Historie známkoprávních sporů Budějovického Budvaru

Spory o ochrannou známku BUDWEISER mezi Budvarem (dříve Českým akciovým pivovarem v Českých Budějovicích) a pivovarskou společností Anheuser-Busch (AB) trvají již více než osmdesát let. Přitom jedinou prapříčinou celého konfliktu je mimořádná kvalita budějovického piva, které je vysoce ceněným vývozním artiklem. Export budějovického piva (tedy Budweiser Bier) do Severní Ameriky začal v roce 1872. Obliba budějovického piva a obliba evropských piv obecně v Severní Americe přivedla americké podnikatele německého původu ze Saint Louis C. Conrada a A. Busche k adopci názvu Budweiser pro svůj výrobek. Jediným smyslem celé akce bylo přiblížit se, alespoň názvem, kvalitním evropským pivům. V roce 1878 tak C. Conrad přihlásil u amerického patentového úřadu ochrannou známku Budweiser Lager Bier. Tu pak v roce 1891 propůjčil pivovarskému koncernu Anheuser-Busch, který tak získal oprávnění k výrobě a prodeji tohoto piva. Když si ji v roce 1907 nechal na sebe v USA zaregistrovat koncern Anheuser-Busch, protestovaly proti tomu oba budějovické pivovary. Nakonec byla v roce 1911 uzavřena smlouva, ve které oba pivovary za odškodné uznaly platnost americké registrace, avšak nevzdaly se práva označovat své výrobky přívlastkem Budweiser a jinými známkami a dodatky souvisejícími se zeměpisným označením původu v Americe i jinde po celém světě. Vývoz budějovického piva do USA přerušila prohibice, a tak se originální Budweiser Beer dostal k americkému spotřebiteli až v roce 1933 ,resp.1934. V souladu se známkoprávní smlouvou z roku 1911 si nechal akciový pivovar v USA zaregistrovat v roce 1937 ochrannou známku Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City. Tato skutečnost se stal příčinou dalšího sporu. Druhá známkoprávní smlouva mezi Českým akciovým pivovarem a společností AB byla uzavřena pod nátlakem na pokraji druhé světové války, a to za krajně nevýhodných podmínek, které znamenaly výrazně omezení práv českého pivovaru zejména ve vztahu k severoamerickému kontinentu. Úmluvy z let 1911 a 1939 platí dodnes. Problematický je jejich výklad, protože smlouvy ponechaly oběma rivalům velkou možnost manévrování a uplatňování svých ochranných známek ve všech ostatních zemích, které nebyly ve smlouvách taxativně vyjmenovány. více k historii českobudějovického pivovarnictví >>>
Posílení pozice Budvaru na zahraničních trzích, a to především v Evropě, přimělo vedení americké společnosti zahájit v roce 1978 nová jednání o získání části evropského trhu. Odmítnutí návrhu českou stranou vedlo k nové vlně soudních sporů, tentokrát již v jednotlivých státech, které s přestávkami trvají i nadále. Spor o ochrannou známku Budweiser, kterou ve Velké Británii od osmdesátých let používaly americký AB i Budvar, uzavřel v srpnu 1997 londýnský patentový úřad, který značku zaregistroval také českobudějovickému pivovaru. Odražením náporu amerického konkurenta si Budvar významně upevnil pozici na britském trhu. Británie je pro Budvar zajímavá a zaznamenal tam meziroční nárůst vývozu o 12 %. Ačkoli v roce 1990 prodal pivovar na tamním trhu 16 000 hl piva, ještě v roce 1997 vyvezl přes sto tisíc hektolitrů. Budvar získal v říjnu 1997 registraci svých značek Budweiser Budvar a Budweiser Budbräu na Kubě. Zároveň dosáhl výmazu známky Budweiser, kterou měla v této středoamerické zemi zaregistrovánu místní firma Representaciones Miramar. Kubánský úřad tak zrušil ochrannou známku, která zneužila označení místa původu, protože vlastník této známky neměl nic společného s výrobou piva v Českých Budějovicích
Budvar v roce 1999 vyhrál několik důležitých známkoprávních sporů, například ve Finsku, Švýcarsku, Řecku a dne 29.7. 1999 ve Velké Británii. Potvrzením, že pivo se v Českých Budějovicích vaří od poloviny 13.století skončil spor, který koncem července 1999 řešil londýnský civilní soud. Ten zamítl žalobu amerického pivovaru AB, který napadl informaci, že pivo se v Českých Budějovicích vaří od roku 1265. Ta se na počátku roku 1999 objevila na zadních etiketách piva Budweiser Budvar, prodávaného ve Velké Británii a jako reklama v časopise Cherers ti Inns. Podle Američanů bylo užití této informace na výrobcích a v reklamě falešné, zavádějící a klamavé. AB přitom nažaloval přímo český podnik, ale Lynne Zilkhu, ředitelku importní společnosti BB Supply Centre Ltd., která pivo Budweiser Budvar na britské ostrovy distribuovala. Žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že AB neprokázal, že uvedená informace je nepravdivá, zavádějící a klamavá. Podle expertů šlo o klíčovou causu, která napadala samu podstatu při a snažila se dokázat, že název Budweiser nepochází z Českých Budějovic, německy Budweis. Tím by došlo i ke zpochybnění principu zeměpisného označení původu. Znalci známkoprávních pří pokládali causu za historický moment, protože se poprvé za desítky let sporů žaloba společnosti AB řešila jako trestně právní věc. Dosavadní spory byly zatím výlučně na komerční, obchodní úrovni. V listopadu 1999 Budvar v boji s americkým gigantem AB zvítězil na dalším trhu. V Portugalsku odvolací soud odňal Američanům právo na používání známky Budweiser. Soud výrok ve prospěch Budvaru zdůvodnil česko-portugalskou dohodou, která zeměpisná označení původu ošetřuje. Budvar prodloužil v pobaltských zemích Litvě a Lotyšsku úspěšnou šňůru vítězství roku 1999 ve známkoprávních sporech s americkým AB. V obou státech tak Budvar zůstal exkluzivním importérem výrobků pod různými obměnami označení Budweiser Bier. Američané žádali shodně v obou postsovětských státech o zákaz používaní ochranných známek Budějovickým Budvarem, a chtěli tak proniknout na nové trhy. To však odmítl v prosinci 1999 jak litevský odvolací soud ve Vilnijusu, tak prvoinstanční soud v lotyšské Rize. Američané se tedy musí spokojit s označením svých etiket Anheuser-Busch B.
Budvar a americký AB se vůbec poprvé v novodobé historii vzájemných sporů domluvili – podle dohody o smíru, kterou v polovině února 2000 posvětila americká Federální komise pro mezinárodní obchod, směl Budvar i nadále prodávat lahvové pivo na velvyslanectvích cizích zemí v USA, ačkoli jinak byl mu vstup na trh ve Státech zapovězen. Budvar exportoval ročně podle poptávky přes Atlantik na několik ambasád čtyři až pět kontejnerů lahvového piva, což představovalo asi 350 až 390 hl. „Prodej piva diplomatickým sborům v USA, s nímž jsme začali před sedmi lety, je pro nás ziskový a představuje skvělou prezentaci na renomovaných místech,“ uvedl šéf Budvaru Jiří Boček. Nyní zažehnaný spor zapříčinila láhev piva s etiketou Budějovický Budvar, která se objevila v květnu 1999 mimo ambasádu na soukromé společenské akci ve státě Maryland. AB proto podal stížnost k federální komisi.
Právní spor mezi Budvarem a americkým pivovarnickým koncernem AB o užívání názvů Budweiser a Bud na britském trhu ukončil 8.2.2000 až odvolací soud. Rozhodl, že uvedené názvy mohou používat obě konkurenční společnosti. Budvar vyhrál na konci května 2000 v Litvě soudní spor o registraci svých ochranných známek. Tamní odvolací soud definitivně zamítl žalobu AB, který žádal zrušení registrace značek Budweiser Budvar a Budweiser Budbräu. Budvar v červnu 2000 pokračoval v pobaltských zemích úspěšně v obhajobě svých práv na používání ochranných známek. Po Litvě uspěl rovněž v Lotyšsku, jehož Nejvyšší soud zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Bush proti rozhodnutí soudu první instance. Americký gigant se u soudu domáhal výmazu registrované a používané značky Budějovického Budvaru Budweiser na území Lotyšska.
Letitý spor mezi Budvarem a holdingem AB o používání značky Budweiser vyhrála v červenci 2000 ve Finsku americká strana. Odvolací soud v Helsinkách rozhodl, že Budvar zde nesmí od roku 2001 tuto značku používat na etiketách, krabicích a v reklamě. Další body obžaloby – odškodné 10 miliónů finských marek a likvidaci zboží a reklam se značkou Budějovický Budvar – ale soud zamítl. Šéf společnosti AB Int. Steve Eurrowse v této souvislosti řekl, že „toto rozhodnutí jen potvrzuje naše vlastnické právo ke značce Budweiser, které nám bylo již přiznáno několika dalšími soudy.“ Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka je ale překvapující, že se AB staví do role jednoznačného vítěze, protože Budvar může v zemi i nadále rozvíjet své obchodní aktivity pod českým označením a prodávat zde originální budějovické pivo, neboť oba produkty jsou nezaměnitelné.Spor mezi oběma pivovary se ve Finsku vedl od roku 1996. Zatímco městský i krajský soud v mezidobí zamítly návrh AB na vydání předběžného opatření a městský v říjnu 1998 i žalobu na používání ochranné známky Budějovický Budvar a obchodního jména Budweiser Budvar, u odvolací instance AB uspěl. Budvar měl ve Finsku známky Budweiser Budvar a Budvar zaregistrované od roku 1962, ale vzhledem k tomu, že je v dobách státního monopolu Koospol neužíval, o ně v letech 1982 a 1984 přišel. Do Finska se pak vrátil až v roce 1995. Mezitím zde ale v roce 1989 začal své pivo Budweiser a Bud prodávat AB, který zde zaregistroval i své ochranné známky.
V září 2000 potvrdil Nejvyšší soud Lotyšska, že Budvar je jedinou společností, která může v Lotyšsku používat značku Budweiser. Potvrdil rozhodnutí regionálního soudu v Rize, který zamítl registraci této značky pro americkou společnost AB. Kodaňský obchodní soud v listopadu 2000 rozhodl, že Budvar smí v Dánsku i nadále prodávat pivo označené českými slovy Budějovický Budvar, ale zároveň má zakázáno používat známku Budweiser Bier. Zákaz používání anglického označení však neměl pro Budvar zásadní význam, protože je v Dánsku stejně nepoužíval.
Překvapivou zprávu, že pivovar Budvar „mění svůj vlastní, dlouho uplatňovaný, nárok na jméno Budweiser pro pojmenování původu,“ vydala 22.11.2000 pivovarská společnost Anheuser-Busch International Inc. Ta s odvoláním na nedávné soudní podání v Německu uvedla, že Budvar nyní tvrdí, že jeho město není známo jako Budweis. Argumentovala přitom názorem nejmenovaného soudce německého nejvyššího soudu na penzi, který měl u soudu v Kolíně nad Rýnem připustit, že město, ve kterém se pivo vaří, není známo jako Budweis a ani nebylo po mnoho let. „Názor uznávaného experta by zničil základní argument Budvaru týkající se jeho práv ke jménu Budweiser,“ řekl Stephen J. Burrows, výkonný ředitel Anheuser-Busch International Inc. (ABI). „To potvrzuje, že argumenty Budvaru v jiných zemích jsou v nejlepším případě neupřímné a v horším případě zcestné,“ dodal. Představitelka Budvaru tvrzení ABI odmítla. „Z více než třicetistránkového rozboru AB argumentoval jednou, ani ne dokončenou větou. Je vidět, že americká firma touží po sebemenším úspěchu za každou cenu, protože v poslední době je ve známkoprávních sporech neúspěšná,“ uvedla právnička Budvaru Helena Lejtnarová. Kategoricky odmítla, že by Budvar svá stanoviska a názory měnil. Dodala, že šlo o zjevnou snahu americké firmy Budvar veřejně zdiskreditovat. Budvar a Anheuser-Busch mezi sebou v Německu v listopadu 2000 dramaticky vystupňovaly známkoprávní při, kterou vedou před soudy v několika zemích světa. Budvar tam napadl svého zámořského konkurenta s obviněním, že používá nekalou reklamní kampaň. AB zaútočil tvrzením, že Budvar během soudního sporu v Kolíně nad Rýnem opouští své vlastní dlouho uplatňované argumenty o zeměpisném označení původu. Výsledek sporu byl přitom důležitý, protože Německo je pro Budvar klíčovým a největším exportním trhem, na kterém v roce 2000 prodal 190 tisíc hl piva. Zároveň tam měl český pivovar exkluzivní právo využívat označení svých výrobků Budweiser Budvar, zatímco Američané zde prodávali 10 až 12 tisíc hl piva ročně označeného etiketami Anheuser-Busch B. Budvar v kolínském procesu požadoval, aby AB stáhl televizní reklamu, v níž použil slovo Budweiser. K tomu experti a právníci Budvaru dodali soudu třicetistránkovou dokumentaci. Američané však zveřejnili překvapivou zprávu, že ve spisech Budvar změnil svůj klíčový argument, jímž po celém světě obhajuje svůj název: totiž, že České Budějovice jsou německy nazývány, a tudíž i známy jako Budweis. Právně velmi komplikované spory mezi oběma pivovary se nejčastěji ve většině zemí dlouze táhly bez jednoznačného konečného výsledku. Platilo přitom nepsané pravidlo, že firma, která zrovna utrpěla porážku, se odvolala k vyšší instanci a vše začalo nanovo. Kompromisem vyřešili spor soudci ve Velké Británii – právo používat označení Budweiser přiřkli oběma konkurentům. Anglie byla tak jedinou zemí, kde si mohou konzumenti vybrat, zda chtějí pít Budweiser český, či americký. AB se ve sporech opíral především o skutečnost, že celosvětově proslavil značku Budweiser právě on, takže spotřebitelé si značku podvědomě spojovali s ním. Triumfem Budvarských bylo zase zeměpisné označení původu, kde se pivo vyrábí – České Budějovice, německy Budweis. Počátkem devadesátých let 20.století chtěl AB spory elegantně vyřešit koupí Budvaru v rámci jeho privatizace. Tuto variantu však ministerstvo zemědělství po čase odmítlo. Ani sociálnědemokratická vláda nehodlala poslední národní podnik v zemi, mimořádně úspěšný a ziskový, prodávat.
Budvar ztratil v prosinci 2000 v Itálii právo na obchodní značku Budweiser. Odvolací soud v Miláně vynesl rozsudek, že český pivovar musí přestat používat obchodní značky Budweiser a Bud (týkalo se sedmi z celkového počtu 13 ochranných známek) pro svá piva na všech etiketách, balení a reklamě.
Zatímco ve Švýcarsku a v Lotyšsku uhájil v roce 2000 Budvar ve sporech s americkou firmou svá práva, řízení u soudu nižšího stupně ve Španělsku se v jeho prospěch nevyvíjelo. Španělský soud totiž v lednu 2001 neuznal žádost Budvaru o výmaz slovních i obrazových ochranných známek firmy AB obsahujících slovo Budweiser. Proti tomuto rozhodnutí se pivovar odvolal. Portugalský Nejvyšší soud nepřipustil v únoru 2001 ve známkoprávním sporu odvolání amerického pivovaru AB a Budvar tak dosáhl po pěti letech soudních pří dalšího úspěchu. Rozhodnutí soudu, jímž byla v této zemi AB odepřena ochranná známka Budweiser, bylo definitivní. Výsledek sporu příznivě ovlivnila bilaterální dohoda o ochraně zeměpisného označení, která platí mezi ČR a Portugalskem. Na základě ní je chráněno jméno a místopisné označení Budweiser Bier, které není možné používat pro jiné, než originální pivo pocházející z Českých Budějovic. Výkonný ředitel AB International Stephen J. Burrows v prohlášení uvedl, že soud v Portugalsku sice zamítl nárok AB na značku Budweiser, potvrdil však právo amerického pivovaru na značku Bud. AB si značky Bud a Budweiser v Portugalsku zaregistroval v roce 1995. Americká firma AB se dne 1.května 2001 odvolala k Nejvyššímu soudu Nového Zélandu, kde žádala ochranu svých práv při používání značky Budweiser. AB tvrdil, že pivovar Budvar porušuje zákony Nového Zélandu tím, že pod názvem Budweiser do země dováží pivo vlastní produkce. Německý soud v květnu 2001 odmítl tvrzení Budvaru, že jsou porušovány jeho ochranné známky, ke čemuž údajně docházelo vysíláním reklamy na pivo Budweiser na evropských televizních kanálech, včetně Eurosportu, CNN a MTV. AB se bránil tím, že není možné zabránit vysílání těchto reklam pouze na německém trhu. Rozhodnutí soudu tak chrání právo společnosti AB na propagaci piva Budweiser pomocí reklamy na globálních televizních sítích a také na internetu. „Pokud by existovala možnost blokovat signál tak, aby naše reklamní spoty občas nepřesáhly na území Německa, využili bychom ji,“ nechal se slyšet Stephen J. Burrows, prezident a výkonný ředitel společnosti AB. AB tak sice mohl touto cestou propagovat značky Budweiser a Bud, nicméně tento trh zůstal americkému výrobci uzavřen.
