Plzenec >>>
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plzence Starého >>>
Pňovice

 
 

Pivovar při statku Pňovice
zrušen asi 1885; 100 hl; OL
V urbáři bývalého panství šternberského z roku 1652 je uvedeno, že v Pňovicích se nachází kromě nově vkusně zbudovaného zámečku také pivovar a vinopalna, kteréžto podniky vynášely tehdy 1800 zlatých ročně. Pňovický velkostatek vůbec přinášel svým majitelům, pánům z Lichtensteina, tři hlavní zdroje příjmu, o nichž se spisovatel Wegener vyjádřil ve své hospodářské knížce velmi příkladně: „Schäfereien, Bräuhäuser und Teich machen die böhmischen Herren reich.“ (v překladu: „Ovčíny, pivovary a rybníky dělají české pány bohatými.“ ).
Sledujeme tedy pouze historii pivovaru a vinopalny. V těchto podnicích bývalo vrchnostem největší podporou právo donutit podané k odběru vlastního piva panského a kořalky. A tak čteme, že z Pňovic museli bráti pivo Želechovice, Brdíčko, Újezd, Rybníček atd. Ve staré gruntovní knize jsme našli zprávu: „Krčmář ve Štarnově dal do piňovických důchodů v roce 1679 za pivo 12 tolarů aneb 11 hřiven 4 denáry…“ Krčmáři nesměli bráti pivo z cizího panství, kdo zákaz překročil, byl trestán vězením a ještě pokutou. Ani podaní nesměli choditi jinam na cizí pivo, nebo doma si dělat patoky.
Z dopisu panství šternberského víme, že v roce 1725 měl pivovar v Pňovicích 63 várek, což neslo 9000 zlatých. Tak byl pivovar důležitou položkou v panských důchodech
V záznamech z roku 1805 napsáno o Pňovicích, že zámeček byl docela zanedbaný, ve vesnici bylo 85 domů, 547 obyvatel, z toho 10 židů. Vrchnostenský pivovar se uvádí ještě v roce 1839, kdy vyhořel. Na konci minulého století koupila obec zrušenou palírnu a přebudovala ji na školu. Pivovar byl zrušen před rokem 1895.
Poběžovice

 

Pivovar Poběžovice ; Ronšperk ; Brauerei Ronsperg
foto lokace
zrušen 1890; 3 500 hl; DO
maj.: hrabě Coudenhove; V 18. stol. v provozu pivovar (název Ronšperk užíván od 15. stol. do r. 1945)
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 1. >>>
Poděbrady

 

Akciový pivovar a sladovna Poděbrady ; Městský právovárečný pivovar v Poděbradech
foto lokace etikety
Zámecký pivovar knížete Hohenlohe v Poděbradech ; Zámecký parostrojní pivovar v Poděbradech ; Poděbradský panský pivovar
foto lokace
1885-1912; 5 000 hl
Podlažice
Pivovar Podlažice
zrušen asi 1905; 1 500 hl; CR
maj.: biskupství v Hradci Králové
Podmokly

 

Pivovar v Podmoklech
foto lokace
1717 – 1942; 1 500 hl; RO
maj.: M. Hlaváčová; Zámek a pivovar zůstaly ve šlechtických rukou až do roku 1869. Zámek stojí dodnes v čele rozsáhlého obdélného dvora, na jehož druhém protilehlém konci se nacházejí objekty bývalého pivovaru.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 2.díl >>>
Podolanka

 

V roce 1671, když Rašín z Rýzmburka prodával statek Cvrčovice svobodnému pánu Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode, dohodli se na ceně 11000 zlatých rýnských a 200 zlatých rýnských klíčného. Ve výčtu prodávaného majetku se vedle již
obvyklých věcí také objevil pivovar, měděná pánev a další pivovarské potřeby. Ale ani Anna Barbora si cvrčovický statek nepodržela dlouho. Prodala ho již v listopadu roku 1682 Heřmanovi Jakubovi Černínovi z Chudenic, majiteli sousedního vinořského panství. Jakub Černín za vsi Cvrčovice, Kostomlátky a Podolanku, poplužní dvůr, kovárnu, filiální kostel,
pivovar, jednu vrchnostenskou a dvě svobodné krčmy zaplatil 29000 zlatých rýnských a 300 zlatých rýnských klíčného. PAV
Podolí u Brna

 

Pivovar a sladovna Podolí
foto
zrušen kolem roku 1885; max. 1 000 hl; BY
majitelem byla Kapitula chrámu sv.Petra v Brně Obec se stala významnou hospodářskou základnou brněnské kapituly a od poloviny 16.století hlavní obcí panství. Do této doby spadá také přestavba dvora a stavba pivovaru.
článek: Kapitulní pivovar v Podolí u Brna >>>
Pohled

 

Pivovar Pohled ; Frauenthal
Písemná zmínka o pivovaru je z poloviny 18.stol., založení bylo však podstatně dříve. Patrně souvisel se zdejším cisterciáckým klášterem. Poslední majitel byl hrabě Clam-Gallas a nájemce Josef Vorel. Zrušen byl asi v roce 1890, ročně zde vyrobili kolem 500 hl piva. V roce 2003 z budov pivovaru zbyl jen komín. HB
Police

 

Pivovar Police
zrušen asi 1900; 1 000 hl; TR
maj.: baron Vražda
Police nad Metují

 

Měšťanský pivovar Police nad Metují
1420 – 1948; 7 000 hl; NA
Poličany

 

Pivovar Poličany
zrušen asi 1890; 1 500 hl; TU
maj.: hraběnka Aichelbergová
Polička

 

Měšťanský pivovar v Poličce
foto lokace
V provozu.
článek: Měšťanský pivovar Polička >>>
článek: Kapitoly z pivovarské historie města Poličky >>>
článek: Vandry po historických pivovarech, díl druhý: Pod pokličkou v Poličce >>>
Popelín

 

Pivovar Popelín
zrušen asi 1880; 500 hl; JH
maj.: J. Kalina
Popovice

 
 

 
 
 

Parostrojní pivovar a sladovna Popovice
foto lokace
zrušen 1935; 5 000 hl; JC
maj.: J. Hervert
Ve své době vyhlášený a dodnes často vzpomínaný Popovický pivovar založil v roce 1818 Jan Kazda, tehdejší majitel popovického velkostatku. Pivovar navazoval na tradici vinopalírny, která byla součástí velkostatku. V roce 1877 byly statek a pivovar zakoupeny manžely Hervertovými. Josef Hervert začal roku 1906 budovat cihelnu a do provozu ji uvedl v roce 1908. Syn Hervertových Julius rodinný podnik natolik zadlužil, že v roce 1927 pivovar i cihelnu musely převzít do svého majetku Rolnické družstevní podniky v Jičíně. Roku 1935 koupil statek i s pivovarem Čeněk Svoboda, který sice nedokázal pivovar udržet v provozu a v roce 1937 jej zrušil.
Postupice

 

Šternberský pivovar Postupice ; Postupitz
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 700 hl; BN
Potštát

 

Panský pivovar Potštát
zrušen asi 1900; 2 000 hl; PR
posl.maj.: hrabě Desfours-Walderode
Městský pivovar Potštát ; Bodenstadt
Děd českého krále Jiřího z Poděbrad, Boček, vydal pro Potštát nejstarší privilegium roku 1388, jímž byl městu darován pivovar. To byl počátek tzv. právovárečného měšťanstva, které pivovar spravovalo. Privilegium je nejstarší listinou státního okresního archívu.
Věž na náměstí je asi posledním zbytkem bývalého městského pivovaru. Tento pivovar v Potštátě stával uprostřed náměstí za touto věží a byl zbořen při velké rekonstrukci města po požáru, které město postihlo. Bylo to někdy po r. 1830, protože v tomto roce je ještě zakreslen na mapě katastru. Dokazuje to např. tento přetisk měděné matrice z roku 1826 (Okresní archiv Přerov ), kde je patrné, že tento pivovar stojí napravo od věže.
Potštejn

 

Zámecký pivovar Potštejn
foto lokace etikety
1755 – 1910; 2 5 00 hl; RK
maj.: baronka Dobřanská
V roce 1490 koupil panství Vilém z Perštejna, nejbohatší šlechtic v království. Jako znamenitý hospodář založil v Potštejně dvůr a pivovar. Zchátralý areál bývalého pivovaru u zámku měl na počátku roku 2006 nového vlastníka. Po generální opravě tu měla vzniknout kovolitecká dílna a přiléhající pozemek směrem k centru měl být využit jako parčík s prolézačkami.
Poučník u Karlštejna
Pivovar Poučník
foto
Vařil pivo pro hrad Karlštejn. Výroba ukončena roku 1901, dále sklad liteňského piva.
Pozořice

 

Pivovar Pozořice
foto
Bývalý pivovar je blokem domů na náměstí. Ty vznikly rozdělením budovy bývalého panského pivovaru po parcelaci roku 1923. Dům č.p. 247 je v majetku obce, ostatní domy č.p. 244, 245, 246, 247 a 248 jsou soukromé. K panskému pivovaru patřila i lednice. Byla vedle lesního úřadu.
článek: Pivovary na pozořickém panství >>>
Prachatice

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
 

Měšťanský pivovar Prachatice ; Bürgerliche Brauerei Prachatitz
foto starého foto nového lokace starého lokace nového
1569 – 1949; 10 000 hl
Rumpálův dům, který původně patřil bohatému měšťanu Šebestiánu Rumpálovi. Jeho rodina měla dům v držení dlouhé desítky let. Nakonec ho ale prodala městu a to v něm zřídilo pivovar. Jako místo měšťanského pivovaru byl zvolen patricijský dům uprostřed východní strany náměstí. Podle jednoho z dávných vlastníků nese dům dodnes označení „Rumpálovský“, nebo též „Rumpálův.“ Pivovar zde podle pramenů oficiálně vznikl roku 1569. Při velkém požáru města v roce 1832 sice zčásti vyhořel také původní měšťanský pivovar, při přestavbě však došlo i k jeho rozšíření a jedna z jeho provozních částí (ležácký sklep) musela dokonce být přesunuta mimo městské jádro. S technologickým pokrokem typickým pro 19. století se při vaření piva začala v měšťanském pivovaru zavádět technologie spodního kvašení, která vyžadovala více prostoru. Pivovar stísněný okolní zástavbou tak přestával vyhovovat. Nový začal vznikat na přelomu 60. a 70. let 19. století a pro jeho stavbu bylo vybráno místo v bezprostřední blízkosti města, dostupné Píseckou branou, v jehož blízkosti navíc vyvěral přírodní pramen vody. Po 2. světové válce je vysídleno zdejší německé obyvatelstvo, město se vylidňuje, ztrácí na síle a hospodářsky upadá. To se odráží i na pivovaru, který po všech historických útrapách nakonec nepřežije komunistický převrat a roku 1949 je v něm s konečnou platností ukončen provoz. (zdroj: web Pivovaru Prachatice)
článek: Pivovary a minipivovar v Prachaticích >>>
Schwarzenberský pivovar Prachatice
foto lokace
1598 – 1900; 2 000 hl
Vybudován v areálu tzv. Bartošova mlýna. Vrchnostenský pivovar (eggenberský a od roku 1719 schwarzenberský) postupně získával navrch a byl neustále vylepšován. Panský pivovar, který shodou okolností vyhořel už v 17. století, přestával být pro vrchnost dostatečně perspektivní, a tudíž pro měšťanský pivovar už nepředstavoval silnou konkurenci. V roce 1899 Schwarzenberský pivovar další požár, v jeho historii už poslední. Prachatickou panskou tradici výroby piva už se po něm obnovit nepodařilo. Objekt knížecího pivovaru začal fungovat jako sklad a stáčírna piva a tuto funkci si zachoval vlastně až do 90. let 20. století. (zdroj: web Pivovaru Prachatice)
Prachatická radnice nabízela v březnu 2005 k prodeji tři budovy bývalého pivovaru. Zájemcům je chtěla prodat za 162 až 362 tisíc korun. Noví majitelé by budovy měli opravit. Město se totiž chystalo zrekonstruovat zhruba za 20 milionů korun jen čtvrtou, historicky nejcennější budovu. Chátrající památkově chráněné objekty u městského stadionu a plaveckého bazénu by měly do budoucna sloužit jako oddechové a sportovní centrum. Bývalý pivovar tvořily čtyři budovy. Poslední roky byly ale opuštěné a chátrají. Město nemělo peníze na obnovu celého areálu. Prachatická radnice chtěla investovat miliony korun do opravy Knížecího pivovaru. Tato kulturní památka byla v roce 2005 ve špatném technickém stavu a celý areál, který měl několik historických budov, už patřil městu, které jej vykoupilo od soukromého majitele. Komplex Knížecího pivovaru měl vytvořit rozvojovou plochu a zázemí pro celý sportovní areál. Zastupitelé rozhodli, že některé domy prodají soukromým vlastníkům, kteří ale budou muset předložit jasné podnikatelské záměry a finanční nabídky. Hlavní budova měla zůstat v majetku města a podle zpracovaného projektu zde plánovali vytvořit víceúčelový objekt, který měl sloužit jako vlastní zázemí sportovního areálu.
Opuštěný areál Knížecího pivovaru v Prachaticích, jedné z významných kulturních památek ve městě, která se už řadu let nacházela ve velmi špatném technickém stavu, čekala v roce 2006 první část komplexní rekonstrukce. Celý areál se skládal z několika historických budov a město ho vykoupilo před několika lety od soukromého vlastníka s cílem začlenit ho do komplexu městského stadiónu a plaveckého bazénu.
Praskolesy
Pivovar při dvoru Praskolesy
Pivovar se nacházel na břehu Černého potoka. Byl poničen povodní 25.5.1872 a poté zanikl. ; 200 hl; BE
Prášily

 

Schwarzenberský pivovar Prášily ; Brauerei Stubenbach
foto lokace
zrušen 1930; 2 000 hl; KT
Pivovar byl přestavěn v letech 1928–1929 na chatu KČT.
Prašný Újezd

 

Pivovar Prašný Újezd
foto lokace
zrušen 1905; 200 hl; RO
maj.: František Spěvák
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 1.díl >>>
Pravonín

 

Kulichův pivovar Pravonín ; Prawonin
zrušen asi 1880; 50 hl; BN
Proseč pod Křemešníkem

 

Pivovar Proseč
zrušen asi 1900; 1 500 hl; PE
maj.: hrabě Waldstein
Prostějov

 
  

 
  

 
 

Akciový pivovar se sladovnou Prostějov
foto lokace etikety video
článek: Pivovarský místopis – Prostějov >>>
Dvořákův-Binkův pivovar Prostějov
foto lokace
Nedaleko centra (Dykova 8 ) naleznete tzv. Dvořákův (Binkův) pivovar. Rodina Dvořáků jej založila někdy kolem roku 1875. Posléze se dostal do vlastnictví rodiny Binků. Pivovar vyprodukoval nejvíce kolem 30 000 hl moku za rok. Varny pivovar naposledy vařily v roce 1943. Po znárodnění byl do areálu přestěhován lihovar. Palírna U zeleného stromu tu sídlí dodnes. Původní stavby byly postupně nahrazovaný novými, z pivovaru zbyly již jen sklepy.
Pivovar bratří Winterů Prostějov ; Winterův pivovar v Prostějově
foto lokace
Ještě blíže centru Prostějova (Blahoslavova 13), vlastně v sousedství Dvořákova pivovaru, se setkáte se zajímavou stavbou sladovny Castello. V těchto místech stával snad již od 16.století pivovar právovárečného měšťanstva. Roku 1873 byla založena Veřejná obchodní společnost Brüder Winter, která koupila objekty prostějovského městského pivovaru. Společníky se stali nejdříve bratři Friedrich a Moritz Winterové. Veškerá tíha podnikání však ležela na bedrech Moritze. Friedrich, bývalý herec, žil spíše uměním, psal poezii, divadelní hry a o podnikání se téměř nezajímal Těžce nemocnému Friedrichovi nabídl východisko jeho bratr Heinrich, který mu nabídl směnu jeho majetkových podílů ve společnosti za své podíly v Haňovicích. Moritze tak, jako veřejného společníka, v roce 1896 nahrazuje Heinrichův syn Karel, o dva roky později i jeho bratr Bruno.
Heinrich Winter, vědom si vzrůstající konkurence a překonaného způsobu získávání zkušeností a učení se za pochodu, nenechává nic náhodě a před vstupem obou synů do podniku věnuje veškeré úsilí tomu, aby byli na svou budoucí úlohu náležitě připraveni. Oba jsou poslání na studium na nově založenou akademii do Mnichova, kde studují pivovarnictví, sladovnictví a produkci lihovin, ale také obchodní dovednosti nutné k udržení firmy s mezinárodní pověstí. . Krátce po návratu do Prostějova se Karel a Bruno pouští do rozsáhlé modernizace podniku (té nepřímo pomohl i rozsáhlý požár továrny v roce 1896). Provoz pivovaru a sladovny je automatizován, jsou zavedeny nové metody balení, skladování a expedice, je vybudována železniční vlečka a podniková laboratoř, je zavedeno parní topení, instalovány dálkově ovládané termostaty, výrobna ledu, vybudováno je zázemí pro sezonní dělníky, kantýna, atd. O jak dalekosáhlé změny v podniku šlo svědčí i zmínka o změně způsobu pohonu všech strojů v podniku. Dle dřívějšího modelu byla z centrální strojovny energie parních strojů rozváděna pomocí řemenových převodů .Vzhledem k rozlehlosti areálu docházelo až k 50% ztrátám energie. Bruno Winter nechal instalovat dva zcela nové parní stroje sloužící k pohonu elektrických generátorů. Tyto dodávaly elektřinu elektromotorům potřebným k pohonu všech strojů v továrně.
Provoz uvařil kolem 10 000 hektolitrů piva ročně. Bratří Winterové svůj pivovar uzavřeli v roce 1913 a provozovali v areálu již jen sladovnu. V roce 1913 se sešli tři prostějovští pivovarníci, kteří si navzájem konkurovali a uzavřeli dohodu. Za nějaké odstupné zanikl pivovar Bratří Winterů a jeho zákazníky si přebraly tehdejší pivovary Akciový pivovar v Prostějově a Dvořák & Binko. Winter však nelenil a do deseti let vzniká z bývalého pivovaru továrna Kornolith, které byl také spolumajitelem; a ta se úspěšně podílela na rozvoji konfekčního průmyslu
Protivín

 

Schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Protivín >>>
Proudkovice

 

Pivovar při statku Proudkovice (Podmoky)
zrušen asi 1880; 100 hl; PB
Prštice u Brna
Pivovar Prštice
Průhonice

 

Pivovar Průhonice ; Pruhonitz
zrušen asi 1890; 1 500 hl; PAZ
maj.: hrabě Nostic
Prunéřov

 
 

 

Pansky pivovar Prunéřov ; Brauerei Brunnersdorf
foto lokace etiket
1648 – 1967; max. 38 500 hl
rod Karschů (posl.- Emanuel Karsch) vlastnil podnik do roku 1945, tehdy se tu vařilo Brunnersdorfer Bier; 1945-1946 národní správa; 1946 Družstevní dělnický pivovar; 1947-1948 státní pivovar; 1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967 Severočeské pivovary n.p. Louny
Pivovar byl uveden do provozu v roce 1648 a jeho prvním majitelem byl Bohuslav Felix z Fictumu, kterému byl po prohrané bitvě na Bile hoře odebrán. Pivovar připadl rodu Martiniců (spolu s celým Prunéřovem) a byl děděn až do roku 1773, kdy rod Martiniců vymřel po meči. Obec převzal František Karel z Ahnikovske větve, ale i ten zemřel bez mužského potomka, takže panství roku 1791 zdědila dcera Františka Michala Marie Anna z Althanu. Po druhé světové válce pivovar připadl státu a následně pivovarským podnikům, kteří se v jeho vlastnictví střídali až do roku 1960, kdy ho koupily Severočeské pivovary n. p. Louny a využívali jej až do roku 1967, kdy byl pivovar nadobro uzavřen. V roce 1982 budova pivovaru ustoupila těžbě uhlí.
Prusy

 

Pivovar Moravské Prusy
zrušen asi 1880;
200 hl; VY
Pivovar byl v Moravských Prusích (nikoliv v Boškůvkách) v 19.století do doby, kdy ukončil svou činnost součástí statku moravskopruského a náležel panství slavkovskému, jehož vlastníky byli Kounicové ze Slavkova. V roce 1926 při parcelaci velkostatku získala budovy bývalého pivovaru soukromá osoba, která zde provozovala zemědělskou výrobu. V letech kolektivizace užívalo budovy JZD Moravské Prusy. Byt v hlavní budově užívali původní vlastníci až do své smrti.
Krátce sloužili budovy jako sklad Jednotě Vyškov. V roce 1991 prodala jediná dědička původních vlastníků již zchátralé budovy další soukromé osobě, která zde po krátkou dobu provozovala chov kalifornských žížal. Další vlastník provedl v roce 1999 v důsledku havarijního stavu demolici hlavního objektu bývalého pivovaru. V roce 2002 existovala pouze budova bývalých stájí, která je však podstatně mladší a je využívána jako sklad.
Přebuz

 

Obecní pivovar Přebuz ; Frűhbuss
zrušen asi 1890; 1 000 hl; SO
Přečín

 

Schwarzenberský pivovar Přečín
zrušen 1885; 300 hl; PT
Předboř

 

Pivovar Předboř
zrušen asi 1900; 500 hl; PAV
maj.: Novoměstská piaristická kolej
Předhradí

 

Pivovar Rychmburk
foto lokace
článek: Pivovar Rychmburk >>>
Předklášteří u Tišnova

 

Pivovar Předklášteří u Tišnova ; Klášter Tišnov ; Tischnowitz-Vorkloster
Přední Chlum

 
 
 
 

Pivovar Přední Chlum
zrušen asi 1900; 200 hl; PB
maj.: Jan Geisselreiter
Při snížení hladiny přehradní nádrže v Kamýku nad Vltavou byly v říjnu 2003 odkryty základy velice známé hospody na Šefrovně v osadě Přední Chlum a přilehlého pivovaru. Plaveckou hospodu, které voraři říkali Palus, postavili ve dvacátých letech dvacátého století. Ještě 28. května 1956 tu nocovalo několik vorařů, kteří plavili dřevo na pilu v Kamýku. U kamenných základů slavné hospody stojí jako pomník vykotlaná vrba obalená bahnem. Pivovar vařil tři hektolitry piva denně a koupit jste ho mohli jen v přilehlé hospodě. První známý sládek se jmenoval Šefr. Odtud tedy pochází název, který se dochoval do dnešních časů. V roce 1897 pivovar vyhořel. Hospoda ale byla opravena a přetrvala až do zatopení.
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Přehořov

 

Pivovar Přehořov
foto lokace
zrušen 1932; 2 500 hl; TA
maj.: Otto Pollak
Dnes už málokdo ví, že zdejší pivovar svého času vařil velice kvalitní pivo, na kterém si pochutnávali znalci nejen ve speciální táborské hospodě, nebo ve známém soběslavském hotelu U slunce, ale koňské potahy ho pravidelně vozily do luxusních restaurací ve Vídni. V roce 2014 budovy zcela zbořeny.
Přelíc u Smečna
Pivovar zde fungoval od roku 1566 do 18.stol. Byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Přelouč

 

Pivovar Přelouč
foto lokace
1864 – 1926; 3 000 hl; PU
maj.: Vladimír Sekerka
Měšťanský, Emlerův pivovar v Přelouči
foto lokace
zrušen 1949; 5 000 hl
Přerov

 
  

 
  

 
 

Měšťanský pivovar Přerov
foto lokace
1278, nově zbudován 1540 -1939; max. 16 700 hl
právovár.měšťanstvo vlastnilo do roku 1887, poté v majetku rodiny Šilhavých (posl.- Josef Šilhavý)
Když dostávala středověká města své výsady, privilegia a práva, patřilo mezi ně i jedno významné právo a to právo vařiti pivo, jenž drželi nebo dostali usedlí měšťané. v Přerově takových právovárečníků bylo 69. Jedním z pivovarů byl i Měšťanský pivovar, který daroval měšťanům Jindřich z Žerotína a stával na Marku. Dnes jsou jen zbytky sklepů nad
schody u ul. Spálenec. V roce 1875 si tento pivovar pronajal sládek Josef Šilhavý. Byl to vynikající odborník.
Pivovar Šilhavých Přerov
foto lokace
1878 – 1939
V roce 1878 postavil Josef Šilhavý pivovar na pravém břehu Bečvy. Podnik velmi prosperoval, a proto dne 23.1.1883 koupil od přerovských hruboměšťanů jejich práva vařiti pivo, a to za poměrně vysokou částku. Dal za každé právo 625 zl.
A tak zmizela z dějin města jedna prastará výsada měšťanů na vaření piva. Dne 24.1.1888 koupil nájemce Josef Šilhavý od měšťanů také Měšťanský pivovar i se sladovnou za 51.637 zlatých a 13 krejcarů. Ten pak postupně začal rušit. Ke sklepům a spilce u Bečvy přistavěl v roce 1892 další zcela moderní zařízení. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1894 ale
1.4.1895 Josef Šilhavý zemřel. Pivovar po něm převzal syn Ladislav Šilhavý. Poblíž pivovaru Šilhaví zřídili parčík a v něm si postavili obytné stavení, které stálo až do nové výstavby na Velké Dlážce. V letech 1890 až 1907 vznikl problém s ječmenem a protože doprava sladu byla dosti nákladná, pronajal L. Šilhavý sladovnu v Kokorách u bývalého jezuitského pivovaru. Za první světové války měly všechny pivovary problémy se získáváním surovin na pivo a to hlavně chmele a ječmene. Proto jako za každých válek došlo i na náhražky. Josef Dostál uvádí ve svých vzpomínkách, že si pamatuje, jak vojáci u pěšího pluku č.57 v Pavlovicích u Přerova museli vybírat na polích barona Skene pýr pro pivovary Šilhavého.
Protože bylo piva málo, tak vzniklo i pivo ovesné. V období 1871-1873 měl Šilhavý velkou konkurenci v Akciovém rolnickém pivovaru, nakonec se však dohodli. V červnu 1938 byla dovařena v pivovaru Šilhavý poslední várka a v dubnu
1939 došlo k úřední likvidaci.
1.moravský akciový pivovar a sladovna Přerov
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Přerov >>>
článek: Moravskoslezské pivovary a.s., PMS a.s. Přerov >>>
Přerov nad Labem

 

Zámecký pivovar v Přerově ; Pivovar Starý Přerov
foto lokace
1890 – 1924; 3 500 hl; NB
Přerovský pivovar a sladovna stály již před rokem 1560. Vzhledem ke špatnému stavu celého zařízení se začal v 60.letech 16. století budovat nový provoz, jehož výstavba se z finančních důvodů protahovala a starý pivovar musel být udržován v chodu minimálně do roku 1570. V Přerově se  před rokem 1568 dávaly kvasnice sladovníkům a později prodávaly, přičemž dva díly z prodeje šly do císařské pokladnice a sladovníkům patřil jen třetí díl. V jeho sladovně bylo dovoleno připravovat slad i obyvatelům Přerova, protože neměli vlastní pivovarské zařízení, a v císařském pivovaru mohli jednou ročně provést „sousedskou várku“. Zmenšení panství po roce 1608 znamenalo úbytek konzumentů piva, ale vzhledem k zachovalosti celého zařízení sem byla před rokem 1614 převedena pivovarská výroba i pro panství Lysá pro špatný stav tamějšího pivovaru. Lud. Salvator Toskánský
Přestavlky

 

Pivovar Přestavlky
zrušen asi 1900; 600 hl; CR
maj.: Josef Keller
Přestavlky

 

Arcibiskupský pivovar Přestavlky
zrušen kolem roku 1880; max. 300 hl; PR
majitel: Arcibiskupství olomoucké
Přeštice

 

Pivovar Přeštice
zrušen 1905; 7 000 hl; PJ
maj.: hrabě Schönborn
Příbor

 

Pivovar Příbor ; Freiberg
foto
článek: Pivovar Příbor >>>
Příbram

 

Právovárečný měšťanský pivovar Příbram ; Právovárečenský pivovar v Příbrami ; Pivovar v Příbrami II.čp.17 a 18, provozovaný firmou Ing.Dr. Václav Bernkopf, sládek a nájemce pivovaru v Příbrami
foto etikety
Přibyslav

 

Pivovar Přibyslav
foto lokace
1607 – 1924; 2 500 hl; HB
maj.: Zikmund Brožek; Pivovar přestavěn na poštu.
Příchovice
U příchovické tvrze jsou v roce 1630 uvedena hospodářská stavení, poplužní dvůr, pivovar se dvěma chmelnicemi a ovčín. Majetek vlastnil Petr Vok Švihovský. PJ
Přísečnice

 

Pivovar Přísečnice ; Pressnitz
zrušen asi 1930; 10 000 hl; CV
maj.: Emanuel Karsch; obec zanikla
Měšťanský pivovar Přísečnice
zrušen asi 1900; 2 000 hl
obec zanikla
Pšovlky
Pivovar Pšovlky
RA
Ptení

 

Pivovar Ptení
zrušen asi 1900; 500 hl; PO
V roce 1499 majetek zakoupil Jakub Šarovec ze Šarova. Příslušníci tohoto rodu nechali na počátku 16. století obnovit zdejší šlechtické sídlo v podobě zámku a Ptení se postupně stalo centrem panství Šarovců. V přízemí východní části zámku byl zřízen pivovar. Kvůli jeho provozu bylo zapotřebí začít s pěstováním chmele. Roku 1746 ves s renovovaným zámkem, oranžerií, pivovarem, palírnou, chmelnicí, bažantnicí, oborou a rybníky zakoupila Maxmiliana hraběnka Hetzerová z Aurachu, provdaná hraběnka z Oudaille. Místnosti po někdejším pivovaru sloužily krátce po roce 1918 místní jednotě Orel, která zde měla tělocvičnu a provozovala také kino.
Puclice

 

Pivovar Puclice (okr. Domažlice) stával v bývalém hospodářském statku (č.p. 22) v blízkosti místní tvrze (dnes obecní úřad, č.p. 1). V provozu prokazatelně začátkem 18. století v době, kdy obec patřila rodu Schirntingaarů. Roční výstav do 10 hl.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Staňkova >>>
Pucheř
Mezi jeho majitele patřili: Jiří kníže Buguoy de Longueval (1851); Karel kníže Buguoy de Longueval (-1889). KH
Puchlovice
Pivovar při statku Puchlovice
zrušen 1875; HK
Puklice
Pivovar při dvoru Puklice
zrušen asi 1880; 200 hl; JI
Putim

 
 
 
 

Vrchnostenský pivovar královského města Písku se sídlem v Putimi
foto lokace
V roce 1725 písecká městská rada rozhodla vystavět nový pivovar pro vaření deputátního piva a piva do vesnických hospod. Pro výstavbu pivovaru byla vybrána nedaleko Písku se nacházející obec Putim. Po celou dobu své existence ho písecká obec pronajímala. Městská rada města Písku pronajala tento na ruční provoz zařízený podnik píseckému měšťanskému pivovaru a ten zde výrobu piva v roce 1890 ukončil. Objekt přestavěn na byty (na břehu Blanice). Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku 1880.Výstav byl asi 200 hl.
Pyšely

 

Pivovar Pyšely
zrušen asi 1890; 2 500 hl; PAV
maj.: F. Ringhoffer

Historické pivovary území dnešní Plzně

Plzeň

 

Akciový pivovar Gambrinus ; Plzeňské akciové pivovary v Plzni ; První akciový pivovar
foto lokace etikety
článek: Historie pivovaru Gambrinus 1869-1969 a historie plzeňského pivovarnictví >>>
článek: Pivo v Plzni od roku 1295 do 1993 >>>
Český akciový pivovar ; Český plzeňský pivovar akciové společnosti v Plzeni Světovar ; Böhmische Pilsner Brauerei A.G. in Pilsen
foto lokace etikety
1910 – 1932; 100 000 hl
začleněn do pivovaru Gambrinus; vařil 8°, 10°, 12° Světovar (Pilsner Weltbräu)
Světovar byl ve své době nejmodernějším závodem v Plzni. Pro tři stavební bloky byl jako základní stavební látka použit železobeton, závod fungoval na parní pohon. Vnitřní zařízení dodávala například pražská Kolbenka. Stavbu provedla významná plzeňská firma Kapsa a Müller a dozíral na ni architekt Bohuslav Strébl. Armáda na podzim 2003 souhlasila s bezúplatným převodem bývalého pivovaru Světovar na město Plzeň. Architektonicky i stavebně unikátní komplex bývalého pivovaru v Plzni na Světovaru se stal kulturní památkou.
Měšťanský pivovar v Plzni ; Pivovar Plzeňský Prazdroj
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Plzeňský Prazdroj >>>
Plzeňský společenský pivovar Prior ; Pilsener Genossenschats-Brauerei Prior
foto lokace etikety
1872 – 1925; 200 000 hl
vařil tmavý ležák Plzeňský (Pilsener) Prior; majetkově splynul s Měšťanským pivovarem v Plzni
Křimice

 

Starý Lobkowiczův pivovar Křimice
foto lokace
zrušen 1900, nahrazen novým
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 2. >>>
Lobkowiczův parostrojní pivovar Křimice
foto lokace
1900 – 1944; 5 000 hl
vyráběl mj. světlé a tmavé pivo Králův Zdroj (Königsquell)
Křimické panství bylo rodině Lobkowiczů vyvlastněno v letech 1948 až 1950. Na základě restitučních zákonů majetek získali po více než čtyřiceti letech. Postupně dostali nazpátek křimický zámek s rozlehlým parkem a  areál
bývalého křimického pivovaru, kde byla v roce 2002 zelárna.
Malesice

 

Hraběcí Schönbornský pivovar Malesice
foto lokace
1731 – 1906; 5 000 hl
posl.maj.: hrabě Schönborn
od roku 2003 součást Plzně
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 2. >>>

Historické pivovary území dnešní Prahy

Braník

 

Dominikánský pivovar Braník ; Starý branický pivovar
foto lokace
První písemná zmínka pochází až z poloviny 18.století, pivovar však vznikl podstatně dříve. Byl zřízen na dvoře, který vlastnil od 17.století řád dominikánů u sv.Jiljí na Starém městě pražském. Tito také dvůr obnovili. Oživení pivovarnické činnosti nastalo kolem roku 1870, kdy se z původně malého a na ruční provoz zařízeného pivovárku, stává podnik se strojním vybavením. Sladovna je opatřena patentním hvozdem. Vzepjetí však bylo krátké, neboť roku 1898
vzniklé Společenství pražských sládků si vybralo jako místo stavby svého moderního pivovaru právě tuto lokalitu. Již v roce 1899 Společenství starý pivovar za 71 000 zl. odkoupilo od řádu a v roce 1900 uzavřelo. Výstav byl v 70.letech 19.století kolem 13 000 hl, ke konci provozu však už jen 7 000 hl piva ročně.
Hostinský pivovar pražských sládků, akciová společnost Praha XV-Braník ; Společenský pivovar pražských sládků
foto lokace etikety
článek: Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>>
Břevnov

 

Pivovar benediktinů Břevnov
foto lokace
zrušen 1895; 4 000 hl
Stál v předním dvoře. Zbořen při rozšíření silnice. Dnes stráň k ulici Patočkově.
Bubny

 
 

Richtrův pivovar Bubny
foto lokace
před 1745 – 1926 zastavena výroba, 1928 zrušen; 4 500 hl
Historie bubenského pivovaru, jenž stával nedaleko Hlávkova mostu, sahá hluboko do minulosti. Byl součástí hospodářské usedlosti obce Bubny zmiňované již ve druhé polovině 12. století. Dominantu stavby tvořila pozdně renesanční vstupní brána z počátku 17. století, kdy statek vlastnil Albrecht z Valdštejna. Po barbarském vpádu Švédů byl v polovině 17. století zpustošený objekt opraven a přestavěn barokně. Nový majitel Maxmilián Valentin z Martinic nechal upravit i přilehlou zahradu a postavil v ní letohrádek. Půvabná zahradní stavba byla zbořena už v roce 1890. V polovině 19. století se majitelem velkostatku stala rodina Richterů, která pivovar pronajímala. Pražané sem rádi chodívali na dobré pivo i za zábavou. V letech 1874 – 1875 byla k pivovaru přistavěna tančírna oblíbená hlavně vojáky. V sále se hrálo divadlo, v zahradě stál kuželník a konaly se tu zábavy. Největší rozkvět pivovar zažil v polovině 20. století, kdy se mu říkalo U Kejřů podle jeho nejúspěšnějšího nájemce. Roku 1928 objekt převzal stát; za druhé světové války sloužil jako skladiště, garáže a dílny. V roce 1957 byly pivovarské budovy zcela zlikvidovány. Vyprávění Václava Kejře o jeho začátcích v bubenském pivovaru otiskla Národní politika v roce 1935. Téměř osmdesátiletý „pan starý“si pamatoval, že zdejší tančírnu poprvé navštívil jako voják 1. dělostřeleckého pluku: „Tehdy jsem ovšem neměl ani tušení, že já, chudý sladovnický pomocník sám tady jednou budu pivo vařit!“ Nastoupil do pivovaru jako zaměstnanec; pracoval a šetřil. Také se šťastně oženil. Když roku 1896 nájemce neobnovil smlouvu, Kejř se rozhodl pivovar převzít. Musel si ale vypůjčit manželčino věno činilo 1000 zlatých, potřeboval však šestinásobek! Pivovar žádal adaptace, sudy, šrotovník. Na nejdůležitější surovinu už nezbývalo z čeho vařit? Obchodní zástupce mu nabídl na dluh laciný ječmen. Kejř ho nakoupil i do zásoby a dobře udělal: rok nato kvůli dešťům ječmen zplesnivěl a byl drahý. Skvěle vyřešil i jiný problém: chyběl led. Kejř oslovil „chlapce od vody „a zjistil, že: „V přístavu je led čtyři prsty silný!“Nelenil, koupil na radnici „lístky na led“ a opět vyhrál: „Vysekali jsme led v celém přístavu. Pak přišla obleva a nemrzlo už celou zimu. V celé Praze já jediný měl toho roku led ve sklepě!“
Pivovar stával na místě nynějšího nájezdu na magistrálu, mezi dnešním předmostím Hlávkova mostu a budovou bývalé Úrazové pojišťovny dělnické. Mladinová pánev (nádoba, ve které se vaří sladina s chmelem) s vyrytým letopočtem 1649 je nejstarší doklad zdejšího vaření piva, je však velmi pravděpodobné, že tu bylo provozováno už dávno předtím. Pivovar ukončil provoz v roce 1926. Budova byla zbourána v roce 1957 při úpravách předmostí. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek)
Dejvice

 

Pivovar Dejvice
foto lokace
zrušen asi 1890; 3 700 hl
Již r. 1320 je zde připomínán dvůr proboštství sv.Víta, k proboštství náleželo také čp. 4 pivovar. Přestavbou bývalého pivovaru byla na poč.20.stol. zřízena byla kaple sv. Václava.
Dolní Krč

 

Zámecký pivovar Dolní Krč
Písemně je uváděn v polovině 18.století, pravděpodobně však vznikl dříve. Byl založen u zámku. Panství měnilo často majitele. Posledním provozovatelem byl Tomáš Welz, který získal zámek s příslušenstvím v roce 1900. V té době však již
pivovar živořil. Primitivně řízený provoz neměl vyhlídky na přežití v soutěži s blízkými pivovary v Horní Krči a Braníku. Uzavřen byl v roce 1905, poslední výstavy se pohybovaly kolem 5 000 hl piva ročně. Zbořen při stavbě krčského nádraží.
Dolní Počernice

 

Pivovar Dolní Počernice
zrušen 1936; 10 000 hl
maj.: město Praha; vařil m.j. pivo 12o Magnát
V letech 1720 – 1755 vlastnil obec svobodný pán Václav Klement von Saltza, za něhož získal zdejší kostel dnešní hlavní barokní oltář a začal se stavět nový panský pivovar. Budovy pivovaru ještě v roce 2003 zachovány poblíž zámku.
Hlubočepy

 

Hellmichův pivovar Hlubočepy
zrušen 1917; 30 000 hl
Holešovice

 

První pražský měšťanský pivovar, akciová společnost Praha VII-Holešovice
foto lokace etikety
První pražský měšťanský pivovar, vznikl z iniciativy vedení radnice v roce 1895 a první pivo tu uvařili v březnu 1897. Do konce roku činil objem výroby přes 56 tisíc hektolitrů piva, o patnáct let později byl výstav už trojnásobný. Spojení múz a piva je silné a odvěké, takže i v holešovickém pivovaru, podobně jako v bubenském, se nacházelo divadlo, dodnes známá Uranie. Dřevěná budova sem byla přemístěna z Výstaviště v roce 1902, o 44 let později ale vyhořela. Po krizi po první světové válce se pivovar zmátořil a brzy patřil k tuzemské technologické špičce. Období rozmachu skončilo s příchodem druhé světové války, na jejímž konci se pivovar nacházel ve velmi špatném stavu. Po znárodnění byl sloučen do společného podniku Pražské pivovary, národní podnik (s pivovary smíchovským, branickým, nuselským, pivovarem u Fleků a U sv. Tomáše), a přejmenován na „závod Holešovice“. Výstav se zvyšoval, ovšem kvalita piva klesala, mimo jiné vlivem instalace stáčírny nealkoholických nápojů v bezprostřední blízkosti spilek (otevřených kádí, ve kterých kvasí pivo) a sklepů. Vařila se hlavně světlá výčepní desítka (Pražan) a dvanáctistupňový ležák (rovněž pojmenovaný Pražan, později Pragovar). Sortiment občas doplňovalo tmavé karamelové pivo Pražanka (později Měšťan). Po roce 1989 pivovar ožil, jako první u nás zavedl nerezové sudy místo do té doby používaných hliníkových, které s pivem reagovaly a degradovaly jeho chuť. Výstav opět stoupal, tentokrát ruku v ruce s kvalitou piva, a když v roce 1996 dosáhl 420 tisíc hektolitrů, budoucnost se zdála být skvělá. V roce 1998 ale tehdejší vlastník, britská společnost Bass, rozhodl o ukončení výroby a jejím přesunutí do pivovaru Staropramen. Použitelné zařízení bylo převezeno na Smíchov a do Braníka, školní minipivovar, který se tu také nacházel, byl věnován pivovarnické škole v Podskalí. Z budov se po přestavbě staly byty, kanceláře a obchody. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek)
článek: Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>>
Horní Krč

 

Pragovar, akciová společnost, Horní Krč ; Pivovar československých legií v Praze
foto lokace
Pivovar byl založen v roce 1841 při hospodářském dvoře, patřícím Náboženské matici. Původně malý pivovar byl v 80.letech 19.století, kdy jej vlastnila rodina Tomášů, výrazně přestavěn a rozšířen. Výroba tedy značně stoupla až na 18 000 hl piva ročně. V souvislosti se vznikem nového branického pivovaru (r.1898) se projevil pokles produkce. Po první světové válce převzala podnik firma Pivovar československých legií v Praze, která se v roce 1923 přetransformovala v akciovou společnost Pragovar. Společnost získala pivovar se vším příslušenstvím, hospodářským
dvorem, parkem a ovocným sadem. Začala zlatá éra pivovaru. Důmyslnou rekonstrukcí, vystavěním nové sladovny a obratnou obchodní politikou získával si Pragovar značnou proslulost. Roční výstav stoupal a již kolem roku 1925 byl kolem 30 000 hl piva. Rekordní pozdější výstavy byly až 50 000 hl piva za rok. Pozitivnímu vývoji udělala konec druhá světová válka. Výroba byla přechodně zastavena. Vařit se na chvíli začalo opět v roce 1945. Pivovar byl zrušen v roce 1947. Objekt potom sloužil k výrobě ovocných šťáv a sirupů. Z budov se dnes již nic nezachovalo. Vařily se m.j. piva Český Salvator, Sakura, Malvaz, Pragovar
Jen pár set metrů od severozápadního okraje Krčského lesa fungoval ještě před 80 lety parostrojní pivovar Pragovar, jehož areál dodnes stojí u křížení Jižní spojky s ulicí Vídeňská. Krčský pivovar zde vznikl v roce 1841, jako součást tehdejšího panského hospodářského dvora. Pivo si získalo poměrně rychle oblibu a po zhruba 40 letech provozu došlo k zásadní přestavbě, kdy byl do té doby malý pivovar značně rozšířen. Od počátku 20. století ale pivovar provázela spousta problémů. Jedním z nich byl i nedaleký konkurenční pivovar v Braníku. K dalšímu rozvoji došlo až během třicátých let 20. století, kdy areál opět prošel modernizací. Během rekordních let se vyrábělo přes 46 tisíc hektolitrů piva. V té době se zde vařilo pivo Pragovar, Karamel, Richterův ležák nebo černý speciál Malvaz. Provoz podniku byl ukončen během druhé světové války, kdy se budovy dostaly do správy protektorátních úřadů. Po válce už provoz nebyl nikdy obnoven a budovy později začaly fungovat jako sklady. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek)
článek: Kde sídlil pivovar Pragovar >>>
Hradčany
Je dochován záznam o existenci pivovárku i na samotném Hradě, ale nezachovala se  žádná památka ani v podobě restaurace.
Chvaly
Panský pivovar Chvaly
foto lokace
Jinonice

