Pivovar Luka nad Jihlavou

Městys Luka (dříve Louka) nad Jihlavou najdeme v poměrně hlubokém údolí řeky Jihlavy, 12 kilometrů jihovýchodně od největšího města Vysočiny. Mezi nejzajímavější stavby patří v porevoluční době zrekonstruovaný místní zámek, který je oddělen od městečka železnicí. Právě v jeho okolí stával mezi jednotlivými hospodářskými staveními i pivovar, ze kterého dnes zbyly i při pohledu ze silnice patrné sklepy.
Vraťme se však ještě do minulosti. Ve středověku ves patřila různým pánům, vícekrát je jako její majitel připomínán třebíčský benediktinský klášter. Není známo, kdy zdejší pivovar vznikl, ale již v roce 1560 se uvádí, že tvrz s pivovarem vlastní Jan Zahradecký ze Zahrádek. Zahradečtí pak vložili ves a tvrz Louku s pivovarem, dále pak Předboř, Votín, Věžnici Bahennou, Studnice, Bítovčice s rychtou, Kozlov, pustou Rychýčku, pustou Svatoslav, pustou Kbelku do zemských desek. Stalo se tak roku 1585.¹

Tehdejší pivovar však jistě nebyl tím, který se dochoval až do 80. let 20. století a jehož podobu známe z archivních snímků. Existenci tohoto novodobějšího objektu musíme nutně hledat až v období po výstavbě výstavní podoby louckého zámku, která se odehrála za Maxmiliana Oldřicha z Kounic v letech 1739-47.

Pivovar stával přímo v podzámčí a pivovarské sklepy a lednice pak ve svahu téměř pod samotným šlechtickým sídlem. Pivovar byl často pronajímán, k roku 1849 je uváděn jako jeho majitel A. Spitzer. V roce 1868 došlo ke značným úpravám podzámčí z důvodu výstavby železnice a silnice. Řeka Jihlava byla svedena do nového koryta.

Naposledy je pivovar připomínán k roku 1873, kdy jej vlastnili stejně jako zámek svobodní páni Widmanové.² Daný rok nutně nemusel znamenat zánik provozu. Právě v roce 1873 totiž vyšel první pivovarský kalendář, který obsahuje seznam pivovarů a mezi nimi i ten loucký. Kritický seznam moravských a slezských pivovarů pak známe až z roku 1880. Někde mezi těmito léty musíme hledat konec zdejšího pivovarnictví. Příčinou zániku pak byla patrně silnější konkurence okolních průmyslových provozů, tedy zejména v Brtnici či Jihlavě.

Objekt bývalého pivovaru č.p.10 stál ještě v osmdesátých letech minulého století. Až do 19. 4. 1985 byl také veden jako kulturní památka. Objekt zámku včetně okolních budov v té době vlastnil podnik ČSAD Brno, který nechal někdejší pivovar, evidovaný zřejmě podle pozdější formy využití jako jízdárnu, včetně vedle stojící hospodářské budovy zbourat za účelem výstavby ubytovny hotelového typu. Než došlo k demolici, bylo provedeno odpamátnění. K tomuto kroku je v příslušném rozhodnutí Ministerstva kultury následující odůvodnění: „Budova jízdárny (dříve pivovar, pozn. autora) je již několik let nevyužita, následkem zanedbání povinné údržby ze strany dřívějšího majitele došlo ke značnému zhoršení stavebně technického stavu památky (zdivo provlhlé, svislé a vodorovné konstrukce jsou narušeny, hygienické závady v objektu); rekonstrukce objektu za tohoto stavu by si proto vyžádala neúměrně vysoké náklady. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem i možnostem nového majitele objektu, který bude zajišťovat rekonstrukci budovy zámku a vzhledem k tomu, že se budova jízdárny nachází v těsné blízkosti silnice i železnice a pod zvýšenou úrovní okolního terénu a s ohledem na souhlas příslušných orgánů a odborných organizací státní památkové péče, vyhovělo ministerstvo kultury ČSR předložené žádosti a upouští od ochrany objektu jízdárny.“

Ač k plánované výstavbě ubytovny-hotelu nikdy nedošlo, byla demolice uskutečněna. Dnes se tedy na místě nachází volné prostranství, přičemž posledními svědky pivovarské výroby jsou z poloviny zasypané a zavalené pivovarské sklepy patřící soukromému vlastníku již zrekonstruovaného zámku.

Poznámky:
¹ Moravské zemské desky, III. 1567-1641 kraj brněnský, Praha 1957, s. 161,2.
² Likovský Z. Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900, Praha 2000, s. 27.

autor: Filip Vrána

Archivní fotografie pochází z fotoarchivu NPÚ ÚOP v Telči (na první fotografii je pivovar budova vlevo), snímek současného stavu pořídil autor článku.