Jeden z prvních známkoprávních úspěchů mimo Evropu zaznamenal pivovar na Novém Zélandu, kde v další soudní při se společnosti AB uhájil v červnu 2001 své obchodní pozice. Jednalo se o další žalobu společnosti AB, která měla za cíl poškodit obchodní zájmy pivovaru a zabránit mu v mimoevropských aktivitách. Výkonný ředitel firmy AB International Stephen J. Burrows ale s rozhodnutím soudu nesouhlasil. „Stále si myslíme, že označení „Budějovický Budvar“ a „Budweiser Budvar“, jež Budvar pro své pivo používá, jsou pro novozélandské spotřebitele matoucí,“ uvedl. Koncern proto zvažoval další právní kroky. Světový lídr AB se u Vrchního soudu ve Wellingtonu kromě výmazu registrovaných ochranných známek „Budějovický Budvar“ domáhal i zákazu propagace, dovozu a prodeje českého piva pod názvy, obsahujícími výrazy Budějovický, Budvar, Budweiser nebo jakékoliv jiné slovo podobné značkám Budweiser nebo Bud, které zde měl AB registrované. Budvar byl žalován i pro klamání spotřebitele a porušení zákona o poctivém obchodu. Všechny požadavky žalobce byly ale zamítnuty jako neprokázané. „Kromě zavádějící a virtuální argumentace právních zástupců během soudního sporu jsme se museli vyrovnat i s neobvyklým obchodním nátlakem americké firmy na našeho importéra,“ uvedl Boček. Podle něj totiž AB na podporu své žaloby provedl průzkum trhu mezi konzumenty a obchodní distribucí, na nějž si kromě profesionálních agentur najal i soukromé detektivy. Měli prokázat tvrzení, že prodejem piva pod značkou Budějovický Budvar jsou konzumenti i prodejci mateni. „Obchodníci a konzumenti ale naprosto přesně rozlišili obě piva z hlediska kvality, chuti, balení i označení,“ sdělil Boček. Budvar tak na novozélandském trhu nadále zůstal. Obdobný spor byl v září 2001 i v Austrálii. Především díky označení původu svého piva, vázaného na město České Budějovice, mohl Budvar slavit v červnu 2001 další vítězství ve známkoprávních sporech se společností AB. Tentokrát americký podnik neuspěl se svým návrhem na výmaz ochranného označení Bud v Bulharsku. Tam Budvar pod tímto názvem dovážel speciální ležák. „Jde o konečné rozhodnutí, proti němuž není odvolání,“ řekl 20.6.2001 ředitel Budvaru Jiří Boček. Kasační soud tím potvrdil předešlá rozhodnutí Městského a Odvolacího soudu v Sofii, které už dříve odmítly návrhy AB na výmaz. Budvar tak mohl v Bulharsku právně zabezpečit obchodní aktivity, včetně exkluzivního prodeje pod známkami Budweiser Budvar nebo Bud. V roce 2000 zde proti roku 1999 zaznamenal nárůst prodeje o více než 230 %. Ruský úřad pro obchodní známky registroval v červnu 2001 americkému výrobci piva AB značku Bud. Stalo se tak poté, co již v roce 2000 zrušil Budvaru právo na užívání této známky, kterou mu neuznal za označení původu. Znamenalo to, že AB mohl prodávat pivo pod značkou Bud kromě Ruska téměř ve všech zemích bývalého Sovětského svazu. Americká společnost nesměla v Německu používat při prodeji piva značku Budweiser, která nadále patří tradičnímu českému výrobci Budvar. Rozhodl o tom v červenci 2001 odvolací soud v Mnichově. Americká firma se ještě mohla obrátit se stížností proti tomuto rozhodnutí na Nejvyšší soud. „Máme radost, že soud v Mnichově uznal na jednom z našich nejdůležitějších trhů historicky rostoucí význam naší značky a tím potvrdil trend, který nyní zaznamenáváme v mnoha západoevropských i východoevropských zemích,“ komentoval verdikt generální ředitel Budvaru Jiří Boček.
Čtyři desítky známkoprávních sporů a na pětačtyřicet správních řízení před patentovými úřady. Taková byla bilance známkoprávních pří Budvaru s jeho konkurentem AB v létě 2001. V září 2001 se obě firmy střetly na novém kolbišti v Austrálii, kam Budvar prodával od roku 1998 pivo pod českým názvem Budějovický Budvar. Oba sokové se totiž nepřeli pouze o práva na užívání ochranných známek Budweiser či Bud, ale Američané v řadě zemí, které pokládali za své hájemství, napadli i pivo s českou etiketou. S ním Budvar vstupoval do zemí, v nichž měl „klasické“ ochranné známky Budweiser nebo Bud zaregistrované jeho konkurent. Poprvé se tak stalo v roce 1996 ve Finsku. Tento model expanze na nové trhy pak Budvar použil například i na Novém Zélandu nebo v Japonsku. Následně pak byl napadán za nekalé soutěžní jednání. „Zatímco v 80. letech a ještě v první polovině 90. let jsme byli v těžké defenzívě, během let jsme se hodně naučili. Zvláště zhruba od přelomu tisíciletí jsme aktivní, umíme své duševní vlastnictví nejen účinně bránit, ale i rozvíjet,“ uvedl 27.srpna 2001 ředitel Jiří Boček. Podniková právnička Helena Lejtnarová spočítala, že v poslední době ze 42 vydaných rozhodnutí jich bylo 25 ve prospěch Budvaru včetně těch, která nebyla uzavřena a kde se využilo práva na odvolání. Druhá, dramatičtější skupina sporů se vedla o názvy Budweiser a Bud, kde se obě strany přeli o původ tohoto označení. Zatímco Budvar dokazoval, že jde o pokračování staleté tradice vaření piva ve městě a uchování jeho originality, AB už také uvedl, že název vymyslel jeho zakladatel A. Busch s obchodníkem Conradem či že jde o umělou známku. V polovině 90. let 20.století ale přiznal i to, že inspiraci našel právě v Čechách. Zatím pouze v jediné Velké Británii mají ale oba pivovary možnost Budweiser používat na svých výrobcích zároveň. Budvar se pohyboval v 60 zemích, ale za klíčové trhy se pokládal hlavně Německo, Rakousko, Británie a Slovensko.
Jihokorejský patentový soud koncem srpna 2001 rozhodl, že obchodní známka Budějovického Budvaru není v zemi žádném případě zaměnitelná se známkami společnosti AB Budweiser, Bud a Bud Light. Českému pivovaru to tak umožňil dál na perspektivní korejský trh, na němž rychle rostla obliba evropských piv, exportovat svůj ležák. Budvar se pro vstup na korejský poloostrov rozhodl koncem 90. let. V roce 1996 podal přihlášku k patentovému úřadu se žádostí o zaregistrování české obchodní známky Budějovický Budvar. Vzápětí na to se společnost AB pokusila registraci zabránit. To se jí nepodařilo a etiketa i logo Budvaru byly v roce 2000 registrovány. Americký pivovar, jehož hlavním argumentem byla údajná zaměnitelnost známek, proto podal odvolání k patentovému soudu. Ten ale nyní stanovisko patentového úřadu potvrdil. Budvar dosáhl v listopadu 2001 definitivního známkoprávního vítězství v Litvě, protože americká společnost AB neuspěla při posledním možném pokusu o výmaz jeho ochranné známky Budweiser. Podle ředitele Jiřího Bočka jsou opakované soudní výhry v pobaltských republikách strategickým úspěchem Budvaru. Londýnský soud dne 3.prosince 2001 ukončil právní spor mezi o užívání značky Bud v Británii. Rozhodl stejně jako předtím jiné britské soudní instance, že značku mohou používat oba pivovary. Společnosti AB se tak nepodařilo zvrátit rozhodnutí z roku 2000, které dovolilo Budvaru používat značku Bud. Budvar začal prodávat pivo v Británii v 70. letech 20.století a později se mu podařilo zaregistrovat Bud jako obchodní značku.
Výsledky soudního sporu o známku ve Skandinávii si Budvar i AB vykládali v únoru 2002 po svém – každý je považoval za své vítězství. Budvar mohl dál prodávat v Dánsku i ve Švédsku. „V rámci naší evropské obchodní strategie jde o významná vítězství, jejichž důsledkem je zklidnění podmínek pro obchod,“ sdělil obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. Na dánský trh vstoupil pivovar teprve před pěti lety s obchodní značkou Budějovický Budvar, což Američané napadli s cílem prodej zastavit. Kodaňský Námořní a obchodní soud však žádosti AB vyhověl jen částečně. Budvar tam směl dál prodávat, ale nikoliv pod anglickým označením Budweiser. Právě to považovali Američané za své vítězství, protože Budvar musel platit milionovou pokutu. Švédský patentový soud nevyhověl námitkám společnosti AB, která požadovala vymazání ochranných známek. Tyto námitky odmítli soudci jako neopodstatněné s odůvodněním, že napadené známky nejsou zaměnitelné se známkami AB registrovanými ve Švédsku. Na obou skandinávských trzích Budvar hlásil výrazné úspěchy.
Celkem 1,17 milionu Kč musel zaplatit Budvar za svůj známkoprávní spor, který v Dánsku vedl s AB. Dánský soud již v říjnu roku 2000 zakázal Budvaru používat v Dánsku jméno Budweiser pro své pivo, proti čemuž se Budvar odvolal. Na počátku roku 2002 však své odvolání stáhl a byl povinen zaplatit 200 tisíc dánských korun odškodného a 75 tisíc dánských korun za soudní výlohy. Informoval o tom Pavel Svoboda z agentury Mozaic, která společnost AB v ČR mediálně zastupovala. AB tak získal v Dánsku exkluzivní práva ke značkám Budweiser a Bud. Soud však Budvaru ponechal práva na užívání spojení Budějovický Budvar, Budvar a Budiwoyz. Exkluzivní práva amerického pivovaru na značku Budweiser byla potvrzena v Itálii. Soud v Miláně rozhodl, že označení výrobků Budweiser Budvar z produkce Budvaru porušuje v Itálii práva na obchodní známku americké společnosti AB. Pivo českého výrobce proto mohlo být zabaveno místnímu importérovi a distributorovi a také staženo z maloobchodního prodeje. Dne 13.února 2002 to oznámil Pavel Svoboda z PR agentury Mozaic, která zastupovala AB v ČR. Budvar se proti výsledku soudního procesu odvolal a případ se dostal před italský Nejvyšší soud. „Jsme přesvědčeni, že italský Nejvyšší soud bude souhlasit se soudy nižší instance a potvrdí naše exkluzivní práva na používání značek Budweiser a Bud v Itálii,“ uvedl prezident a výkonný ředitel společnosti AB International Stephen J. Burrows.Soudní nařízení, která zamezují použití značky Budweiser Budvarem, již byla vydána ve Španělsku, Finsku a Dánsku.
Budvar v březnu 2002 částečně prohrál spor se svým americkým konkurentem o pojmenování piva v Austrálii. Pivovar smí v Austrálii prodávat jen pivo označené českým nápisem Budějovický Budvar. Naopak exkluzivní známku Budweiser Bier, o niž usiloval, ponechal soud v Sydney v rukou Američanů. Anheuser – Bush vyváží do Austrálie pivo od roku 1960. Podle soudců si tudíž většina Australanů označení Budweiser spojuje s produkcí amerického pivovaru. Budvar tak neuspěl se svou argumentací, že se jedná o označení místa původu. Budvar v červnu 2002 oznámil, že uhájil svá práva k obchodování v Jižní Koreji. Nejvyšší soud v Soulu podle zástupců pivovaru odmítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch. „Tento trh je z hlediska absolutní spotřeby čtvrtým nejsilnějším v Asii. Ročně se zde prodá přes 17 milionů hl piva,“ řekl manažer Budvaru Robert Chrt.
Rozhodnutí novozélandského soudu, který v odvolacím řízení zakázal Budvaru používat v této zemi označení Budweiser, neznamenalo, že by český pivovar tento oceánský trh opouštěl. „Soud potvrdil platnost naší ochranné známky Budějovický Budvar, kterou se společnost Anheuser-Busch snažila zpochybnit,“ řekl ředitel Jiří Boček. Pouze obchodní název, který je na etiketě uváděn drobným písmem jako Budweiser Budvar N.C. bude nahrazen českou verzí.
V úspěšném tažení po asijském kontinentě pokračoval Budvar na podzim 2002. V říjnu 2002 vyhrál soud o ceněnou ochrannou značku nad tradičním rivalem, americkým pivovarem Anheuser-Busch, v Japonsku. Soud v Tokiu zamítl žalobu Američanů, kteří se snažili v Japonsku zastavit prodej budějovického ležáku pod ochrannou známkou Budějovický Budvar. Pivovar tam sice nesměl prodávat pod anglickým označením Budweiser Bier, ale český název na etiketách už soud toleroval. „Těší nás, že se japonský soud přiřadil k většině soudních institucí, které rozhodly v náš prospěch, a potvrdily tak jeho právo k ochranným známkám, mezi které se řadí také Budějovický Budvar,“ řekl ředitel Budvaru Jiří Boček. Americký gigant také chtěl po Budějovických finanční odškodnění jako náhradu škody způsobené poškozením jeho obchodních práv. Žalobu však tokijský soud zamítl v plném rozsahu.
Jedním z méně pozoruhodných, nicméně velmi konkrétních výsledků kodaňského summitu, na kterém ČR ukončila přístupové rozhovory s Evropskou unií, byl souhlas EU s ochranou zeměpisných označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Tato ochrana bude zajištěna na vysoké úrovni, protože bude vepsána přímo do Smlouvy o přistoupení. Znamená to, že názvy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo budou chráněny ve všech 25 budoucích členských státech EU, a to bez ohledu na to, zda v těchto zemích má již registrované ochranné známky pro svá piva „Budweiser“ nebo „Bud“ americký pivovar Anheuser-Busch, nebo naopak zda tam platí ochranné známky Budweiser-Budvar registrované jihočeským pivovarem. Chráněná zeměpisná označení požívají v EU ovšem vyšší ochrany než známky, které lze individuálně přihlásit u národních orgánů. Jsou schváleny všemi státy EU a závazek je respektovat může být vynucován unijními orgány.
Budvar vyhrál v únoru 2003 ve Velké Británii dlouhou soudní bitvu o značku „Bud“ s americkým A-B. Američané chtěli značku v Británii zablokovat jen pro sebe. Právní výbor Sněmovny lordů, který je v Británii nejvyšší soudní instancí, zamítl žádost o pokračování sporu ve věci práva Budvaru na značku Bud v Británii. Důvody rozhodnutí neudal. Anheuser-Busch se chtěl odvolat proti předchozím rozhodnutím, která vyzněla ve prospěch Budvaru, a argumentoval tím, že Budvar značku Bud v Británii nepoužívá.
Budvar prohrál soudní spor s americkým konkurentem Anheuser-Buschem ve Švédsku. Českobudějovický pivovar podle rozhodnutí soudu nesměl ve skandinávské zemi, kam začal vyvážet pivo teprve po roce 1990, prodávat zboží pod označením Budweis či Budweiser. Budvar navíc ještě musel společně se svými švédskými distributory uhradit soudní výlohy ve výši sto tisíc amerických dolarů, což bylo v přepočtu zhruba tři miliony korun. Výsledek soudního sporu dne 18.března 2003 zveřejnili Američané. „Toto rozhodnutí potvrzuje naše právo na značku Budweiser, jak už o tom rozhodlo mnoho jiných soudů,“ řekl šéf A-B Stephen Burrows. Budvar odmítl na verdikt reagovat s tím, že zatím ještě neobdržel žádné oficiální vyjádření od svých právních zástupců. „Jedná se o rozhodnutí první instance, které není pravomocné a proti němuž se lze odvolat,“ zdůraznila mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. Budvar prodával pivo ve Švédsku pod českým názvem Budějovický Budvar. Verdikt švédského soudu byl podobný jako třeba v Austrálii a na Novém Zélandu, kde Budvar sice nesměl používat značku Budweiser, ale mohl tam prodávat pod ochrannou známkou Budějovický Budvar
Budvar nesměl od dubna 2003 ve Španělsku používat značku Budweiser. Svá práva obhájila americká společnost Anheuser Busch. O zákazu rozhodl odvolací soud ve Španělsku. Španělský soud rozhodl, že Budvar musí na španělském území zastavit prodej piva pod značkou Budweiser Budvar. AB je také podle soudu oprávněn požadovat náhradu za vzniklou škodu, která mu vznikla tím, že Budvar v rozporu se zákonem používal ochrannou známku americké firmy. „Toto rozhodnutí potvrzuje naše právo k názvu Budweiser, jak už to rozhodlo mnoho jiných soudů. Zároveň se tím potvrzuje náš názor, že Budvar nemá právo značku Budweiser používat,“ prohlásil šéf amerického pivovaru Stephen J. Burrows.
AB v Rakousku prohrál dlouholetý spor s Budvarem. Jedině český pivovar měl tak právo používat na rakouském území ochrannou známku Bud. Rozhodl o tom 23. května 2003 advokát Antonio Tizzano z Evropského soudního dvora.
Vrchní soud v Madridu zrušil v červenci 2003 rozhodnutí španělského patentového úřadu a zaregistroval n.p. Budějovický Budvar ochrannou známku Budějovický Budvar. Nevyhověl tak námitkám společnosti AB proti registraci ochranných známek Budvaru ve Španělsku. Soud přitom zrušil rozhodnutí španělského patentového úřadu, který odmítl ve dvou instancích registraci ochranné známky Budějovický Budvar. „Rozhodnutí španělského vrchního soudu představuje právní jistotu, nezbytnou pro rozvoj našich dalších obchodních aktivit v této zemi,“ uvedl 10.7.2003 v tiskové zprávě ředitel Budvaru Jiří Boček. Připomněl, že Budvar působí na španělském trhu již 20 let a od počátku se potýká s agresivitou americké společnosti AB. „Proto jsem velmi rád, že si Španělé budou moci i nadále vychutnávat originální ležák z Českých Budějovic,“ poznamenal Boček. Připomněl, že ve Španělsku, které je čtvrtým největším evropským pivním trhem, v roce 2002 vzrostl meziročně prodej Budvaru o 7,9 %. Budvar si v létě 2003 připsal další vítězství ve sporu s americkým pivovarem ohledně používání ochranné známky Budweiser. Odvolací soud v Litvě potvrdil na konci července 2003 předchozí rozhodnutí městského soudu ve Vilniusu, který zajistil Budvaru exkluzívní právo k používání této známky v zemi. Tokijský vrchní soud rozhodl v červenci 2003 ve sporu mezi Budvarem a americkým AB o používání označení Budweiser ve prospěch českého výrobce. Soud v odvolacím řízení odmítl také nároky AB na náhradu škody, která mu údajně vznikla užíváním ochranné známky jihočeským pivovarem.
Stav sporů Budvaru s americkým pivovarem v září 2003:
Velká Británie V červenci 1999 zamítl londýnský civilní soud žalobu amerického pivovaru. Ten napadl informaci, že se pivo v Českých Budějovicích vaří od roku 1265. Žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že Anheuser- -Busch neprokázal, že uvedená informace je nepravdivá, zavádějící a klamavá. Podle odborníků se jednalo o stěžejní spor, neboť šlo o snahu dokázat, že název Budweiser nemá s Českými Budějovicemi nic společného, přestože se v němčině jmenují Budweis. Tím by vlastně došlo ke zpochybnění samotného principu označení původu. Navíc se poprvé žaloba AB řešila jako trestněprávní věc, nikoliv obchodní spor. Celý spor na britských ostrovech o užívání názvů Budweiser a Bud ukončil odvolací soud v únoru 2000, kdy rozhodl, že uvedené názvy mohou používat oba konkurenti.
Německo Německý trh je pro americkou konkurenci uzavřen, přestože soud v květnu 2001 odmítl námitky Budějovického Budvaru, že vysíláním reklamy na pivo Budweiser na evropských televizních kanálech včetně Eurosportu, CNN a MTV jsou porušovány jeho ochranné známky. Na základě verdiktu Nejvyššího zemského soudu v Mnichově má americký koncern zakázáno prodávat v Německu pivo značky „Budweiser“.
Rakousko Právo na užívání ochranné známky Bud zde získal obdobně jako v Německu Budějovický Budvar.
