Pivovar Velké Popovice

 

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Ringhofferova 1
251 69 Velké Popovice

www.kozel.cz

e-mail: info@prazdroj.cz


Základní sortiment:

 

 

Kozel 10
světlé výčepní
alk.: 4,2 %

Kozel 11
světlý ležák
alk.: 4,6 %

Kozel Černý
tmavé výčepní
alk.: 3,8 %

Kozel Řezaný
řezaný ležák
alk.: 4,7 %

Kozel Florián
polotmavá jedenáctka
alk.: 4,7 %

Kozel Mistrův ležák
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Mistrův Pšeničný
svrchně kvašené
alk.: 5,2 %

Mistrův Tmavý
tmavý ležák s čokoládovými slady
alk.: 4,4 %

  • TEXT

Starší info:
Starý popovický pivovar
O výrobě piva v Popovicích jsou písemné zmínky již ve XIV.století. Z doby pozdějších majitelů Hyrslů z Chodů v polovině XVI.století je znám dokument, podle něhož panství obnášelo mimo jiné „tvrz Popovice, při téže tvrzi pivovar se sladovnou, hvozdem, spilkou“. Kde pivovar stál, není přesně známo, předpokládá se, že v blízkosti panského dvora. Podle záznamu v archivech kláštera u sv.Mikuláše zaměstnával opat Vlach od roku 1727 barokního stavitele Kiliána Dienzenhoffera, který vypracoval plán na přestavbu popovického pivovaru. Přestavba se však zřejmě neuskutečnila a pivovar po vpádu pruského vojska krále Bedřicha II. v roce 1744 zpustl a zanikl.

Zakladatelé
V roce 1870 získal od Ervína, hraběte z Nostic-Rhineků, popovické panství František Ringhoffer, starosta Smíchova a zakladatel Ringhofferových závodů, třetí z pokolení významné průmyslově podnikatelské rodiny.
Protože bylo krátce předtím rozhodnuto o zrušení starého pivovaru v nedalekém Štiříně, rozhodl se v roce 1871 Ringhoffer postavit nový pivovar ve Velkých Popovicích. Důvodem k přenesení výroby piva do této vsi byla především jakost a vydatnost pramenů vody, daná příznivými geologickými podmínkami.
Po smrti Františka Ringhoffera v roce 1873 panství i s nově založeným pivovarem zdědili jeho synové, baroni František, Emanuel a Viktor z Ringhofferů. Jejich potomci později založili rodinnou veřejnou obchodní společnost, která spravovala všechny průmyslové závody a statky firmy. Původně malá obec, čítající asi 300 obyvatel, zásluhou rozvoje pivovaru rychle rostla. V roce 1890 zde v sedmdesáti domech bydleli již 603 lidé.

Počátky nového pivovaru
První várku uvařili v novém pivovaru v prosinci 1874, prvním ředitelem pivovaru byl Josef Wünsch (až do roku 1911), prvním sládkem J.Růžička (do roku 1888), který předtím působil ve Štiříně. V roce 1875 bylo vystaveno, tj. uvařeno a prodáno, 18 000 hl piva. Lepšící se kvalita a také hospodářský vliv rodiny Ringhofferovy vedly v následujících letech k trvalému růstu odbytu. V roce 1897 byl pivovar značně rozšířen, postavena byla druhá varna, zavedeno elektrické osvětlení a zřízeny nové studny. Protože sladovna pivovaru již nedostačovala, sladovalo se v Koutnicích u Českého Brodu, později v Brodku na Moravě, pak v Karstenově sladovně v Praze a v Pakoměřicích. Ležácké sudy se tehdy ještě chladily ledem a nefiltrované pivo se stáčelo do sudů pomocí střívek.
Syn vrchního popovického sládka z let 1889 až 1907 Františka Konečného vzpomíná:
Tehdy sice bylo v pivovaře dřiny dosti, ale přitom bylo veselo, přicházela vandrovní řemesla se zelenou dekou na zádech, na šalandě večer bylo živo, hlaholil zpěv a hrála harmonika; finančníci se „svatojánským chlebem“ po boku, docházející pěšky z okresního města Jílového do Popovic, přísně dozírali, aby se „nešmízovalo“, kohouty chladících stoků se pečlivě pečetily, ale večer se scházívali v panském hostinci U Horáčků, kde hrávali s místním farářem Charvátem, učitelem Holubem nebo s účetním Kalistou oblíbené taroky. Každým rokem přijíždíval do pivovaru na inspekci ředitel Taussig z Vídně, věhlasný odborník a velký znalec piva.

Popovický pivovar v prvních letech 20.století
V roce 1900 vystavil pivovar přes 77 000 hl piva, o dva roky později již 90 000 hl. V důsledku stále stoupajícího odbytu byl v letech 1903 až 1905 podnik dále rozšířen. Vyrostla nová kotelna a strojovna s umělým chlazením (samozřejmě ji vybudovala firma F.Ringhoffera), zřízeny byly nové spilky a ležácké sklepy. Do závodu byla zavedena z 6 kilometrů vzdálených Stránčic železniční vlečka, po níž se tehdy zásobovala také Praha. V letech 1908 až 1909 postavili majitelé třetí varnu (300 hl) s měděnými nádobami, která byla vybavena nejmodernějšími zařízením, vystaveném na světové výstavě v Praze. Dále se rozšířila síť lesních studní. Již tehdy se velkopopovický podnik řadil k několika největším pivovarům v českých zemích.
České pivovary byly citelně poznamenány první světovou válkou. Kvalita piva klesala pro nedostatek surovin. Protože bylo zakázáno vařit je z jakéhokoliv obilí, musely být využívány náhražky jako cukrovka, škrobové cukry, med, tuřín, divoké proso i pýr. Ve prospěch armády byly rekvírovány dopravní prostředky, ba i barevné kovy ze strojů.
Pro mnoho malých pivovarů se válka stala osudnou, neboť se jim v tvrdé konkurenci – zejména po vypršení smlouvy na ochranu odběratelů v roce 1921 – nepodařilo vůbec obnovit výrobu.
Z 633 pivovarů v roce 1913 na území pozdějšího Československa jich koncem roku 1928 existovalo jen 473. Nepříznivě po válce také působil ochromený vývoz – ještě v roce 1928 vyvážely české pivovary 18% z úctyhodného předválečného exportu 1,5 milionů hektolitrů. Snižování počtu pivovarů souviselo však také s modernizací výroby, s růstem produkce a kvality piva ve velkých podnicích.

Pro velkopopovický pivovar znamenaly roky 1916 až 1918 pokles výroby až na osminu předválečného výstavu. Ekonomická ztráta však podnik vzhledem k vyšší válečné a poválečné výrobě Ringhofferovy vagónky neohrozila. Uvolnění trhu v roce 1921 umožnilo prudký nárůst výroby a již o tři roky později dosáhla produkce pivovaru 142 000 hl piva, čímž překonala nejúspěšnější roky předválečné. Se stoupající poptávkou po pivu souviselo i rozšiřování pivovaru. Novou velkokapacitní varnou byla nahrazena varna původní, byla zrušena cesta mezi pivovarem a panským dvorem s lihovarem, na bývalém zemědělském dvoře vyrostly garáže a strojní dílny. Díky své parní strojovně se střídavým generátorem byl pivovar, v roce 1927 připojený k elektrické síti, ve spotřebě elektrické energie nadále částečně soběstačný. I v této době měl velkopopovický podnik vlastní sladovnu, která však sloužila především k výzkumným účelům.
Po mírném poklesu v době hospodářské krize dosáhl pivovar v roce 1939 výstavu 354 000 hl, nejvyššího ve své dosavadní historii. Přestože již tehdy vlastnil stáčírnu lahví včetně pasterizačního zařízení a etiketovacího stroje, jednu z prvních a v té době nejmodernějších, naprostá většina piva produkovaného do druhé světové války byla expedována v sudech. Pivovar měl lednice a skaldy v mnoha místech republiky, kromě Prahy například v Kolíně, Jindřichově Hradci, u Tábora, v Mělníku a Novém Jičíně. Do roku 1933 měl pivovar svůj sklad i v Drážďanech. Externí sklady a stáčírny piva v té době znamenaly v konkurenčním boji velmi mnoho, neboť neexistovala žádná administrativně určená rajonizace. Tu zavedli až nacističtí okupanti a platila i později v době socialistického centrálně řízeného hospodářství.

Zabráním Sudet velice utrpělo také české pivovarnictví. Celkem bylo zabráno 32,2 % činných pivovarů, velké obtíže způsobil zábor uhelných dolů a skláren. Pro velkopopovický pivovar byla léta 1939 až 1945 těžkým obdobím zejména pro nedostatek surovin, který vedl ke snižování stupňovitosti a kvality piva. Od července 1942 se smělo vyrábět pouze pivo o 4 až 4,5 stupních, od srpna 1943 jen o 3,5 až 4 stupních a od ledna 1944 dokonce o 3,2 až 3,7 stupňů. Lahvové pivo bylo téhož roku povoleno pouze pro vojsko a nemocnice.

Pivovar ve Velkých Popovicích po roce 1945
Přes všechny nepříznivé historické okolnosti se pivovaru, který již roku 1945 dostává národní správu, daří i v poválečných letech. Díky tradici u soudržnosti zaměstnanců se dobré jméno velkopopovického piva podařilo zachovat.

V květnu 1945 byly podle dekretu prezidenta Edvarda Beneše zavedeny národní správy do pivovarů v majetků Němců (poslední z baronů Ringhofferů byl odsunut do Rakouska). K 1.lednu 1946 pak bylo výnosem ministerstva výživy znárodněno devět československých pivovarů s výstavem vyšším než 150 000 hl (podle údajů z roku 1937). Tyto pivovary pak byly v letech 1946 až 1947 postupně zestátňovány.
Členy národní správy velkopopovického pivovaru se stali dr. Miloš Hynie, ing. Václav Mejstřík a Jan Véhonek; složení národní správy bylo určeno se zřetelem na majetkovou podstatu firmy Ringhoffer, která vlastnila kromě průmyslových podniků také majetek lesní a zemědělský.
Po únoru 1948 neunikly ovšem stejně tak vyvlastnění pivovary menší. Všechny pak v plánovitě řízeném hospodářství rychle pozbyly zbytku ekonomické samostatnosti. Jako jiné oblasti ani pivovarnictví neuniklo postupné centralizaci. Především v 50. a 60.letech docházelo k mnoha reorganizacím v členění pivovarských podniků.
Velkopopovický pivovar, národní podnik, se stal posléze závodem národního podniku Pivovary, sladovny a sodovkárny Středočeského KNV Praha, pak Středočeských pivovarů národního, později státního podniku, spadajícího pod celostátní VHJ (Výrobně hospodářskou jednotku) Pivovary a sladovny, řízenou oborovým ředitelstvím v Praze. Ke Středočeským pivovarům, jejichž podnikové sídlo bylo ve Velkých Popovicích, patřily také závody v Benešově, Chlumci, Klášteru Hradišti, Kralupech nad Vltavou, Krušovicích, Kolíně, Kutné Hoře, Nymburku, Podkováni, Příbrami a Rakovníku. Po přechodné existenci státního podniku Pivovary Velké Popovice (v roce 1989) získal velkopopovický pivovar v roce 1991 znovu samostatnost.