 

Schwarzenberský pivovar Jinonice
foto lokace
zrušen 1890; 14 000 hl
Kbely

 
 

 

Družstevní pivovar Kbely ; Gbell
foto lokace
1758 – 1929, pak stáčírna; 18 000 hl
Pivovar v roce 1758 nechal ve Kbelích nad rybníkem postavit hrabě Prokop Vojtěch Černín. A v době největší slávy měl pivovar rekordní výstav 11 800 hl. piva. Černínové provozovali pivovar do roku 1923 a jejich posledním sládkem byl pan Josef Barborka. A odtud asi pochází i samotný název studny.
V témže roce pak získává pivovar nový majitel a je přejmenován na Družstevní pivovar Kbely u Prahy. Pivovar byl v provozu do roku 1930. V roce 1931 byla v pivovaru povolena stáčírna piva. V únoru roku 1941 koupila obec od stavebního a pivovarského družstva v Praze pozemky rybníka i s pivovarem a strojovnou. V roce 1944 sloužily pivovarské sklepy jako protiletecký kryt. Ve dvoře pivovaru fungovala také obecní úřadovna a to až do roku 1947, kdy byla otevřena nová budova tehdejšího národního výboru, dnešní radnice.
Vaření piva ani stáčírna se v pivovaru již nikdy neobnovilo, ten postupně chátral a v roce 1965 došlo k jeho demolici.
Košíře

 

Pivovar a sladovna Praha XVII Košíře ; Körbern
foto lokace
1798 – červen 1934 zastavena výroba; 40 000 hl
Kunratice

 
 

 
 

Waldheimův pivovar Kunratice ; Panský pivovar v Kunraticích ; Kunratitz
foto lokace
Pivovar vznikl již v 16.století. Na počátku 18.století, kdy panství získal Jan Arnošt z Golče, byl velkým nákladem přestavěn zámek, při němž byl založen nový hospodářský dvůr s pivovarem. Význam pivovaru podtrhovalo i jeho umístění – dvojkřídlý objekt byl jednou částí těsně přimknut k zámku. Rodina Golčů panství značně pozvedla a rozšířila přikoupením několika blízkých vsí. Dvůr se stal významným hospodářským centrem a roku 1754 ho navštívila i císařovna Marie Terezie. Počátkem 19.století získala panství se zámkem, dvorem a pivovarem pražská měšťanská rodina Korbů. Pivovar byl v činnosti až do závěru 19.století. Podnik vystavil asi 2 000 hl piva ročně a byl ručně provozován. Za pivovarem se nacházela stará hospoda, bednárna a další pivovarské příslušenství.
Pivovar byl od počátků součástí či stál v těsném sousedství kunratické tvrze, na jejímž místě dnes stojí zámecký areál. Zmínka o pivovaru z roku 1578 je na dlouhou dobu jedinou, kterou o něm máme. Ta další se objevuje až po více než dvou stech letech, kdy se zápis o Kunratickém pivovaru objevuje v josefínském katastru. K vyměření zdejších pozemků a výnosů z hospodářství zde došlo v roce 1785. Na konci 18. století dostal v rámci přestavby také dvůr při zámku svojí konečnou podobu založenou na čtvercovém půdorysu. Podle tehdejších údajů dosahovala roční produkce 30 várek po 12 sudech. Zajímavostí je, že ke Kunraticím patřily také dvě chmelnice. Za zmínku jistě také stojí, že v minulosti přináležely ke kunratickému panství i tří výsadní hospody, kde se pivo šenkovalo – v Kunraticích proti panskému dvoru, dále doposud funkční hospoda Na Betáni, která patřila do sítě stanic formanů na cestě do Lince či Vídně, a nakonec hospoda v Libuši, v budově, která měla být podle místní tradice původně tvrzí a dnes je zde umístěna pošta.
Pivo vyráběné na panstvích se ovšem neprodávalo jen v hospodách, ale sloužilo i jako tekutá „odměna“. Jak uvádí pivovarský manuál z roku 1817, fundačně se pivo dávalo například faráři, učiteli nebo ponocnému a deputátně správci úřadu a zámku, ranhojiči nebo zahradníkovi. Konec vaření piva v Kunraticích nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy jako řada dalších vesnických pivovárků přestal stačit své konkurenci. Pivovar byl v jihovýchodním křídle hosp.dvora zámku.
V Kunraticích, na opačné straně Krčského lesa, se ale pivo začalo vařit už mnohem dříve, první zmínky jsou datovány dokonce už do roku 1578. K většímu rozvoji ale došlo až během 18. století. Z té doby například existuje záznam panského písaře, kde je uvedeno, že se vaří asi 30 várek po dvanácti sudech. Z pivovarského manuálu z roku 1817 se zase můžeme dozvědět, že každý rok dostával po 18 sudech kunratický farář, po dvou sudech učitel, jeden a půl sudu si vysloužil kostelník a jeden sud obdržel kunratický ponocný.
V Kunraticích je však tradice piva nejvíce spjatá s kunratickým panstvím, které dnes tvoří kunratický zámek a tvrz. Součástí hospodářského dvora byl podle kunratické gruntovní knihy pivovar s jistotou mezi lety 1765 a 1795, kdy panství spravovala Marie Josefa, hraběnka Golčová. Podle některých pramenů zde pivovar vznikl už během první poloviny 18. století, kdy dvůr prošel rozsáhlou přestavbou. Na počátku 19. století se zámek Kunratice dostal do vlastnictví rodu Korbů z Weidenheimu, kteří zde pivo vařili až do roku 1901. V sedmdesátých letech 19. století produkoval Weidenheimův pivovar přibližně 3000 hektolitrů piva ročně, které odebírali šenkýři v Kunraticích, Šeberově nebo Chodově. Dováželo se ale také do Vysokého domu na Koňském trhu a do hostince U Tří králů na Malé Straně. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek)
Libeň

 
 

První parostrojní pivovar v Praze VIII Libeň ; The Bohemian Breweries Ltd. ; Nový pivovar
foto lokace
1869 – 1928; 35 000 hl
Zámecký pivovar Libeň
foto lokace
1545-1900; 500 hl
Pivovar v libeňském podzámčí, který od povodně v roce 1890 postupně chátral, se v roce 2001 začal opravovat. V srpnu 2001 začali dělníci čistit interiéry spodní, obytné části pivovaru. Další opravy se týkaly fasád obytné části i horní stavby, takzvané tančírny. Rekonstrukce měla být hotova do konce roku 2001. „Musíme obnovit odvětrávání
vnitřních prostor, zavést kanalizaci, vyměnit krovy a střechy, odkrýt a opravit poškozené klenby ve sklepích,“ uvedl radní městské části Praha 8 Jiří Reiner. Rekonstrukce stála osmnáct milionů korun. V roce 2002 chystala radnice opravu sousedních garáží, bývalé varny pivovaru. Zbytek rekonstrukce čeká na nového nájemce, kterého radnice vybere zhruba do dvou měsíců. „Na další opravy nemáme v rozpočtu peníze. Počítáme s tím, že je provede nový nájemce. Proto bude Pronájem spíše nekomerční a dlouhodobý,“ dodal Reiner. Nově zrekonstruovaný pivovar měl nejspíše sloužit jako restaurace.
„Alespoň ve sklepních částech obytné budovy si jiné využití ani neumím představit,“ uvedl radní. Zámecký pivovar v sousedství Löwitova mlýna je nejstarším pivovarem na území dnešní Prahy 8. V roce 1545 až 1590 jej nechal postavit Albrecht Bryknar, někdejší majitel Libně. Roku 1900 byl pivovar zrušen, poté jej nechali přestavět členové
hasičského sboru. V posledních desetiletích sloužil celý areál včetně mlýna Divadlu Stanislava Kostky Neumanna.
Lochkov

 

Pivovar Lochkov
foto lokace
Areál bývalého pivovaru a sladovny chtěly v roce 2009 společnosti Euro Ventures a Itaka development proměnit na obytný komplex s více než sedmdesáti byty a apartmány.
Malá Strana

 
 

 

Staročeský pivovar U Karabinských, ; U Karvínských ; Kleinseite
foto lokace
1460 – zrušen 1923, 1916-1918 provoz zastaven; 2 000 hl
Roku 1898 iniciovalo 13 pražských sládků, „aby v Praze nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se sladovnou spojený pivovar zřídili“, neboť přestaly být schopni konkurovat průmyslovým pivovarnickým provozům. Týkalo se to např. pivovarů U Rozvařilů, U Karabinských, U Sladkých, U Bachorů, U Hermanů, Na Slovanech nebo Na Libušince. Tak byl založen branický pivovar.
Hynek Kreutzer byl v letech 1892-1900 devět let nájemce malostranského pivovaru U Karabinských v ulici Na Tržišti 9/368 (založen 1460, zrušen 1923) – třípatrový klasicistní dům s dvojicemi sdružených oken ve třech osách, se třemi dvory, obklopenými na hluboké parcele převážně jednotraktovými křídly.
Pivovar U Hermannů
zrušen 1907
Pivovar U modré koule
zrušen před 1900; 200 hl
Pivovar v Praze III. čp.28/33, provozovaný pod označením: „Pivovar u sv.Tomáše, Pavel Šmelhaus, sládek, Praha III.“, Praha III. čp. 28/33, nájemce Pavel Šmelhaus
foto lokace etikety
U tří čápů
foto lokace
U  anděla  tepoucího
Pivovar „U anděla tepoucího“ stával na místě dnešního Klementina na straně do Seminářské ulice. Je doložen z přelomu 14. a 15.století. V roce 1564 dům koupil kovář Václav Lamprecht a zřídil zde kovárnu. Tu za 3170 kop prodala vdova Lamprechtová jezuitům, kteří dům zbourali, aby získali místo ke stavbě velkolepého objektu kláštera.
U  dvou modrých koulí
V Mostecké ulici je dům „U dvou modrých koulí“, kde se řemeslu vyučil pan Brtník, který později kupuje pivovar „U Fleků“. Potomkům pana Brtníka byl nakonec pivovar vrácen po roce 1990. V 1399 byl majitelem domu „U dvou modrých koulí“ švec Drlík, ale již roku 1412 vlastnil dům sládek Otmar. Dům měnil často majitele a byl přestavován. Pivovar zanikl těsně před rokem 1900. V druhé polovině 20.století zde bylo známé kino „U hradeb“. V současné době je zde muzeum mučících nástrojů.
V Nerudově ulici na místě domu čp.250 se nacházel dům již v ve 13.století. Průchodní právovárečný dům vlastnil v 16.století Tomáš Wolf z Zwingendorfu, císařský rentmistr . Domu se od té doby říká „V renthause“. Dnes tu stojí novorokokový nájemní dům z 19.století.
Michle

 

Parostrojní pivovar a sladovna, A. Weil
foto lokace
před 1708- 1924; 14 000 hl
Motol

 

Pivovar Motol
foto lokace
před 1654 – 1930; 6 000 hl
maj.: město Praha, nájemce J. Richter; vařil m.j. 13o Richtrův černý ležák.
V roce 1990 jej koupila v dražbě od města soukromá společnost, v roce 2001 památkově chráněný objekt chátral.
Nové Město

 
  

 
  

 
  

 
 
 

 
 

 
 

 
 

 
 
 

Černý pivovar na Novém Městě ; Černý pivovar, Schams a Brückner, Praha II., Karlovo nám. 15, čp. 292
foto lokace
14.století – 1920; 5 500 hl; maj.: Artur Pflanzer
Dům U Zlatého lva s pojmenováním Černý pivovar prošel několika přestavbami. Jeho konec přišel roku 1933 kdy byl zbořen a nahrazen dnešním činžovním domem, pojmenování přešlo i na tento objekt.
Pivovar Na Slovanech
zrušen asi 1895; 3 000 hl
maj.: Vokáčová Ludmila
Pivovar rytíře Klenky Bedřicha z Vlastimil
zrušen před 1900; 4 000 hl
Pivovar U Bachorů
1670 – 1927; 6 000 hl
maj.: Vališ a Lederer; ul. Žitná 16
1904-1913 se vařilo U Palmů, 1913-1919 se vařilo U Bucků, 1926-1927 se vařilo U Šenfloků.
Zbořen roku 1939.
Pivovar U bílé labutě
zrušen 1901; 3 500 hl
maj.: J. Homola
Pivovar U bílého koníčka
zrušen asi 1895; 6 000 hl
maj.: J. Zitka
Pivovar U Březinů
zrušen před 1900; 4 000 hl
maj.: bratři Rennerové
Pivovar U Bucků; Staročeský pivovar, Jos. V. Novák
foto lokace
před 1815 – zrušen 1921; zbořen 1937; 13 000 hl
ul.Poříčí 21 č.p. 1046
Pivovar U Císařských
zrušen asi 1895; 5 000 hl
maj.: M. Kastlén
Pivovar U Čapků
zrušen asi 1890; 1 000 hl
Pivovar U Fáfů
zušen 1895; 6 000 hl
maj.: A. Dörfler
Pivovar ‚U Fleků‘, Praha II., Křemencová 183, František Brtník, Praha II, čp. 183, Křemencová ul. č. 7 n. , Nové Město
foto lokace
1499 – v provozu
článek: Minipivovar U Fleků Praha >>>
Pivovar U hrubého kříže
Pivovar U Kornelů
zrušen 1898; 3 600 hl
maj.: J. Wolfová
Pivovar U Kubly
zrušen před 1900; 3 200 hl
maj.: K. Milderová
Pivovar U Myslíků
foto lokace
zrušen před 1900; 3 200 hl
maj.: A. Veselý
Pivovar U Palmů
zrušen 1913; 5 000 hl
maj.: J. Tereba
Pivovar U Pařízků
zrušen před 1900; 2 600 hl
maj.: M. Braun
Pivovar U Primasů
foto lokace
1803 – zrušen 1924; 38 000 hl
maj.: F. Wanka; Václavské nám. č.p. 796
Pivovar U Rozvařilů
foto lokace
1340 – 1922; 11 000 hl
maj.: Zítek; ul. Poříčí 24, č.p. 1047
Průchozí pivovar U Rozvařilů, kde se pivo vařilo už za Karla IV., s hotelem i stejnojmenným šantánem a kinosálem v ulici Na Poříčí ustoupily v roce 1936 novostavbě pojišťovny, která navázala na sousední banku Československých legií. Pasáž s bufety, restauracemi a koncertním sálem v podzemí patřila k nejživějším v Praze. Architekt zachoval nejen tradici průchozího domu, ale i charakter místa, které tradičně nabízelo pohostinství a zábavu. V roce 1991 zakoupila oba domy od ministerstva průmyslu ČSOB a podrobila ji velkorysé rekonstrukci. Restaurace a rychlé občerstvení U Rozvařilů stále fungují, pasáži se však nyní říká Archa. Na počátku 20.století zde vznikl velký sál pro několik stovek lidí a proslavil se vystupováním lidových kabaretů. V roce 1936 objekt zakoupila a nechala zbourat sousedící Legiobanka, která zde vystavěla moderní palác. Bufet U Rozvařilů byl založen už za první republiky. Restaurace původně sídlila na rohu stejnojmenné pasáže U Rozvařilů, v níž bylo také Divadlo E.F. Buriana (dnes divadlo Archa), v ulici Na Poříčí.
Pivovar U Sedlerů
zrušen před 1900; 2 100 hl
maj.: J. Chauer
U Šenfloků; Restaurační podniky pivovaru „U Šenfloků
foto lokace
1639 – zrušen 1930; 6 000 hl
maj.: V. Pflanzer, M.Šimůnková, Praha II., Václavské nám. 33
Pivovar U Štajgrů
zrušen 1897; 26 000 hl
maj.: K. Kittlová
Pivovar U Turků
zrušen 1898; 2 900 hl
maj.: V. Karásek
Pivovar U Virlů
foto lokace
zrušen asi 1895; zbořen 1927; 12 000 hl
maj.: J.M. Šary; Karlova č.p.316
Potravinářskou průmyslovou školu v Podskalské založil Jan Michael Schary, majitel pivovarů Na Slovanech a U Virlů, roku 1868 a jmenovala se První veřejná sladovnická škola v Praze. Slovo pivovarství v názvu školy chybí, to je ještě relikt středověku, kdy se sladovnictví považovalo za řemeslo a výroba piva za obchod. V jeho bohulibém úsilí mu pomáhali Ferdinand Urban (1825 – 1879), majitelem pivovaru u Herrmanů v Praze na Malé Straně se Společenstvem pražských sládků.
Právě v pivovaru U Virlů škola až do roku 1883 sídlila. Pivovar stával ve Václavské ulici čp. 316 (s průchodem na Karlovo náměstí). Jeho majitelem býval Jan Würle. Michal Schary dostal pivovar dědictvím zřejmě roku 1847. V pivovaru se vařilo až 12 tisíc hektolitrů piva, byl zrušen patrně v roce1895. Po demolici objektu byla na místě v roce 1928 postavena nová budova podle plánů Ferdinanda Rudolfa.
Nusle

 
 

 
 

 
 

 
 

Akciový pivovar, Praha XV-Nusle
foto lokace etikety
1694 – 1960, 1942-1946 provoz zastaven; 50 000 hl
1948-1952 Pražské pivovary n.p., 1953 Nuselský pivovar n.p.,1954-1960 Pražské pivovary n.p.; vařil m.j. pivo Prelát (tmavý speciální ležák 14 %)

Lepší časy přišly pro Nusle s příchodem hraběte Jana Josefa Sezimy z Vrtby, jež zde vybudoval nejen zámeček, ale především založil roku 1694 nuselský pivovar. Ten vznikl u říčky Botič přestavbou starého mlýna ze čtrnáctého století a dalšími nástavbami.
V době svého vzniku byl největším soukromým pivovarem na našem území. Největší rozvoj pivovaru však přichází až o mnoho let později, koncem devatenáctého století, když pivovar odkoupil rod Waldsteinů. V té době se zde uvařilo neuvěřitelných devadesát tisíc hektolitrů ročně a pivovar se značně rozrostl,“ uvádí Racková.
Vaření piva přerušila druhá světová válka, v roce 1958 byl pivovar znárodněn a poté se zde vyráběl například Pražský výběr a Sklepmistr. V zahradě je dřevěná restaurace Koliba, která byla na Expu 1967 v kanadském Montrealu.
Monumentální budovou je proslulý Nuselský pivovar v Bělehradské ulici číslo 13 pocházející pravděpodobně z roku 1694. Jeho specialitou bylo před válkou tmavé pivo Prelát, o jehož kvalitu se zasloužil především vynikající sládek pan Josef
Pára. Pivovar byl znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3.7. 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském.
Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a
závodů v oboru potravinářském. V rozlehlé pivovarské zahradě je dnes vinárna U Pastýřky. V roce 1960 se bohužel výroba piva zastavila, v současné době jsou tu vinné sklepy a stáčírna sektů. Vymlácená okna, popraskané, pomalované zdi… To byl jen částečný pohled v roce 2002 na bývalý pivovar v Praze 4-Nuslích. Uvnitř byla situace ještě smutnější. Přes potok Botič totiž často přelézali zloději a brali vše – od kabelů až po okapové roury. Objekt postupně zdědily České
vinařské závody (ČVZ), které pro něj usilovně hledaly investora. Toho jediného, který se do téměř miliardového podniku chtěl pustit, ale odradily požadavky památkářů. Objekt na ploše 20 tisíc metrů čtverečních byl využívaný jen z části.“V této podobě nemůže sloužit nikomu. Potřebuje stavební změny, ty ale nejsme schopni zainvestovat,“ uvedl v dubnu 2002 generální ředitel ČVZ Jiří Čábelka. Ročně jen běžná údržba a ostraha prázdných budov vyšla ČVZ téměř na dva milióny. Sedm miliónů pak stála nová střecha, která alespoň zabraňuje zatékání. „Doufali jsme také, že přitáhne investory,“ řekl Čábelka. Podle všeho to byl ale krok zbytečný. Investor, který tu plánoval výstavbu obchodního centra a bytů, totiž neprošel přes požadavky památkářů. Ti zamítli zbourat některé zchátralé budovy. Ministerstvo kultury chtělo ale prohlásit celý objekt za kulturní památku. „Vlastník pak může čerpat státní podporu,“ uvedla Dita Fuchsová, mluvčí ministerstva kultury. Státní podpora je však omezená. Na oživení pivovaru nemohla stačit a investoři se za přísných podmínek památkářů také nepohrnou.
Pivovar byl během své existence několikrát přestavován, takže znalci architektury zde naleznou barokní i klasicistní stavební prvky. Na své si přijdou především milovníci industriálních staveb. Poslední oprava proběhla před více než sedmdesáti lety.
Za první republiky stanul nuselský podnik na špičce českých průmyslových pivovarů. Příznivci zlatavého moku si pochutnávali na dvanáctistupňovém pivu Prelát a světlé výčepní Nuselské desítce. Nápoj se vyvážel do zahraničí, a to především na Východ. Pil se na Podkarpatské Rusi, v Polsku či v Rumunsku.
V roce 1958 došlo k zestátnění pivovaru a už o dva roky později bylo pivo nahrazeno vínem. Areál převzaly vinařské závody.
Na konci sedmdesátých let minulého století se zdejší pivovarská zahrada proměnila v restauraci. Česká restaurace ze světové výstavy EXPO 1967 v Montrealu byla po skončení akce demontována, převezena přes oceán a znovu postavena právě v areálu bývalého nuselského pivovaru. Na místě funguje dodnes.

Petrovice

 
 

 
 

Parostrojní pivovar a sladovna, Josef a Jindřich Krausové, Petrovice
foto lokace etikety
zrušen 1934; 10 000 hl
Největšího rozmachu se pivovar v Petrovicích, které se součástí hlavního města staly až v roce 1968, dočkal v 19. století. Tehdy patřil rodině Bellotů, společně s celým petrovickým panstvím. Ve druhé polovině 19. století proto pivovar prošel značnou modernizací a byl uzpůsoben na parostrojní provoz. Tehdy si pivovar pronajal jistý sládek Vojtěch Richter. „Ten se proslavil svým pověstným pivem s názvem Původní Richterův 13° černý ležák,“ líčí Říha. Toto pivo bylo mezi Pražany natolik oblíbené, že ho Richter nestíhal vařit. „Pro výrobu dostatečného množství tohoto vyhledávaného moku mu ale petrovický pivovar v žádném případě nestačil, a tak si pronajal Velkopřevorský pivovar v Motole,“ dodává Říha. Zmíněná značka je právě více spjatá s tím motolským, nežli petrovickým pivovarem. Richter v Petrovicích působil v letech 1884 až 1889. V provozu pivovaru jej vystřídala firma Zvěřina – Holub, „za níž byl roční výstav více než 23 000 hl,“ přičemž jedna lahev se prodávala za 12 haléřů. Trochu smrákat se nad ním začalo už těsně před první světovou válkou. „Sládek Holub zemřel v lednu 1906, a tak veškeré starosti spojené s fungováním pivovaru zůstaly na bedrech jeho společníka pana Zvěřiny,“ líčí Říha. Válečná léta posléze výrazně ovlivnila ekonomiku v českých zemích, o fungování pivovarů ani nemluvě. Přesto ten petrovický fungoval nadále. V držení nových majitelů, bratrů Josefa a Jindřicha Krausových s jejich švagrem Josefem Klingerem, se dočkal rozšíření, další modernizace a nových technologií. Vzdor jim se ovšem „produkce piva v průběhu let nezměnila a byla dána spíše výší poptávky,“ uvádí Říha. „V roce 1923 se zde vařilo stále okolo 20 000 hl piva ročně,“ dodává s tím, od předválečné doby pivo v Petrovicích podražilo. Už nestálo 12 haléřů, nýbrž 1,10 Kčs. To však nebyl zásadní problém. Ten přinesla složitá pozice na trhu.„Nejen že produkce pivovaru nestoupala, ale stále klesala. Konkurence v podobě velkého a moderního pivovaru v blízkých Velkých Popovicích byla znát,“ zmiňuje Říha známý pivovar, jehož pivo Kozel je dnes nezaměnitelná značka. „Proslýchá se, že veškeré hostince, které doposud k našemu pivovaru patřily, najmul pivovar Velko Popovický,“ cituje k tomu Říha dobový zápis petrovického kronikáře. Pomyslnou tečku za jeho existencí totiž definitivně učinila poválečná hospodářská krize. „Když v roce 1932 nebylo dosaženo roční produkce ani ve výši 5 000 hl piva, byli Krausovi svým příbuzným donuceni pivovarský provoz zastavit. A tak dne 29. října 1932 obdrželi všichni zaměstnanci pivovaru čtrnáctidenní výpověď vzhledem k naprosté neprosperitě pivovaru.“ „Pivo se v Petrovicích definitivně přestalo vařit 15. listopadu 1932 a pivovar se změnil ve sklad a stáčírnu velkopopovického piva,“ zmiňuje Říha. Co bylo s rozsáhlým komplexem budov dále? Většinu 20. století přežil coby sklady potravin hospodářského družstva z Písnice. „Tento výkupní závod zajišťoval odvody předepsaných dodávek obilovin a brambor od zemědělců z Petrovic, Křeslic, Hájů, Újezda, Rozkoše a Průhonic,“ líčí Říha. „V dnešní době je v pivovaru několik provozoven, zabývajících se zejména opravou automobilů,“ uzavírá.
Smíchov

 
 

 
 

 
 
 

 
 

 
 
 

Akcionářský pivovar a sladovna Smíchov ; Staropramen
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Staropramen Praha >>>
článek: Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>>
Občanský akciový pivovar, Jan Stejskal, Smíchov ; U čísla 1
foto lokace
1871 – 1939; 21 000 hl
vařil m.j. pivo Smíchovský Bavor 120
Domovní znamení veliké jedničky označuje starý právovárečný dům Kinského 43/13. Malý pivovar Jana Stejskala nesl název Občanský akciový pivovar na Smíchově a měl roční výstav 15 000 hl piva. Teprve v roce 1939 se Staropramenu podařilo tento konkurenční pivovar zlikvidovat (koupil jej v dražbě a uzavřel) . Při zdejším pivovaru býval hostinec, jeden z nejstarších hostinců Smíchova. Ve stinné zahradě, později však zastavěné, bývalo pěkné posezení. U hostince stávaly bryčky s jedním koněm pro potřeby výletníků a majetnější rodina se mohla odtud svézt na výlet do „vyhlášených lázní chuchelských“. Do zdejší hospody chodil na obědy cestovatel, spisovatel a pedagog Josef Kořenský, který jako první český cestovatel podnikl cestu kolem světa. Od roku 1860 měl Smíchov v tomto hostinci své vlastní divadlo. Společnost Karla Sternfelda tu hrávala převážně velké rytířské hry. V sále bývaly také bály, na nichž bylo vybíráno vstupné ve prospěch místní chudiny. V domě žil po roce 1880 malíř a ilustrátor Vojtěch Brechler, žák Antonína Mánesa a pozdější učitel kreslení korunního prince Rudolfa. Jeho krajinářské ilustrace se objevovaly ve Zlaté Praze, Citových Čechách a dalších časopisech.
Na Arbesově náměstí v č.p.35, v sousedství starého právovárečného domu, který je dodnes označen domovním znamením velké jedničky, založil Jan Stejskal r.1871 svůj vlastní pivovar. V roce 1912 přešel do rukou akciové společnosti, byl zásadně přestavěn, strojně zmodernizován a připraven k expanzi na trhu. Dosahoval tehdy výstavu 10 – 15 000 hl piva. Pracoval parním strojem o osmi silách koňských. Kromě 1 úředníka zaměstnával 18 sladovnických zaměstnanců. Po krizových letech světové války začal podnik naplňovat své představy o svém rozvoji. Výstav už činil 25 000 hl piva a hodnota akcií se koncem dvacátých let se ztrojnásobila. Specialitou pivovaru bylo tmavé čtrnáctistupňové pivo Bavor, jinak vařil světlé 10°a 12° řízné pivo.
Malý pivovar ovšem musel po léta vzdorovat podstatně silnějšímu Akcionářskému pivovaru Staropramen (údajně za podpory sil na krajní pravici). Ještě r.1937 se pivovaru podařil výstav 30 000 hl. O dva roky později ho Staropramen koupil v dražbě a k roku 1939 tedy uzavřel. Dnes je zde tiskárna Libertas. Pivovarský komín dodnes hrdě ční nad Smíchovem.
Vyhlášený hostinec U čísla 1 s pěkným posezením ve stinné zahradě patřil k nejstarším na Smíchově. Štamgastem tu býval i Josef Kořenský, první český cestovatel, který podnikl cestu kolem světa. U hostince stávaly bryčky s jedním koněm pro potřeby výletníků a majetnější rodina se mohla odtud svézt na výlet do „vyhlášených lázní chuchelských“. Od r.1860 v hostinci působila divadelní společnost Karla Sternfelda, která tu hrávala převážně velké rytířské hry. V sále bývaly také bály a výtěžek z nich šel ve prospěch místní chudiny. Po r.1880 žil v domě malíř a ilustrátor, krajinář Vojtěch Brechler. (www.smichov.blog.cz)
Společenský pivovar, Jan Zlatník a synové
1925 – zrušen 1930; 2 000 hl
Pivovar U zlatého anděla
foto lokace
před 1879 – 1901
V zadním traktu domu č.p.222 proslaveném svou velkou freskou Anděla byl r.1878 založen pivovar Josefa Preisslera se sladovnou na var 40 hl piva. Roční výstav se pohyboval kolem 7 800 hl piva. Vařila se desítka. Pivovar pracoval pomocí ručních strojů, železné pánve, chladícího stoku, dvojího hvozdu, měřícího stoku, odkličkovacího stroje, ručního mlýna atd. Mimo stárka měl 11 sladovnických zaměstnanců. Z Nádražní ul. byl vchod do pivovarské restaurace, kde ještě před vznikem „andělského“ pivovaru r.1869 zakládali smíchovští občané Staropramen. Už na počátku 20.století právě pod jeho tlakem pivovar zanikl. Do r.1979 sloužily prostory pekárně. Poté byl celý objekt asanován v souvislosti s výstavbou stanice Moskevská metra B. (www.smichov.blog.cz)
Jeho osud se naplnil 16. února 1980 do té doby největším plošným odstřelem, při němž téměř dvanáct tisíc najednou odpálených náloží zlikvidovalo jedním rázem devět domů a uvolnilo plochu 170 × 65 metrů pro stavbu severního vestibulu stanice metra Moskevská a vlastně i pro stavbu nového Zlatého anděla, dokončenou podle projektu Jeana Nouvela o dvacet let později.
posl.maj.: Václav Štěpán
Staré Město

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

  
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
  

 
 

 
 

Pivovar Hugo Ordnung ; Altstadt
zrušen před 1900; 4 000 hl
Pivovar U Celestýnů
zrušen asi 1895; 5 200 hl
maj.: J. Haupt
Pivovar U dvou zlatých medvědů
foto lokace
zrušen před 1900
maj.: Karel Vendulák
Dům vznikl ze dvou středověkých domů a pivovaru, sjednocených 1403 a pozdně goticky přestavěných.
Pivovar U Dobřenských
zrušen asi 1895; 2 700 hl
maj.: R. Medáčková
Pivovar U černého medvěda
zrušen před 1900
Pivovar U Halánků
foto lokace
První zmínka o tomto pivovaru je již z 15.století. Tehdy byl dům zván „U Sezemských“, podle komorníka zemských desek krále Václava IV. Sezemy. V 17.století získal pivovar sladovník Jan Halámek a po něm získal jméno, které je vidět dodnes nad vjezdem, přestože se majitelé měnili. Pivovar zde vedla ještě paní Anna, matka Vojty Náprstka. Ještě v roce 1873 zde byl roční výstav piva přibližně 2535 hl. Vojta však měl jiné zájmy a tak brzy po její smrti tento v 19.století velký a významný pivovar zaniká.
Pivovar U Glaubiců
Pivovar U Kleeblatů
foto lokace
zrušen 1900; 6 800 hl
1648 majitel Václav Jan Kleeblat , posl.maj.: B. Kunz
Stojí v místech mohutného původně středověkého domu U Trojlístku jetelového, U Kleeblatů, U Klepolotů. U Kleoblátů, v němž se nacházel proslavený hostinec.
Pivovar U Kořeníčků
Ve Štěpánské ulici, na místě, kde dnes stojí budova Akademického gymnázia čp. 614, býval už v dávných dobách pivovar.
Připomíná se již k roku 1393. Dům se nazýval Na Kveteni nebo také U Kořeníčků.
Pivovar U Křížovníků
foto lokace
před 1378 – zrušen 1904; 13 000 hl
První zmínku o tomto pivovaru máme z roku 1378. Kolem roku 1600 se zde vařilo asi 30,5 věrtelů piva týdně, tj. asi 750 litrů. Křížovníci nesměli v té době prodávat pivo jinde ve městě, jen svým poddaným. Ti zase, pokud koupili pivo jinde, museli zaplatit pokutu klášteru – tutéž částku, kterou dali za pivo. Vařil ho tolik a asi se i dobře prodávalo, protože právě tento klášter začal v druhé polovině 19.století jako první stáčet pivo do lahví se speciálním uzávěrem, označeným červenou hvězdou – symbolem křižovníků. V roce 1904 byl pivovar zrušen a následně zbořen kvůli regulaci řeky.
Proslulý staropražský pivovar U Křižovníků bezpochyby náležel k nejstarším konventním pivovarům u nás. Hospodářské budovy včetně pivovaru byly opakovaně přestavovány, rozšiřovány či nově budovány. jedná již o novostavbu zbudovanou roku 1627, tedy nedlouho předtím.
Pivovar U Klouzarů
foto lokace
zrušen před 1900; 11 000 hl
J. Reitler koupil pivovar U Klouzarů v Praze. Firmě se dařilo, ale stávající pivovar byl nedostačující. Reitler si proto najal pivovar a palírnu U Štajgrů. Byl tak majitelem jednoho z největších pražských pivovarů. Podporoval rozvoj oboru. V pivovaru poskytl místnosti sladovnické škole.
Pivovar U Medvídků
foto
Založení restaurace „U medvídků“ se datuje již od roku 1466. Bývalý pivovar, ve kterém byl rovněž i první pražský kabaret, byl v 19.století přestavěn na jednu z největších pražských pivnic. Při rekonstrukci restaurace byl vybudován v historických prostorách pension.
V roce 2005 v prostorách zprovozněn minipivovar.
článek: Minipivovar U Medvídků Praha >>>
Pivovar U modré štiky
foto lokace
zrušen 1911; 5 000 hl
maj.: A. Nebeský
V Karlově ulici na Starém Městě v Praze 1 se nachází dům U Modré štiky. Jde o relativně novou stavbu z počátku dvacátého století, která nahradila dřívější historický pivovarský dům. V povědomí Pražáků je tento objekt spojován již delší dobu s dobrým jídlem. Původní stavba, která byla zbořena v roce 1903 byla tradičním hostincem, který podle pověstí dokonce navštěvovali panovníci. Na rohu Liliové a Karlovy ulice je dům „U modré štiky“. Podle legendy sem chodil Václav IV. s kouzelníkem Žitem na víno. To doložit historicky nemůžeme, ale že se tu vařilo pivo, už v pražských archívech doloženo je. Tento dům se však zejména proslavil na začátku 20. století jako první kino v Praze, které v roce 1911 navštívil i Thomas Alva Edison.
Pivovar U Oštěpů
před 1815 – 1904; 5 000 hl
maj.: obec pražská
Pivovar U Petráčků
zrušen asi 1895; 4 000 hl
maj.: V. Zikeš
Pivovar U Pražáků
zrušen před 1900; 1 500 hl
Pivovar U Raismanů
zrušen asi 1890; 2 000 hl
Pivovar U Schnellů
foto lokace
Pivovar býval i v dnešní restauraci „U Schnellů“. Pivovar s dalšími dvěma domy koupil Ondřej Schnell v roce 1811 a nechal je přestavět klasicistním stylu. Když začaly vznikat velké pivovary, jeho majitel zavřel svůj minipivovar a začal jako první v Praze dovážet pivo z plzeňského pivovaru a prodávat je ve své restauraci. K slavným návštěvníkům patříval herec Eduard Vojan a také herečka Jiřina Schejbalová. Tradice čepování plzeňského je zachována v této restauraci dodnes.
Pivovar U Sladkých
foto lokace
zrušen asi 1895; 4 200 hl
maj.: V. Rubeš
Dům si zachoval charakteristickou architekturu starých pivovarských domů, i když se zde již pivo dávno nevaří. Původně se mu říkalo „U Krtkovců“, podle majitele měšťana Jana Krtka. Pivovar je zde doložen od roku 1466. Později získal název „U Sladkých“ díky Janu Sladkému, který jej koupil roku 1523. V 19.století dům patřil spolu s jinými bohaté pivovarnické rodině Kittlů. Narodila se zde slavná pěvkyně Ema Destinnová. Uvnitř domu, který má klasicistní podobu se zachovaly románské a gotické sklepy. Dům (u kterého je k roku 1466 uváděn pivovar) koupil v roce 1523 Jan Sladký. V roce 1844 byl dům přestavován, další přestavby se udály po druhé světové válce a pak v roce 1961, kdy byl na místě bývalé spilky postaven nový dům.
Pivovar U Spiritů
Pivovar U Splavínů
foto lokace
V r. 1727 dům získal bratr K. I. Dientzenhofera. Tehdy zde byl zřízen malý pivovar.
Dům „U Splavínů“ na dnešním Malostranském náměstí se původně jmenoval „U Flavínů“ podle Víta Flavína , který byl v 16.století dvorským místosudím. Pivovar je v tomto domě zmiňován v 17.století. Vypráví se, že si sem na pivo zašel i vltavský vodník. Trochu upil a povídá: „To pivo má sílu!“ Spolustolovníci se však podivili jeho názoru. A vodník na to: „ No určitě má velkou sílu. Vždyť ještě před chvílí pohánělo mlýnské kolo nedalekého mlýna“. Chlapi se začali smát a vodník radši rychle z hospody zmizel.
Pivovar U stříbrné hvězdy
foto lokace
Pivovar U tří per
foto lokace
Pivovar U Šálků
foto lokace
Do roku 1938, kdy byl zbořen, stál na předmětném nároží Karlova náměstí a Resslovy ulice. Areál měl dlouhý a složitý vývoj. Důležité je, že se skládal z několika budov, z nichž nejvyšší byla dvoupatrová V roce 2002 v místech bývalého pivovaru byla dokončena budova komerčního centra Charles Square Center.
Domy byly v roce 1666 nahrazeny renesanční výstavbou s mohutnými štíty do Resslovy ulice. V tomto období zde byl založen také pivovar. V 18. století byl dům barokně přestaven a upraven. Podle majitelů (od roku 1781) se domu říkalo dům U Šálků. Někdy byl označován též původním názvem „Dům U Pěti zvonečků“.
Pivovar U Šturmů
zrušen 1895; 500 hl
maj.: V. Hřebík
Pivovar U tří koulí
zrušen před 1900; 2 000 hl
maj.: L. Vízek
Pivovar U Vejvodů
foto lokace
Původně zde stály dva středověké gotické domy, jež se octly v majetku jednoho vlastníka patrně až v 16. století, avšak teprve kolem roku 1618 došlo k jejich sjednocení a výrazné pozdně renesanční přestavbě. Součástí objektu byl tehdy rovněž pivovar. V období kolem pol. 17. století pak došlo k přestavbám v exteriéru i interiéru ve slohu raného baroka a následně ve století 19. byly v prostoru dvora postaveny provozní technické stavby (komín octárny, hospodářské stavení aj.), jež spolu s provozem živností způsobily značné zanedbání architektonického stavu stavení. Po roce 1908 proběhla z iniciativy Umělecké besedy oprava, a v jejím rámci ve dvoře vyrostlo nové secesní stavení a za ním kino. V domě se nacházel jeden z nejstarších pražských pivovarů a hostinců, jehož častými návštěvníky byli mj. M. Rejsek, J. J. z Bratřic, K. H. Borovský či F. Palacký.
Pivovar U Vořechovských
zrušen asi 1890; 1 000 hl
V 14.století patřilo stavení klášteru u sv.Anny a již v té době se zde vařilo pivo. Dnešní podobu v Liliové ulici získal dům přestavbami v 18. a 19.století. K domu náležela i hostinská zahrada.
Pivovar U Závorků
foto lokace
Pivo se zde vařilo do roku 1870. Název také dům U Modrého kola.
Pivovar U zlaté štiky
před 1654 – 1912; 7 000 hl
maj.: Meissler
Pivovar U zeleného stromu
foto lokace
zrušen 1898; 2 000 hl
maj.: F. Vendulák
Pivovar byl v zadní části, v arkádovém dvoře.
Strahov
Pivovar Na Strahově
1622 – 1908
Suchdol
Brandejsův statek
foto lokace
1648 -1866, poslední majitel řád Benediktinů, ten v roce polovině 19.století pivovar uzavřel. Stál v západním a severním traktu.
Před třicetiletou válkou byl tak dvůr tvořen samostatnou obytnou částí na půdorysu písmene U, západní křídlo zabíral zřejmě už pivovar, který je však spolehlivě doložen až k roku 1648.
Troja

 

Pivovar Troja
foto lokace
V původní obci Zadní Ovenec vybudoval v letech 1679-1705 hrabě Václav Vojtěch Baltazar Šternberk zámek nazvaný Troja, při kterém vznikl i pivovar. První písemná zmínka je až z poloviny 18.století. Panství a pivovar změnilo několik majitelů včetně císařovny Marie Terezie a knížete Windischgrätze. V druhé pol.19.stol. byl pivovar rozšířen a modernizován. Část budov, tvořících původně uzavřený dvůr, byla při tom zbořena. Založení pivovaru v Holešovicích znamenal pro trojské pivovarníky těžkou konkurenční ránu, jež také způsobila jeho zánik kolem roku 1900. Posledním majitelem a sládkem byl Karel Židlický. Provoz vystavil průměrně 1 700 hl piva ročně. Areálu dominuje věžovitá budova, na níž se jediný dobrý pohled, přístupný veřejnosti, otvírá z ochozu nad medvědy v zoologické zahradě. V poslední době
sloužil objekt jako sklad obchodního domu Bílá labuť, dvůr narušují moderní skladové haly.
Uhříněves

 

Pivovar Uhříněves – Netluky
zrušen asi 1890; 400 hl
maj.: J. Šebek
Pivovar a sladovna, Tichý a Zeman, Uhříněves
foto lokace
Pivovar pochází z doby před rokem 1712. Zrušen 1949; 15 000 hl
Pivovar vybavil uhříněveský zájezdní hostinec vlastním nábytkem a dodával do něj výhradně své pivo. V roce 1931 odkoupil pivovar hostinec po několika licitacích s Ringhoferovým pivovarem ve Velkých Popovicích a zažehnal tak nebezpečí, že se „pod komínem“ bude prodávat cizí pivo. Současně byl hostinec přejmenován na dnešní „Pivovarskou restauraci“. Za okupace byl provoz pivovaru nuceně zastaven a po válce byly všechny prostředky pivovaru vynaloženy na znovuobnovení výroby a získání ztracených pozic a na výraznější investice do vlastního hostince se nedostávalo. Spolumajitel a poslední ředitel pivovaru před rokem 1948 byl Jaroslav Tichý. Po restitučním navrácení rodině původních majitelů pivovaru se od roku 1992 postupně stav Pivovarské restaurace vylepšil.
článek: Minipivovar Uhříněves Praha >>>
článek: Příběhy znovuzrozených pivovarů – Uhříněves >>>
Vinohrady

 

Akciový pivovar a sladovna v Praze XII-Vinohrady ; Měšťanský pivovar na Král.Vinohradech ; Königliche Weinberge
foto lokace etikety
článek: Kde se vařilo Velkopražské pivo >>>
Vinoř