Portugalsko Odvolací soud odebral v listopadu 1999 americké firmě právo ke známce Budweiser, a to s ohledem na česko-portugalskou dohodu o zeměpisném označení původu. Potvrdil však právo Anheuseru ke značce Bud.
Bulharsko V této zemi rovněž Budvaru ve sporu pomohlo místní označení původu. AB se domáhal výmazu známky Bud, pod kterou Budvar distribuuje svůj ležák. V červnu 2001 padlo definitivní rozhodnutí. Soud návrh zamítl.
Švýcarsko Kvůli „zřetelnému odkazu na český původ označení“ patří zde známky Bud a Budweiser Jihočechům.
Španělsko V tomto státě se spor vyvíjel poněkud jinak. Soud zde v lednu 2001 neuznal žádost Budvaru o výmaz ochranných známek AB, jež obsahují slovo Budweiser. Od dubna 2003 tedy Budvar nesměl na zdejším trhu značku Budweiser používat. V červenci 2003 však zrušil soud v Madridu rozhodnutí španělského patentového úřadu a zaregistroval Jihočechům ochrannou známku Budějovický Budvar.
Itálie V prosinci 2000 tu přišel Budvar o právo na značku Budweiser. Odvolací soud v Miláně mu totiž přikázal, že musí přestat používat jak značku Budweiser, tak i Bud pro svá piva.
Dánsko V této zemi Američané chtěli zcela zamezit distribuci budějovického piva, které se tam prodávalo až od poloviny 90. let. Kodaňský soud však jejich námitkám vyhověl jen zčásti – Budvar mohl dál prodávat své produkty, ovšem ne pod značkou Budweieser (soud mu ponechal práva na užívání spojení Budějovický Budvar, Budvar a Budiwoyz), což AB prezentovalo jako své vítězství. Budvar za vítězství naopak považoval umožnění prodeje. Zákaz používání značky Budweiser však pro budějovický pivovar nemělo dle vyjádření jeho představitelů žádný význam, protože ji na zdejším trhu stejně neužíval.
Švédsko Podle soudního verdiktu nesmí Budvar užívat značky Budweis či Budweiser. Ochranná značka Budějovický Budvar mu však pro zdejší trh zůstala zachována. Spor není ukončen, neboť Budvar se rozhodl odvolat.
Finsko Soud zde rozhodl, že počínaje rokem 2001 nesmí Budějovický Budvar na finském trhu užívat označení Budweiser na etiketách, krabicích a také v reklamě. „Finský“ spor byl veden od roku 1996. To, že na místním trhu přišel Budvar o značku Budweiser, je chyba bývalého vedení společnosti, neboť označení Budweiser Budvar zde měl zaregistrováno již od roku 1962. V dobách státního monopolu ji však podnik zahraničního obchodu Koospol neužíval a práva na ni počátkem 80. let zanikla. A Američané šance využili.
Litva a Lotyšsko Budějovický Budvar zůstal v obou pobaltských zemích exkluzivním importérem Budweiser Bier (a jeho různých obměn) v, což v prosinci 1999 potvrdily tamní soudy. Americkému pivovaru zůstala možnost označovat své výrobky značkou Anheuser-Busch B. S odvoláním Anheuser neuspěl.
Tádžikistán Námitkám, jež vznesl Budvar proti registraci známky Bud, vyhověl v květnu 2003 zdejší odvolací úřad. Oprávněným vlastníkem známky se tak stal Budějovický Budvar. Bud, jenž si americká společnost nechala zapsat dne 20. ledna 1994 do registru ochranných známek, byl vymazán.
Rusko Ruský úřad pro obchodní známky v červnu 2001 americkému výrobci piva AB značku Bud zaregistroval. Již v roce 2000 Budvaru zrušil právo na užívání této známky. Rozhodnutí Ruského úřadu pro obchodní známky registrovat značku „Bud“ firmě Anheuser- -Busch nemění nijak pozici Budějovického Budvaru na ruském trhu. Pivovar tam prodává pod značkami Budweiser, Budvar nebo Budweiser Budbräu, na které má exkluzivní práva.
Nový Zéland Zde jihočeský výrobce piva zaznamenal jeden z prvních úspěchů ve známkoprávních sporech mimo území Evropy. V červnu 2001 zde uhájil označení Budějovický Budvar a Budweiser Budvar, o jejichž výmaz Anheuser-Busch usiloval. Ten navíc požadoval i zákaz dovozu piva pod jakýmkoliv označením, jež by i vzdáleně připomínalo Bud, či Budweiser.
Austrálie I zde se odehrál obdobný spor. Američané požadovali totéž, co na Novém Zélandu. Dle rozhodnutí soudu smějí budějovičtí u protinožců prodávat pivo s označením Budějovický Budvar. Budweiser Bier však patří na zdejším trhu Američanům. Důvodem k rozhodnutí soudu je skutečnost, že Anheuser-Busch vyváží do země klokanů své pivo již od roku 1960. A většina spotřebitelů tak má značku Budweiser zafixovánu ve spojitosti s ním. Námitku Budvaru, že jde o místní určení původu, soud neakceptoval.
Korea Pro vstup na Korejský poloostrov se Budějovický Budvar rozhodl koncem minulého století a v roce 1996 podal přihlášku k zaregistrování značky Budějovický Budvar. Tomu se pokusila společnost AB zabránit, což se jí ale nepodařilo. Anheuser-Busch argumentoval zaměnitelností známek, a podal proto odvolání k patentovému soudu, který v srpnu 2001 rozhodl, že známky zaměnitelné nejsou.
Japonsko Budvar zde v říjnu 2002 uhájil svoji značku Budějovický Budvar. Tokijský soud neuznal námitky americké strany a českou variantu Budvaru ponechal, anglické označení Budweiser Bier však zůstalo americké straně. Odvolání, jehož výsledky byly prezentovány letos v srpnu, uznalo výsledky soudu nižšího stupně a potvrdilo i právo Budějovického Budvaru používat v zemi vycházejícího slunce obchodní jméno firmy Budweiser Budvar N. C.
EU Jedním z výsledků kodaňského summitu, na němž Česká republika ukončila přístupové rozhovory s EU, byl souhlas unie s ochranou zeměpisných označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Názvy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo tak budou chráněny ve všech členských státech EU, a to bez ohledu na to, kdo má registrovány ochranné známky Budweiser či Bud. Chráněná zeměpisná označení totiž mají v EU vyšší ochranu než individuálně přihlašované ochranné známky.
Pět měsíců před vstupem Česka do Evropské unie dostal Budějovický Budvar dobrou zprávu – Evropský soudní dvůr 18.11.2003 rozhodl, že si jihočeský pivovar v Rakousku podrží práva k ochranné značce „Bud“. Budvar má v Rakousku poměrně silné známkoprávní postavení, které se zde opírá o česko-rakouskou dohodu o ochraně zeměpisných označení původu z poloviny 70. let. Rakousko přislíbilo pivovaru ochranu pivních značek Budějovický Budvar a Budweiser Budvar i označení Bud. Tento závazek je podle Evropského soudního dvora platný, přestože odporuje ustanovením EU o volném pohybu zboží, napsala agentura APA. Pivo Budějovický Budvar je v Rakousku nejprodávanějším importovaným ležákem. Do země s produkcí kolem osm miliónů hektolitrů piva se dováží přes 500 000 hl. Nejvíc Budějovického Budvaru – 42 000 hl. Další silné importní značky, mnichovského Löwenbrau, se vypije asi 30 tisíc hl. Pozice importovaných značek je přitom dost složitá, protože přes 60 % trhu ovládá linecký pivovar BBAG. Zvláště potom, co ho v květnu 2003 ovládl nizozemský Heineken, se čeká, že jeho podíl poroste. Poslední obchodní atak amerického konkurenta Budvar zastavil v roce 2000 poté, co soudy ve Vídni a Salcburku vydaly předběžná opatření, zakazující prodej jeho piv Bud. Tento spor pak nyní soudy řeší jako řádnou žalobu vůči importujícím firmám Amercin a Stiegl. Nedávno zde Američané neuspěli ani s pokusem vymazat Budvaru jeho ochrannou známku Bud u rakouského patentového úřadu. Experti sázku firmy Anheuser-Busch na značku Bud nepokládají za samoúčelnou, protože v přístupové dohodě Česka s EU je chráněno jen zeměpisné označení Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var. Budvar čeká, že po vstupu Česka do EU, plně využije zeměpisné označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. „Jednoznačně nás to posílí, protože nařízení 2081/92, určené právě pro ochranu zeměpisných označení, je součástí právního řádu unie. Výrobky chráněné podle míst původu se upřednostňují před ochrannými známkami,“ uvedl ředitel Jiří Boček. Ochrana zeměpisného označení ale neznamená, že by pivovar Anheuser-Busch přišel v některých zemích EU o svou už registrovanou známku Budweiser. Nařízení totiž umožňuje koexistenci mezi zeměpisným označením a ochrannou známkou zapsanou v dobré víře před tím, než bylo zeměpisné označení registrováno. Na druhou stranu ale v okamžiku zápisu zeměpisného označení už zápis známky není možný.
Odvolací rada Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie (OHIM) potvrdila v prosinci 2003 možnost registrace evropských známek Budějovický Budvar a posílila tím pozice českobudějovického pivovaru v západní a střední Evropě. Americký pivovar Anheuser-Busch (AB) chtěl zabránit registraci známek Budějovického Budvaru s platností pro celé území EU, ale rada jeho odvolání zamítla. Nevyhověla námitkám AB, že známka Budějovický Budvar je zaměnitelná s jeho známkou Bud. Podle smlouvy o přistoupení chrání EU pojmy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Ochrana podle místa původu odlišuje originální výrobky od jejich napodobenin a je zaručena jen u výrobků, které jsou mezinárodně známé dlouholetou tradicí a stálou prvotřídní kvalitou.
Značka Budweiser Bier a Jihočeské pivovary
Nesmírně ceněná ochranná známka Budweiser, kterou dosud v odlišných modifikacích masivně užíval jak pivovar Budvar, tak americký pivovarnický holding AB, měl dalšího nápadníka. Staly se jím Jihočeské pivovary, které vlastnily českobudějovický pivovar Samson. Tento výrobce piva potýkající se s vážnými ekonomickými problémy vpadl na kolbiště, na kterém zatím soupeřili jen jeho finančně a obchodně silnější sokové. Spolkový patentový soud zamítl v únoru 1998 stížnost Budvaru proti registraci ochranné známky Budweiser Bürgerbräu, kterou v SRN pro pivo vyráběné v pivovaru Samson uplatnila a. s. Jihočeské pivovary (JčP). Podle generálního ředitele JčP Petra Fencla patentový soud nepřipustil ani možnost dalšího odvolání. „Rozhodnutím soudu je umožněno dokončení registrace tradiční známky Budweiser Bürgerbräu v Německu,“ řekl Fencl. Dodal, že předchůdce Samsonu, budějovický měšťanský pivovar, používal prokazatelně již od roku 1802 jako první na světě pro své pivo obchodní jméno Budweiser a v roce 1889 si dal značku Budweiser Bürgerbräu registrovat jako ochrannou známku. Ředitel Budvaru Jiří Boček potvrdil, že soud zamítl stížnost na postup spolkového patentového úřadu, který již předtím nevyhověl námitkám Budvaru proti registraci zmíněné ochranné známky, u níž Budvar argumentoval snadnou zaměnitelností s jeho známkou Budweiser Budbräu. Pro největšího českého exportéra piva představovalo Německo, kam Budvar v roce 1997 vyvezl okolo 200 tisíc hl, nejdůležitější zahraniční trh. Krajský soud v Českých Budějovicích v červenci 1998 opětovně zamítl žalobu Budvaru na pivovar Samson. Podle žaloby Budvaru se Samson měl tím, že od podzimu 1991 do 20. února 1992 uváděl neoprávněně na etiketách svých výrobků, že se jedná o budějovické pivo, dopustit nekalé soutěže. Jak informoval generální ředitel Jihočeských pivovarů Petr Fencl, šlo očekávat, že se Budvar odvolá k Vrchnímu soudu.
„Jde nám o spravedlnost,“ tvrdily JČP. Budvar oponoval: “ Je to parazitování na našich úspěších a snaha poškodit nám jméno.“ Jihočeské pivovary se hlásily o své historické dědictví a u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalovaly Lekce originality, tedy text, který Budvar užil v některých reklamních kampaních a na etiketách piva Budweiser Budvar prodávaného ve Velké Británii. Budvar se Lekcemi, v nichž zdůraznil, že pivo Budweiser se v Českých Budějovicích vaří od roku 1265, chtěl odlišit od svého amerického konkurenta. Jihočeským pivovarům vadilo, že tak vznikl dojem, že existuje jen jediný originál piva Budweiser Bier a tím je Budvar. Tvrdily naopak, že předchůdce Samsonu, Měšťanský pivovar, vznikl o sto let dříve, a proto je zakladatelem a nositelem tradice piva Budweiser Bier. Obrovský potenciál značky nedal nikomu spát. „Historické prvenství Měšťanského pivovaru nezpochybňujeme. Odmítáme ale přistoupit na to, že pivovar byl prvním a jediným výrobcem piva v Budějovicích, kde je historie vaření piva o 500 let starší než Měšťanský pivovar,“ řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Podle něho šlo Jihočeským pivovarům při ekonomických problémech hlavně o zviditelnění a zlepšení jména. „Jde o snahu zdiskreditovat naše postavení na trhu a parazitovat na něm,“ dodal Boček. Místopředseda představenstva JČP Petr Kratochvíle to ale odmítl. „Oni parazitovali na nás,“ oponoval. „Měšťanský pivovar vyvážel dříve a také jeho výstav byl za první republiky vyšší, než měl Budvar. Co bylo ale po druhé světové válce německé bylo špatné. Proto byl pivovar, jako německý majetek, zkonfiskován a nezvratnou slávu budějovického piva na sebe převzal Budvar,“ řekl Kratochvíle. Šéf Budvaru se zároveň domníval, že právní zástupci JČP a AB začali spolupracovat. Podle něho o tom svědčilaí skutečnost, že obě firmy podali nápadně shodné žaloby na importéra, resp.Budějovický Budvar, v níž se domáhaly zákazu používání etiket s Lekcemi originality. Zatímco AB v červnu 1999 soud v Londýně prohrál a rozsudek nabyl právní moci, žalobu Jihočeských pivovarů bude soud teprve řešit. „Bezesporu nejde o náhodu, neboť na území Spojeného království působí Budvar i AB jako v jedné z mála zemí, vedle sebe. Přitom podej piva z JČP, které zde nemohou známku Budweiser užívat, je v Británii v podstatě nulový,“ mínil Boček. Ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský dodal, že JČP usilovaly v Čechách o to, co se Američanům nezdařilo v Anglii. Jak Kratochvíle, tak generální ředitel JČP Milan DeMillan ovšem tvrdil, že o žádné právní spolupráci nevědí. „Nevím o čem Budvar mluví,“ zareagoval DeMillan. „V této fázi nám ani nejde o britský trh jako o to, aby pravda vyšla najevo,“ doplnil ho Kratochvíle. Zástupci Budvaru ale tvrdili, že i na příkladu jiných právních caus šlo na základě dříve nepoužívané argumentace holdingu AB usuzovat, že inspiraci našel v JČP. „Anheuser-Busch zřejmě na tuto spolupráci přistoupil, neboť mu v našich sporech, kde máme řadu úspěchů, docházely argumenty,“ uvedl Boček. Budvar k 1.červnu 1999 vedl s AB 18 známkoprávních soudních sporů a 22 správních řízení. Uspěl například u soudů ve Finsku, Švýcarsku a Řecku. Obě firmy váží smlouvy z let 1919 a 1939 o užívání značky Budweiser. Budvaru nedovolují prodávat toto pivo od Panamy na sever, včetně USA, holding AB pak ve významných evropských zemích, jako je například Německo. Přitom pro amerického giganta byla Evropa velkou výzvou. Proto takřka každé porušení skončilo u soudu. Boček přitom řekl, že nebýt dlouhodobé péče Budvaru o duševní vlastnictví, nebylo by dnes, při nekončících snahách AB, prohlásit zeměpisné označení původu „budějovické pivo“, tedy „Budweiser Bier“ za fantazijní známku, už o co opřít. Budvar měl ve 72 státech na 360 registrací, zatímco JčP ke konci roku 1998 vlastnily dvě chráněná označení původu a 47 ochranných známek doma i v zahraničí. Síla obou pivovarů se projevila i v ekonomickém postavení. Zatímco Budvar v posledním desetiletí sílil, jeho místní konkurent se dostal do existenčních potíží. Podnik v 90.letech 20.století rozšířil export z 18 do 56 zemí a udržel si pozici největšího českého vývozce piva a pověst nejlépe hospodařícího pivovaru. Vývoj JČP byl i díky chybám jeho minulých vlastníků, většinou fondů, a managementu, opačný. Zatímco jim v roce 1991 patřilo 5.místo v zemi, dnes až osmé. Markantnější byl ale pád výstavu o čtvrt miliónů hl a následné finanční ztráty. Ty šly do stovek miliónů korun a ohrožovaly samou existenci firmy. Přes řadu záchranných akcí ale propad trval. Podle údajů pivovarského svazu za šest měsíců roku 1999 se meziročně výstav JČP v průměru snížil o 20 %. Nejvíce, o 33 %, pak u piva Samson, které mělo být vlajkovou lodí JČP. Tento vývoj nechtěl místopředseda Kratochvíle komentovat. „Je to zkreslené březnovým zdražením, nabíhala distribuce s Plzeňským Prazdrojem a přechod do sezóny nebyl jednoduchý. Je to pozvolný proces. Nelze ho hodnotit jednoznačně, jestli je to nárůst nebo pokles. Je to vývoj,“ uvedl.
Vrchní soud v Praze potvrdil 25.4.2000 právo JčP používat pro své produkty chráněné označení Budějovické pivo a Budweiser Bier. Devět let trvající spor mezi JčP a Budvarem byl tak definitivně u konce, neboť proti tomuto verdiktu už neexistují žádné opravné prostředky. Vrchní soud ve svém rozhodnutí potvrdil také právo JčP mít tuto značku zapsanou v rejstříku jako označení původu podle Lisabonské dohody, což znamenalo, že JčP mají právo užívat toto označení jak v ČR, tak i v dalších zemích. „Rozhodnutí vrchního soudu nám zpět otevírá dveře na exportní trhy. Chceme se více zaměřit na tyto oblasti s velmi dobrými obchodními podmínkami. Věříme proto, že se ve velmi krátké době staneme jedním z nejsilnějších vývozců piva v zemi,“ prohlásil v této souvislosti generální ředitel a předseda představenstva JčP Miroslav Leština. Faktické ukončení sporu pak ve svém prohlášení potvrdil i ředitel Budvaru Jiří Boček. „Podstata sporu nebyla v tom, zda JčP mají, či nemají právo označení Budějovické pivo užívat, ale že užíváním tohoto označení původu před řádnou registrací porušily platný zákon. Vzhledem k tomu, že o několik let později získaly tuto registraci řádným způsobem, nemění dubnové rozhodnutí vrchního soudu nic na situaci posledních šesti let, kdy označení Budějovické pivo oprávněně používaly obě společnosti,“ konstatoval Boček. Spor dvou českobudějovických pivovarů sahá až do roku 1992, kdy Budvar obvinil JčP z nekalé soutěže, které se měly dopustit tím, že od podzimu 1991 do 20.2.1992 uváděly na etiketách svých výrobků, že se jedná o budějovické pivo. Původní žalobu Budvaru zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích už v roce 1995. Budvar se však odvolal a vrchní soud vrátil v roce 1997 celou věc k novému projednání zpět do Budějovic. Ještě v roce 1997 krajský soud žalobu opět zamítl a spis opět putoval dál. JčP a Budvar byly až do začátku 90.let 20.století součástí jednoho podniku.