Příznačný pro vývoj v oboru v padesátých letech byl názor ministryně potravinářského průmyslu Jankovcové, že pivovary není třeba obnovovat, protože svět se postupně přeorientuje na nealkoholické nápoje.
Velkopopovický závod byl v šedesátých letech sice nadřízenými složkami zařazen mezi pivovary vývozní, začalo se s modernizací, zamýšlená velkorysá přestavba pivovaru v 70.letech však ustrnula. Nepravidelný vývoz do Polska, Maďarska, NDR, Rumunska a Sovětského svazu po roce 1970 tvořil nepodstatnou část produkce. Pomalá modernizace, nepostačující růstu poptávky na vnitřním trhu, vedla v dalších letech k přetěžování výrobní kapacity. V roce 1964 dosáhl pivovar výstavu 495 289 hl. Právě v tomto roce začala výstavba samostatné haly pro stáčírnu piva o výkonu 15 000 lahví za hodinu; uvedena do provozu byla v srpnu 1968. V roce 1972 si rozvoj vynutil instalaci nové stáčecí linky, zatím bez pasterizace (průtokový pastér byl uveden do provozu v roce 1986). Sklepy byly vybaveny novými ležáckými tanky. V roce 1978 zahájila provoz nová varna s varem, tj. objemem jedné várky, 600 hl piva. začátkem 70.let byly také ve Velkých Popovicích nahrazeny dřevěné sudy hliníkovými – důvodem byl nejen příklon ke světovému trendu, ale rovněž zánik bednářského řemesla). Začalo se s distribucí v cisternách. Postupně se upustilo od výroby sedmi a osmistupňového piva, v letech osmdesátých se začalo s pivem jedenáctistupňovým, které se však vařilo jen několik let. Velký význam pro pivovar měla výstavba prvního úseku dálnice Praha – Brno, nedaleko níž obec leží. Do Prahy, která se pivovaru přiblížila novými sídlišti, bylo v roce 1973 z celkové výroby
662 000 hl dodáno asi 400 000 hl, z toho 50 % v lahvích.
Pivovary Velké Popovice, s.p. byl založen zakládací listinou ministerstva zemědělství a výživy ČR ze dne 15.12.1988 (zapsan 30.12.1988) a zrušen 26.4.1991. Dnem 1.ledna 1989 přešel veškerý majetek, práva a závazky v oblasti hospodařských, pracovních a jiných právních vztahů koncernového podniku Pivovary a sladovny, koncernového podniku Středočeské pivovary na založený státní podnik Pivovary Velké Popovice. Podle rozhodnutí ministra zemědělstvi ČR ze dne 29.4. 1992 byla převedena část majetku státního podniku na Fond národního majetku ČR na základě privatizačního projektu schváleného ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR dne 26.4.1992
Pivovar Velké Popovice, státní podnik byl zapsán v Obchodního rejstříku ode dne 27. 12. 1990 do 4. 5. 1992. Od tohoto data je zapsán jako Pivovar Velké Popovice a.s.. Podnik byl zařazen do první vlny privatizace s tím, že 65 % jeho základního kapitálu bylo nabídnuto kupónovou formou a další část zaměstnancům ve formě zaměstnaneckých akcií. Pivovar měl v roce 1993 asi 430 zaměstnanců, kteří vesměs žili ve Velkých Popovicích nebo blízkém okolí. Proto také získala obec bezúplatným převodem 3 % akcií. Jako první v Československu zahájila v pivovaru v roce 1991 provoz linka na výrobu nealkoholického piva, kterou dodala firma Alfa Laval. O rok později byla uvedena do provozu filtrační stanice od firmy Filtrox. V prostorách bývalé sladovny se vybudovalo další oddělení ležáckého sklepa o kapacitě 20 000 hl. V roce 1993 začala pracovat nová čistírna odpadních vod. V roce 1993 došlo k upsání 300 000 akcií znějících na majitele se jmenovitou hodnotou 1 000 Kč, čímž se zvýšilo základní jmění společnosti o 300 mil. Kč.
Pivovar dosáhl v roce 1994 rekordního výstavu 931 tisíc hl (z toho 60 000 hl byl export). Atraktivnost firmy v roce 1994 potvrdilo i úspěšné navýšení základní jmění z 325 miliónů na 625 miliónů Kč. Maximální cena této společnosti na burze dosáhla v roce 1994 nejvýše 2460 Kč, minimální 1605 Kč. Počátkem roku 1995 však valná hromada odvolala představenstvo i management společnosti. Novým generálním ředitelem jmenovala Dušana Balaju. Proč byl předchozí management odvolán? Krásnému obchodnímu výsledku roku 1994 neodpovídala finanční situace. Pivovar dokonce za rok 1994 vykázal sice nevelkou, ale přesto ztrátu. Kromě toho prostředky z navýšení jmění bývalé vedení nevyužilo nejvhodnějším způsobem a nevytvořilo pro rok 1995 dobrou výchozí pozici. Hodně se hovořilo o nevyrovnané kvalitě Kozla, zvláště desítky. V roce 1994 tvořila asi 85 % výstavu desítka, 13,5 % dvanáctka a zbytek nealkoholický Kozel. V roce 1994 do Popovic vstoupil Radegast. Radegast na počátku roku 1995 držel 42,6 % popovických akcií. Dalšími akcionáři byly FNM s 28,3 %, IPF s 8 %, zbytek tvořily drobné právnické a fyzické osoby.
V roce 1995 firma dosáhla výnosů 856,5 miliónu Kč a vykázala ztrátu 127 miliónů korun.
Ztrátu roku 1996 ve výši 149 mil.Kč chtěl pivovar vypořádat ze zisku v příštím období. Celkové výnosy roku 1996 byly 750,5 milionu Kč a poklesly meziročně o 13 %. Obrat byl však v meziročním srovnání těžko porovnatelný, protože obchod pivovaru byl převeden do obchodního společnosti Radegast-ex spol.s r.o.. Největšími akcionáři v roce 1996 byly Pivovar Radegast (49,9 %) a Fond národního majetku (28,6 %). Generálním ředitelem byl ing. Dušan Balaja. Dividendy ani tantiémy za rok 1996 pivovar nevyplatil. Rozhodla o tom řádná valná hromada. Výstav pivovaru v roce 1996 – 592 tisíc hl meziročně poklesl o 218 tisíc hl. Příčinou byl zesílený konkurenční tlak v základním odbytovém regionu, nedostatečná výrobní a odbytová aktivita a sezónní závislost prodeje poznamenaná nepřízní letního počasí. Bronzovou sochu kozla, známého symbolu místního piva, odhalili v červnu 1996 v pivovaru. Odhalení sochy bylo součástí tradičního Dne Kozla. Neznámý milovník velkopopovického piva odcizil v prosinci 1996 soška kozla ze soklu před branou pivovaru. Cenu kozla, který byl vyroben z pryskyřice, pivovar vyčíslil na 115 tisíc korun. Velkopopovičtí již sice vyhlásili sbírku na novou sochu pro případ, že by se kozel nenašel, policie přesto požádala milovníky chmelového nápoje i ostatní občany o spolupráci při pátrání po soše, jejíž podoba je většině lidí dostatečně známa.
Do ledna 1997 jen čtyři restaurace vlastnily certifikát kvalitního čepování piva, který uděluje pivovar Velké Popovice. Generální ředitel Dušan Balaja tvrdil, že na kvalitě piva se pivovar podílí pouze z poloviny. „O druhou půlku se musí postarat hospodští kvalitním čepováním,“ dodal. Pro získání certifikátu, který začal pivovar udělovat v březnu 1996, bylo třeba splnit 17 kritérií. K nejdůležitějším patřilo, že podávané pivo muselo mít teplotu sedm až deset stupňů Celsia, že muselo být točeno bez přístupu vzduchu. Jednou za tři až čtyři týdny muselo být čepovací zařízení vyčištěno přístrojem Bubllecraft. Pivní trubky, které nebyly v provozu víc než dvanáct hodin, musely být naplněny vodou. Certifikát pivovar uděloval po tříměsíční zkušební lhůtě a platil rok. Prodloužení jeho platnosti bylo podmíněno průběžnou kontrolou. Cetifikát do ledna roku 1997 získaly kromě firemní Hospody u Kozla také restaurace Herna – Kozel v Chebu, Pod Viktorkou v Praze 3 a U Křečků v Říčanech. Každý hostinský musel absolvovat instruktáž v pivovaru. Na zcela průhledném modelovém výčepním zařízení lze názorně demonstrovat, jak správně pečovat o čistotu pivního potrubí, a dosáhnout tak stoprocentní kvality čepovaného piva. O možnost využít zařízení k odborným školením požádal pivovar i okresní hygienik. Pivovar Radegast získal v květnu 1997 pozici majoritního akcionáře v Pivovaru Velké Popovice, ve kterém dosud držel 49,1 % akcií. Podle údajů Střediska cenných papírů Praha zvýšil Radegast svůj dosavadní podíl ve velkopopovickém pivovaru na 53,9 %. Novým generálním ředitelem a. s. Pivovar Velké Popovice byl od 1. 1. 1997 Tomáš Lejsek, který současně zastával i funkci předsedy představenstva. Dosavadní generální ředitel Dušan Balaja byl pověřen řízením obchodního centra společnosti Radegast-ex, s. r. o., ve Velkých Popovicích. Tomáš Lejsek byl manažerem kapitálových účastí skupiny Radegast a členem představenstva a. s. Pivovar Velké Popovice.
Pivovar v roce 1997 při celkových výnosech 594,6 mil. Kč vytvořil ztrátu 159,8 mil. Kč. Jeho výstav poklesl na 494 tisíc hl piva proti 592 tisícům hl v roce 1996, tedy téměř o 20 %. Potíže na tuzemském trhu způsobily, že se pivovar propadl na 8. místo mezi výrobci piva v ČR, když ještě začátkem 90. let měl výstav dvakrát vyšší než v roce 1997. Ztráta roku 1997 zůstala jako neuhrazená k vypořádání ze zisku v dalším období. Rozhodla o tom valná hromada v červnu 1998, na níž byli zastoupeni akcionáři vlastnící 85,94 % ze základního jmění 625,7 mil. Kč. Hospodářský výsledek negativně ovlivnil přechod na nový druh obalů, který zvýšil náklady. Promítly se do něj růst cen základních surovin a energií, přehodnocení peněz vkládaných do marketingu i zvýšení úroků z úvěrů. Firma vytvořila opravnou položku 84,7 mil. Kč na ztráty z neuhrazených pohledávek z let 1994 až 1996. Rozhodujícím vlastníkem Pivovaru Velké Popovice byl Pivovar Radegast, kterému patřilo na konci roku 1997 celkem 84,21 % akcií. Někteří konkurenti Radegastu vyčítali, že firmu záměrně vede k úpadku, že ji využíval k přelévání trhů, výrobních kapacit a toků peněz. S obdobnými problémy se potýkal i další člen téže skupiny – Pivovar Radegast Sedlec.
Radegast začal od ledna 1998 vykupovat od drobných vlastníků akcie pivovaru v Popovicích. Lidé, kteří chtěli tyto akcie prodat sice museli přijet do Nošovic, za jednu však dostali asi o šedesát korun více než na burze. Starý kozel ve znaku Velkopopovického pivovaru mohl v roce 1998 už jen nostalgicky vzpomínat na doby, kdy byl o jeho pivo neutuchající zájem v hospodách i obchodech. Za poslední čtyři roky, kdy se Velké Popovice zařadily do skupiny nošovického Radegastu, totiž klesl prodej pivovaru na polovinu. Velké Popovice ztratily výrazně hlavně ve svém tradičním prostředí, kterým byla Praha. Tam se konkurence velmi přiostřila a popovičtí nestačili s dechem. Řada odborníků přitom upozorňovala na klesající výkonnost pivovaru od doby, kdy ho pohltil Radegast, který v červnu 1998 držel více než 85 % akcií. „Vedení Radegastu sice obměnilo pár lidí ve vedení pivovaru, ale nechali jen na nich, aby ukázali, co umějí. Současnému stavu v Popovicích nepřispívá ani bezvládí, které panovalo v Nošovicích,“ mínili odborníci. Zástupci Radegastu navíc nebyli příliš spokojeni s využitím peněz, které společnost získala navýšením základního jmění ještě před vstupem Radegastu. V pivovaru ve Velkých Popovicích i ve vedení Radegastu odmítali spekulace o špatném vlivu hlavního akcionáře na hospodaření společnosti komentovat. „Ztrátu roku 1997 zavinily především neočekávané náklady spojené s přechodem na nový typ lahví a negativní vliv úroků z úvěrů,“ vysvětlila finanční ředitelka Velkých Popovic Alena Kuřová. Dodala, že spolu s nárůstem cen surovin ovlivnilo nepříznivě výši ztráty, která v roce 1997 dosáhla takřka 160 milionů korun, i započtení starých neuhrazených pohledávek z minulých let v hodnotě pětaosmdesát milionů korun. Podle rozhodnutí valné hromady dne 24.6.1998 by měl být propad uhrazen z budoucích zisků. Akcionáři se však sešli v roce 1998 ještě jednou – na mimořádné valné hromadě. Zvažovali úpravu základního jmění. Přes problémy, které měla společnost na domácím trhu, odborníci pivovar nezatracovali a upozornili na jeho silné stránky. Tento výrobce totiž dokázal v roce 1997 zvýšit svůj export o třetinu a vyvézt téměř devadesát tisíc hektolitrů piva. Zařadil se tak mezi pět tuzemských pivovarů s největším exportem.

Ztrátu přibližně 114 miliónů korun zaznamenala v roce 1998 akciová společnost Pivovar Velké Popovice. Firmě se tak meziročně podařilo snížit propad v hospodaření o více než čtvrtinu. Kvůli částečné ztrátě ruského trhu poklesl v roce 1998 export pivovaru. Mimořádná valná hromada obchodní společnosti Pivovar Velké Popovice, a. s. konaná dne 22. 12. 1998 rozhodla o snížení základního jmění z dosavadní výše 625 701 000 Kč na 62 570 100 Kč. Důvodem tohoto snížení byla úhrada ztrát z minulých let a převod do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty. Jako způsob snížení bylo navrženo poměrné snížení jmenovité hodnoty všech akcií bezúplatně na hodnotu 100 Kč. Nejoblíbenější reklamou vysílanou v tuzemských televizích v roce 1998 byl spot o „divném vrchním“, který propagoaval pivo Velkopopovický Kozel. V červencovém (1998) průzkumu agentury Sofres-Factum ho z 1059 dotázaných starších osmnácti let označila za nejoblíbenější desetina z nich, do povědomí se nejvíce zapsal osmi procentům. Mezi nejlepší zařadili tuto reklamu v červnovém (1998) hodnocení i odborníci v prestižním časopisu Strategie, který se specializuje na reklamu a média. „Kozel se teď všem líbí, protože je to vtipná reklama. Proti tradičním monotónním reklamám na pivo, na které jsou u nás všichni zvyklí, je odvázaná. Vnáší do reklamy o pivu jiný prvek, než jsou klasická pivní klišé,“ tvrdila Ivana Vajnerová ze Strategie
Fúze Radegastu s Prazdrojem pro Velké Popovice znamenal využití obchodní sítě plzeňského pivovaru a tím i posílení pozic v tuzemsku i zahraničí.
Velkopopovický kozel se po roce 1998 zase vracel do českých hospod
Když v hospodě padne slovo kozel – je každému okamžitě jasno – vybaví si pivovar ve Velkých Popovicích. „O tom, kdy se kozel poprvé objevil na pivní popovické etiketě, existuje mnoho teorií. Přesně to však asi neví nikdo. Ale už ve třicátých letech kozel na popovických etiketách byl,“ řekl Tomáš Lejsek, šéf pivovaru v srpnu roku 1998. Jeden z nejstarších domácích producentů piva, se honosil pro štamgasty patrně nejznámější reklamou – s pivem jako křen a divným vrchním. „Je přece kouzelné, když si i po desátém pivu může každý zanadávat na svého vrchního, aniž by ho tím nějak moc urazil,“ tvrdil sládek Josef Zákravský.