 

Pivovar Vinoř
zrušen asi 1900; 1 000 hl
maj.: Černín z Chudenic
Vršovice

 

Pivovar Vršovice ; Werchowitz
foto lokace
před 1749 – 1930; 18 000 hl
maj.: J.V. Novák, nájemce K. Lang. Na místě pivovaru bylo v roce 2017 velké parkoviště.
Vysočany
Pivovar Vysočany
foto lokace
Vyšehrad

 

Pivovar Vyšehrad ; Wischehrad
1899 výroba zastavena, zrušen 1901; 5 000 hl
maj.: Kolegiální kapitula
Záběhlice

 

Parostrojní pivovar Záběhlice – Práče
foto lokace
1193 – 1937; 36 000 hl;
vařil m.j. pivo Kamenáč 120
Zbraslav

 

Zbraslavský pivovar, nájemce Josef Škvor, Zbraslav ; Königsaal
foto lokace
zrušen 1950; 25 000 hl
maj.: Cyril Bartoň-Dobenín, nájemce J. Škvor
Pivovar používal vodu ze studánky zvané Královka, ve Zbraslavi. Pivovar byl znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3.7.1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském.
článek: Zbraslavský pivovar >>>

Historické pivovary R,Ř

Rabštejn nad Střelou

 

Pivovar Rabštejn nad Střelou
foto lokace
zrušen asi 1910; 800 hl; PS
maj.: hrabě Lažanský, Fr.Hlaváček
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Manětína >>>
Račice
Schoeller, pivovar a sladovna Račice
zrušen asi 1880; 500 hl; VY
Radenín

 

Pivovar Radenín
Pivovar založil Jan Černín z Chudenic v první polovině 17. století. Pivovar byl zrušen asi 1886; roční výstav 1 500 hl. Jak vyplývá ze služebního hlášení správy velkostatku, jelikož nemohl konkurovat pivovarům okolním. Od té doby sloužil jen jako sklad piva Chýnovského. Poslední majitel byl hrabě Kolowrat. TA
Radešín

 

Vrchnostenský pivovar Radešín
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 500 hl; ZS
maj.: M.Durý
Radíč

 

Pivovar Radíč
zrušen asi 1900; 2 000 hl; PB
maj.: E.Kallberk
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Radim

 

Zámecký pivovar Radim
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 000 hl; KO
maj.: kníže Lichtenstein
Radiměř
Pivovar velkostatku Radiměř ; Mährisch Rothmühl
zrušen asi 1898; 400 hl; SY
Radnice

 
 

 

Měšťanský pivovar Radnice
foto lokace
1587 – 1945; 5 000 hl; RO
V roce 2002 pivovar vlastnila společnost, která se zabývala úpravou osiva.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 2.díl >>>
Šternbergský pivovar Radnice ; Zdeňka hraběte z Sternbergu parostrojní pivovar v Radnicích
foto lokace etikety
1865 – 1959; 10 000 hl
maj.: Jiří Sternberg
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Zdeňka hraběte z Sternbergu parostrojní pivovar v Radnicích“, Radnice (okr. Rokycany) (majitel Jiří Sternberg).
1948-1959 Západočeské pivovary n.p.
V roce 2002 pivovar využívala firma k potravinářské výrobě a produkci nápojů.
Raduň

 

Zámecký pivovar Raduň
foto lokace
Původně zemanská tvrz přestavěná v 16. století za Tvorkovských z Kravař na renesanční zámek o třech arkádových křídlech, doprovázený hospodářským dvorem, pivovarem a rozlehlým smíšeným lesoparkem se čtyřmi rybníky.
Hradební ze byla vybudována v roce 1849 pod západním křídlem zámku z lomového neomítaného zdiva, vázaného na maltu v místě bývalých sklepů někdejšího panského pivovaru, vyhořelého na konci 18. století.
Pivovar stával v místech nynějšího fotbalového hřiště. Dnes již zbyly jen sklepy, jež byly vybudovány v zámeckém kopci.
Radvanov

 

Pivovar Radvanov
foto lokace
zrušen 1924; 500 hl; TA
posl.maj.: M.Tůmová. Součástí velkostatku pod zámkem, kde byly i lihovar a cihelna.
Rájec-Jestřebí

 
 

 
 

 

Zámecký pivovar Rájec nad Svitavou ; Schlossbrauerei Raitz a. d. Zwittawa
foto lokace etikety video
1368 – 1974; 40 000 hl; BK
V moravských zemských deskách je zmínka o pivovaru v Rájci již ve 12. století. Šlo zřejmě o přípravu piva v domácím prostředí, na měděných pánvích malého obsahu a na otevřeném ohništi. Teprve za majitelů panství Drnovských lze již hovořit o skutečném pivovaru. Pro potřebu várky byla v té době vysazena chmelnice v blízkosti dnešního hřbitova.
Od 17. století se panství postupně dostává do rukou relativně progresivního rodu Salmů, za jejich panování proběhla zásadní přestavba pivovaru v letech 1894–1898. V souvislosti se zmenšováním velkých panství v roce 1924 odkoupila od rodu Salmů pivovar Moravia Brauerei und Malzfabriks A.G. Brünn neboli společnost Moravia, akciová společnost pivovarů v Brně, Jehnicích, Rájci a sladoven v Rajhradě, Králově Poli, Řečkovicích a Hradčanech, která vlastnila i několik dalších pivovarů, jak jest patrno z názvu, a pokračovala ve vaření piva až do konce 2. světové války. V roce 1945 byl pivovar zestátněn, následně spadal pod národní podnik Starobrněnský pivovar a sladovna a rok po povýšení Rájce-Jestřebí na město byl v roce 1974 zrušen stejně jako řada dalších malých pivovarů té doby. Po odprodeji zařízení převzalo budovy jednotné zemědělské družstvo v Rájci. To se v 90. letech 20. století transformovalo na akciovou společnost ZERA Rájec, k obnově pivovarnictví však již nedošlo. (zdroj: www.spravnym.smerem.cz)
Posl.maj.: Salm-Reifferscheidt, Akciová společnost Moravia, starobrněnský pivovar,1948-1959 Středomoravské
pivovary n.p., 1960-1974 Jihomoravské pivovary n.p.;
vyráběl mj. Rájecký světlý ležák 12°; Budovy byly ještě v roce 2010 zachovány a komerčně využity.
Rajhrad

 

Benediktinský pivovar Rajhrad
foto lokace
zrušen 1929; 3 000 hl; BY
V polovině 14. století se v klášteře začíná vařit pivo, což bylo v této době hlavně výsadou měst. Po určitou dobu vařily pivo v Rajhradě pivovary dva: klášterní a pivovar městečka. Díky tomu se začínalo v Rajhradě rozvíjet i chmelařství. Koncem 16. století se vařilo pivo pouze v klášteře. 14. století můžeme chápat jako století hospodářského rozvoje kláštera a celého klášterního panství.
Rakovník

 

Rakovnický pivovar a sladovna, akciová společnost
foto lokace
1454 – 1997, obnoveno; 170 000 hl
Várečenská společnost v Rakovníku; 1948-1950 Kladensko-rakovnické pivovary n.p., 1951-1952 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1953 Brdské pivovary n.p., 1954-1957 Krušovické pivovary n.p., 1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p.,1960-1990 Středočeské pivovary n.p., 1993-1997 Pivovar Rakovník spol.s r.o.
článek: Pivovar Rakovník >>>
Ramzová
Pivovar Ramzová
zrušen 1898; 500 hl; JE
Rančířov
Pivovar Rančířov ; Ranzern
zrušen asi 1900; 300 hl; JI
Rantířov

 

Pivovar při dvoru Rantířov ; Fussdorf
zrušen asi 1890; 400 hl; JI
Vůně vařeného moku se táhla se v 18. století údolím u Rantířova, kde začali s vařením místní dominikáni, navzdory slibům, že pivo vařit nebudou. Nic nepomohlo ani poničením celého jejich výrobního zařízení, vařilo se dál. Ještě v 19. století jedna z dochovaných pohlednic ukazuje pijáka piva sedícího na sudě. Teprve neúprosný konkurenční boj znamenal uzavření tohoto pivovaru a odvezení všech zdejších krásných pivních lahví do nedaleké důlní šachty. Nejznámější
chmelnice v okolí Jihlavy byly u Rančířova, kde se sklízel chmel ještě do poloviny 18. století, což dokazuje katastrální plán této vsi z roku 1785. Chmelnice se rozkládaly kousek od farního kostela sv. Petra a Pavla na svahu otočeném k jihozápadu. Uvedený pomístní název Bey Hopfen Garten, Na chmelnicích, to bezpečně dokládá.
Rašovice

 

Pivovar Rašovice
zrušen asi 1880; 50 hl; TA
maj.: Adolf Steiner
Rataje nad Sázavou

 

Zámecký pivovar Rataje nad Sázavou
foto lokace
zrušen asi 1890; 2 000 hl; KH
maj.: kníže Jan II. Liechtenstein; Nachází se v předhradí zámku, postaven v renesančním slohu, historická památka. Budovy pivovaru přestavěny na kino.
Ratboř

 

Pivovar Ratboř
zrušen asi 1890; 500 hl; KO
maj.: T.Birnitzová ; Přesné datum založení pivovaru (čp.82) není známo. Byl zřízen na várky po 12 sudech. Zanikl po roce 1870. Potom zde byly zřízeny byty a sklad. Od roku 1997 budova slouží organizaci Český junák.
Ratibořice u Jaroměřic nad Rokytnou

 

Pivovar Ratibořice
zmínka z roku 1509; TR
Ratměřice
Pivovar Ratměřice; Radmierschitz
BN
Rázová

 

Pivovar a sladovna Rázová
foto lokace
Razová bývala podstatně větší obcí než je dnes. Kolem roku 1900 v ní žilo 2500 obyvatel. V současné době má kolem 500 stálých obyvatel a část je využívána chalupáři. Pivovar bratří Bittmannů stál v Razové do roku 1928. Poté byl přeměněn na sladovnu, která zanikla o jedenáct let později. Z vyprávění potomků rodiny Bittmannů se dozvídáme, že rodina provozovala pivovar i sladovnu již od 19. století. Vzhledem k velikosti objektu musel pivovar dodávat pivo nejen ostatním hospodám v obci, ale určitě i do okolních vesnic.
Po roce 1910 došlo k výraznému rozvoji průmyslové výroby piva (Pivovar a likérka Řádu německých rytířů v Bruntále) a malé pivovary nemohly tomuto trendu stačit výstavem, kvalitou, ale ani cenou. Zanikl tedy i pivovar v Razové a zůstává zde jen výroba sladu. Po roce 1945 však zanikla i tato výroba a objekt sloužil zemědělcům jako sklad. Postupně došlo k devastaci objektů a dvorní část se rozpadla zcela. Až po roce 2000 byl objekt prodán do soukromých rukou a došlo k demontáži zařízení pro úpravu obilí na slad. V objektu byla i velká hostinská místnost a rozsáhlé sklepy, které v minulosti zcela určitě sloužily pro úschovu ledu pro další hostinské provozy. (zdroj: www.technicke-pamatky.cz)
Rychmburk (Předhradí)

 

Pivovar Rychmburk ; Reichenburg
foto
článek: Pivovar Rychmburk >>>
Rejdice

 

Kořenov jako obec oficiálně vznikla v roce 1960 sloučením samostatných obcí Polubný a Příchovice s osadami Rejdice a Jizerka. V roce 1830 v Rejdicích žilo 462 obyvatel a fungovala zde vinopalna a pivovar na dvacet sudů.
Rejštejn
Měšťanský pivovar Rejštejn ; Unterreichenstein
zrušen asi 1900; 300 hl; KT
Rockendorf

 

Pivovar Rockendorf
zrušen asi 1900; 600 hl; SO
maj.: H.Adele ; obec zrušena
Rochlov

 

Pivovar Rochlov
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Huti Heřmanovy >>>
Rokycany

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

Měšťanský pivovar Rokycany; Právovárečný pivovar Rokycany
foto lokace
Měšťanský pivovar vybudovali právováreční měšťané, kteří dříve vařili pivo v Klincovském pivovaru ve Spilce. V roce 1862 zakoupili louku u Příbramské ulice a v roce 1863 byly otevřeny pivovarské sklepy. Stavba nového parostrojního pivovaru byla zkolaudována v roce 1901 a v tomtéž roce byla uvařena první várka piva. Výrobní kapacita pivovaru byla 3 000 hl/rok. V roce 1920 měšťané vyměnili várečné právo za akcie Štěnovického pivovaru (200 Kč/akcii). Obecní várečná práva prodalo i městské zastupitelstvo o tři roky později. Novým majitelem se tedy stává Štenovický pivovar a.s., který ovšem po několika letech v Měšťanském pivovaru vaření piva ukončil z důvodu neziskovosti. Od roku 1927 pivovar sloužil jako sklady Štěnovického pivovaru (po fúzi s Štěnovického pivovaru s Gambrinusem jako sklady Plzeňských pivovarů). V roce 2003 zřízena rekonstrukcí pivovarského skladu v části areálu Stanice technické kontroly pro osobní automobily.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.1 >>>
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.2 >>>
Pivovar při velkostatku v Rokycanech ; Obecní pivovar; B.Kraftová parostrojní pivovar Rokycany
foto lokace
Obecní pivovar byl vybudován v roce 1731. Pivovar byl pronajímán a nejvýznamnějšími nájemci byla od roku 1854 rodina Kraftova. V roce 1912 došlo k rekonstrukci a pivovar byl přeměněn parostrojní pohon. Dalšími nájemci byli Anna Partiová, František Čáp, Vojtěch Kozák a Kristián Turnwald. Po druhé světové válce se pivovaru moc nedařilo a v roce 1927 byla dokonce snížena pivní dávka. Ve stejném roce byly provedeny opravy (střechy a elektroinstalace) a začala jednání se Štěnovickým pivovarem o možném prodeji. Výroba v obecním pivovaru stále klesala (poškozena válečnou a poválečnou dobou a konkurencí velkých pivovarů) a postupně byl tento závod vytlačován ze všech místních hostinců. Štěnovický pivovar byl v té době již majitelem Právovárečného pivovaru v Rokycanech a v roce 1928 městská rada souhlasila s prodejem Obecního pivovaru. Rozhodnutí o prodeji Obecního pivovaru se ovšem nesetkalo s podporou od městské reprezentace a bylo schváleno odsunutí prodeje. Krátce nato, Štěnovický pivovar svou nabídku odvolal. V roce 1929 koupil pivovar Jiří Šternberk, který objekt používal jako sklad pro svůj pivovar v Radnicích. Pivovarnictví se do této historické budovy V roce 1942 byl šternberský pivovar zrušen a Šternberkům byl zabaven veškerý majetek. Po druhé světové válce se v tomto historickém domě již nikdy pivo nevařilo a objekt sloužil k různým účelům (prádelna, sklad ovoce a zeleniny, nebo velkoobchod s ovocem a zeleninou).
Pivovar Na rychtě
foto
Na rohu Malého náměstí a Sladovnické ulice stával patrový měšťanský dům, později hostinec Na Rychtě, který patřil k nejvýznamnějším právovárečným domům v Rokycanech. V roce 1776 jej koupilo právovárečné měšťanstvo a od roku 1788 zde byla sladovna.
V l. polovině 19. století probíhala oprava domu a ve 2. polovině 19. století zde vznikl hostinec „V Pekle“. V roce 1922 dochází s novým majitelem Václavem Hanzelín k přeměně z měšťanské sladovny na soukromý dům se 4 bytovými jednotkami a hostincem „Na Rychtě“. V roce 1955 dochází k přeměně hostince na jídelnu. Závodní jídelna zde byla až do roku 1981, kdy se zřítila část domu (vlivem povětrnostních podmínek a zbořením sousedního domu). Roku 1982 byl objekt zbořen. V 90. letech bylo prostranství po domu „Na Rychtě“ vyasfaltováno a byla zde postavena budova České spořitelny.
Interiér hostince Na Rychtě, který stál na rohu Malého náměstí a Sladovnické ul. Na místě dnešní budovy České spořitelny. Původně se nazýval „V pekle“, nový název dostal až po renovaci v roce 1922. Fungoval s omezením až do roku 1981, o rok později byl dům stržen.
Pivovar U spilky (měšťanský)
foto
V prostranství U Spilky se nacházely dva pivovary. Klášterní pivovar (patřil rokycanskému klášteru augustiniánů) připadl obci v 16. století, a druhý Klincovský (nazývaný též Podkostelní nebo Matějovský) pivovar byl zakoupen právovárečními měšťany. Obecní pivovar zde fungoval až do roku 1731, kdy město vybudovalo nový pivovar v Příbramské ulici. V roce 1861 koupili právováreční měšťané objekt bývalého Klášterního pivovaru (majetek obce) a spojili oba pivovary. Pivovar zde existoval až do počátku 20. století, kdy právováreční měšťané postavili nový parostrojní pivovar na Pražském Předměstí. Objekt koupila obec, která do objektu investovala a vybudovala nájemní byty pro chudší obyvatelstvo. V 70. letech bylo plánem objekt rekonstruovat a zřídit dům s pečovatelskou službou. Tento plán se ovšem nikdy neuskutečnil. V roce 1995 byl navrhnut další nerealizovaný záměr, který navrhoval v bývalém pivovaru založil denní stacionář pro staré a nemocné lidi a ubytovnu pro matky s dětmi. V roce 1997 prošla Spilka celkovou přestavbou a vzniklo zde 15 nových nájemních bytů. Z původního objektu zůstaly zachovány jen obvodové zdi, vnitřní dispozice byla změněna.
Rokytnice nad Jizerou

 

Harrachův pivovar Horní Rokytnice ; Rochlitz
foto lokace
zrušen 1945; 7 000 hl; SM
posl.maj.:Otto Harrach. Pivovar v Horní Rokytnici byl postaven roku 1724. Pivo se zde přestalo vařit do roku 1930. K pivovaru patřil i lovecký zámeček hraběte Harracha později upravený na Hotel Olympie. Pivovar později sloužil Státnímu statku a zboural se roku 1976.
Rokytnice nad Rokytnou
Pivovar Rokytnice nad Rokytnou
Zmínka z roku 1695. TR
Rokytnice v Orlických horách

 

Pivovar Rokytnice v Orlických horách
foto lokace
1868 – 1935; 5 000 hl; RK
posl.maj.:hraběnka Nostic-Reineková
Významnější doložená stavební činnost na rokytnickém panství je však připisována až Ottovi z Nostitz (1608-1664), který panství přejímá v roce 1643. Tento ještě v tomto roce nechal v Rokytnici znovu postavit pivovar. Do konce 60. let 20. století stál v dnešním Sídlišti 1. máje bývalý panský pivovar. Vaření piva je v Rokytnici doloženo již v roce 1568.
Výrobu piva zahájil po svém příchodu na rokytnické panství německý šlechtic Joachim Mauschwitz. Ve výrobě piva úspěšně pokračoval i další významný rod vlastnící Rokytnici – Nosticové. Pivovaru se dařilo až do doby ekonomického krachu Nosticů ve 30. letech 20. století. Následně patřil pivovar do konce 2. světové války pod pivovar v Hanušovicích. Známým sládkem, kterého někteří ještě pamatují, byl Alois Plachetka. Na severovýchodní straně budovy pivovaru byl osazen barokní alianční erb Nosticů a slezského rodu svobodných pánů Metychů z Čečova, resp. Kryštofa Václava Nostice a jeho manželky Marie Juliány Metychové. Jeho stáří lze datovat do poslední čtvrtiny 17. století. V období socialismu začal chátrat i starý pivovar. Nějaký čas jej ještě využíval tehdejší státní statek, ale již na konci 60. let začal být špatný stavební stav budovy alarmující. Došlo tedy na jeho částečnou demolici. Poslední zbytky pivovaru vzaly za své v druhé polovině 80. let 20. století v souvislosti se stavbou panelových domů.
(zdroj: Horský kurýr)
Ronov nad Doubravou

 

Ronovský pivovar
foto lokace
zrušen 1935; 2 500 hl; CR
Bývalý panský pivovar byl vybudován na místě, kde stával středověký zámek. Ze zámku ze 17.století se zachovaly rozsáhlé sklepy s velkými vraty, umožňujícími vjezd i nákladních aut . Posl.maj.: Čs.republika
Rosice

 

Dvorský pivovar Rosice
foto
zrušen kolem 1900; 1 500 hl; BY
článek: Panský pivovar Rosice u Brna >>>
Rosice

 

Knížecí pivovar v Rosicích
foto lokace
zrušen 1929; 3 000 hl; CR
Knížecí pivovar Kinských byl postaven již v dřívější budově v období romantismu s typickou gradací hmot v roce 1858 (předtím tam existoval starý pivovar založený již před rokem 1718, první zmínka o pivovaru v Rosicích je z počátku 16. století v deskách zemských. Stavitelem současného objektu byl pan Jiřinec, který vystavěl také dům v těsné blízkosti pivovaru – hostinec („Hrnčálův“). Byla to pivovarská hospoda a samozřejmě se v ní původně točilo pouze pivo z místního pivovaru. Za první republiky patřil hostinec po ukončení výroby piva v Rosicích pivovaru choceňskému.
Na parní pohon byl pivovar rekonstruován v roce 1899. Sladovna pro domácí potřebu měla tři humna o výměře 750 m2. V roce 1916 byla výroba piva zastavena a převedena do pivovaru v Chocni. Po válce měla být údajně na krátkou dobu činnost pivovaru obnovena, ale již s novou, hliníkovou varnou. Ta se ovšem neosvědčila, a proto bylo od záměru obnovit vaření piva upuštěno.
Roku 1929 – 1930 byl pivovar zrušen. Za druhé světové války sloužily prostory jako skladiště zbraní a munice, časem sloužily třeba ke skladování obilí, domácích potřeb a elektroniky.(zdroj: www.chrudimsky.denik.cz).
posl.maj.: F.Kinský.
Roudná
Ve druhé polovině 16.století byla v Roudné vystavěna tvrz, u které stával pivovar. Tvrz i pivovar zanikly pravděpodobně ve 30-tileté válce. TA
Roudnice nad Labem

 
 

 

Pivovar a sladovna v Roudnici n. L. Max Lobkowicz
foto lokace etikety
1676 – 1975; 35 000 hl;
Dr.Max Lobkowicz, Státní pivovar, 
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Pivovar a sladovna v Roudnici n. L. Max Lobkowicz“, Roudnice nad Labem (majitel Dr. Max Lobkowicz).
1948 Krušnohorské pivovary n.p., 1949-1952 Litoměřicko-ústecké pivovary n.p., 1953 Litoměřické pivovary n.p., 1954-1957 Litoměřicko-ústecké pivovary n.p., 1958-1959 Krušnohorské pivovary n.p., 1960-1975 Severočeské
pivovary n.p.
Původně raně barokní stavba postavená pod zámkem r.1672 stavitelem Antoniem della Porta jako dvoupatrová budova o 3 křídlech se štíty a arkádami. Křídla byla bohužel zbořena kolem r.1848-50 při stavbě starého nádraží a zbytek byl zcela přestavěn. Když se splní sen Američana Johna D. Baileyho, bude mít Roudnice malý pivovar zásobující vlastní restauraci. Bailey už v roce 2001 získal po konkursu bývalý lobkowiczský pivovar v Poděbradově ulici naproti vlakovému nádraží. Zatím věří, že zedníci začnou na rekonstrukci pracovat už v roce 2003. Od dubna 2002 sídlí přímo v obyvatelné části
chátrající obrovské budovy společnost Pivovar, jejímiž společníky jsou Bailey a Zdeněk Rámeš ze Ctiněvse. „Kdybych si vybral jinou zemi, už by byl možná pivovar opravený, ale mnoho času mi zabralo zapsání společnosti do obchodního rejstříku, jednání s katastrem nemovitostí a vyřizování pobytu. Čekám i důležité rozhodnutí radnice, na kterém závisí, kdy rekonstrukce začne,“ stěžoval si v červenci 2002 Bailey na českou byrokracii. Právě zřízení společnosti s českými
společníky je jednou z mála cest, jak mohou cizinci v Česku nabýt nemovitosti. Ještě před dvěma roky neměl lobkowiczský pivovar žádnou naději. Budova ohrožovala pádem omítky cestující, kteří šli na nádraží, a nebylo ani jasné, kdo jej přesně vlastní. Znemožněný přístup měli statici po povodni v srpnu 2002 do mamutí stavby bývalého pivovar. Tuto budovu v blízkosti nádraží ČD zatopila voda nejméně do metru a půl výšky, nehledě na její podsklepení. Šlo přitom o silně zchátralou budovu, již tak ohrožující zdraví kolemjdoucích. Na počátku roku 2007 byl pivovar v havarijním stavu a dále chátral. Na zamýšlenou a především nutnou rekonstrukcikomplexu historických budov bývalého pivovaru v Roudnici nad Labem sháněl jeho majitel, americký občan, i v roce 2008 finance. Především střecha hlavní budovy byla přitom v dezolátním stavu. Smělé plány zahraničního investora týkající se přeměny zchátralého objektu roudnického pivovaru na multifunkční objekt s restauracemi, hotelem, výstavním sálem a řadou dalších zařízení byly v roce 2009 zřejmě u konce. Městu totiž došla trpělivost a navrhlo ministerstvu kultury odnětí památkové ochrany. To se má stát prvním krokem na cestě vedoucí k demolici objektu. Stavebně-technický stav byl katastrofální, dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou, do objektu neustále zatéká, takže se propadají stropy, část střech už je propadlých.
Chátrající budova bývalého roudnického pivovaru se postupně měnila v ruinu.
Na nebezpečný objekt vylezli v březnu 2010 dělníci, aby zlikvidovali střechu. Ta totiž už delší dobu hrozila zřícením. Demolice střechy byla nařízena stavebním úřadem z bezpečnostních důvodů.
Část chátrajícího bývalého zámeckého pivovaru u vlakového nádraží v Roudnici nad Labem šlo v prosinci 2021 k zemi. Demolice se týkala dlouhá léta nezastřešené budovy bývalé stáčírny, která nebyla kulturní památkou. Na uvolněném místě plánovala radnice nové parkoviště. Historická část pivovaru zůstala zachována.
Rouchovany
Pivovar při dvoru Rouchovany
zrušen asi 1880; 400 hl; TR
Rousínov

 

Pivovar Rousínov
foto
zrušen asi 1880; 300 hl; VY
Pivovar při dvoru; Zbourán, na jeho místě je dnes obchodní dům.
Rozkoš u Humpolce
Pivovar Rozkoš
zrušen asi 1880; PE
Rožďalovice
Pivovar Rožďalovice
foto lokace
Rožmberk

 

Obecní pivovar
foto lokace
1362 – po r.1902; 1 500 hl
Hraběcí pivovar
foto lokace
před 1522, po r.1908 zrušen; 2 000 hl
Rožmitál
Obecní pivovar Rožmitál na Šumavě
1577- 1902, 700 hl, pak sklad pivovaru Český Krumlov, zrušen r.1905
Rožmitál pod Třemšínem

 

Zámecký pivovar Rožmitál
foto lokace etikety
před 1660 – 1942, maj. pražské arcibiskupství, pronajímán, výstav až 9 000 hl
K největším úpravám došlo za Zdeňka Lva, kdy byl hrad přeměněn v renesanční zámek. Přestavbu dokončili Gryspekové (1565). Byla tu tehdy kaple, pekárna, pivovar, sladovna, sýpky a voda přiváděna potrubím do kašny. K zámku tehdy patřila také zahrada, včelník, chmelnice a dům šenkovní.
Oba objekty byly renesančně upraveny (zbytky rustikové omítky), na menší stavení navazuje podkovovitě zahnutá budova, ve které byl ještě koncem 19. století umístěn pivovar.
Rožnov pod Radhoštěm
Panský pivovar Rožnov
foto lokace
1712 – 1949, pronajímán, až 10 000 hl
Ruda nad Moravou
Liechtensteinský pivovar Ruda
1610 – 1904, pronajímán, SU, až 5 000 hl
Rumburk

 

Liechtensteinský pivovar Rumburk
foto lokace etikety
před 1579 – 1967; maj. rod Liechtensteinů, národní správa, Severočeské pivovary n.p., až 30 000 hl
Rychmburk (Předhradí)
Pivovar Rychmburk
článek: Pivovar Rychmburk >>>
Rychnov
Pivovar Rychnov
před 1833 – 1930, až 2 500 hl, DC
Rychnov nad Kněžnou

 

Hraběcí pivovar Rychnov
foto lokace etikety
před 1571 – 1961, maj. rod Kolovratů, Jan Mikš, Podorlický pivovar; až 12 000 hl
V roce 2008 v areálu obnovena výroba piva na technologii minipivovaru.
článek: Podorlický pivovar Rychnov nad Kněžnou >>>
Řehlovice

 

Hraběcí pivovar Řehlovice
foto lokace
1911 ukončena výroba, 12 000 hl
Vrchnostenský pivovar již dávno nemá svou původní podobu a také již neplní svůj tehdejší účel. Pivovar ze 16. století byl v roce 1911 přestavěn na hospodářský dvůr. Od roku 2002 probíhají na statku změny a dnes plní objekt funkci kulturního centra, které spojuje především umělce Česka a Německa. Budova pivovaru i ostatní budovy areálu jsou ve vlastnictví rodiny Holíků.
Říčany u Brna

 

Pivovar Říčany
foto lokace

Historické pivovary S,Š

Sádek

 

Pivovar Sádek
hrabě Ignác Walldorf vařil pivo v roce 1521; TR
Sadová

 

Parostrojní pivovar Sadová (Sovětice)
foto lokace etikety
zrušen 1947; 10 000 hl; HK
posl.maj.: hrabě Harrach. Budovy zbořeny.
Sázava

 

Klášterní pivovar Sázava
foto lokace
V areálu Benediktinského kláštera se nachází budova pivovaru s gotickými fragmenty.
Pivovar byl založený roku 1638, uzavření pivovarských provozů nastalo v roce 1930. Mezi jeho majitele patřili: Benediktinský konvent v Břevnově (-1785); Náboženský fond (-1804); Vilém rytíř Tiegel z Lindenkronu (1844); Jan Neuberg; Bedřich Schwarz; Ing. Richard Schwarz; Ing. Richard Schwarz a Eugenie Kavalírová; Ing. Richard, Zdenka a Marie Schwarzovi a Václav Souček; Václav Souček a Zdenka Schwarzová.
Sedlec

 

Schwarzenberský pivovar v Sedlci
foto lokace
Obec je dnes součástí Kutné Hory. Pivovar byl založený roku 1530, ukončení vaření piva nastalo v roce 1943, jeho definitivní konec nastal roku 1948. Mezi jeho majitele patřili: Karel III. kníže Schwarzenberg (1858); Karel IV. kníže Schwarzenberg; Karel V. kníže Schwarzenberg; Karel VI. kníže Schwarzenberg; Česká republika. Výstav zhruba 9 000 hl.
Sedlčany
Pivovar Sedlčany
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Sedlnice

 

Pivovar Sedlnice
foto lokace
zrušen asi 1880; 100 hl; NJ
maj.: hrabě Vetter; V Sedlnici Manské (něm. Lehen Sedlnitz) byl rovněž zámek, dochovaný dodnes, panský dvůr, pivovar a palírna. Součást hospodářského dvora u zámku. Budovy zbořeny.
Sedmpány

 

Pivovar Sedmpány ; Sedumpan
foto lokace
zrušen asi 1900; 2 000 hl; BN
posl.maj.: A. Žežula. Majitel Křehulovského dvora. B. Vrána vystavěl na svém pozemku za vsí pivovar a přesídlil do něho, za něj pivovar skvétal, dle vypravování starých pamětníků vozili pivo až do Vlašimi. Za pozdějšího majitele Jana Žežuli pivovar upadal, pivo přestali vařit, pozemky rozprodával kus po kuse, prodal jej jako hostinec.
(www.keblov.webnode.cz/historie/kronika-sedmpan/)
Pivovar se nacházel na samotě u zastávky dnes již zrušené železniční trati do Dolních Kralovic. Podélná budova u silnice čp.40. V roce 2018 bez střechy.
Sechutice

 

Pivovar Sechutice
Sechutice je zaniklá vesnice západně od Hadačky, 4 km jihozápadně od Kralovic na Plzeňsku. Dnes na jejím místě stojí stejnojmenný barokní dvůr.
V roce 1539 získal Florián Gryspek zpustlé sechutické pozemky. V polovině 16. století zaznamenaly Sechutice mohutný stavební rozvoj: Gryspek nechal vystavět nový hospodářský dvůr s renesančním zámečkem či tvrzí, ovčín a pivovar se spilkou a krčmou. Ovčín, který mohl pojmout okolo 1100 kusů ovcí, stál při cestě k Výrovu (zbořen byl v 70. letech 20. století). Pivovar stával mezi dvorem a rybníkem. Vařilo se v něm světlé pivo, ročně bylo 24 varů a pivo se prodávalo do vsí.
Pivovárek stál u severozápadní strany rybníka zvaným Pivovárek. Dnes je tam les a z celého pivovaru zbylo torzo zídky.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>
Selmice
Roku 1573 koupil jeden ze šlechty Selmici, v níž měl tehdy k dispozici tvrz, pivovar a rozsáhlý
dvůr
Semily

 

Panský pivovar Semily ; Měšťanský
foto lokace
původně vrchnostenský pivovar, v 19.století ve vlastnictví obce
Podlouhlá budova za muzeem bývala pivovarem, založeným roku 1515. Vrchnostenský pivovar založili Smiřičtí ze Smiřic v roce 1687 (na fasádě 1515), do konce 18. století jej měli společně v držení s vinopalnou a dvorem židovští podnikatelé Schonfeldové. V roce 1899 jej obec koupila od rodu Rohanů. V roce 1918 byl prodán do soukromého vlastnictví. Po druhé světové válce byl používán jako sklad zeleniny. Několikrát vyhořel, takže dnešní stavba je asi sto třicet let stará. K pivovaru však náležela ještě jedna, stejně velká budova, která stála téměř uprostřed dnešní Husovy ulice. Mnoho lidí uvítalo požár, který ji strávil, neboť bránila průjezdu povozů. Poslední pivo se zde vařilo v roce 1943 a v budově se nacházely 90 m dlouhé ležácké sklepy. Současně je v bývalé budově pivovaru restaurace U Bernarda.
článek: Putování po historických pivovarech Horního Pojizeří >>>
Semín

 

Pivovar Semín
foto lokace
zrušen 1926; 1 000 hl; PU
maj.: J. Dvořák
Senec
Pivovar Senec
RA
Senomaty

 
 

Pivovar Senomaty
foto lokace
Senomaty právo vařit pivo získaly začátkem 16.stol. a o 150 let později už prý bylo lepší než rakovnické. Pivovar je doložen v pol.18.stol. Zdejší provoz velmi strádal konkurencí z blízkého Rakovníka. Nakonec město kolem roku 1890 místní pivovárek koupilo a zrušilo. Výstav nedosahoval přes 1 000 hl piva ročně. Budovy byly v roce 1996 zčásti
zachovány v rámci hospodářského dvora v centru obce, včetně sklepů. RA
Sezemice

 

Pivovar Sezemice
foto lokace
zrušen 1917; 15 000 hl; PU
maj.: Hermína Valentová ; Dne 17.dubna 1732 zachvátil v Sezemicích požár 47 domů, radnici, pivovar, spilku a masné krámy
Skalka
Pivovar Skalka
zrušen asi 1905; 3 000 hl; LT
maj.: hrabě Schőnborn
Skalná
Měšťanský pivovar Skalná ; Wildstein
zrušen asi 1900; 1 000 hl; CH
Pivovar hraběte Wolkensteina Skalná
zrušen asi 1900; 1 700 hl
Skalsko

 

Vrchnostenský pivovar Skalsko
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 000 hl; MB
vlastník byla 1.cukrovar.akciová společnost v Praze; pivovar zanikl pod konkurenčním tlakem pivovaru v Klášteře-Hradišti. Budovy (v údolí Skalského potoka) v roce 2005 stály, byly rekonstruovány a soukromě využity.
Skuhrov

 

Skuhrov, dnes součást obce Velký Borek.
Mělničtí prodali Skuhrov, v němž byl kromě mlýnů též malý pivovar se sladovnou, dvůr, kovárna a selské grunty rytíři Janu Františku Turbovi. ME
Skupeč
Pivovar Skupeč
foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>
Skrbeň

 

Pivovar při dvoru Skrbeň
foto lokace
zrušen asi 1880; 300 hl; OL
V obci byl pivovar od roku 1550. Sladovna byla provozována ještě na přelomu 19. a 20. stoleti. Budovy byly ještě v roce 2002 zachovany, ovšem bez vybavení a s řadou stavebních úprav. Nejzřetelnější byla sladovnická věž, uvnitř
humna. Celý areál v roce 2002 patřil firmě SOLVIT s.r.o..
Skrýšov
Pivovar Skrýšov
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Skřivany
Panský pivovar Skřivany
zrušen asi 1870
Slabce
Pivovar Slabce
zrušen asi 1890; 500 hl; RA
maj.: hrabě Croy
Slaný
Pivovar Slaný ; Schlan
Slapy
Pivovar Slapy
zrušen 1905; 1 500 hl; PAZ
maj.: svobodný pán Weidenheim
Slatina u Jevišovic
Pivovar Slatina
ZN
Slatiňany
Pivovar Slatiňany
foto lokace
zrušen asi 1890; 2 500 hl
maj.: kníže Auersperg
Slavičín

 

Pivovar Slavičín
foto lokace
zrušen 1908; 1 800 hl; ZL
maj.: F. Strnad ; po ukončení výroby sklad piva Uherského Brodu
článek: Panský pivovar ve Slavičíně >>>
Slavkov
Pivovar Slavkov ; Austerlitz
foto lokace
zrušen asi 1917; 9 000 hl; VY
maj.: hrabě Kaunitz
Slavonice

 

Obecní pivovar Slavonice ; Městský pivovar ; Zlabings ; Lichtwitz
foto lokace
1464 – 1930; max. 4 000 hl; JH
v majetku obce, ale pronajímán
Dům č.p. 538, bývalý pivovar z 2. pol. 16. stol., v 19. stol. výrazně přestavěn, sgrafitová fasáda s výjevy z knihy Genesis (Potopa s archou Noemovou, opilý Noe, Sára vyhání Hagar, Jákobův žebřík…)/td>
Lichwitzův pivovar Slavonice
foto lokace
zrušen 1929; 2 000 hl
Slavoňov

 

Pivovar Slavoňov
foto lokace
1544 – 1946; 4 500 hl; PI
maj.: kníže Schwarzenberg
Slezské Vlkovice
V areálu zdejší rychty se na počátku 18.století vařilo pivo
Sloupno

 
 
 
 
 
 
 
 

Benediktinský pivovar Sloupno
foto lokace
zrušen 1905; 1 000 hl; HK
V červnu 1669 prodala Barbora Markéta ovdovělá hraběnka Desfousová, rozená svobodná paní Khunová z Belasy, sloupenský statek a k němu patřící poplužním dvorem, pivovarem a sladovnou za 24300 zlatých Adolfu Vilému svobodnému pánu z Polžic a Bezdružic. Dne 3. ledna 1672 byla uzavřena prozatímní kupní smlouva a 29. dubna smlouva definitivní, v niž Adolf Vilém svobodný pán z Polžic a Bezdružic prodal statek zvaný Sloupno a k němu patřícím poplužním dvorem, ovčínem, krčmami, pivovarem a sladovnou za 24 300 zlatých břevnovskému opatu Tomáši Sartoriovi a celému konventu.
V roce 1905 ukončil činnost sloupenský pivovar s ročním vývarem až 1000 hektolitrů. S pivovarem zanikla i chmelnice, která byla severně od velkostatku. Zrušený pivovar upraven na dělnické byty, které byly kolaudovány dne 6. prosince 1921. (zdroj: www.sloupno.eu)
Smečno

 

Clam-Martinicův pivovar a sladovna Smečno
foto lokace
TEXT
článek: Pivovarnictví ve Smečně >>>
Smidary

 

Pivovar Smidary
foto lokace
zrušen asi 1900; 3 500 hl; HK
maj.: Karel Wagner
Smilkov

 

Pivovar Smilkov
zrušen asi 1880; 300 hl; BN
maj.: Dr. Likavec
Smilovy Hory
Jindřich Albrecht Šiška z Jamolice od roku 1670 držel statek Smilovy Hory a tento statek s pivovarem a vesnicemi Smilovými Horami, Malým a Velkým Ježovem v roce 1676 zase odprodal. (TA)
Smiřice

 

Pivovar Smiřice
foto lokace etikety
článek: Pivovar Smiřice >>>
Smolotely

 

Pivovar Smolotely
foto lokace
zrušen 1916; 1 500 hl; PB
První písemná zmínka o zámku je z 28. dubna 1732. K zámku v této době náležel ještě pivovar s chmelnicí. Bývalý pivovar je dnes nově rekonstruovaný penzion „Smolotel“. Posl.maj.: svobodný pán z Ergeletů.
Smrčina u Aše
Zámecký pivovar Smrčina ; Sorg
zrušen asi 1900; 1 000 hl; CHE
Smržovka

 

Pivovar Smržovka ; Morchenstern
zrušen asi 1890; 1 500 hl; JN
maj.: Theodor Desfours
Budovy zchátraly, ruiny byly zbourány a na jejich místě postaven Dům potravin.
Soběchleby

 

Pivovar Soběchleby ; Sobochleben
foto lokace
zrušen 1926; 8 000 hl; TP
Pivovar se činností svého majitele naprosto vymykal tehdejším zvyklostem. Vlastnila ho v letech 1902 – 1929 Mostecká těžařská společnost a svým výstavem 8 000 hl piva v roce 1905 se řadil k menším té doby.
Soběslav

 

Pivovar Soběslav
foto lokace
1628 – 1948; 8 000 hl; TA
svobodní právovárečníci ; Rožmberský hrad (hradní palác) byl po roce 1706 přeměněn na pivovar a sýpky. Jan Jiří ze Švamberka, přestavěl jižní trakt soběslavského hradu na českou školu pro mládež podobojí. Později král Ferdinand II. postoupil prázdnou školní budovu městu, a to ji později proměnilo na pivovar.
článek: Pivovar Soběslav >>>
Sobíšky
Pivovar při statku Sobíšky
zrušen 1880; 400 hl; PR
Sokolnice

 

Akciový pivovar a sladovna v Sokolnicích
foto lokace
zrušen 1932; 12 000 hl; BY
Tradice výroby piva v Sokolnicích u Brna je doslova pradávná. Panský pivovar je věrohodně doložen při zdejší renesanční tvrzi již v roce 1550. Ale je velice pravděpodobné, že vrchnost vařila nápoj připomínající dnešní pivo již daleko dříve. Pivovar byl za staletí svého provozu neodmyslitelnou součástí panského hospodářství tvrze, později zámku. V Sokolnicích bývala i chmelnice. Během svého nejúspěšnějšího období dokázal sládek v Sokolnicích ročně uvařit až 12 000 hektolitrů piva. Provoz vlastnili mimo jiné Dietrichsteinové, ale posledním vlastníkem byl rod Mitrovických. Pivovar stihl stejný osud jako mnoho dalších malých provozů v dosahu nově vzniklého průmyslového velkopivovaru. Ve 20.letech 20.století byl zakoupen Prvním brněnským akciovým pivovarem (dnešní Starobrno) a v roce 1932 z konkurenčních důvodů uzavřen.
Na počátku devadesátých let se v Sokolnicích snažili obnovit i pivovar, ale nepodařilo se. Zatím v něm funguje mimo
jiné stolárna. V roce 2010 byl objekt k prodeji za 3,9 mil.Kč. V roce 2017 otevřen minipivovar.
článek: Panský minipivovar Sokolnice >>>
Sokolov

 

Měšťanský pivovar Sokolov ; Falkenau ; Falknov
foto lokace
zrušen asi 1900; 3 500 hl
Zámecký pivovar hraběte Nostice Sokolov
foto lokace
1870 – 1926; 20 000 hl
Solnice

 