Budějovický měšťanský pivovar, který byl nástupcem předlužených JčP, se snažil připravit n.p. Budějovický Budvar o právo užívání ochranné známky Budweiser na území ČR. Pokud by uspěl, mohl by český stát přijít o značku, jejíž hodnotu si stěží kdo troufl odhadnout. Ztráta známky Budweiser by pro Budvar byla fatální. Na druhou stranu by ale jejím výmazem automaticky nedošlo k výmazu v jiných zemích. Navrhovatel by se musel obrátit na patřičné patentní úřady. Vznik nového sporu mezi dvěma pivovary, jejichž vedení sedělo ještě před nedávnem na židlích jen pár metrů od sebe, se oběma stranám dařilo úspěšně tajit celých sedm týdnů. Samson totiž podal podnět k výmazu ochranné známky Budweiser k Úřadu průmyslového vlastnictví už 19.července 2001. „Zatím k tomu mohu říci jen to, že tato informace je správná. Naši právní zástupci se tím už zabývají a do 30.září musíme patentovému úřadu poskytnout naše vyjádření,“ sdělil 4.září 2001 ředitel Budvaru Jiří Boček. Zmíněný krok pak potvrdil i generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Jím řízená společnost nyní po prodeji protivínského Platanu a třeboňského Regentu vlastnila pouze českobudějovický Samson a potýkala se s obrovskými finančními problémy. Po výmazu známky by se zcela otevřel český pivní trh a navíc by mohlo dojít k absurdní situaci, že by tak pivo z Budvaru bylo chráněno například v Německu, ale v ČR ne. On i další odborníci však nevylučují, že by takovéto rozhodnutí mohlo ovlivnit i další soudní spory v zahraničí. „Myslím, že jsme oprávněni být stejně jako Budvar nositeli této značky,“ konstatoval Leština. Zjednodušeně řečeno, oba pivovary smějí používat Budweiser bier jako označení původu, ale zástupcům Budějovického měšťanského pivovaru vadilo, že Budvar má známku Budweiser registrovanou také jako ochrannou známku. Ačkoli experti dávali Budějovickému měšťanskému pivovaru minimální šanci na úspěch ve sporu s Budvarem, přiznávají, že úplně vyloučená tato možnost není. Za všemi známkoprávními spory JčP a Budvaru stala snaha určité skupiny lidí zprivatizovat Budvar a prodat ho americkému koncernu Anheuser Busch. Dne 18.října 2001 to na neformálním setkání s novináři prohlásil generální ředitel Budvaru Jiří Boček. „Z průběhu sporů jednoznačně vyplývá, že v současné době existují dvě skupiny, které se rozdílně starají o rozvoj více než sedmisetleté tradice budějovického piva. Náš podnik se snaží rozvíjet tradici i v rámci globálních trendů, druhá skupina se drží názoru, že Budvar stejně získá Anheuser Busch, tak proč si na tom něco nevydělat,“ prohlásil Boček. „Scénář se nemění, mění se jen obsazení,“ dodal. Svůj názor vysvětloval na případech několika známkoprávních sporů, v nichž právníci JčP a koncernu AB užívali stejné argumenty. „Vše začalo už v roce 1995, kdy Busch chtěl po státu, aby oba pivovary spojil a pak je americkému koncernu prodal. Když to stát v roce 1996 odmítl, objevil se pan Chvalovský, ne jako osoba, ale reprezentant určité skupiny lidí, který na tomto záměru Američanů začal pracovat,“ tvrdil Boček.
další podrobnosti o Jihočeských pivovarech >>>
V roce 2001 Budweiser již od třech výrobců (řijen 2001)
Podnikatel Jan Diviš – nový majitel Budějovického měšťanského pivovaru, nástupce zadlužených Jihočeských pivovarů – oprášil plán svého předchůdce Františka Chvalovského. Hodlal pro svůj pivovar získat cennou ochrannou známku Budweiser. Ta však patřila jinému pivovaru z Českých Budějovic – známějšímu Budějovickému Budvaru. Proto Diviš požádal Úřad průmyslového vlastnictví, aby Budvaru vymazal ochranné známky Budweiser, Budweiser Budbräu a Budweiser Bier Budbräu. Patentový úřad ve sporu ještě nerozhodl. „Pouze chceme získat naše nezpochybnitelná práva – tedy užívání ochranné známky Budweiser, na které mají právo oba dva pivovary,“ odmítá Diviš mluvit o útoku na Budvar. Do boje o nesmírně ceněnou ochrannou známku mezi Budvarem a americkým pivním gigantem Anheuser-Bushem tak vstoupil třetí hráč. Budvar, který byl stále v rukou státu a ze sporu se Samsonem neměl obavy, vidí za aktivitou snahu zničit značku Budweiser v Budějovicích a jednou provždy ji předat do rukou Američanů. „Předchozí majitel pan Chvalovský se podobně snažil zavděčit společnosti Anheuser-Bush, aby se ním vůbec bavila, případně si jeho pivovar koupila. Kromě toho Budějovický měšťanský pivovar, který prodával pivo pod názvem Samson, přišel na domácí trh s novinkou – s pivem Budweiser Bürgerbräu. To bylo ovšem pro Budvar stejné jako červená barva pro býka. „Vyzvali jsme naši konkurenci, aby od tohoto názvu upustila. Odmítne-li smír, podáme návrh na výmaz této ochranné známky, aby spotřebitel nebyl klamán a zmaten prodejem tohoto piva,“ reagoval šéf Budvaru Jiří Boček. Samson už jednou neuspěl s podobnou aktivitou, když se pokusil vyvážet pivo Budweiser Bürgerbräu do Německa. Budvar to napadl a vyhrál – soud v květnu 2001 zakázal Samsonu pivo v Německu prodávat a značku vymazal. Ochutnat můžete třikrát stejně pojmenované pivo, a přece pokaždé jiné. Budweiser Budvar uvařený Budějovickým Budvarem, Budweiser Bürgerbräu z produkce Budějovického měšťanského pivovaru anebo Budweiser king of beers od amerického Anheuser-Bushe. Americký AB byl největší pivovar na světě. Dvacetkrát větší než třeba Budvar. Budvar byl stále v rukou státu a ministr zemědělství Jan Fencl chtěl, aby to tak zůstalo jednou provždy. Byl to nejziskovější český pivovar. Budějovický měšťanský pivovar, známější pod názvem Samson, měl pošramocené finanční zdraví. Jako nástupce Jihočeských pivovarů, které vlastnil František Chvalovský, jej tížily velké dluhy. Jeho většinovým vlastníkem byl českobudějovický podnikatel Jan Diviš, spolumajitel firmy EGE. V královských Českých Budějovicích začali bohatí měšťané vařit pivo po založení města v roce 1265, hned když získali takzvané várečné právo. A už tehdy neslo jejich označení Budějovické nebo Budweiser, vždyť zhruba polovinu města totiž tvořili Němci. V roce 1795 založili Němci společnost Die Budweiser Bräuberichtigten – Büregerliches Bräuhaus Budweis, či česky Budějovičtí právovárečníci – Měšťanský pivovar. Tak vznikl předchůdce dnešního Samsonu, který paradoxně vstoupil do boje o známku Budweiser až jako poslední, ačkoli začal vařit jako první. „Z toho je patrné, že chceme jen zpět svá práva oprávněně,“ řekl ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. V roce 1876 přichází na scénu americký Anheuser-Busch a až po něm jako poslední předchůdce dnešního Budvaru – Český akciový pivovar založený v roce 1895. Tato skutečnost byla dnes hlavním argumentem Američanů v soudních sporech s Budvarem. „Máme na značku nárok, protože jsme ji začali používat devatenáct let předtím, než byl Budvar založen,“ zdůraznil výkonný ředitel a prezident AB Stephen Burrows. „Pivo neslo dávno označení buď Budějovické, ale spíše častěji Budweiser, protože asi polovinu města tvořili Němci,“ oponoval u soudů ředitel Budvaru Jiří Boček. Trojice pivovarů se přela, kdo koho kopíruje. Historickou skutečností je, že zakladatel Anheuser-Busche Adolf Busch se v roce 1894 přiznal: „Pivo Budweiser vyrábíme podle procedur piva z Českých Budějovic – je stejné barvy, kvality a chuti.“ „A to jsme jako první vařili my, to nikdo nemůže zpochybňovat,“ hlásil se o svá práva Samson slovy Leštiny. Američané však Samson nepovažovali ve známkoprávním sporu za soupeře, jelikož známku Budweiser neměl registrovanou. Anheuser-Bush ospravedlňoval svůj nárok na cennou značku tím, že ji celosvětově proslavil: Budvar se na cenné značce snaží parazitovat. „Hodnota značky Budweiser je výsledkem dlouholeté práce a investic společnosti Anheuser-Busch po celém světě. Nehodláme se vzdát našeho vlastnictví ve prospěch společnosti, jejímž jediným nárokem na tuto značku je skutečnost, že jméno města, kde vaří své pivo, se kdysi nazývalo Budweis,“ řekl Burrows. Jenže už počátkem 19.století hrál stále významnější roli rychle rostoucí Budvar, který víc a víc zastiňoval menší Měšťanský pivovar. Přes ostré spory se oba pivovary – Budvar a Anheuser-Busch – pokusily nejdříve dohodnout. Nejprve uzavřely smlouvu v roce 1911, dnešními slovy kartelovou, kdy si rozdělily světové trhy. Budvar získal exkluzivní práva pro Evropu a Rusko, na ostatních kontinentech a v zemích směly prodávat oba pivovary. Tato smlouva byla výhodnější pro Českobudějovické. V roce 1939 pivovary uzavřely druhou smlouvu, v níž se Budvar vzdal celé Severní Ameriky – od Mexika, přes Spojené státy po Kanadu. Oplátkou zase získal výhradní právo na evropský a ruský trh. Oba pivovary však dnes dohodu obházejí – pronikají na výsostné trhy konkurenta pod krycími jmény. Zatímco americký Budweiser si třeba v Německu můžete koupit pod označením Anheuser-Busch B, ve Spojených státech zase můžete ochutnat Budvar pod názvem Czechvar. Jedinou zemí na světě, která nechala výběr Budweiseru čistě na konzumentech, byla Velká Británie. Oba pivovary tam smějí působit se stejnou značkou vedle sebe. …Spory na čas utichly po roce 1990. Tehdy totiž Američané plánovali definitivně vyřešit spory převzetím Budvaru. Mluvili o privatizaci, o strategickém spojenectví. „Navrhovali jsme rozumné a spravedlivé řešení sporu, ale tyto plány se bohužel neuskutečnily,“ řekl k tomu Burrows. Podle Bočka však šlo o snahu smazat Budvar. „Převzetím chtěli podlomit potenciál Budvaru, přiznat mu minimální práva a zamezit růstu.“ Prodej do rukou Anheuser-Busche však vláda definitivně zamítla v roce 1996. Tím definitivně skončila příměří a rozpoutala dosud největší vlnu sporů – dnes spolu pivovary vedou spory ve více než čtyřiceti zemích po celém světě. Mezitím se osudy obou českobudějovických pivovarů ubíraly směrem, který byl v souvislosti s jejich dnešními spory rozhodující – totiž období po druhé světové válce. Nejprve v roce 1945 byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován Měšťanský pivovar coby majetek Němců, Maďarů a zrádců. Naproti tomu Český akciový pivovar byl po únoru 1948 a nástupu komunistů znárodněn. Budvar a Samson, dnešní nepřátelé, tehdy skončily pod jednou hlavičkou, když komunisté všechny pivovary z regionu začlenili do nové společnosti Jihočeské pivovary. „Budvar byl tehdy základním stavebním kamenem Jihočeských pivovarů, do kterého byl začleněn Měšťanský pivovar jako konfiskát,“ zdůrazňuje Boček, kdo v jaké pozici vstupoval. Leština to viděl jinak: „Při dělení Jihočeských pivovarů v roce 1991 se rozdělil pouze majetek, ale zapomněla se vyřešit známkoprávní otázka. Tato práva jsou dnes stejná pro oba českobudějovické pivovary.“ V roce 1967 opět nabíraly na síle spory s Američany, a proto kvůli lepší právní ochraně byl Budvar z Jihočeských pivovarů vyčleněn. Zároveň si tehdy oficiálně zaregistroval označení piva Budweiser jako ochrannou známku. V roce 1992 byly zprivatizovány Jihočeské pivovary zahrnující kromě Samsonu ještě třeboňský Regent a Platan Protivín. Tyto dva pivovary však museli majitelé v roce 2000 prodat, aby splatili alespoň část dluhů.
Budějovický měšťanský pivovar, nástupce bývalých Jihočeských pivovarů (JčP) a výrobce Samsonu, nesmí na domácím trhu prodávat a distribuovat pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. Na podnět Budvaru o tom v rámci předběžného opatření rozhodl 19.prosince 2001 Krajský soud v Českých Budějovicích. Svůj verdikt soud zdůvodnil tím, že etiketa Budweiser Bürgerbräu, používaná měšťanským pivovarem, může být přímým spotřebitelem zaměněna s výrobky Budvaru. Předběžné opatření už je platné. „Rozhodnutí je v podstatě obdobné jako v Německu ve stejné věci a vyjadřuje zájmy chráněné zákonem,“ okomentoval úspěch Budvaru jeho ekonomický manažer Petr Jánský. Připomněl, že proti předběžnému opatření je možné odvolání, to ale nemá odkladný účinek, což znamená, že i když se měšťanský pivovar odvolá, do doby jiného rozhodnutí s pivem Budweiser Bürgerbräu do prodeje nesmí. Tento spor mezi dvěma českobudějovickými pivovary, jejichž vedení sedělo ještě před nedávnem na židlích jen pár metrů od sebe, rozhodně není ničím novým. Začátkem roku 2001 se totiž podařilo Budvaru vytlačit tehdejší JčP se známkou Budweiser Bürgerbräu z Německa. Jihočeské pivovary změnily své jméno na Budějovický měšťanský pivovar (BMP), což je český překlad už zmíněného označení a konflikt začal gradovat. 19. července 2001 podal BMP podnět k Úřadu průmyslového vlastnictví ČR na výmaz ochranné známky Budweiser registrované Budvarem a krátce nato atakoval další tři budvarské značky — takzvaný krček s označením Budweiser Budbräu, válečnou značku Budweiser Budvar psanou švabachem a značku Budweiser Bier Budbräu. „Jde nám jen o ochranu vlastních historických práv. Budweiser Bier — Budějovické pivo, jako označení původu, mají rozhodnutím Vrchního soudu právo využívat oba pivovary. Žádáme o výmaz všeobecného přídavného jména Budweiser — budějovický jako ochranné známky. My jsme tu byli o sto let dříve než Budvar a proto tvrdíme, že máme stejné, ne–li větší právo užívat Budweiser jako součást kombinované značky také,“ vysvětloval výpad proti Budvaru generální ředitel BMP Miroslav Leština. Budvar neotálel a jako protiútok napadl měšťanský Budweiser Bürgerbräu. Soud mu dal zatím za pravdu.
Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví zamítl v březnu 2002 žádost BMP na výmaz ochranné známky Budweiser patřící Budvar. Současně odmítl BMP zaregistrovat značku Budweiser Bürgerbräu. Měšťanský pivovar se proti tomu odvolal. Rozhodnutí patentového úřadu předcházel verdikt soudu, který v prosinci 2001 v rámci předběžného opatření zakázal nástupci Jihočeských pivovarů na domácím trhu prodávat a distribuovat pivo pod tímto označením. BMP dosáhl jediného, byť zanedbatelného, úspěchu – výmazu švabachem psané známky, kterou Budvar nepoužíval už od druhé světové války. „Jde o prvoinstanční rozhodnutí, proti němuž je možné se odvolat k Patentovému soudu a následně k Nejvyššímu soudu. Očekáváme, že vedení BMP tento krok učiní,“ sdělil ředitel Budvaru Jiří Boček. Šéf BMP Miroslav Leština potvrdil úmysl odvolat se poté, co obdrží rozhodnutí.
BMP smí na etikety svého piva uvádět označení původu Budweiser Bürgerbräu, tedy česky Budějovický měšťanský var. Samson to ovšem smí na etiketě uvádět pouze malými písmeny, protože jde jen o označení původu, nikoliv oficiální značku výrobku. Vyplynulo to to z rozhodnutí Úřadu pro průmyslové vlastnictví, který tak v březnu 2002 nevyhověl žádosti Budvaru, aby Samsonu používání označení zakázal. Budvar konkurentovi z města neupíral právo na označení původu Budějovické pivo, ale Budějovický měšťanský var se mu už zdá příliš. I přes tento dílčí neúspěch zůstal státní Budvar i nadále držitelem exkluzivní ochranné známky Budweiser Bier. Přesto ředitel měšťanského pivovaru Miroslav Leština považoval verdikt za důležitý pro další budoucnost pivovaru. „Jsme velmi spokojeni s vyjádřením úřadu, že náš pivovar jako uživatel ochranného označení je přímým a bezprostředním dědicem i nositelem starobylých privilegovaných tradic pivovarské výroby v našem městě,“ řekl Leština. Samson už déle lepil na lahve modré etikety, které nesly velký nápis Budweiser Bürgerbräu.