Přestože velkopopovické pivo bylo původně nejvíce doma v pražských hospodách, za poslední čtyři roky (1993-1997) se z nich pomalu vytrácelo. „Do Prahy se nahrnuly všechny pivovary a tady asi je nutné přiznat, že nám tehdy trochu docházel dech,“ řekl Lejsek. To potvrdilo i nepříznivé hospodaření společnosti roku 1997. Popovičtí skončili se ztrátou 160 milionů korun a dalším poklesem produkce. Červenec roku 1998 však znamenal nejen pro kozly Oldu a Edu – dva živé popovické maskoty – vyhlídky na lepší budoucnost. Oproti stejnému období roku 1997 prodali Popovičtí o 80 % více svého piva. „Zásluhu na tom má určitě návrat do Prahy, ale bez zajímavosti není ani větší uplatnění na jižní Moravě a v severních Čechách,“ řekl Lejsek. Po ztrátě roku 1997 se tak pivovar pomalu obracel k černým číslům. „Roku 1998 se povedlo vše dobře načasovat. Nové etikety i znovuobnovení reklamy s kozlem,“ vysvětlil nárůst produkce marketingový šéf pivovaru Leoš Vyskočil. Dodal, že ztotožnění se s historií a tradicí kozla bylo nezbytnou podmínkou pro zvýšení prodeje. „Jsem rád, že se k nám vracejí i hostinští, kteří už s námi zkušenost měli. Těší mě to hlavně proto, že já nemám na to, abych kupoval a draze vybavoval hospody, které by točily naše pivo,“ doplnil ho Lejsek. Podle něho společnosti pomohlo také to, že kozel byl považován dlouhá léta za nejlepší pražské pivo, i když Velké Popovice v Praze nejsou. „Nechceme ani náhodou zanedbávat svůj podkomínový trh, zájem o něj máme veliký,“ řekl Lejsek.

Přátelská pohoda pivovaru, kde se na dvoře válí dva živí kozlové, na každého dýchne, už když projde branou. Kromě jediného nelidského zásahu ze sedmdesátých let – železobetonové varny se před každým objeví stejně elegantní Ringhofferův objekt, jako při jeho otevření v roce 1874. Příjemným staromilstvím dýchají nejen ležácké sklepy, ale hlavně spilky, kde vlastní popovické kvasinky teprve s domácím národním nápojem dělají ty správné divy. „Já mám rád klasickou technologii právě pro tohle,“ řekl v srpnu 1998 sládek. „Tady ještě můžete dělat s pivem kouzla, která si v moderních provozech už nemůžete dovolit,“ dodal. Popovický provoz je jedním z posledních větších pivovarů, kde zatím klasickou technologii vaření piva neopustili. Většina domácích producentů, včetně Prazdroje, totiž už vyráběly pivo v takzvaných cylindrokonických tancích, kde celý kvasný proces řídí počítač a na sládka, jenž se prochází od kádě ke kádi a chutná svůj výtvor, už nenarazíte. Přesto se o zavedení nového výrobního procesu uvažovali i v Popovicích. „Je samozřejmě trochu levnější, ale zatím nejsme stoprocentně přesvědčeni o tom, že bychom chtěli na ck-tanky přejít,“ řekl Lejsek v létě roku 1998. Jedním dechem přitom dodal, že právě starý systém výroby se dokáže dokonale přizpůsobit pro výrobu jakéhokoliv speciálu nebo přání odběratele v menším množství. To považuje za výhodu, kterou velkokapacitní pivovary dnes už ztratily. Jednou z dalších zvláštností je nealkoholické pivo. „Nejsme samo sebou jediní, kdo takové pivo dělá, ale mám pocit, že z dvanáctky – jako my – ho nevyrábí nikdo,“ řekl sládek. Pro klasického pivaře, kterému se při vyslovení bezalkoholického piva dělá mdlo, měl sládek jednoduchou radu. „Když není nic jiného a musíte jet, není čas na hrdinství. Nejhorší pivo je žádné pivo,“ tvrdil sládek.

O tom, že kozel chutná i jinde než v domácích hospůdkách, ředitel pivovaru vyprávěl rád. „Třeba ve Finsku jsme českou jedničkou,“ řekl Lejsek. Podle něho je však v zahraničí kozel v rukou dovozců. A přestože si lze představit, že zvíře ve znaku je jednoznačně prvotním znakem popovického piva, Finsko tuto teorii vyvrací. „Místní dovozce obrátil naši teorii naruby. Tam říkají našemu pivu velko a ze zbytku mají legraci, protože nedokáží vyslovit popovický,“ vysvětlil Lejsek. V Anglii a Rusku ovšem podle něho zase jednoznačně kozel vítězí. „Rusové mu říkají zalatoj kozel, protože korunku přebalujeme zlatou fólií,“ řekl Lejsek. Jeho slova přitom nejsou žádným chvástáním – firma je pátým největším domácím exportérem piva. v roce 1997 dokázala zvýšit vývoz o třetinu na téměř devadesát tisíc hektolitrů piva. O zlatavý mok pečuje ve Velkých Popovicích necelá padesátka zaměstnanců, celý podnik má asi dvě stě padesát lidí. „Zcela regulérním jedním zaměstnancem je kozlovod,“ řekl šéf pivovaru. „Když jsem to poprvé viděl, tvářil jsem se asi jako vy. To je ten chlapík, co se stará o Oldu a Edu,“ dodal s úsměvem. Protože ani jeden z nich nevypadal na to, že by trpěl podvýživou nebo jinak strádal, dělá patrně kozlovod svou práci dobře. Ostatně – místní pivo jim chutná.
Pivovar získal v červnu 1999 na Pivním mistrovství světa v Chicagu pořádané americkým Beverage Testing Institute takzvaný titul vyjímečnosti „Exceptional“. Velkopopovický světlý ležák Premium zde zvítězil v kategorii piv plzeňského typu. Pivovar během prvního čtvrtletí roku 1999 vyrobil 144 552 hl piva, což bylo o 59 % více než ve stejném období roku 1998. Za první tři měsíce r.1999 prodal pivovar na tuzemském trhu 138 143 hl proti 70 911 hl roku 1998, což byl nárůst o 94,8 %. Ve výsledcích se projevila reklamní kampaň a nová obchodní a marketingová strategie, která byla odstartována v roce 1998. Pivovar se rozhodl od 13.9 1999 u většiny svých značek zvednout ceny. Důvodem byla snaha udržet si určitý cenový odstup od konkurence.
Velkopopovický Kozel
1-6/1998