Pivovar Solnice
foto lokace
Bohatý obchodník a měšťan Starého Města pražského Benjamin z Vlkanova koupil v roce 1559 v Solnici nad náměstím u horní brány statek a dům. Ty nechal zbořit a na jejich místě postavil nový dům, podobný tvrzi a zámečku. Jeho potomci ho obývali až do konfiskací po Bílé hoře, pak zámeček pustl a chátral. Už tehdy v něm byl pivovar, ale hospoda ne.
V roce 1683 koupil zámeček Jan Kornelů z Coenenz a nechal jej velkým nákladem opravit. 23. října 1699 koupili zámek s dvorečkem, ovčínem, pivovarem, vinopalnou, jednou hospodou nově postavenou, s dvory a vesnicemi karmelitáni. Protože zámeček nepotřebovali, udělali z něj hospodu, kterou pronajímali. V roce 1749 pak prodali karmelitáni hospodu
primátoru Solnice Augustinu Bekovi za 400 zlatých se vším, co leží a stojí a s pekárnou. Historik Jaroslav Láska píše, že Augustin Bek se při koupi musel zavázat, že bude odebírat od karmelitánů kořalku z vrchnostenské pálenky a pivo z pivovaru v nedalekých Kvasinách. Musel také slíbit, že nebude v lokále trpět zhoubnou hru v karty a jiné podobné hry, nebude mít spolky s pytláky a nebude podávat pivo v neděli a ve svátek.
Solopysky
Pivovar Solopysky
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Sosnová
Pivovar Sosnová
1893 – zrušen po 2.sv.válce; BR
Soutice

 

Pivovar Soutice ; Soutitz
foto
zrušen asi 1900; 800 hl; BN
maj.: A. Zahn
článek: Jak jsem dobýval pivovar Soutice >>>
Spálené Poříčí

 

Parostrojní pivovar velkostatku Spálené Poříčí ; Pivovar ve Spáleném Poříčí ; Brennporitschen
foto lokace
zrušen 1949; 7 000 hl; PJ
Původně stál zámecký pivovar před zámkem, v místě dnešního parku. Ve 2. polovině 19. století byl postaven na dnešním místě, vedle areálu velkostatku. Pivovar ukončil svoji činnost v r. 1949, ale neosiřel – na zdaleka viditelný komín se každoročně vracejí čápi, kteří již neodmyslitelně patří ke Spálenému Poříčí. Obyvatelé města s oblibou vyprávějí historku o tom, jak se v roce 2008 jedné čapí rodině u nás tak líbilo, že zapomněla odletět do teplých krajin. Zimu čápi ve zdraví přežili, ale již nikdy své dobrodružství neopakovali.
Rozsáhlé sklepy pivovaru v areálu bývalého zámeckého velkostatku chátraly od roku 1949, kdy se zastavila výroba piva. Hrozilo jejich zřícení. Tomu se naštěstí podařilo definitivně zabránit rekonstrukcí sklepů na atraktivní a netradiční místo pro setkávání, výstavy, kulturní a gastronomické akce. (www.spaleneporici.cz)
Trojkřídlý pivovar přiléhal k zámku.
Spálov
Pivovar Spálov ; Sponau
zrušen asi 1899; 200 hl; NJ
rytíř Bauer
Srbeč

 

Pivovar Srbeč
foto lokace
zrušen asi 1890; 3 500 hl; RA
maj.: kníže Schwarzenberg; pivovar zde fungoval již v 16.stol.
článek: Historie vaření piva v Srbči >>>
Srlín

 

Knížecí pivovar Srlín
foto lokace
Fungoval v letech 1734 – 1875; 800 hl; PI
maj.: kníže Karel Paar
Demolice zámečku s pivovarem v roce 2015.
Stádlec
Pivovar Stádlec
zrušen asi 1880; 800 hl; TA
maj.: kníže Karel Paar
Staňkov

 
  

 
  

 
  

 
  

 
 

Knížecí pivovar Staňkov ; Fürstliche Brauerei Stankau
foto lokace etikety
v provozu roku 1602,1872 – 1980; 50 000 hl; DO
maj.: hrabě K. Trauttmannsdorf; 1948-1957 Západočeské pivovary n.p., 1958-1964 Plzeňské pivovary n.p., 1965-1980 Západočeské pivovary n.p.; vařil mj. piva 120 Březňák a Kozel
Staňkovský pivovar v období před první světovou válkou produkoval až 45 000 hl piva ročně. Neradostná následující léta
se neblaze projevila i v chodu pivovaru. Trpěl odchodem mnoha zaměstnanců. Řešením situace bylo rapidní omezování dodávek hostincům, které vyústilo v omezení jejich otvírací doby. Během války bylo pivo čepováno ve všední den jen od 18 do 21 hodin, v neděli od 17 do 23 hod. Zákazník přitom směl dostat jen litr piva, pokud vůbec bylo. Během válečných let stoupala i jeho cena. Ještě na počátku roku 1916 se půllitr dal pořídit za 24 haléřů, v poslední válečný rok 1918 se při zábavě platilo až jednu korunu! Přitom se k vaření používalo náhražkových surovin, takže o skutečném pivu nemohlo být ani řeči. Hlavní surovinou byl čirok, což je krmivo a surovina užívaná v kvasném průmyslu. Dalšími pak krouhaná i sušená cukrovka. Podobné lektvary se vařily i v domácnostech. Po válce přešlo vlastnictví pivovaru do rukou rakouské větve Trauttmansdorfů, kteří se snažili projevit svůj vstřícný postoj k nově se rodící české demokracii tím, že pole sousedící s pivovarem darovali sokolské jednotě, která zde v roce 1921 postavila sokolovnu. Zcela nezištný tento akt nebyl, neboť přejímací strana přijala podmínku, že bude po dobu dvaceti let odebírat na akce zde pořádané pouze staňkovské pivo. Po několika letech chátrání areál postupně v roce 2002 opět ožíval. Pivovar využívala společnost
Magu Bohemia. Ta se zabývala potravinářskou výrobou, zejména zpracováním hub. V plánech firmy však figurovala myšlenka, která měla s bývalým účelem objektu mnoho společného. „Uvažujeme předběžně o tom, že bychom v areálu postavili
minipivovar se stylovou restaurací,“ vysvětlil v dubnu 2002 jednatel společnosti Pavel Bogner. Ve staňkovském pivovaru pracoval dlouhá léta Jiří Výrut. „O tom, že skončíme, se lidé postupně dozvídali. Například když jsme jednou byli v Karlových Varech, na dvoře byly tanky s nápisem Staňkov… Všechno bylo domluvené dopředu, bylo jasné, že se náš pivovar zlikviduje. První přišel na řadu Kout na Šumavě, pak Staňkov, potom Stod. Tady v regionu měly zůstat jen Domažlice jako velká velmoc, společně s Plzní a Chebem.“ Staňkovský pivovar přitom ukončil provoz v době, kdy měl vysoký výstav a provozovna byla po modernizaci. V sedmdesátých letech se v něm vařilo přes šedesát tisíc hektolitrů světlé a tmavé desítky ročně, což poskytovalo zaměstnání více než šedesáti lidem. Objekt pivovaru přešel do vlastnictví národního podniku Zelenina, která tam měla sklad. „Jenže ta ho dostala jen proto, aby se neřeklo, že v pivovaru nic není,“ upozorňuje Jiří Výrut. Po změně režimu se pivovar dražil v malé privatizaci, ale pro velkou vyvolávací cenu k žadné trasakci nedošlo. Později objekt získalo město Staňkov, které ho však prodalo firmě Zollner, a poté přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia.
Staňkovský pivovar byl v roce 2011 na prodej. Město si pivovar nemohlo dovolit, čekalo se na majetného investora. V roce 2011 tomu bylo přesně třicet let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. Tamní pivovar, ve kterém byl provoz zahájen před téměř sto čtyřiceti lety, prodávala soukromá firma za přibližně 12 milionů korun. Místní Jiří Výrut pracoval ve staňkovském pivovaru dlouhá léta, těžce nesl jeho uzavření a dosud ho mrzelo, že se v něm zlatý mok již nevaří. „Lituji toho, že se pivovar vůbec kdy prodal. Pracoval jsem v něm od vyučení a Staňkovské pivo bylo doslova vynikající. Když se v Plzni konaly degustace, lidé si ho pořád pletli s Gambrinusem,“ vzpomínal důchodce. Provoz v pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, brzy však byl prodán do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl znárodněn a v sedmdesátých letech minulého století se ve Staňkově vařila světlá i tmavá desítka, pivovar produkoval více než šedesát tisíc hektolitrů piva za rok a práci v něm mělo kolem šedesáti lidí. V roce 1977 se stal provozovnou domažlického pivovaru a 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina. Později připadla městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia, která byla jeho vlastníkem a která se zabývá zpracováním hub, ovoce a zeleniny. Na bývalého zaměstnance Jiřího Výruta se několikrát obrátili lidé, kteří o znovuobnovení pivovaru uvažovali, nakonec ale z plánů sešlo. „Já bych rád pomohl, znám to místo skrz naskrz, a pivovar možnost obnovení výroby určitě nabízí,“ tvrdil Výrut. Poznamenává, že pokud by pivovar i nadále využíval měkkou vodu jako dřív, pivo by bylo opět výtečné.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Staňkova >>>
Stará Ves nad Ondřejnicí

 

Pivovar statku Excellence Leopolda Podstatzky-Liechtensteina Stará Ves ; Altendorf
zrušen asi 1880; 200 hl; FM
pivovar při statku; Pivovar stál podél dnešní cesty od místa nynějších schodků. Byla to jednopatrová budova, krytá šindelem. V křídle od zámku byly dva byty (dvoupokojové, vchod do horního bytu po dřevěných schodech). Budova
pivovaru se prostírala až po dnešní prostor vrat. V části další budovy o délce asi 20m byla místnost pro sušení a vaření ječmene a hranatá káď 2×2,5 m. Ječmen byl uskladněn v dřevěném zásobníku s výsypným otvorem nad kádí. Na půdě
uskladňovali ječmen, později tam uskladňoval Prokop Místecký seno (asi 20 fůr – všechno shořelo v r. 1919). Podél cesty stálo asi 10 velkých stromů-kaštanů, které rovněž shořely při požáru. Vchod byl ze dvora. Budova byla zděná a měla zamřížované okna. Soudí se, že pivovar byl stejně starý jako zámek. K pivovaru patřil mlýn, palarňa a hospoda u Hynečka.
V roce 2002 budova pivovaru již neexistovala.
Stará Voda
Pivovar Stará Voda
zrušen asi 1880; 200 hl; OL
maj.: piaristé
Staré Buky
Panský pivovar Staré Buky ; Altenbuch
zrušen asi 1890; 1 000 hl; TU
maj.: hrabě Rummenskirch
Staré Heřmínovy
Pivovar Staré Heřmínovy ; Alt Erbersdorf
zrušen asi 1900; BR
Staré Hobzí
Pivovar Staré Hobzí
foto lokace
Staré Hrady

 

Pivovar Staré Hrady ; Altenburg
6 500 hl; JC
K severní části hlavní zámecké budovy byl v polovině 18. století přistavěn pivovar a pro jeho potřeby bylo využito i části interiérů tohoto křídla. Zvětšující se provoz pivovaru v průběhu 19. století měl negativní vliv na celkový stav
zámecké budovy. Pivovar byl za hraběte Ervína Šlika v 90. letech 19. století sice zrušen, ale zámek byl již tak poškozen, že se v této době zřítilo nejstarší západní křídlo.
Staré Město pod Landštejnem

 

Pivovar Staré Město
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 400 hl; JH;
maj.: svobodný pán Sternbach
Pivovar Landštejn
zrušen asi 1900; 1 200 hl; JH
maj.: svobodný pán Sternbach
Staré Město

 

Pivovar při dvoru ve Starém Městě ; Mährisch Altstadt
zrušen asi 1880; 100 hl; SU
Staré Mitrovice

 

Pivovar Staré Mitrovice
foto lokace
zrušen asi 1900; 300 hl; BN
maj.: Konrád Blaška
Staré Ransko
několik pivovarů, zrušeny asi 1900; HB
Staré Sedliště

 

Vrchnostenský pivovar Staré Sedliště ; Domaien Brauerei Autzedlisch
foto lokace
1859 – 1928; 5 500 hl; TC
maj.: H. Heidlerová
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Tachova >>>
Měšťanský pivovar Staré Sedliště
foto
V roce 1838 žilo ve Starém Sedlišti téměř 1700 obyvatel, domů bylo 238. Stál tu kostel s farou, škola, zámek s pěknou zahradou a dvorem, vrchnostenský pivovar na 15 sudů, měšťanský pivovar na 12 sudů, vinopalna, špitál s kaplí, hospoda a dva mlýny.
Stárkov

 

Pivovar Stárkov ; Starkstadt
zrušen 1948; 2 000 hl; NA
maj.: bratři Pejskarové; 1948 Hradecké pivovary n.p.; budovy již zbořeny.
Starosedlský Hrádek

 

Zámecký pivovar Hrádek-Starosedlo ; Knížecí K.Schwarzenberský pivovar Hrádek
foto lokace
1682 – 1935; 1 700 hl; PB
maj.: kníže Schwarzenberg
Starý Hrozňatov
Pivovar Starý Hrozňatov
Starý Jičín

 

Pivovar Starý Jičín
foto lokace
zrušen před 1910; 1 000 hl
maj.: hrabě Seiler ; část budov byla zachována ještě v roce 2002 a nacházela se u silnice z Loučky do Starého Jičína, na kraji obce (pod Zámečkem), nevyužitá chátrající část byla zbořena na jaře 2002, zbytek v červenci 2002 obydlen.
První písemná zmínka je z roku 1589, kdy již byl v provozu. V tu dobu vlastnil starojické panství rod Žerotínů. Krčmy na svém panství zásobovali pivem ze Starého Jičína a Kunína.
Starý Knín
Křížovnický pivovar ve Starém Kníně
zrušen 1910; 1 500 hl; PB
Starý Kynšperk
Zámecký pivovar Starý Kynšperk
1650 – 1938; 1 500 hl; CHE
Starý Plzenec
Pivovar Starý Plzenec
foto lokace
článek: Pivovar Starý Plzenec >>>
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plzence Starého >>>
Starý Rybník
Pivovar Starý Rybník ; Altenteich
zrušen asi 1900; 1 700 hl; CHE
Straník
Pivovar Straník
zrušen asi 1898; 800 hl; NJ
Statenice

 

Zámecký pivovar Statenice
foto lokace
zrušen asi 1900; 500 hl; PAZ
maj.: svobodný pán Dlouhoveský
V západním a severním křídle byl pivovar. Vlastníkem pivovaru byl svatojiřský klášter, který si zajišťoval odbyt svého piva ve vrchnostenských krčmách ve Statenicích a Černém Vole. V roce 1842 měly Statenice 53 čísel včetně zámku, vinice, pivovaru, dvora, hospody a dvou mlýnů
Stěbořice

 

Pivovar Stěbořice
foto lokace
v roce 1913 vyhořel a byl zrušen; max. 10 000 hl; OP
Panský pivovar s provozními budovami byl postaven roku 1745 v místě zvaném V Podhájí, nedaleko Stěbořického rybníka. Roku 1856 jej koupil F. Egger a Tadeáš Dittrich. O dva roky později Egger prodal svou polovinu Johaně Dittrichové. V roce 1873 pivovar zmodernizoval její syn August Dittrich. V dobách největšího rozkvětu, kolem roku 1896, se v pivovaru vařilo až 10 000 hl piva ročně a dováželo se do řady výčepů po kraji. Pivovar byl v provozu do roku 1913, kdy vyhořel a nebyl již zprovozněn. Zničen byl hlavní trakt a samospádný vodovod. Dodnes se zachovala budova sladovny, ve které je dnes sklad obilí. Z pivovarské technologie se v interiérech bohužel nic nedochovalo. Zachovány zůstaly rovněž sklepy, které dnes slouží firmě Horský pramen jako sklady. Součástí komplexu je také správní budova, což je původní Pivovarská hospoda. (zdroj: www.technicke-pamatky.cz)
Objekt bývalého pivovaru z roku 1775 stojí na okraji obce, směrem na Zlatníky. Zde se vařilo v minulosti až 10 000 hl piva ročně a dováželo se do nejrůznějších koutů Slezska a Moravy. Poslední majitelé byla rodiny Dittrichů. V roce 1913 pivovar vyhořel. Zachovala budova sladovny, ve které je sklad obilí. Rovněž se zachovaly sklepy, které slouží firmě Horský pramen jako sklady. V místě naleznete také zahradní areál s restaurací.
článek: Pivovarský místopis – Opavsko >>>
Stehelčeves
Středočeský pivovar a sladovna Stehelčeves, akciová společnost
foto lokace
článek: Pivovar Stehelčeves >>>
Stěžery

 

Pivovar Stěžery
zrušen asi 1905; 2 500 hl; HK
maj.: hrabě Harrach
Stod

 

Akciový pivovar ve Stodě
foto lokace etikety
1872 – 1986; max. 50 000 hl; PJ
V majetku akciové společnosti do roku 1945; 1945-1948 národní správa; 1948-1957 Západočeské pivovary n.p., 1958-1964
Plzeňské pivovary n.p., 1965-1982 Západočeské pivovary n.p.; V roce 2002 v areálu podnikala zemědělská výrobní společnost.
Měšťanský právovárečný pivovar Stod
foto lokace
1544 – 1914 provoz zastaven, 1924 zrušen; max. 9 000 hl
Měšťané vlastnili pivovar až do roku 1924, ale v letech 1914-1924 jej pronajímali Akciovému pivovaru. Listina o německém právu várečném, které byla městu propůjčeno výnosem probošta Matyáše v roce 1544, a tím bylo umožněno Stodským zřídit sladovnu a pivovar.
Strančice

 

Pivovar Strančice
foto lokace
zrušen asi 1926; 1 700 hl; PAV
maj.: Řád piaristů v Praze
Stránka
Pivovar Stránka
zrušen asi 1900; ME
vlastník augustiniáni u sv. Tomáše v Praze
Studená

 

Pivovar Studená
foto etikety
článek: Z historie pivovaru ve Studené >>>
Studénka

 

Město Studénka se chlubí hned dvěma zámky, takzvaným Starým a Novým zámkem. Historie obou budov je velmi prolnuta a místy i nejasná. Starý zámek byl původně tvrz a po vzniku Nového zámku přestavěn na pivovar, později úřednické byty.
Od roku 1850 pracovala ve starém zámku palírna lihu. Předtím zde byl pivovar a později hostinec.
V současné době je budova starého zámku využívána ke komerčním účelům.
Studnice

 

Pivovar Studnice
Studnice je rozkošná vesnička nedaleko železniční křižovatky – Stárkova nedaleko Náchoda.
Ne nadarmo se Studnickým přezdívalo půlpani. Vždyť ve Studnici býval též i pivovar, který se na tak malou vesničku zdal býti přepychem. Pivo v něm vařené bylo světlé a dle tradice tak silné, že prý i sedmera křest sneslo a mohlo se píti bez úhony svého nazvu. Křtil je pán, sládek, podstarší, hostinský, hospodář s hospodyní i čeleď, aby piva bylo více. Pivo soudnické nebylo připravováno dle receptu germánských, odkoukaných Gambrinem od egyptského Osirida, ale dle osvědčených předpisů staroslovanských. Nebývalo nikdy přehnaně sladké, ale spíše nahořklé chuti, příjemně šimrající v hrdle.
Do 14. století se pivo vařívalo ještě podomácku a teprve potom se počal vyvíjet pivovarnicky průmysl. V letech l348 – 1419 již bylo v Čechách 55 pivovarů a 86 sladoven, jak uvádí český kronikář W. W. Tomek. Jelikož většina půdy bývala panská a městská, byly zakládány pivovary a lihovary (pálenky) při šlechtických sídlech a ve městech.
I ve Studnici tedy byl pivovar i pálenka. Záznam o něm je již z roku 1510 a rozšířen byl panem Janem Starším Strakou z Nedabylic a na Studnici v roce 1552. Straka byl císařským hernikem kraje královehradeckého a pivovarnictví měl ve veliké úctě. Za jeho dob se konaly pokusy s pěstováním vlastního chmele u osady Zblova. Dodnes tomuto místu se říká „Na chmelnici.“
Roku 1555 došlo k věhlasné rozepři mezi Janem Strakou z Nedabylic a Albrechtem Smiřickým, panem to panství Náchodského, jenž pana Straku obvinil, ze na svých pozemcích krčmu neoprávněně zřídil a pivo v ni šenkoval. To všechno prý na škodu jeho starožitných krčem v okolních vesnicích. Stížnost byla založena na této smutné historii: Před nějakým časem, asi rokem l5l0, pan na Náchodě Jan Špetle z Janovic povolil dodávati ze svého pivovaru do vsi Rybníku jedné ženě, šestinedělce, pivo. Tato žena však nešťastnou náhodou uhořela a celé spáleniště zakoupil pan Straka. Na tom miste nechal postavit krčmu, nazvanou „Na čertovině.“ A protože byla jeho majetkem, prodával v ni své pivo vařené ve Studnici. Ale Jan Špetle usiloval o to, aby do krčmy bylo dodáváno pivo z jeho pivovaru, dokazujíc, že do těchto míst již pivo dávno dodával. Spor tedy vyvrcholil až za 45 let, kdy se soudně vlekl více jak čtyři léta. Pak konečně purkrabský soud v Hradci Králové rozhodl ve prospěch obžalovaného, Jana Straky s odůvodněním: „… poněvadž jest pan Albrecht Smiřicky puovod toho, aby kdy podle zřízení zemského užívání krčmy a v ní šenku ve vsi Rybnících bráněno bylo, ničimž dostatečně podle práva neprokázal, nybrže on Jan Straka st. z Nedabylic, poptány to jest, ze více jak čtyřiceti let v krčmě ve vsi Rybnících se šenku užívá, svědky pořádně registry vedenými podle práva provedl a z té příčiny dávati raci jemu Janovi Strakovi pohnanému za to pravo, tak, ze on, jemu panu Albrechtu ze Smiřic puovodu tou pokutou v uohonu položenou, aniž zastavením té krčmy a v ni šenku ve vsi Rybnících povinen není …“ Stalo se v utery před sv. Bartolomějem 22. dne srpna měsíce léta l559.
Doba pobělohorská znamenala úpadek českého pivovarnictví. I ve Studnici na pivovar těžce dolehla. Roku 1638 zdědil Studnici pan Václav Straka z Nedabylic, který musel pro svou viru 8. října téhož roku utéci do emigrace. Císař jeho jmění zkonfiskoval a dal jej Gerardovi Leyksovi z Leyksu, který roku 1643 pronajal statek i pivovar Mikulášovi Bellimu. To byl Vlach a všechny změny panu pivovaru ani jeho personálu neprospěly. V červenci roku l648 švédský generál Witenberk prošel s celým vojskem přes Studnici a co nevzal, to zkazil nebo spálil. Lidé utekli do lesů a pivovar byl zničen.
Zásilky studnického piva začínají opět teprve roku l665, kdy majitelem dvora se stal Jakub Ondřej z Rotenbachu, nadmyslivec panství Pardubického. Po něm koupila Studnici s pivovarem Maria Benigna, vdova po Octaviovi Piccolominim, vévody z Aragonu, pana na Náchodě. Pivo se ve Studnici vařilo ještě počátkem 18. století. Později byla ponechána v provozu pouze sladovna a i ta byla v roce 1750 zrušena. Pivovar byl přestaven na pálenku. V roce l786 byla ze zámečku se sklepy postavena fara a v roce 1797 byla budova pálenky přestavena na školu.
Stračov

 

Harrachův pivovar Stračov
zrušen asi 1880; 1 000 hl; HK
Strakonice

 

Pivovar Maltézský rytířského řádu Strakonice
foto lokace
zrušen 1910; 5 000 hl
Pivo se na strakonickém hradu vařilo s různými přestávkami. Poslední oživení nastalo v roce 1834, kdy byly na třetím nádvoří postaveny na tehdejší dobu moderní budovy pivovaru a také adaptovány části hradu naproti kostelu. Hradní produkce ovšem počala skomírat s rozvojem pivovaru městského po roce 1874. Provoz byl zastaven ve 20. letech 20. století a budova vzala za své v souvislosti s totální demolicí města v 60. až 70. letech 20. století.
Měšťanský pivovar Strakonice ; Parostrojní pivovar pravovárečného měšťanstva v Strakonicích
foto lokace
TEXT
článek: Pivovar Strakonice >>>
článek: Vandry po historických pivovarech, díl čtvrtý: Když se sudy vyvalí z pivovaru v Podskalí… >>>
Stráž
Pivovar Stráž – Novoměstí
zrušen asi 1880; 200 hl; TC
maj.: K. Erhard
Stráž nad Nežárkou
Pivovar Stráž
foto lokace
článek: Pivovar Stráž nad Nežárkou >>>
Strážnice

 

Pivovar Strážnice
foto lokace
článek: Panský pivovar ve Strážnici >>>
Strenice
Pivovar Strenice
zrušen asi 1890; 1 200 hl; MB;
maj.: hrabě Pochtach
Strmilov
Obecní pivovar Strmilov
foto lokace
1 800 hl; JH
Pivovar byl zde uváděn už v roce 1570. V roce 1904 byl postaven nový pivovar, ale v provozu byl jen do roku 1936.
V roce 1947 si v pivovaru zřídila garáže ČSAD.
Střeble

 

Pivovar Střeble ; Ströbl
zrušen asi 1880; 500 hl; TC
maj.: O. Blomer
Střelná
Pivovar při velkostatku Střelná
zrušen 1880; 200 hl; OL
Střelské Hoštice
Zámecký pivovar Střelské Hoštice ; Strahl Hoschtitz
lokace
zrušen asi 1900; 2 300 hl; ST
maj.: A. Duba
Historie pivovaru se začala psát patrně v 2. pol. 16. století. Podle dochovaných svědectví několika pamětníků ze 17. století bylo totiž již za Šebestiána Pešíka a Petra Pešíka dováženo místní pivo do Čečelovic. Šebestián Pešík z Komárova převzal hoštické panství do své správy v roce 1569. Pivovar byl pravděpodobně vyrabován a zničen v době třicetileté války. Výroba se tehdy přesunula na Střelu u Strakonic. Znovu byl pivovar vystavěn a zprovozněn jezuity pravděpodobně v letech 1710 – 1715 v období budování jejich sídla. Tehdy byl naopak uzavřen pivovar na Střele. Jezuité provozovali pivovar ve své režii. Podle několika dochovaných účetních dokladů mohly výnosy z hoštického pivovaru činit i 28% celkového hospodářského výsledku. Za jezuitů se vařilo kolem 900 hl. Chmel se nakupoval z chmelařských oblastí, ale také se původně pěstoval v panské chmelnici, která se nacházela u lhoteckých hranic mezi rybníkem Hořepný a cestou do Lhoty. Od roku 1773, kdy panství propadloo po zrušení jezuitského řádu císařskému a královskému hospodářství, byl pivovar propachtován. Roku 1788 byl pachtýřem hoštického pivovaru bývalý bránický pivovarský mistr Josef Holluba. V roce 1845 propachtoval majitel panství Obst pivovar Antonínu Horingovi. Za Gustava Obsta se později svařovalo dokonce až 2700 hl, v té době měl být sládkem František Knott. Po odchodu rodiny Obstů v roce 1885 začala jakost hoštického piva upadat. Majitelé panství se často střídali, každý chtěl z panství jen těžit a do technického rozvoje pivovaru se neinvestovalo. Jakost hoštického piva se nemohla rovnat strakonickému pivu, které obyvatelé panství i přes zákaz a výhružky pánů pili čím dál víc častěji. Hoštický pivovar přicházel o svou klientelu a koncem roku 1897 zastavil svou výrobu. Hoštický kronikář dokonce napsal: „Ke konci tohoto roku v měsíci listopadu přestalo se vařiti pivo ve zdejším vrchnostenském pivovaru, jelikož poslední sládek Josef Vokáč vařil po delší dobu pivo tak špatné, že i zdraví lidskému bylo nebezpečné. Známé bylo pod jménem hoštický čamrdák.“ Roku 1910 byl pivovar pronajat Parostrojnímu pivovaru právovařečného měšťanstva ve Strakonicích jako sklad piva. Nájem trval až do čtyřicátých let 20. století. (prazdnedomy.cz
Střezimíř
Pivovar Střezimíř ; Stresimirsch
zrušen asi 1890; 300 hl; BN
maj.: W. Meisner
Stříbro

 

Právovárečný měšťanský pivovar Stříbro
foto lokace etikety
1197 – 1950; max. 15 000 hl; TC
Měšťané vlastnili pivovar do roku 1945; 1945-1948 národní správa; 1948-1950 Západočeské pivovary n.p.
Měšťanský pivovar ve Stříbře je objekt s dlouhou a zajímavou historií sahající až do roku 1197. V minulém století prošel zásadními vlastnickými změnami, kdy ho do roku 1945 vlastnili a spravovali Měšťané, poté v roce 1948 přešel do rukou národní správy a do konce roku 1950 patřil Západočeským pivovarům n.p.
Střílky
Pivovar Střílky
zrušen asi 1880; 400 hl; KM
maj.: hrabě Herberstein
Střítěž

 

Pivovar Střítěž ; Schrittens
foto lokace
zrušen 1935; 2 000 hl; JI
Pivovar zde vznikl v roce 1536. Kolem roku 1787 byl obnoven, neboť došlo k přeložení provozu z Beranova. Ve 2. polovině 19. století pivovar drželi vlastníci zdejšího panství, knížata Karel Antonín a Leopold Hohenzollern Sigmaringen. Ti pivovar pronajímali jednotlivým sládkům. Výstavy pivovaru se většinou pohybovaly okolo 200 hektolitrů za rok. V roce 1893 zařízení prošlo modernizací, v sezoně 1903/1904 byla překročena hranice 3000 hektolitrů, toto množství si pivovar zachoval až do počátku 1. světové války, během níž došlo k poklesu, avšak provoz se nikdy úplně nezastavil. Po válce se produkce zvyšovala pomalu, hranici 1000 hl dosáhl v sezoně 1919/1920, následují rok se přiblížil k 2000 hektolitrům, tím však dosáhl svého maxima. V roce 1925 pivovar zakoupil Ludvík Bernard Gebert. Roku 1934 produkce dosáhla 347 hl. Následujícího roku byl provoz zrušen. Komplex pivovaru se nachází na břehu Pivovarského rybníka, jemuž dal název. Budovy jsou ve zchátralém stavu, dominantou je komín varny, na němž hnízdí čápi bílí. Po roce 1948 došlo ke znárodnění budov, které byly začleněny pod JZD Střítež. Po roce 1989 rodina Gebertů majetek dostala zpět a prodala jej. Část slouží k obytným účelům, zbytek chátrá.Posl.maj.: I.B.Gebert
Střížkov

 

Parostrojní pivovar Střížkov (Bořeňovice) ; Strischkau (Borschenowitz)
foto lokace
zrušen 1915; 2 000 hl; BN
maj.: Oldřich Šich
článek: Pivovar Střížkov ( 1874 – 1928 ) >>>
Sudice
Pivovar Sudice ; Brauerei J. Altmann Zauditz
zrušen před rokem 1900; 280 hl; OP
Pivovar stál na náměstí, v dnešním parku. Budovy již byly zbourány.
Suchomasty

  
 

 
 

 
 

 

Parostrojní pivovar a sladovna Suchomasty ; František Mareš, pivovar v Suchomastech
foto lokace etikety
1452 – 1968; 20 000 hl; BE
Kdy a kým byl pivovar v Suchomastech založen není známo. První písemná zmínka o něm je z roku 1601. Pivovar byl součástí panství a pro majitele zřejmě mnohem vydatnějším zdrojem příjmů než zemědělství, lesy, honitba a rybníky. V roce 1850 koupil velkostatek i s pivovarem Jan Mareš a jeho manželka Anna. Do té doby byl pivovar veden jen v malých rozměrech, avšak v roce 1864 Marešovi pivovar přestavěli a rozšířili. V roce 1891 byl tehdejším majitelem zařízen na vaření parou, úplnou novinkou v oboru pivovarství. Zařízení bylo koupeno od firmy Ringhofer ze Smíchova. Rozvoz piva se prováděl po silnici až do Prahy ke „Kleblátům“ na Staré Město, na Střelecký ostrov a do zájezdního hostince „Plzeňka“ na Smíchově ještě několik roků po první světové válce. Ročně se vařilo kolem 24 000 hl jistě velmi kvalitního piva, jinak by těžko obstálo v konkurenci velkých pivovarů. K uzavření suchomastského pivovaru došlo v roce 1966. Jeho existenci v současné době připomíná „Pivovarská hospoda“. Dnem 1.1.1948 byl pivovar znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18.10.1948 o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru
potravinářském. 1948-1950 Brdské pivovary n.p., 1951-1952 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1953-1957 Brdské pivovary n.p., 1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1960-1968 Středočeské pivovary n.p.; vařil m.j. pivo Granát. V roce 2002 byly budovy pivovaru ještě zachovány včetně původní zdi. První písemná zmínka o existenci pivovaru se sladovnou pochází z roku 1609, kdy suchomastské panství přechází do držení Adama Pinty Bukovanského z Bukovan. Původně pracoval pivovar na ruční pohon. V období let 1850-1908 vlastnila pivovar rodina Marešova, za níž byl rozšířen a roku 1864 modernizován. V pořadí druhý parostrojní pivovar v Rakousku-Uhersku. Strojní zařízení dodala a namontovala pražská firma Novák & Jahn, varný kotel pak strojírna firmy Märky-Bromovský-Schulz z Hradce Králové. Vodu výborné kvality odebíral pivovar z vlastních pramenů nad rybníkem Čertovákem. Rozvoz piva se prováděl po silnici až do Prahy ke „Kleblátům“ na Staré Město, na Střelecký ostrov a do zájezdního hostince „Plzeňka“ na Smíchově ještě několik roků po první světové válce. Ročně se vařilo kolem 24 000 hektolitrů jistě velmi kvalitního piva, jinak by těžko obstálo v konkurenci velkých pivovarů. K uzavření suchomastského pivovaru došlo v roce 1966. Sladovna byla v provozu do 90. let 20. století.
Sladovna je velmi zachovalá (včetně technologie). Zmizel jen tovární komín. V areálu pivovaru
je dnes sběrna druhotných surovin a restaurace.
Sušice

 
 
 

Měšťanský pivovar Sušice
foto lokace etikety
1571 – 1949; max.9 500 hl; KT
V roce 1868 bylo ve městě a na předměstích celkem 7 hostinců a 8 hospod, kromě toho  tři pivnice a šenk v městském pivovaře, založeném již roku 1571. Sušický okres měl 20 pivovarů. Do roku 1948 ve vlastnictví právovár.měšťanstva;
1948-1949 národní správa. Výměrem ministerstva výživy č. 14-IV/3 1949 z 10.ledna 1949 byl pivovar zrušen. Poslední výstav piva se uskutečnil v březnu 1949. Z rozhodnutí Československých pivovarů přešla odbytiště sušického pivovaru na státní pivovar v Protivíně, který současně převzal objekty zrušeného sušického pivovaru a zřídil v nich sklad svého piva.
Právo várečné získalo město Sušice pravděpodobně v roce 1273. Písemné doklady o místním měšťanském pivovarnictví jsou ale až ze století následujícího. Ve středověku došlo v Sušici k výrazným sporům mezi místními sladovníky a právovárečnými měšťany, které urovnal až zásah panovníka v roce 1528. Ve městě bylo zaznamenáno 143 právovárečných domů. Speciální budova měšťanského, později obecního, pivovaru vznikla v Sušici roku 1571 v těsné blízkosti radnice. Budovu pohltil velký požár, který město zachvátil v létě 1707. Obnovení pivovaru se stalo prioritou města a v roce 1710 se již vařilo v novém. K poslednímu přesunu sídla měšťanského pivovaru v Sušici došlo v roce 1720, kdy město zakoupilo objekt čp. 52/I. Postupně se provoz rozrůstal a v zadním traktu se pivovarský areál rozšiřoval. K nejradikálnější přestavbě došlo v letech 1881-1884, kdy se vaření měšťanského piva v Sušici zcela zastavilo. V novém moderním provozu exceloval sládek Theodor Dollanský. Roční výstav pivovaru se pohyboval těsně pod hranicí 10.000 hl. Pivovarský provoz začal upadat ve druhé polovině 30. let. Podíl na tom měly i národnostní nepokoje, protože Němci sušické měšťanské pivo po nějakou dobu ignorovali. V roce 1948 byl pivovar zestátněn a v lednu 1949 z rozhodnutí ministerstva výživy provoz zastaven a zrušen. Po třech letech se v části bývalého pivovaru otevřela stáčírna protivínského piva. Do objektu však nešly žádné investice a v roce 1959 vydal sušický národní výbor demoliční výměr. Nakonec došlo roku 1964 ke zbourání hospodářské části zaniklého pivovaru a pivovarských komínů. Na jejich místě vyrostly panelové domy čp. 141/I. a 142/I. Sušice měla také svůj pobočný obecní pivovar ve Vrabcově. (zdroj textu: Jan Jirák – historik)
článek: Pivovar a minipivovar v Sušici >>>
Svatobořice

 

Pivovar při dvoru Svatobořice
zrušen asi 1880; 300 hl; HO
V 18. století byla uprostřed obce z nejstarších dob zachována brána jako pozůstatek opevnění. Ze zbytků zdiva byl postaven pivovar a velké sklepy, které se dochovaly dodnes.
Svatý Jan pod Skálou
Zámecký pivovar Svatý Jan pod Skálou
foto lokace
zrušen asi 1900; 1 000 hl; BE
Světec
Pivovar Světec ; Schwaz
zrušen asi 1900; 1 500 hl; TP
maj.: kníže Schwarzenberg
Světlá nad Sázavou
Panský pivovar Světlá nad Sázavou
Obec leží asi 14 km severozápadně od Havlíčkova Brodu.
Původní ves byla v roce 1562 pozvednuta na městečko. Krátce na to zde Burian Trčka z Lípy vybudoval renesanční tvrz včetně pivovaru. Tento původní pivovar zanikl při přestavbě tvrze, která začala v roc 1668 za rodu Verniérů. Stával při dnešní zadní východní straně zámku. Nový pivovar poté vznikl při hospodářském dvoře v blízkosti zámku. Rozvíjet se začal hlavně po založení sklářského průmyslu v obci v roce 1752 (brusírma granátů – Kolowratové). Druhý pivovar zanikl kolem roku 1900. Majitelé: 1847-1887 František Josef hrabě Salm-Reifferscheid, 1887-1892 Johana hraběnka Thun-Hohestein-Salm-Reifferscheid, 1892-1901 Osvald II. hrabě Thun-Hohestein-Salm-Reifferscheid.
Svinaře
Pivovar Svinaře
pobořen v 19.století; BE
Svijany
Pivovar Svijany
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Svijany >>>
Svitávka

 

Dle tradice tu býval pivovar již za dob českého krále Václava I., jenž obec prohlásil za svobodné municipální městečko. Kromě povolení ke zřízení pivovaru udělil každému měšťanu svobodný výčep piv. Dávný pivovar, nepochybně jeden z nejstarších v kraji, stával prý vedle jednopatrové radniční budovy, později zbořené. Na místě radnice s pivovarem bylo nově vystavěno kino. BK
Svitavy

 

Právovárečný měšťanský pivovar Svitavy
foto lokace etikety
článek: Měšťanský pivovar Svitavy >>>
Knížecí arcibiskupský pivovar arcidiecéze olomoucké Čtyřicet Lánů
foto lokace
zrušen asi 1902; 500 hl; nájemce Ignaz Gröger (1895)
Uvařil na 1 pánvi ročně 810 sudů piva, přičemž byli zaměstnáni 4 dělníci. V provozu byla také palírna se 3 kotli, kde 3 dělníci vyrobili ročně 800 věder pálenky.Postaven byl v roce 1653 ( město to považovalo za porušení svých práv a cítilo se poškozováno nuceným odběrem vrchnostenských výrobků). Zanikl 1895. Zbořen 2011. (zdroj: Moravskotřebovsko Svitavsko, Brno, 2002)
Po vzniku měšťanského pivovaru  právovárečníci koupili tento podnik a jako konkurenci jej uzavřeli. Budovy se nachází v dnešní svitavské čtvrti Lány poblíž zámečku, u silnice Svitavy-Brno.
Na jaře 2011 byly budovy zbourány. Kameny ze zdí byly údajně odvezeny na opravy historických budov v ČR.
Svinná

 

Pivovar Svinná
foto
RO
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 1.díl >>>
Svobodné Heřmanice

 

Panský pivovar Svobodné Heřmanice ; Erbersdorf
foto lokace
zrušen asi 1910; 1 600 hl; BR
nájemce Johann Bandhauer, hrabě Franz Bellegarde, nájemce Franz Priessnitz
Svojanov

 

Panský pivovar Svojanov ; Swojanow
foto lokace
zrušen asi 1903; 1 600 hl; SY
Dům zbrojnošů, původně ubikace hradní posádky, se dodnes dochoval ve zcela autentickém stavu s původními omítkami a dřevěnými prvky. Později byl využíván krátce jako pivovar a pak sýpka, díky tomu nebyl nikdy přestavován. J. Christová; Franz Wittek
Svojšice

 

Pivovar Svojšice
foto lokace
zrušen 1935; 5 000 hl
maj.: R. Althan; Budova sladovny byla v roce 2003 zachována v areálu opraveného zámku (ústav sociální péče). Zchátralé budovy pivovaru stály vně zdi. V roce 2018 budovy nového pivovaru zbořeny, zbyla jen sladovna (starý pivovar).
Syrovátka

 

Pivovar při dvoru Syrovátka
zrušen asi 1880; 100 hl; HK
K vrchnostenskému majetku patřil v Syrovátce do roku 1871 také pivovar. V polovině 18. století podle Tereziánského katastru ročně vystavoval 60 a 2/3 sudu piva (1 sud=226,4 litru), což odpovídá přibližně 13 700 litrům. Vrchnosti tehdy z vaření a prodeje piva plynul roční výnos 242 zlatých 40 krejcarů. V roce 1860 vystavil pivovar Syrovátka celkem 871 věder piva (vědro = 56,586 litru), z čehož byl výnos 3 484 zlatých rakouského čísla. Vaření piva zde zastavil až v roce 1871 Karel Weinrich, majitel cukrovaru a dobřenického velkostatku. Budova zrušeného pivovaru čp. 68 byla pak přestavěna na byty pro úředníky cukrovaru. Známe i jména několika syrováteckých sládků či nájemců pivovaru. Roku 1776 je připomínán sládek Tomáš Trunc, počátkem 19. století nájemce pivovaru Josef Klíma, roku 1817 sládek Štěpán Petera, roku 1864 sládek Matěj Dvořák a konečně v letech 1867 až 1869 nájemce Václav Ulrich, který byl ve své době velice zajímavou osobností. Vystudoval nejprve gymnázium v Hradci Králové a po studiích na Karlově univerzitě v Praze se stal profesorem chemie na Vyšší dívčí škole v Karlíně. Profesury se však ze zdravotních důvodů vzdal a pronajal si roku 1867 pivovar v Syrovátce, kde se věnoval vaření piva do roku 1869. V listopadu 1869 si pronajal pivovar v Oboře u Smidar, kde ve své činnosti pokračoval.
Šachov

 

Pivovar Šachov (Řehlovice)
zrušen asi 1880; 100 hl; UL
pivovar při velkostatku
Šardičky
Pivovar velkostatku Šardičky
zrušen asi 1880; 80 hl; VY
Šebetov
Pivovar Šebetov
Obec se nachází 8 km severovýchodně od Boskovic.
Místní pivovar je písemně zmiňován už k roku 1563, zrušen byl krátce před završením 19. století, patrně v souvislosti se vznikem nového akciového pivovaru v nedalekém Jevíčku. Stával vedle panské budovy poblíž zámku a zachovaly se z něj pouze kamenné sklepy, přístupné z volného prostranství dvora. Jižně od zámku a jeho hospodářského zázemí, trochu skryta v nízké zástavbě obytných domků, nachází se osamocená jednopatrová budova staré sladovny. Zřejmě se jednalo o ryze soukromý podnik k panskému hospodářství nepříslušející. Pivovar býval poměrně významným podnikem. Jeho roční produkce dosahovala hranice tří tisíc hektolitrů, což tehdy nebylo zanedbatelné množství.
Stará budova pivovaru čekala v roce 2003 na opravu, po které by zde mohl vzniknout dům služeb.
Majitelé: 1865-1877 Jan May, 1877 dědicové, 1877-1893 Moritz svobodný pán Königswater. Nájemci: 1875-1880 Josef Müller, 1882 František Biach. Sládci: 1888-1889 Karel Brejla, ? – 1893 Leopold Schimko. Výstav piva: r.1880 2 808 hl.
Šefrovna
Pivovar Šefrovna
Šenov
Panský pivovar Šenov
foto lokace
článek: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.6. – Panský pivovar Šenov >>>
Škvorec

