Pivovar Žatec

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Žižkovo náměstí 81, 438 01 Žatec

www.zateckypivovar.cz

e-mail: info@zateckypivovar.cz


Základní sortiment:

 

 

Žatecký světlý originál 10
světlé výčepní
alk.: 3,8 %

Žatecký světlý ležák 11
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Žatecký světlý ležák 12
světlý ležák
alk.: 5,1 %

Baronka
světlý ležák
alk.: 5,3 %

Žatec tmavý ležák
tmavý ležák
alk.: 5,7 %

Celia Dark
tmavé bezlepkové pivo
alk.: alk.: 5,7 %

Celia
světlý bezlepkový ležák
alk.: 4,5 %

Cornish Steam Lager
světlý ležák
alk.: 5,1 %

Sedmý schod
světlý ležák
alk.: 5,5 %

Plavčík
světlé výčepní
alk.: 3,8 %

  • TEXT

Starší info:
Pivovarnictví ve městě bylo ovlivněno pěstováním chmele v okolním regionu. Archívy dokazují prodej chmelnic v Žatci už v roce 1348. Pivo se však vařilo v domech právovárečných měšťanů již ve 13.století. V roce 1387 si vynutila spotřeba piva stavbu nového vodovodu z řeky Ohře do města pro právovárečné domy, kterých bylo v Žatci tehdy celkem 235. V roce 1407 byly ve městě za hradbami čtyři pivovary a 30 sladoven. Posléze se právovárečníci sdružili a vybudovali si navíc společný pivovar a sladovnu. Pivovar stál na dnešním náměstí 5.května č.p. 127. V okolí města bylo i několik panských a církevních pivovarů. V 16.století byly ve městě 4 větší pivovary, z toho dva patřily sdruženému právovárečnému měšťanstvu, jeden byl městský, zbytek soukromé. Poptávka po pivu stále rostla. Měšťané v roce 1766 jeden z pivovarů rozšířili a v roce 1777 postavili novou sladovnu v Jakubské ulici (dnes Tyršově). V roce 1780 je již uváděn oficiální název Pivovar právovárečného měšťanstva města Žatce. V roce 1788 postihl město velký požár. Vyhořel pivovar v č.p. 127 a jedna sladovna. Následný nedostatek piva překonával i postoloprtský pivovar, který vařil pivo pro žatecké. Právovárečníci nakonec 17.12.1797 rozhodli o výstavbě nového velkého pivovaru. Začal se stavět na na vyvýšeném ostrohu nad řekou Ohří, v místech, kde kdysi stával hrad Přemyslovců, na dnešním Žižkově náměstí. V červenci 1800 byla stavba dokončena a 26.7. 1800 podána žádost o povolení výroby piva. Počátkem roku 1801 se pivo v novém pivovaru (Bürgerlichen Brauerei Saaz) začalo vařit. V tu dobu byly stále ve městě další 4 pivovary a sladovny. Pivovar v č.p.127 byl zrušen (r. 1802) a přestavěn na školní budovu gymnázia. Právovárečné měšťanstvo poté vařilo pivo již jen v novém provozu. Během 19.století zanikl pivovar města a další tři soukromé pivovary. Poptávka po žateckém pivu však neustále rostla. V roce 1898 byla založena společnost pro výstavbu nového velkého pivovaru pod názvem Žatecký akciový pivovar. Pivovar právovárečníků byl neustále rozšiřován a modernizován. V roce 1900 měl výstav 90 000 hl při spotřebě 24 881 kg chmele a 27 217 hl sladu. V roce 1937 je instalována moderní kotelna, předtím nová strojovna. Připravena je i výstavba nové varny. Podnik tehdy vařil Alt-Saazer Bier. Druhá světová válka přerušila úspěšný rozvoj pivovaru. Také druhý, tzv. Dreherův vývozní pivovar, je modernizován a rekonstruován. V roce 1945 je na právovárečný pivovar uvalena národní správa. Konečně je postavena nová varna, upraveno je sladové zařízení. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Vývozní pivovar Ant. Drehera, společnost s r.o., Žatec“, Žatec (společnost s ručením obmezeným). Po uzavření Dreherova pivovaru v roce 1948 je nové strojní zařízení převezeno do měšťanského a do prázdných budov se nastěhoval nápojářský závod konzerváren Fruta.
Pivovar byl po znárodnění součástí podniků:
1948-1952 Krušnohorské pivovary n.p.
1953-1957 Lounsko-žatecké pivovary n.p.
1958-1959 Krušnohorské pivovary n.p.
1960-1989 Severočeské pivovary n.p.

Léta socialismu nepřinesla do pivovaru větší investice a podnik postupně chátral. Plánované hospodářství nepřipravovalo pivovaru budoucnost. Pivovar přežíval jen obětavou snahou zaměstnanců. Až po roce 1989 se objevují snahy o modernizaci podniku. Pivovar byl zprivatizován jako jeden z posledních v ČR. V roce 1995 se stal majitelem pivovaru Gustav Seifert.
Společnost Pivovar Žatec, státní podnik existovala od 1.1.1991 do 8.3.1996. Ode dne 14.7.1995 již byl pivovar ve vlastnictví společnosti Chmelař soukromý pivovar Žatec spol. s r.o. (ambiciózní podnikatel Gustav Seifert). Ke dni 16.7.1996 byla jediným společníkem společnost Delta Omega s.r.o. (Praha 10,Na Vinici 5). Soukromá firma vrátila pivovar státu v roce 1997. FNM převzal žatecký pivovar 30.9. 1997 a prostřednictvím společnosti Interhotel Bohemia jej pronajal chmelařské firmě Saaz spol.s r.o.. FNM rozhodl, že podnik půjde do dražby v únoru 1998 s vyvolávací cenou 17 mil. Kč. K prodeji však nedošlo. Až dne 7.4.1999 pivovar ve dražbě, která se uskutečnila v Děčíně, za 8,5 milionu Kč koupila od Fondu národního majetku společnost Saaz s.r.o..

Pro export do Německa pivovar vyrobil světlý ležák Arkadas (alk.: 4,2 %). Pivovar také vyráběl v letech 1999 – 2000 na zakázku pro německou firmu Beli GmbH.pivo, jež bylo v SRN prodáváno pod značkou Saazer (Saazer 11 – tmavý ležák, alk.: 4,5 %; Saazer 11 – světlý ležák, alk.: 4,8 %; Saazer 12 – světlý ležák, alk.: 5,2 %)

V roce 2000 pivovar vyráběl ještě tmavý ležák Chmelař 11 % (alk.: 4,1 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).