1-6/1999

Prodej celkem
242 000 hl

282 000 hl

Prodej v ČR
197 000 hl

265 000 hl

Export
45 000 hl

17 000 hl

V září 1999 ukončil pivovar výrobu piva Staročech Premium (světlý ležák; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno pro síť obchodů Penny Market). „Vyráběli jsme Staročecha desítku i dvanáctku, ale důvodem bylo především využití výrobní kapacity,“ řekl obchodní zástupce Velkých Popovic. „Když jsme udělali novou cenovou nabídku, obchodní řetězec od nás odešel. Silnější pivo nám sice přibližně pokrývalo náklady, ale desítka sloužila jen k rozpouštění fixních nákladů,“ dodal s tím, že vyrábět levné pivo lze pouze jako doplněk.
Pivovar začal po chudých letech opět vydělávat. Jeho hospodaření skončilo v roce 1999 ziskem 90,924 milionu Kč oproti ztrátě roku 1998 ve výši 114,828 milionu. Rovněž provozní výsledek byl kladný – 129,829 milionu Kč ve srovnání s minusem 50,748 milionu v roce 1998. Podle hlavních údajů účetní závěrky, které firma dne 24.5.2000 zveřejnila, stouply výkony a prodej pivovaru meziročně o 125,309 milionů na 545,073 milionu korun roku 1999. Tržby pak vzrostly o 130,304 milionu na 544,882 milionu Kč. Pivovar vyrobil v roce 1999 celkem 642 552 hl piva, což představovalo meziroční nárůst o 12,5 %. Na tuzemský trh dodal 607 064 hl, tedy o 21,4 % více než v roce 1998.
U příležitosti počátku roku 2000 uvařil pivovar speciální formu svého tradičního ležáku – Velkopopovický kozel Special 2000. Základní jmění firmy se zvýšilo na počátku roku 2000 o 62,57 milionu korun na 125,14 milionu. Ve dvou kolech bylo nově upsáno 625 701 akcií, přičemž největším upisovatelem byl Radegast s 610 695 akciemi.
Zkvalitnění výroby a především úsporu energií přinesla pivovaru rekonstrukce chlazení mladiny, teplovodního hospodářství a výroby vody, jejichž zkušební provoz vrcholil v březnu 2000. V rámci této největší investice poslední doby byla opravena také budova varny 2, a to při zachování stavebního stylu z doby zakladatele pivovaru Františka Ringhoffera. Výstav pivovaru se za první pololetí 2000 propadl o 17 % na 274,09 tisíce hl.
Do konce roku 2000 se v pivovaru vyrábělo i pivo Pivrnec (světlý ležák; alk.: 4,6 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů) Podstatou humorného ladění piva byly kreslené vtipy kreslíře a karikaturisty Petra Urbana. Přední etikety s těmito vtipy byly v pravidelných intervalech obměňovány. Pivo bylo původně vařeno v pivovaru Most, po uzavření tohoto pivovaru se rozhodla skupina Radegastu přenést jeho výrobu do Velkých Popovic. V roce 2000 se skupina Prazdroje rozhodla vyřadit pivo ze sortimentu.
Akcionáři společnosti 30. června 2000 mimo jiné schválili projekt sloučení popovického podniku s Plzeňským Prazdrojem a Pivovarem Radegast.
V roce 2000 byla v souvislosti s fúzi ukončena výroba piva Velkopopovický kozel Free (světlé nealkoholické; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahvíí; obsahovalo náhradní sladidlo E 954; bylo vyráběno z hotového světlého 12 % ležáku destilací na speciálním zařízení, na němž byl odstraněn alkohol)
Kapacita pivovaru na konci roku 2000:
Běžná trvanlivost piva byla půlroční, podmínkou dlouhé trvanlivosti je naprostá absence kyslíku v hotovém pivu. Pivo při stáčení je chráněno atmosférou inertního plynu. Kapacita nové varny byla 3 000 hl mladiny za 24 hodin. Za 24 hodin uvařili v nové varně 5 várek piva, 1 várka = 600 hl. Ve staré varně se uvaří rovněž 5 dávek po 300 hl. Na 1 hl vyrobeného piva bylo potřeba téměř 12 hl vody. V ležáckých sklepích byly 4 patra nerezových tanků, každý měl kapacitu téměř 500 hl. Do zásobních sil a hrádí se vešlo 90 vagonů sladu. Stáčecí linka plnila 105 lahví najednou, byla schopna naplnit 48 000 lahví za hodinu. Nejproduktivnější studna dávala až 12 l vody za vteřinu.
Pivovar v roce 2000 vystavil 748 733 hl, tím by jeho podíl v ČR asi 4,18 %. Na export šlo 96 055 hl, což bylo 6,04 % z celkového vývozu ČR.
V roce 2000 byla ukončena výroba piva Velkopopovický kozel Special (speciální tmavý ležák; alk.: 5,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; obsahuje náhradní sladidlo E 954). Šlo o silné tmavé pivo.
Značku Velkopopovický kozel žačala skupina PP od května 2001 vyrábět licenčně i v pivovaru Šariš na Slovensku. Jízdy historického parního vlaku, exkurze do pivovaru, pivovarská tombola ani soutěž v pití piva nechyběly na 9. Dni Kozla, který pivovar pořádal 3.června 2001. Do míst, kde se vyrábí pivo s kozlem ve znaku, vedly trasy turistických pochodů a cyklistických jízd. Po celý den byly pro zájemce otevřeny brány pivovaru a pivovarské čistírny odpadních vod. K dobré pohodě hraly folkové a country kapely. Pivovar dividendy ze zisku roku 2000 ve výši 130,460 miliónu nevyplatil a v plné výši ho převedl do dalších let. Rozhodla o tom řádná valná hromada společnosti dne 15.června 2001. Předseda představenstva Garth Saunders uvedl, že dividendy nemohou vyplatit kvůli posunu právní fúze se společnostmi Plzeňský Prazdroj a Pivovar Radegast, jejímuž dokončení brání žaloby některých akcionářů. Datum fúze zatím není známo, dodal Saunders. Prodej piva z Popovic meziročně vzrostl o 17 % na 748 733 hl. Výstav ovlivnila licenční výroba Primusu. Design etiket lahvového piva změnil pivovar počátkem léta 2001. Současně s etiketou představil rovněž novou grafickou podobu loga. Doménou nové grafické podoby etiket byl citát „Pivo jako křen“ a zájemci se s ním mohli seznámit předpremiérově na devátém ročníku Dne Kozla (2.6.2001).
Nejprodávanější zahraniční značkou na Slovensku se v roce 2001 stal Velkopopovický Kozel, kterého spolu s Gambrinusem Prazdroj licenčně vyráběl v Pivovaru Šariš. „Letos očekáváme stoprocentní nárůst prodeje kozla. Velkou poptávku si vysvětluji zejména tím, že spotřebitelé tuto značku znají ještě z dob společného státu,“ vysvětlil Tomáš Alföldi, obchodní ředitel Pivovaru Šariš. Na popularitu kozla měla jistě vliv i skutečnost, že půllitr desítky Pivovar Šariš prodával za 9,90 Sk, tedy o 2,50 koruny méně než u Gambrinusu.
Ze všech tří pivovarů skupiny Prazdroje zaznamenal pivovar v roce 2001 historicky rekordní prodej piva přes 943,5 tisíce hl. Jeho výstav se proti roku 2000 zvýšil o 26 %, což představovalo nárůst téměř 200 tisíc hl.
O devět procent na 648 milionů Kč se v porovnání s rokem 2000 zvýšily tržby z výrobní a obchodní činnosti Pivovaru Velké Popovice, a. s. Uvedl to Garth Saunders, finanční ředitel Prazdroje a předseda představenstva Pivovaru Velké Popovice. Provozní zisk pivovaru meziročně vzrostl o 9 % na 165 milionů korun, čistý zisk se zvýšil meziročně o 1 % na 132 milionů Kč, objem prodeje na domácím trhu vzrostl o 26 % a export poklesl o 31 %. Pokles exportu šlo podle Saunderse přičíst na vrub úspěšnému zavedení licenční výroby značky Kozel v Pivovaru Šariš, která nahradila klasický vývoz na Slovensko. Produktivita práce se v důsledku reorganizace provozu a vzniklých úspor v podniku zvýšila o pět procent. V roce 2001 byly podle Saunderse splaceny všechny bankovní úvěry a společnost byla zcela oddlužena.
Jubilejní desátý Den Kozla pořádaný pivovarem se konal 8.června 2002. V jeho rámci se uskutečnila také jedna výjimečná soutěž – Kozlův silácký desetiboj. Nejvíce zábavy si diváci užili při sledování neohrabaných pohybů kozlích zápasníků sumo. Lákavé byly i další disciplíny, jako například kozlí páka či běh s kozlí kládou.
Prazdroj stále více využíval cestu licenční výroby piva. Poté, co se firma definitivně rozhodla začít vařit značku Pilsner Urquell v polském pivovaru Tychy, do konce roku 2002 hodlal vyrábět i Velkopopovického Kozla v Rusku. „Po technické stránce je již vše připraveno, čeká se jen na uvedení na trh,“ informoval v září 2002 generální ředitel Prazdroje Tony van Kralingen. Jeho firma plánovala v ruském pivovaru v Kaluze ročně uvařit mezi 50 až 70 000 hl Kozla. Tamní pivovar patří do skupiny SABMiller, která je i vlastníkem Prazdroje. Licenční výroba Kozla se již Prazdroji osvědčila ve slovenském Pivovaru Šariš, kde se tato značka stala nejprodávanějším zahraničním pivem. V roce 2000 se tam uvařilo jen kolem 50 000 hl Kozla, v roce 2002 by to podle odhadů Kralingena mělo být již zhruba 300 tisíc. Pivovar Šariš v roce 2002 rovněž vyrobil asi 150 000 hl Gambrinusu.
V soutěži České pivo roku 2002, kterou vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, získal v kategorii světlých ležáků druhé místo Velkopopovický kozel-Premium. V kategorii světlých výčepních piv třetí míísto získal Velkopopovický kozel, výčepní světlý.
V roce 2002 poprvé od svého vzniku uvařil pivovar přes jeden milión hektolitrů piva. Ještě před pěti lety podnik vyráběl zhruba polovinu současné produkce. Představitelé firmy tento vývoj vysvětlili především výrazně zvyšující se tuzemskou poptávkou po značce Kozel. Pivovar se tak stal vedle Prazdroje, Radegastu, Staropramenu a Budvaru pátým výrobcem, který miliónovou hranici překročil. „Letos se prodej v tuzemsku odhadem zvedne o pětinu. Velkou roli v tom hraje i větší propagace značky a obecně práce s ní,“ řekl Alexej Bechtin, mluvčí Prazdroje, který pivovar vlastnil. Necelou třetinu výstavu tvořily značky Primus a Klasik. Pivovar se kvůli naprosto naplněné výrobní kapacitě v roce 2003 chystal investovat do jejího rozšíření, a to o půl miliónu hektolitrů. „Jedná se o vybudování cylindro-kónických tanků pro fermentaci, nových systémů pro přípravu kvasnic a nových kapacit pro mletí a chlazení,“ uvedl Bechtin. Od roku 2000 se pivo Kozel licenčně vyrábělo ve slovenském Pivovaru Šariš, který patřil společnosti SABMiller. Ročně se ho tam uvařilo přes 200 000 hl a velkopopovické pivo tak bylo neprodávanější zahraniční značkou na Slovensku. Prazdroj chystal licenční produkci Kozla i v ruském pivovaru Kaluga.
Burácení motorových pil, klapot seker i zručnost silných mužů doplnil program tradičního Dne Kozla ve Velkých Popovicích dne 7.června 2003. Jeho součástí byla totiž dřevorubecká sportovní show v podání vicemistra Evropy Martina Komárka. Návštěvnííci se tak budou mohli poprvé v ČR setkat se sportem, který si razí cestu Evropou. Vedle Komárka předvedli své umění také další čeští „dřevorubci“ Pavel Veverka, Jan Wawrů a Jan Průša. Soutěžili v přesekávání ležícího kmene, v řezání motorovou pilou, v přeřezávání ruční pilou, v přesekávání stojícího kmene a v sekání špalku. Vyvrcholením tohoto klání bylo řezání kotoučů z ležícího kmene pilou s obzvláště silným motorem. Na 11. Dni Kozla čekala na návštěvníky vedle zlatavého i tmavého moku i pivovarská tombola a dále nejrůznější soutěže, jako například rodeo, sumo, kuželky a další. Cenami byly žetony na pivo zdarma. Pivovar rovněž organizoval během celého dne exkurze do pivovaru s odborným výkladem. O dobrou pohodu se staraly skupina Yo Yo Band, Ivan Hlas, Taxmeni, Slávek Janoušek, Poutníci, Banjo gang, Semtex a další. Byla tu i burza sběratelů pivních suvenýrů a zábavu zpestřilo fotbalové utkání mezi týmy pivovarů Velkých Popovic a Plzně. Pijáci Velkopopovického Kozla mohli na podzim 2003 vyhrát jednu z 50 000 originálních sad pivních podtácků a 100 minilednic. Soutěž probíhala od 15.10. do 30.11.2003. Pod zátkou světlé desítky pivaři nalezli symboly 2kg, 3 kg nebo 4 kg, pod zátkou tmavé desítky a dvanáctky zase symbol 5 kg. Ze soutěžních kupónů bylo nutno sestavit metrák, tedy 100 kg. Poté se těsnění vyjmulo ze zátek a odeslalo na uvedenou adresu. Prvních 50 000 soutěžících získalo originální sadu třech podtácků pivního fajnšmekra. Sto nejpilnějších sběratelů s největším celkovým součtem kilogramů zaslaných v průběhu soutěže získalo stylovou kozlí minilednici.
Velkopopovický Kozel, nejvíce rostoucí značka z portfolia Prazdroje, potvrdil v roce 2003 svou pozici jedničky na trhu tmavých piv. Podle výzkumu společnosti ACNielsen, monitorující prodej piva v obchodní síti, vzrostl tržní podíl této značky ve sledovaném segmentu během roku 2003 o více než 3 % a oproti roku 2000 se více než zdvojnásobil. Černý Velkopopovický Kozel byl úspěšný také v restauracích. Počet provozoven, kde se toto pivo čepuje, narostl od roku 2000 o 40 %. Pro uspokojení rostoucí poptávky zvýšil Prazdroj výrobu tmavého piva ve svém pivovaru ve Velkých Popovicích téměř o 100 % v průběhu posledních tří let. Velkopopovický Kozel Černý potvrdil svou výjimečnou kvalitu v nejrůznějších soutěžích. V prosinci 2003 již popáté za sebou obdržel ocenění „Tmavé pivo roku“ pro rok 2004, které je udělováno na základě ankety čtenářů časopisu Pivní kurýr. Ve stejné anketě se Pivovar Velké Popovice umístil na druhém místě v kategorii „Pivovar roku“. V únoru 2004 začal Prazdroj s dodávkou speciální sady reklamních předmětů do restaurací a navíc v souladu s reklamním sloganem „Kozel se hřeje na výsluní“ po dobu tří týdnů předpověď počasí na TV Nova ohlašoval maskot pivovaru. Šlo o kampaň na podporu značky Velkopopovickému Kozlu, který je v současnosti nejvíce rostoucí značkou z portfolia.
Slavnostním přestřižením pásky zahájil oficiálně generální ředitel Steve Woodward provoz nových cylindro-kónických tanků pro kvašení piva v nejmenším pivovaru Plzeňského Prazdroje. Investice ve výši 100 milionů korun umožňuje překonat nejvýraznější dosavadní omezení kapacity, dosáhnout zvýšení výroby o 50 % a posunout tento středočeský pivovar mezi domácí špičku. Šest 18metrových tanků o průměru 5,4 metru bylo vybudováno v těsné blízkosti velkopopovické varny za necelý rok a po úspěšném zkušebním provozu už slouží výrobě.
Výroba piva ve Velkých Popovicích překročila hranici 1 milionu hl už v listopadu roku 2002 a udržela se na stejné úrovni také v roce 2003. V téměř 130leté historii pivovaru jde o rekordní objemy. Stabilní růst produkce při dodržení nejpřísnějších standardů kvality je odrazem rostoucí poptávky po velkopopovickém pivě. V rámci pružného využívání výrobních kapacit vyrábí pivovar Velké Popovice také pivo jiných značek z portfolia Plzeňského Prazdroje (Gambrinus, Primus, Klasik). Generální ředitel Steve Woodward vidí právě v tom výhodu začlenění do většího celku, která zaručuje rozvoj a využití výrobních i lidských kapacit jednotlivých pivovarů. Gavin Millar, manažer pivovaru, doplňuje: „Je pravda, že po vstupu zahraničního investora do Plzeňského Prazdroje a po převzetí pivovaru Velké Popovice existovaly určité obavy o budoucnosti tohoto podniku. Společnost SABMiller však jasně deklarovala svůj strategický záměr jeho dalšího rozvoje a rozhodla se investovat do dalšího zvýšení kapacity pivovaru. V těchto dnech jsme završili náročný proces vybudování cylindro-kónických tanků. Díky této investici se pivovar Velké Popovice definitivně stal klíčovou součástí lídra českého trhu pivovarnictví a je plně schopen náročné a efektivní výroby podle moderních technologií.“ Pivovar Velké Popovice patří k důležitým zaměstnavatelům v regionu – včetně obchodně distribučního centra a skladů zaměstnává 245 lidí. S obcí Velké Popovice aktivně spolupracuje při realizaci sociálních, vzdělávacích, kulturních a sportovních projektů a také při ochraně a zlepšování životního prostředí v regionu. Velkou popularitu získal tradiční červnový Den Kozla, který každoročně přiláká do pivovaru tisíce návštěvníků.
Přehled investic v letech 2000-2004 (od vstupu nového vlastníka -zlepšení kvality, úspory energie a nákladů, zvýšení ekologických standardů výroby):
2000 – rekonstrukce a navyšování kapacity v úseku teplovodního hospodářství a chlazení
2001 – rekonstrukce scezovací kádě a rmuto-vystírací pánve
2001 – zahájení provozu nového vlastního vrtu na dodávku pitné vody
2001 – zařízení na úpravu vody pro lahvárenskou mýčku
2002 – získání certifikátu ISO 9002:2000
2002 – modernizace propagační stanice (příprava kvasnic)
2002 – zavedení nepřetržitého provozu
2003 – potvrzení certifikátu ISO 9002:2000 a získání ISO 14 001 (kvalita a ekologie)
2004 – nové kapacity pro fermentaci a přípravu kvasnic.
Základní fakta o projektu výstavby CKT Velké Popovice a související technologie:
Studie možnosti zvýšit kapacitu pivovaru – srpen 2002
Výběr dodavatelů – jaro 2003
Dodavatel tanků – ZVU Hradec Králové
Doprava tanků z Hradce Králové do Velkých Popovic – 4. září 2003
Dodavatel stavebních prací – Zlínstav
Zahájení stavebních prací pro budovu CKT – jaro 2003
Dodavatel technologie a výrobního zařízení – Alfa Laval:
Cylindro-kónické tanky (CKT) – 6 ks
Celkový objem jednoho tanku – 3 300 hektolitrů, plnící objem – 2 500 hl (5 várek)
Výška tanku 18 m, vnitřní průměr 5,4 m, váha cca 20 tun, chladící plocha 83,5 m
Rozkvasné tanky (RT) – 2 ks
Celkový objem jednoho tanku 300 hl, plnící objem 250 hl
Vnitřní průměr 2,6 m, výška 7,1 m, chladící plocha 9,5 m
Technologie: umožňuje libovolnou kombinaci plnění staré spilky a CKT a také využití zakvašovací jednotky CKT pro mladinu ze staré spilky
Propagační stanice, kvasničné hospodářství, rozkvasná spilka
Sanitační stanice a úsek čištění moderní metodou CIP
Obsluha CKT – 2 zaměstnanci (moderní velín vybavený výpočetní technikou) + vlastní laboratoř pro on-line analýzy
Kromě výstavby budovy, instalace zařízení CKT a úpravy terénu včetně přeložky kanalizace, proběhla v pivovaru Velké Popovice rekonstrukce sladových cest a šrotování, kegové linky a jímání oxidu uhličitého a byla také zvýšená kapacita chlazení.
Jaroslav Gubiš (42), dosavadní manažer výroby plzeňského pivovaru, vedl pivovar od 1. dubna 2004. Vystřídal Jihoafričana Gavina Millara, který za tři roky působení v tomto nejmenším z pivovarů Plzeňského Prazdroje dosáhl vynikajících výsledků: stabilizaci parametrů kvality, efektivnosti všech výrobních úseků a zařízení, certifikace ISO 9002 a 14 001.