 

Pivovar Škvorec
foto lokace
zrušen asi 1924; 7 000 hl; PAV
maj.: V. Stadlmann ; Škvorec, rozlehlá klidná obec, před jejímž okrajem neunikne pozornosti zámecký pivovar ze 17. století. Ještě ve 20.stol. v něm byla sladovna Velkopopovického kozla.
Šlapanice

 

Pivovar Šlapanice
zrušen asi 1880; 400 hl; BY
maj.: hrabě Mitrowský
Jeden z pivovarů stál na místě dnešní mateřské školy a knihovny na Masarykově náměstí. Nad jeho vchodem byl zasazen kámen s letopočtem 1535. Druhý pivovar býval v tzv. lenním statku. Poslední zpráva o něm se váže k roku 1869. Později sloužil jako sklad Přerovského akciového pivovaru.
Šluknov

 

Měšťanský pivovar Šluknov
foto lokace
Zámecký pivovar a sladovna A. Grumlet Šluknov
foto lokace etikety
Fungoval v letech 1512 – 1977, výstav byl zhruba 10 000 hl. V letech 1948-1977 součástí firmy Severočeské pivovary n.p., závod Děčín – provoz Šluknov. Pivovar vyráběl mj. světlý ležák Sprevar 12o , pivo 10o světlé.
Štáblovice

 

Pivovar barona Victora Sobka Štáblovice ; Stablowitz
zrušen kolem 1906; 1600 hl; OP
maj.: Karel baron Sobek-Skal
Šťáhlavy

 

Pivovar Šťáhlavy ; A.Waldstein, pivovar Rayon Šťáhlavy
foto lokace
18.stol. – 1939; max. 5 000 hl
majitelé: rod hrabat Walstein-Wartenberg
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plzence Starého >>>
Štěchovice

 

Pivovar Štěchovice
zrušen asi 1890; 200 hl; ST
maj.: P. Wellner
Štěkeň

 

Pivovar Štěkeň
foto lokace
zrušen asi 1890; 3 000 hl; ST
maj.: kníže Windischgrätz
Štěnovice

 

Parostrojní pivovar Štěnovice ; 1.plzeňský akciový pivovar pobočka Štěnovice
foto lokace etikety
1904 – 1945; 40 000 hl; PJ
maj.: Šebastián Klička; Objekt později patřil armádě, po roce 1989 ho do svého vlastnictví dostala obec. Objekt sladovny v bývalém pivovaru ve Štěnovicích převzal na jaře 2004 prozatímně do užívání Metrostav. Uživatel, který rekonstrukci financoval, získal potřebné ubytovací kapacity pro své pracovníky ze stavby dálničního tunelu. Obci, majiteli objektu, se podařilo najít vhodné využití a zastavit jeho pomalé chátrání. V jediném rekonstruovaném patře vzniklo jedenáct dvoupokojových buněk se společnou kuchyňkou a sociálním zařízením.
Šternberk

 

Pivovar Šternberk
foto lokace
1877 – 1935; 30 000 hl; OL
maj.: Adolf Kubelka
Štětí

 

Měšťanský pivovar Štětí ; Wegstädtl
foto lokace
1599 – 1934 (1916-1919 provoz přerušen); max. 4 000 hl; LT
majitelé: 1898-1902 Eduard Křisch (i sládek), 1902-1935 měšťanstvo
Na místě dnešního Kulturního střediska na Mírovém náměstí stával měšťanský pivovar a stará radnice.
Štětkovice

 

Zámecký pivovar Štětkovice
zrušen asi 1900; 600 hl; PB
maj.: L. Pollak
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Štiřín
Zámecký pivovar Štiřín
zrušen asi 1890; 2 800 hl; PAV
maj.: F. Ringhoffer
Štítina

 

Pivovar správy statku Štítina
foto lokace
1670 – 1911; max.1 000 hl; OP
pivovar vlastnil Řád německých rytířů 1837-1911; na konci 19.stol. byl i pronajímán (Sigmund Müller)
Tvrz byla ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na čtyřkřídlový renesanční zámek, obklopen vodním příkopem za Tvorkovských z Kravař. Svůj účel zámek ztratil až za Chorynských z Ledské, kteří v něm v roce 1785 umístili pivovar a vodní příkop
zasypali. Zchátralá budova zámku byla ke konci 20.století století stržena. Pivovar stával při Hlavní ulici na kraji
obce ve směru na Kravaře (naproti pily). Budovy jsou již zcela zbořeny, na jejich místě byla v roce 2003 louka.
Štokov

 

Ves či spíše osada Štokov leží na spojce od silnice mezi Tachovem a Chodským Újezdem. V držení zdejšího sídla jsou připomínáni Chlumčanští z Přestavlk. Za nich zde stála tvrz s dvorcem, dokonce i pivovar a železárna. Rokem 1637 končí dějiny samostatného štokovského statku, který byl přikoupen k plánskému panství. TC
Štramberk

 

Pivovar Štramberk
zrušen asi 1880; 200 hl; NJ
Pivovar se sladovnou stával uprostřed náměstí. Byl v letech 1860-1865 celý zbourán. Dochovala se pouze studna, kterou pivovar užíval.
Šumbark
Doložen vrchnostenský pivovar, bez lokace. Dnes součást města Havířov.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Šumperk

 
  

 
  

 
 

Severomoravské pivovary a sladovny, akciová společnost Šumperk ; Severomoravské pivovary n.p., závod Hanušovice – stáčírna Šumperk ; Wlach & Comp. in Mährisch Schönberg
foto lokace video
100 000 hl
Pivovarnictví má na Šumpersku poměrně dlouhou a plodnou tradici. V Šumperku se vařilo pivo v 68 domech, které měly výsadu vaření a prodeje piva v okruhu jedné míle kolem města. Moc bohatých měšťanů, kteří těžili z výhod varného práva se pokusil oslabit až Jan mladší ze Žerotína, když v roce 1558 postavil svůj pivovar. Spor došel až k soudu, kde měšťané vyhráli a Žerotínům bylo zakázáno vaření piva a jeho prodej. Hrozilo dokonce, že budou muset pivovar zbourat. Žerotín vše vyřešil prodejem zámku, se kterým získali šumperští i vrchnostenský pivovar a užívali jej až do roku 1872.
Kromě šumperského zámku se pivo vařilo i v nedalekém Třemešku a to díky podnikavosti advokáta Ulricha, který zámek koupil někdy v roce 1870. Stavba nového pivovaru u Třemešského zámku začala už v roce 1871.
Další velký zlom nastal v roce plném změn, v roce 1871, kdy se tehdejší sládek Anton Wlach rozhodl postavit svůj vlastní pivovar na předměstí města /dnešní stáčírna na křižovatce ulic Revoluční a Šmeralova/.
Stavba začala dříve na přelomu let 1869/1870, první várka byla uvařena již v únoru 1871. Předchůdcem nové moderní technické stavby byl pouhý selský statek, který od počátku 19. století patřil rodině Welzlů a který v polovině století získali právě Wlachové.
Měšťané brzy pochopili, že prohráli a prodali dosavadní pivovar v zámku i se zahradou za 28 tisíc zlatých městu. Pivo se v novém pivovaře za pana sládka Wlacha vařilo až do roku 1905. Po smrti Antona Wlacha v roce 1905 se po dvou letech v roce 1907 rozhodli dědicové sloučit šumperský pivovar s pivovary na Třemešku a v Hanušovicích v akciovou společnost pod značkou Nordmarhrische Brauerei und Maltszfabrik Aktiongesellschaft (Severomoravské pivovary a sladovny). Šumperký pivovar byl v provozu až do roku 1945, kdy došlo k jeho konfiskaci. Pivovar na Třemešku byl zrušen úplně a šumperský pivovar následně proměněn ve stáčírnu piva hanušovického závodu.
Vlastní pivovar byl v Šumperku v provozu pouze do roku 1907, kdy v budově zůstalo jen správní sídlo společnosti a z provozu jen sladovna a stáčírna piva. I ta však zůstala zachována jen do roku 1999, kdy byla přenesena do Pivovaru Litovel. Nyní slouží budova jako sklad.
Na počátku 20.stol. byl pivovar spojen s hanušovickým a třemešským do jedné akciové společnosti s názvem Nordmährische Brauerei und Malzfabrik, Aktiengeselschaft in M. Schönberg. V Šumperku bylo vzhledem k výhodnější poloze sídlo akciové společnosti, přestože zde byla v roce 1907 zastavena výroba piva a nadále fungovala pouze sladovna a stáčírma. Hanušovické pivo se tu stáčelo až do února 1999.
článek: Bývalý šumperský pivovar >>>
Švabín

 
 

Colloredo-Mannsfeldský parostrojní pivovar a sladovna ve Švabíně u Zbiroha ; Zámecký pivovar Colloredo-Mansfelda Švabín ; C.M. Pivovar Švabín ; Schwabin
foto
1397 – 1952; max.12 000 hl; RO
majitelem byli knížata Colloredo-Mansfeld do roku 1948 (Josef Colloredo-Mannsfeld); 1942-1945 Velkoněmecká říše, pivovar pronajímán, v letech 1919-1931 nájemcem společnost Pivovarský průmysl v Dobříši zaps.spol.s r.o.; 
Vrchnostenský pivovar se připomíná již v roce 1397 a je tak nejstarším známým pivovarem v oblasti Zbirožska. Za dobu své existence byl několikrát vypleněn nepřátelskými vojsky a přestavěn. V roce 1567 byl znovu postaven a svoji podobu si uchoval do dnešních dnů. Vnější vzhled, ale i vnitřní dispozice jasně zrcadlí jednotlivé fáze pivovarské výroby, která zde probíhala pravděpodobně od období renesance, či ranného baroku až do roku 1952. První zmínky o Švábíně jsou připomínány v písemných pramenech již z 16.století. Lze předpokládat, že obvodové zdivo budov je starší než barokní, je ale nesporné, že dnešní podobu vtiskla pivovaru razantní barokní přestavba , provedená po polovině 18.století. Z této doby pochází zejména barokní štíty, profilace nároží, hlavní římsy a dnes jen torzálně zachovaná oblouková římsička, která kdysi obíhala všechny fasády budov. Do doby této barokní přestavby můžeme pravděpodobně datovat i spojení budov průjezdem, některé stropy a krovy. Starší s velkou pravděpodobností také barokní původ má i objekt stájí. Ten je spolu s budovami pivovaru a sladovny i v mapě stabilního katastru z doby před rokem 1843, kde chybí např. budova ležáckých sklepů. Ta byla postavena zřejmě kolem poloviny 19.století. Na sklonek 19. či počátek 20.století musíme pak zařadit výstavbu objektu, kde byly původně byty a hostinec. V roce 1910 došlo k výstavbě nového hvozdu, úpravy varny, stoků apod. Stavební zásahy po roce 1931 se omezily na úpravu zaměstnaneckých bytů a vybudování rampy a výtahu ze sklepů. V polovině 90. let 20. století byly objekty bývalého pivovaru postupně rekonstruovány na hotel.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
Colloredo-Mannsfeldský pivovar ve Švabíně u Zbiroha, Švabín u Zbiroha (okr. Rokycany) (majitel Josef Colloredo-Mannsfeld, Paris).
1948-1952 Západočeské pivovary n.p.
článek: Parostrojní pivovar Švabín u Zbirohu >>>
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.1 >>>
Švihov
Pivovar v předhradí existoval od 16. století.

Historické pivovary T

Tábor

 
 

 
 

Měšťanský pivovar Tábor ; Pravovárečné měšťanstvo v Táboře
foto lokace etikety
1437 (1863 přebudován) – 1981; max.51 000 hl
1948-1952 Jihočeské pivovary n.p., 1953-1954 Třeboňský pivovar n.p., 1955-1980 Jihočeské pivovary n.p.; vařil pivo 10o, 11o Parkán, 12o Kotnov (sv.ležák), 13o Kotnov
Pivovarské sklepy se nacházejí v areálu zaniklého středověkého hradu Kotnova, který od konce 15. století přestal plnit svoji obrannou úlohu. Od roku 1612 byly prostory hradu užívány pro potřeby městského pivovaru. Roku 1844 převzali hrad i s pivovarem od města právováreční měšťané. Jejich sdružení pak začalo v hradním areálu postupně rozšiřovat stavbu pivovaru, proto se v roce 1865 začaly budovat i nové sklepy. Plány k němu zhotovil zeměměřič Julius Rombald z Příbrami
a výstavby se ujal stavitel Maxmilian Šimanovský z Tábora. Základní kámen byl položen 26. 8. 1865. K útlumu a zastavení výroby piva došlo až na přelomu 60. a 70. let 20. století. Budování sklepů však znamenalo nenahraditelné ztráty kulturní. Podle archeologických výzkumů i názorů historiků se v prostoru dnešních sklepů pravděpodobně nacházelo jádro přemyslovského hradu s palácem, tzv.rytířským sálem. S průběhem stavebních prací je také spojován nález vzácné bronzové sošky kance, která je keltského původu. Právovár.měšťanstvo vlastnilo pivovar do roku 1948. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar „Pravovárečného měšťanstva v Táboře“. Léta chátrající areál někdejšího táborského pivovaru koupila v červenci 2001 místní firma Dvořák, která plánovala v areálu vybudovat historicko-turistické centrum.
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Tábor >>>
Tachlovice

 

Pivovar Tachlovice
zrušen asi 1900; 400 hl; PAZ
císařské soukromé statky, parní pivovar
Tachov

 
 

 

Františkánský pivovar Tachov ; Tachau
foto lokace
zrušen asi 1900; 600 hl
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Tachova >>>
Městský pivovar Tachov ; Městská pivovarská společnost v Tachově ; Obecní pivovar Tachov
foto lokace etikety
1863 – 1959; max. 10 000 hl
Bývalý panský pivovar jeho jasnosti Alfréda knížete Windischgrätze na tachovském náměstí. Pamětníci tento rohový objekt pamatují pod názvem Britanka. V majetku obce byl pivovar do roku 1950. Původní měšťanský pivovar, založený před rokem 1731, stával na náměstí. S přechodem na průmyslovou výrobu se měšťané rozhodli provoz na náměstí ukončit a postavit nový pivovar. Pivovar byl v roce 1863 vybudován pod náměstím za řekou mezi ulicemi Pivovarskou, Krátkou a Americkou. Pivovar vystavoval ročně kolem 5–8 tisíc hektolitrů piva. V letech 1950-1959 jako Západočeské pivovary n.p. V roce 1959 byl provoz ukončen. Od roku 1960 byl využíván národním podnikem Rybena – podnikem zpracovávajícím ryby. V roce 2005 se započalo s demolicí pivovarského areálu.
Děkanský pivovar Tachov
foto lokace
Panský pivovar Tachov
foto lokace
Tanvald

 

Pivovar Horní Tanvald ; Hoření Tanvald ; Ober Tanwald
foto lokace
1869 – 1925 výroba zastavena, 1929 zrušen; max. 9 000 hl; JN
První zmínka o domě č.p. 37 je z roku 1740. Dům od tohoto roku vlastnilo několik různých majitelů. Postupně se součástí domu stal i hostinec. V roce 1864 koupil tento dům sedlák Gruber, který zajistil technologii na vaření piva. Od roku 1869 zde pivo začal vařit. Pivo v sudech, ale i v lahvích s vlastními uzávěry se rozváželo povozy v rámci samosprávného okresu Tanvald a jeho okolí. Po smrti majitelky přešel pivovar do držení dědiců. Roku 1892 koupil pivovar Wilhelm Greif z Prahy za 50.000 zlatých. Zřejmě se mu moc nedařilo, protože se uvádí, ze 16.5.1893 pivovar získal v dražbě Jindřich Kobrč za 55.000 zlatých. Sládci v pivovaru byli Karel Svoboda v letech 1894 – 1914, Bedřich Wohlgenuth v letech 1914 – 1924 a František Jedlitschka od roku 1924 do 1925. Vedení vratislavického pivovaru zastavuje vaření piva v Horním Tanvaldě a ještě téhož roku tj. 1926 jej prodává textilní firmě Johann Priebsch dědici s podmínkou, že zde nebude obnoveno vaření piva a sklepy pro led zůstanou v držení pivovaru. V tanvaldské kronice je také uvedeno, že dne 7.5.1930 po srdeční mrtvici umírá bývalý majitel Hornotanvadského pivovaru Jindřich Kobrč. Firma Johann Priebsh se postarala o přistavění dvou objektu na obou stranách původního pivovaru.
Taschenberg
Pivovar Taschenberg (Tašov)
zrušen 1923; max. 3 000 hl; MO
majitelé: Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou v Praze do r. 1923, pronajímán. Část města Most, obec zanikla.
Tažovice

 

Zámecký pivovar Tažovice
zrušen asi 1900; 200 hl; ST
Roku 1680 kupuje Tažovice Jan Kryštof, příslušník rozvětveného a známého jihočeského rodu Koců z Dobrše, s erbem mlýnského kola. Za vlády Koců dochází k rozkvětu Tažovic. Je vybudován nový zámek s nádhernou rokokovou zahradou, panství prosperuje, je založen ovčín, pivovar, pila, lihovar. Ale výnosy panství nestačí krýt nákladné stavby. Kocové se zadluží a jsou nuceni statek prodat. Posledními vlastníky panství se stávají v polovině 19.stol.manželé Jan Viktor Mayer a Anna Mayerová. V držení tohoto rodu zůstává velkostatek až do roku 1950, kdy ho přebírá stát.
Těchobuz

 

Pivovar Těchobuz
zrušen asi 1890; 300 hl; PE
Maj.: baron Pillersdorf
Těchobuzská tvrz stávala patrně v místech, kde je dnes zámek, již na počátku 14. století. Tvrz byla malá, měla panskou budovu, maštale, syrnou komoru, volskou maštal, koudelnu, žitnici (sýpku), sladovnu, pivovar a příbytky pro čeleď. Další popis těchobuzského zámku je z roku 1692: „Rytířské sídlo Těchobuz, dílem z kamene, dílem ze dřeva vystavěné, šindelem kryté, dole jsou konírny a nahoře několik pokojů. Při něm býval pivovar od něhož ještě zdi stojí.“ Poslední záznam o starém zámku a starém pivovaru je z 19.8. 1707.
Telč

 

Hraběcí pivovar Telč ; Teltsch
foto lokace
1860 – 1929; 5 000 hl
posl.maj.: Dvořák
Měšťanský pivovar Telč
foto lokace
zrušen asi 1900; 1 500 hl
Teleč

 

Pivovar Teleč
1608 – 1924; 2 000 hl; KV
maj.: Josef Spath
Telice

 

Pivovar Telice ; Döllitschen
zrušen asi 1908; 500 hl; TC
maj.: V. Walter
Teplá

 
 

 

Měšťanský pivovar Teplá ; Město Teplá ; Tepl Stadt
foto lokace
17.stol. – 1949; max. 14 500 hl
V roce 1692 byl otevřen městský pivovar a naproti němu u Sladového rybníka začátkem 18. století mlýn a pila Karla Ratky. Delší období mírového života a svobodnější rozvoj nastal až koncem 60. let 18. století za vlády osvícenského opata Kryštofa Heřmana hraběte Trautmannsdorfa. Již v prvním roce své vlády 1767 uzavřel dlouholetý spor s městem a vrátil měšťanům všechna privilegia včetně celoročního práva vařit pivo s podmínkou, že odeberou ročně 90 sudů z klášterního pivovaru. Uzavřen v období národní správy.
Klášterní pivovar premonstrátů Klášter Teplá
foto lokace
1200 – 1949; max. 28 000 hl
v maj. Premonstrátské kanonie v Teplé do roku 1948; pak 1948-1949 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
Údajně založen roku 1200, jmenoval se prozaicky – Pivovar klášter Teplá a v roce 1949 se zde uvařilo poslední pivo. Pivo nemělo žádné zvláštní jméno a vyráběly se 4 základní druhy – Výčepní desítka světlá a tmavá a Ležák 12° světlý a tmavý. Když klášter ve 40. letech obsadila armáda, nechal velitel posádky pivovarský komín vyhodit do povětří, ale vojáci použili příliš dynamitu a zničili tak téměř celý pivovar.
článek: Klášterní pivovar premonstrátů Klášter Teplá >>>
Teplice

 

Zámecký pivovar knížete Claryho Teplice ; Teplitz
zrušen asi 1900; 500 hl
Pivovar knížete Claryho-Aldingen Trnovany ; Starý pivovar ; Turn
Pivovar Trnovany ; Nový pivovar
foto etikety
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Teplice >>>
Teplice nad Metují

 


Pivovar Dolní Teplice ; Wekelsdorf

zrušen asi 1890; 1 600 hl
Maj.: hrabě Rummenskirch; budovy již zbořeny.
Pivovar Horní Teplice
foto lokace
zrušen 1924; 2 500 hl
Maj: R. Langer; budovy přestavěny.
Pivovar Skály ; Bischofstein
zrušen asi 1900; 1 000 hl
vlastník: kapitula v Hradci Králové
Někde v roce 1870 vzniká v místě vedle budovy letního sídla církevní pivovar a jeho prvním sládkem se udává Josef Kubelka, kdy výstav činí 196 hl, pivovar vaří pivo až do roku 1895 a postupně zvýší výstav piva na 2550 hl. Jako poslední sládek se uvádí Julius Erban. Pivovar končí svou činnost v roce 1895 s nástupem období, kterému říkáme období páry. Jeho ruční výroba je dražší a není jak se přizpůsobit nové době. Samotná budova je stržena někde kolem roku 1923.
Terešov

 

Pivovar v Terešově
foto lokace
zrušen 1949, (1942-45 nevyráběl); 5 500 hl; RO
maj.: K. Holeček
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 2.díl >>>
Terezín
Městský pivovar Terezín
foto lokace
Pivovar vyráběl v letech 1787 až 1942. Maximální výstav dosahoval 23 000 hl piva ročně. Provoz byl v majetku obce do roku 1948, zároveň byl pronajímán.
Těšetice

 
 

Hanácko-rolnické akciové pivovary Těšetice
foto lokace
1592 -1970; 25 000 hl; OL
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Těšeticích“, Těšetice (okr. Olomouc-venkov) (akciová společnost).
1948-1952 Hanácké pivovary n.p.,1953-1954 Olomoucké pivovary n.p., 1955-1959 Hanácké pivovary n.p., 1960-1970 Severomoravské pivovary n.p.
Těšín (Polský Těšín)

 

Vévodský pivovar Těšín ; Cieszyn
foto lokace
1846 – v provozu; dnes součástí Polska, vzdálen asi 300 m od hranice
článek: Malá zimní procházka těšínskou nejen pivovarnickou historií >>>
Měšťanský pivovar Těšín
foto lokace
dnes součástí Polska, asi 100 m od hranic.
Tetín
Pivovar Tetín
zrušen asi 1882; 1 800 hl; BE
maj.: J. Vojáček
Část jeho budovy stojí dodnes po právé straně tetínského Velkostatku.
Tichá u Dolního Dvořiště
Po několika požárech, které tvrz v Tiché postihly v letech 1687, 1707 a 1789, nechal roku 1789 Buquoy tvrz přestavět na pivovar, který však neměl dlouhého trvání. Z areálu zbyla pouze památkově cenná věž z původní tvrze.
Tismice
Pivovar při dvoru Tismice
zrušen asi 1880; 100 hl; KO
Tisová
Pivovar Tisová
maj.: Karl Thannheiser; TC
Tišnov

 

Pivovar Tišnov
foto lokace
Malý pivovar Franze Hammingera ve městě zanikl kolem roku 1900; BY
Tišnov měl od jara 2011 vlastní městské muzeum. Sídlí v historickém měšťanském domě na Jungmannově ulici, dnes nazývaném Müllerův. Původně zájezdní hostinec, potom pivovar, koželužna, dům starosty, štáb nacistů a opuštěná chátrající budova. To vše byl Müllerův dům.
V rámci Tišnova byl také pivovar v Předklášteří.
Tloskov
Zámecký pivovar Tloskov ; Pivovar v Tloskově u Neveklova
foto lokace
zrušen 1942; max. 9 000 hl; BN
majitelé: rod šlechticů Daňků z Esse do roku 1945, pronajímán
V roce 2004 byla ukončena rozsáhlá rekonstrukce celého areálu zámku včetně pivovaru. V zámku sídlil ústav pro mentálně postižené.
Tlumačov

 

Panský pivovar Tlumačov
foto lokace
Místní část, tzv. bývalý Klebetov, se nacházela již vně opevnění a sloužila spíše k provozování řemesel, která pracovala s ohněm a zároveň s volným přístupem k vodě. V těchto místech se v 16. století nacházel i panský pivovar. Kolem roku 1665 přeměnil hrabě Rottal tvrz – panský dům na nájemní hostinec s tím, že pivovar se nacházel v Klebetově vedle domu č. 54.
Tmaň

 

Pivovar Tmaň
foto lokace
zrušen asi 1890; 700 hl
maj.: J. Nolč
Pivovar ve Tmani fungoval již od 2. poloviny 17. století. Roku 1862 statek a pivovar zakoupila rodina Nolčova. Následně byla provedena přestavba. By la vybudována moderní sladovna a vybavena strojním zařízením firmy Novák a Jahn. Kromě pivovaru zde byla vybudována i vinopalna. Vlivem konkurence pivovaru Suchomasty byla výroba ukončena roku 1883. Následně byly objekty přestavěny na sklady a sýpky, později převzaty zemědělským družstvem.
Točník

 

Knížecí pivovar v Točníku
foto lokace
zrušen 1926; max. 8 000 hl; BE
Mezi skalním bradlem, na kterém stojí hrad Žebrák, a plochou někdejšího rybníka stojí řada domů, která vznikla postupnou přestavbou budovy pivovaru. Ten se v Točníku poprvé připomíná roku 1544, některé části pocházejí z přelomu 14. a 15. století, kdy tvořily přihrazené podhradí. V 18. století byl pivovar barokně přestavěn, snad počátkem následujícího věku byla hlavní budova postupně rozdělena na pět objektů, které byly přestavovány na obytné. Výroba piva byla zastavena roku 1926. Vzhled z doby pivovarského provozu si nejlépe udržely dva nejvýchodnější domy: v jednom dnes funguje kavárna a galerie Bárka, ve druhém sídlí obecní úřad. V majetku rodu Colloredo-Mansfeld do roku 1930, pronajímán.
Tochovice
Schwarzenberský pivovar Tochovice
zrušen 1892; PB
Toužetín

  

Zámecký pivovar knížete Schwarzenberga Toužetín
foto lokace
zrušen 1901; 4 000 hl; LN
Koncem osmdesátých let 19. Století stál Adolf Josef kníže Schwarzenberg před otázkou, jak naložit s dosavadním starým pivovarem na velkostatku Toužetín, který bylo třeba buď velkým nákladem rekonstruovat nebo jeho provoz zastavit. Protože toužetínský pivovar ležel stranou od dopravních cest, rozhodl se Adolf Josef Schwarzenberg pro stavbu nového velkopivovaru na výhodně položeném místé, a to na vlastních pozemcích velkostatku Vršovice, v katastru obce Černčice, ležících v blízkosti lounského nádraží.
Toužim

 
 

 
 

 
 

Obecní pivovar Toužim
foto lokace
1485 – 1901; max. 1 500 hl; KV
v majetku obce, pronajímán.
Vévodský pivovar Toužim
foto lokace
zrušen 1926; max. 7 800 hl
v majetku hrabat Beaufort-Spontini, pronajímán
Panský či zámecký pivovar vznikl v areálu toužimského panského sídla nejpozději v 1. třetině 16. století za Pánů z Plavna, patrně ještě v rámci starého poplužního dvora – dnešního Dolního zámku. V roce 1536 byl byl jeho provoz zastaven a tzv. zámecký vodovod byl předán městu Toužimi, které získalo právo pivovárečného monopolu na panství.
Po nástupu nové vrchnosti, Hasištejnských z Lobkovic, byl před rokem 1567 zřízen nový panský režijní pivovar, patrně v prostorách nového renesančního poplužního dvora, v roce 1620 vyhořel i se sladovnou (kde bylo připraveno 29 měřic sladu) při požáru města.
Nová vrchnost, vévodové sasko-lauenburští, v rámci celkové obnovy a přestavby panského sídla po roce 1623 budují nový panský pivovar v místě dnešní stavby, který je patrný na rytině z roku 1716.
Za markrabat bádenských byl někdy kolem poloviny 18. století sasko-lauenburský pivovar zbořen a nahrazen dnešním barokním objektem. Z původní stavby využil sklepů, které byly upravovány v roce 1661.
V roce 1901 byl tehdejší vévodský pivovar Toužim, provozovaný majiteli panství vévody z Beaufort-Spontini nebo nájemci, přestavěn na parostrojní provoz, výrobu piva ukončila velká hospodářská krize v roce 1926 a již nebyla obnovena. V dubnu roku 1945 pivovar zčásti vyhořel. Po roce 1945 jej získalo město Toužim. V 70. letech 20. století byly SÚRPMO vypracovány stavebně historické průzkumy a studie budoucího využití, které však nebyly realizovány.
Pivovar chátral až do roku 2004, kdy město Toužim začalo konzervovat stavbu a následně dalo vypracovat novou studii na budoucí využití. Památka byla zařazena do státního Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR a probíhá zde postupná obnova a přestavba na kulturně společenské centrum města. Celkové náklady se odhadují na cca 80 mil. Kč. Proinvestováno je již asi 25 mil Kč, objekt je vyklizený, má opravenou a dostavěnou střechu, staticky zajištěné klenby a zdivo, osazené okenní výplně v patře a postupně dostává novou fasádu. (https://touzimskyzamek.estranky.cz/fotoalbum/pivovar/)
V roce 2004 se rozpočtu Toužimi objevila položka na opravu zchátralého objektu bývalého pivovaru. Začalo se především opravou střechy. Bývalý zámecký pivovar, který bez užitku chátral už více než šest desítek let, měl konečně v březnu 2007 zcela novou střechu. Toužimský historický pivovar postupně rekonstruovala toužimská radnice. Před třemi lety toužimská radnice získala první tři miliony korun z prostředků ministerstva kultury, konkrétně z fondu pro obnovu historických památek. V roce 2008 byla hotová střecha, byly opravené klenby.
článek: Vévodský pivovar Toužim >>>
Tovačov

 

Měšťanský pivovar Tovačov ; Tobitschau
foto lokace
zrušen 1912; 20 000 hl; PR
Roku 1678 došlo k narovnání mezi vrchností a městem ohledně práva várečného. 24 výsadních měšťanů dosud platilo z jimi provozovaného pivovaru vrchnosti roční stálou dávku 15 kop grošů. Protože však měli s jeho provozem značné potíže, postoupili jej vrchnosti s tím, že si své pivo mohli vařit v panském pivovaře ve Cvrčově. Zároveň se museli zavázat, že už nikde nepostaví žádný vlastní pivovar. Roku 1909 ukončena výroba, dále sladovna. Dnes obytný dům.
Posl.maj.: rytíř Guttmann
Trhanov

 

Pivovar Trhanov ; Chodenschloss
foto lokace
Pivovar založil roku 1677 kníže Lamingen. Přešel pak do majetku Stadionů, vystřídal ještě několik vlastníků a od roku 1917 byla výroba převedena do pivovaru Kout, zrušen 1921; max. 10 000 hl; DO
Trhanovský pivovar vznikl už za pánů Lamingenů z Albenreuthu na počátku 70. let 17. století. Jeho vznik souvisel s rozšiřováním Trhanova. Po smrti Volfa Maxmiliána v roce 1696 koupil trhanovské panství hrabě Jindřich Jiří Stadion. Při obnově trhanovského zámku po požáru v roce 1755 se postavil i nový pivovar. Velkým odběratelem trhanovského piva byly okolní sklárny.V 19. století docházelo k drobným úpravám varny, což mělo za následek zvětšení kapacity jednoho varu. Vařilo se jednou týdně. Po zprovoznění železniční tratě, jež spojila města Tachov a Domažlice, došlo k největšímu nárůstu produkce piva v historii pivovaru. Rekordní výstav pivovaru byl v roce 1910, kdy bylo v Trhanově uvařeno 9 500 hektolitrů piva. Během 1. sv. války se výroba postupně snižovala a v rámci úspor velkostatku bylo v roce 1917 rozhodnuto o zastavení trhanovského pivovaru. Vaření piva pro potřebu panství Stadionů tak plně zajišťoval koutský podnik. (autor: Josef Babor, ze zdrojů domažlického Muzea Chodska).
Trhové Dušníky

 

Pivovar Trhové Dušníky ; Pivovar Dušníky; Městský Příbramský pivovar Trhové Dušníky ; Deutsch Duschnik
foto lokace
1679 – 1942; max. 6 500 hl; PB
maj.: Václav Chaluš ; vyráběl mj. tmavý ležák Dušnický Granát 12°. V roce 1973 byl zámek i část pivovaru zbořen.
Trhové Sviny

 
 

 

Obecní pivovar Trhové Sviny ; Schweinitz
foto lokace
1915-20 mimo provoz, 1925 zastavena výroba, 1929
zrušen; max. 3 000 hl; CB
Město Trhové Sviny vařilo černé i světlé pivo v objektu který tvořil zadní křídlo radnice:do jeho sklepa se vešlo 12 ležáckých sudů po 30 hektolitrech,pivovarská lednice pojala 400 fůr ledu. Patřil mu dvůr radnice, ve 20. letech sloužil jako sklad budějovického piva. Pivovar byl nahrazen budovou pošty a telekomunikací. Rovněž zde vyrostla nová restaurace.
Trhový Štěpánov

 

Pivovar Trhový Štěpánov ; Markt Stiepanau
Jedním z práv, která měla města ve středověku, bylo i právo vařeni piva. Tohoto práva využívalo i městečko Trhový Štěpánov, které příhodné podmínky dostatečně využívalo ve prospěch svých občanů. Podle starých záznamů zde bývalo až 8 pivovarů (velikostí se samozřejmě nemohly rovnat s dnešními velkými podniky, zařízení bylo většinou součástí některého ze štěpánovských hostinců) a 21 hospod, kde se vyrobené pivo čepovalo. Z vaření a prodeje piva mělo samozřejmě město dobré zisky. Tento užitek měl Trhový Štěpánov až do roku 1553, kdy Štěpánov a okolí získal do svého vlastnictví Pavel Malovec ze Zbraslavic. Tento šlechtic záviděl místním měšťanům jejich bohaté příjmy, a tak se rozhodl, že pivo bude vařit a prodávat sám. Zároveň, aby se zaručeně zbavil konkurence, zakázal vaření piva v městských pivovarech. Pro Štěpánov a jeho obyvatele toto jeho rozhodnutí znamenalo velké finanční ztráty, a proto se měšťané rozhodli k protitahu a celou věc pohnali k zemskému soudu, u kterého podali na svého nového pána žalobu. K soudu byly povolány obě znepřátelené strany. Štěpánovští vystupovali sebejistě a očekávali vítězství. Spoléhali se však pouze na tradici vaření piva ve svém městě a výše uvedená práva nemohli nijak písemně doložit. To byla jejich zásadní chyba, protože bez úředních písemných dokumentů v úspěch vlastně mohli jen doufat. A tak přestože povolali hned několik svědků, kteří vypovídali v jejich prospěch, nakonec při se šlechticem prohráli. V následně vyneseném rozsudku jim bylo vaření piva zakázáno. Dále bylo ponecháno na vůli pana Pavla Malovce, kdo ve Štěpánově může vařit a prodávat pivo. A jako by to nestačilo, byli ještě někteří z konšelů údajně uvězněni za odpor proti vrchnosti. Od té doby pak v Trhovém Štěpánově pivo vařil už jen Malovec. BN
Trkov
Pivovar Trkov
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Trnávka

 

Pivovar Trnávka
zrušen asi 1880; 100 hl; NJ
maj.: hrabě Vetter
Trnová

 

Pivovar Trnová
foto lokace
zrušen 1895; 1 000 hl; PAZ
V panském dvoře býval pivovar, ve kterém se vařilo pivo do roku 1890. Posl.maj.: rytíř Scharschmidt
Trnová
V Trnové stával patrně pivovar na 138 sudů. (TC)
Troubky

 

Pivovar Troubky
zrušen asi 1885; 200 hl; KM
maj.: A. Schiedlová
Troubsko

 

Pivovar Troubsko
foto lokace
zrušen asi 1880; 200 hl; BY;
maj.: Leopold Hodak
článek: Historie troubského pivovaru >>>
Trpísty

 

Zámecký pivovar Trpísty ; Brauerei Trpist
foto lokace
Roku 1830 kupuje panství hraběnka Terezie z Trautmannsdorfu, která zřídila v zámeckém areálu moderní pivovar. Zrušen 1940; 1 000 hl; TC
maj.: hrabě Weydenbruck
Tršice

 

Pivovar Tršice
zrušen 1885; 1 000 hl; OL
Metropolitní kapitula v Olomouci; První zmínka o pěstování chmele v Tršicích je z r.1506 (o pivovaru r.1561). Majitelem Tršic byl tehdy Nikodem z Bobolusk (Bobolusky – malá osada v Polsku). Tragický požár v obci vypukl 19.7. 1830. Bylo zničeno 41 domů, kostel, fara, zámek, všechna hospodářská stavení u něj a pivovar.
Trutnov

 

Měšťanský pivovar Trutnov
foto lokace
v provozu
článek: Pivovar Krakonoš Trutnov >>>
Třanovice

 

Před první světovou válkou byla v obci hospoda „Na Fazolovce“ č.p. 53 (Zawadski), kterou vlastnil p. Fazol z Těšína. V hostinci se vařilo pivo. Hospoda byla zbourána kolem roku 1957-58 a na jejím místě byl postaven nový rodinný domek.
Třebechovice pod Orebem

 

Měšťanský pivovar Třebechovice pod Orebem
foto lokace
článek: Měšťanský pivovar Třebechovice pod Orebem >>>
Třebel

 
 

 
 

 
 

 

Zámecký pivovar Třebel ; Schloßräu am Wolfsberg Triebl
foto lokace etikety
1647 – 1948, 1928 vyhořel a obnoven; 5 000 hl; TC
Rudolf Kubinský ; vyráběl Wolfsberg Bier 10o dunkel, 10o hell, 12o
dunkel, 12o černé Vlkovar
Panský pivovar Třebel (Triebl) byl údajně založen a vystavěn roku 1647. Znám je i první sládek, který zde působil, totiž Martin König. Na počátku osmnáctého století už patřil k pivovarům ve zdejším kraji produkujícím nejvíce piva. Pivovar měl k dispozici chmelnice na severozápadním svahu Vlčí hory, u Slavic, Plezomu, Olbramova a Trpíst. V druhé polovině devatenáctého století pivovar majitelé z rodu Kinských pronajímali a vystřídalo se zde mnoho sládků nejen úspěšných. V roce 1895 koupil spojené statky Trpísty, Třebel a Slavice u Stříbra rytíř Wilhelm Kubinzky. Pocházel ze židovské rodiny, která získala šlechtický titul. V roce 1908 ho převzal po smrti svého otce syn Rudolf. Pivovar začal doslova vzkvétat a jeho výstav během jediného roku stoupl na dvojnásobek, tedy na 5 tisíc hektolitrů piva ročně. Výroba piva klesla až s příchodem první světové války. Zato po válce se dařilo ročně vyprodukovat až 7 tisíc hektolitrů. A jak to bývá, když se daří, něco se pokazí. 13. července roku 1928 vyhořel pivovar i několik dalších domů. Provoz byl
ale obnoven a netrvalo dlouho a „Zámecký pivovar na Vlčí hoře“ vyráběl kromě zlatavého moku i limonádu s příznačným názvem Wolfsbergperle. S nástupem druhé světové války připadla obec Třebel do Německa. Část rodiny Kubinských, vlastníků pivovaru emigrovala do Velké Británie. Roku 1939 byl majetek jako židovský zabrán a dosazen správce. Rudolf Kubinsky byl v koncentračním táboře umučen nacisty. Po válce byl pivovar zabaven jako německý majetek a spadl pod národní správu.Pivovar sice získává po soudním sporu v roce 1950 zpět Rudolf Kubinsky starší, který se vrátil z exilu. Třebelský pivovar už ale nefungoval. V roce 1948 Ministerstvo výživy ČSR jeho nerentabilní provoz zrušilo,“ dále uvádí Jan Jirák a dodává, že veškeré vhodné použitelné strojové vybavení bylo odvezeno do pivovaru v Chodové Plané. „Mnoho lidí s nostalgií vzpomínalo na třebelské pivo, které bylo prý jedinečné a specifické díky používání vody z pramene vyvěrajícího ze sopečného podloží na úpatí Vlčí hory. Dnes objekt chátrá. Vystřídalo se zde několik majitelů a i současná majitelka usiluje o prodej. Podle informací z realitní kanceláře pověřené prodejem nemovitosti se sice podařilo najít nadšeného kupce, který dokonce chtěl obnovit výrobu piva, ale nakonec z prodeje sešlo. (zdroj: http://tachovsky.denik.cz)
článek: Pivovar v Třebeli >>>
Třebenice

 

Měšťanský, Družstevní pivovar Třebenice ; Trebnitz b. Lobositz
foto lokace
1299 – 1915; max. 4 000 hl; LT
původně právovárečné měšťanstvo, pak v německých rukou, na konci Hospodářské nákupní a prodejní společenstvo, s.r.o.
V roce 2005 se v obci slavilo půlkulaté výročí – v roce 1575 získaly Třebenice výsadu pivo vařit, v roce 1675 vydaly nový řád vaření piva pro právovárečníky v domech a v roce 1875 byl v Třebenicích ustanovena daň z piva, tzv. pivní krejcar. Obce plánovala várku s třebenickou etiketou. Chtěli mít při této příležitosti jeden tisíc lahví.
článek: Historie vaření a pití piva v Třebenicích >>>
Böhmův pivovar Třebenice
foto lokace
zrušen 1920; max. 400 hl, majitel: Václav Böhm
Třebešice

 

Pivovar kláštera benediktinů Třebešice
foto lokace
zrušen asi 1895; 700 hl; BN
Třebíč

 

Měšťanský pivovar Třebíč ; Várečenstvo města Třebíče
foto lokace etikety
článek: Měšťanský pivovar Třebíč >>>
Třebívlice

 

Zámecký pivovar Třebívlice
zrušen asi 1890; 300 hl; LT
maj.: F. a A. Rauchovi
Třebíz
Pivovar zde fungoval do počátku 18.stol, kdy byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Třebnice

 

Pivovar Třebnice
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 000 hl; PB
maj.: A. Pistorius
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Třeboň

 

Augustiniánský pivovar Třeboň ; Wittingau
1367 – 1785
článek: Třeboňské pivovary >>>
Měšťanský pivovar Třeboň
foto lokace
14.stol. – 1903-05 nevyráběl, 1917 zastavena výroba, 1921 zrušen; max. 1 000 hl
nájemce kníže Schwarzenberg
Schwarzenberský pivovar Třeboň
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Regent Třeboň >>>
Třeboutice

 

Pivovar Třeboutice
zrušen asi 1900; 1 000 hl; LT
maj.: Biskupství litoměřické
Třebušín

 

Pivovar Třebušín
zrušen asi 1880; 300 hl; LT
maj.: svobodná paní ze Skal
Třemešek

 

Pivovar Třemešek ; Johrnsdorfer Bierbrauerei Dr.Ulrich & Co. ; Nordmährische Brauereien
foto lokace
zrušen 1933; 10 000 hl; SU
Ves Třemešek vznikla v místě dnešního zámku asi v první polovině 14. století. Samotná stavba pivovaru však pochází až ze století 19-tého. Na konci 19.stol. jej zakoupila společnost, vlastnící hanušovický pivovar. Na počátku 20.stol. byl pivovar spojen s hanušovickým a šumperským do jedné akciové společnosti s názvem Nordmährische Brauerei und Malzfabrik, Aktiengeselschaft in M. Schönberg. V roce 1916 došlo k přechodnému, později definitivnímu zastavení výroby.
Třemešský pivovar byl postaven kolem roku 1780 v historizujícím slohu. Dekorativní prvky na věži napodobují cimbuří a tvar oken připomíná románský sloh. Pivovar byl uveden do provozu v roce 1871, před první světovou válkou se zde stáčel Třemešský kozel Johrsdorfer Bock. Na počátku 20. století byl pivovar spojen s hanušovickým a šumperským do jedné akciové společnosti. Šumperský historik Zdeněk Gába uvedl v jednom ze svých článků, že se na Třemešku pivo přestalo vařit v roce 1916, ale slad se zde zřejmě vyráběl až do 2. světové války. Objekt byl pak různě využíván, ale jeho slávu se již obnovit nepodařilo. Sladovnických věží se sice v šumperském regionu zachovalo několik, ale ta třemešská je považována za technický skvost. (zdroj: www.denik.cz)
Třešť