Náležitou hospodskou atmosféru si chtěl zřejmě doma vytvořit zloděj, který se v noci 17.října 2001 vloupal do skladu pivovaru. Odnesl si totiž pivní stůl s vybavením v hodnotě přes 70 000 korun.
Společnost se staronovým českým názvem Žatecký pivovar s.r.o. a dvěma novými jednateli se stala novým majitelem pivovaru. Dne 28.listopadu 2001 ji Krajský soud v Ústí zapsal do obchodního rejstříku. „K názvu Žatecký pivovar jsme se vrátili z obchodních důvodů. Dosavadní název Saaz, což je německý překlad jména Žatec, toho zákazníkům mnoho neříkal. V pivovaru je nyní anglický kapitál, ale vedení společnosti bude ryze české,“ sdělil Martin Kec, vedoucí zahraničního prodeje pivovaru. Od 3.prosince 2001 byla jediným společníkem firma Kordoni Holdings Limited se sídlem v Kyperské republice (anglický kapitál). V roce 2001 měl pivovar 34 zaměstnanců, jeho výstav se plánoval kolem 20 tisíc hl piva. Vedení podniku očekávalo na konci roku ztrátu, kterou se vzhledem k nutné desetimiliónové investici do technologického vybavení nepodařilo zvrátit ani v příštím roce. Zhruba 200 domácím odběratelům dodával v roce 2001 pivovar světlou desítku, jedenáctku a dvanáctku. „V současné době připravuje obchodní oddělení smlouvy se zahraničními zákazníky, export chceme zahájit v druhé polovině příštího roku. Stav zaměstnanců by se tak měl postupně zvýšit,“ uvedla Moskalová. Pivovar vyrobil v roce 2001 asi 17 000 hl piva, což bylo meziročně o 15 % méně.
„Vývoz na Západ? Snad za čas. Nyní je pro nás prioritou hlavně trh na severu Čech,“ řekl v lednu 2002 Tomáš Lejsek z pivovaru. „Jsme malý regionální pivovar, naší prioritou jsou severní Čechy, s Ústeckými pivovary si nijak nekonkurujeme,“ sdělil rovněž k chystané fúzi lounského a ústeckých pivovarů Tomáš Lejsek.“K nějakým drobným úpravám cen asi dojde, nebudeme zdražoval ale nijak dramaticky,“ uvedla 23.1.2002 Jana Moskalová, ekonomka pivovaru. Město chmele Žatec, kde tradice pivovarnictví sahá až do středověku, málem o svůj pivovar přišlo. Jen během posledních tří let tu klesla produkce piva z 30 000 na 17 000 hl v roce 2001. Když už hrozilo, že pivovar definitivně skončí, koupil jej anglický vlastník. Ten se v roce 2002 pokoušel postavit pivovar zpět na nohy a dát tak desítkám lidí práci. Podle obchodního ředitele Radka Vincíka šlo novému majiteli skutečně o pivo, nikoli o spekulace s pozemky, jak se občas v podobných případech stávalo. O tom svědčily i investice do technologií a stavební úpravy, jimiž pivovar procházel. Více než deset milionů korun investoval do nové výrobní technologie. „Záměrem firmy je vyrábět vysoce kvalitní typicky české pivo,“ řekl v dubnu 2002 Radek Vincík. „Budeme využívat tradiční suroviny, především světově proslulý žatecký chmel. Nepůjdeme tedy cestou chmelového extraktu, jak je běžné už i u velkých tuzemských producentů piva,“ uvedl Vincík. I když do budoucna pomýšleli i na export, měl by podle vedení zůstat pivovar především regionální. Změny by měli konzumenti poznávat v chuti a trvanlivosti piva postupně. Brzy se pak zdejší sortiment, 10, 11 a 12stupňové pivo, objevilo s novými etiketami i názvy.
Nebývalý stavební ruch panoval na jaře 2002 v pivovaru. Za provozu zde bylo instalováno nové strojové vybavení, ke změně došlo i při samotném vaření piva. Kromě samotné výroby piva hodlalo vedení investovat též do obchodu. Cílem bylo zlepšit kvalitu piva a posílit jeho pozici na trhu v regionu. „Záměr nového anglického vlastníka je jasný. Vyrábět špičkové pivo v zemi, která je s tímto nápojem ve světě spojena, a navíc přímo v regionu Žatecka, který je vyhlášený kvalitním chmelem,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. V nové společnosti byli jednateli Tomáš Lejsek a Rolf Munding. Ve společnosti byl anglický kapitál, vedení bylo české. Na počátku roku 2002 zde pracovali tři desítky zaměstnanců. „V těchto dnech dochází k přestavbě spilky, v ležáckých sklepích instalujeme nové filtry, modernizuje se stáčírna, stavíme novou myčku lahví s expedicí. Je toho víc. Chceme zlepšit podmínky ve všech fázích produkce piva,“ dodal Michal Gottwald, manažer obchodu. Právě nepříliš dobrá kvalita žateckého piva a například i nízká trvanlivost přinesly v minulých letech pro společnost odliv zákazníků a pokles výstavu. Změny se dočkal i samotný technologický postup vaření žateckého piva – dovážený chmelový extrakt nahradil u ležáků český granulovaný chmel. „Naším záměrem je vařit z českého chmele nakonec všechna naše piva. Chceme také vyzkoušet ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci novou českou odrůdu Agnus,“ doplnil Tomáš Lejsek. „Zda začneme vyrábět i jiné druhy piv nebo zkusíme nápoj prodávat v jiných baleních než ve skleněných lahvích a sudech, teprve uvidíme. Rozhodující pro to bude zájem trhu,“ vysvětlil R. Vincík. Pivovar také investoval do obchodního úseku. „Chceme našim odběratelům poskytnout totéž, co ostatní pivovary. Tedy propagační předměty, chladící i výčepní zařízení, servis,“ dodal. Žatecké pivo se v regionu točilo ve zhruba šedesáti hostincích a restauracích. Samotný pivovar provozoval na Žatecku deset takových zařízení, v osmi z toho jsou podnájemci.
Oficiální představení nových etiket a slibné perspektivy pivovaru proběhlo 13.června.2002 v žatecké restauraci Zlatý chmel v Podměstí. Vedení pivovaru se tam sešlo s novináři, představiteli města i některými obchodními partnery, aby představilo nejen pivo Žatec světlé, Žatec premiant a Žatec export, pod nimiž se skrývalo tradiční řada deseti-, jedenácti- a dvanáctistupňového piva. Zároveň se také hovořilo o novinkách ve výrobě a dalších plánech pivovaru. Jednatel společnosti Žatecký pivovar Ing. Tomáš Lejsek mohl konstatovat, že plány, s nimiž vedení pivovaru vstupovalo do roku 2002, se dařilo plnit – došlo k výměně filtrace, začínala nabíhat nová lahvová linka, došlo na nové etikety i název piva. Ten vyzdvihl starosta města Ing. Jiří Farkota. „Jsem rád, že zůstal nakonec ten nejhezčí název – Žatec,“ komentoval starosta diskuse o budoucím názvu piva, který tak střídal předcházející Lučan či Chmelař. Především ale kvitoval, že před pivovarem se otevírala slibná budoucnost: „Neuměl jsem si představit, že by město bylo bez pivovaru,“ vzpomněl na ještě nedávnou situaci pivovaru, která byla před příchodem současného majitele téměř tragická. Pivovar v roce 2002 vyráběl 1 300 hl piva měsíčně a v podstatě znovu tvořil svůj trh. „Každý měsíc je znát určitý nárůst,“ potvrdil obchodní ředitel Radek Vincík. Žatecké pivo se distribuovalo hlavně do tří lokalit, vedle okolí města i na Podbořansko a Kadaňsko. Zatím měl pivovar tři vlastní restaurace – dvě v Žatci a jednu ve Chbanech. Podle šéfa provozu Radka Bařtipána byla snaha, aby pivo bylo podobného druhu jako plzeňské, tedy více hořké, s plnější chutí a silnějším řízem, ale o něco tmavší. Na dotaz ohledně exportu odpověděl Ing. Tomáš Lejsek spíše nepřímo: „O lokalitách jsme se ještě konkrétně nebavili, ale stačí trocha inteligence k představě, kam asi budeme směřovat,“ potvrdil vzápětí, že prioritou byla hlavně Velká Británie – už s ohledem na zdroj investic. Na závěr setkání ocenil zástupce starosty Aleš Dvořák, že pivovar nejen žije dál, ale také chtěl rozšiřovat své aktivity na Žižkově náměstí koupit domů. „Částečně je to ještě zajímavější přínos. Vždyť v posledních letech ležely tyto domy ladem.“ Pivovar měl v úmyslu vytvořit na Žižkově náměstí více reprezentativní prostředí s vlastní restaurací, podporoval myšlenku Chrámu chmele a piva a hodlal nadále spolupracovat s městem. Od Dočesné a hlavně od dalších podzimních měsíců už byly pořádány exkurze do jeho areálu.
„Mohu jen potvrdit, že upřednostňujeme tuzemský chmel. Velmi těsnou spolupráci udržujeme s místními pěstiteli. Jiný chmel než český u nás nenajdete,“ řekl v listopadu 2002 obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Na nepříznivé cenové podmínky si nestěžoval. „Nemohu říci, že bychom na český chmel dopláceli,“ dodal Vincík.
Britská televize BBC natočila na podzim 2002 dokument o výrobě piva v žateckém pivovaru. Majitelem pivovaru byl Angličan a právě na britské trhy chtěl žatecké pivo prosadit. Podle informací z tisku běžela v Anglii od listopadu 2002 reklamní kampaň na pivo ze Žatce, které se tam mělo začít prodávat od ledna 2003.