Vypít několik piv, poslechnout si živou kapelu a zasmát se s přáteli u plnění nějaké zábavné soutěže. Nic víc si v dne 5. června 2004 ráno lidé mířící do Velkých Popovic na 12. ročník Dnu Kozla nepřáli. Když se však v poledne nad oslavujícím pivovarem, který si v roce 2004 připomněl 130 let vzniku, zatáhla obloha a začalo silně pršet, přibylo přání další: „Kdyby tak bylo vedro a slunce jako minulý rok.“ I přes nepřízeň počasí se však do Velkých Popovic sjelo několik tisíc lidí. Už při romantické jízdě parním vlakem ze Strančic k pivovaru bylo vidět na tvářích lidí nadšení. To, co odlišuje slavnosti zdejšího pivovaru od ostatních, bylo pro tento ročník skryto. Rozlehlé náměstí s parkem a přilehlé rybníky, jindy plné bavících se lidí, zely prázdnotou. Návaly deště s občasným zahřměním vyhnaly všechny slavící návštěvníky do velkých stanů. Kapely po většinu času hrály jen pro „dešťové kapky“.
Velkopopovický Kozel se v roce 2004 stal na základě dohody se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska partnerem hasičského sportu. Kromě společné záliby v hašení žízně spojovalo pivo z Velkých Popovic a dobrovolné hasiče také oslava významného výročí. Pivovar oslavil už úctyhodných 130 let od svého založení. Dobrovolní hasiči si v roce 2004 připomněli 140 let vzniku 1. českého dobrovolného hasičského sboru. Jako dárek ke společnému jubileu připravil Kozel v rámci své celostátní spotřebitelské soutěže speciální část jen pro hasiče. V soutěži Has žízeň Kozlem a vyhraj!, která začala v říjnu 2004.
Výroba piva v pivovaru přesáhla v roce 2004 hranici 1 200 000 hl. Tento úspěch přišel přesně po 130 letech od založení pivovaru. První várka 60 hl piva byla ve Velkých Popovicích uvařena 15. prosince roku 1874. Stabilní růst produkce při dodržení nejpřísnějších standardů kvality byla odrazem rostoucí poptávky po velkopopovickém pivě: značka Velkopopovický Kozel patřila mezi nejpopulárnější doma i v zahraničí. Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru, v prosinci 2004 řekl: „V minulých letech jsme investovali 120 milionů korun do dalšího zvýšení kapacity, o půl milionu hektolitrů ročně. Vybudovali jsme – poprvé v historii pivovaru – cylindro-kónické tanky pro kvašení, nové systémy pro přípravu kvasnic a nová zařízení pro šrotování sladu a pro chlazení mladiny. Čekají nás nové investice v řádu stamilionů korun. Zajistí další nárůst celkové kapacity pivovaru, povedou ke zkvalitnění výroby a k tomu, aby splňovala nejpřísnější ekologické požadavky. Zásadní rekonstrukce čistírny odpadních vod za 60 milionů korun už začala. V příštích letech plánujeme zvýšit výkon varny z 10 na 12 várek denně, nárůst kapacit kvašení a ležení piva i flexibility stáčení. Nezapomínáme ani na zaměstnance a na návštěvníky pivovaru. Postavíme centrální šatnu se sociálním zařízením a nádvoří pivovaru proměníme na jaře v malý park.“ Ideální poloha z hlediska distribuce piva po celé ČR i v Evropě, stejně jako rostoucí popularita značky Velkopopovický Kozel předurčily další vývoj pivovaru. Generální ředitel Prazdroje Steve Woodward zdůraznil: „Pivovarnická skupina SABMiller, do které pivovar patří, stále více pohlíží na Velkopopovického Kozla jako na značku se skutečně mezinárodním potenciálem. Důkazem toho je mimořádně úspěšná licenční výroba na Slovensku a v Rusku a také rostoucí export značky.“
K příležitosti 130 let od založení pivovaru vydal Plzeňský Prazdroj a.s. Pivovar Velké Popovice knihu Velkopopovická legenda. Čtenář zde našel nejen veškerá dostupná historická data, ale také spoustu zajímavostí a velké množství dobových i současných fotografií.
Pivo Primus (světlé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno do 0,5 l lahví) se vyrábělo v pivovaru od podzimu 2000 pro společnost Plzeňský Prazdroj a.s., značka byla vyráběna rovněž Nošovicích, Plzni, dříve byla vyráběna i v Karlových Varech. V roce 2004 jeho výroba přesunuta do Protivína. Pivo Klasik (světlé výčepní; alk.: 3,6 %; plněno do 0,5 l lahví) bylo vyráběno od roku 2001 pro společnost Plzeňský Prazdroj a.s. Dříve vařeno v Nošovicích. V roce 2004 jeho výroba přesunuta do Protivína.