Budvar definitivně porazil Budějovický měšťanský pivovar (Samson) v Německu ve sporu o ceněnou ochrannou značku Budweiser. Německý tribunál zamítl v květnu 2002 odvolání Samsonu a potvrdil, že Samson nesmí prodávat pivo označené Budweiser Bürgerbräu. Na jedné straně Budvar jako vítěz, které bere vše. Na straně druhé Budějovický měšťanský pivovar (Samson) jako poražený, už bez jakékoliv šance na opravu. Takový byl výsledek rozhodující bitvy v Německu mezi dvěma konkurenčními pivovary z Českých Budějovic o ceněnou ochrannou značku Budweiser. Německý spolkový tribunál zamítl odvolání Samsonu, a definitivně tak potvrdil rozhodnutí soudu v Kolíně nad Rýnem. Ten v březnu 2001 zakázal Samsonu prodávat pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. „Vzhledem k tomu, že Německo je naším klíčovým exportním trhem a patří nám tam třetí místo mezi importovanými pivy, jde z obchodního hlediska o velmi významné vítězství,“ řekl šéf Budvaru Jiří Boček. Ředitel měšťanského pivovaru Miroslav Leština odmítl reagovat s tím, že verdikt soudu ještě nemá v rukou. Budvar, jenž je stále národním podnikem, tak získal výsostné postavení na německém pivním trhu – jako jediný tam smí prodávat pivo označené Budweiser. Jeho americký konkurent tam působí pod názvem Anheuser-Busch B. Poté, co Samson neuspěl s modrou etiketou Budweiser Bürgerbräu v Německu, vrhnul třináctistupňové pivo na tuzemský trh.
Krajský soud v Českých Budějovicích počátkem října 2003 zamítl návrh na výmaz n.p.Bud.Budvar z obchodního rejstříku. Podle ředitele Budvaru měla kauza podpořit urychlenou privatizaci pivovaru. Návrh na výmaz z rejstříku podal Budějovický měšťanský pivovar, který je pokračovatelem Jihočeských pivovarů. Ten současně podal i návrh na zrušení a likvidaci Budvaru v případě, že ve sporu uspěje. Měšťanský pivovar postavil svůj návrh na argumentaci, že se zrušením někdejšího hospodářského zákoníku automaticky zanikl i národní podnik Budějovický Budvar. Ten proto neměl být „zápisuschopný“ do nového obchodního rejstříku. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka měl návrh měšťanského pivovaru otevřít debatu o nejistém právním postavení podniku, a tím podpořit jeho urychlenou privatizaci. „Nedivil bych se, kdyby do ní byl zapojen i měšťanský pivovar, pro něhož by takový krok představoval vítaný způsob řešení jeho vlastních problémů,“ řekl v reakci na výrok soudu šéf Budvaru.
Jihokorejský Vrchní soud potvrdil v lednu 2004 právo Budvaru na užívání ochranné známky Budějovický Budvar a obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. s odůvodněním, že nejsou zaměnitelné s ochrannými známkami Budweiser a Bud americké společnosti Anheuser-Busch. Soulský Vrchní soud zdůvodnil své rozhodnutí tím, že naše právo na obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. i ochrannou známku Budějovický Budvar nijak nezasahuje do práv společnosti Anheuser-Busch, sdělil ředitel národního podniku Jiří Boček a dodal: Další rozvoj obchodních aktivit nyní můžeme opřít o právní jistotu garantovanou tímto rozsudkem. V roce 1996 podal Budějovický Budvar, n. p., přihlášku k Patentovému úřadu v Soulu k registraci ochranné známky Budějovický Budvar. V roce 1999 podal Anheuser-Busch u korejského Úřadu průmyslového vlastnictví návrh na výmaz ochranných známek Budějovický Budvar z důvodu jejich zaměnitelnosti s jeho registrovanými ochrannými známkami Budweiser a Bud. Tomuto návrhu však Úřad nevyhověl a v roce 2000 ochranné známky Budějovickému Budvaru, n. p., zaregistroval. Společnost Anheuser-Busch proto podala odvolání k Patentovému soudu, který rozhodl v srpnu 2001, že obchodní známka Budějovický Budvar není zaměnitelná s ochrannými známkami společnosti Anheuser-Busch, čímž potvrdil rozhodnutí korejského Úřadu průmyslového vlastnictví v první i druhé instanci. Anheuser-Busch podal v roce 2001 žalobu u civilního soudu na zákaz užívání těchto známek a na zákaz užívání mezinárodního obchodního jména Budweiser Budvar N.C. Opět neuspěl a proti tomuto rozhodnutí se odvolal právě k soulskému Vrchnímu soudu. Anheuser-Busch může proti rozsudku Vrchního soudu podat ještě dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolání může být podáno pouze z důvodu porušení ústavních práv, respektive podstatného porušení zákonných předpisů. Nepředpokládáme, že by se k tomuto řešení Anheuser-Busch uchýlil, sdělil dále Boček. Národní podnik Budvar je blízko k tomu, aby grafická ochranná známka „Budějovický Budvar“ byla uznána pro všechny země Evropské unie. Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu EU totiž zamítl v prosinci 2003 odvolání americké společnosti Anheuser-Busch, která chtěla registraci ochranných známek českého pivovaru pro území unie zamezit. Anheuser-Busch argumentoval tím, že jeho ochranná známka Bud je zaměnitelná s českými známkami. Jak ale oznámil Budvar, druhá odvolací rada úřadu tyto námitky nepřijala.
AB vyhrál spor s firmou Budějovický Budvar o používání značky Bud v Tádžikistánu. Budvaru úřad na ochranu obchodních známek v Tádžikistánu používání známky Bud zakázal, uvedl 19.ledna 2004 Anheuser-Busch prostřednictvím služby PRNewswire. Prezident a výkonný ředitel amerického pivovaru Stephem J. Burrows rozhodnutí tádžického úřadu uvítal: „Díky tomuto rozhodnutí má nyní Anheuser-Busch právo používat známku Bud prakticky ve všech zemích, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu,“ uvedl Burrows v tiskovém prohlášení. Podle zástupců Budějovického Budvaru však není rozhodnutí patentového úřadu konečné a pivovar zvažuje další právní kroky. Už v květnu 2003 tádžický odvolací úřad vyhověl námitkám, které Budvar vznesl proti registraci ochranné známky Bud společnosti Anheuser-Busch. „Českobudějovický pivovar v Tádžikistánu vlastní exkluzivní práva k ochranné známce Budweiser, což je pro jeho obchodní aktivity v tomto teritoriu stěžejní,“ řekla Nikola Dřevínková z agentury Exmise, která Budvar mediálně zastupuje.
Budvar mohl v Japonsku i nadále používat ochrannou známku Budějovický Budvar a označení Budweiser. Nejvyšší soud v Japonsku totiž zamítl v lednu 2004 dovolání americké společnosti AB. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka se americká firma proti tomuto verdiktu nemůže odvolat. Budvar tak potvrdil své dílčí vítězství z léta 2003, kdy nároky AB odmítl japonský vrchní soud. Přestože objem vývozu do Japonska zatím nebyl velký, měl tento trh velký potenciál a mohl by se v Asii stát klíčovým. Českobudějovický pivovar v roce 2003 uspěl ve známkoprávních sporech s AB například v Jižní Koreji, Litvě, Finsku a částečně i ve Španělsku. Úspěchem bylo rovněž potvrzení platnosti bilaterální dohody mezi ČR a Rakouskem o ochraně zeměpisných označení. Soudní spor o ochrannou známku Budějovický Budvar a označení obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. začal v Japonsku v roce 2000. AB se snažil zabránit prodeji originálního budějovického ležáku na japonském trhu. O právu Budvaru používat ochrannou známku a obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. rozhodl v roce 2002 soud první instance. Poté, co se AB odvolal, potvrdil rozhodnutí také vrchní soud.
Českobudějovický krajský soud zakázal v únoru 2004 BMP používat označení Budweiser Bürgerbräu jako značky piva. Soud vyhověl žalobě Budvaru, podle níž značka vzbuzovala dojem, že pivo je jeho výrobek. „Budějovický měšťanský pivovar nesmí toto označení užívat,“ uvedl mluvčí Budvaru Martin Doležal. Budvar tvrzení o záměně doložil u soudu průzkumem mezi spotřebiteli, podle kterého se polovina z dotázaných domnívá, že pod touto značkou se skrývá budvarské pivo. Rozhodnutí soudu nenabylo právní moci. Předcházelo mu předběžné opatření v roce 2003 na žádost Budvaru. Šéf BMP pokládal spor za uzavřený. „Soud jen potvrdil skutečnost existující více než dva roky. Vyhověli jsme tehdy předběžnému opatření a od té doby používáme novou chráněnou značku B.B. originál světlý ležák s označením původu Budweiser Bürgerbräu,“ uvedl Miroslav Leština.

Dva budějovické pivovary se praly na počátku roku 2004 o ochranné známky. A to hned v několika zemích. Většímu a ekonomicky silnějšímu Budvaru se totiž nelíbilo, že BMP se snažil prodávat své pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. Oba pivovary směly shodně používat takzvané označení původu Budweiser Bier – Budějovické pivo a také je využívaly. Problém nastal u ochranných známek, kde si právo na Budweiser nárokoval Budvar. O sto let starší BMP ale jeho požadavky nehodlal akceptovat. Dva výrobci piva vzdálení od sebe přes město vzdušnou čarou nějaké tři kilometry se už utkali před soudy v Německu, Rakousku, Chorvatsku a Řecku. Z Německa se Budvaru podařilo BMP se značkou Budweiser Bürgerbräu vytlačit a v lednu 2004 uspěl i v Chorvatsku, kde záhřebský obchodní soud nedávno shledal jednání BMP „nekalosoutěžním a porušujícím práva Budvaru“. Vydal proto předběžné opatření, kterým zakázal výhradnímu distributorovi BMP na chorvatský trh dovážet, distribuovat, prodávat a propagovat pivní produkty označené značkou Budweiser Bürgerbräu. Ve svém odůvodnění uvedl, že BMP užíval označení Budweiser Bürgerbräu způsobem, který neplní funkci označení původu, ale značky výrobku, to znamená ochranné známky. „Budvar hájí své obchodní postavení a zájmy proti všem formám parazitování na dobré pověsti značky Budweiser. Záhřebský soud dal plně za pravdu našim argumentům a vydal příkaz ke konfiskaci pivních produktů označených značkou Budweiser Bürgerbräu uskladněných ve veřejných skladech a ke stažení tohoto zboží z trhu,“ řekl v lednu 2004 ředitel Budvaru Jiří Boček. Ředitel BMP Miroslav Leština byl ovšem přesvědčen, že používáním značky Budweiser nejsou práva Budvaru dotčena. Své argumenty přitom opíral o verdikty soudů v Rakousku a Řecku. „Krátce po rozhodnutí Obchodního soudu ve Vídni, kterým byla zamítnuta žaloba Budvaru proti BMP, rozhodl o zamítnutí obdobné žaloby i řecký soud první instance v Athénách,“ uvedl Leština a poznamenal, že v obou případech soudy dospěly k závěru, že označení Budweiser je označením zeměpisného původu piva z Českých Budějovic a jako takové je BMP, jako nejstarší budějovický pivovar, užíval oprávněně. „Označení Budweiser je tak podle rakouského i řeckého soudu užíváno BMP oprávněně a jeho užívání BMP je v souladu s právem,“ konstatoval Leština. Jeho prohlášení však „zvedlo ze židle“ právní zástupkyni Budvaru Helenu Lejtnarovou. „Aktuální soudní rozhodnutí v Řecku není rozhodnutím pravomocným. Zároveň se nejedná o žalobu, týkající se užívání označení Budweiser Bürgerbräu jako označení původu, ale o užívání Budweiser Bürgerbräu jako ochranné známky. Proti významným nepřesnostem v prohlášení BMP se ostře ohrazujeme,“ zdůraznila Lejtnarová.
Jihokorejský Nejvyšší soud uznal v květnu 2004 právo Budvaru na užívání ochranné známky Budějovický Budvar a obchodní firmy Budweiser Budvar N.C. v zemi. Podle něj nejsou zaměnitelné s ochrannými známkami Budweiser a Bud společnosti Anheuser-Busch . Definitivně tak zamítl žalobu firmy AB kvůli nekalé soutěži.
Budvar vyhrál ve Finsku známkoprávní spor o používání značky Budweiser. Generální advokát Evropského soudního dvora Antonio Tizzano doporučil v červnu 2004, aby značky Budweiser a Bud v severské zemi z historických důvodů používal Budvar, a nikoli jeho rival, americký pivovar Anheuser-Busch. Soudní dvůr EU většinou v takových případech dá na stanovisko generálního advokáta. Budvar by tak měl mít ve Finsku volnou cestu.
Budvar v červenci 2004 neuspěl u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie se snahou o zablokování registrace známky Bud amerického pivovaru Anheuser Busch v Evropě. Podle informací amerického producenta piva rozhodl úřad tři ze čtyř známkoprávních sporů ve prospěch AB. „Tento výsledek představuje důležitý precedens pro naše další soudní spory, ve kterých nám jde o ochranu našich známek Budweiser a Bud v Evropě,“ komentoval rozhodnutí úřadu prezident a generální ředitel Anheuser-Busch International Steve Burrows.
Světová obchodní organizace (WTO) ve svém předběžném nálezu odmítla v listopadu 2004 způsob, jímž chtěla EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. Verdikt WTO ovlivnil ochranu i nároky Budvaru na zeměpisnou ochranu jeho značek piva. Rozhodčí výbor WTO sice vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná označení původu. To podle pozorovatelů znamenalo, že Anheuser nemůže Budvaru zakázat používání jeho značek Budvar a Bud, soupeřících s americkou registrovanou známkou Budweiser. Na druhé straně rozhodnutí odpíralo Budvaru právo pokoušet se uplatnit ve světě kontrolu nad názvem Budweiser. Panel WTO rozhodl, že geografické označení nemůže být uplatňováno na překlady do jiných jazyků. „Předběžný nález WTO se nedotkne ochrany udělené zeměpisnému označení Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU. V žádném případě také nebude mít vliv na naše registrované ochranné známky kdekoliv ve světě,“ reagoval generální ředitel Budvaru Jiří Boček.
Ochranná známka Budweiser, o niž se už bezmála sto let přou takřka po celém světě Budvar s AB, se dostala až před Evropský soud pro lidská práva. Výjimečný a v historii justice ojedinělý krok udělal 11.ledna 2005 Anheuser-Busch, který k této respektované soudní instanci přišel se stížností na porušování lidských práv. Americká firma se zde snažila dokázat, že portugalské orgány porušily její právo na „klidné užívání vlastnictví“ tím, že v roce 2001 prohlásily registraci její americké značky za neplatnou. V Portugalsku tehdy po pěti letech soudních pří Nejvyšší soud ochrannou známku Budweiser firmě AB odepřel a definitivně ji přiřkl Budvaru. Soud své rozhodnutí opřel o bilaterální portugalsko-českou dohodu o ochraně zeměpisného označení.
Bruselský Obchodní soud potvrdil v lednu 2005 právo Budvaru užívat ochranné známky Budweiser Budvar, Budvar, Budweiser a Budiwoyz v zemích Beneluxu, tedy v Belgii, Nizozemí a Lucembursku. „Celých 25 let se americký AB snažil o výmaz našich obchodních známek z registru ochranných známek zemí Beneluxu. Velmi vítáme, že bruselský Obchodní soud nevyhověl jejich žalobě a potvrdil naše práva k těmto ochranným známkám. Právní jistota tak přispěje k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na těchto trzích,“ uvedl ředitel Budvaru Jiří Boček.
Kambodžský nejvyšší soud rozhodl v dubnu 2005 ve prospěch Budvaru ve sporu s americkou společností AB o registraci ochranných známek na kambodžském trhu. Budvar výsledek sporu oznámil 20.4.2005. „Rozhodnutí kambodžského nejvyššího soudu jsme pochopitelně přivítali, protože se tak upevní naše známkoprávní pozice na tamním trhu,“ uvedl ředitel Jiří Boček. Český výrobce piva vedl spor s firmou AB v Kambodži už od roku 2000, kdy soud první instance rozhodl na návrh amerického žalobce o výmazu zaregistrovaných ochranných známek Budvaru. Odvolací soud poté v roce 2002 rozhodl ve prospěch české strany a nařídil kambodžskému Ministerstvu obchodu ochranné známky Budvaru opět zaregistrovat. Americká strana následně podala dovolání k nejvyššímu soudu, který potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.
Ochrannou známku Budweiser směl jako jediný pivovar v Česku užívat Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl BMP. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května 2005. Nelze se již proti němu odvolat,“ uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasil, ale respektoval ho. BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. „BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů,“ uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena. „Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem,“ podotkl Leština. BMP podle něj analyzoval možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. „Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004,“ dodal. Budvar již koncem roku 2004 jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný. „Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru,“ řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjely od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávali názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti.
Americký pivovar AB v Maďarsku vyhrál vleklý známkoprávní spor s Budvarem. Ten musel na příkaz soudu přestat v Maďarsku používat obchodní známky Bud, Budweiser Budvar a Budweiser Bier-Budvar. Budvar se u názvů odvolával na registraci o označení původu, která definuje původ zboží podle místa výroby a dalších specifických vazeb na lokalitu. Soud ale rozhodl, že název Bud se nevztahuje k městu České Budějovice, jak se Budvar snažil prokázat. „Pro Anheuser-Busch je to další významné soudní rozhodnutí, které nás utvrzuje v odhodlání chránit naše věhlasné obchodní známky po celém světě,“ řekl k rozhodnutí soudu prezident a výkonný ředitel společnosti Anheuser-Busch International Stephen J. Burrows. Ačkoliv městský soud v Budapešti neuznal Budvaru některé obchodní známky s označením původu, vedení pivovaru po rozboru verdiktu tvrdilo, že ze sporu vyšlo jako vítěz. Odvolací soud přitom dal za pravdu maďarskému patentovému úřadu. Ten už dříve rozhodl, že chráněným označením původu je pouze Budějovické pivo a Českobudějovické pivo včetně překladů. „V platnosti zůstávají všechny ochranné známky. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné naše obchodní aktivity v Maďarsku,“ uvedl v červenci 2005 manažer střediska pro styk s veřejností Budvaru Petr Samec. Budvar si rozsudek vykládal tak, že soud pouze potvrdil neplatnost některých označení původu piva, ale v žádném případě to neznamenalo, že by tím dával společnosti AB právo k užívání jeho ochranných známek v Maďarsku.
Budvar vybojoval významnou bitvu v téměř šestiletém sporu s americkou společností AB o registraci značky Budvar v Číně. Komise Státního úřadu pro průmysl a obchod v Číně totiž vydala souhlas pro zaregistrování známky Budvar pro tamní trh, a tím česko-americký svár víceméně ukončila. Zda ale jihočeský pivovar vyhrál celou válku, zatím úplně jasné nebylo. „Čínský souhlas lze považovat za výrazný úspěch, ovšem toto rozhodnutí není konečné, do třiceti dnů se proti němu může Anheuser Busch odvolat,“ uvedl v červenci 2005 mluvčí Budvaru Petr Samec.
