Měšťanský pivovar Třebíč

Třebíč byla v 15. století významnou klášterní osadou a již tehdy bylo právem měšťanů vařit a prodávat pivo. V roce 1454 získala výsostné mílové právo a v roce 1461 listem krále Jiříka se dostalo městu práva dovážet piva pražská a svídnická. V 16. stolení se ujal vlády na třebíčském panství Jan z Perštejna, která nařídil , jak „várky činit, aby piva bylo dostatek a při nichž by lidé slušní zůstati mohli“. Osovští, kteří koupili panství v roce 1557, postavili k existujícím pivovarům na zámku a v Kamenici nové pivovary ve Vladislavi a na Podklášteří. A byl tady první „pivní“ konkurenční spor. Měšťané se svých práv dovolávali až u samotného krále Ferdinanda. Sice vyhráli, ale vrátilo se jim to jinak. O pár let později Smil Osovský vydal nařízení, které určovalo výši sladu na jednu várku, kolik piva může být uvařeno a vynutil si na městské radě po dobu dvou let „100 kop ročně, k půjčce 1000 kop a k platu 2 groše za každý sud uvařeného piva“… V roce 1635 bylo v Třebíči 39 várečníků. Na sklonku 16. století, kdy vznikaly nové pivovary na předměstích, objevovaly se i nové problémy. K jednání o trvalé úpravě došlo až v osmdesátých letech 17. století.

V toce 1688 vykonávalo várečné právo 46 měšťanů. Na náměstí bylo v té době celkem 67 domů. Mnozí si dávali vařit pivo v dobře zařízených pivovarech u Václava Kamenického, Kateřiny Dobřichovské, Hanse Frankensteina či Pavla Veselého. 16. října 1697 vydává městský hejtman várečné artikule, jimiž chce odstranit nepořádek ve várečenstvu a které mají 21 hlav. Roku 1755 bylo nařízeno pronajmout všechny obecné příjmy veřejnou dražbou a měšťanům oprávněným vařit pivo byla placena náhrada za ušlý zisk, ročně 25 zlatých a 12 krejcarů. V roce 1761 se vytváří Várečenstvo města Třebíče. To uvedlo do roku 1791 do provozu svůj první pivovar, druhý pak byl dokončen o necelých dvacet let později. V Třebíči byl vystavěn nový pivovar v roce 1818 v místě, kde je dnešní náměstí J. A. Komenského, v místě bývalého vodního příkopu. „…že jste nám ten pivovárek shořet nechali…“, se zpívá v jedné známé písničce. Jestli informace pramení z třebíčské historie, nevíme, ale pivovar zde při velkém požáru v roce 1873 skutečně shořel. A po obnově obytných domů se zde hned pustili také do stavby nového, který byl slavnostně uveden do provozu roku 1882. Tento, pod názvem I. Parní pivovar a sladovna, registrované družstvo s ručením omezeným“, se postupně rozšiřuje a v roce 1913 se zde uvařilo 15 000 hektolitrů piva.

Válečná krize první světové války se projevila i v pivovarnictví, prudce klesla produkce pivovaru a jeho provoz byl na určitou dobu zastaven. V letech 1923 – 1925 probíhá další rekonstrukce a výroba piva postupně narůstá. V roce 1931 činila produkce 8 000 hektolitrů piva a 12 vagónů sladu. Z období druhé světové války se zachovalo jen velmi málo materiálů, většinou se týkají jen výše odvodů německé správě. Po osvobození v roce 1945 přechází pivovar do národní správy, od které ji znovu na krátkou dobu přebírá Várečenstvo města Třebíče. V roce 1948 po znárodnění (Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar „Várečenstvo města Třebíče“, Třebíč (pravovárečné měšťanstvo) je třebíčský pivovar začleněn v rámci Jihlavského kraje do Horáckých pivovarů. V té době se zde vyrábí lahvové pivo 7, 10 a 12 stupňů. Od ledna 1961 přechází pivovar jako závod 10 do nově utvořeného podniku Jihomoravské pivovary společně s pivovarem v Dalešicích. V roce 1967 se závod v Třebíči ruší, pivovar se stává součástí závodu Jihlava. Postupně se výroba omezuje a nestačí poptávce, o stárnoucí zařízení se nikdo příliš nestará… V roce 1972 je po 90-ti letech uzavřen poslední pivovar v Třebíči. Příčina – havarijní stav, jehož náprava se jeví jako nerentabilní. A tak je 26. září 1972 vařena poslední várka… Budovy na dnešním Komenského náměstí potkala demolice, nyní zde stojí obchodní dům.

Budovy na nynějším Komenského náměstí byly zbourány, pivovar nahradil prodejní dům.