S masivní podporou v off-trade počítal na léto 2005 Prazdroj. „Léto je nejvýraznějším obdobím pro prodej například plechovek. Proto je nejaktivnější v promotion těchto balení značka Velkopopovický Kozel – vzhledem k jejímu zaměření na určenou cílovou skupinu a na její segment trhu,“ tvrdil v květnu 2005 Alexej Bechtin. Kozel změnil před létem svou „plechovkovou tvář“. V regálech obchodů byl již od 1. května 2005 nový obal: speciálně pro tuto letní promotion byl pozměněn design plechovky. Navíc značka připravila celonárodní spotřebitelskou soutěž „Zakotvi u Kozla a vyhraj!“ Spotřebitelé se tak mohli po zakoupení soutěžního balení plechovek zapojit prostřednictvím SMS do soutěže o netradiční ceny. Akce probíhala do 31. 7. 2005. Současně se uvedl na trh „řezaný“ multipack se sedmi lahvemi piva Velkopopovický Kozel Světlý, dvěma lahvemi Velkopopovický Kozel Černý a dárkem: novou originální sklenicí Velkopopovického Kozla. Limitovaná edice sezonního multipacku byla od začátku května 2005 v nabídce v obchodní síti po celé ČR. Výrobek v obchodě také zvýraznila sada speciálních POS materiálů.
Třináctý ročník velkopopovických pivních slavností se dne 4.června 2005 nesl ve znamení hasičů, kteří připravili velkou část programu. V rámci Dne Kozla byla slavnostně otevřena nová prohlídková trasa pivovaru, kterou prošlo více než 2600 návštěvníků. Při příležitosti Velké hasičské show bylo také čepováno unikátní pivo, Velkopopovický Kozel Florian. Jednalo se o speciál, který byl, jak praví oficiální charakteristika, „kvasnicový, nefiltrovaný a nepasterizovaný, se stupňovitostí na úrovni ležáků.“
Češi pijí plechovkové pivo nejčastěji na pěších výletech, cestách a na dovolené, vyplynulo to z průzkumu TNS AISA pro Velkopopovický Kozel. Podle manažera této pivní značky Petra Poláka v letním období, tedy mezi květnem a srpnem, vzrůstal prodeje piva v plechovce téměř dvojnásobně oproti ostatním měsícům. Plechovkové pivo je oblíbeno zejména mezi muži a ve věkové kategorii 20 až 29 let. Zajímavostí byla takřka dvojnásobně větší konzumace z tohoto obalu na jižní a severní Moravě ve srovnání s ostatními částmi ČR, uvedl Polák. Nejčastěji jej čeští spotřebitelé kupovali v hypermarketech a na čerpacích stanicích, které předstihly až třetí supermarkety. Více než třetina Čechů kupovala multibalení po 6 či 24 kusech, dodal Polák.
Prazdroj rozšiřil v létě 2005 své portfolio o jedenáctistupňové pivo. Nová varianta oblíbené značky Velkopopovický Kozel – 11° Medium – pronikalo do perspektivního segmentu pivního trhu, kterým byly jedenáctistupňová piva. Nové pivo se objevilo v nabídce českých a moravských hospod od poloviny června. „Segment jedenáctistupňového piva je na českém trhu trvale rostoucí. Po důkladném průzkumu jsme jej vyhodnotili jako vhodný prostor pro další rozvoj portfolia značek a jeho rozšíření. Zároveň tím vycházíme vstříc požadavkům a očekáváním spotřebitelů, a tím i zákazníků. Jako nejvhodnější pro toto rozšíření byla vybrána dynamicky rostoucí značka Velkopopovický Kozel. Toto velmi kvalitní pivo s tradicí, které je zároveň cenově dostupné, má vynikající předpoklady pro realizaci dlouhodobého růstu také v segmentu ´jedenáctek´ ,“ vysvětlil Alexej Bechtin. „Jsme přesvědčeni, že značce Velkopopovický Kozel nová varianta 11° Medium pomůže dále rozšířit svou pozici na českém trhu a podaří se ji získat výrazný podíl na trhu jedenáctistupňových piv. Věříme, že se můžeme stát lídrem tohoto segmentu. Velkopopovický Kozel 11° Medium je světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 %, je čtvrtou variantou v portfoliu značky Velkopopovický Kozel, doplňující ostatní varianty Světlý, Premium a Černý. Velkopopovický Kozel 11° Medium bude mimo jiné prezentován na akcích podporovaných Velkopopovickým Kozlem v rámci folk&country festivalů Léto s Kozlem.
Prazdroj jmenoval s účinností od 1.července 2005 nového manažera pivovaru Velké Popovice. Stal se jím Pavel Šemík, dosavadní sládek pivovaru Plzeň.
Největší maďarský pivovar Dreher začal v létě 2005 vyrábět v licenci pivo Velkopopovický Kozel. Maďarsko tak bylo po Slovensku a Rusku třetí zahraniční zemí, kde se Kozel licenčně vyráběl. Dreher byl stejně jako Prazdroj součástí globální pivovarnické skupiny SABMiller.. Prodej Kozla za posledních 12 měsíců dosáhl téměř jednoho miliónu hektolitrů, především díky licenční výrobě, dodal. Kozel se také exportoval, především do skandinávských a pobaltských zemí – například ve Finsku byl největší importovanou značkou piva. Na maďarský trh uvedl Prazdroj světlé pivo v půllitrové lahvi a v plechovce. Kozel byl podle Bechtina na pečlivě vybraných trzích silnou konkurencí importovaným i domácím značkám. Licenční výrobu v sesterském pivovaru Dreher kontrolovali nejzkušenější sládci z Prazdroje, dodal.
„Obliba tmavého piva mezi nejrůznějšími spotřebitelskými skupinami mírně, ale vytrvale stoupá. Tento trend se nejvýrazněji projevuje v hlavním městě a ve středních Čechách. Značka Velkopopovický Kozel má v tomto pivním segmentu vedoucí pozici na českém trhu. Pozitivní trendy pozorujeme nejen u lahvového tmavého piva, ale také u čepovaného: jen za posledních pět let vzrostl počet restaurací, které je mají v nabídce, o 40 %,“ řekl v prosinci 2005 Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel. Úspěšné prodeje podpořila vánoční reklamní kampaň „Kozelná chvilka“. Reklamní aktivity tmavé varianty Velkopopovického Kozla měly velkou tradici. Již v roce 1937 realizoval velkopopovický pivovar jednu z prvních moderně pojatých reklamních kampaní právě na toto pivo. Její součástí byly tehdy i speciální „kozlí“ korbely. „Letošní vánoční kampaň na tmavého Kozla proběhne v místech prodeje a bude zahrnovat také reklamu v tisku,“ upřesnil Martin Kuděla, manažer značky.
Pivovar, který byl součástí skupiny Plzeňský Prazdroj, v roce 2005 zvýšil výstav o víc než 17 % a blížil se k historické hranici 1,5 milionu hektolitrů. Po Plzni a Radegastu byl třetím největším českým pivovarem. Ke zlepšení výsledků přispělo mimo jiné rozšíření portfolia výrobků se značkou Velkopopovický Kozel o jedenáctistupňové pivo Medium nebo zahájení licenční výroby v Maďarsku. Díky rostoucímu exportu a licenční výrobě byl Velkopopovický Kozel nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. V roce 2005 získal tituly České pivo roku, Tmavé pivo roku a medailová ocenění v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Bruselu, řekl manažer pivovaru Pavel Šemík. Pivovar v roce 2005 vystavil 70 000 hl černého piva a v tomto segmentu měl vedoucí, 46procentní pozici na českém trhu. V porovnání s rokem 2002 se tohoto výrobku v roce 2005 prodávalo v průměru o čtvrtinu víc. Firma v roce 2005 například opravila historické pivovarské nádvoří podle původních výkresů a otevřela novou návštěvnickou trasu. Do čistírny odpadních vod investovala už kolem 50 milionů Kč.
Nejprodávanějším pivem roku 2005 v cizině nebyl Budvar ani Prazdroj. Nejvíc šel na odbyt překvapivě Velkopopovický Kozel – hlavně proto, že se už třetím rokem vařil v Rusku, Maďarsku a na Slovensku. Kozla se v zahraničí prodalo 1,3 milionu hektolitrů. To bylo dokonce víc, než se uvařilo jen ve Velkých Popovicích. „Celkem se Kozel prodává ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Podle průzkumů je například v Rusku Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem a zároveň nejúspěšnější licenčně vyráběnou značkou v Rusku,“ řekl Alexej Bechtin, mluvčí Prazdroje, kterému Kozel patřil.
Prazdroj zdražil od 1. února 2006 některá točená piva. O šedesát haléřů se zvedla cena půllitru černého Velkopopovického kozla. V rámci organizačních změn ve všech závodech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích propustil Prazdroj k poslednímu březnu 2006 necelých pět procent ze současných 2650 zaměstnanců. Šlo zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery; redukce se netýkala přímo výroby piva. Organizační změny zvýší výkonnost firmy, řekl mluvčí podniku Alexej Bechtin. „O redukcích v technickém úseku jsme rozhodli po dlouhotrvající a důkladné analýze všech činností a procesů,“ dodal. Firma tím naplnila mezinárodní pivovarnické standardy. Ke dni 25.dubna 2006 dosáhl pivovar historického výstavu 1,5 milionu hl za období posledních 12 měsíců. V roce 2006 byl jediným z velkých pivovarů, jehož výstav rostl dvojciferně, a zároveň se stal největším pivovarem na území Prahy a středních Čech. Za poslední tři roky zaznamenal nárůst výstavu, který představoval 38 %. „Dlouhá a bohatá tradice pivovaru Velké Popovice nás sama motivuje k dalšímu úsilí – a letos se nám dokonce podařilo dosáhnout historického rekordu. Dlouhodobě vzrůstá množství vystaveného piva, již během roku 2005 se jednalo o více než 17% nárůst. Nyní jsme překročili 1,5 milionu hektolitrů piva ročně, které řadí pivovar v Popovicích na třetí příčku v ČR, a to hned za sesterský pivovar v Plzni a v Nošovicích,“ řekl Jozef Špirko, manažer výroby pivovaru. „K tomuto rozvoji jistě svým dílem přispělo i úspěšné uvedení nového produktu, jedenáctistupňové varianty Velkopopovický Kozel 11° Medium, ke kterému došlo v létě 2005,“ doplnil Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel. „Obliba Kozla navíc prokazatelně posiluje i v zahraničí, kde v roce 2005 jeho prodej vzrostl o 45 % a oproti předchozímu roku stoupl o 400 000 hl. Kromě exportu se na tomto vývoji podílela i licenční výroba, která úspěšně fungovala na Slovensku, v Rusku a nejnověji také v Maďarsku. Například v Rusku je nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem,“ řekl dále Kuděla.Kromě vlastního růstu pivovar současně rozvíjel také investice do aktivit regionu. „Vedle ekologických projektů vynakládáme prostředky na kulturní rozvoj, například v rámci aktivit sdružení obcí Ladův kraj. Příkladem je mj. nově otevřená naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera, která představila dominanty Velkopopovicka včetně pivovaru,“ dodal Pavel Šemík, manažer pivovaru
Stříbrnou medaili si Velkopopovický Kozel odvezl za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium z australského Melbourne. V květnu 2006 zde proběhlo slavnostní předávání mezinárodních ocenění Australian International Beer Awards, která udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa. Již od počátku dubna 2006 probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo v roce 2006 registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně ČR, jejíž barvy úspěšně obhájil Kozel, když za svou jedenáctistupňovou variantu Velkopopovický Kozel 11° Medium získal stříbrnou medaili: „Po loňském uvedení nové, jedenáctistupňové varianty Kozel 11° Medium na český trh jsme zaznamenali velký úspěch. Jsme rádi, že se nyní potvrzuje její úspěšnost i v náročném mezinárodním srovnání. Kozel změřil své síly v konkurenci 30 dalších zemí světa a dokázal, že jeho tradiční kvalita obstojí i v kritériích náročné mezinárodní pivní soutěže,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Kozel. Australian International Beer Award byla třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádal ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízela akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení bylo pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení.
Dne 3.června 2006 se uskutečnil již 14. ročník Dne Kozla, setkání příznivců Velkopopovického Kozla, které se tradičně konalo v pivovaru. Program roku 2006 ve stylu rozmarných pivních slavností, potulných artistů a kejklířů. Pro všechny účastníky měl Kozel připravenou výjimečnou odměnu. Kromě Velkopopovického Kozla Světlého, Tmavého a 11° Medium si mohli návštěvníci totiž vyzkoušet kvasnicový nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Velkopopovický Kozel Sládek. Velkopopovičtí mistři sládci jej na základě odborných degustací stvořili zvlášť pro návštěvníky Dne Kozla. Velkopopovický Kozel Sládek byl připravený klasickou technologií a stáčený speciálně do cisterny, měl výrazné karamelové aroma díky použití speciálních sladů a mohl se pochlubit harmonickou plnou chutí, v níž byla vyvážena sladkost i hořkost.
Milovníci piva skupiny Prazdroje si od listopadu 2006 připlatili. Prazdroj totiž oznámil zvýšení cen sudového piva od 1. listopadu. U Velkopopovického kozla se ceny neměnily.
Pivovar v roce 2006 vyrobil piva, nejvíce ve své historii. Velkou zásluhu na tom mělo léto. V srpnu 2006 se uvařilo rekordních 158 000 hl piva. „V roce 2006 se nám opět podařilo dosáhnout historického rekordu. Dlouhodobě vzrůstá množství vystaveného piva – první milion hektolitrů byl ve Velkých Popovicích stočen v roce 2002. Nyní jsme překročili hranici 1,5 milionu hektolitrů piva ročně, které řadí pivovar v Popovicích na třetí příčku v Česku, a to hned za sesterské pivovary v Plzni a v Nošovicích,“ řekl manažer pivovaru Pavel Šemík. Za poslední čtyři roky výstav pivovaru vzrostl o 40 %, to je největší nárůst mezi českými pivovary. Pivovar v roce 2006 investoval 50 milionů korun, zejména do modernizace strojního vybavení a projektů souvisejících s ochranou životního prostředí. Dokončil investice do jímání kvasného oxidu uhličitého, což přispělo ke snížení emise tohoto plynu do ovzduší prakticky na nulu. „Vedle ekologických projektů vynakládáme prostředky také na kulturní rozvoj regionu, například v rámci aktivit sdružení obcí Ladův kraj,“ dodal Šemík. Jako příklad uvedl novou naučnou stezku Krajinou barona Ringhoffera, pojmenovanou po zakladateli pivovaru.
Velkopopovický Kozel znovu slavil úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 2002, kdy byl v rámci licenční výroby uveden na ruský trh, dosáhl pozice nejúspěšnějšího a podle průzkumů již také nejznámějšího českého piva. Objem výroby zaznamenával obrovský nárůst a za období roku 2006 překročil historickou hranici 1 000 000 hl. Velkopopovický Kozel měl na ruském trhu nejvyšší objemový tržní podíl ze všech importovaných značek. Po čtyřech letech byl k dostání již na 50 % možných prodejních míst. Tato česká značka byla dnes vůbec nejprodávanějším českým pivem v zahraničí. „Je to pro nás velké uspokojení, že i v Rusku dosahuje značka Velkopopovický Kozel výsledků, které potvrzují, že chutná také zahraničním spotřebitelům. Díky svým kvalitám a marketingové podpoře dokáže úspěšně konkurovat jak místním, tak i importovaným pivům. Velkopopovický Kozel je dnes, po čtyřech letech svého působení na ruském trhu , vůbec nejprodávanějším českým pivem v Rusku,“ uvedl Martin Kuděla, manažer značky Velkopopovický Kozel. Na ruském trhu byl Kozel k dostání ve dvojím 0,5l balení – v lahvové a plechovkové variantě. Velkopopovický Kozel se v zahraničí (kromě Ruska také například v Maďarsku) licenčně vyráběl podle tradiční české receptury pod dohledem českých sládků a z dovezených českých surovin. Celkem se Kozel prodával ve 24 zemích světa od Finska až po Austrálii. Velké popularity již tradičně dosahoval na Slovensku, ve skandinávských a pobaltských zemích a třeba ve Finsku byl největší importovanou značkou piva.
S projektem na vlastní hospody pivovar přišel na jaře 2007. Pivovar začal budovat vlastní hospody podle franšízinkového konceptu, ročně chtěl otevřít pět pivnic. Chtěl tak přilákat nové hosty. První hospodu otevřel v Bystřici nad Pernštejnem. „Interiér Kozlovny navozuje tradiční hospodskou atmosféru,“ řekl manažer značky Velkopopovický Kozel Martin Kuděla.“Kozel je v naší oblasti oblíbený a chceme vytvořit pro jeho stoupence tradiční příjemnou pivnici s restaurací odpovídající moderním požadavkům,“ řekl majitel bystřické Kozlovny Bohumil Kobza. Interiérové prvky byly doplněny stylovými motivy, jako byla kopyta, růžky a majestátní socha kozla dominující hospodě.
U Velkopopovického kozla, který patřil také do skupiny Prazdroje, se ceny během zdražení v listopadu 2007 neměnily.
Prazdroj přistoupil na podzim 2007 k výměně ředitelů dvou svých pivovarů. Do Plzně se přesunul dosavadní ředitel pivovaru ve Velkých Popovicích Pavel Šemík (33). Opačným směrem se vydal Jaroslav Gubiš (45). Zkušenější Gubiš pivovar Prazdroj řídil od roku 2005. V branži začínal v polovině osmdesátých let. Pracoval v pivovarech Prostějov a Strakonice. Do Plzně přišel roku 1990.
Pivovar v roce 2007 dokončil projekt, který snížil energetickou spotřebu provozu a zlepšil ochranu životního prostředí. Instalací ekonomizéru na kotel ušetřil ročně 5 % zemního plynu. Pivovar se zlepšování svých ekologických parametrů věnoval soustavně – například ve spotřebě energie na výrobu jednoho hektolitru piva už dosahoval skvělého čísla, pouhých 33,15 kWh. Pro srovnání, u německých pivovarů to bylo průměrně 38,05 kWh. V pivovaru se v roce 2007 zavádělo hned několik opatření zaměřených na snížení spotřeby energie. Jedním z nich byla montáž ekonomizéru na kotel pro výrobu páry, která byla dokončena v září 2007 a vyžádala si investici 1,65 milionu Kč. Ekonomizér byl v podstatě tepelný výměník, který využíval odpadního tepla, jež by normálně odešlo komínem, pivovar ho ale využil na předehřátí vody do kotle. „Tím ušetříme ročně tolik zemního plynu, kolik by spotřeboval běžný rodinný domek za zhruba 100 let,“ řekl manažer pivovaru Pavel Šemík.
Mezi světlými ležáky v soutěži České pivo roku 2007 se na druhém místě se umístil Kozel Medium. V dvoukolovém testování vybírali nejlepší domácí moky odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Výsledky byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva, na které na které se v předvečer svátku svatého Václava sešli pivovarníci z celé země.
Pivovar na konci roku 2007 slavil. Radoval se z toho, že čeští pivaři vypili miliontý hektolitr Velkopopovického Kozla. Tato značka si v česku získávala stále více příznivců. Jubilejním soudkem spláchli žízeň místní dobrovolní hasiči. „Obliba kozla neustále roste, což mimo jiné dokazuje i její letošní rekordní prodej. Meziročně jeho prodej stoupl o více než patnáct procent,“ řekl manažer značky Pavel Kmínek. Za rok 2007 vzrostl prodej čepovaného kozla o více než pětinu. „Velkopopovický Kozel patří mezi značkami Plzeňského Prazdroje k těm, které rostou nejdynamičtěji jak na českém, tak i na zahraničních trzích,“ prohlásila společnost.
I přesto, že spotřeba černého piva byla v roce 2007 stejná jako v předchozích letech, činila přibližně 2 % celkové spotřeby, prodeje „černého“ Velkopopovického Kozla v roce 2007 vzrostly o 8 %. Upevnil si tím své postavení jedničky mezi tmavými pivy v ČR, jeho tržní podíl je 35 %. Bylo to způsobeno i tím, že významně rostl počet restaurací, kde jste si mohli dát toto černé čepované pivo. Velkopopovický Kozel Černý zaznamenal významný úspěch i v exportu, kde prodeje vzrostly dokonce o 56 %. Nejvíce se mu dařilo ve Finsku a Rusku, celkem se vyvážel do 25 zemí. „Celkově roste zájem o piva se značkou Velkopopovický Kozel a je tomu tak i u černého piva, které je vyrobeno z unikátní směsi speciálních a kvalitních tmavých sladů dodávající pivu osobitý vzhled a chuť. Každé třetí černé pivo prodané v ČR tak nese naši značku. Pozitivní trendy pozorujeme nejen u lahvového tmavého piva, ale také u čepovaného: jen za posledních pět let vzrostl počet restaurací, které jej mají v nabídce, o 40 procent,“ řekl Pavel Kmínek, manažer značky Velkopopovický Kozel. Celkem se Velkopopovický Kozel Černý prodával v 25 zemích světa, najít jste ho mohli i v exotických zemích jako je Honduras či Austrálie. Největší popularity dosahoval ve skandinávských a pobaltských zemích, například ve Finsku se prodala přibližně čtvrtina prodejů v ČR.
V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v březnu 2008 Velkopopovický Kozel tmavý získal stříbro v kategorii černých piv.
Pivovar navštěvovalo tolik turistů, že investoval v roce 2008 několik milionů korun do nové prohlídkové trasy. Dne 27.5.2008 slavnostně otevřel první část. „Reagujeme tím na rostoucí zájem nejen spotřebitelů, ale i turistů,“ uvedl Tomáš Raboch, manažer návštěvnického provozu Prazdroje, jehož byl Velkopopovický Kozel součástí od roku 2002. Zatímco v roce 2006 navštívilo pivovar přes sedm tisíc lidí, v roce 2007 to bylo deset tisíc, což byl nárůst o 45 %, a do května 2008 už pivovarem prošly téměř dva tisíce návštěvníků. Největší zájem o prohlídku pivovaru měly skupiny z Ruska, Maďarska a Velké Británie, tedy ze zemí, kde po pivu Kozel rostla poptávka. Od 27.5. byla veřejnosti nově přístupná projekční místnost, kde krátký film návštěvníkům přiblížil historii pivovaru až po současnost a také proces výroby piva. Pivovar ale plánoval návštěvnickou trasu ještě dál rozšiřovat a hodlal do toho vložit až deset milionů korun. „V tuto chvíli je dokončena teprve první fáze. V rámci projektu dojde také k řadě změn v dosavadním půdorysu areálu, novinkou bude také zpřístupnění rozsáhlého parku na území pivovaru,“ doplnila Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru. Otevře se tady také návštěvnické centrum a prodejna suvenýrů. První zastávkou na trase devadesátiminutové exkurze, na kterou se musejí návštěvníci den předem objednat, bylo nádvoří. Výklad byl zaměřen na historii. Pak se postoupilo k nové varně, kde byla připravena ukázka surovin, z nichž se pivo vaří. Od varny se přešlo k ležáckému sklepu, v němž pivo dokvašuje ve více než 300 tancích. Součástí exkurze je prohlídka stáčíren, návštěva maskota kozla Oldy a ochutnávka piva. „Pivovar se stává důležitějším turistickým cílem nejen pro milovníky piva,“ upozornil Raboch.
Na 12 000 návštěvníků se zúčastnilo 16. ročníku Dne Kozla, tradičních pivních oslav v pivovaru Velké Popovice. V roce 2008 patřil profesionálním rekordním kláním, na Dni Kozla byly překonány tři české a jeden světový rekord. Nechyběly ani Kozlí soutěže a celodenní šňůra koncertních vystoupení folk & country skupin. Příznivci velkopopovického piva také ocenili unikátní speciál Velkopopovický Kozel Machr, který byl uvařen pouze pro tuto příležitost.
Velkopopovický Kozel znovu slavil úspěchy na zahraničních trzích. Od roku 1995, kdy byl uveden na finský trh, dosáhl pozice nejprodávanějšího importovaného piva. Jeho vysokou oblibu potvrdil i kvalitativní průzkum provedený přímo mezi finskými spotřebiteli z pověření společnosti TNS AISA. Z průzkumu dále vyplynulo, že značka Velkopopovický Kozel vykázala nejvyšší spontánní znalost spotřebitelů mezi českými pivy. Objem prodeje ve Finsku zaznamenal 20% nárůst a za první polovinu roku 2008 dosáhl rekordních 17 000 hl. Na území Finska byla k dispozici ve více než 2000 restauračních zařízeních. Vůbec nejsevernějším místem, kde se Kozel čepoval, byla restaurace ve finském městě Kittilä ležícím 150 km od severního polárního kruhu. Jako první českou pivní značku pak Finové spontánně jmenují Velkopopovického Kozla. „Kozel je ve Finsku dlouhodobě vnímán jako kvalitní prémiové pivo. Vysokou oblibu tohoto piva dokazují hlavně rostoucí prodeje, Kozel je ve Finsku vůbec nejprodávanější importovanou pivní značkou – a v letošním roce se jeho pozice znovu posílila,“ uvedl Robert Lobovský, manažer odpovědný za prodej značek Prazdroje ve Finsku. Kromě Finska byl Kozel k dostání v dalších 24 zemích světa včetně např. Austrálie nebo Hondurasu.
Velkopopovický Kozel získal v Británii titul Beer of the World 2008. V soutěži World Beer Awards, pořádané každoročně prestižním magazínem Beers of the World, uspěl mezi značkami piv z Evropy, USA a Austrálie. V soutěži pivo hodnotil mezinárodní panel rozhodčích pod vedením Rogera Protze, předního světového degustátora piva a autora mnoha odborných knih. World Beer Awards měla čtyři základní kategorie: Lager (Ležák), Ale, Stout/Porter a pšeničná piva. Kozel získal titul za Premium Standard Lager, což odpovídalo našim světlým ležákům. „Kozel je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí a věřím, že zpráva o tomto úspěchu jeho popularitu ještě zvýší,“ řekl manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.
Pivovar připravoval v roce 2008 pro návštěvníky novou prohlídkovou trasu s rozšířenými expozicemi o historii a výrobě piva. Měla vzniknout postupně během roku a měla stát přes deset milionů korun. Hlavními prvky nové trasy měly být expozice historie, surovin a výrobního procesu. Historická expozice, umístěná ve staré varně se zachovanou varní nádobou z roku 1928, se bude věnovat dějinám pivovaru včetně podnikatelského příběhu jeho zakladatele barona Františka Ringhoffera. Součástí projektu byl i nový program kina, které se nacházelo pod varnou. Expozice o výrobním procesu byla umístěna v prostoru nad současnou varnou, odkud šlo sledovat vaření piva.
Pivovar přilákal v roce 2008 rekordní počet návštěvníků. Na prohlídkovou trasu se vydalo v roce 2008 téměř 11 500 zájemců o prohlídku, což bylo o 13 % více než o rok dříve. Pivovar se těšil velké oblibě také u zahraničních návštěvníků, atraktivní destinací byl zejména pro Rusy, Angličany nebo Maďary. Jen z těchto tří národností se rekrutovalo více než 2800 hostů.
Obliba Kozla v zahraničí meziročně opět stoupla. Na cizích trzích se prodalo celkem 1,8 milionu hl. Kozla, což bylo o 5,6 % více než v roce 2007. Licenční výroba narostla o 4,7 % na 1,7 milionu hl. Nejvíce piva se prodalo na ruském trhu, kde místní konzumenti vypili 1,2 milionu hl. Nejvíce vzrostl export na Ukrajinu (+ 79 %), do Běloruska (+ 37 %), Izraele (+ 35 %) a Finska (+ 21 %), spotřeba zde loni činila 37,5 tisíce hl. „Jsme rádi, že obliba značky Velkopopovický Kozel v zahraničí roste. Prokazuje se tak kvalita piva z Velkých Popovic a přínos marketingové a distribuční podpory SABMiller ve světě. Například v Rusku dokážeme úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel tak opět potvrdil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v zahraničí,“ řekl Luděk Baumruk, manažer značky . Kozel byl v roce 2008 nejprodávanější českou pivní značkou za hranicemi ČR. Byl k dostání ve 24 zemích světa včetně např. Austrálie, Hondurasu nebo zakavkazských republik.
Obměnu šatníku prodělával Kozel na jaře 2009, který inovoval 54 obalů pro Česko i zahraničí. Nová podoba měla blíže k přírodním materiálům a řemeslné tradici. „Jedním z cílů je konzistentní komunikace napříč Evropou. Správným odrazovým můstkem jsou právě obaly, které se hrdě hlásí k Velkým Popovicím a hodnotám spojeným s poctivou lidskou prací,“ přiblížil proměnu manažer značky Luděk Baumruk. Novou, živější tvář dostal Kozel na etiketách, zvýraznily se barvy, které od sebe odlišovaly jednotlivé varianty oblíbeného nápoje.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. V tradičně nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kterých bylo posuzováno 23 značek, vyhrál Velkopopovický kozel Medium na druhém místě skončil Velkopopovický kozel Premium.
Tříprocentním nárůstem prodeje v prvním čtvrtletí roku 2009 se mohl pochlubit Velkopopovický Kozel. „Je to úspěšný výsledek, zvláště když zvážíme, že celkový prodej piva na českém trhu poklesl ve stejném období téměř o 10 %t,“ řekl za velkopopovický pivovar Vladimír Jurina.
Do pivovaru ve Velkých Popovicích dorazilo na počátku července 2009 čtrnáct nových kvasných nádob (tzv. tanků) k výrobě piva, které umožní lepší mikrobiologickou čistotu při hlavním kvašení mladiny. Dokvašování (ležení) piva bude nadále probíhat ve stávajících ležáckých sklepích. „Tradiční recepty a varní postupy nezměníme, jsou ověřeny desítkami let praxe a stojí na nich oblíbenost našich piv. Nejmodernější technika pomůže našim sládkům přísně zachovávat chuťové parametry Velkopopovického Kozla tak, jak jsou pivaři zvyklí.“ řekl Jaroslav Gubiš, manažer pivovaru. Na spilce zůstávalo v provozu jedno oddělení nerezových kádí na pivní speciály Master 13° a 18°, které bylo také součástí návštěvnické trasy. Zároveň zde mělo kvasit malý objem piva Velkopopovický Kozel, aby bylo možné kontrolovat, že pivo z tanků je senzoricky stejné.
Na spilce zůstávalo v provozu jedno oddělení nerezových kádí na pivní speciály Master 13° a 18°, které bylo také součástí návštěvnické trasy. Zároveň zde mělo kvasit malý objem piva Velkopopovický Kozel, aby bylo možné kontrolovat, že pivo z tanků je senzoricky stejné.
Vítězem soutěže České pivo roku 2009 se mezi světlými ležáky stal Velkopopovický Kozel Premium. V nejprestižnější kategorii soutěže za sebou nechal 20 konkurentů. Vavříny sklidil i Velkopopovický Kozel světlý, když se mezi výčepními pivy umístil na třetím místě. Výsledky soutěže byly vyhlášeny na devátém ročníku Svatováclavských slavností českého piva. Celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků, mezi nimi též 4 dámy, v dubnu a v červnu hodnotilo 53 piv, která pivovary přihlásily do čtyř kategorií. Experti zkoumali senzorické vlastnosti piva a kontrolovali původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii.
Na přehlídce světového designu Designblok 2009 představil český designér Jan Čapek svůj nejnovější produkt – Kozlův rohatý půllitr. Unikátní pivní sklenice byla výjimečná především svým designem a výrobní technologií, při které dosahovala až třetinové úspory na hmotnosti. Kozlův rohatý půllitr byl vyroben ve speciální edici 50 000 kusů, které byly ve spotřebitelské soutěži nabídnuty zákazníkům.
Za prvních deset měsíců roku 2010 se za hranice vyvezlo přes 25 000 hl nejprodávanějšího českého tmavého piva, Velkopopovického Kozla Černého. Téměř polovina exportu přitom putovala pouze do jednoho státu, Finska. Celkový nárůst proti stejnému období předchozího roku činil téměř 22%, což představovalo 4500 hl. Největším novým odbytištěm se stala Jižní Korea, kam putovalo téměř 600 hl. Zdaleka nejvyšší exportní prodeje byly tradičně ve Finsku, kde se v roce 2010 doposud prodalo přes 12 000 hl Kozla Černého. Ve Finsku bylo toto pivo dokonce nejpopulárnější importovanou značkou a představovalo symbol celé kategorie tmavých piv. Významným trhem pro pivovar bylo také Rusko s téměř 3 000 hl. Mezi další země s odbytem větším než 1 000 hl patřilo Německo, Izrael, Ukrajina a Bělorusko. Celkem se Černý Kozel exportoval do 23 zemí na třech kontinentech. „V letošním roce jsme začali Velkopopovického Kozla Černého vyvážet do několika dalších zemí. Novými odbytišti se staly například Chorvatsko, Švédsko, Švýcarsko, nebo Jižní Korea. Ta se stala také největším novým a celkově devátým největším odběratelem tmavého popovického piva,“ vypočítával Jiří Fusek, vrchní sládek. Při pohledu na procentuální nárůst exportů byla pomyslným skokanem roku ve spotřebě černého popovického piva Litva. Prodejní čísla se zde proti předešlému roku zdvojnásobila.
Velkopopovický Kozel v roce 2010 zaznamenal nárůst exportu o 28,6 %. „Výrazný propad exportu je důsledkem pokračující recese a u zahraničních pivařů se projevuje omezováním spotřeb. Jsme rádi, že zahraniční pivaři nepřestali oceňovat kvalitu Kozla ani v těžkých dobách,“ řekl Jaroslav Hacko, manager Velkopopovického pivovaru. V roce 2010 se do zahraničí vyvezlo přes 67 470 hl piva Kozel, což představovalo nárůst o 15 018 hl proti roku 2009. Kozel v roce 2010 putoval do 27 zemí světa, mezi nová odbytiště se zařadily Černá hora, Jižní Korea. Největší exportní prodeje byly tradičně ve Finsku, kde se prodalo přes 29 070 hl Kozla, tedy 43% z celkového vývozu.Nejpopulárnější byl v zahraničí desetistupňový Kozel Světlý. Do 25 zemí celého světa se jej vyvezlo přes 43 tisíc hektolitrů. Na příjemně nahořklém ležáku Kozel Premium si mohli pochutnávat v 19 zahraničních zemích, celkem se jej vyvezlo na 16 570 hl. Kozel Medium se na exportu podílel více než 7 tisíci hektolitry, prodával se přitom pouze ve třech exportních destinacích. Mezi země, do kterých se vyvážely všechny tři varianty, patřily tradiční odbytiště Kozla Finsko a Rusko.
Čepovanému Kozlovi se v roce 2010 dařilo. Prodalo se jej o 11,6 % více než v roce předchozím, a to navzdory odhadům Českého svazu pivovarů a sladoven o propadu českého pivního trhu. Největší oblibě mezi pivaři se přitom těšil Kozel Medium. Světlá jedenáctka v roce 2010 zaznamenala nárůst o 22,5 % a dosáhla tak největšího výstavu v historii. Zvýšená spotřební daň měla v roce 2010 dopad mimo jiné také na konzumaci čepovaného piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven se u nás v roce 2010 vypilo o 4% méně piva, přičemž celkový pokles výroby piva byl přes 8%. Jedenáctce z Velkých Popovic se ale dařilo. „Rostoucí výtoč Kozla Medium koresponduje s požadavky pijáků piva, u kterých obliba jedenáctistupňových piv dlouhodobě narůstá a zvyšuje se tak i podíl jedenáctek na trhu,“ vysvětlil manažer značky Velkopopovický Kozel Vladimír Vaněk. Stoupající oblíbenost Velkopopovického Kozla, jehož výtoč rostla již 11 let za sebou, potvrdily i výsledky soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2011. V ní nejmladší z popovických piv, Kozel Medium, zabodoval jako nejlepší jedenáctka v nejprestižnější kategorii světlých ležáků, když za sebou zanechal dalších 14 konkurentů. Kozel Medium se stáčela do lahví, plechovek, 30l a 50l sudů a 10hl cisteren.
Nejlepší jedenáctkou soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2011 na brněnském Výstavišti se stal Velkopopovický Kozel Medium. Úspěchu dosáhl v nejprestižnější kategorii světlých ležáků, ve které se utkal spolu s dalšími 15 konkurenty. Výsledky byly vyhlášeny v úterý 1.března 2011. Zlatavý mok degustovala profesionální porota složená ze sládků a pivovarských odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Ocenění, které jsme získali, je odměnou především pro všechny lidi z pivovaru, jejichž práce stojí za úspěchem tohoto výjimečného piva. Oblíbili si jej také spotřebitelé – Kozel Medium je jednou z neprodávanějších lahvových jedenáctek,“ komentoval vítězství Jaroslav Hacko, manažer pivovaru Velké Popovice.
Kozel přivezl z australského Ballaratu dvě stříbrné medaile. Z osmnácti ročníků Australian International Beer Awards bylo pivo ze středních Čech oceněno hned desetkrát. Za dobu konání soutěže si odváží již 20. medaili. V jedné z největších mezinárodních pivních soutěží takřka padesátičlenná mezinárodní odborná porota porovnávala 1 195 piv od 241 pivovarů z 33 zemí celého světa. Ocenění získal Kozel v prestižní kategorii piv plzeňského typu pro Kozel Medium a Kozel Premium. 34 australských a 13 mezinárodních porotců, mezi nimiž byly i dvě novozélandské a dvě australské odbornice, hodnotilo vzorky v celkem 17 kategoriích v průběhu dvou týdnů. Kozel Premium mohli ochutnat hned v devatenácti státech. Kozla Medium se v roce 2010 vyvezlo přes 7 000 hl, přičemž se exportoval do pouhých tří destinací.
Za posledních 12 měsíců roku 2011 zaznamenal pivovar nárůst prodejů Černého Kozla především v zemích bývalého sovětského svazu. Největší úspěchy sklízel v Rusku. Čím dál populárnější tmavé varianty se tu vypilo téměř desetkrát tolik co v Čechách. Ze všech zemí bývalého sovětského svazu byly prodeje nejvyšší v Rusku, kde se za posledních 12 měsíců vypilo téměř 600 tisíc hl Černého Kozla. Obliba tmavého piva zde přitom stále stoupala. Za poslední dva roky vzrostl podíl této značky vůči jiným pivům na regálech obchodů a zároveň stoupl počet distribučních míst v celém Rusku. Díky tomu došlo k 10 % nárůstu spotřeby oproti stejnému období předchozího roku. Spokojenost ve velkopopovickém pivovaru vládla i díky oblibě v dalších evropských trzích. Po ČR, kde se vypilo přes 12 milionů Černých Kozlů ročně, bylo druhým největším trhem Finsko. Tam se ročně dovezlo téměř 2,5 milionu piv této varianty připravené ze směsi speciálních tmavých sladů. „Ve Finsku je Kozel nejpopulárnější „nedomácí“ značkou a představuje symbol celé kategorie tmavých piv,“ vypočítávala brand manažer Vladimír Vaněk. Celkem se Černý Kozel exportoval do 30 zemí na třech kontinentech. Oproti roku 2010 přibylo 7 zemí, do kterých se začalo velkopopovické pivo v návaznosti na úspěchy v jiných zemích nově vyvážet. Mezi nejzajímavější destinace patřily například Izrael, Ázerbájdžán a Jižní Korea. Největší nárůst prodejů evidovali Velkopopovičtí ve Švýcarsku, na paty jim ale šlapaly země z dálného východu – Kyrgyzstán, Kazachstán a Korea. (tisková zpráva pivovaru)
Především pro milovníky grilování, táboráků a posezení s přáteli pod širým nebem připravila značka Kozel na jaře 2012 novinku v podobě jedenáctistupňového piva, baleného v originální PET 1,25l lahvi. Novinku ocení všichni, kteří se rádi odmění oblíbeným Kozlem 11° nejen o víkendovém grilování, ale třeba i v cíli svých turistických výšlapů. Lahev totiž díky optimalizovanému objemu 1,25 l skvěle padla do ruky. Za povedeným vzhledem nového obalu stála poctivá práce designéra Jana Čapka. „Lahev pojme dvě piva a ještě zbude na podlití grilovaného masa. Právě grilování, opékání a rožnění jsou nejčastěji zmiňované aktivity, které uvádějí spotřebitelé jako ideální příležitosti pro nákup piva v PET láhvi“, vysvětlil neobvyklou velikost lahve manažer značky Kozel, Vladimír Vaněk. Balení piva do plastu má mnoho výhod, je praktické, lehké, nerozbitné a dobré pro manipulaci. Obliba piva v plastových lahvích u českých zákazníků rostla, na konci roku 2011 činil jeho podíl již 16 % z celkových prodejů baleného piva, což bylo více než podíl piva v plechovkách. Prodeje stoupaly v přímé úměře s pěkným počasím a grilovací sezónou. Stabilně rostoucí byl u nás také trh jedenáctistupňových piv. Kozel tak vyšel znovu vstříc přáním svých spotřebitelů. Velkopopovický Kozel na změny pružně reaguje a díky tomu zaznamenala obliba Kozla 11° mezi českými milovníky piva v posledních létech výrazný nárůst. Jeho perfektně vypilovaná chuť získala rovněž řadu ocenění v českých i mezinárodních prestižních soutěží:
• 2011 – Vítěz testu MF Dnes v kategorii 11° piv
• 2011 – Vítěz poháru Pivex v kategorii 11° piv
• 2010 – 2. místo Australian Beer Awards
• 2. místo v soutěži České pivo roku
(tisková zpráva pivovaru)
Tradiční slavnosti pivovaru ve Velkých Popovicích v roce 2012 překvapily návštěvníky unikátní várkou piva. Pro jubilejní 20. ročník Dne Kozla 16. června 2012 připravili popovičtí sládci limitovanou edici piva Medový Kozel. Pivní novinka, která nebyla v běžné distribuci, čekala na návštěvníky Dne Kozla každý rok. I v roce 2012 byla jedním z hlavních lákadel pivovarských slavností limitovaná edice uvařená speciálně pro Den Kozla. Velkopopovický Kozel propojil svou tradiční chuť s lahodně jemnou a osvěžující příchutí medu. „Vybrat tu správnou odměnu pro návštěvníky Dne Kozla nám i letos zabralo trochu času. S kolegy sládky jsme nakonec uvařili Medového Kozla. Jedná se o ležák s dobře vybalancovanou chutí a příjemnou vůní, kterou mu dodává aromatický extrakt z medu.“, představil speciál sládek Velkopopovického Kozla Jiří Bernat. Vychutnat Medového Kozla mohli zájemci výjimečně i mimo brány pivovaru. Pivo z limitované edice se čepovalo přibližně po dobu jednoho měsíce v Kozlovnách a 300 pečlivě vybraných restauracích a hospodách se znakem Kozla, a to až do vyprodání zásob. (tisková zpráva pivovaru)
Do pivovaru Velké Popovice zavítalo v roce 2012 takřka 28 tisíc turistů. K nejčastějším návštěvníkům patří tradičně Češi, tvořící více než polovinu celkové návštěvnosti. Zahraniční hosté sem přijížděli hlavně ze zemí, v nichž je Kozel rovněž populárním pivem. Nejpočetnější skupinu tvoří Rusové a následně turisté z Maďarska. Velkopopovický pivovar, jedno z nejnavštěvovanějších míst v regionu, láká stále více návštěvníků ze vzdálených zemí, například z Japonska, Kanady a Tchaj–wanu. V roce 2012 byla ve velkopopovickém pivovaru dokončena nová prohlídková trasa, která byla později rozšířena o návštěvu sklepů s ochutnávkou piva Velkopopovický Kozel a především o unikátní tunel, spojující sklepy se stáčírnou. U vstupu do sklepů bylo možno zhlédnout největší dřevěný pivovarský sud o objemu 96 hl, v budově stáčírny přibyla nově expozice vývozu piva Velkopopovický Kozel do celého světa.
Dvacátý první ročník pivní slavnosti Den Kozla, která se konal 8. června 2013, přinesl kromě dobré zábavy i pivní specialitu – Nefiltrovaný ležák. Nefiltrovaný ležák byl k dostání nejen na Dni Kozla, ale následně také po dobu jednoho měsíce ve všech Kozlovnách a vybraných restauracích. „Nefiltrovaný ležák od Kozla je charakteristický vyšší přítomností pivovarských kvasinek a dalších přírodních látek, které dodávají pivu plnější chuť.“ řekl obchodní sládek Vojtěch Homolka. Pivo se stáčelo v pivovaru přímo z ležáckých tanků bez dalších úprav, proto vyžaduje mimořádnou péči mistra výčepního.
V roce 2014 pivovar oslavil 140 let od svého založení. V rámci oslav uvedl pivovar na trh limitovanou edici šesti lahví s retro etiketami. Ty se objevily na lahvích piva velkopopovický Kozel Světlý, 11° a Černý. Limitovanou edici bylo možné zakoupit do poloviny června.
Pivovar uvedl dne 4.7.2014 na český trh Velkopopovického Kozla Černého v plechovkách. Černý Kozel, vyráběný podle původní receptury ze speciální směsi tmavých sladů, má ve Velkých Popovicích dlouholetou tradici. Černé pivo bylo součástí sortimentu velkopopovického pivovaru již od jeho založení v roce 1874. Doporučená cena 0,5litrové plechovky černého Kozla byla 15,90 Kč.
Pivovar pořádal dne 28.5. 2015 tiskové setkání za účelem představení nového piva s názvem Velkopopovický Kozel Kvasničák. Tiskového setkání se zúčastnil i pivovarský sládek Vojta Homolka.