BMP po více než padesáti letech mohl svůj světlý ležák opět označovat ochrannou známkou B.B. Budweiser Bürgerbräu. Umožnil to Úřad průmyslového vlastnictví, který mu koncem listopadu 2005 tuto více než stoletou ochrannou známku zaregistroval. Pivovar to oznámil 16.prosince 2005 po doručení písemného vyrozumění. Jeho ředitel Miroslav Leština rozhodnutí označil za průlomové, protože všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na národní podnik Budějovický Budvar. „Věřím, že to posílí naši obchodní pozici. I když je známka registrovaná jen pro Česko, v zahraničí nám může pomoci v soudních sporech, které v některých zemích z podobných důvodů vedeme jak s Budvarem, tak americkým pivovarem Anheuser-Busch,“ uvedl. Název Budweiser Bürgerbräu (Budějovický měšťanský var) pivovar v nedávné minulosti několikrát na lahvích i reklamních předmětech používal. Na návrh Budvaru mu to soud vydáním předběžného opatření vždy zakázal. „Teď z Budweiser Bürgerbräu uděláme naši hlavní značku,“ plánoval Leština.
Vytrvalý spor dvou českobudějovických pivovarů, kdo vyrábí to pravé budějovické pivo symbolizované značkou Budweiser, pokračoval i v roce 2006. Tentokrát uspěl Budějovický měšťanský pivovar -Úřad průmyslového vlastnictví mu zaregistroval známku B. B. Budweiser Bürgerbräu. Pro příznivce obou pivovarů se nic neměnilo, označení piva zůstalo stejné. Ale BMP chystal širší využití této značky, která se objevovalo na etiketách jeho ležáku. „Připravujeme nealkoholické pivo a další řady výrobků, kde chceme tuto značku využít,“ uvedl generální ředitel BMP Miroslav Leština. Doplnil, že pivovar se tak vracel k historickému označení, které mu bylo upíráno. „Jako nejstarší pivovar v Českých Budějovicích se můžeme vrátit ke svému tradičnímu označení piva, které náš pivovar užíval dávno předtím, než vznikl Budvar, ale které mu bylo odpíráno, že všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na Budvar,“ dodal Leština. Budvar to ovšem viděl jinak. Jeho právníci studovali podklady a pak teprve se rozhodnou, zda se obrátí na soud, aby měšťanskému pivovaru užívání značky zakázal. „Měšťanský pivovar nesmí v ČR používat tuto značku. Toto slovní spojení se na jeho výrobcích může objevit pouze jako doplněk k názvu značky piva jako zeměpisné označení, tedy jako údaj o původu zboží, který značku piva doplňuje,“ vysvětlila právnička Budvaru Helena Lejtnarová. Podobný spor řešily pivovary už v minulosti, kdy naopak měšťanský pivovar u soudu zpochybňoval, zda Budvar může používat značku Budweiser. Soud však v červnu 2005 vyhověl Budvaru a známku mu ponechal.
Budvar na konci roku 2005 konečně porazil v desetiletém soudním sporu americký pivovar. AB kapituloval ve Finsku a Budvar tam konečně mohl začít používat svou ochranou známku. Proti rozsudku se nešlo odvolat a AB musel navíc zaplatit Budvaru všechny vynaložené soudní výlohy, což podle mluvčího Budvaru Petr Samce byla velice zajímavá částka. „Z obchodního hlediska je pro nás toto rozhodnutí významným úspěchem. Přispěje k právní jistotě a povede k dalšímu zvýšení našeho exportu. Finsko se v krátké době může stát jedním z deseti našich největších exportních trhů“, dodal ředitel Budvaru Jiří Boček. Do Finska se Budvar vyvážel od roku 1994. V roce 2005 se prodej piva ve Finsku zvýšil o 30 %, navíc se začal exportovat i černý ležák. Postupná vítězství se rýsovaly ve Švýcarsku nebo Řecku, slast vítězství ochutnal v Portugalsku, Lotyšsku, Bulharsku, zemích Beneluxu, Maďarsku nebo Kambodži.
Odvolací soud ve Stockholmu potvrdil 16.ledna 2006 dřívější rozhodnutí obvodního soudu. Budějovický Budvar, n. p. byl tak nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Americký koncern AB žalobou podanou v roce 1999 požadoval, aby bylo Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle odvolacího soudu nebylo používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy a český pivovar tak mohl i nadále používat k označování svého piva ochrannou známku „Budějovický Budvar“. Rozhodnutí dosud nebylo konečné a obě strany mohly ještě podat dovolání k nejvyššímu soudu. „Vzhledem k tomu, že naše výrobky vyvážíme do Švédska nepřetržitě již od roku 1981, považujeme rozhodnutí odvolacího soudu v této věci za správné a pro nás vysoce pozitivní. Přesto ještě prostudujeme část rozhodnutí, která nám zakazuje používat slova „Budweis“ a „Budweiser“ a zvážíme případné opravné kroky,“ řekla právnička Budvaru Mgr. Helena Lejtnarová. Petr Samec, PR manažer k tomu dodal: „Průběžný výsledek sporu navazuje na naše nedávné vítězství ve Finsku. Umožní nám ještě více stabilizovat obchodní vztahy a pokračovat v rostoucích prodejích našeho piva na švédském trhu.“ V roce 2005 se export Budvaru do Švédska meziročně zvýšil o 10 %.
BMP neuspěl u Městského soudu v Praze. Soud v lednu 2006 zamítl správní žalobu, kterou BMP podal proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z 8.1.2003 s cílem dosáhnout výmazu ochranné známky „Budweiser Bier Budbräu“ z rejstříku ochranných známek. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z roku 2003 bylo rozsudkem potvrzeno a ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“, jejímž majitelem je Budějovický Budvar, n.p., zůstala i nadále v platnosti. BMP se žalobou pokoušel dosáhnout výmazu ochranné známky č. 113067 „Budweiser Bier Budbräu“, kterou vlastní Budějovický Budvar, n.p., z rejstříku ochranných známek. Městský soud v Praze správní žalobu BMP proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl a potvrdil předchozí rozhodnutí tohoto úřadu z 8.1. 2003. Ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“ tak i nadále zůstane zapsána v rejstříku ochranných známek. „Soud odmítl všechny argumenty BMP, nebo je označil za irelevantní a naopak uznal, že námi předložené důkazy jsou ve všech bodech průkazné“, komentovala rozhodnutí soudu Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budvaru. Nešlo o první pokus ze strany BMP vymazat ochranné známky, jejichž majitelem byl Budvar, nebo dokonce zpochybnit samotnou právní existenci národního podniku Budějovický Budvar. V roce 2005 například soud definitivně rozhodl ve prospěch Budvaru v podobném sporu. Soud tehdy zamítl jako neodůvodněnou žalobu BMP a potvrdil, že Budějovický Budvar, n.p. jako jediný může označovat své výrobky ochrannou známkou „Budweiser“. Koncem roku 2004 zamítl v konečném odvolacím řízení Vrchní soud v Praze požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru, n.p. z obchodního rejstříku. „Všechny snahy BMP soudně napadat platnost našich ochranných známek nebo naši právní subjektivitu vnímáme jako spekulativní a účelové. Jejich cílem je kromě získání přímého obchodního prospěchu také dlouhodobá snaha o budování pozice BMP jako jednoho ze subjektů, které nebude možné vynechat ze hry při případné privatizaci“, řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru.
V červnu 2006 se chystalo v Německu fotbalové mistrovství světa, jeden z jeho hlavních sponzorů, americký pivovar Anheuser-Busch, při něm nemohl nasadit svou hlavní značku Budweiser. V Německu na ni totiž měl již od šedesátých let exkluzivitu Budvar. Američané sice český podnik požádali o propůjčení ochranné známky, ale neuspěli. „Zamítli jsme to. Nechceme oslabovat konečná soudní rozhodnutí, která nám známku v zemi definitivně přiřkla už v šedesátých letech,“ řekl v únoru 2006 Jiří Boček. Německo bylo pro Budvar nejúspěšnějším zahraničním trhem, v posledních letech na něm prodávalo zhruba dvě stě tisíc hektolitrů ležáku pod značkou Budweiser Budvar. Americký pivovar při fotbalovém šampionátu nasadil jen značku Anheuser-Busch Bud. „To bude naše jediná značka k dostání na mistrovství světa,“ potvrdil Tony Ponturo, viceprezident pro sportovní marketing Anheuser-Busch. Věřil, že neúspěch jednání s Budvarem jeho firmu nepoškodí. „Jde o nejsledovanější sportovní akci roku, a to je skvělá příležitost, jak můžeme získat milióny dospělých konzumentů piva,“ tvrdil Ponturo. AB byl jedním z patnácti oficiálních partnerů mistrovství světa už od roku 1986. To mu umožňovalo používat oficiální značku šampionátu a exkluzivně čepovat pivo na stadiónech a v jejich nejbližším okolí. Ve velké části německých restaurací se ale bude točit budějovické pivo. Například v Berlíně ho prodávalo i lahůdkářství prestižního obchodního domu KaDeWe. Podle Manfreda Krolla z berlínského velkoobchodu Kamphenkel, který měl Budvar také v nabídce, udělal český pivovar dobře, že se s Američany nedohodl: „Je to pivní specialita. Proto je i mnoho restaurací, které ho zde čepují.“
AB se v březnu 2006 odvolal k soudu ve Štrasburku v reakci na rozhodnutí nejvyššího portugalského soudu z roku 2001. AB se o právo používat tuto známku přel s českým Budvarem. V něm soud uvedl, že český pivovar má právo známku Budweiser v Portugalsku používat na základě smlouvy o ochraně původu, která byla uzavřena mezi ČR a Portugalskem v roce 1986. Rozhodnutí bylo podle AB v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech, která jednotlivcům i firmám zaručuje ochranu majetku. Soud pro lidská práva nicméně už v říjnu 2005 rozhodl proti AB. Soud uvedl, že právo pivovaru na klidné užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože pivovar neměl ochrannou známku Budweiser v Portugalsku nikdy zaregistrovanou. AB se odvolal k nejvyšší komoře soudu, která se skládala ze 17 evropských soudců. Mluvčí Budvaru Petr Samec řekl, že pivovar se sporu přímo neúčastní, proto jej nemůže ani komentovat. „Soudní spor probíhá mezi firmou AB a Portugalskem. Budvar není stranou tohoto řízení u Evropského soudu pro lidská práva a nemůže do něj bezprostředně zasahovat,“ uvedl mluvčí. AB si žádost o registraci ochranné známky Budweiser v Portugalsku poprvé podal v roce 1981. Portugalské soudy nejprve v právním sporu s Budvarem přiznaly právo k používání této známky AB, ale později vyhověly Budvaru, který se odvolal. Spor se v červnu 2001 dostal do Štrasburku.
V předvelikonočním týdnu roku 2006 bylo dosaženo smírného ujednání ve známkoprávním sporu mezi Budvarem a Anheuser–Busch na Kypru. Spor byl vyvolán v roce 2000. Americký výrobce podal žalobu, ve které požadoval zákaz importu, distribuce a propagace všech výrobků, které ve svém označení v jakékoliv podobě obsahují slova jako „Budějovický“, „Budweiser“ nebo „Budvar“. Součástí žaloby byly i požadavky na okamžitou likvidaci již dovezeného zboží, náhrada údajných finančních ztrát, odškodnění a úhrada nákladů soudního řízení. Dosažená dohoda umožnila Budvaru legální pokračování v prodeji piva na Kypru pod označením „Budějovický Budvar“ a podle přesně vymezených pravidel i používání obchodního jména „Budweiser Budvar, National Corporation“ na etiketách. Strany se dále dohodly, že nebudou navzájem požadovat náhradu škod a každá strana si ponese své náklady na právní zastoupení v tomto soudním sporu. V kontextu dlouholetých známkoprávních sporů mezi oběma pivovary šlo o první případ řešení sporů smírem. „Dosažení smíru na Kypru vítáme a považujeme toto řešení za oboustranně výhodný kompromis“ řekla k tomu Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budvaru. „Ukončení sporu nám umožňuje zahájit standardní obchodování v této zemi, aniž by nám, našemu importérovi nebo dalším subjektům v distribučním řetězci hrozilo jakékoliv právní nebezpečí. Výsledkem by měl být růst prodeje na Kypru,“ komentoval vývoj situace Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budvaru. „Naše pivo mělo na Kypru vždy své zákazníky. Jezdí tam mnoho turistů z Německa, Velké Británie a Ruska, tedy ze zemí, ve kterých máme velmi dobrou pozici,“ doplnil Robert Chrt. Budvar vyvážel pivo na Kypr od poloviny devadesátých let, a to v omezeném objemu v důsledku probíhajícího soudního sporu.
Americká společnost Anheuser-Busch mohla v Maďarsku prodávat své pivo značky Budweiser a vstoupit zde tak do konkurenčního boje s Budvarem. Dne 24.května 2006 to potvrdil maďarský odvolací soud s tím, že český výrobce neměl na značku Budweiser exkluzivní právo.
Švédský Nejvyšší soud v květnu 2006 rozhodl, že nebude projednávat dovolání Budvaru, které bylo podáno proti rozhodnutí Odvolacího soudu ve Stockholmu ze dne 16. ledna 2006. Tím byl definitivně ukončen spor, zahájený žalobou americké firmy na český pivovar v roce 1999. Americký koncern původně požadoval, aby bylo Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle švédských soudů nebylo používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy. „Výsledek budeme samozřejmě respektovat. Ukončení sporu vítáme, protože z praktického pohledu nijak neomezuje naše současné obchodní aktivity, ale naopak stabilizuje naší obchodní pozici. Už minimálně od roku 1999 používáme pro naše pivo ve Švédsku označení „Budějovický Budvar“ a je pro nás pozitivní, že to tak bude i v budoucnosti,“ řekl Petr Samec, manažer Budvaru. I právo na označení „Budějovický Budvar“ bylo totiž původní žalobou napadeno a ohroženo. „Loňský vývoz do Švédska jsme meziročně zvýšili o 10% a tento trend v prvním čtvrtletí 2006 pokračuje,“ dodal Petr Samec.
Budvar mohl s konečnou platností ve Španělsku využívat na svých výrobcích označení „Budějovický Budvar“. Registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ jihočeskému pivovaru definitivně potvrdil španělský nejvyšší soud, když v květnu 2006 zamítl odvolání společnosti AB proti předchozímu shodnému rozhodnutí Vrchního soudu v Madridu. Vrchní soud rozhodl už v roce 2003 ve věci registrace ochranných známek „Budějovický Budvar“ ve prospěch českého výrobce. „Přestože je pro nás Španělsko dosud malým trhem, který nepatří mezi 10 našich nejdůležitějších vývozních zemí, očekáváme, že konečné rozhodnutí nejvyššího soudu pomůže rozvoji našich obchodních aktivit. Především jsme získali definitivní právní jistotu, která podstatně snižuje rizika při našich investicích do marketingu a podpory značky „Budějovický Budvar“ ve Španělsku,“ komentoval rozhodnutí soudu Petr Samec, PR manažer Budvaru. Budějovický Budvar, n.p. vyvážel do Španělska v posledních letech více než 4 000 hl světlého ležáku ročně. V roce 2005 činil meziroční nárůst vývozu 4%. Známkoprávní spor ve Španělsku měl počátek v roce 1997, kdy Budvar podal u místního patentového úřadu přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“. Patentový úřad kvůli námitkám americké společnosti ve druhé instanci odmítl jihočeskému pivovaru ochranné zámky zaregistrovat. Americká strana argumentovala potenciální možností záměny ochranné známky „Budějovický Budvar“ s jejich platnými ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“. Budvar podal proti závěru patentového úřadu již v roce 1999 správní žalobu k Vrchnímu soudu v Madridu, který v roce 2003 rozhodnutí španělského patentového úřadu zamítl a ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaregistroval. Anheuser-Busch se proti tomu odvolal k nevyššímu soudu, ale ten verdikt vrchního soudu v květnu 2006 s konečnou platností potvrdil. Rozhodnutí bylo konečné a nešlo se proti němu odvolat.
Budvar smí používat jako ochrannou známku znak města Českých Budějovic se dvěma rytíři se štítem. Rozhodl o tom v červnu 2006 Vrchní soud v Praze, poté co verdikt českobudějovického krajského soudu napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budvar užívá znak na etiketách svého piva. BMP žalobu odůvodňoval tím, že známku vlastní od roku 1938. Argumentoval, že od dubna 1949 převzal „rytíře“ jako nástupce národního podniku Jihočeské pivovary. Převod známky z národního podniku na Budvar v červnu 1969, který schválil i patentový úřad, tak byl podle BMP neplatný. Vrchní soud se však přiklonil k rozhodnutí krajského soudu. Ten poukázal na výměr ministerstva potravinářského průmyslu z prosince 1966, jímž byl založen Budějovický Budvar, národní podnik. Podle výměru patří Budvaru majetek a práva bývalého Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích (ČAP), znárodněného v roce 1946 a později začleněného do Jihočeských pivovarů. Budvaru náleží i majetek, který ČAP získal v době, kdy byl samostatně spravován pod Jihočeskými pivovary. Výměr výslovně zmiňuje nabytí i známkových práv.
Evropská unie podpořila nárok americké pivovarnické skupiny AB na značku Bud. Pro firmu, která to dne 26.6.2006 oznámila, to znamená vítězství nad Budvarem v bitvě o ochrannou známku Bud v Evropě. Rozhodnutí bylo ale dílčím krokem v rozsáhlé právní bitvě, kterou Budvar a AB vedly u několika evropských soudů. Rozhodnutí vydal odvolací výbor Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu EU. Úřad rozhodl, že si americká firma může v Evropě zaregistrovat jako svoji obchodní známku Bud. Rozhodnutí ještě podléhá odvolání.
Pekingský soud (1’st Intermediary People’s Court in Beijing) vydal v červenci 2006 významné rozhodnutí ve prospěch pivovaru. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby společnosti AB proti čínské Známkové a rozhodčí komisi (TRAB – China Trademark and Adjudication Board) a tím potvrdil její rozhodnutí z roku 2005, které registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně povolilo. Podle soudu nebyly ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaměnitelné s ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“, které v Číně vlastnila americká firma. „Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec, PR manažer Budvaru. V roce 2006 Budvar do Číny nevyvážel právě z důvodů nedořešené registrace. Čínský trh byl přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Spor v Číně trval devět let. Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se AB odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítl a povolil registraci známek Budvaru. AB následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit jeho rozhodnutí.