Pivovar požádal v únoru 2003 město o nájem části kruhového objezdu pro umístění reklamního pivního sudu.
Pivovar zvýšil cenu půllitru sudového i lahvového piva o 7 %, v průměru zhruba o 30 haléřů. „Vyšší ceny platí od začátku února 2003, předběhli jsme tak většinu tuzemských producentů piva,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Radek Vincík. Podnik zaměstnával 45 lidí, o 11 osob více než při převzetí od původního majitele.
Pivovar vyprodukoval za rok 2003 celkem 24 000 hl piva, což představovalo meziroční nárůst téměř o 50 % z 16 400 hl na konci roku 2002. Tržby za prodej piva stouply o 70 % na 24 miliónů korun, řekl obchodní ředitel firmy Radek Vincík. Růst výroby i tržeb podle něj ovlivnil zejména zvýšený odbyt prémiových ležáků, tedy piv ve vyšší cenové hladině. Světlou desítku, jedenáctku a dvanáctku pod novými názvy Žatec Světlé, Žatec Premium a Žatec Export pivovar prodával zhruba 200 domácím odběratelům. Firma zaměstnávala 45 lidí, což bylo o 11 osob více, než převzala od původního majitele.
První nesmělé krůčky na zahraničním trhu měli Žatečtí za sebou v roce 2003. „S exportem jsme v roce 2003 teprve začali, takže ta čísla nejsou nijak ohromující. Důležité pro nás ale je, že si naše pivo dokázalo ihned najít své zákazníky,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Žatecké pivo v roce 2003 ochutnali pivaři v Německu, Velké Británii a také na Gibraltaru. „Zvolili jsme značku Žatec a skutečně se potvrdilo, že toto jméno je například v Británii stále známým pojmem,“ uvedl Vincík. Pivo se za hranice nevyváželo pouze v láhvích nebo plechu, některé restaurace již měly zájem i o celé sudy. „Podařilo se nám dodat sudové pivo několika restauracím v Británii a tamním pivařům Žatec zachutnal. Snažíme se jim nabídnout kvalitní české pivo vyráběné podle tradičních receptur za rozumnou cenu,“ dodal Vincík.
Na začátku roku 2004 vyvezl pivovar první dodávku piva do Velké Británie.
Pivovar chtěl v roce 2004 vyrobit 28 000 hl piva, což by představovalo nárůst o 16,6 %. „Chceme více vyvážet do zahraničí,“ řekl v květnu 2004 obchodní ředitel Radek Vincík.
Kromě deseti, jedenácti a dvanáctistupňového piva začal pivovar na jaře 2004 produkovat také tmavé jedenáctistupňové pivo Lučan. Pivovar zaměstnával 45 lidí, majitelem byl Angličan Rolf Munding.
Pivovar v roce 2004 zvýšil výstav, což umožnilo kromě růstu odbytu na zahraniční i domácí trhy také obohacení sortimentu o tmavý ležák. Doplnil tak produkci světlé desítky, jedenáctky a dvanáctky, pivovar je dodával asi dvě stě čtyřiceti tuzemským odběratelům. „Výstav piva loni dosáhl podle předběžných odhadů osmadvacet tisíc hektolitrů, což by byl meziroční nárůst téměř o 17 %. Export tvořil zhruba 5 % produkce, do zahraničí vyvážíme pivo v třetinkových lahvích,“ uvedl Vincík. Pivovar zaměstnával kolem čtyřicet pracovníků.
Pivovar začal rok 2005 úspěšně. Začalo se mu dařit na zahraničních trzích, kam dosud neexpandoval. Po dodávkách na trhy do Velké Británie, Německa a Ruska vyvezl v lednu 2005 první dodávku piva k australským odběratelům. „Podnik se dohodl také na zakázce pro odběratele ze skandinávských zemí,“ sdělil obchodní ředitel firmy Radek Vincík.
Pivovar plánoval na rok 2005 otevřít prohlídkovou trasu po objektu podniku. Zároveň s tím připravoval rekonstrukci historické budovy v areálu pivovaru, která měla sloužit jako degustační prostor. Uvedl to Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. „V pivovaru pracuje v současnosti 40 zaměstnanců a předpokládá se, že napojení pivovaru na cestovní ruch přinese v budoucnosti nová pracovní místa,“ sdělil v únoru 2005 R. Vincík.
Pivovar obdržel na známé degustační soutěži Slavnosti piva 2005 v Táboře Stříbrnou pivní pečeť v kategorii tmavý ležák. Oceněným pivem byl ležák Lučan Premium Tmavé.
Žatecký pivovar se vypíná nad městem jako středověký hrad. Není divu, ve své současné podobě byl totiž v roce 1798 založen na místě bývalého hradu. Je navíc jediným pivovarem v Česku, který má prokazatelnou tradici vaření piva v místě provozu starší než 700 let, pivo se tu vaří již od roku 1261. „Konkurence je tvrdá, to je pravda, ale vždycky je třeba si v ní najít cestu. Ani ti velcí nejsou neomylní, řekněme si to na rovinu,“ hodnotil v červenci 2005 situaci jednatel pivovaru Tomáš Lejsek. „Jedna z nejdůležitějších věcí je to, že vaříme pivo skutečně ze sladu a používáme jedině žatecký chmel,“ uvedl. Žatecký chmel a slad byly totiž vždy zárukou dobrého piva. Na nejčelnější místo mezi českými pivy dával to žatecké už v roce 1585 Tadeáš Hájek z Hájku ve svém latinsky psaném spise nazvaném O pivě a způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích. Zřejmě i proto žatecké světlé natolik zachutnalo degustátorům na červnových českobudějovických Slavnostech piva, že jej v kategorii výčepní světlé pivo vyhlásili v konkurenci jedenačtyřiceti světlých desítek pivem Českém republiky pro rok 2005. Hlavní část produkce zatím žatečtí prodávali v okolí Žatce. „Tam je základ našeho odbytu, a to jak v obchodech, tak v hospodách. Těch máme asi dvěstě dvacet,“ řekl Tomáš Lejsek. Ty z nich, které točí jenom žatecké pivo, pivovar vybavuje i sklenicemi, podtácky, ubrusy a výčepním zařízením. „Především ale sázíme na kvalitu piva. Každý hospodský ví, že u našeho piva bude mít zaručený odběr,“ poznamenal. Aby byla kvalita piva v hospodách skutečně zaručena, kontrolovali ji tu dealeři. „Tu a tam je to slabší, ale celkově bych řekl, že se kultura ošetřování piva od převratu velice zlepšila,“ řekl. Pivo z žateckého pivovaru pivaři mohli koupit také v obchodních řetězcích Kaufland, Edeka, Plus či Norma, ale jen v jižní části kraje. Kvůli dopravním nákladům totiž zatím pivovar nehodlal na severu Čech usilovat o další expanzi. „I když… Kde to stojí za to, tak tam jdeme,“ upřesnil Lejsek. Takto se žatecké pivo dostalo