 

Pivovar Třešť ; Triesch
foto lokace etikety
1852 – 1961; 10 000 hl; JI
maj.: Leopold Sternbach, 1948-1952 Komunální podnik, 1953-1959 Horácké pivovary n.p., 1960-1961 Jihomoravské pivovary n.p.
V roce 2001 se objevila snaha oživit prostředí starého pivovaru. V alternativních prostorách  pivovaru se měla uskutečnit říjnu 2001 akce Tančírna. Rada města Třeště žádost o jednorázové pronajmutí daného objektu zamítla s tím, že akce takovéhoto rozsahu je nad rámec technických možností tohoto objektu. Objekt bývalého pivovaru, který stojí při hlavní silnici Jihlava ­ Telč u odbočky na Stonařov již někdejší pivovarnické časy příliš nepřipomíná a nic nenasvědčuje tomu, že by se snad mohly vrátit. Areál bývalého pivovaru byl v roce 2001 v majetku města a to stálo před nelehkou otázkou jakým způsobem objekt zužitkovat. Nejstarší záznamy o pivovarnictví v Třešti pocházejí z 16. století. Naposledy se zde pivo vařilo 30. listopadu 1961, od té doby byl „pivovar“ využíván k různým účelům, například jako sklad civilní obrany. V roce 2000 získalo objekt město do vlastnictví jako svůj historický majetek. Následovalo několik jednání se zájemci o koupi nebo pronájem, avšak všechna skončila bez úspěchu. Radní a zastupitelé, kteří
nenašli pro budovu optimální využití, se rozhodli v červenci 2002 bývalý pivovar prodat za 1,8 milionu korun, které nabídla firma Prix Morava.
Třinec
Pivovar Třinec
V 17.stol. v obci žilo okolo tří set obyvatel, kteří se zabývali především zemědělstvím. Byl zde grunt, dva mlýny, palírna alkoholu a pivovar. V roce 1804 zde fungoval pivovar.
Tučapy

 

Zámecký pivovar Tučapy
foto lokace
zrušen asi 1890; 500 hl; TA
maj.: bratři Pfefferové
Pivovar byl v Tučapech postaven v roce 1804 Prosperem Berchtoldem z Uherčic. Kolem roku 1880 byl však přebudován na lihovar, jelikož to bylo pro majitele výhodnější.
V roce 2003 byla zachována část budov pivovaru v sousedství Domova důchod včetně komína, kde hnízdili čápi. Z lihovaru se v roce 2018 zachoval jen komín.
Tuchořice

 

Pivovar Tuchoměřice
foto lokace
zrušen 1925; 2 500 hl; PAZ
maj.: J. Řehořovský
Tuchořice

 

Pivovar Tuchořice
foto lokace
zrušen 1930; 2 000 hl; LO
Tulešice

 

Pivovar Tulešice
foto lokace
zrušen 1902; 1 200 hl; ZN
maj.: rytíř Dormitzer
Tupadly

 
 

 
 

Státní pivovar Tupadly
foto lokace etikety
max. 17 000 hl; KH
vyráběl mj. Tupadelské 10o výčepní pivo světlé
Pivovar byl založený roku 1749, uzavření pivovarských provozů nastalo v roce 1961. Mezi jeho majitele patřili: František Josef kníže Auersperg (1869); Ferdinand kníže Auersperg; Dr. Josef hrabě Trauttmansdorff; Dr. Josef hrabě Trauttmansdorff – národní správa; Českoslovesnký stát, Vrchní správa státních pivovarů v Benešově; Východočeské pivovary, n.p. V roce 2020 zprovozněn v areálu minipivovar.
článek: Minipivovar Tupadly >>>
Trmice

 

Vrchnostenský pivovar v Trmicích ; Pivovar Trmice ; Dampfbrauerei Türmitz
foto lokace
17.stol. – 1920; max. 20 000 hl
maj.: hrabě Nostic; Od roku 1830 pronajímán a teprve v roce 1907 ho hrabě Sylva – Tarouca převzal zpět do své režie a celý závod zmodernizoval pro roční výstav 30 000 hl. Již v roce 1911 však podnik prodal Měšťanskému pivovaru v Ústí nad
Labem, který zde vařil pivo až do roku 1915. V objektu za socialismu sídlily Zemědělské stavby, v roce 2003 tu byla firemní všehochuť.
Turnov

 

Pivovar a výrobní podnik hostinských Turnov ; Svobodův pivovar
foto lokace etikety
1842 – 1924; max. 6 500 hl
maj.: Svoboda
Parostrojní pivovar Turnov ; Táborského pivovar
foto lokace etikety
1846 -1942; max. 20 000 hl
V roce 1966 se začalo v Turnově s bouráním rozsáhlého pivovaru číslo popisné 217 naproti prodejně obuvi, zvané Baťovna. Původně měšťanský podnik, o němž se prameny zmiňovaly již roku 1608, držela od poloviny 17. století vrchnost. Roku 1878 jej koupil Josef Táborský. Za druhé světové války ale vaření piva ustalo a majitel se přeorientoval na poskytování služeb motoristům. Živnost mu ale později znárodnili a dům byl zbořen. Místo se dnes užívá jako tržnice a parkoviště.
Tvořihráz
Klášterní pivovar Tvořihráz
zrušen asi 1880; 100 hl; ZN
Tvoršovice

 

Pivovar Tvoršovice ; Tvaršovice ; Tworschowitz
zrušen asi 1905; 2 000 hl; BN
maj.: Quitton z Quentinů
Týn nad Bečvou

 

Pivovar Týnec
foto lokace
zrušen 1905; 10 000 hl; PR
maj.: kněžna Hatzfeldová
Za pánů z Ludanic, v letech 1553 až 1571, byl v místě postaven pivovar. Skladatele Bedřicha Smetany Žofie se provdala za sládka Františka Matějku, který působil ve zdejším pivovaru. Pivovar byl založen roku 1593. První písemná zmínka o majiteli je roku 1858, kdy ho zakoupila kněžna Gabriela Hatzfeldová. Vlastnila jej až do jeho zániku v roce 1907, kdy pivovar vyhořel a posléze v něm již výroba nebyla obnovena. Jako nájemci se uvádí A. Haas – synové, kteří zde pivo vařili do roku 1896. Od roku 1897 byl nájemcem a taktéž sládkem Berthold Haas. V tomto období se týnský pivovar jmenoval „Panský pivovar a sladovna kněžny Hatzfeldové“, později „Berthold Haas – pivovar“. Tento poslední nájemce a zároveň sládek zde působil do roku 1905, kdy byla výroba v tomto pivovaru ukončena. Na jednu várku se v tomto pivovaru uvařilo 48 hl. piva. (www.pivovar-lipnik.cz/4457/pivovar-tyn-nad-becvou)
Dnes již po budovách nezbylo nic.
Týnec

 

Pivovar Týnec ; Teinitzel
zrušen asi 1900; 2 000 hl; KT
maj.: hrabě Kolowrat
Týnec nad Labem

 

Právovárečný měšťanský pivovar Týnec nad Labem
foto lokace
1600 – 1936; max. 4 000 hl; KO
v majetku právovár.měšťanstva do r. 1936, pronajímán. Objekt zbořen.
Týnec nad Sázavou

 

Založení týnecké továrny na kameninu spadá do roku 1793. Zakladatelem byl majitel Konopiště František Josef hrabě z Vrtby (1759-1830), jenž věnoval k tomu účelu vedle finančních prostředků starý zámek a pivovar v Týnci, patřící k jeho konopišťskému panství.
Týn nad Vltavou

 

Knížecí arcibiskupský pivovar Týn nad Vltavou
foto lokace
V roce 2019 v areálu zprovozněn minipivovar.
článek: Pivovar Týn nad Vltavou >>>
článek: Vltavotýnský pivovar Týn nad Vltavou >>>

Historické pivovary U

Údolí (Nové Hrady)

 

Panský pivovar Údolí
foto lokace
článek: Pivovarnictví v Nových Hradech >>>
Údraž

 

V obci existoval pivovar v 17.stol. PI
Údrč

 

Panský pivovar Údrč ; Udritsch
1564 – 1915 ; max. 1 200 hl; KV
maj.: Josef a Peregrin Worm
Uherčice

 

Pivovar Uherčice
foto
zrušen asi 1880; 400 hl; ZN
posl.maj.- rod knížat Collato
článek: Zámecký pivovar Uherčice >>>
Uherské Hradiště

 

Měšťanský pivovar Uherské Hradiště, Zedníčkův pivovar
foto lokace
1363 (1879 ) – 1923; max. 5 000 hl
majitelem bylo právovar.měšťanstvo do roku 1923; pronajímán
Slovácké noviny 25. února 1905: Městský pivovar v Uher. Hradišti stále pokračuje vzdor nepříznivé době roční a zdražení piva. Jenom je žádoucno, aby se pivo čepovalo na více místech. Mnozí hostinští pořád ještě otálejí a nemohou se odhodlati k tomu aby brali domácí, měšťanské pivo. Odevšad máme zprávy, že pivo je výborné jakosti, zdravé a velmi chutné. Nestává tedy žádné příčiny, aby se toto pivo neujalo všude. Opětně připomínáme našim konsumentům piva, aby
výhradně všude žádali pivo z měšťanského pivovaru v Uh. Hradišti. Hradišští právováreční měšťané získali v roce 1688 (po vybudování pivovaru v Jarošově) do svých rukou původní městský pivovar sídlící v čp. 16 (v někdejší Pivovarské, dnes Poštovní ulici – poznámka: dům dnes již neexistuje, na tom místě stojí objekt pošty).
V letech 1879–1887 si postavili nový pivovar se sladovnou v Hradební ulici. Tento pivovar však na rozdíl od jarošovského neprosperoval, protože nedokázal konkurovat známějším pivovarům z Jarošova, Uherského Ostrohu a Uherského Brodu. Byl proto pronajímán – dlouhodobým nájemcem byl Karel Zedníček, který měl pivovar v nájmu od počátku 20. století. V roce 1921 postihl pivovar požár, při němž byla zničena celá sladovna a velká část pivovaru i se zařízením. O 10 let později pivovar zcela zanikl, byl zde zřízen režijní sklad, který sloužil potřebám pivovaru v Jarošově.
V roce 1978 byl zbourán zchátralý objekt někdejšího městského pivovaru a bytový dům, o rok později také dva rodinné domy ve Svatováclavské ulici a na Komenského náměstí. Na uvolněné ploše byla v roce 1979 zahájena výstavba objektu Sdruženého klubu pracujících (nyní Klub kultury), otevřeného v roce 1986.
Uhersko

 

Zámecký pivovar a lihovar Uhersko
foto lokace
1543 (1816) – 1942; max. 4 700 hl; PU
posl.maj.:Jan a Bedřich Novákovi
Uherský Brod

 

Parostrojní pivovar a sladovna Uherský Brod ; Janáčkův pivovar
foto lokace etikety
Uzavřen v roce 2021.
článek: Pivovar Uherský Brod >>>
Pivovar hraběte Kaunitze Uherský Brod ; Hraběcí pivovar Ungarisch Brod
1645 – 1897 výroba ukončena, 1913 zrušen; max. 10 000 hl
v majetku rodu Kouniců, pronajímán, posl.nájemce F.Janáček ukončil výrobu
Uherský Ostroh

 

Rolnický akciový pivovar Uherský Ostroh
foto lokace etikety
článek: Pivovar Uherský Ostroh >>>
Uhlířské Janovice

 

Pivovar Uhlířské Janovice ; Kohl-Janowitz
Živnost a řemesla se v Uhlířských Janovicích vzmáhaly od konce patnáctého století. Kolem roku 1500 si obec koupila od Petra Holického dva dvory v Kochánově a vystavěla tam svůj vlastní pivovar. Právo vaření piva poté potvrdil Uhlířským
Janovicím 8. září roku 1854 Petr Holický ze Šternberka. BN
Uhrov

 

Pivovar Uhrov
zrušen asi 1900; 1 200 hl; HB
maj.: Haasz u. Deutsch
Uhřice

 

Pivovar při dvoru Uhřice
1630 – 1880; 300 hl; HO
Uhřice

 

Pivovar Uhřice
foto lokace
zrušen 1901; max.1 000 hl; BN
majitelé: rod rytířů Eisensten
článek: Okolí Sedlce – Prčice 2. díl – Pivovar Uhřice (před 1617 – 1901) >>>
Újezd u Plánice

 

Pivovar Újezd
zrušen 1898; 1 500 hl; KT
maj.: P. Kordík
Újezdec (u Mochtína)

 

Pivovar Újezdec
zrušen asi 1900; 500 hl; KT
maj.: František Krejčí; Ačkoliv šlo na konci 19.stol. o ves s pouhými 17 čísly popisnými a 123 obyvateli, mohli se místní pochlubít zámečkem, kaplí, statkem, dvorem, lihovarem i pivovarem.
Úlice

 

Panský pivovar Úlice ; Ullitz
foto
1849 – zrušen 1935 (1916-1920 nevyráběl); max. 4 000 hl; PS
posl.maj.Pavel Macenauer
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 1. >>>
Únětice

 
 

 
 

 
 

Parostrojní pivovar Únětice ; Pivovar Únětice, Marie Fiedlerová, Únětice č.19
foto lokace
1842 – březen 1949; 7 000 hl; PAZ;
vlastník Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze IV ; nájemce J. Fiedler; 1948-1949 Kladensko-rakovnické
pivovary n.p.
Pivo se v našich krajích vařilo od nepaměti. První ověřená zmínka o únětickém pivovaru nese letopočet 1557. Ta říká: „… tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích…“ Pivovar (bohužel už není pivovarem) byl postaven pravděpodobně roku 1710, neboť tento letopočet je vyznačen na základovém pilíři ve sklepních prostorách. Vlastníkem pivovaru byla
téměř po celou dobu jeho trvání Metropolitní kapitula u sv.Víta v Praze IV. (do r.1948). Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu roku 1897 byl únětický pivovar třetí největší a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hl
piva a jako většina pivovarů měl svou sladovnu. K pivovaru patřil rybník západně od obce, odkud pivovar v zimě získával led, uskladňovaný v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu pivovaru. Lednice o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice, další voda, hlavně užitková, byla do pivovaru přiváděna dřevěným potrubím z rybníka. Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích a mělo jistě svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v
únětických hostincích u Landů a u Kejmarů a lahvové se prodávalo (dnes by se řeklo v bufetu) u Nykodýmů. Rozvážku piva zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, v poslední, poměrně krátké době, svým nákladním automobilem do celého okolí.
Stálými odběrateli bývali hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Srb na Pazderně, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Hořejší v Dubí, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích, Klášter Kapucínů v Praze a další. Podle vyprávění mého dědy, sladovníka v pivovaru, se svého času únětické pivo vozilo koňskými povozy – a to zásadně v noci – i do známé restaurace „U Holubů“ na Smíchově, kde se prodávalo jako plzeňské. Před koncem druhé světové války byla sice výroba piva na čas zastavena (1942-1945), ale hned v roce 1945 se znovu rozběhla. Pivo se zde vařilo až do roku 1947. Potom – asi po roční přestávce – byla technologická část pivovaru na náklady dcery
bývalých nájemců slečny Fiedlerové za pomoci podstaršího p. Zemana zrenovována. Pivo se vařilo v únětickém pivovaru do roku 1949. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
„Pivovar Únětice, Marie Fiedlerová“, Únětice č. 19 (okr.Praha-venkov-sever) (majitel firmy Marie Fiedlerová v Úněticích, vlastník podniku Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze IV.). Pivovar byl předán do řízení  Smíchovského pivovaru, který ovšem neměl zájem tuto „malovýrobu“ provozovat. Nová technologická část byla rozebrána a odvezena bůhví kam, sklepní prostory ještě nějaký čas byly využívány jako vedlejší sklady Smíchovského pivovaru a v roce 1951 byla historie únětického pivovaru uzavřena. V roce 2002 zde fungovaly vinné sklepy. V roce 2011 obnovena výroba piva.
článek: Minipivovar Únětice >>>
Unhošť

 

Pivovar okresní záložny v Unhošti ; Měšťanský pivovar
foto lokace
1560 – 1.7. 1917, zrušen 1918 po sloučení s Urbanovým pivovarem; max. 11 000 hl; KL
Pivovar a sladovna Unhošť ; Pivovar a sladovna fy „Emanuel Urban“, Unhošť, okr. Kladno, veř. obch. spol.; Urbanův pivovar
foto lokace etikety
článek: Pivovary v Unhošti >>>
Uničov

 

Severomoravská společnost pivovarská Uničov
foto lokace
1670 – 1948; 5 000 hl; 1948 Hanácké pivovary n.p.
Počátek tradice pivovarnictví lze datovat již do doby založení města (tedy rok 1213). Dlouho byla výroba provozována po
řadě majiteli právovarečných domů, jichž bylo ve městě 115. Výroba sladu byla soustředěn v roce 1771 do společné sladovny a v roce 1778 zřízen též pivovar. Krátce po osvobození města byl provoz pivovaru zastaven a objekt použit pro jiné účely. V roce 2002 z bývalého pivovaru zůstal komín a část budov, které slouží jako tržnice. Po pivovaru zůstal
v Uničově jen název ulice Pivovarská.
Úpice

 

Parostrojní pivovar Úpice ; Ant.Nyklíček, závod pivovarní, Úpice
foto lokace
1668 – zrušen 1948; max. 18 000 hl; TU
posl.maj. A. Nyklíček
Pivovar byl 1.1.1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 21.6.1949 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115
Sb.,o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském.
Úsobí

 

Pivovar Úsobí ; Ousobí ; Pollerkirchen
zrušen asi 1880; 500 hl; HB
maj.: rytíř z Grünhofu
Úsov

 

Pivovar knížete Lichtensteina Úsov ; Ousov ; Mährisch Aussee
foto lokace
1545 – 1882; max. 7 000 hl; SU
v maj. rodu Liechtensteinů, pronajímán.
Ústí nad Labem

 
 

 
 

 
 

Obecní pivovar Ústí nad Labem ; Aussig
zrušen asi 1900; 2 000 hl
Měšťanský pivovar Ústí nad Labem – Krásné Březno ; Krásnobřeženský pivovar ; Brauerei Schönpriesen ; Sudetenbräu A.G. Aussig ; Aussiger Burgebräuhaus
foto etikety
článek: Pivovar Ústí nad Labem-Krásné Březno >>>
Pivovar Střekov ; Schreckenstein
foto lokace
zrušen 1875; 500 hl
majitel kníže Lobkowicz, který vlastnil i hrad, od roku 1854 pronajíman, uzavřen 1875
Po roce 1538 bylo postupně rozšiřováno podhradí; v období renesance byl postaven pivovar, později upravený pro správní a ubytovací účely. V 19.stol. byl pivovar v předhradí přestavěn na hotel. V srpnu 2005 budova pivovaru stála – prodávaly se tu suvenýry, byla tu výstavní síň a ve sklepení byl sklad nápojů pro místní restaurace.
Zámecký pivovar Všebořice ; Ledeburský pivovar v Všebořicích ; Schlossbrauerei Schöbritz
foto lokace
1701 – 1935; 7 000 hl
V 19.století pronajímán. V roce 1907 přešel do majetku firmy Kny, kterou vedl Rudolf Kny.
Pivovar ze 16. století vařil pivo do roku 1935. Provoz nebyl nijak rozsáhlý, zásoboval pivem Všebořice a nejbližší okolí. Po zrušení sloužil jako sklad mosteckého piva. Pivovar i zámek již neexistují, nahradilo je panelové sídliště v ulici Spartakiádní. Pivovar z 16. století vařil pivo do roku 1935. Pivovar zásoboval pivem Všebořice a nejbližší okolí. Po druhé světové válce byl zdevastovaný. Využíval se státním statkem až do sedmdesátých let, pak musel ustoupit výstavbě panelového sídliště. Jako vzpomínka na doby dávno minulé zůstalo v srdci starých Všebořic již jen několik prastarých lip.(zdroj: https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100621ok_zanikleusti_vseborice_zamek.html)
Ústí nad Orlicí – Hylváty

 
 

 
 

 

Parostrojní pivovar a velkostatek Hylváty ; Rispler Antonín, pivovar; Röslerův pivovar
foto lokace
1892 – výroba ukončena 1940; 2 000 hl
maj.: F. M. Rössler
Už po porážce stavovského povstání ve 20. letech 17. století využil v regionu Karel z Liechtensteinu obratně faktu, že každá nová vrchnost, ať byla ze stejného či jiného rodu, musela nově potvrdit dosavadní městská privilegia. Mezi nimi bylo i právo várečné, tedy právo jednotlivých (většinou ne všech) měšťanů vařit pivo. Zatímco řada jiných privilegií byla potvrzena beze změny, várečné právo bylo při této příležitosti drasticky omezeno, respektive usměrněno ve prospěch nové vrchnosti a jejích potomků. Ovšem ne všude ve stejném rozsahu. Zatímco sídelního města Lanškrouna se tyto záměry
nového pána a vládce téměř nedotkly, pro Ústí nad Orlicí to znamenalo prakticky konec výroby piva na jeho území. Už o tři generace později se jen velmi matně vzpomínalo, že kdesi na náměstí stával dům, ve kterém právováreční měšťané vařili pivo. Zato se realitou staly stížnosti na špatnou kvalitu piva z vrchnostenského pivovaru v Lanškrouně. A také bylo realitou chodit na „cizopanské“ pivo do hospody U tří kaprů, která ležela sice na hranicích města, ale už na
brandýském panství, kam liechtensteinské zákony nedosahovaly. A když se ústečtí měšťané začaly po polovině 18. století s vlastní vrchností přít o udělení práv municipálního ochranného města, pak k jejich nejpádnějším argumentům patřily právě výpočty peněz, které z městského hospodaření unikly v souvislosti se zrušením várečného práva před více než sto lety. Je však třeba spravedlivě dodat, že tehdy už Ústeckým nešlo jen o obnovu právě tohoto práva. Pivovar v obci Hýlváty u Ústí nad Orl. vznikl v roce 1892 přístavbou k obytnému traktu Hylvátské rychty. V dubnu 2003 sloužily budovy
na ulici Pivovarské jako sklady. Na budově najdete pamětní desku.
Z původního pivovaru se zachovala pouze bývalá bytová a úřednická budova (dnes byty) v klasicistním slohu a provozní stavba s komínem. Podoba ostatních objektů byla změněna řadou stavebních úprav.
Dne 21.7. 2012 Orlický deník upozornil na záměr rekonstrukce a následné obnovy produkce bývalého pivovaru v ústecké městské části Hylváty. O odborné stanovisko ohledně dějin rozsáhlého objektu požádali prof. Františka Musila, renomovaného historika a zároveň rodáka z Ústí nad Orlicí. Profesor Musil doplnil aktuálními komentáři již publikovanou stať z knihy Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, vydané roku 1995.
Usedlost čp. 1 bývala ve středověku rychtou. Rychtář (do r. 1789 dědičný, potom do zrušení úřadu v roce 1849 volený) byl zástupcem vrchnosti ve vsi. Rychta bývala obvykle jedním z největších statků ve vsi a to platilo i o čp. 1 v Hylvátech. V průběhu 1. pol. 19. stol. se vystřídalo několik majitelů této usedlosti – Rafael Marek, potom jeho dcera Barbara, provdaná Zeinerová, od r. 1822 Jan Čermák, od r. 1836 Antonín Knirsch, od r. 1853 manželé František a Vilémína Markovi.
Některý z držitelů nejspíše v 30. letech 19. stol. původní usedlost přestavěl do pozdně klasicistické podoby. Vznikla jednopatrová obdélníková budova krytá valbovou střechou vrcholící drobnou věžičkou.
Hlavní vstupní průčelí obrácené k východu bylo ozdobené balkónem, západní do dvora obrácená strana byla v přízemí opatřena mělkou arkádou. V přízemí byla fasáda budovy ozdobena rustikou. Západně od budovy byly postaveny hospodářské objekty uzavírající s obytnou budovou nevelké nádvoří. V interiéru byly některé místnosti ozdobeny nástropními malbami.
Současně se vznikem nové obytné budovy snad vznikla i ozdobná zahrada oddělená však od budovy silnicí. Dnes je tato zahrada změněna ve veřejný park. František Marek, který zastával vysoké funkce u tehdejší Severní dráhy, nechal do tohoto parku přivést z likvidovaných pražských hradeb kámen s barokním znakem českého království.
Od Františka Marka získal v roce 1867 dům čp. 1 jeho zeť, učitel, podnikatel a statkář Jan Böhm. Ten v domě zřídil německou internátní školu. Pro její potřeby byly provedeny menší úpravy internátů. V roce 1890 po Böhmově smrti koupil usedlost čp. 1 Antonín Ripsler, tehdejší nájemce žampašského velkostatku. Ten v letech 1890-92 přistavěl k jihozápadní nároží obytné budovy pivovar. Pro potřeby pivovaru byla upravena i část starších hospodářských budov. V roce 1901 obytný dům vyhořel a při jeho opravě získal dům v podstatě dnešní vzhled. Antonín Rispler, ale i předchozí vlastníci, přikupovali k usedlosti čp. 1 další pozemky, a to vedlo k tomu, že koncem 19. stol. se tato usedlost začala zařazovat mezi tzv. rustikální velkostatky.
To byl velkostatek, který se svou rozlohou a výnosy příliš nelišil od velkostatků šlechtických, ale na rozdíl od nich nebyl zapsán v deskách zemských a jeho majitelům nenáležely právní výsady spjaté s držbou šlechtických velkostatků. A ve statistických přehledech velkostatků na konci 19. století je i obytná budova čp. 1 v Hylvátech někdy označována jako zámek.
Od Antonína Ripslera koupil v r. 1913 usedlost Ferdinand M. Rössler, který byl i vydavatelem místních novin Nezávislé listy. V roce 1948 byl statek čp. 1 znárodněn. Pivovar byl zrušen a obytná budova čp. 1 sloužila různým organizacím. V letech 1958-1969 byla provedena její rozsáhlá přestavba a modernizace pro potřeby n. p. Zelenina. Nejvíc byl změněn bývalý pivovar a hospodářské budovy.
V 70. letech, kdy do objektu bylo umístěno ředitelství a sklady n. p. Zelenina, bylo zařízení pivovaru zlikvidováno – dokonce se uvažovalo o zboření oné věže – hvozdu, ale ten byl nakonec opraven. Na hřebení střechy byla malá věžička. (zdroj: orlicky.denik.cz)
Úštěk

 

Měšťanský pivovar Úštěk ; Ouštěk
foto lokace
1626 – 1913-1925 mimo provoz, 1927 zrušen; max. 7 500 hl
maj.: František Krsek; Pivovar vznikl přestavbou zbytků pozdně gotického hradu.
článek: Pivo a pivovarnictví v Úštěku >>>
Klášterní pivovar
maj.: kolej Jezuitská u sv. Klimenta v Praze
Útery

 

Měšťanský pivovar Útery ; Obecní pivovar ; Outerý ; Neumarkt
foto
1654 – zrušen 1916; max. 1 000 hl; PS
právovár.měšť.vlastnilo pivovar do roku 1916, pronajímán, v roce 1902 byla provedena modernizace technologie
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>
Úvaly
Ruiny bývalého pivovaru v Úvalech koncem ledna 2006 lehly popelem.

Historické pivovary EFG

Encovany

 

Lobkowiczův pivovar Encovany
Zrušen 1890; 1 500 hl; LT
Ervěnice

 

Lobkovicův pivovar Ervěnice
článek: Pivovary na Litvínovsku II. >>>
Felixburg

 

Ze vsi Lestkov byl na Felixburg přenesen pivovar. Na jednu várku vyrobil jen 13 sudů piva, a tak zásoboval pouze své nejbližší okolí. Od roku 1844 byla celá budova, až na některé části-byty sládka, penzionovaného polesného a zahradníka a skladištních pivovarských prostor velmi zanedbané. Pivovar byl zrušen roku 1857.
Filipov

 

Pivovar Filipov
Pivovar byl uzavřen roku 1900. Jeden z jeho majitelů byl: Emilie Boleslavská z Rittersteinu 1856.
Fořt

 

Pivovar Fořt ; Forst
15.století – 1890; 1 500 hl; TU
Posl.maj.: Berger
Frenštát pod Radhoštěm

 

Měšťanský pivovar Frenštát ; Frankstadt
foto lokace
? – 1922; 3 000 hl
V roce 1661 oheň na náměstí zničil mj. i pivovar. Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar do roku 1929. Všechny historické stavby města (kromě náměstí) ustoupily výstavbě bytů. Jeden pivovar byl pod Horním kostelem (kostel sv. Jana Křtitele) a druhý na Nádražní ulici.
Frýdek-Místek

 

Měšťanský pivovar Frýdek ; Friedeck ; Friedberg
foto lokace
? – 1906; 6 000 hl
Obyčejní lidé chodili na pivo do Měšťanského pivovaru na nároží Blatnice, Radniční a Bruzovské ulice nebo do nedalekých českých Jandovic na Wilsonově třídě (Masarykova třída.). Měšťanský pivovar ve Frýdku vařil pivo až do roku 1906, poslední výstav piva činil šest tisíc hektolitrů. Poté zůstala v provozu už jen pivovarská hospoda a pivovar se proměnil na sklad piva těšínského akciového pivovaru. Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar do roku 1906, poté sklad těšínského pivovaru. Budovy jsou již zbořeny.
Parostrojní pivovar Místek
foto lokace
1584 (1712) – provoz zastaven 1927, zrušen 1930; 10 000 hl
Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar do roku 1930. Budovy jsou již zbořeny. Zbyla část sladovny.
Frýdlant nad Moravicí (Břidličná)

 

Panský pivovar Frýdlant nad Moravicí
foto lokace
Zrušen asi 1905; 2 000 hl; BR
Hoch u. Deutschmeister; Rychtář obce měl v 16.stol.právo svobodného šenku piva, který musel odebírat z panského pivovaru v Horní Dlouhé Loučce. Z roku 1816 pochází zpráva, že Frýdlant má panský pivovar. Jeho existenci potvrzuje smlouva, uzavřená dne 15.března 1816 mezi obcí a vrchnostenským úřadem, podle níž může pivovar brát vodu ze zadní kašny, která stála před vchodem do fojství. Pivovar někdy kolem roku 1900 vyhořel a byl znovu obnoven ne však na dlouho. Budova bývalého pivovaru před požárem nebyla patrová – to až po obnově. Po zrušení pivovaru se zde před válkou nacházela četnická stanice, během války zde němci měli sklad materiálu a po válce se zde dokonce nacházela i Lidová škola umění. Město bylo na Břidličnou přejmenováno až v roce 1950. Do té doby byl využíván název Frýdlant nad Moravicí, úředně zavedený v roce 1880. Před tím to byl jednoduše Frýdlant, nebo jak se tehdy psalo Friedland.
Frýdlant v Čechách

 
 

 
 

 
 

Clam-Gallasův zámecký pivovar Frýdlant
foto lokace etikety
zrušen 1949; 30 000 hl; LB
nájemce Niesner-Bondy; 1948-1949 Severočeské pivovary n.p.
Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Již v 16. století se ve Frýdlantě pěstoval chmel. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektrolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a v roce 2004 se zde skladovala zelenina a také sýry, které tady dozrávaly. „Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ řekla v červenci 2004 kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení bylo prý ale dokonce stále ještě uvnitř.
První zmínky o vaření piva ve Frýdlantě pochází už z let 1381 1409, kdy se o vrchnostenském pivovaru zmiňuje urbář frýdlantského panství. Přesné datum výstavby pivovaru není známé, ale patrová hrázděná budova byla postavena už v 16. století. V roce 1629 nechal pivovar přestavět na větší Albrecht z Valdštejna, další barokní přestavba poznamenala areál v roce 1817. Jedna z posledních velkých přestaveb se ve Frýdlantě odehrála v letech 1890 1929, v době průmyslové revoluce, a v tomto stavu je areál zachován dodnes. S vařením piva přestali v roce 1949, kdy se ukázalo, že by náklady na modernizaci byly pro tehdejšího majitele neúnosné. Byl jím stát, který pivovar o čtyři roky před tím přidal jako konfiskát do národní správy. Předtím patřil rodu Clam-Gallasů. V nadcházejících letech areál sloužil ke skladování a zrání sýrů Severočeským mlékárnám a naposledy sloužil jako sklad ovoce a zeleniny.
Frymburk

 

Obecní pivovar Frymburk ; Městský pivovar ; Friedberg
článek: Pivovar Frymburk >>>
Frýdštejn

 

V roce 2002 zpřístupnit spodní nádvoří hradu, bývalou konírnu a pivovar.
Frýštát (Karviná)

 

Pivovar Fryštát
článek: Měšťanský pivovar Fryštát >>>
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Fulnek

 

Pivovar a sladovna bratří Kostrounů Fulnek
foto lokace
1875 – 1939; 5 000 hl; NJ
Majitelé – rodina Kostronů;
Pivovar byl poničen při bombardování v roce 1945, na jeho místě dnes stojí panelové sídliště, zachován zůstal pouze název ulice – Pivovarská.
Gibacht

 

Pivovar Gibacht (Stříbro)
Zrušen asi 1885; 300 hl; TC
Golčův Jeníkov

 

Parostrojní pivovar Golčův Jeníkov
foto lokace etikety
článek: Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Golčův Jeníkov >>>
článek: Velké pivovary zaniklé po roce 1989 >>>
Grabštejn

 

Zámecký pivovar Clam-Gallas Grabštejn ; Grafštejn ; Grafenstein
foto lokace
článek: Zámecký pivovar Grabštejn >>>
Grafenfried (Lučina)

 

Wiesnerův pivovar Grafenfried ; Brauerei Grafenfried
foto lokace
1636 -1927; 3 500 hl; DO
Ves zanikla brzy po 2. svět. válce, pivovar skončil 1926.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 2. >>>

Historické pivovary V

Valašské Klobouky

 

Měšťanský pivovar Klobouky ; Klobúky ; Klobouk
foto lokace
v majetku právovárečného měšťanstva do roku 1903, od 19.stol. provoz pronajímán
Valašské Meziříčí

 

Panský pivovar Meziříčí
foto lokace
článek: Pivovar a minipivovary ve Valašském Meziříčí >>>
Valašské Příkazy

 

Rolnický akciový pivovar a sladovna Valašské Příkazy
zrušen 1885; 2 000 hl; VS
Valeč

 

Pivovar Valeč
foto lokace
1764 – 1932; 7 000 hl; KV
posl.maj.: Thurn Valsassina
Zachovalý labyrint sklepení využíval zaniklý valečský pivovar. Pivovar ve Valči ukončil svou činnost v roce 1931. Jeho hlavní budova byla po válce srovnána se zemí, ale zachovala se pivovarská konírna a původní pivovarská spilka. V roce 2004 se objevila snaha obce vyrobit kopie barokních soch z dílny Matyáše Brauna a přestavět bývalý pivovar na lapidárium.
Valeč

 

Pivovar Valeč
zmínka z roku 1558; majitelem hrabě Jindřich Jan Daun TR
Valečov (Boseň)

 

Na zřícenině hradu Valečov u Mnichova Hradiště na
Mladoboleslavsku byl na jaře 2003 zpřístupněn další sklep, který
byl využíván pro skladování piva a vína. . Tam bude také uložena
nalezená obruč z pivního sudu, která se jako jediná ze zdejšího
pivovaru dochovala.
Vamberk

 
 
 

Pivovar Vamberk
foto lokace
1630 – 1876; 800 hl; RK
maj.: hrabě Lützow
Jindřich Kubias dokázal vybudovat jednu z nejúspěšnějších českých uzenářských továren. Roku 1885 zakoupil vyhořelý bývalý panský pivovar. Jeho rozsáhlé sklepy a lednice se skvěle hodily pro uzenářskou továrnu. Vybudoval tak moderní podnik se stroji poháněnými parní silou.
článek: Pivovary ve Vamberku >>>
Vartenberk

 

Pivovar Vartenberk ; Wartenberg
zrušen asi 1912; 2 000 hl; CL
maj.: hrabě Hartig
Varvažov

 

Pivovar Varvažov
zrušen 1896; 1 000 hl; PI
maj.: kníže Schwarzenberg
Vatětice

 

Zámecký pivovar Vatětice
zrušen 1905; 300 hl; KT
maj.: V. Müller
Vejprty

 

Právovárečný měšťanský pivovar Vejprty ; Weipert
foto lokace
1607 – 1948; max. 17 600 hl; CV
právovár.měšťanstvo bylo majitele do roku 1945; 1945-1948 národní správa
Právo vařit pivo městu udělil v roce 1607 císař Rudolf II. Město mívalo jednu varnu, ve které ročně vařilo dvě až tři várky piva a zbývající čas ve varně si losováním rozdělili jednotliví majitelé domů, kteří potom pivo sami prodávali. Až roku 1840 vaření piva převzal pivovarnický spolek, který také nechal postavit nový pivovar zprovozněný roku 1869. Vejprtské pivo však bylo dlouhodobě nekvalitní, a tak se pivo dováželo zejména z Přísečnice, Klášterce, Chomutova, Vernéřova, Libočan, a dokonce i z Plzně. Pivovar ve městě měl přesto výstav 13 701 hektolitrů v roce 1091 a 16 950 hektolitrů v roce 1920. O uzavření pivovaru rozhodla rada ONV Vejprty v roce 1947. Budova pivovaru, byla vystavěna ve Vejprtech na č. p. 494. Původní sladovna, se nacházela na č. p. 202 a po výstavbě nové, byla stržena.
Velehrad
Pivovar Velehrad ; Wellehrad
článek: Pivovar Velehrad >>>
Velemyšleves

 
 
 
 

Pivovar Velemyšleves ; Weimschloss
foto lokace
zrušen 1929; 2 000 hl; LN
posl.maj.: A. Soyka
Jezuité vlastnili obec až do zrušení řádu v roce 1773. Na místě zpustlé tvrze postavili zámeček a v r. 1736 tu zřídili pivovar. V roce 1881 byl pivovar rekonstruován. Až do roku 1885 patřil pivovar ve vsi majitelům panství, pak se jeho majitelé střídali. Roku 1897 bylo dosaženo maximálního výstavu piva, jenž činil 10 730 hektolitrů
Velešín

 

Pivovar Velešín
foto lokace
zrušen 1935; 500 hl; CK
maj.: Jan Šavrda
Výstavu k oslavám desátého výročí, kdy městys Velešín povýšil na město, chystala Společnost přátel Velešína v roce 2006. Sdružení se podařilo získat od zemědělského družstva do pronájmu prostory v bývalém pivovaru na náměstí. Jde o zajímavou místnost, která byla zadaptována pro potřeby výstavy. Jsou tam zachované klenby, cihlová podlaha a zbytek vany s historickým nápisem, ze kterého se zjistilo, že pivovar byl zřejmě založen roku 1706.
Velhartice

 

Hradní pivovar Velhartice
foto lokace
V 15. stol. byl na velhartickém hradě, na dolním nádvoří vybudován pivovar a vinopalna. Po rekonstrukci jsou prostory bývalého hradního pivovaru volně přístupné. KT
Velichov

 

Pivovar Velichov ; Welchau
zrušen asi 1900; 1 500 hl; KV
maj.: Dr. Löscher
Velichovky
Pivovar Velichovky
zrušen asi 1880; 500 hl; NA
Velká Bíteš

 
 

Měšťanský pivovar Velká Bíteš
foto lokace
1580 – 1942 provoz ukončen, 1948 zrušen; max.2 500 hl; ZS
v majetku právovár.měšťanstva do roku 1923; 1924-1948 Ladislav Štěpánek; pronajímán
Budova bývalého pivovaru v roce 2002 stále
stála. Objekt byl přestavěn na byty.
článek: Pivovar ve Velké Bíteši >>>
Velká Bystřice

 

Hanácké továrny poživatin a nápojů, akciová společnost Velká Bystřice ; Pivovar a sladovna ve Velké Bystřici u Olomouce
foto lokace etikety
článek: Ve Velké Bystřici voní pivo a tvarůžky >>>
Velká Chyška

 

Pivovar Velká Chyška
zrušen asi 1890; 100 hl; PE
maj.: Klášter premonstrátů na Strahově
Velká Ledhuje

 

Pivovar Velká Ledhuje
foto etikety
zrušen 1952; 3 000 hl; NA
vlastník: Řád Benediktinů, Praha-Břevnov; budovy přestavěny
Vrchnostenský pivovar byl založený na Polickém panství břevnovsko-broumovskými benediktíny v roce 1681. K jeho stavbě byl vybrán hospodářský vrchnostenský dvůr ve vsi Velká Ledhuje, která již tehdy stavebně téměř splývala s městečkem Police nad Metují. Za celou dobu fungování do roku 1952, kdy zanikl, byl pivovar pronajímán a v roce své největší slávy 1929 byl jeho výstav nad hranicí 10 000 hl piva ročně. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
Pivovar v Polici nad Metují, Velká Ledhuje, Police nad Metují (okr. Broumov) (majitel řád Benediktinů v Břevnově) (býv. náj. firma A. Smělý).
Velká Polom

 

Scholzův pivovar Velká Polom
foto lokace
K obci neodmyslitelně patří objekt lihovaru.  Hugo Scholz postavil nový pivovar na okraji obce, který zapříčinil ukončení činnosti pivovaru ve statku. V pozdější době pak pivovar odkoupili sedláci a změnili jej na lihovar, který slouží dodnes.
článek: Pivovary ve Velké Polomi >>>
Wilczekův pivovar Velká Polom
foto lokace
zrušen asi 1890; 100 hl
Historie vzniku souvisela s vařením piva – první zmínka je z r. 1500. Za éry Wilczků byl pivovar jako součást dvora, budova byla napojena na sýpku. Do historie se zapsal sládek, odborník na slovo vzatý, Jindřich Scholz.
Velké Březno

 

Vrchnostenský pivovar ve Velkém Březně, akciová společnost ; Brauerei Grosspriesen ; Grosspriesen Brewing Co. Limited Bohemia
foto lokace
článek: Pivovar Velké Březno >>>
Velké Dvorce

 

Pivovar Velké Dvorce ; Gross Meierhofen
zrušen 1917; 2 500 hl; TC
maj.: hrabě Kolowrat-Krakovsky
Velké Heraltice

 

Zámecký pivovar Velké Heraltice
foto lokace
zrušen asi 1901; 2 000 hl; OP
maj.: hrabě Bellegardi
V lesnatém údolíčku potoka přímo pod zámkem ve Velkých Heralticích stojí pivovarské budovy, které byly dříve součástí hospodářského dvora. Z této skutečnosti se také odvozoval název pivovaru – v listinách je připomínán jako Panský či Zámecký. Za plného provozu se v pivovaru vařilo až 2000 hektolitrů zlatavého moku ročně a to až do roku 1907.