Úřad průmyslového vlastnictví ČR (dále jen ÚPV) změnil v září 2006 své prvoinstanční rozhodnutí ohledně pěti ochranných známek, které obsahovaly slovo „Budweiser“. Zamítl tak námitky Budvaru proti registraci těchto ochranných známek, o které požádal Budějovický měšťanský pivovar a.s. (dále jen BMP). ÚPV byl přesvědčen o tom, že spotřebitelé budou jako značku výrobků vnímat pouze písmena „B.B.“, případně „B.B.B“ či „B.B.B.B.“ a použitím slova „Budweiser“ při označování výrobků BMP nebudou narušena zákonem chráněná práva pivovaru Budějovický Budvar. „Změna rozhodnutí ÚPV nás překvapila, zvláště když v první instanci byly naše námitky proti registraci těchto ochranných známek přijaty,“ řekl k rozhodnutí Petr Samec, PR manažer Budvaru. „S odůvodněním rozhodnutí ÚPV nesouhlasíme. Z průzkumů trhu víme, že spotřebitelé jsou klamáni a považují výrobky BMP za produkty našeho pivovaru,“ dodal Samec. Z průzkumů trhu vyplynulo, že použití písmen „B.B.“ není pro běžné české spotřebitele dostatečným rozlišovacím prvkem. Zákazníci na etiketách především vnímají slovo „Budweiser“, které bylo dlouhodobě a tradičně spojeno s pivovarem Budvar. Slovo „Budweiser“ bylo navíc platnou ochrannou známkou Budvaru již od počátku minulého století. Chování BMP bylo možné označit za parazitování na platných ochranných známkách Budvaru. Protože se nejednalo o konečné rozhodnutí, využil Budvar řádný opravný prostředek – tedy správní žalobu. BMP rozpoutal proti Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opíral o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ měl historická práva a považoval se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistovala. BMP vznikl až v roce 1992. V červnu 2006 Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.
Ochranná známka Budweiser Budvar patřila v Portugalsku po rozhodnutí tamějšího patentového úřadu s konečnou platností Budvaru. Završen tak byl sedmiletý registrační proces, v němž český národní pivovar soupeřil s americkým konkurentem Anheuser-Busch. „Po sedmi letech jsme dosáhli dalšího konečného vítězství, které nám poskytuje známkoprávní jistotu a umožňuje nám bez rizika investovat do rozvoje našich obchodních aktivit na portugalském trhu,“ uvedl v listopadu 2006 mluvčí pivovaru Petr Samec. Spor o portugalský trh ale ještě nekončil. Na jaře 2006 se totiž americká firma odvolala proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který firmě v zemi zakázal pivo pod značkou Budweiser prodávat.
Vrchní lidový soud v Pekingu (The High People’s Court in Beijing) zamítl na podzim 2006 odvolání společnosti A-B a potvrdil v plném rozsahu rozhodnutí soudu první instance, vydané v červenci 2006. To povolilo registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Americká strana se proti tomuto rozhodnutí v srpnu 2006 odvolala. Vrchní lidový soud tedy potvrdil názor nižšího soudu na dostatečnou odlišnost přihlašovaných známek „Budějovický Budvar“ od ochranných známek společnosti A-B. Soud vyloučil jejich možnou záměnu a klamání či matení spotřebitelů. Známky byly odlišné vizuálně i foneticky, a to i přesto, že obsahovaly shodnou první slabiku (tři písmena) b-u-d. Soud konstatoval, že všechny argumenty společnosti A-B jsou neakceptovatelné a že odvolání nelze vyhovět. „Po devíti letech jsme definitivně obhájili naše práva. Registrace ochranných známek nám umožní bez rizik zahájit export našeho piva do Číny,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec. Dosud Budvar do Číny nevyvážel právě z důvodů neukončené registrace. Čínský trh byl přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Byl to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě. Spor v Číně trval devět let. Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se A-B odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (China Trademark and Adjudication Board – dále jen TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítla a povolila registraci známek Budvaru. A-B následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit její rozhodnutí. Tuto žalobu zamítl soud první instance a americká strana se proti tomu v srpnu 2006 odvolala.
BMP vydal 20.listopadu 2006 tiskové prohlášení o tom, že jejich ochranná známka „Budweiser Bürgerbräu“ byla registrována v Polsku. Zveřejněné prohlášení BMP bylo dle Budvaru zavádějící a zkreslené. Budvar proto považoval za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejednalo o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam fungoval jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. Začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které mělo trvat asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení měl vydat patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bylo možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentoval tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale dle Budvaru nebyl univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdil, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ dle Budvaru nenáležela. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. V Polsku platil při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplnil Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budvar, který měl v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce Budweiser, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budvar měl v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýkalo. BMP rozpoutal proti Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své nároky přitom BMP opíral o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však dle Budvaru neexistovala. BMP vznikl až v roce 1992. V červnu 2006 Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru.
Budvar mohl od ledna 2007 s konečnou platností prodávat své pivo v Portugalsku pod svou značkou. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku totiž odmítl odvolání amerického pivovarského gigantu AB proti rozsudku tohoto tribunálu, který americké společnosti de facto zakazoval prodávat v Portugalsko její pivo pod značkou Budweiser. Velký senát dospěl poměrem hlasů 15:2 k závěru, že portugalský nejvyšší soud nepostupoval svévolně ani zjevně iracionálně, když v roce 2001 rozhodl, že právo na používání ochranné známky Budweiser Budvar má v Portugalsku česká společnost. Rozhodnutí nejvyššího soudu se opíralo o československo-portugalskou smlouvu o ochraně původu z roku 1986. Americká společnost si ještě v roce 2001 ve Štrasburku stěžovala na Portugalsko s odůvodněním, že rozhodnutí portugalských soudů odporovalo protokolu číslo 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, který se týká ochrany vlastnictví včetně duševního. Američané poukazovali na to, že o zaregistrování ochranné známky Budweiser požádali v Portugalsku už v roce 1981, tedy šest let před uzavřením československo-portugalské smlouvy. Senát štrasburského soudu ale stížnost odmítl s poukazem na to, že právo amerického pivovaru na užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože ji v Portugalsku nikdy neměl zaregistrovanou. Američané se odvolali, ale velký senát odvolání zamítl. Uvedl, že štrasburskému soudu nepřísluší stavět se na místo národních soudů, ale zajistit, aby jejich rozsudky nebyly poznamenány svévolí nebo zjevnou iracionálností. To se podle něj v nynějším případě nestalo a příslušný článek protokolu evropské úmluvy nebyl porušen.
Americký pivovar AB v Itálii vyhrál v březnu 2007 soudní spor s Budvarem. Italové nařídili zrušit tři registrované známky, které Budvar v Itálii používal. Dvě známky se podle agentury AP týkaly názvu Budweiser Budbrau a jedna názvu Budweiser Budvar. Odvolací soud v Římě také rozhodl, že Budvar nemá právo v Itálii používat název Budweiser s odvoláním na označení geografického původu. „Odmítnutím dalších obchodních známek společnosti Budvar odvolací soud potvrdil naše exkluzivní práva ke známkám Bud a Budweiser,“ řekl prezident a výkonný ředitel Anheuseru Stephen J. Burrows.
Poslední rozhodnutí italského soudu, který nařídil zrušení ochranné známky Budweiser Budbrau a Budweiser Budvar, příliš neovlivnilo obchodní aktivity pivovaru v Itálii. Budvar do Itálie již od 1. ledna 2005 vyvážel pivo pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“. Pivovar měl totiž registrovanou tzv. komunitární ochrannou známku „Budějovický Budvar“, která platila ve všech zemích Evropské unie.
Maďarský soud odmítl v dubnu 2007 odvolání Budvaru proti dřívějším rozhodnutím. Potvrdil tak, že Budějovičtí nemají na slovo „Bud“ žádný geografický nárok, protože to není odkaz na město, kde Budvar sídlí a vaří pivo. Společnost Budvar již dříve uvedla, že po soudních sporech zůstává v Maďarsku výhradním vlastníkem ochranných známek „Budweiser“ a „Budweiser Budvar“. Verdikt maďarského soudu nijak neohrožoval obchodní aktivity Budvaru v této zemi, řekl mluvčí pivovaru Petr Samec. Budvaru tam i nadále patřily známky Budweiser a Budweiser Budvar i označení původu Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. „Pivo sem tedy budeme i nadále vyvážet pod značkou Budweiser Budvar,“ uvedl Samec.
V květnu 2007 řecký Nejvyšší soud zamítl dovolání Budvaru ve věci užívání označení „Budweiser Bürgerbräu“ na etiketách piva vyráběného společností BMP a prodávaného v Řecku. Chování BMP považoval Budvar za nekalou soutěž a pokoušel se mu zabránit. Rozhodnutí bylo konečné.
Evropský soud první instance v Lucemburku začal v březnu 2008 projednávat stížnost státního pivovaru Budvar na evropský Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM). Ten přijal žádost amerického Anheuser-Busch o registraci ochranné známky Bud . U druhého nejvyššího soudu v Evropské unii tak pokračoval dlouholetý spor, který si vysloužil nálepku pivní válka . Rival budějovického pivovaru chtěl značku Bud používat v Unii pro celou škálu výrobků, včetně piv. Budvar tvrdil, že ochranná známka Bud je označením původu, které je mimo jiné registrované ve Francii a Rakousku. Podle OHIM to ovšem není pravda, a pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to porušení práva, kterým se v EU registrace ochranných známek řídí. Soud první instance uvedl, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když odmítl námitky Budvaru proti registraci známky Budweiser a Bud například pro cukrovinky nebo oděvy. Soud první instance řeší všechna podání od lidí i firem proti rozhodnutím institucí EU. Proti jeho rozhodnutí se lze odvolat k Evropskému soudnímu dvoru. V případě, že pivovar u soudu uspěje, dostane případný kupec světoznámý pivovar doslova na stříbrném podnose.
BMP neuspěl v listopadu 2008 s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR. Brojil proti uložení povinnosti zaplatit 350 000 korun Budvaru za neoprávněné užívání známky Budweiser Bürgerbräu. Budvar se v řízení domáhal ochrany proti neoprávněnému zásahu „měšťanů“ do svých práv k ochranným známkám a proti nekalé soutěži konkurenta na trhu. Žalovanému měla být uložena povinnost zdržet se prodeje piva pod značkou „Budweiser Bürgerbräu“, distribuce a užívání takto označených reklamních předmětů, povinnost zničit takové výrobky a zaplatit žalobci zadostiučinění jeden milion. Krajský soud v Českých Budějovicích v roce 2004 zakázal BMP užívat označení Budweiser Bürgerbräu jako dominantního na hlavní břišní a krčkové etiketě láhví, v reklamě a v marketingu. Ostatní návrhy zamítl. Vrchní soud v Praze zrušil jeho rozhodnutí co do zamítnutí poskytnutí zadostiučinění. Krajský soud pak v říjnu 2006 uložil BMP nahradit Budvaru nemajetkovou újmu ve „výchovné“ výši 100 000 korun. Vrchní soud v červnu 2007 tento výrok doplnil o povinnost BMP zaplatit poškozenému dalších čtvrt milionu korun. Ztotožnil se s tím, že jednání BMP bylo klamavým označením zboží a parazitováním na pověsti. Užíváním zmíněného označení žalovaný jednoznačně navozoval mylnou domněnku, že jde o pivo Budějovického Budvaru. Žalovaný využil pověsti svého konkurenta a jeho produkce. Způsobená újma byla podstatně rozsáhlejší, než jak s ní uvažoval soud prvního stupně. Uvedením údaje, jež je zapsaným označením původu výrobku, na etiketě a dalších předmětech jako značky piva jednal BMP v rozporu s dobrými mravy soutěže, obchodními zvyklostmi a své právo v konkurenčním boji zneužil, řekl Vrchní soud. Budějovický měšťanský pivovar podal dovolání k Nejvyšší soudu ČR. Budvar prý v řízení neprokázal, že mu byla jednáním žalovaného způsobena újma. Přiznaný „nárok“ pak prý má fakticky formu „sankce“ za porušení tvrzených práv žalobce, což ale český právní řád nezná. Nadto prý nebylo zkoumáno, zda zadostiučinění může být poskytnuto jinou formu, například omluvou. NS ale konstatoval, že oba soudy shodně zcela správně uzavřely, že jednáním BMP došlo k zásahu do práv žalobce z ochranné známky a k nekalé soutěži. Dovolání žalobkyně proti měnícímu výroku Vrchního soudu proto NS zamítl.
Soud prvního stupně v Lucemburku v prosinci 2008 zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), kterým byly zaregistrovány komunitární ochranné známky „BUD“ pro společnost Anheuser-Busch. Proti přihláškám těchto známek podal Budvar již v minulosti námitky, které ale OHIM zamítl. Následovala žaloba Budějovického Budvaru proti OHIM. V žalobě se Budějovický Budvar domáhal zrušení rozhodnutí OHIM o registraci komunitárních ochranných známek „BUD“. Soud prvního stupně argumenty Budějovického Budvaru uznal a dnes rozhodnutí OHIM o registraci ochranných známek zrušil. Na základě podobných argumentů byla před časem zamítnuta i registrace komunitární ochranné známky „Budweiser“, o kterou žádala společnost Anheuser-Busch ve třídě 32 (pivo). V období 2000/2007 bylo ukončeno celkem 111 soudních sporů a správních řízení, které vedl Budvar v oblasti ochranných známek. Budějovický Budvar byl úspěšný v 80 případech a v 5 případech skončil spor remízou.
Evropský soudní dvůr v Lucemburku zpochybnil nárok v září 2009 pivovaru Budvar na výhradní používání značky „Bud“, o niž se dlouhodobě přel s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Podle rozsudku značka „Bud“ nemůže být v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazené unijní právo. Budějovický Budvar však tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá.
Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku v srpnu 2010 definitivně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii. „Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemí EU,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru. Budvar měl nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských státech Evropské unie. „Toto rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodala Mgr. Helena Lejtnarová, právnička o Budvaru Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.
Generální advokátka Soudního dvora Evropských Společenství paní Verica Trstenjak v únoru 2011 zveřejnila stanovisko ve věci C-482/09 (předběžná otázka Court of Appeal, UK – otázka „strpění“ v právu EU a použitelnost práva EU ve vnitrostátním řízení ve Velké Británii). Kauza byla do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčilo i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i Evropská komise. Stanovisko bylo pro Budvar velmi příznivé a zvyšilo jeho šance v dalším pokračování sporu. Generální advokátka totiž podpořila právní názor Budvaru, že soudní spor o ochrannou známku Budweiser na území Spojeného království by měl pokračovat bez využití předpisů Evropské unie (konkrétně užití čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104), o které se opírala žaloba společnosti Anheuser-Busch InBev (dále jen ABI). „Pokud bude Soudní dvůr Evropských Společenství při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjak, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru. Spor v Británii začal v roce 2005, kdy společnost ABI podala žalobu na vymazání ochranné známky Budweiser, kterou měl registrovánu Budvar. Známku „Budweiser“ přitom měly v Británii registrovanou obě společnosti a řadu let ji také používaly při prodeji piva. Britští zákazníci byli však schopni oba konkurenční produkty jasně rozlišovat.
Evropský soudní dvůr vyhověl v březnu 2011 kasační stížnosti pivovaru Anheuser-Busch proti rozsudku, jenž nahrával českému Budvaru ve sporu o ochrannou známku Bud. V předchozím verdiktu totiž tribunál konstatoval, že se Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu dopustil nesprávných právních posouzení, když zamítl námitky Budvaru proti registraci známky Bud americkým konkurentem. AB požádal o zápis obrazového a slovního označení Bud jako ochranné známky pro několik druhů výrobků včetně piva v letech 1996 až 2000. Budvar podal proti zápisu námitky, v nichž argumentoval, že má označení Bud chráněno na základě Lisabonské smlouvy ve Francii, Itálii a Portugalsku, a v Rakousku pak na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou ČSSR. „Soudní dvůr částečně zrušuje rozsudek tribunálu týkající se zápisu označení Bud jako ochranné známky Společenství (EU) a žádá jej o nové rozhodnutí. Zeměpisné označení chráněné v členském státě může být překážkou zápisu ochranné známky Společenství pouze tehdy, když je skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku v podstatné části tohoto státu,“ zdůvodnil soud v rozsudku. Rozsudek původně znemožnil americkému konkurentovi registrovat značku v celé EU. Soudní dvůr nalezl na základě kasační stížnosti dohromady tři právní pochybení předchozího rozsudku a částečně jej zrušil. „Vzhledem k tomu, že stav sporu nedovoluje, aby Soudní dvůr vydal sám konečné rozhodnutí, vrací věc zpět tribunálu k novému rozhodnutí,“ zněl verdikt.
Italský odvolací soud v Miláně ve svém rozhodnutí v červnu 2011 podpořil italské importéry značky Budweiser Budvar – společnosti Italsug Trade S.R.L. (dále Italsug) a K. Kiem S.R.L. (dále Kiem). Spor byl vyvolán v roce 2001 žalobou společnosti Anheuser-Busch Inbev (dále ABI) a jejího italského partnera Birra Peroni Industriale S.P.A. (dále Peroni) na údajnou nekalou soutěž a porušení práv k jejich ochranným známkám „Budweiser“, „Bud“ a jim podobných tím, že do Itálie dováželi a tam prodávali pivo značky „Budweiser Budvar“. Žalobci původně požadovali zabavení a zničení veškerého takto označeného zboží, náhradu škody a pokutu ve výši 21 mil. Euro a úhradu nákladů řízení. V roce 2008 přiznal soud 1. instance žalobcům nárok na náhradu škody ve výši 5 950 271,58 Euro + úroky. Odvolací soud nyní prakticky všechny požadavky ABI a Peroni zamítl. Žalobci navíc museli uhradit veškeré náklady řízení vzniklé italským importérům v obou stupních řízení ve výši téměř 150 000 Euro. Právě tento spor byl součástí „války“, která o značku Budweiser v Itálii probíhala již od roku 1985. V roce 2001 po dlouhých soudních sporech dosáhl ABI zneplatnění některých ochranných známek Budvaru s prvkem „Budweiser“ v Itálii. Následně začal ABI v Itálii používat svou ochrannou známku „Budweiser“, snažil se zakázat užívání dalších, stále platných, známek „Budweiser Budvar“ importéry Budvaru a pokusil se je zastrašit požadavkem náhrady škody v nehorázné výši. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar zaznamenal výrazný posun při obhajobě své značky BUD na území Bulharské republiky. V červenci 2011 byla rozhodnuta celkem tři správní řízení před bulharskými soudy, která skončila ve prospěch Budvaru. V nejdůležitějším z nich Budvar znovu uhájil svá práva k označení původu BUD před žalobou konkurenčního Anheuser-Busch Inbev (dále jen ABI). ABI toto označení původu napadl v roce 2011 na jaře již podruhé (první pokus skončil neúspěchem ABI v roce 2006) a požadoval zrušení ochrany označení původu BUD. Městský soud v Sofii však žalobu vrátil jako nepřípustnou s odůvodněním, že bulharský soud není oprávněn rozhodovat o osudu označení původu pocházejícího z jiné země. To může udělat pouze soud příslušný podle místa původu takového označení, tedy český soud. Zachování ochrany pro označení původu BUD bylo klíčové pro vývoj dalších dvou sporů, které řešil bulharský Nejvyšší správní soud. V těchto sporech požadoval Budvar vymazání ochranných známek BUD a AMERICAN BUD, které vlastnil ABI. Vzhledem k vývoji situace ve sporu o označení původu (viz výše) a také díky neužívání těchto ochranných známek na území Bulharska vzal ABI zpět svá dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Tím nabyla právní moci předchozí rozhodnutí soudu nižší instance a obě tyto známky byly vymazány. Spory o značku BUD v Bulharsku však stále nebyly ukončené. Budvar usiloval u Nejvyššího správního soudu ještě o vymazání ochranných známek AMERICAN BUD a ANHEUSER-BUSCH BUD. Bulharsko je tradiční exportní destinací Budvaru a zvláště po vstupu Bulharska do Evropské unie v roce 2007 jeho potenciál vzrůstal. Přestože spotřeba piva na hlavu byla tam relativně nízká (v roce 2010 to bylo 65 litrů na osobu a rok). Budvar vyvezl v roce 2010 do Bulharska asi 1200 hl světlého ležáku Budweiser Budvar. ABI ovládal v Bulharsku řadu lokálních pivovarů, které dohromady vyráběly asi čtvrtinu bulharské produkce piva (např. značky Kamenitza, Astika a Burgasko). (tisková zpráva pivovaru)
AB již směla na rakouském trhu prodávat své pivo pod značkami Bud a American Bud. Rozhodl o tom dne 3.11.2011 rakouský nejvyšší soud, čímž ukončil 12letý spor mezi AB a českou firmou Budvar. Ten si chtěl vymoci zákaz prodeje amerického piva pod značkou Bud s odvoláním na rakousko-českou dohodu o ochraně značek z roku 1976. Podle rakouského deníku Kurier byl spor v Rakousku definitivně ukončen. Český pivovar si už v roce 1999 u obchodního soudu ve Vídni vymohl prozatímní nařízení o zákazu užívání značky Bud u amerického piva, což později potvrdily soudy vyšší instance. Po následujících dlouholetých soudních sporech nyní rakouský nejvyšší soud stížnost Budvaru pravomocně odmítl. Soud se přitom odvolával na rozhodnutí soudního dvora EU, jenž konstatoval, že nad bilaterální dohodou z roku 1976 stojí evropské právo. V příslušném evropském registru chráněných značek odvozených od místa původu Bud nefiguroval. Jsou v něm zapsány jen názvy jako Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. I podle rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2003 se přitom v Rakousku nemohlo prodávat pivo společnosti AB pod značkou American Bud. (zdroj: byznys.lidovky.cz)
Budvar v červenci 2012 obhájil svá práva ke značce „BUDWEISER“ ve Spojeném království, které byl klíčovým a dlouhodobým (první vývoz v roce 1935) exportním teritoriem pivovaru. Britský Court of Appeal (Odvolací soud) pravomocně ukončil důležitý soudní spor a definitivně zamítl návrh společnosti Anheuser-Busch Inbev (dále jen ABI) na výmaz ochranné známky č. 1,389680 „BUDWEISER“, jejímž vlastníkem je Budějovický Budvar.