ke spotřebitelům zejména na Mostecku, ke koupi bylo i na Litoměřicku nebo Teplicku. Na všech žateckých pivních značkách si ale mohli v roce 2005 pochutnat pivaři v Anglii, Irsku, Německu, Itálii, Švédsku a dokonce v Hongkongu a Austrálii. „Vyvážíme už deset procent výroby, zájem se objevuje i v Rusku, tak uvidíme,“ chlubil se jednatel pivovaru. V zahraničí si na rozdíl od Čech mohli žatečtí pivovarníci poněkud pohrát i s cenou, i proto se jim export vyplatil. „Držíme se toho, co na trhu venku v tomto směru platí, a totiž to, že regionální originály jsou dražší než velké značky,“ vysvětlil Lejsek. Na export do některých zemí šla i dvanáctka Lučan, která se od běžné dvanáctky lišila víceméně jen etiketou. Od roku 2000 vlastnil pivovar Angličan Rolf Munding a jeho na Kypru zaregistrovaná firma Kordoni Holdings. Díky němu prošel pivovar rekonstrukcí a rovněž díky němu se rozběhla expanze do Velké Británie.
Pivovar vyvezl v červenci 2005 tisíce třetinkových lahví na úplně nové trhy do Itálie a Austrálie. „Do Itálie putovalo 20 kamionů žateckého piva, do Austrálie kontejner na lodi,“ sdělil 24.srpna 2005 Radek Vincík, obchodní ředitel. Společnost už dříve vyvezla pivo do Irska, Švédska, Německa, Ruska, Anglie, Finska, Hong Kongu a Japonska.
Třebívličtí občané se dočkali svého piva. V říjnu 2005 se objevilo na pultech dlouho očekávané třebívlické pivo Baronka. Po zániku litoměřického pivovaru se pivo pojmenované na počest třebívlické baronky Ulriky von Lewetzow přestalo na čas vařit. Třebívlice si však chtěly zachovat svou kuriozitu a získaly na pivo Baronka ochrannou známku. Po dohodě s žateckým pivovarem byla výroba tohoto piva zahájena v právě tam. Zastupitelé obce představili poprvé své pivo na nedávné družební návštěvě v Německu, u nás měla veřejnost možnost koupit ho již od těchto dnů. „Třebívlice dostaly pivo na trh symbolicky jako první, ale zájemci o tuto lahodnou třináctku si ji brzy mohou koupit i už jinde, v podstatě všude, kde se prodává žatecké pivo,“ řekl Josef Seifert, starosta Třebívlic. Podle starosty měla výroba piva pro Třebívlice dvojí význam. Především ten, že se obec opět poněkud zviditelnila a více vešla do podvědomí veřejnosti. A to i přesto, že na etiketě přímo název obce nefiguroval. Není tam však ani Žatec, takže lidé se zajímali, co je to vlastně za pivo a baronku Ulriku má s Třebívlicemi spojenou každý, kdo o ni slyšel. Určitý byl i finanční efekt, ne však takový, že by ovlivnil ekonomiku obce. „Tato otázka je ještě v jednání. Měli bychom jako majitelé ochranné známky dostávat peníze z každé etikety, cena by se měla pohybovat okolo tří haléřů za kus,“ vysvětlil starosta. Dodal, že tato částka se většinou vyčerpá naturálně v podobě dodaného piva na některé obecní akce. Obec počítala i s prodejem točené Baronky.
Pivovar v roce 2005 plánoval navýšení výstavu na 30 tisíc hektolitrů. To znamenalo, že uvařil nejvíc piva za poslední roky. Zároveň v roce 2005 přišel na domácí trh se svou už pátou značkou. „Naším záměrem je každým rokem uvést na trh novou značku piva. Před rokem jsme začali vařit tmavý jedenáctistupňový ležák Lučan Premium, letos to je třináctistupňový světlý ležák Baronka, “ uvedl v listopadu 2005 Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. Také na rok 2006 připravoval pivovar další novinku. „Pracujeme na pivu, jehož určitá složka se bude vyznačovat pozitivním vlivem na zdraví člověka. Takové složky v pivu jsou, my je chceme přirozenou cestou ještě vyzdvihnout. Žádné takové pivo se v Česku nevaří,“ sdělil R. Vincík. Novou značku chtěl pivovar připravit ve spolupráci se žateckým Chmelařským institutem a uvést na trh v roce 2006. Na podzim 2005 byla nová značka ve stádiu příprav varných zkoušek.
V roce 2005 pivovar uvařil 27,5 tisíc hektolitrů piva, což bylo zhruba o 15 % víc než v roce 2004. „Z celkového ročního výstavu bylo patnáct procent produkce určeno na export. Hlavními zahraničními trhy jsou stále Anglie, Švédsko a Itálie. Tradiční odběratelé jsou v Německu, Hongkongu a Japonsku, nově se velmi slibně rozvíjí prodej žateckého piva v Austrálii,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru.
Pivovar na rok 2006 plánoval přesáhnout hranici 30 tisíc hektolitrů uvařeného piva. Firma tak pokračovala v nepřetržitém růstu produkce od roku 2002, kdy pivovar koupil Rolf z Velké Británie. Podnik v roce 2006 zaměstnával více než čtyři desítky lidí. Pivovar vařil šest druhů piv – Žatec světlé, Žatec Premium, Žatec Export, Lučan Premium tmavé, silnější světlý ležák Baronka a pro vybrané restaurace kvasnicové pivo.
Zajít si v Londýně na žatecké pivo? Žádný problém. Žatecký rodák Petr Šimáček si takovou radost dopřával dvakrát ročně. „Pivo ze Žatce v Londýně, to patriotovi zvedne sebevědomí,“ pochvaloval si v lednu 2006 Šimáček, který byl předsedou Sdružení rodáků a přátel města Žatce. V centru britské metropole bylo hospod a barů se žateckým pivem hned několik. Na Charterhouse street v podniku Smiths of Smithfield bylo k dostání ve dvou barech a jedné restauraci. K mání bylo podle místní tradice ve třetinkových lahvích, ale také točené. „Moc se o něm neví a je dost drahé. Třetinka piva stojí dvě libry, tedy jako whisky,“ řekl Šimáček. „Poprvé jsem ovšem měl velký problém to v té ulici najít, je tam jedna hospůdka vedle druhé,“ vzpomínal žatecký rodák. Když seděl jednou u piva v Londýně s přáteli, dali se do řeči s tamními štamgasty. A ti je hned plácali po zádech, když zjistili, že jsou z místa, kde se pivo vyrábí. „Čechy a Žatec mají spojené s dobrým pivem. Teď už i ví, kde to je. Ukázal jsem jim to na mapě,“ řekl Šimáček. Pivo ze Žatce se prodávalo na různých místech světa. „Významné jsou pro náš pivovar trhy v Hongkongu, Japonsku, Irsku, Německu, Švédsku či nejnověji v Austrálii. V současné době je však stále největším trhem pro pivovar Velká Británie,“ řekl obchodní ředitel Radek Vincík. Šimáček se potkal se žateckým pivem také na východ od českých hranic. „Když jsem jel na výstavu do ukrajinského Kyjeva, viděl jsem tam muže v uniformě, jak veze jednu basu. Dali jsme se do řeči, hodně pivo chválil,“ potěšilo Šimáčka. Ukrajina patřila k zemím, kde se žatecké pivo snažilo prosadit na trhu nově.