Výstav:
Rok Výstav v hl
1875 18 000
1876 17 640
1877 18 000
1878 17 400
1879 23 820
1880 26 700
1881 28 200
1882 28 620
1883 29 400
1884 27 780
1885 22 260
1886 24 600
1887 26 820
1888 31 380
1889 34 800
1890 36 090
1891 40 384
1892 45 003
1893 45 200
1894 49 565
1895 55 623
1896 60 827
1897 58 291
1898 63 274
1899 76 266
1900 77 087
1901 77 355
1902 90 150
1903 90 125
1904 109 613
1905 130 339
1906 153 001
1907 186 090
1908 196 746
1909 179 460
1910 194 416
1911 212 480
1912 228 858
1913 230 039
1914 199 127
1915 181 145
1916 130 638
1917 36 792
1918 25 180
1919 37 912
1920 78 645
1921 142 215
1922 156 865
1923 196 536
1924 242 971
1925 263 110
1926 263 450
1927 270 218
1928 307 626
1929 320 413
1930 331 943
1931 320 549
1932 313 455
1933 267 905
1934 271 580
1935 272 495
1936 262 760
1937 303 734
1938 329 303
1939 354 028
1940 315 352
1941 333 317
1942 357 827
1943 346 677
1944 340 001
1945 214 634
1946 276 834
1947 317 846
1948 284 000
1949 318 000
1950 330 000
1951 330 000
1952 334 000
1953 323 058
1954 296 000
1955 303 000
1956 318 000
1957 372 000
1958 368 622
1959 379 384
1960 392 000
1961 440 000
1962 444 000
1963 461 987
1964 495 289
1965 524 000
1966 542 000
1967 568 000
1968 584 000
1969 600 000
1970 606 545
1971 643 503
1972 628 672
1973 662 242
1974 683 657
1975 717 606
1976 732 643
1977 713 403
1978 710 288
1979 722 893
1980 728 632
1981 727 499
1982 766 631
1983 779 503
1984 733 536
1985 712 370
1986 730 592
1987 784 395
1988 775 416
1989 784 048
1990 812 030
1991 811 685
1992 791 894
1993
1994 931 147
1995 811 307
1996 572 409
1997 456 187
1998 571 180
1999 642 552
2000 748 733
2001 943 500
2002 1 107 762
2003 1 083 686
2004 1 242 528
2005
2006 1 527 000 hl
2009 export: 52 452 hl
2010 export: 67 470 hl