Ve Velkých Heralticích můžeme dodnes vysledovat ukázkovou koncentraci venkovského podnikání a pozůstatků zajímavých technických památek. Pod zámkem se v těsné blízkosti nacházel pivovar s lihovarem, vodní elektrárna, blíže středu obce pak bývalá kovárna a pekárna. (zdroj: www.technicke-pamatky.cz)
článek: Pivovarský místopis – Opavsko >>>

Velké Chvojno

 
 
 

 

Právovárečná rychta na statku v Německém Chvojně ; Luční Chvojno ; Deutsche Kahn
Rychta (na statku č.29) patřila již od poloviny 18.století rodině Focke. V roce 1860 vybudoval tehdejší majitel Josef Focke novou varnu. Tím se však zadluřil a byl nucen pivovar i se statkem 6.5.1871 prodat za 25 000 zl. osmanáctičlenné společnosti z Českého Chvojna (Böhm. Kahn, dnes Velké Chvojno) a okolí. Roku 1874 získal provoz Anton Hoblik a v roce
1884 přešel do majetku rodiny Kirchnerů, která však za 1.světové války zastavila v pivovaru provoz.
Velké Kunětice
Pivovar Velké Kunětice ; Kunzendorf
Byl zde statkový pivovar. JE
Velké Losiny

 

Zámecký pivovar knížete Lichtensteina Velké Losiny
foto lokace
zrušen asi 1900; 1 000 hl; SU
Jan ze Žerotína rozšiřoval zdejší tvrz do podoby tříkřídlého pozdně renesančního zámku. V Losinách, centru svého panství, dal Jan vybudovat hospodářský dvůr a pivovar (16.stol.). Mimo vlastního pivovaru se v areálu zámku dochovala unikátní ledovna. Počátky pivovaru jsou nejisté. Dendrochronologický průzkum potvrdil existenci budovy pivovaru nejpozději k roku 1696 – 1698. Dále víme, že přibližně roku 1723 byl přestavěn na sýpku a od té doby se na Losinách pivo nevaří. Celkem zde je budovu pivovaru, ledovnu, čtyři sklepy, torzo místnosti – bývalé varny.
Velké Meziříčí
Pivovar a sodovkárna Velké Meziříčí
foto lokace
Velké Němčice

 

Zámecký pivovar Velké Němčice
foto lokace
Pivovar v roce 2007 chátral. Zdi se drolily, střecha padala. Pivovar se dal koupit za pouhých osmdesát tisíc korun. Přesto jej nikdo nechtěl. Rozpadlá budova měla totiž status nemovité kulturní památky. Budova pivovaru ve patřila ke zdejšímu zámku.
Velké Opatovice

 

Zámecký pivovar Velké Opatovice
foto lokace
zrušen asi 1890; 800 hl; BK
maj.: hrabě Herberstein
Po druhé světové zbourán a na jeho místě postavena sokolovna.
článek: Z dějin pivovarnictví na Malé Hané – Velké Opatovice >>>
Velké Popovice

 

Ringhofferův pivovar Velké Popovice ; F. Ringhoffer, veř. obch. společnost, pivovar ve Velkých Popovicích
foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Velké Popovice >>>
Velký Beranov
V roce 1671 zde byl pivovar, který uvařil 168 sudů piva, panská louhovna a vinopalna.
Velký Ořechov

 

Pivovar Velký Ořechov
foto lokace
zrušen asi 1880; 400 hl; ZL
pivovar při velkostatku
Velký Újezd
Dominikánský pivovar Velký Újezd
zrušen 1924; 5 000 hl; LT
Velký Valtinov

 
 
 

 
 

Zámecký pivovar Walten ; Velký Valtinov
foto lokace
1580 – 1929; 6 000 hl; CL
maj.: E. Kirsch
V Dolním Valtinově byl vybudován pivovar, který měl v roce 1878 kapacitu 1300 hektolitrů. V roce 1915 měl pivovar v Dolním Valtinově kapacitu 3800 hl a používal vlatní etiketu a lahve. V roce 1924 odkoupil veškerá práva na vaření piva Litoměřický pivovar a v roce 1929 výrobu zastavil. V roce 1932 byla ve zrušeném pivovaru založena tavírna sýrů firmy Paul & Söhne.
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Veltrusy
Zámecký pivovar hraběte Chotka Veltrusy
zrušen 1895; 100 hl; ME
Velvary

 
 
 

 
 
 
 

 
 
 
 

 

Pivovar Velvary
Velvary byly ještě za Karla IV. městečkem. V dějinách Velvar není objasněna právní podřízenost. Zatím co většina svobodných královských městeček a měst byla podřízena královskému podkomořímu, Velvary podléhaly úřadu nejvyššího purkrabího pražského. Tím byl v letech 1570-1592 pan Vilém z Rožmberka a nechal se souhlasem císaře Rudolfa II. připojit Velvary pod svou správu. Velvarům nařídil, aby ve své krčmě čepovali pivo roudnické z jeho pivovaru. Toto nařízení velvarští měšťané cítili jako velké ponížení. Purkrabí také každoročně dosazoval městskou radu. Velvary povýšil na svobodné město královské 4.dubna 1482 král Vladislav II. Jagellonský, včetně privilegií na vaření piva a mílové právo. Ještě toho roku však při velkém požáru města všechna privilegia shořela. Daná privilegia, včetně předchozích, které vydal Karel IV., Zikmund a Jiří z Poděbrad, obnovil král Vladislav II. Jagellonský 1.listopadu 1482.
Královská města považovala za své výsadní právo zakládání pivovarů, výrobu a prodej piva. Toto právo chránila velmi dlouho proti šlechticům, kteří usilovali o to, aby na svých panstvích mohli vařit a hlavně prodávat pivo. Výsada vaření a prodeje piva přinášela městům a měšťanům vysoké zisky. Zpočátku každý právovárečný měšťan vařil pivo doma, kde je také šenkoval. Později si obec Velvary vybudovala vlastní obecní pivovar, ve kterém již počátkem 12.století vařili právováreční občané, kteří se ve várkách střídali. Domy, na kterých bylo vázáno právo vařit pivo byly prodávány až za čtyřnásobnou cenu proti ostatním domům. Z první poloviny 14.století jsou ve Velvarech záznamy o sladovnickém a pivovarském cechu. Rozmach zemědělství ve druhé polovině 14.století vytvořil podmínky pro vznik mlýnů. Zvýšily se výnosy obilí, hlavně ječmene a rozšířila se plocha chmelnice. Dříve byly chmelnice pouze podél hradebních příkopů. Později u Podhorního mlýna a v koncích Trávníka (dnes prostory cukrovaru).
Odpor českých stavů proti králi Ferdinandovi I. roku 1547 byl v královských městech pokutován zvláštní platbou z každého sudu piva. Platba této pivní berně – posudného, trvala až do roku 1820. Nejvyšší pražský purkrabí Jaroslav Bořita hrabě z Martinic poručil velvarským, aby platili z každé várky piva po zlatém rýnským za věrtel. K výběru daní byli zvoleni 4 měšťané, kteří je odváděli hejtmanovi purkrabských statků panu Baltazaru Vernerovi. Po smrti pana Jaroslava Bořity z Martinic zadrželi velvarští povinnou berní pivní daň od 9.listopadu 1649 až do 1.září 1650. Purkrabský písař Adam Ludvík Keil ze Šternberku urgoval 3.července 1650 zaplacení posudného včetně úroků. Město Velvary zaslalo předsedovi České komory panu Vilému Albrechtu Krakovskému z Kolowrat prosbu o odpuštění těchto daní. Předseda České komory vydal 19.října 1650 dekret osvobozující od zaplacení tohoto posudného.
Mimo uvedené daně muselo město přispívat stanoveným množstvím piva do děkanské kuchyně. Roku 1631 při kostelní visitě bylo rozhodnuto doplnit smlouvu o děkanských důchodech: „…každý kdož ze sousedóv pivo vaří, jednu čtvrci (vědro) piva bílého jednou do roka má dáti.“ Roku 1651 bylo poznamenáno, že děkan bere „…piva z každé ve městě vařené várky ječného soudek držící 3 konve a z pšeničného jednu čtvrci.“ Když děkan Jodl v roce 1651 přibral kaplana, zavázala se obec přispět na jeho výživu 6 sudy piva ročně. Ke konci 18.století dostal děkan Vrána z každé várky, která byla 20 sudů, vědro piva zdarma. Mimo to dostal z každé várky 2 vědra na přívažek – tj. měl za povinnost na 2 vědra dodat korec ječmene a jeden zlatý rýnský jako posudné. Děkan však celé posudné neplatil. Polovinou přispívala zádušní pokladna.
V roce 1615 jsou ve Velvarech připomínány dva pivovary – obecní a druhý. O druhém pivovaru z historických podkladů není mnoho známo. Během třicetileté války byl zničen a již nebyl obnoven. V obou pivovarech se vařilo pivo bílé (pšeničné) a hořké čili ječné. Od Martina 1615 do Hromnic 1616 bylo 5 varů bílých, 15 varů ječných a z nich vyrobeno 225 věrtelů piva. Ve čtyřech čtvrtletích se tedy svařilo kolem 900 věrtelů, tj. asi 2 230 hl piva. Ve vsi Velká Bučina u Velvar držela urozená paní slečna Anna Žofie Čachovská z Vymyslic manský dvůr s pivovarem, krčmou a chalupou. Tento majetek prodala 24.května 1738 městu Velvary za tržní částku 7 000 zlatých. Smlouva byla schválena 3.června 1738 lenním pánem a držitelem zámku v Mělníku Františkem Antonínem hrabětem Černínem z Chudenic, pod kterého manský dvůr patřil. Ihned po převzetí Velké Bučiny městem byl zdejší pivovar zrušen a várky přeneseny do městského pivovaru. V této době bylo ve Velvarech 88 právovárečných domů, takže pivo směli vařit skoro všichni měšťané.
Město Velvary pronajalo v roce 1759 svému primátorovi Floriánu Mikulovskému, kantoru a varhaníkovi, na 12 let veškeré městské dvory, mlýny, hospody, pivovar a ostatní reality. Tento majetek přivedl za svého působení k velkému rozkvětu a tím také vzrostly i městské důchody.
Výroba piva byla ve velvarském pivovaru zastavena v roce 1869. Důvody, které vedly ke zrušení nejsou známy.
Vémyslice
Pivovar při dvoru Vémyslice
zrušen asi 1885; 200 hl; ZN
Vendryně

 

Panský pivovar Vendryně
V obci stával zámek postavený v 16.století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. FM
Verneřice

 

Měšťanský pivovar Verneřice ; Wernstadt
zrušen 1946; 7 000 hl; DC
článek: Pivovar Verneřice >>>
Vernéřov

 

Pivovar Vernéřov ; Wernsdorf
1609 – 1913; max. 3 000 hl; CV
v majetku rodu svob.panů Korb-Weidenheim, od 19.stol. pronajímán
Vesce u Moravských Budějovic
Pivovar Vesce
v roce 1750 majitelem hrabě Wallis; TR
Veselí nad Lužnicí

 

Měšťanský pivovar Veselí ; Vesely
foto lokace
zal. v 15.stol. – provoz zastaven roku 1896, poté sklad českobudějovického piva, v roce 1901 zrušen; max. 1 500 hl
v majetku právovárečného měšťanstva do roku 1901 ; Objekt historické radnice, rozsáhlé stavby, k níž patří i bývalý pivovar, byl v červenci 2002. Jednou z dominant veselského náměstí je Stará radnice. Na dvoře domu stál již od 15. století obecní pivovar. V roce 1894 pivovar vyhořel, po obnově se však nenašel nájemce a po 500 letech přestal sloužit svému účelu. Zbylou sladovnu si najal českobudějovický pivovar.
Veselí nad Moravou
Pivovar Veselí nad Moravou ; Veselí u Uherského Ostrohu ; Wessely
zrušen 1882; max. 1 000 hl
posl.majitelé: rod Chorinských
Veselíčko

 
 

 

Pivovar Veselíčko ; Wesseličko
1565 – kolem roku 1900; max. 1 700 hl; PR
Dnešní vesnice Veselíčko vznikla v průběhu staletí spojením tří vesnic: Chylce, Vicínova a původně jen hostince Veselíčko. Vesnice původně patřily pod helfštýnské panství, ale v roce 1548 došlo k odprodeji části Janem z Pernštejna Erazmovi z Bobolusk, který tak vytvořil základ pozdějšího panství Veselíčko. Pravděpodobně to byl on, kdo si v tehdejším Veselíčku vystavěl tvrz a pivovar. Panství poté několikrát mění své majitele, až je v roce 1573 kupují páni Podstatští z Prusinovic, kteří je drželi až do znárodnění. Původní tvrz začala být postupně přestavována, ale nejméně do konce třicetileté války nebyla přestavěna v žádné prestižní sídlo.
Posl.majitel byl hrabě Podstatzky-Lichtenstein, v 19.stol. pronajímán
Veselíčko

 

Pivovar Veselíčko
zrušen asi 1900; 500 hl; PI
maj.: rytíř Nádherný
Větrný Jeníkov

 

Pivovar Větrný Jeníkov
zrušen 1890; 1 400 hl; JI
maj.: hrabě Rummenskirch
Věž

 

Pivovar Věž
zrušen asi 1890; 1 000 hl; HB
maj.: hrabě Rummenskirch
Věžky

 

Pivovar Věžky
1696 – zrušen kolem roku 1885; max. 600 hl; KM
posl.majitelé: Redlich a Friess
Vidim

 

Pivovar Vidim
1642 – 1923; 1 600 hl; ME
maj.: B. Grohmann
Vidnava

 

Pivovar Vidnava
foto lokace
zrušen 1948; 3 000 hl; JE
maj.: Alfréd Hauke, národní správa
Vikletice

 

Pivovar Vikletice (Chbany)
zrušen asi 1890; 400 hl; CV
maj.: K. Stieber
Vikštejn (Vítkov-Podhradí)

 

Pivovar Dolní Vikštejn
foto lokace
zrušen asi 1900; 1 000 hl; OP
maj.: hrabě Razumowski
Vilémov

 

Pivovar Vilémov
zrušen asi 1900; 11 000 hl; HB
maj.: E. Reisky
Vilémov

 

Pivovar Vilémov
Poté, co byl Vilémov v 16. století povýšen na město, museli tu také postavit radnici. Stával tu i pivovar, vedle něj lázně, kde se prováděly malé chirurgické zákroky. CV
Vilémovice u Ledče

 

Pivovar stával při zámečku se dvorem. Vznikl někdy v pol.18.století. V roce 1825 celé panské sídlo vyhořelo. Zámek byl obnoven, hosp.budovy a pivovar již nikoliv. Prázdný prostor byl parkově upraven. HB
Vimperk

 

Měšťanský pivovar Vimperk ; Bürgerliche Bräuhaus Winterberg
foto lokace
zrušen 1946; 10 000 hl
Od roku 1565 se stává hrad trvalým sídlem Petra Voka, který listinou z 29. června 1598 uděluje vimperským měšťanům právo vařit pivo a pro pivovar i pro otop jim povoluje brát dříví z panských lesů. V 17. století byla radnice umístěna v právovarečném domě, který město v roce 1641 koupilo a zřídilo v něm pivovar.
Menší z vimperských pivovarů, postavený nedaleko od toho Schwarzenberského, stojí na místě bývalé radnice vimperských. Na první pohled, a to hned z několika různých koutů a uliček, zaujme oko zvídavého vysoká stavba hvozdu z režných cihel, korunovaná atypicky šestibokým komínem. Pivovar od války nefunguje, přesto si však zachoval svůj osobitý vzhled. Pravda, některé drobnější úpravy nejsou právě oku lahodící, nicméně současný majitel již velmi povedeně zrekonstruoval část budov na italskou občerstvovnu a z těch ostatních chystá vyhotovit hotel.
článek: Vimperk – město s pivovarnickou historií a současností >>>
Schwarzenberský pivovar Vimperk ; A.J. knížecí Schwarzenberský pivovar Vimperk ; Fürstliche Brauerei Winterberg ; F. Sch. Brauerei Winterberg ; Schwarzenbergsche Brauerei Winterberg
foto lokace etikety
1547 – 1968; 20 000 hl
1950-1952 Jihočeské pivovary n.p., 1953-1957 Pošumavské pivovary n.p., 1958-1968 Jihočeské pivovary n.p.
Větší z vimperských pivovarů, postavený nedaleko od toho Měšťanského, stojí přímo pod vimperským zámkem. Areál je dosti změněn, nicméně některé cenné budovy se zachovaly v téměř původní podobě. Oku lahodí zejména novogotické schwarzenberské stavby typické svými kamennými zdmi s cihlovými nárožími, cimbuřími a různými věžičkami.
Pivovaru dominuje taktéž několik komínků, dnes zejména tedy ten z bývalé sladovny, neb nejvyšší komín byl zbourán a na jeho místě byl postaven nákladní výtah. Některé budovy jsou využity jako sklad zeleniny, jiné bez využití chátrají. Sladovna doznala nedávné opravy a v jejím přízemí je fajnová cukrárna. Na rozdíl od pivovaru měšťanského vlastní pivovar schwarzenberský více subjektů, tudíž nějaká celková generální rekonstrukce asi zatím nepřipadá v úvahu.
Vintířov

 

Pivovar Vintířov ; Winternitz
1593 – 1912; max. 4 000 hl
v majetku rodu Lobkowiczů; r. 1729 byl postaven při zámku nový pivovar se sladovnou
Višňová

 

Pivovar Višňová ; Weigsdorf
zrušen asi 1890; 200 hl; LB
maj.: B. Metzig
Vitějovice u Prachatic
Pivovar Vitějovice
Vítkov

 

Pivovar Vítkov
foto lokace etikety
1650 – 1975; 23 000 hl; OP
maj.: R. Philipp; tehdy vařil Wigstadtler Bier hell und Dukel; 1948-1952 Moravskoslezské pivovary n.p.,1953-1954 Opavské pivovary n.p., 1955-1959 Ostravské pivovary n.p., 1960-1975 Severomoravské pivovary n.p.
V letech 1713 – 1714 majitel obce František Karel Wipplar z Ušic nechal v Horní Vsi stavět zámek a v jeho blízkosti nový panský pivovar a palírnu. Tím byly hrubě porušeny městské výsady a poddaní měšťané si stěžovali na jeho postup.
V 90.letech 20.století byl proveden neúspěšný pokus o znovuobnovení výroby. Budovy pivovaru v roce 2002 byly
zachovány a sloužily ke skladovým účelům. Nacházely se v blízkosti náměstí, směrem k
sídlišti.
Vizovice

 

Panský pivovar Vizovice
foto
článek: Pivovarnictví ve Vizovicích >>>
Obecní pivovar Vizovice, Měšťanský pivovar
foto lokace
1570 – 1887, shořel a byl zbořen
Vladislav

 

Pivovar Vladislav
foto lokace
1860 – 1944; 3 000 hl; TR
maj.: F. Nikodém
Vlachovo Březí

 

Panský pivovar Vlachovo Březí ; Hraběcí Herbersteinský pivovar Vlachobřezí
foto lokace
17.stol. – 1924 provoz zastaven, 1929 zrušen; max. 3 900 hl; PT
posl.majitel byl hrabě Herberstein, pivovar pronajímán
Schmiedův pivovar Vlachovo Březí
foto lokace
1856 – 1935; max. 4 000 hl
majitelem byl rodina Schmiedů, pivovar pronajímán
Štíty pivovaru – technická památka – pocházejí z r. 1711.
Vlastovičky
Pivovar Vlastovičky
zrušen asi 1900; 2 000 hl; OP
Vlašim

 

Pivovar města Vlašimi ; Wlaschin
foto lokace etikety
článek: Historické pivovary Podblanicka >>>
článek: Panský pivovar Vlašim >>>
Vlčice

 

Zámecký pivovar Vlčice
foto lokace
zrušen 1923; 5 000 hl; TU
maj.: H. Wihard
Vlkava

 

Spojené pivovary, akciová společnost „Klášter“ Vlkava
foto lokace
1736 – 1942; 15 000 hl; MB
Pivovar ve Vlkavě postavili při zámku v roce 1736 Harrachové. Po dlouhá desetiletí sloužil potřebám zdejšího panství, které od poloviny 19. století stejně jako sousední Dobrovici vlastnili Thurn-Taxisové, a to v podstatě v původní podobě a rozsahu. Teprve na přelomu 19. a 20. století byl rekonstruován a rozšířen, takže v roce 1909 se zde již uvařilo cca 10 000 hl piva. V dalším období vlkavský pivovar sdílel osud svého dobrovického souseda včetně zapojení do klášterského
koncernu, dne 1. května 1942 byl provoz ukončen a zaměstnanci převedeni do Dobrovice.
Vlkýš (nyní Heřmanova Huť)

 

Zámecký pivovar Vlkýš ; Bierbrauerei Wilkischen ;
Schlossbrauerei Wilkischen

foto
zrušen 1933; max.31 000 hl; PS
v majetku rodu Schultes do roku 1929; 1929-1932 jej vlastnil Akciový pivovar ve Stodu
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Huti Heřmanovy >>>
Voděrady
Pivovar Voděrady (Polní Voděrady)
zrušen 1890; 150 hl; KO
maj.: rytíř Eisenstein
Vodňany

 

Měšťanský pivovar Vodňany
foto lokace
1336 – 1944; 5 000 hl; ST
V zadním traktu vodňanské radnice byl městský pivovar. V levé části přízemí radnice a vzadu v pivovaru měla sídlo Jednota, od roku 1961 Technomat.
Založení pivovarnictví ve Vodňanech spadá do dob znovuzřízení Vodňan. Byl to v oktávu narození sv. Spasitele, tj. dne 1. ledna r. 1336, kdy privilegiem krále Jana Lucemburského bylo uděleno Vodňanům právo pivo vařiti, takže vodňanský pivovar jest z nejstarších závodů toho druhu v Čechách. Dějiny pivovarnictví jsou vlastně dějinami města a dlužno k těmto poukázati. Se znovuzřízením města dostalo se městu mezi jiným i práva sladovati a pivo vařiti a prodávati v obvodu míle. Pivo vařiti bylo as právem měšťanů ku jichž lepší obživě, kteří ve svých domech vlastní pivo vařili. Soutěž je pak později přiměla, aby pivovaření provozovali způsobilými řemeslníky a s účelnějším zařízením, zejména varní pánev, zvaná klínot, byla majetkem měšťanů zámožnějších, kteří ji pak i méně zámožným sousedům ku vaření piva zapůjčovali. Tedy pivovar byl měšťanský.
zdroj: Almanach: královské město Vodňany a okolí, 1914
Pivovar při velkostatku ve Vodňanech
zrušen 1898; 400 hl; ST
majetek města
Vojkov

 

Pivovar Vojkov ; Wojkau
zrušen asi 1900; 900 hl; BN
maj.: svobodný pán Coudenhove
Vojtěchov

 

Augustinianský pivovar Vojtěchov ; Vojtěchodol
zrušen asi 1905; 1 200 hl; ME
Po pivovaru zůstal jen název Pivovarský rybník, jak se říká Vojtěchovské tůni.
Vokšice

 

Pivovar Vokšice
foto lokace
zrušen 1926; 13 000 hl; JC
maj.: hrabě Ervín Šlik; V roce 1926 vstoupil Jindřich Šlik do akciové společnosti pivovaru v Klášteře-Hradišti a pivovar ve Vokšicích zrušil výrobu a nadále byl využíván jen jako skladovací prostor.
Volary

 

Měšťanský pivovar Volary ; Bürgerliche Brauerei Wallern
foto lokace
1875 – 1961; max. 8 000 hl; PT
v majetku práv.měšťanstva do roku 1948; 1948-49 město Volary; 1949-1961 Jihočeské pivovary n.p
Volary měly právo vařit pivo už v 16. století, pak ho ale nadlouho musely odebírat ze sousedních panství. Zásadní změna nastala až po roce 1871, kdy Volary povýšily na město a následovalo náročné zřízení a výstavba pivovaru. První veřejné čepování volarského piva se pak konalo v červnu 1879. Ve Volarech se pivo vařilo i přes obě světové války a poslední mok byl s měděných várnic stočen na přelomu let 1960/61, kdy byl pivovar zrušen.
Pivovar ve Volarech, který byl znám pod názvem Volarské Hradčany, by v roce 2004 oslavil 125 let od první
várky pěnivého moku. Volarské muzeum proto připravilo výstavní expozici, která návštěvníkům dobu největší
slávy pivovaru přiblížilo.
článek: Pivovar a minipivovar ve Volarech >>>
Volšovy
Pivovar Volšovy
zrušen asi 1890; 1 000 hl; KT
maj.: Dr. G. Obst
Volyně

 

Proboštský pivovar Volyně ; Kapitulní pivovar ; Panský pivovar
foto lokace
16.stol. – 1935; max. 5 000 hl; ST
majitelem byla Metropolitní kapitula u sv.Víta v Praze
na Hradčanech 1621-1936, od 19.stol. pronajímán
Část areálu bývalého panského dvora – pivovar a část stájí. Dnes zůstalo pouze torzo těchto budov, v nichž se nachází městské kino a pošumavská tržnice.
Měšťanský pivovar ve Volyni
foto lokace etikety
13.stol. – 1974; max. 28 000 hl
v majetku práv.měšťanstva do roku 1948
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
„Měšťanský pivovar ve Volyni“, Volyně (okr. Strakonice) (majitel pravovárečné měšťanstvo).
1948-1953 Jihočeské pivovary n.p., 1954-1957 Pošumavské pivovary n.p., 1958-1974 Jihočeské pivovary n.p.; areál poté sloužil jako sodovkárna, pivovar se nachází na hlavním náměstí obce, v roce 2001 byly budovy zachovány.
Votice

 

Maceškův zámecký pivovar ; Starozámecký Pivovar Votice< ; Státní pivovar Votice
foto lokace etikety
zrušen 1955; 10 000 hl
1948-1955 Středočeské pivovary n.p.; vařil sv. 16 %
Z panského sídla, upravovaného už koncem 16. století a potom rozšířeného v roce 1653 o dvě patrová křídla postavená kolem nádvoří, zůstaly po požáru v roce 1746 jen zbytky. Později bylo obnoveno jenom západní křídlo. Severní sloužilo pro účely zámeckého pivovaru a octárny.
Vrabcov
Pivovar Vrabcov ; Brabčov
zrušen 1899; 500 hl; KT
Sušice měla také svůj pobočný obecní pivovar. Ten město vybudovalo v poslední čtvrtině 17. století v poplužním dvoře ve Vrabcově. Nejstarší písemné zmínky o něm pochází z roku 1681. Jedním z prvních známých sládků v tomo pivovaru byl na přelomu 17. a 18. století Jakub Čuba. Po velkou část existence vrabcovského pivovárku město tento podnik pronajímalo. Roku 1869 ho nakonec Sušice prodala tehdejšímu pachtýři a sládkovi Janu Šebestovi. Po smrti tohoto zkušeného a oblíbeného sládka však jeho syn Václav nedokázal podnik udržet při životě a roku 1897 pivovar dočasně uzavřel. V roce 1905 se zde pokusil sládek Josef Blažek tradici obnovit, avšak po třech varných sezónách vrabcovský pivovar zanikl definitivně. Objekt bývalého pivovaru byl v roce 2011 srovnán se zemí.
Vranov nad Dyjí

 

Pivovar Vranov nad Dyjí ; Frain
zrušen 1905; 600 hl
maj.: hraběnka Studnická
Vranov u Brna

 

Pivovar Vranov
foto
článek: Klášterní pivovar Vranov u Brna >>>
Vranová na Moravě

 

Pivovar Vranová
foto
článek: Krátké dějiny pivovárku ve Vranové na Moravě >>>
Vraný

 

Pivovar Vraný
zrušen asi 1900; 1000 hl; KL
maj.: Metropolitní kapitula v Praze
Vratislavice nad Nisou

 

Pivovar Vratislavice nad Nisou
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Vratislavice nad Nisou >>>
Vrbice

 

Pivovar Vrbice
zrušen asi 1885; 200 hl; HB
maj.: Obermayer
Vrbičany

 

Pivovar Vrbičany
zrušen asi 1890; 1 500 hl; LT
maj.: hraběnka Herbersteinová
Vrbno pod Pradědem
Pivovar Vrbno pod Pradědem
Vrdy

 

Pivovar Vrdy
zrušen asi 1880; 200
hl; KH
maj.: kníže Auersperg
Dvojici amatérských badatelů se podařilo objevit pozůstatky pivovaru, který v obci působil od 16. do 19. století. Pivovar stál v samotném centru obce v sousedství nynějšího kulturního domu. Podle obecní kroniky uložené v kutnohorském archivu se ve své době jednalo o největší statek ve vsi. První zmínky o vrdovském dvoře sahají do roku 1537 a vedle výroby piva se v něm provozovalo také lihovarnictví. Vařit se zde přestalo roku 1854. Nadzemní část objektu již vůbec nepřipomíná jeho původní ráz. Často jediný způsob, jak lze objevit starý pivovar, je jeho sklepení. Sklepení takových rozměrů nemohla sloužit k žádným jiným účelům.
Vrchlabí

 
 
 
 
 
 

 

Akciový pivovar Vrchlabí
foto lokace etikety
16.stol., přestavěn 1902 – 1973; max. 40 000 hl
v majetku akciové společnosti v letech 1900-1949; 1948-1952 Hradecké pivovary n.p., 1953-1957 Krkonošské pivovary n.p., 1958-1959 Hradecké pivovary n.p., 1960-1973 Východočeské pivovary n.p.
Bývalý akciový pivovar ve Vrchlabí vznikl po stržení starého vrchnostenského pivovaru na dnešním náměstí T. G. Masaryka v roce1896, kdy se město ocitlo na sedm let bez pivovaru. Roku 1902 vznikl na jih od centra nový akciový pivovar a začal vařit pivo o rok později. Tento pivovar dal také jméno celé dnešní Komenského ulici, která se dříve jmenovala Bräuhaustrasse, tedy Pivovarská ulice.
Do roku 1949 byl pivovar majetkem akciové společnosti, od roku 1948 do roku 1952 ho vlastnily Hradecké pivovary. V letech 1953 až 1957 patřil Krkonošským pivovarům, do rukou Hradeckých pivovarů se vrátil ještě v letech 1958 až 1959, poté až do roku 1973 byly jeho majitelem Východočeské pivovary.
V roce 2009 byla budova přestavována na kanceláře, obchody a loftové byty.
Vroutek

 

Měšťanský pivovar Vroutek ; Rudig
zrušen asi 1890; 1 500 hl; LN
Vsetín

 

Thonetova pivovarská společnost Vsetín
foto lokace video etikety
článek: Rozloučení se vsetínským pivovarem >>>
Všenory

 

Pivovar Všenory
foto
zrušen asi 1900; 3 500 hl; PAZ
maj.: J. Nolč
Všeruby
Právovárečný pivovar Všeruby
zrušen asi 1905; 1 500 hl; PS
Všetaty u Pavlíkova

 

Roku 1571 zde byl pivovar. V roce 1598 bylo prodáno Všetatské panství městu Rakovníku. Rakovničtí měšťané ihned po koupi zrušili všetatský pivovar aby i zde mohli dodávat rakovnické pivo. RA
Výčapy
Pivovar Výčapy
založen v roce 1686; TR
Výrov

 

foto
V obci Výrov a v lokalitě zvané Na Zemance stával pivovárek, prý to měl být předchůdce nebo následovník provozu u Sechutic.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>
Výsluní

 

Měšťanský právovárečný pivovar Výsluní ; Sonnenberg
zrušen 1912; 1 000 hl; CV
Vysoká Libeň

 

Pivovar Vysoká Libeň ; HochLieben
foto lokace
Vysoké Mýto

 

Měšťanský pivovar a sladovna ve Vysokém Mýtě
foto lokace etikety
článek: Pivovarnictví ve Vysokém Mýtě >>>
Vysoký Chlumec

 

Pivovar Vysoký Chlumec Max Lobkowicz
foto
Ukončení výroby 2021.
článek: Pivovar Vysoký Chlumec >>>
Vysoký Újezd

 

Pivovar Vysoký Újezd
zrušen asi 1890; 1 300 hl; BE
maj.: F. Nekvasil
Vyšetice

 

Pivovar Vyšetice
zrušen asi 1890; 200 hl; TA
maj.: J. Pistorius
Vyškov

 

Arcibiskupský pivovar Vyškov ; Vyškovský pivovar a sladovna ; Panský pivovar
foto lokace
Ukončení výroby v roce 2017.
článek: Pivovar Vyškov >>>
článek: Jak zanikal pivovar ve Vyškově >>>
Právovárečné měšťanstvo města Vyškova ; Městský pivovar
zrušen kolem roku 1880; max. 12 500 hl
ve vlastnictví obce do roku 1871
Vyšší Brod

 

Klášterní pivovar Vyšší Brod
foto lokace
Měšťanský pivovar Vyšší Brod
foto lokace
Na západní straně náměstí stojí dům č.p. 79 (čelní trakt v 70. letech 20. stol. zbořeného městského pivovaru).

Historické pivovary H

Habartov

 
 

Pivovar Habartov ; Habersbirk
16.století – výroba ukončena 1946; 10 000 hl; SO
Posl.maj.: rodina Albertů
Habrovany

 

Pivovar Habrovany
foto lokace
1723 – asi 1910; 1 900 hl; VY
Posl.maj.: rod rytířů z Gomperzu
článek: Pivovar Habrovany >>>
Habry

 

Pivovar Habry ; Habern
Zrušen 1912; 3 000 hl; HB
posl.maj.: rod Thun-Hohenstein
Habří

 
 

 
 

Pivovar Habří ; Lípí
1 000 hl; CB
V 15.století zde vznikla tvrz a v ní následně pivovar. Později byl pivovar přenesen mimo objekt tvrze. V roce 1623 získal Habří cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Řád udržel pivovar ve svém vlastnictví až do začátku 20.století. Podélný a téměř pravoúhle zakončený objekt pivovaru sledoval pozvolně zvedající se terén. Nacházel se východně od tvrze. Od vstupu do pivovarského dvora začal objekt patrovou budovou varny se štokem, následoval přízemní pás se zahloubenou spilkou a sladovnickým humnem. Při varně býval ve dvoře komín, vztyčený mimo vlastní objekt. Za sladovnou se nacházely ve svahu sklepy s lednicí. Pivovar dosahoval výstavu jen asi 1 000 hl. Na konci 20.století byl objekt využíván k rekreaci zaměstnanců České televize.
Halže

 

Pivovar Halže ; Bierbrauerei Schloss Hals
Zrušen 1935; 1 000 hl; TC
Posl.maj.byl rytíř Landwehr z Wehrheimu
Haňovice

 

Pivovar se sladovnou Haňovice
Zrušen 1900; 1 000 hl; OL
Jáchym Zoubek z Zdětína nechal v obci kolek roku 1555 postavit pivovar. V roce 1899 ho koupil konkurenční pivovar v nedaleké Litovli a výrobu piva v Haňovicích zrušil. V roce 2002 již byly budovy zbořeny, ani nebylo známo, na kterém místě pivovar stál.
článek: Kapitulní pivovar Haňovice >>>
Hanušovice

 

Měšťanský pivovar Hanušovice
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; SU
Pivovar Hanušovice – Holba ; Nordmährische Brauereien Hannsdorf
foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Holba Hanušovice >>>
článek: Moravskoslezské pivovary a.s., PMS a.s. Přerov >>>
Hartenberg ; Hřebeny

 

Zámecký pivovar Hartenberg ; Hřebeny
foto lokace
článek: Zámecký pivovar Hartenberg (Hřebeny) >>>
Hauenštejn

 

Při hradu byl pivovar, sladovna, mlýn a pila. Budova sladovny je posledním pozůstatkem hradního pivovaru, který byl zřejmě již koncem 19.století odbourán a na jehož místě vznikla terasa ohrazená zdí s romantickým cimbuřím. KV
Havlíčkův Brod

 

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod ; Pravovárečné měšťanstvo v Havlíčkově Brodě
foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Havlíčkův Brod >>>
článek: Náhled do historie pivovarnictví v Havlíčkově Brodě >>>
Havlíčkova Borová

 

Pivovar Havlíčkova Borová
foto lokace
1720 – 1932; 1 000 hl; HB
Posl.maj.: V. Dvořák
Hazlov ; Haslau

 

Již v roce 1553 byl založen nejstarší pivovar v celé oblasti. Zrušen před rokem 1900. Posl.maj.: rod Wilhelmů z Helmfeldu. CHE
Hejlov

 

Pivovar Hejlov
Zrušen asi 1890; 1 500 hl; TA
Posl.maj.: Obecní pivovar v Táboře
Heřmanovy Sejfy (Rudnik)

 

Pivovar Heřmanovy Sejfy ; Hermannseifen, Rudnik
foto lokace etikety
1813 – 1951; 25 000 hl; TU
Posl.maj.: Josef Kluge; 1948-1951 Hradecké pivovary n.p.
Heřmanův Městec

 

Pivovar hraběte Kinského Heřmanův Městec
1 500 hl; CR
Pivovar ukončil vaření v roce 1872. Teprve po zbourání hostince U Černého orla ze strany Velkého náměstí a Vodákova stavení s pivovarem na straně druhé byla v roce 1876 započata nová velká přestavba zámku, jenž už byl v držení Kinských. V obci (v domě č. 177 na nám. Míru) byl do poloviny 20. století velkosklad pardubického piva.
Hlavňovice

 

Pivovar Hlavňovice
Zrušen 1875; 100 hl; KT
Posl.maj.: Konstantin Jarolím
Hlinice u Tábora

 

Příměstská část Hlinice patří mezi vzdálenější části Tábora.
Soupis poddaných dle víry z roku 1651 zde uvádí jen 7 obyvatel nad 11 let. Ostatní grunty byly pusté. Jozue Kořenský v tom roce uvádí u Hlinice jeden pustý pivovar a mlýn o jednom kole.
Hlinsko

 

Společný pivovar v Hlinsku, akciová společnost, Hlinsko v Čechách
foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Hlinsko >>>
Hlubočany

 

Pivovar Hlubočany ; Hobitschau
Zrušen asi 1880; VY
Posl.maj. rod von Herring
Hluboká nad Vltavou

 

Schwarzenberský pivovar Hluboká nad Vltavou ; Frauenberg
foto
Zrušen 1905; 15 000 hl
Kolem roku 1500 nechal Vilém z Pernštejna zřídit v Podhradí pivovar, v němž se později vařilo až 120 várek světlého piva ročně, tedy zhruba každý třetí den. Z jedné takové várky bylo přitom možno naplnit na třicet pivních sudů, které mimochodem vyráběla vlastní bednárna. Před koncem 16. století vynášel provoz pivovaru ročně na 658 kop a 35 grošů. Navíc bylo možno rozvážet mláto a pomyje do okolních dvorů a krmit s nimi vepře. Když došlo v sedmdesátých letech 19. století k výstavbě rozsáhlého schwarzenberského pivovaru v Protivíně a ten začal značně prosperovat, ukázalo se další provozování podhradského pivovaru jako neperspektivní. V roce 1882 byl proto zrušen a jeho opuštěným budovám se dostalo nejrůznějšího využití. Tak se například v bývalé lednici usadila schwarzenberská kancelář zařizovací a od roku 1921
měšťanská škola, v bývalé sladovně se sušily šišky lesních stromů za účelem získání semen. Po roce 1910, kdy zde byly upraveny stáje pro 26 párů koní, se někdejšímu pivovaru začalo říkat též „pivovarský dvůr“. V zadní části zrušeného pivovaru postavili místní sokolové v letech 1925 až 1926 objekt sokolovny. Značná část jeho budov stojí dosud v sousedství sokolovny.
Hluboš

 

Pivovar Hluboš
Zrušen 1890; 2 000 hl; PB
Posl.maj.: kníže Oettingen-Wallerstein
Hlučín

 

Panský pivovar Hlučín
Panský pivovar byl v blízkosti zámku a vyhořel v 18. století. zdroj: Jan Gromnica (Muzeum Hlučínska) OP
Městský pivovar Hlučín ; Stadtbrauerei Gebrüder Gotzmann KG Hultschin
foto lokace
Roku 1535 – zmínka o vaření a čepování piva. – WANDERBURG, UDO: Historie města Hlučína, s. 102.
V roce 1725 vystavěn nový městský pivovar a sladovna – WANDERBURG, UDO: Historie města Hlučína, s. 103.
V roce 1830 byl postaven městský pivovar (nyní Pivovar Avar). WANDERBURG, UDO: Historie města Hlučína II, s. 63.
článek: Pivovar Avar Hlučín >>>
Hluchov

 

Panský pivovar Hluchov
Zrušen 1550 – 1890; PO
Posl.maj.: Drahanovský cukrovar a.s.
Hluk

 

Pivovar Hluk
Zrušen kolem 1900; UH
Posl.maj.: rod Lichtensteinů
Hnojník

 

Pivovar Hnojník
Zrušen před 1900; FM
Posl.maj.: Jan Bees z Chrastiny
Hodice

 

V 16 století se Hodické panství sloučilo s Třešťským, zanikl pivovar, mlýny i pila, a později i Hodická tvrz. JI
Hodkov

 

V Hodkově se traduje, že v místech, kde se říká U Havlíků, býval pivovar. Ze sklepů bývalého pivovaru prý vede tajná podzemní chodba směřující k Hubovu. TA
Hodkovice nad Mohelkou

 

Svobodův pivovar Hodkovice nad Mohelkou ; Liebenau
foto lokace
1899 – 1926; 5 000 hl; LB
Posl.maj.: P.Svobodová
Panský pivovar
foto lokace
1540 – 1908
Zakoupen rodinou Svobodů a uzavřen.
Hodonice

 
 

 
 

 
 
 

Panský pivovar Hodonice ; Hödnitz
foto lokace
20 000 hl; ZN
V roce 1895 odkoupil velkoprůmyslník Adolf Spitzer ze Znojma celé zařízení továrny a zřídil zde parní pivovar a sladovnu, podle nejnovějšího stavu tehdejší techniky, včetně generátorů na výrobu elektrického proudu k osvětlení a provozu chladicího zařízení, a výrobě ledu. Také výroba piva byla znovu zahájena pod vedením sládka Řehulky.
Dne 15. května 1897 se uskutečněn první výstav piva, vyrobeného v nově založeném „Johannisově pivovaru“. Navzdory nejpečlivějším přípravám a opatřením, nepřinesla výroba piva kvůli příliš nízkému odbytu, očekávaný hospodářský úspěch. Přesto byla výroba piva po třech letech znovu obnovena. Po neúspěchu s výrobou piva Spitzer továrnu opět prodal.
Po výměně majitele, si nechal nový majitel Dr.Fischl, velkostatkář v Jaispitzu, se svým společníkem baronem z Offenheimu, provést rozbor piva u jednoho z mnichovských pivních chemiků. Výsledek rozboru sice oznamoval, že Johannisův pramen dodává vynikající pitnou vodu, ale tato voda kvůli svému obsahu minerálních látek, není vhodná pro vaření piva. Poté byla továrna přestavěna na sladovnu pro výrobu sladu. Ječmen, který byl vypěstován, byl vynikající kvality, a proto byl nejlépe vhodný pro výrobu sladu.
Klášterní pivovar Hodonice
foto lokace
zrušen asi 1870
K roku 1348 je v kronice obce uvedeno, že část majetku v Hodonicích koupil klášter Klarisek ze Znojma. V zahradě s Jánským pramenem, byla roku 1722, Klášterem Svaté Kláry zřízen pivovar. K dispozici byla bohatě tekoucí a čistá pitná voda, chmel byl sklízen v klimaticky příznivém Brűhlu, a ječmen byl pěstován na polích, takže všechny předpoklady pro výrobu piva byly splněny. Největším a nejvýznamnějším hospodářským podnikem v Hödnitzu byla sladovna. Ta byla založena v roce 1722 jako pivovar kláštera Svaté Kláry.
Poněvadž se pro výrobu piva a sladu spotřebuje velké množství vody, bylo toto zařízení postaveno přímo v zahradě kláštera, vedle hojně prýštícího Johannisova pramene. Pivovar byl brzy předán do soukromých rukou, nepodařilo se zjistit, komu byl pivovar prodán či propachtován (pronajat). Ani později nebyl nalezen žádný důkaz o tom, komu bylo zařízení továrny, po zrušení Kláštera Svaté Kláry v roce 1782, c.k. Komorou pro správu zboží, prodáno.
Jisté je jen to, že se zde do roku 1870 vařilo pivo. Po zastavení pivovarských provozů, byla část budovy do roku 1885, využívána jako hospoda, a je pravděpodobné, že tuto hospodu vedl hostinský Franz Fried, který si později sám založil vlastní hospodu „U zlatého pstruha“. Do roku 1895 byla budova využívána jako letní byt.
Hodonín

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 

 
 
 