Pivo značky Žatec dosáhlo vynikajícího úspěchu na Mezinárodním pivním festivalu, který se konal 9. – 10.června 2006 v australském Sydney. Přehlídky se zúčastnilo 48 pivovarů z celého světa, mezi nimi i Prazdroj, Staropramen a Žatecký pivovar z ČR. Hlasy účastníků festivalu bylo zvoleno jako nejlepší pivo značky Žatec, na druhém místě pivo značky Duvel z Belgie a na třetím místě se umístilo pivo Leffe Blonde taktéž z Belgie. Další česká piva se mezi prvními pěti neumístila. Cenu za první místo převzal zástupce společnosti, která pivo Žatec distribuovala v Austrálii již více jak dva roky.
Vedení pivovaru koupilo v roce 2006 tři zničené domy na místě dávného hradu. Kdysi na tomto místě stával přemyslovský hrad. V roce 2006 na žateckém výběžku nad zátočinou Ohře chátrala řada domů. Vedení pivovaru, jehož budova ostrohu dominovala, to chtělo změnit. Koupilo tři domy v blízkosti a chtělo je nechat zrekonstruovat. „Je to v našem zájmu, proto jsme koupili několik domů od města i od soukromého vlastníka. Chceme, aby náměstí vypadalo hezky až ke staré sladovně, z níž chceme vytvořit restauraci,“ popsal v říjnu 2006 plány pivovaru Tomáš Lejsek, jeden z jeho jednatelů. Ze tří domů vedle plotu pivovaru mělo vzniknout zázemí pro velkou pivovarskou restauraci včetně ubytování pro personál. „Z domu uprostřed náměstí má být penzion. Ale protože jeho kapacita bude jen asi 35 lůžek, možná využijeme pro hosty i jeden z těch tří domů,“ doplnil plány Martin Kec, druhý z jednatelů pivovaru. Obchodní plány společnosti se shodovaly s dlouhodobými záměry žatecké radnice přilákat do města více turistů. Firma nabízela turistům prohlídkovou trasu historickým objektem samotného pivovaru. „Třeba ruští turisté sem jezdí někdy už i dvakrát týdně. Skupinám ukazujeme cestu, na níž uvidí výrobu piva,“ vysvětlil Kec. To mělo probíhat i v budoucnu. Přestavba domů byla však zatím v nedohlednu. Byly totiž v tak špatném stavu, že jeden z nich by bylo nejlepší demolovat a postavit nový. V městské památkové rezervaci to ale není jednoduché. „Skoro rok už leží na ministerstvu kultury naše žádost o vyjádření k demolici, ale dodnes nemáme odpověď. Potřebujeme vědět, zda můžeme něco zbourat, což by bylo levnější, nebo musíme vše opravovat,“ vyprávěl Kec. Vedení pivovaru odhadlo částku na rekonstrukci domů na deset milionů korun.
Kde se prodává nejdražší žatecké pivo? Odpověď na tuto otázku znal žatecký rodák Petr Šimáček. V australském Sydney totiž za třetinku piva zaplatil téměř tisíc korun. Za samotné pivo 5,5 australského dolaru, což bylo v přepočtu více než 90 korun, a k tomu ještě tučnou pokutu. V radosti z toho, že pivo u protinožců objevil, zapomněl na přísné předpisy. Chtěl totiž pivo vypít na ulici, což bylo v Austrálii zakázané. „Snažil jsem se pózovat pro záběr kamery. To pro doma, jako důkaz exportu žateckého pivovaru. Vzápětí jsem však byl zatčen dvěma strážníky. Jen díky mé manželce, která za mne zaplatila pokutu 50 australských dolarů, jsem byl s poučením propuštěn. Bylo to nejdražší pivo v mém životě,“ vzpomínal po návratu Šimáček. Zákony jsou na pití alkoholu v Austrálii ještě přísnější než ve Spojených státech amerických. „Alkoholické nápoje se tam dají koupit jen ve speciálních obchodech. Ty jsou většinou na krajích měst,“ vysvětlil Šimáček. I bez pokuty ale bylo žatecké pivo v Sydney nejdražší. „Zatím nejvíc jsem zaplatil v Londýně, to byly dvě libry, tedy asi 80 korun,“ srovnával cestovatel. Důvod tak vysoké ceny? Petr Oulický, vedoucí české restaurace v Sydney, si myslí, že to je kvůli nedávnému vítězství na pivní soutěži. Na Mezinárodním pivním festivalu v roce 2006 vyhrál Žatecký pivovar mezi 48 výrobci z celého světa. Šimáček se jako vzorný rodák snaží při každé cestě do ciziny najít žatecké pivo. Když ho nesežene, jiná česká piva neshání. „To si dám radši místní,“ vysvětlil cestovatel. Pivovar vyvážel své pivo do desítky zemí. Šimáček ho už při svých cestách ochutnal téměř ve všech. „Už mi chybí jen Japonsko. Tedy pokud pivovar nezačne vyvážet ještě jinam. To by mi udělali čáru přes rozpočet,“ řekl Šimáček.
Obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík zveřejnil, že se v roce 2006 tržby za prodej piva zvýšily o pětinu na 42 milionů korun. Pivovar vyprodukoval 28 875 hl piva, což byl meziroční pětiprocentní nárůst. „Ve srovnání s celkovým vývojem tuzemského pivního trhu je i pětiprocentní nárůst produkce úspěchem. Vývoz žateckého piva se loni pohyboval v úrovni roku 2005. Připravovali jsme se na spolupráci s významnými partnery v zahraniční, což by se mělo projevit nárůstem exportu v letošním roce. V současnosti prodáváme zejména do Austrálie, Švédska, Velká Británie a USA,“ doplnil Vincík.
Pivovar plánoval přestavbu své sladovny na restauraci. K tomu už měl vydané stavební povolení. „Sladovna v areálu pivovaru je nevyužívaná, neboť slad nevyrábíme, ale nakupujeme jej jinde,“ vysvětlil v lednu 2007 Vincík. Podle jeho slov by restaurace měla mít zhruba sto míst, počítalo se, že by byla zřízena v meziválečném stylu. „Kromě jídla a tradičních žateckých piv by se v ní zákazníkům nabízelo také nefiltrované pivo,“ dodal. Restaurace měla být po prohlídkové trase dalším lákadlem pro turisty. „Prohlídková trasa se setkala s velkým zájmem, který jsme ani nečekali. Osvědčila se nám spolupráce s infocentrem žatecké radnice a Chrámem chmele a piva,“ řekl Radek Vincík s tím, že v turistické sezoně 2006 prošlo trasou na padesát exkurzních skupin. Její součástí byla prohlídka kompletního výrobního procesu pivovaru od varny po stáčírnu.
