Hoegaarden

Pivo Hoegaarden spadá do kategorie belgické bílé pivo (Belgian white ale). Je považováno za průkopníka tohoto stylu a jeho standard.
Toto 5% pšeničné pivo je přírodně zakalené, slámově žluté barvy a vzhledem připomíná spíše limonádu. Vůně je zřetelně cítit po citrusech s nádechem kvasnic. Sladkokyselou chuť doplňuje pikantnost koření. Pivo je jiskrné, lehké, ale ne vodové. Jemná hořkost a ovocný nádech činí pivo osobitým a až překvapivě osvěžujícím. Není přesycené, spíše šumivé. Pěna je malá a rychle mizí.

V roce 1445 mniši žijící v malém městečku Hoegaarden objevili recept na to, jak uvařit bílé pivo. Zpočátku vařili pivo pouze pro vlastní spotřebu, později se však prodej piva stal i vítaným přivýdělkem pro klášter. Mniši byli ve svém počínání tak dobří, že je následovali i místní farmáři. Obliba piva stále rostla, a tak bylo na konci 19. stol. v tomto malém městečku nedaleko Bruselu s 2000 obyvateli více jak 30 pivovarů. Pod tíhou silné konkurence, piv typu Lager, a nelehké situace v období obou světových válek však byly pivovary postupně rušeny, až roku 1957 byl uzavřen poslední z nich, Tomsin.

O devět let později, v roce 1966, se mlékař Pierre Celis rozhodl obnovit tradici vaření bílého piva v městečku Hoegaarden, a tak si založil malý pivovar The Cloister (také známý jako De Kluis).

Úspěch byl nečekaný. Když byl v roce 1966 pivovar otevřen, jeho produkce čítala 350 hl piva. Avšak již roku 1985 pivovar vyráběl 75 000 hl piva. Kvůli rostoucí poptávce P.Celis v roce 1980 koupil místní továrnu na nealkoholické nápoje a tu přestavěl na pivovar. Jeho úspěch inspiroval i další pivovary, aby se pokusily vyrobit své vlastní bílé pivo. Kvalitě moku vařeného podle původní receptury se však žádné další pivo nevyrovnalo.

Tajná tradiční receptura na přípravu piva Hoegaarden obsahuje jen ty nejkvalitnější ingredience a místní suroviny – syrovou pšenici a oves, ječný slad, chmel, kvasnice svrchního kvašení, pramenitou vodu obsahující minerály. Tyto, společně s přidaným koriandrem a sušenou pomerančovou kůrou z Curaçaa, tvoří sladce nakyslou a současně kořeněnou chuť piva. Pivo není filtrováno a k dokvašování dochází v sudech a lahvích.

Čtěte také:  Karlštejnské pivo

V roce 1985 byla většina pivovaru zničena při požáru. Jak je v Belgii ale zvykem, pomoc nabídlo hned několik dalších pivovarů, mezi nimi i největší belgická pivovarnická společnost Interbrew (vlastnící také značku Stella Artois; po spojení se společností AmBev se přejmenovala na InBev). Interbrew půjčil Celisovi peníze na nákup dalších budov a obnovu pivovaru. Po čase však začala tato společnost na Celise tlačit, aby změnil původní recepturu tak, aby více vyhovovala masové poptávce. P. Celis nakonec svůj pivovar této společnosti v roce 1987 odprodal.

Roku 1997 pivovar vyrobil 855 000 hl piva. Velice dobře funguje a neustále se rozvíjí i vývoz tohoto piva. Na český trh byl Hoegaarden uveden v roce 2001. Je nabízen ve vybraných provozovnách, které svým vzhledem a charakterem odpovídají výjimečnosti tohoto piva.
V roce 2005 bylo oznámeno, že výroba piva bude přesunuta do většího pivovaru firmy InBev ve městě Jupille, nicméně tento přesun se nikdy neuskutečnil. Vyvstaly totiž obavy ze zhoršení kvality piva a místní obyvatelstvo Hoegaardenu vyjádřilo nespokojenost s možným odchodem největšího zaměstnavatele a ztrátou tradiční značky a svého nejslavnějšího symbolu.

Pivo Hoegaarden má svou vlastní sklenici, ostatně tak jako i další belgická piva. Stylová šestiboká robusní sklenice se těší téměř ještě větší popularitě než pivo samo. Traduje se, že má takový tvar proto, aby mohla být v závěru noci z opilcovy ruky vypáčena „francouzským klíčem“.

Čtěte také:  Guinness

Pivovar v Hoegaardenu vaří kromě své „vlajkové lodi“ pro své spotřebitele ale i další piva:

• Hoegaarden Rosé
• Hoegaarden Citron
• Das
• Speciale
• Grand Cru
• Verboden Vrucht

Legendární Pierre Celis je stále ještě naživu. Poté, co prodal svůj pivovar společnosti Interbrew, přestěhoval se do Texasu v USA, kde pokračoval ve svém řemesle. V Austinu tam otevřel nový pivovar Celis Brewery, který vyráběl bílé pivo Celis white. I tento však Celis prodal pivovaru Miller, který jej zavřel a obchodní značku prodal společnosti Michigan Brewing Company.