Měšťanský pivovar ; Pivovar Ehrenhaft a spol. Hodonín
foto lokace
1228 – 1910; 25 000 hl
Naproti vlakového nádraží, kde dnes stojí hotel Grand, postavil na místě bývalého starého pivovaru vídeňský podnikatel I. A. Mauthner provoz, ve kterém od 13. dubna 1851 začala pracovat „chemická“ továrna na slad a líh. Sladovna zabírala relativně velkou plochu zhruba mezi ulicemi Náměstí 17. listopadu, Wilsonova, Svatopluka Čecha a Dvořákova. Naproti východu z nádraží stála na čelní římse sladovny socha sv. Marka, která byla po zbourání sladovny umístěná na hřbitově. Se sladovnou je spojena i existence prvního hodonínského firemního vodovodu. Brzo po uvedení sladovny do provozu se ukázalo, že tovární studna v areálu závodu pro provoz nestačí a firma byla nucena postavit si na užitkovou vodu z řeky Moravy vlastní vodovod. U Moravy na rohu dnešní ulice Legionářů a ulice Milíčovy byla vybudována firemní vodárna, od které vedlo potrubí přes náměstí na dnešní Národní třídu a tudy až nahoru ke sladovně. Práce na vodovodu byly zahájeny v listopadu 1865, byly dokončeny v lednu 1866 a vodovod stál 30.000 zlatých rýnských českých.
Sladovna byl opravdu velký komplex, který vyplňoval celý prostor před nádražím směrem dolů do města, přičemž spodní strana areálu sladovny zasahovala až pod nynější ulici Dvořákovu. Po první světové válce byla výroba sladu v Mauthnerově sladovně firmou zastavena a sešlé tovární budovy koupila v roce 1928 hodonínská obec. Je zřejmé, že devastace budov byla opravdu v pokročilém stavu, obci nezbylo nic jiného, než je zbourat a parcely pak rozprodat pro novou zástavbu. Rovněž vodárna sladovny u Moravy byla po roce 1928 převzata obcí, voda byla používána pro účely hasičské, k odběru vody do auta k postřikování ulic a pro dodávku užitkové vody podnikům i soukromníkům. Také tato vodárna byla po zavedení městského vodovodu na pitnou vodu zrušena.
Panský pivovar
foto lokace
1594 – 1851
Posl.maj.: Viktor rytíř Mautner-Markhof; od r. 1851 sladovna, zrušena 1925
Podél příjezdové cesty ze Slovenska, přímo naproti pěkné stavby hodonínského zámečku, straší asi nejbizarnější torzo budov současného Hodonína. Bývalé Družstevní vinné sklepy s vymlácenými okny, polorozbořenou střechou a se stopami několikanásobných požárů. Na snímku z roku 1870 jsou za sebou vidět budovy, které sloužily k výrobě zboží spadajícího do oblasti produktů svým charakterem blízkých: pivovar, lihovar, tabáková továrna. Při zvětšení fotografie lze na pravém štítě rozeznat nápis „Brauhaus – Schank“, tedy „Pivovar – Výčep“. Pivovar, nazývaný Panský, tam byl ovšem postaven 
o mnoho let dříve, než se ukázal v objektivu autora snímku. Páni z Lipé ho tam nechali postavit v první polovině 16. století. Už v urbáři z roku 1600 je konstatováno: „V pivovaru se vaří piva na výstav po třiatřiceti bečkách a odbyt piva je dobrý.“ Údajně v té době pivovar v Hodoníně ročně prodal více než 500 000 litrů piva. Vaření piva tedy patřilo vzhledem k ziskům k činnostem, kterým panstvo věnovalo pozornost. Pivovary patřily mezi důležité budovy. Když se vdova po posledním Žampachovi, Janu Burianovi, Anna Helena Žampachová provdala za hraběte Fridricha 
z Oppersdorfu, byly listinou
z 28. září 1651 upraveny hodonínským poddaným povinnosti roboty a mezi mimořádnými robotami byly vyjmenovány i oprava zámku, pivovaru, mlýna, dvorů a stavů. K výrobě piva se používal chmel i ječmen vypěstovaný na hodonínském panství. 
O tom, že se na Slovácku chmel kdysi pěstoval, svědčí i název polní trati (zemědělský pozemkový celek, který mívá vlastní „pomístní“ jméno) „Chmelnice“, která ležela přibližně mezi dnešní Bažantnicí a současnou výrobnou sýrů TPK. Později tam pěstování chmele zaniklo a dovážel se chmel český. Tak jako ve všem, roky nebyly vždy stejné, o více než dvě stě let později, v roce 1842, byl výstav piva mnohem menší. Popis města z té doby uvádí: „1 pivovar s 1 panví, který vyráběl ročně 500 věder (1 vědro = 51,62 l, tedy cca 26.000 l), k čemuž spotřeboval 2500 měřic ječmene, 12 centýřů chmele, 200 sáhů dřeva a zaměstnával 3 dělníky.“ Nakonec došlo až ke zrušení pivovaru, ale že se tam snad vařilo v minulosti více druhů kvalitních piv, se zmínil Vladimír Novák v Zrnkách a zrníčkách: „Zanikl brzo po roku 1905. Tím zaniklo také oblíbené hodonské pivo výčepní, s ním zmizel z hospod také hodonský ležák, březňák, granát a přestala se vyrábět i zvláštní specialita města Hodonína – pivo Markovo, které se vyrábělo z výběrového sladu, odebíraného pivovarem z hodonské sladovny.“ V části areálu bývalého lihovaru byl v letech 1957 – 1960 postaven Kulturní dům EHO, zbylý prostor spravovaly Družstevní vinné sklepy v Hodoníně, založené v roce 1954. (autor: Antonín Kučera; zdroj: hodoninsky.denik.cz)
Hojsova Stráž

 

Pivovar Hojsova Stráž
foto lokace etikety
1850 – 1946; 4 000 hl; KT
Späth Bräu; Bezmála sto let přinášel místu hospodářský prospěch pivovar zřízený roku 1850 při dvoře Huishanslhof čp. 41, pracující do roku 1946. Nájemcem a provozovatelem tu byl dlouhou dobu sládek Josef Spath, který se rovněž zasloužil o zřízení pošty v dnešní Hojsově Stráži roku 1868.
Holany

 

Pivovar Holany
CL
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Holčovice

 

Pivovar Holčovice ; Hillersdorf
Zrušen asi 1900; 500 hl; BR
Posl.maj.: hrabě Ares
Holešov

 
 

 
 

 
 

Pivovar a sladovna v Holešově, provozované firmou Družstevní pivovar a sladovna v Holešově ; Parostrojní pivovar v Holešově
foto lokace etikety
zrušen 1961; 10 000 hl; KM
V letech 1689 – 1690 nechal postavit Jan Kryštof z Rottalu pivovar se sladovnou v dnešní Masarykově ulici (je zde dodnes). Dle inventáře zhotoveného po smrti Jana Zikmunda hr. Rottala roku 1718, kde se psalo o hol. panství, měl pivovar ročně 70–85 várek. V roce 1882 je zmiňován mezi průmyslovými závody pivovar Excel p. hrabě Vrbna v Žopské ulici č. 147. V novodobé historii, od roku 1910, byli nájemci pivovaru společníci Kovář – Trnka – Vodička (Parostrojní pivovar v Holešově). Vyráběli 12° Březňák a 16° Kozel. Od roku 1933 měla pivovar v nájmu omlazená firma Alois Trnka a spol. (Alois Trnka, ing. Eduard Prusenovský, ing. František Zaorálek). Roční kapacita výroby byla 20 000 hl piva a 100 vagónů sladu. Vyrábělo se 10° výčepní pivo a 12° ležák v sudech i lahvích. Pivovar zaměstnával až 35 pracovníků. Po smrti Rudolfa Wrbny koupil podíly od dědiců dr. Josef Vrána a pivovar dále pronajal dosavadním nájemcům. V období války (1. 7. 1942) byl pivovar Němci zrušen a některé zařízení odvezeno. Po osvobození bylo ustanoveno Družstvo pivovaru a sladovny v Holešově (předseda František Stojan). Byli v něm zastoupeni nájemci, zemědělci, odběratelé i zaměstnanci. Ředitelem závodu byl ing. Eduard Prusenovský. Pivovar byl vystaven nákladem 6 miliónů Kčs. Bývalí nájemci, nyní členové Družstva, vložili své zařízení.
V roce 1948 byl pivovar znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. 12. 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. 4. 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. V letech 1948 – 1952 byl součástí podniku Slovácké pivovary n.p., následně v letech 1953 – 1955 patřil pod Valašské pivovary n.p. Po zřízení krajského podniku byl začleněn do Jihomoravských pivovarů n.p. jako provozovna závodu Kroměříž.
Poslední pivo se v Holešovském pivovaru vařilo v roce 1961, pak pokračovala jen výroba sladu a to do roku 1973. Zbytek zařízení leželo ladem, pokud nebylo odvozeno jinam. Po úplném zavření pivovaru byly budovy využívány i jako sklady spotřebním družstvem Jednota.
V roce 2002 byly budovy zachovány. V části byla provozována restaurace s názvem Na starém pivovaru, ostatní budovy objektu byly neudržované. Dne 4.4. 2007 proběhla dražba souboru nemovitostí pivovaru. V objektu fungovala hospoda a kanceláře, ostatní prostory byly prázdné a nevyužívané. V areálu byly rovněž sklady a dílny.
V roce 2019 probíhala rekonstrukce celého areálu.
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Holešov >>>
Holovousy

 

Pivovar Holovousy
Zrušen asi 1890; 700 hl; JC
Posl.maj.: svobodný pán z Vlkanova
Hora Svaté Kateřiny

 

Měšťanský pivovar Hora Svaté Kateřiny ; Katharinaberg
Zrušen asi 1895; 1 000 hl; MO
K datu 4.7.1576 se váže první připomínka sladovny a k 5.říjnu 1622 je zmiňován pivovar.
článek: Pivovary na Litvínovsku IV. >>>
Hora Svatého Šebestiána

 

Měšťanský pivovar Hora Svatého Šebestiána ; Bastianberg ; Sebastianberg
Výroba ukončena 1914; 1 000 hl; CV
Horažďovice

 

Měšťanský pivovar Horažďovice ; Obecní pivovar ; Horaschdowitz ; Horazdiowitz
1683 – 1907; 800 hl; PJ
Ve dvoře u městského pivovaru byla kašna, pouze jednoduchá nádrž, jež sloužila jako zásobárna vody pro pivovar.
V roce 1929 byl však pivovar zrušen, a tím zanikla i kašna.
Zámecký pivovar hraběte Kinského Horažďovice
foto lokace
Výroba ukončena v roce 1946; 10 000 hl
Objekt byl vybudován v roce 1869 jako „zámecký pivovar“ na místě bývalého hradního příkopu. V posledních padesáti letech využíván jako sklad. Od roku 2000 byl nevyužívaný a chátral. Jednalo se o průmyslový komplex budov s autentickými stavebními detaily. V roce 2007 se objevily snahy o záchranu pivovaru.
článek: Panský pivovar v Horažďovicích >>>
Horka

 

Pivovar Horka
foto lokace
Zrušen asi 1900; 400 hl; KH
Posl.maj.: Kamil rytíř Stangler
Horky nad Jizerou

 

Pivovar Horky nad Jizerou
foto lokace
Zrušen 1928; 5 000 hl; MB
Posl.maj.: rod Nostic-Rieneck; Pivovar v Horkách nad Jizerou, jehož počátky spadají do 16. století, dosahoval ve svém vrcholném období na konci 19.století solidního výstavu kolem 7000 hl piva ročně. Z ekonomických důvodů však zanikl v roce 1927, kdy již několik let byl svěřen do nájmu pivovarským odborníkům.
Horní Benešov

 
 

Měšťanský pivovar Horní Benešov
foto lokace
Zrušen 1913; 3 000 hl; BR
Již v zakládací listině města Horní Benešov z roku 1253 se uvádí, že měšťanům náleží právo várečné. Ve městě bylo celkem 52 a později 54 domů s tímto právem, které garantovalo, že měšťané mohou pivo nejen vařit, ale ve stanovené době jej i prodávat.
V Horním Benešově bývaly dva pivovary. Městský pivovar byl umístěn v několika budovách na Krnovské ulici, z nichž do dnešních dnů zůstala zachována pouze jedna. V podzemí této budovy se nacházela vydatná studna s kvalitní vodou a po zavření pivovaru zde sídlila sodovkárna. Pivovar byl v provozu zřejmě do roku 1937, poté bylo v největším z objektů zřízeno městské kino. V padesátých letech byl zbourán domek u pivovaru, který využíval nájemce Benedikt Kohn. Objekt Městského kina byl zdemolován v šedesátých letech. Druhý pivovar stál v blízkosti dolů v lokalitě zvané „Ve štolách“. Tento pivovar však zcela zanikl a není ho již možné identifikovat. V Horním Benešově byl mimo pivovaru také lihovar, závod na výrobu likérů a ovocných šťáv, pekl se perník. (zdroj: www.technicke-pamatky.cz)
Měšťanský pivovar byl zrušen roku 1913. V roce 2003 byste zde nalezli polorozbořenou kamennou zeď a přízemní dům s nápisem sauna. „To je vše, co zbylo z benešovského pivovaru, kde byl sládkem Benedikt Kohn, pradědeček amerického senátora Kerryho,“ ukazuje starosta ke zbytkům pivovaru, jenž do roku 1955 sloužil alespoň jako sodovkárna. Pivovar se sladovnou provozoval od roku 1902 J. Machold. V roce 2008 zde byla vinárna.
Horní Beřkovice

 

Kapitulní pivovar v Horních Beřkovicích ; Parostrojní pivovar a ekonomie, akciová společnost v Horních Beřkovicích
foto lokace etikety
Posl.maj.: Kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě; vařil mj. pivo 19 % Kozel
První zpráva o pivovaru v zemědělské obci v Polabí pochází z urbáře z přelomu 16.a 17.století, ale předpokládá se, že byl založen již několik desetiletí předtím. Hornobeřkovické panství vlastnilo mnoho různých majitelů z řad šlechty. Pivovar však měl vždy jen jednoho majitele – kolegiální kapitulu vyšehradskou. v roce 1889 se stal sládkem Václav Procházka (původně sládkoval v ostravských Radvanicích), v roce 1891 jej vystřídal Josef Černý. Od 12.1.1897 se ve funkci sládka opět objevuje Václav Procházka, který se společně se Stanislavem Marešem stává i nájemcem podniku. Ve výrobním roce 1896-1897 měl pivovar výstav 15 800 hl. Během dalších let zůstal v nájmu jen Stanislav Mareš a to až do roku 1921. Výstav v roce 1914-1915 byl 14 630 hl. Od roku 1921 pronajala vyšehradská kapitula pivovar akciové společnosti, která v něm hospodařila až do uzavření v roce 1940, poté zde byl sklad německé armády. Pivovar byl zrušen po skončení druhé světové války v letech 1945-1947. LT
Horní Blatná

 

Měšťanský pivovar Horní Blatná ; Platten
1555 – 1936; 100 hl; KV
Po zrušení sloužil jako sklad prunéřovského piva.
Horní Bludovice

 

Pouze strohé dobové zmínky o pivovaru, neupřesněno.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Horní Bojanovice

 

Panský pivovar
Zrušen kolem r.1900; BV
Horní Branná

 

Pivovar Horní Branná
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; SM
Posl.maj.: kníže Harrach
Horní Bříza

 

Pivovar Horní Bříza
Zrušen 1905; 1 500 hl; PS
Posl.maj.: Jaroslav Dyk
Horní Cerekev

 

Panský pivovar Horní Cerekev ; Horní Cerekvice ; Ober Cerekwe
foto lokace
1607 – 1903; 1 000 hl; HB
Posl.maj.: Leopold kníže Hohenzollern-Sigmaringen
Horní Dlouhá Loučka

 

Pivovar Horní Dlouhá Loučka ; Vrchní Loučka ; Panský pivovar Loučka
foto lokace
zrušen asi 1905; 4 000 hl; OL
Posl.maj.: Řád Hoch u. Deutschmeister;
Při osídlování vesnic a městeček na sovineckém panství, zničených za česko-uherských válek, platilo, že rychtář obce mohl svobodně šenkovat pivo, které však musel odebírat z panského pivovaru v Loučce. Panský dvůr v Horní Dlouhé Loučce zajišťoval potřebné vstupy pro pivovar. Čistý zisk jen z pivovaru byl podle urbáře z roku 1582 dva tisíce zlatých ročně, v roce 1618 již čtyři tisíce zlatých. V obci byl i obecní pivovar.
Horní Dunajovice

 

Zrušen kolem 1800
Maj.: Strahovský premonstrátský klášter
Horní Dvořiště

 

Obecní pivovar Horní Dvořiště ; Oberhaid
1577 – 1902; 800 hl; CK
Horní hrad u Ostrova

 

Pivovar stával v severním paláci. Budova sladovny vpravo je posledním pozůstatkem hradního pivovaru. Na jeho místě byla v 19. století vybudována terasa ohrazená zdí s romantickým cimbuřím. KV
Horní Jelení

 
 

 
 

Pivovar Horní Jelení
foto lokace
1878 – 1945; 2 000 hl; PU
Posl.maj.: Vojtěch a Antonín Veselí
Areál bývalého pivovaru založen v roce 1787, funkční do roku 1945. Po 2. světové válce se celý areál stal součástí zemědělského družstva. Výroba piva byla zastavena a objekty byly využívány částečně pro bydlení a částečně pro zemědělskou výrobu. Stav objektů v roce 2021 byl uspokojivý, převážná část nosných konstrukcí bude zachována včetně historických klenbových sklepů. Projekt Obnova panského pivovaru měl za cíl obnovu a adaptaci nevyužívaného areálu bývalého panského pivovaru o rozloze 7.402 m2 na vlastní pivovar s ubytováním, restaurací, prostory pro relaxaci, vinárnou a pivnicí. Areál ani jednotlivé objekty nebyly kulturní památkou, nebyly v památkové rezervaci nebo památkové zóně; nebyl požadován stavebně historický průzkum.
Horní Kounice

 

Pivovar hraběte Dauna Horní Kounice
zrušen asi 1900; 500 hl; ZN
Horní Královice

 

Pivovar Horní Královice ; Zámecký pivovar Horní Královice ; Ober Kralowitz
Zrušen 1946; 1 000 hl; BN
Obec zanikla kvůli vodní nádrži na Želivce.
Horní Kruty

 

Pivovar Horní Kruty (Komorec) ; Kammerburg
Zrušen asi 1890; 1 000 hl; KO
Posl.maj.: kníže Khevenhüller-Metsch
Horní Libchava

 

Pivovar Horní Libchava ; Ober Liebich
Roku 1614 zde byl zámek, kostel, mlýn, ovčín, pivovar a poplužní dvůr.CL
Posl.maj.: Várečeské společenství hostinských Pihel, zaps. s.r.o. ; v roce 1926 ukončena výroba.
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Horní Maršov

 

Pivovar Horní Maršov ; Hraběcí Černínský-Morzinský pivovar
foto lokace
zrušen 1924; 2 500 hl; TU
Posl.majitelem byl rod Černínů z Chudenic
První zmínka o pivovaru v Maršově je z roku 1599. Dnes stojící pivovar vznikl kolem roku 1800. Součástí pivovaru byl tehdy jediný zdejší hotel Brauhof, který v roce 1855 hrabě Berthold Aichelburg rozšířil o velký sál pro koncerty a divadelní představení. Jeho syn Alfons v roce 1879 dokončil modernizaci pivovaru. Svého vrcholu dosáhl pivovar za Černín-Morzinů, kdy v roce 1908 dosáhl roční výstav 5300 hl. V roce 1926 koupil pivovar i s hotelem Měšťanský pivovar v Trutnově, který zde po dvou letech výrobu ukončil a ponechal jen stáčírnu. V roce 1942 hotel a část pivovaru vyhořel.
Od požáru ve 40. letech 20. století zbytek budov chátrá. Opraveny jsou dvě obytné budovy pivovaru, které slouží svému účelu.
Horní Město

 

Pivovar Horní Město ; Bergstadt
1872 – 1923; 2 000 hl; BR
maj.: König a Nössner
Z budovy již není zachováno nic. V prostorách byl v roce 2002 trávník.
Horní Moštěnice

 

Pivovar Horní Moštěnice
zrušen asi 1880; 50 hl; PR
maj.: kníže Fürstenberg
Horní Paseky

 

Pivovar Horní Paseky ; Oberteil
zrušen asi 1905; 5 800 hl; CHE
maj.: hrabě Zedwitz
Horní Police

 

Zámecký pivovar Horní Police
foto lokace
1806 – 1928; 5 000 hl; CL
posl.maj.: O.Schauer
V roce 2002 byla zpřístupněna část přízemí zámku a také vyčištěné sklepy bývalého zámeckého pivovaru.
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
článek: Horní Police a císařský pivovar >>>
Horní Slavkov

 

Schnellerův pivovar Horní Slavkov ; Pivovar města Slavkova ; Schlaggenwald
1869 – 1946; 5 000 hl; SO
Radnice města chystala v roce 2001 v atraktivních podzemních prostorách bývalých pivovarských sklepů muzeum. Návštěvníkům nabídne exkurzi do historie pivovarnictví a hornictví. Soustava do skály ručně vyražených sklepů a chodeb, které jsou dlouhé téměř sto padesát metrů, k vytvoření takové expozice přímo vybízí. Odborníci konstatovali, že neudržované sklepy jsou v poměrně dobrém stavu. Hornoslavkovský pivovar byl založen v první polovině šestnáctého století a do roku 1871 patřil městu. Rozsáhlé sklepy ve skále směrem ke kostelu sv. Jiří vznikly v roce 1880. Samotný pivovar byl v provozu až do roku 1945 a podle historických pramenů se v něm vařilo výborné pivo. Ke zboření budovy došlo v padesátých letech, vchody do sklepů byly zasypány při stavbě benzinové čerpací stanice.
Horní Soběšovice

 

zrušen asi 1900; FM
Horní Stropnice

 

Obecní pivovar Horní Stropnice ; Ströbnitz
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 000 hl; CB
Horní Studenec

 

Pivovar Horní Studenec
zrušen asi 1890; 1 500 hl; HB
posl.maj.: Filip Goldreich
Horní Suchá

 

dobová zmínka o hospodě s várečným právem (KA)
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Horní Žukov

 

jen jediná dobová zmínka o provozu (KA)
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Horšovský Týn

 

Měšťanský pivovar Horšovský Týn ; Bürgerliche Brauerei Bischofsteinitz ; Braucommune B. Teinitz
starý: foto nový: foto
1592- 1900 starý ( 2500 hl), nový 1891 – 1951; 15 000 hl; DO
Místní pivovar převzal od Němců 17. května 1945 sládek Jan Cyterák, který se stal jeho národním správcem. Pracovalo v něm 17 zaměstnanců. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Měšťanský pivovar v Horšovském Týně“, Horšovský Týn (majitel pravovárečné měšťanstvo).
posl.maj.: 1948-1951 Západočeské pivovary n.p.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Týna Horšovského – díl 1. >>>
Horušice

 

Pivovar při dvoru Horušice
zrušen asi 1880; 500 hl; KH
Hory Matky Boží

 

Obecní pivovar Hory Matky Boží ; Bergstadtl unserer lieben frauen
zrušen 1910; 200 hl; KT
Hořany

 

Pivovar Hořany ; Hareth
zrušen 1910; 200 hl; KT
posl.maj.: baron Blumenkron
Hořejší Krušec

 

Pivovar Hořejší Krušec ; Ober Körnsalz
zrušen asi 1900; 400 hl; KT
posl.maj.: F.Tvrdík, Alois a Karel Fuchs
Hořice v Podkrkonoší

 
 

 
 

 
 

Akciový pivovar a sladovna v Hořicích
foto lokace etikety
1872 – 1976; 40 000 hl
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Akciový pivovar a sladovna v Hořicích“, Hořice v Podkrkonoší (majitel akciová společnost).
1948-1959 Hradecké pivovary n.p., 1960-1976 Východočeské pivovary n.p.;
Hořické pivo patřilo po dlouhá desetiletí ke známým a kvalitním značkám. Původní pivovar prý stával na náměstí, na příkaz Albrechta z Valdštejna však musel být zbourán. Později vznikl pivovar s varnou u zámku. Místní tvrdá voda ze studny se ukázala jako nevhodná pro vaření zlatavého moku, a tak ji museli dovážet z potoka. V roce 1770 přišel sládek s nápadem použít vodu z gothardské studánky. Při kopání se ale pramen ztratil.
Předci používali led z bašnických rybníků a chmel pěstovaný v okolí. Založit městský akciový pivovar je napadlo v roce 1871. Podle představ komitétu měl vyrůst nový pivovar za Habrem nebo v Bílsku. Náklady 300 000 zlatých se však zdály investorům příliš velké, a tak z nápadu sešlo a starý pivovar koupil c. k. nadační velkostatek za 70 tisíc zlatých.
Po nejnutnějších opravách se hořické pivo díky kvalitě a příznivé ceně prosadilo na trhu a kapitál rostl. V letech 1885 až 1896 prošel objekt zásadní přestavbou a modernizací. Po elektrifikaci pivovaru (1901) tu sládci vařili deseti i dvanáctistupňové pivo. Nejoblíbenější byl Hořický Granát a Hořický Březňák.
K podniku zanedlouho přibyl i Dělnický dům se sálem, kde noví majitelé zřídili hotel a nazvali ho Koruna. Provozovali také několik hostinců a akcie pivovaru byly velmi cenné.
Při druhé světové válce bylo málo surovin a pivo slabé. Po znárodnění (1948) dosáhla výroba vrcholu na přelomu 50. a 60. let, kdy byl mok označován za „druhou plzeň“. Po roce 1966 se kvalita začala zhoršovat a do vody navíc vnikly chemikálie ze závodu ČSAO. Pro nezájem investovat do zastaralého pivovaru byla výroba v červnu 1976 definitivně zrušena.
Budovy byly ještě v roce 2003 zachovány na Riegrově ulici. Vzhledem k tomu, že budovy historického objektu pivovaru v Hořicích již měly nového majitele, který areál koupil v dražbě, zahájili pracovníci místní firmy v červnu 2003 rekonstrukci elektroinstalace. Po několika letech zde byla zapojena elektřina i voda, na využití jednotlivých objektů již byla pomocí počítače vypracována studie. Provoz budoucí restaurace by měl být doplněn kulturními programy. Protože budovy z kvalitního pískovce jsou kulturní památkou, jednal nový vlastník již i s památkáři, se kterými hodlal spolupracovat.
Hoříněves

 

Obecní pivovar Hoříněves
zrušen asi 1890; 2 000 hl; HK
Hořovice

 

Pivovar J. Schaumburga v Hořovicích; Pivovar velkostatku Hořovice; Knížecí pivovar v Hořovicích; Státní pivovar v Hořovicích
foto lokace etikety
zrušen 1949; 10 000 hl; BE
posl.maj.: 1948-1949 Brdské pivovary n.p.
Zámecký pivovar Hořovice
Vzhled zámku se změnil po roce 1852, kdy nový majitel nechal odstranit hospodářské stavby, pivovar a vinopalnu.
Hospozín

 

Pivovar zde fungoval v letech 1583 – 1782. Byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Hostím

 

Panský pivovar Hostím
zrušen asi 1880; 100 hl; ZN
maj.: kníže Lichtenstein, Ferdinand hrabě z Trautmannsdorfu
Hostinné

 

Zámecký pivovar hraběnky Deymové Hostinné; Arnau
foto lokace
1507 – výroba ukončena 1916, zrušen 1920; 10 000 hl; TU
posl.maj.: rod Deymů a poté Měšťanská pivovarní společnost v Hostinném, která jej uzavřela
Měšťanský pivovar Hostinné
foto lokace
1893 – výroba ukončena 1948, zbořen 2000; 20 000 hl
posl.maj.: Měšťanská pivovarní společnost s.r.o.
Hostkovice

 

Pivovar Hostkovice
zrušen asi 1900; OL
Je známo, že pivovar stával za stodolou usedlosti č. 15, pod níž měl sklepy. Led, dovážený pro jeho potřebu z vacanovického rybníka, byl ukládán do sklepů, jejichž zbylé části se dosud nacházejí asi 100 m severně od Boží muky. Vodu bral pivovar asi z pramene, který je u obecního plaviska. Posledním jeho provozovatelem byl F.Grigar, sládek a rolník z č. 10, který živnost pivovarnickou vypověděl roku 1899. Budova pivovaru byla přestavěna na sušárnu chmele a deputátní byty. Nyní je vše zbouráno.
Hostomice

 
 

 

Pivovar Antonína Krubnera v Hostomicích
foto lokace
zrušen 1947; 2 000 hl; BE
Z pivovaru, který se nachází v Pivovarské ulici čp.214 zbyla pouze hlavní budova, ve které jsou v patře byty a velký sál. Lednice byly asi po roce 1960 zbourány.
Posl.maj.: Václav Greif a Milada Kleinová
Budova byla postavena na místě starší stavby po požáru. Sklepy a spilka bývaly v budovách naproti pivovaru, přes ulici. Pivovar byl zásadně přestavěn na konci 19. století. Nejvíce prosperoval za vlastnictví Václava Greifa, který od roku 1929 v pivovaru i sládkoval. Uzavřen roku 1942, po válce nebyl provoz obnoven. Lednice byly asi po roce 1960 zbourány. Vestavěný hvozd dělí podélný objekt na část jednopatrové sladovny a přízemního pivovaru, v jehož zadní části je patrna strojovna se zbořeným komínem.
Na počátku roku 2008 byl objekt na prodej.
Později zprovozněn v budovách minipivovar.
Hostouň

 

Pivovar knížete Trauttmannsdorfa Hostouň ; Bierbrauerei Hostau
foto lokace
zrušen asi 1900; 3 000 hl; DO
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 1. >>>
Obecní pivovar Hostouň
foto lokace
zrušen 1935; 4 000 hl
posl.maj.: Josef Snížek
Hostouň

 

Pivovar Hostouň ; Hostaun
zrušen asi 1890; sladovna 1905; 4 000 hl; KL
posl.maj.: J.Vydra
Roku 1714 koupil ves a svobodný pivovar s vinopalnou Zikmund Valentýn Hrzán, hrabě z Harrachu od svatovítské kapituly.
Dnešní podoba rozsáhlého chátrající komplexu pochází z konce 19. století, kdy byl pivovar přestavěn na sladovnu. Provoz byl ukončen v roce 1892. Slad se zde vyráběl do roku 1905. Posledním majitelem byl od 70. let 19. století Josef Vydra, za jehož vlastnictví dosáhl pivovar značné prosperity. Chátrající objekt je dominantou návsi. Objekty jsou po stránce architektonické velice hodnotné. V severovýchodním rohu jim vévodí sladovní hvozd, trojúhelníkovitým štítem obrácený do návesního prostoru. Protilehlý roh pivovaru zaujímá jednopatrová budova zrušeného hostince.
V roce 2020 zbořen.
Hošťálková

 

Panský pivovar Hošťálková
zrušen asi 1900; 1 000 hl; VS
posl.maj.: hrabě Chorinský a A.Dreher
Hoštice

 

Pivovar Hoštice
zrušen asi 1890; 400 hl; ST
posl.maj.: H. Schutterstein
Hradčany

 

Klášterní pivovar Hradčany
1668 – 1900; 100 hl; PO
založen klášterem Hradiště u Olomouce, posl.maj.: Antonín Lazaru
Hradec Králové

 

Právovárečný měšťanský pivovar Hradec Králové
foto lokace etikety
TEXT
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Hradec Králové >>>
článek: Malá pivovarská procházka Hradcem Králové >>>
Hradec nad Moravicí

 
  

 
  

 
  

 
  

 
 
 

Lichnovského pivovar Hradec
foto lokace
Nejstarším pivovarem na území města Hradec nad Moravicí, byl nepochybně již od hlubokého středověku pivovar hradní. Po nabytí městských práv roku 1481 obdržely také měšťanské domy na náměstí právo pivovárečné. Je jisté, že ať už z důvodu složité dopravy sladu a ječmene na vysokou hradní ostrožnu, malé kapacity hradní studny, či skalních zřídel, byl s velkou pravděpodobností hradní panský pivovar na počátku 16. století přestěhován pod západní svah k řece Moravici, kde byl ve stejném období založen nový panský dvůr Stránka.
První zmínky o pivovaru zbudovaném na tomto místě dokládají jeho existenci nejpozději k roku 1549. Dostupné komunikace a strategická poloha byla výhodná i vzhledem k dostupnosti kvalitní vody z řeky Moravice. Do skalnatého svahu na úbočí řeky byla záhy vyhloubena rozsáhlá sklepení.
V období třicetileté války (1618-1648) v éře dánského vpádu na Opavsko (1626-1627) sloužila tato sklepení jako úkryt hradecké mincovny, kde se za působení bývalého císařského mincmistra Baltazara Zwirnera a Daniela Rašky z hornoslezské Ratiboře razila falešná (lehká) rakouská mince. Mince byly měděné (za základ jim posloužily ukořistěné měděné pivovarnické pánve a starší mince) a jen lehce postříbřené. Mince se razily ve formě 0,5,1,3,15 a 24 krejcarů) a byly násilně Dány zaváděny mezi prostým obyvatelstvem v širokém teritoriu od Brna až po Krakow. V mincovně, jejíž zařízení pocházelo z mincovny v Těšíně a snad i z lichnštejnské mincovny v Opavě, pracovalo po dvě léta na 50 řemeslníků až do doby, kdy Opavsko obsadil Albrecht z Valdštejna.
Areál se následně vrátil k vaření piva a následující století lze označit v produkci piva za velmi úspěšné. Šlechtičtí majitelé pivovaru využili po ukončení třicetileté války zatížení města Opavy tzv. věčnou dávkou z piva a vína a začali hradeckým pivem konkurovat pivu z opavských městských krčem a venkovských trhů. K tomuto porušování práva mílového napomohlo i rozhodnutí císaře Josefa I. „Dobré časy“ menším šlechtickým pivovarům, resp. hradeckému pivovaru skončily až na konci 18. století, kdy byla výroba piva liberalizována.
O tom, jak vlastně pivovárek v Hradci-Podolí vypadal, nejsou přesné a věrohodné informace. Nejspíše šlo o velkou prostornou budovu ve tvaru obdélníku, se sedlovou střechou. Objekt byl jednopatrový. V prvním patře byl byt sládka, sušárna sladu, rozlehlá půda. Na dvoře byly stáje pro koně.
V roce 1825 založili a vybudovali měšťané v Opavě moderně vybavený pivovar, který byl schopen ve velkém vyrábět kvalitní a levný zlatavý mok. Podnik postupně konkurenčně likvidoval nebo skupoval a uzavíral menší pivovárky v okolí (například Rolnický pivovar Brumovice). Průmyslové výrobě nemohl dlouhodobě čelit ani pivovar na Hradci. Když v roce 1848 skončila povinnost poddaných odebírat pivo z knížecího pivovaru – přestal být provoz pro tehdejší majitele – knížata Lichnovské ekonomický. V letech 1882 až 1885 byla pivovarnická činnost knížecího pivovaru ukončena a pivovar byl uzavřen.
Knížata budovu nadále pronajímala. Noví provozovatelé areál přebudovali na velkou restauraci se zahradním posezením a kuželnou. Vyhlášená restaurace s možností pronájmu cizineckých pokojů se posléze stala centrem společenského života Hradce i oblíbeným výletním místem. Hojně navštěvovaná hospůdka si zachovala svůj původní název – Fürst Lichnovsky´sche Brauerei. Tak je známá z dobových pohlednic.
Po zavedení železniční dráhy do Hradce (r. 1905) zde Jan Domesle (jeden z nájemců pivovarské restaurace) dokonce organizoval kyvadlovou dopravu mezi nádražím a restaurací. Denně zde zajíždělo na 120 povozů. Nájemci těžili z příjmů, které oblíbený šenk u řeky přinášel, neinvestovali však nic do údržby budov. Areál se tak záhy dostal do havarijního stavu. Majitelé se rozhodli v roce 1921 budovy pro značnou zchátralost zbořit. Činnost hradeckého pivovaru tak byla po více než 400 letech definitivně ukončena. Po knížecím hradeckém pivovaru a vyhlášené výletní restauraci zůstaly na Podolí pouze staré pivovarské sklepy. Jsou rozděleny na tři části – severní sklep je 9 m hluboký, 5m široký a 2,3 m vysoký. Střední sklep je dlouhý 26 m, široký 6 m a vysoký 4 m. Třetí část je zazděna. Mají svou zajímavou historii, kdy v době třicetileté války zde Dánové razili falešné mince. Na numismatických burzách mají falešné hradecké mince až trojnásobně vyšší hodnotu než pravé krejcárky. Z tohoto důvodu někteří znalci středověkých vojenských událostí při návštěvě Hradce toto místo vyhledávají. (zdroj: www.technicke-pamatky.cz)
článek: Pivovar knížete Lichnovského Hradec nad Moravicí >>>
Hrádek na Vlárské dráze

 

Panský pivovar Hrádek
zrušen 1886; 500 hl; ZL
posl.maj.: Karel August baron Lederer – Trattnern
Hrádek

 

Panský pivovar v Hrádku u Sušice ; Pivovar Hrádek ; Desfours
zrušen 1929; 2 000 hl; KT
Zámecký pivovar, ve kterém se do 30. let 20.století vařilo pivo, převzaly Západočeské pivovary Plzeň. V současné době objekt slouží jako sklad piva.
Hradiště u Blovic

 

Pivovar Hradiště
zrušen 1890; PJ
posl.maj.: hrabě Pálffy
Hradištko

 

Klášterní pivovar Hradištko
zrušen asi 1905; 150 hl; PAZ
maj.: Premonstrátský klášter na Strahově
Hranice

 

Panský pivovar Hranice ; Dietrichsteinský pivovar ; Mährische Weisskirchen
zrušen asi 1900; 300 hl; PR
posl.maj.: rod Dietrichsteinů; ve zdejším pivovaru byl sládkem bratr skladatele Bedřicha Smetany Antonín.
Zbořen.
Měšťanský pivovar
Zbořen.
Hrdly

 

Benediktinský pivovar Hrdly
zrušen asi 1900; 1 000 hl; LT
Hrob

 

Pivovar Hrob ; Klostergrab
1731 – 1926; 1 000 hl; TP
posl.maj.: Albrecht Winkler
Hrochův Týnec

 

Pivovar Hrochův Týnec
foto lokace
zrušen 1913; 1 300 hl; CR
posl.maj.: Hugo Balzar
článek: Pivovar Hrochův Týnec >>>
Hronov

 
 

Parostrojní pivovar a sladovna, A. Letz a spol, Hronov ; Pivovar fy Seidl & Grulich, Hronov, komanditní společnost; Výrobní družstvo společenstevní pivovar Hronov ; Hronow ; Gratz
foto lokace etikety
1909 – 1948; 5 000 hl
Také obyvatelé Hronova a jeho okolí se rozhodli zřídit malý městský pivovar: Akce zahájená k vystavení pivovaru v Hronově, zdá se, povede k cíli. Dle mínění odborníků by pivovar s roční výrobou asi 10 až 12 tisíc hektolitrů docela dobře mohl obstáti. Je tu celá řada podmínek zajišťujících prosperování závodu. Zjištěno zvláštním šetřením, že voda je výborná a dobře se hodí k pivovarským účelům. Živnostenské společenstvo (Pivovarní společenstvo s.r.o.) se svým odborem
hostinským svolalo schůzi, na které všichni účastníci uvítali myšlenku založení akciového pivovaru v Hronově souhlasem a slíbili nejen podporu dílu tomuto, ale upsali ihned obnosy na akcie. Zakoupení akcií slíbili též někteří sládci. V Hronově a přifařených obcích zkonzumuje se ročně asi 12 tisíc hektolitrů piva, nepočítajíc v to piva plzeňského, a proto lze se nadíti, že podnik bude korunován zdarem.
Pivovar byl dne 1.1.1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 21.6.1949 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Poslední výstav – únor 1949. Od roku 1949 pouze sladovna.
Hrotovice

 

Pivovar Hrotovice
foto lokace
založen 1652 Josefem Rodenem von Hirzman, zrušen 1921, posl.maj.: A.Dreher; TR
Hrubá Skála

 

Hruboskalský pivovar ; Pivovar Karla Řezníčka pod Hrubou Skálou ; Maschinen-Bierbrauerei Gross-Skall
foto lokace etikety
1564 – výroba ukončena 1943; 15 000 hl
posl.maj.: Karel Řezníček; vyráběl mj. pivo Hruboskalský nektar, 10° Malvaz
Zachovala se pouze věž sladovny a hlavní správní budova pivovaru (kamenná stavba naproti)
Hrubý Rohozec

 

Skrbkův pivovar Hrubý Rohozec ; Gross Rohosetz
foto lokace
1820 – 1938; 7 000 hl;
V předhradí zámku je zmiňován pivovar již v roce 1622. V maj.rodu Desfours-Walderode.
Hrušky

 

Pivovar při velkostatku Hrušky
zrušen asi 1900; 150 hl; BV
Hrušky

 

Rolnický pivovar a sladovna v Hruškách ; Birnbaum
foto lokace etikety
výstav max. 14 000 hl; VY
posl.maj.: J. Hausner
Roku 1846 tu měla johanitská komenda na Starém Brně dvůr, palírnu, pivovar a hostinec. Soukromý pivovar v Hruškách byl založen v roce 1869, kdy již přestal fungovat pivovar klášterní (Řád maltézských rytířů). V roce 1912 byl přeměněn na Rolnický akciový pivovar a sladovnu. Patřila k němu i hospoda, která stále stojí. V roce 1917 koupil zdejší pivovar blízký pivovar ve Slavkově, nicméně špatné finanční hospodaření vedlo koncem dvacátých let k úpadku. Toho využil brněnský pivovar Moravia, který ten v Hruškách koupil v roce 1935, aby jej zrušil. Fungoval zde sklad, později stolařská a nábytkářská výrobna. Řada budov byla zbořena nebo přestavena.
Hřebečníky

 

Panský pivovar Hřebečníky
zrušen 1895; 200 hl; RA
maj.: Nosticové, Fürstenbergové
Hřešihlavy

 

Pivovar Hřešihlavy ; Dorfinsassen
foto lokace
zrušen asi 1890; 1 000 hl; RO
posl.maj.: rod z Rummerskirchu
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 1.díl >>>
Hříškov

 

Pivovar Hříškov
zrušen asi 1890; 1 000 hl; LN
posl.maj.: J. Heinz
Hukvaldy

 
 

 
 

Arcibiskupský pivovar Hukvaldy
foto lokace etikety
1567 – 1970; 18 000 hl; FM
maj.: Arcibiskupství olomoucké; 1948-1952 Moravskoslezské pivovary n.p., 1953-1959 Ostravské pivovary n.p., 1960-1970 Severomoravské pivovary n.p.
Pivovar založil již v roce 1567 olomoucký biskup Vilém Prusinovský. Malý pivovárek zpočátku vyráběl 25 sudů piva, které jako deputát dostávali panští úředníci. Na hukvaldském panství se tehdy pěstoval i chmel, ječmen se vozil od sedláků z
Hané. Ke kvalitě piva přispívala výborná voda z Kazničova a v neposlední řadě i dobré sklepy. Hukvaldské pivo se prý vozilo i na císařský dvůr Františka Josefa I. Pivovar několikrát vyhořel, vždy však byl znovu obnoven. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Arcibiskupský pivovar na Hukvaldech, Sklenov-Hukvaldy (okr. Frýdek) (majitel Arcibiskupství olomoucké).
Po znárodnění jej převzaly Pivovary Přerov. V polovině padesátých let minulého století se tu vařil i tmavý šestnáctistupňový Ondráš. Od roku 1945 až do konce v roce 1970 byl na Hukvaldech sládkem Květoslav Cásek. Mimoto, že byl výborný odborník, byl i neústupný bojovník za to, aby zdejší pivovar zůstal zachován. To se však bohužel nepodařilo. V roce 1970 byl pivovárek uzavřen a objekt převzaly Moravské vinařské závody. Zachovala se pouze budova starého pivovaru, přestavěného na sýpku. Budovy nového pivovaru byly zbourány a na jejich místě stojí areál Moravských
vinařských závodů.
Hulín

 

Měšťanský pivovar Hulín ; Hullein
foto lokace
zrušen asi 1900; 500 hl; KM
Humpolec

 

Parostrojní pivovar Humpolec
foto lokace
článek: Pivovar Bernard Humpolec >>>
Hůry

 

Ve vsi bylo šest selských statků, jeden svobodnický statek a pivovar; CB
Hustopeče nad Bečvou

 

Pivovar Hustopeče nad Bečvou ; Auspitz
zrušen 1909; 1 000 hl; PR
posl.maj.: Václav Kadlec
Hutě (Štěpánov nad Svratkou)

 

Pivovar při dvoru Hutě
zrušen asi 1880; 200 hl; ZS
Huzová

 

Zámecký pivovar Huzová
zrušen asi 1900; 500 hl; BR
Budovy pivovaru již byly zbořeny.
Hvězdlice

 

Augustiniánský pivovar Hvězdlice
zrušen asi 1880; 200 hl; VY
V roce 1974 byla část pivovaru zbourána, zůstaly pouze sklepy při domovní části. Objekt se nacházel v místě, kde dnes stojí dům čp.57.
Hýskov
Pivovar Hýskov – Nová Huť
zrušen 1880; 100 hl; BE
děkanství na Karlštejně; existence není ověřena