Březňák

Březňák vařili naši předkové jako silné, výrazně hořké pivo. Nazývali jej pivem marcovním, marčím či ho označovali jako mařec. Termín březňák pochází z doby, kdy byl březen posledním měsícem, v němž se dalo vařit pivo. Později již teplejší počasí podnítilo rozšíření divokých kvasnic, což vedlo často ke znehodnocení fermentovaného nápoje.

K výrobě březňáku se používalo kvalitnějších surovin a přidávalo se více chmele než bylo běžné u jiných piv. Vyšší stupňovitost březňáku zajišťovala bezproblémové druhotné kvašení a ochranu před kvasnicovou nákazou.

Čtěte také:  Nutriční vlastnosti piva – díl třetí

Ležák se tedy vařil v březnu a pokaždé se ho vyrobila velká várka. Naši pivařští prapředci si užívali tohoto ležáku po celé léto a koncem září při tradičních slavnostech dopili zbytek zásoby.

Březnové pivo používali staří Čechové jako lék a přisuzovali mu zvláštní, až nadpřirozenou moc. Bylo opředeno množstvím pověr a legend. Domnívali se, že na sílu březňáku působí období jeho vzniku, tedy jarní atmosféra oživení a obnovy. Oceňovali i magickou moc jarní vody na kvalitu a trvanlivost piva.

První doložená zmínka o březňáku v českých zemích pochází z roku 1471 od pražského sladovníka Boršíka. Následně se tento typ piva rychle rozšířil a tradičně se jím slavil svátek českých sládků, den sv.Václava 28.září. V pozdějších dobách se jednalo o pivo, kterým se „vytěžovala“ výrobní kapacita pivovaru v nejslabším období, a které bylo určeno ke konzumaci v létě, kdy pivovary zpravidla nestačí vyrábět. Aby vydrželo tak dlouho, muselo se samozřejmě jednat o silnější vícestupňové pivo. Kupříkladu v olivětínském klášterním pivovaru se na konci 19.století vařilo prý znamenité 14 stupňové tmavé pivo Císařský březňák (Kaisermärzenbier), které získalo na pařížské výstavě v roce 1890 a ve Vídni roku 1898 zlaté medaile.

Čtěte také:  Nealkoholické pivo v ČR

Ve většině zemí Evropy se březňák stál běžným prémiovým pivem plzeňského typu vařeným celý rok. Pouze v Německu se tradice „březnového piva“ zachovala. A tak v září a říjnu tam bývá zvykem nabízet Märzenbier. V zemi je, jak zde už bývá zvykem, přesně stanoveno, jak by měl březňák vypadat a jak chutnat.

Märzenbier je středně silné, sladové, jantarově zbarvené, průzračné, spodně kvašené pivo, odvozené z vídeňské varné metody. Někdy se používá přídavek nakouřeného sladu. Podává se chlazené na 9 °C a výš.