Výkaz zisků a ztrát (tis.Kč)

rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999

Provozní HV 46 464 – 35 956 – 79 288 – 91 913 – 50 748 129 829
HV z fin.operací – 46 043 – 57 116 – 59 435 – 67 610 – 66 177 – 23 783
HV za běžnou činnost 421 – 96 571 – 139 566 – 159 523 – 116 925 106 046
Mimoř. HV – 3 942 – 30 449 – 9 467 – 308 2 097 – 15 122
HV za úč.období – 3 521 – 127 020 – 149 033 – 159 831 – 114 828 90 924

Rozvaha (tis. Kč)

rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Aktiva 1 112 518 1 009 605 947 774 797 724 685 429 660 513
Stálá aktiva 856 088 840 119 758 622 663 176 599 737 559 747
Oběžná aktiva 242 352 160 156 187 276 133 156 81 184 89 134
Ostatní aktiva 14 045 9 330 1 876 1 392 4 508 11 632
Pasiva 1 112 518 1 009 605 947 774 797 724 685 429 660 513
Vlastní kapitál 666 445 533 452 384 419 224 588 109 722 200 691
Cizí zdroje 436 403 463 374 538 913 543 106 572 261 446 257
Ostatní pasiva 9 670 12 779 24 442 30 030 3 446 13 565

rok tržby
1995 856,5 mil. Kč
1996 750,5 mil. Kč
1997 594,6 mil. Kč

You may also like...