Několik let už vlastnil pivovar v Žatci Rolf Munding z Velké Británie. Pivovaru se dařilo od jeho vstupu do společnosti každý rok zvyšovat výstav a pravidelně přicházelo na trh s novou značkou piva. Už v roce 2006 pivovar avizoval novinku v podobě piva se zdraví prospěšnými látkami. „Vloni jsme ve spolupráci s Chmelařským institutem v Žatci zkoušeli várky piva, které by díky obsaženým látkám mělo mít pozitivní vliv na některé zdravotní neduhy, které sužují zvláště pak ženy. Je důležité, abychom toto pivo dobře připravili a proto jsme si na jeho přípravu nechali dostatek času. Nedokáži nyní odhadnout, přijde-li tato novinka na trh v letošním roce nebo až v roce příštím,“ uvedl v únoru 2007 Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. V roce 2007 počítal pivovar s investicemi do technologií. „Především do těch částí, které mají přímý vliv na chuť a trvanlivost piva. A také do částí pivovaru, které nám umožní vyšší možnost variability v balení výrobků. Za krátkou dobu i tuzemští zákazníci budou moci zakoupit žatecké pivo v nových obalech,“ uvedl Radek Vincík.
Pokud chceme v zahraničí uspět, musíme nabízet něco navíc, řekl Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. Novinkou tohoto podniku mělo být v roce 2007 třeba tmavé pivo, které mělo pozitivní účinky na osteoporózu neboli řídnutí kostí:
* Kolik hektolitrů piva vyprodukuje za rok Žatecký pivovar ?
Ročně se jedná zhruba o 28 tisíc hektolitrů.
* Kolik piv z tohoto množství se vám podaří prodat do zahraničí?
Je to něco okolo 15 %, což znamená 4200 hl. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak u nás doma, tak i v zahraničí, v průměru tak o 5 %.
* Kde všude se můžete v zahraničí setkat s vaší značkou?
Především v Anglii, Austrálii, Švédsku, USA, Itálii a Německu. V minulosti jsme také pivo dováželi do exotičtějších zemí – jako je Hongkong a Japonsko. Naposledy se nám podařilo prorazit na americký trh.
* Ve kterých částech Spojených států mohou Američané žatecké pivo ochutnat?
Prozatím ve státě Washington. V Americe funguje obchod alkoholem trochu jinak. Každý prodejce má licenci na prodej alkoholu ve státě, ve kterém působí, a možná do několika okolních. Ten, kdo začne prodávat naše pivo, má celoamerickou licenci, žatecký mok se tak může v budoucnosti dostat do více částí v Americe. Naše pivo je v porovnání s ostatními českými vývozními značkami o něco dražší, i z toho důvodu ho lidé najdou jen v restauracích či barech. To, že jsme o něco dražší, tkví především v tom, že jsme malý pivovar. Pokud se chceme prosadit, musíme nabízet něco navíc – v našem případě se jedná o výrobu piva tradiční recepturou – to tu cenu trochu zvedá.
* Chystáte se v letošním roce představit nějakou novinku?
Ve spolupráci s žateckým chmelařským institutem pracujeme v současné době na druhu tmavého piva, který by měl pozitivní účinky na osteoporózu. Chmel obsahuje určitou látku, která na tuto nemoc částečně působí. Víc bych prozatím nechtěl prozrazovat.
* Jakým způsobem se prezentujete v zahraničí, aby si prodejce vybral zrovna vaše pivo?
Určitě nám pomohlo například to, že jsme se v loňském roce zúčastnili Mezinárodního pivního festivalu, který se konal v australském Sydney. Naše pivo bylo zvoleno nejlepším pivem soutěže. A to se v přehlídce předvedlo 48 pivovarů z celého světa, včetně dvou českých. Porazili jsme takové značky, jako jsou třeba Carlsberg či Heineken.
* Jaký druh piva vyvážíte do zahraničí?
Jedná se pouze o dvanáctistupňový ležák. Vyvážíme ho ve speciálně vyrobených třetinových lahvích, v jiné podobě se do zahraničí nedostane,“ řekl Radek Vincík.
Speciální tmavý 14° ležák s příznivými zdravotními vlastnostmi na člověka – takové pivo s názvem Xantho dne 29.srpna 2007 představil pivovar. Ročně jej chtěl vyrobit zhruba 500 hl a jeho konzumenty měly být hlavně ženy. Prodávalo se v lahvích 0,33 litru, obsahovalo 5,7% alkoholu. „Pivo Xantho obsahuje dvě cenné látky, které se do piva přirozeně dostávají ze chmele. Náš nový výrobek jich má ale dvojnásobné množství,“ vysvětlil Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. Látky se jmenují xanthohumol a isoxanthohumol, od nichž vznikl název nového piva. „Už řadu let je prokázáno, že tyto látky mají příznivý vliv na osteoporózu, takzvané řídnutí kostí,“ uvedl R. Vincík. V současné době se podle jeho slov také studoval potenciál xanthohumulu jako chemopreventivní a protirakovinové látky. Tyto informace se ale na etiketě piva nesměly objevit. „Zakazuje nám to zákon. Ten neumožňuje na obalu nápoje spojovat alkohol s pozitivními vlivy na člověka. V reklamě, třeba na letácích, na bilboardech nebo inzerátech, na to ale upozorňovat můžeme,“ vysvětlil obchodní ředitel. Pivovar na novém pivu pracoval ve spolupráci se Chmelařským institutem v Žatci, který se mimo jiné zabýval přenosem látek z chmele do piva. Vývoj nového piva trval rok. „Chceme každý rok přijít na trh s novou značkou piva. Vloni to byla Baronka, letos Xantho, novinku plánujeme i příští rok,“ uvedl Vincík. Pivovar v roce 2007 vyráběl sedm druhů piv – světlou desítku, jedenáctku, dvanáctku a třináctku Baronku, dvě tmavá piva včetně nového Xantho a exportní 11° Žatec Blue Label. Pivovar zaměstnával 50 lidí. Ročně uvařil 30 tisíc hl piva, z toho 15 % šlo na export. Žatecké pivo se vyváželo do devíti států – hlavně do Velké Británie, USA a Austrálie, dále pak do Švédska, Itálie, Německa, Ruska, Španělska a Irska. Vlastníkem pivovaru byla společnost Kordoni holdings limited se sídlem na Kypru.
Pivovar patřil k malým výrobcům, kterým se dařilo udržet pozici na trhu. V roce 2007 dokonce navýšil výstav na 26 400 hl, což bylo nejvíc v moderní historii. Kromě Česka se žatecké pivo prodávalo třeba v USA, Austrálii či Velké Británii. Pivovar vyráběl sedm druhů piv, včetně speciálů Baronky a Xantho.