V rozsudku soudce uvedl:
1) odvolání Budějovického Budvaru se vyhovuje;
2) ruší se rozhodnutí soudce Norrise z 16.7.2008 (soud předchozí instance)
3) návrh ABI na zrušení známky č. 1,389680 „BUDWEISER“ se zamítá;
4) odvolání ABI se zamítá;
5) ABI zaplatí Budějovickému Budvaru veškeré náklady na tento spor včetně úroků
6) dovolání k Nejvyššímu soudu je nepřípustné

„Naše ochranná známka „BUDWEISER“ tak i nadále zůstává platně zapsána v britském registru ochranných známek,“ řekla Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru. „Vítězství je pro nás velmi důležité jak z komerčního, tak i z právního hlediska,“ dodala Helena Lejtnarová. Spojené království bylo po Německu a Slovensku třetím nejdůležitějším exportním teritoriem pro značku Budweiser Budvar. Zákazníci vnímali tuto značku velmi příznivě a řadí ji mezi značky s nejlepším image. Svědčila o tom řada medailí z britských pivních soutěží nebo fakt, že v letech 2004 a 2006 byl Budweiser Budvar, jako dosud jediná česká značka, zařazen do prestižního seznamu „Coolbrands“, tedy seznamu „in“ značek, které udávají tón životního stylu ve Velké Británii. V roce 2011 se značka Budweiser Budvar podílela na celkovém importu piva z ČR do Británie z 38% (zdroj: statistiky ČSPS).
O komplikovanosti sporu svědčí i to, že do něho zasáhl i Evropský soudní dvůr (dále ESD). „Ten loni v září rozhodl, že výmaz naší ochranné známky na základě argumentace ABI není možný. Britský Court of Appeal nyní rozhodl zcela v souladu s nálezem ESD. Do budoucna může být rozhodnutí ESD v naší kauze precedentem při rozhodování soudů v podobných případech v celé Evropské unii,“ vysvětlila Helena Lejtnarová.
Právě ukončený spor byl již třetím pokusem, kterým se společnost ABI od 70. let 20. století pokoušela získat v Británii exkluzivitu ke značce „BUDWEISER“. První spor o užívání pojmu „BUDWEISER“ na britském trhu byl ukončen v roce 1984 rozhodnutím soudu, který prohlásil, že vzhledem k dlouholetému působení obou společností na trhu a jejich shodně označeného produktu mohou pojem „BUDWEISER“ užívat obě společnosti souběžně. Druhý spor byl o samotnou registraci ochranné známky „BUDWEISER“. Ten skončil v roce 2000 rozhodnutím registrátora, který s přihlédnutím k předchozímu soudnímu rozhodnutí a k tomu, že spotřebitelé jsou schopni oba produkty od sebe bezpečně rozlišit, rozhodl, že obě společnosti si mohou ochrannou známku „BUDWEISER“ zaregistrovat. Došlo tak v celku k neobvyklé situaci, kdy je shodná známka zaregistrována dvěma subjektům. Britské právo totiž výslovně umožňovalo paralelní zápis totožných nebo zaměnitelně podobných ochranných známek v případě poctivého souběžného užívání („honest concurrent use“).
Ve třetím (právě ukončeném) sporu požadoval ABI vymazání ochranné známky „BUDWEISER“, která patří Budějovickému Budvaru. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar definitivně uhájil svá práva ke značce „BUDWEISER“ ve Spojeném království, které je klíčovým a dlouhodobým (první vývoz v roce 1935) exportním teritoriem pivovaru. Britský „Supreme Court of the United Kingdom“ (Nejvyšší soud Spojeného království) totiž 8. ledna 2013 s konečnou platností zamítl společnosti Anheuser-Busch Inbev (dále jen ABI) „Žádost o souhlas s podáním dovolání k britskému Nejvyššímu soudu“ (dále jen „žádost“). V nejnovějším rozsudku britský Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné. Již tedy neexistuje žádný způsob, jak výsledek sporu zvrátit a kauza tím byla zcela ukončena. Britský Nejvyšší soud navíc nařídil, aby ABI uhradil Budvaru všechny náklady vzniklé s touto žádostí.
„Tato žádost byla mimořádným pokusem ABI o zvrácení výsledků klíčového sporu o značku „Budweiser“, který byl dle britského práva definitivně ukončen rozsudkem britského Court of Appeal loni v červenci plně ve prospěch Budějovického Budvaru,“ říká Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budvaru. Ve sporu požadoval ABI výmaz ochranné známky č. 1,389680 „BUDWEISER“, jejímž vlastníkem je Budějovický Budvar. Podrobnosti o tomto sporu najdete v tiskové zprávě Budějovického Budvaru ze 4. července 2012.
„Tento pokus o změnu definitivního rozhodnutí soudu svědčí o dlouhodobém intenzívním zájmu společnosti ABI získat exkluzivitu k ochranné známce Budweiser za každou cenu, a to nejen ve Spojeném království, ale i globálně,“ doplnil Jiří Boček, ředitel Budvaru. Britský soud již roce 1984 přiznal souběžné užívání značky a v roce 2000 dokonce povolil registraci známky Budweiser oběma subjektům. O tomto „britském“ modelu se představitelé ABI několikrát vyjádřili jako o možnosti, která by mohla být aplikována i v jiných teritoriích. „Tento spor v praxi jednoznačně ukázal skutečné strategické cíle našeho konkurenta. Koexistenci značek v jakékoliv zemi musíme chápat jako vážnou a trvalou hrozbu pro naše duševní vlastnictví a tím i pro naše dlouhodobé přežití,“ dodal Jiří Boček.
Budvar vedl s americkým pivovarem Anheuser-Busch (AB), který v roce 2008 převzala belgická skupina InBev (nyní se skupina jmenuje Anheuser-Busch Inbev), spory o ochranné známky »Budweiser«, »Bud« a další prakticky po celou dobu své existence. V současnosti Budvar vede po celém světě zhruba dvě desítky soudních sporů ve 14 zemích.
Duševní vlastnictví Budvaru tvoří ochranné známky, ochranná označení původu, zeměpisná označení a obchodní jméno jako jsou Budweiser Budvar, Budweiser, Budvar, Bud a Budějovický Budvar. Pivovar jich má celkem registrováno na 380 ve více než 100 zemích celého světa.
Američané argumentují, že Budweiser se jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen až v roce 1895. Češi ovšem namítají, že právo várečné udělil jihočeské metropoli král Přemysl Otakar II. už při založení města v roce 1265, tedy tradice českého Budweiseru (od německého názvu pro Budějovice – Budweis) jsou o nějakých 800 let starší. V Evropě se v posledních letech dařilo spory postupně urovnávat, podle odborníků i díky posílení právních pozic Budvaru, protože zeměpisná označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo získala v rámci EU ochranu, a to přímo ve Smlouvě o přistoupení ČR k EU.
V letech 2000 až 2011 bylo definitivně ukončeno 124 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budvar vyhrál 88 případů a osm sporů skončilo smírem nebo remízou. Pod značkou Budweiser nesmí pivovar pivo prodávat třeba v USA, ležák tam proto vozí pod značkou Czechvar. Američané například uspěli na podzim 2011 v Rakousku, když jim rakouský nejvyšší soud umožnil prodávat pivo pod značkami Bud a American Bud.

Důležité milníky sporu:
19. století – AB začal užívat značku Budweiser a její varianty. Prosadil to údajně jeden ze zakladatelů pivovaru v americkém St. Louis, když hledal v Evropě vhodný název pro pivo, které by přistěhovalcům z Evropy připomnělo starou vlast. Firma AB si Budweiser i zkrácenou obdobu Bud nechala zaregistrovat pro území USA, již v 19. století se ale na severoamerickém trhu prodával i Budweiser z Budějovic.
Zástupci AB se tedy po desetiletí snažili práva ke známkám budějovického piva získat, nejdříve jen pro území USA, což se jim těsně před začátkem druhé světové války podařilo.
1911 – První vlnu vzájemných střetů urovnala smlouva, ve které si dva budějovické pivovary ponechaly právo používat označení Budweiser s přívlastkem Original pro celý svět, AB pak ochrannou známku mohl používat všude kromě Evropy.
1939 – Ve druhé známkoprávní smlouvě se Budějovičtí vzdali označení Bud, Budweis a Budweiser v oblasti od Panamy na sever.
60. léta – Další jednání skončila bez výsledku, stejně tak jako v následujících dvou desetiletích. AB zatím se svým pivem do Evropy pronikl pod značkou Bud a na britský trh po soudním sporu i se značkou Budweiser. V 70. letech začal Budvar registrovat název Bud jako svou značku.
1986 – Začalo další jednání mezi Budvarem a americkým koncernem. AB usiloval o to, aby Budvar, který si na značku zajistil exkluzivitu ve většině evropských zemí, za určité odškodnění oklestil možnost svého působení o další země.
Počátek 90. let – AB se pokusil spor vyřešit vlastnickým proniknutím do českého pivovaru. Návrh ale česká strana nakonec nepřijala. Podle odborníků Američané usilovali stejně jen o převzetí kontroly nad značkou.
90. léta – Uskutečnila se jednání o několika návrzích na smír. Český návrh na odprodej evropských práv na značku »Bud« ztroskotal na ceně, k uzavření dohody nedospěl ani projekt prosazovaný českými chmelaři, kteří navrhovali uzavření smlouvy o převodu známky Bud na Američany za závazek, že AB bude nakupovat žatecký chmel.
Podzim 1996 – AB oznámil, že se stahuje z jednání s českou vládou, protože se údajně ukázalo, že názvy Budweiser a Bud se mohou v Evropě dále prosazovat i bez známkoprávní dohody s Budvarem.
1. května 2004 – ČR vstoupila do Evropské unie, podle Smlouvy o přistoupení mezi ČR a EU požívá označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo ochrany zeměpisného označení.
29. července 2010 – Soudní dvůr EU rozhodl, že Anheuser-Busch si nemůže zaregistrovat výraz »Budweiser« jako ochrannou známku pro EU.
8. ledna 2013 – Budějovický Budvar uhájil svá práva k ochranné značce Budweiser ve Velké Británii.
Pivovar Budvar nezabránil svému americkému konkurentovi, společnosti Anheuser-Busch, v užívání značky Bud v Evropě. Tribunál, druhý nejvyšší soud EU, totiž dne 22.1.2013 zamítl žalobu Budvaru, kterou chtěl zabránit zápisu ochranné známky Bud pro pivo americké společnosti. Budvar v žalobě uvedl, že značka Bud se podobá jeho vlastním ochranným známkám, požívajících ochrany v Rakousku, a sice Budweiser, Budweiser Budvar a Bud, přičemž to může vést k záměně ve smyslu právních předpisů proti nekalé soutěži.
Podle Budvaru je užívání označení American Bud pro pivo pocházející z jiného státu než je Česká republika v rozporu s ustanoveními dvoustranné smlouvy uzavřené mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou v roce 1976. Podobně jsou podle českobudějovického pivovaru ohrožovány zájmy českého podniku ve Francii, v Itálii a v Portugalsku.
Tribunál ale rozhodl, že zájmy Budvaru ohroženy nejsou. Pivovar totiž nepředložil důkazy, že jeho prodeje jsou ve Francii a Rakousku významné. „Dokumenty předložené podnikem Budějovický Budvar k prokázání skutečného užívání označení „Bud“ v Rakousku ukazují velmi nízké prodeje, jak co se týče objemu, tak co se týče obratu. Nadto, i když český pivovar prodal pivo pod tímto označením v několika městech v Rakousku, prodeje uskutečněné mimo Vídeň představují zanedbatelné objemy,“ rozhodli soudci. Podobně je to ve Francii. „Za těchto podmínek Tribunál žaloby podniku Budějovický Budvar zamítl v plném rozsahu,“ rozhodl soud.
Pivovar AB InBev uvedl, že rozhodnutí soudu potvrdilo jeho právo na registraci známky „Bud“ v celé Evropské unii. „Tento verdikt je zásadní v tom, že rozšíří naši již tak dost silnou globální ochranu známek „Bud“ a „Budweiser“. Teď budeme mít v zásadě celosvětovou ochranu k těmto známkám,“ stojí v prohlášení AB InBev. Americký pivovar, který vlastní pivovarnický koncern InBev, vede s českobudějovickým pivovarem více než sto soudních sporů ve třiceti zemích světa. Budějovický Budvar značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než šedesáti státech. Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny již více než sto let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export.
Budvar vyhrál v roce 2014 soudní spor o značku BUDWEISER v Portugalsku. Odvolací soud v Lisabonu (Tribunal da Relacao de Lisboa) totiž zamítl odvolání společnosti Anheuser-Busch InBev (dále jen ABI) a definitivně tak ukončil dlouholetou snahu nadnárodní společnosti o registraci ochranné známky BUDWEISER v této zemi. Společnost ABI se v roce 2001 pokusila registrovat čtyři své značky s prvkem BUDWEISER v Portugalsku, přestože v té době Budvar v této zemi vlastnil několik ochranných známek BUDWEISER. Český pivovar proto záměry svého konkurenta úspěšně napadl u portugalského známkového úřadu. Úřad v roce 2003 odmítl známky ABI registrovat, ale ABI se proti tomu odvolal k Obchodnímu soudu. Obchodní soud v Lisabonu loni v prosinci odvolání ABI zamítl a rozsudkem plně podpořil Budějovický Budvar. Proti rozhodnutí Obchodního soudu se ABI odvolal, ale soud nyní odvolání definitivně zamítl. Odvolací soud zdůvodnil rozsudek těmito hlavními argumenty:
– nebylo prokázáno, že by známka BUDWEISER vlastněná společností ABI byla v Portugalsku všeobecně známá
– přihlášky na nové ochranné známky ABI jsou zaměnitelně podobné se staršími známkami s prvkem BUDWEISER, které patří Budvaru
Proti rozhodnutí odvolacího soudu již není žádný opravný prostředek. „Ubránili jsme pozice naší značky BUDWEISER a zároveň jsme zabránili společnosti ABI ve vstupu na portugalský trh, neboť si své nové známky nebude moci zaregistrovat,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Výsledek nám dává nezpochybnitelnou právní jistotu pro další pokračování prodeje našeho piva v Portugalsku a zároveň je využitelný jako právní precedens pro spory s ABI v jiných zemích,“ dodal Petr Samec. (tisková zpáva)
Budvar v roce 2014 po 21 letech definitivně vyhrál spor o registraci ochranné známky – etikety – Budweiser Budvar (č. 19935911) v Norsku. Přihlášku k registraci této známky podal pivovar již 2. 12. 1993. Jedním z důvodů této snahy byla i potřeba aktualizovat již registrovanou ochrannou známku Budweiser Budvar z roku 1971. Společnost Anheuser-Busch InBev (dále jen ABI) podala proti přihlášce námitky. První rozhodnutí v této věci padlo v prosinci 2011. Norský Úřad průmyslového vlastnictví (Patentstyret) tehdy námitky ABI zamítl a etiketu Budweiser Budvar povolil registrovat. Proti tomuto rozhodnutí se ABI odvolala. „Letos v říjnu Odvolací rada norského Úřadu průmyslového vlastnictví – Klagenemnda for industrielle rettigheter – odvolání ABI definitivně zamítla a umožnila tak registraci přihlášky Budějovického Budvaru. Ve svém rozhodnutí rada odmítla argumentaci ABI o „zlé víře Budějovického Budvaru při podávání přihlášek ochranných známek“ a naopak zdůraznila, že Budějovický Budvar používá předmětné označení již velmi dlouho a v jeho jednání nenašla nic závadného,“ řekl Lukáš Lorenc, společník advokátní kanceláře Čermák a spol., která Budějovický Budvar ve sporu zastupovala. Proti rozhodnutí Odvolací rady neexistuje opravný prostředek. Budějovický Budvar tak ubránil své známkoprávní pozice a může v Norsku i nadále prodávat pivo pod značkou Budweiser Budvar. „Po dlouhých 21 letech jsme získali právní jistotu, která přispěje k rozvoji našich obchodních aktivit v Norsku. Rozhodnutí nám navíc poskytuje důležitou argumentaci, kterou můžeme využít i ve známkoprávních sporech v dalších zemích,“ dodala Veronika Sporová, právnička Budějovického Budvaru.