Obrys Žatce a nové logo pivovaru zdobilo od února 2008 žatecké pivo. Zcela nové etikety, které se změnily po šesti letech, navrhla Hana Klůchová z Prostějova. „Nové etikety se budou na lahvích v prodeji objevovat postupně. Ke kompletní výměně u všech piv by mělo dojít během dvou měsíců,“ vysvětlil ředitel závodu a hlavní sládek Radek Bařtipán. Přestože pivovar mírně změnil i druh písma, název produktu zůstával. Dominantou etiket byl dál nápis Žatec. Změna nálepky na lahvích přišla po relativně dlouhé době, obchodníci jejich vzhled většinou měnily častěji. „Nám se ale původní etikety líbily, proto jsme ke změně přikročili až po šesti letech,“ přiznal obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Během šesti let ale v pivovaru došlo k mnoha jiným změnám. „Za tu dobu jsme investovali asi 400 milionů korun. Prakticky se vyměnila kompletněvýrobní technologie, tedy varna, vířivá káď, spilka, tanky nebo filtry,“ prozradil Vincík. Všechny změny platil majitel pivovaru Rolf Munding. Hosté slavnostního představení nových etiket se mohli se všemi novinkami seznámit na prohlídkové trase, při které prošli celou výrobou piva. Pivovar po ní pravidelně provázel i turisty. „Máme tady dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ řekl jeden z průvodců. Sklepy pocházejí ze středověku, neboť pivovar vznikal na konci 18. století na místě bývalého přemyslovského hradu. Ten připomínala i věž v areálu pivovaru, které se říká Vodárenská. „Nevím vlastně proč, protože vodárna tam snad nikdy nebyla. Je to poslední nadzemní připomínka hradu. Bohužel je ve špatném stavu a není přístupná,“ řekl Bařtipán. Jako hlavní sládek připomněl i hlavní výhody žateckého piva. „Už se nevaří jako před časem ze všeho, co se dalo koupit. Používáme výhradně přirozené suroviny, tedy zdejší vodu, středočeský slad a chmel z žatecké oblasti, konkrétně ze Stekníku,“ řekl Bařtipán. Žatečtí kromě etikety chystali v roce 2007 i další novinky. „Před Vánoci jsme uvedli na trh speciální patnáctistupňový ležák, o který byl velký zájem. Další speciál chceme představit o Velikonocích,“ prozradil Vincík.
Kolem 30 tisíc hektolitrů piva za rok v vyráběl Žatecký pivovar. Přitom v roce 2002, za bývalého majitele, to bylo jen osm tisíc hektolitrů a pivovar se blížil ke svému zániku. Příchod anglického majitele byl pro tradičního výrobce piva spásou. Rolf Munding nejenže do provozu investoval odhadem 500 milionů korun, ale také pomáhal s prodejem. „Pohybuje se v mezinárodním obchodě dlouho, takže nám pomohl s exportem. Otevření cest do Anglie, Ameriky, Austrálie, to je jeho práce,“ ocenil pomoc majitele současný obchodní ředitel Radek Vincík. Pro pivovar byl přitom vývoz životně důležitý. Polovina produkce se vyvážela, rostl například odbyt v Rusku. Naproti tomu v Česku se žatecké pivo prodávalo jen v okolí. „Jsme lokální pivovar, nemáme větší ambice. Ale je pravda, že ty lokální hranice se pořád rozšiřují jak do našeho okolí přichází i jiné pivovary,“ vysvětlil Vincík. Žatecké pivo už bylo tak k dostání nejen v okrese Loun a jeho okolí, ale třeba na Karlovarsku, Mělnicku, Kladensku. Ceny piva v Česku ale pořád nejsou takové jako v zahraničí. „Od začátku bylo naším cílem vařit vysoce kvalitní pivo. Tomu také odpovídají ceny. Snažíme se například dostat do prestižních restaurací. Ať je to ve středu Londýna nebo v trendových restauracích v Americe. Ceny jako tam si ale v tuzemsku dovolit nemůžeme,“ řekl Vincík. Proto není výjimkou, že když mladí Angličané, kteří ochutnali pivo v Londýně, přijedou do Žatce, nestačí se divit. „To se stává. Přijdou tady do restaurace, otevřou jídelní lístek a když vidí ceny, málem jim vypadnou oči,“ potvrdil Vincík. Zatímco v Londýně bylo žatecké pivo za tři a půl libry, tedy přes 100 Kč, v Žatci bylo za nějakých patnáct korun.
Vánočním překvapením v prosinci 2008 se staly ochutnávky piva ze Žateckého pivovaru až na daleké Kubě. V Havaně, v Santiagu de Cuba a na pláži Varadera se stalo hitem žatecké exportní pivo v třetinových lahvích a pivo Xantho, které sem dovezl šéf organizovaných žateckých rodáků Petr Šimáček. „Dát si v cizině pivo, na které jste zvyklí, je moc příjemný pocit, proto jsme na Kubu přivezli na náš měsíční pobyt i čtyři basy piva ze Žatce. Ovšem jak se rozkřiklo, že jde o české pivo, byli jsme nuceni dělat ochutnávky a všichni si pivo pochvalovali.“ Na bílých plážích Varadera byla v hotelu Club Cawama tamním barmanem uspořádána dokonce malá degustace. V konkurenci slabého kubánského piva Cristal i silnějšího Bucanera vyšlo jako jasný vítěz pivo ze Žatce. „Kromě domorodců měly největší zájem hlavně turistky z Kanady o černé pivo Xantho, moc jim chutnalo a označovaly ho za nejhezčí vánoční dárek,“ řekl Petr Šimáček. Pivo, které se vyrábělo v Žatci, šlo koupit například v Anglii, Německu, Švédsku, Austrálii či Spojených státech. Tam všude žatecký pivovar vyvážel. „Exportujeme asi 15 % výroby, což znamená necelých 5000 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak doma, tak i v zahraničí, v průměru tak o 5 procent,“ potvrzdil Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru a s úsměvem dodával: “Na Kubu nevyvážíme, ale zájem o naše pivo na Kubě, či v Kanadě, to by byla výzva k dalšímu možnému rozšíření exportu v roce 2009.“
Pivovar vyrobil v roce 2008 celkem 28 000 hl piva, což představovalo meziroční nárůst o šest procent. Důvodem byl zejména úspěch pivovaru na zahraničních trzích, na export byla určena pětina produkce, řekl obchodní ředitel firmy Radek Vincík. Firma, která hospodařila s mírným ziskem a ročními tržbami okolo 45 milionů korun, zaměstnávala 50 lidí.
Pivovar k 1. únoru 2009 zdražil v průměru o sedm procent. Zvýšení cen bylo podle Vincíka reakcí na růst cen energií a základních surovin pro výrobu piva.
Pivovar problémy s odbytem neměl, dokonce zvyšoval výstav. V roce 2008 uvařili v Žatci 28 000 hl moku. „Letos se výstav zvýší, ale jen díky tomu, že se nám daří získávat nové zákazníky,“ potvrdil v únoru 2009 Radek Vincík, obchodní ředitel. Že byla krize, bylo ale přesto podle něj už patrné i v pivovarnictví. „Už je znát, že lidé pijí méně. Peníze si více hlídají, kupují méně lahvového i točeného piva. První to poznají majitelé restaurací. Nám se zatím pokles ve spotřebě na trhu daří překlenout právě získáváním nových zákazníků,“ vysvětlil Vincík. Pivovar vyráběl pro tuzemský trh pět druhů piv. Velkou část produkce ale také vyvážel. „Vyvážíme přibližně dvacet procent naší roční produkce. Žatecké pivo pili například v USA, Anglii, Austrálii, Finsku, Švédku nebo Rusku. Nově vyvážíme také na exotické Bermudy,“ dodal Radek Vincík.
„Pro Žatecký pivovar bude tento rok z pohledu prodeje jeho výrobků podobný rokům minulým, a to proto, že celkový prodej piva se opět meziročně o nějaké procento zvýší. Celková čísla ještě neznáme, ale očekáváme prodej přibližně o tisíc hektolitrů vyšší ve srovnání s loňským rokem. Vloni jsme dosáhli výstavu 28 tisíc hektolitrů,“ sdělil v prosinci 2009 Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. Pivovar se snažil každoročně přijít na trh s nějakou novinkou, v roce 2009 to bylo Cornish Steam lager – nefiltrované, tzv. „kvasnicové“ pivo v láhvích, vařené na základě starocornwallského receptu. V případě Žateckého pivovaru ale vývoz piva na rozdíl od průměru ČR, narostl, zvláště do zemí, kam se žatecké pivo tradičně vyváží – do Velké Británie a USA. „Nově vyvážíme pivo například na Bermudy,“ dodal R. Vincík.
„Je pravda, že už jsme po Lounech převzali několik restaurací. A další možná získáme,“ přiznal obchodní ředitel žateckého výrobce Radek Vincík k situaci po uzavření pivovaru v Lounech v únoru 2010. Je to jednoduchá strategie – jeden regionální výrobce se stahuje, další má šanci. „Ale je nutné zdůraznit, že končí jen výroba piva v Lounech, nikoliv pivní značka Louny. A když se Heinekenu povede udržet důvěru zákazníků, nic moc se na trhu měnit nemusí,“ zdůraznil vzápětí Vincík. Skutečnost, že Žatec končícímu lounskému pivovaru přebral několik hospod, neznamenalo, že by jeho obchodní zástupci byli až tak rychlí. O potížích s kvalitou lounského piva se v posledních měsících vědělo. A nejlépe je poznali přímo hostinští. „Někteří se na nás sami obraceli už na podzim, protože cítili problémy,“ vysvětlil Vincík. „Spíš se může projevit to, že lidem, kteří pijí pivo třicet, čtyřicet let, bude chybět tradiční české pivo. My jsme ho tu vyráběli jen s konkurenčními Louny, teď jsme zůstali sami. Někdo prostě nemá rád pivo nadnárodních společností,“ přemítal Vincík. Dlouholetí štamgasti podle něj poznají, jestli je chmelový mok vyrobený tradiční cestou, nebo v moderním pivovaru, který všechny procesy urychluje. „Když pivo dlouho zraje, má bohatší chuť. Sládkové pro to mají zvláštní výraz, říkají, že je piva plná huba,“ vysvětlil žatecký ředitel.
V třetím ročníku soutěže O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl v srpnu 2010 také Žatecký pivovar. Pivovar zvítězil v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje. A to se světlým třináctistupňovým ležákem Baronka. „Každé ocenění určitě potěší. Zvláště pak, když jsme soutěž vyhráli už jednou, v roce 2008 s pivem Xantho,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel pivovaru. Baronka bylo jediné pivo pivovaru, které bylo prodáváno po celé ČR. V Žatci se vařilo pět let. A to podle receptury litoměřického pivovaru z roku 1999, který ale v roce 2002 zkrachoval. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život. Podle ní bylo pivo pojmenované. Pivovar už v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl před dvěma lety se svým speciálním tmavým 14 ° ležákem Xantho, které vařil od roku 2007. Toto pivo mělo zvýšený podíl látek xanthohumol a isoxanthohumol, od nichž vznikl název nového piva.
V září 2010 pivovar nabízel i nový polotmavý speciál Strong 18° ( láhev ) a to i v lahvích.
Pivovar začal na podzim 2010 vyrábět pivo pro lidi, kteří musí držet bezlepkovou dietu. Nazval ho Celia a vyráběl jej z jiných surovin než běžné druhy piv. Půllitr přišel na dvacet korun. „Řešení, jak první bezlepkové pivo u nás vyrábět, našli ve Výzkumném ústavu pivovarském a chmelařském. S námi uzavřeli smlouvu na výrobu díky tomu, že už jsme úspěšně spolupracovali na několika projektech,“ vysvětlil obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Češi, držící bezlepkovou dietu, si dosud mohli koupit pivo jen ve specializovaných nebo internetových obchodech. Lepek totiž nemocným poškozuje střevní sliznici, což způsobuje horší příjem živin a oslabení imunitního systému. Nemoc se projevuje různými způsoby, od zácpy až po deprese. Kvůli sladu, vyráběnému z ječmene, lékaři celiakům pivo nedoporučují. Pivo ze Žatce je jiné. Postup výroby spočívá v tom, že ječmen na slad se částečně nahrazuje pohankou a speciálními druhy prosa, lepek z ječného sladu se pak během výroby ještě odstraňuje. Aby se mohlo pivo celiakům prodávat, nesmí obsah lepku překročit hranici půl miligramu na sto mililitrů piva. „Obsah lepku je téměř nulový. Ale co je důležité, neztratila se tradiční chuť českého piva, protože postup je totožný jako při vaření běžného piva. A když jsem pivo sám ochutnal, musím říct, že proti naší jedenáctce je rozdíl jen minimální,“ prohlásil Vincík.
Na konec roku 2010 pivovar uvařil pivo Vánoční Žatec polotmavý Speciál 13%.
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský pracoval na technologii, která by umožnila přefiltrovat lepek z uvařeného piva. Praktickou stránku výzkumu si vzal na starost Žatecký pivovar a roku 2010 se tak do českých obchodů dostalo první bezlepkové pivo Celia. „Prodali jsme již 50 tisíc lahví a snažíme se pivo exportovat i do zahraničních zemí – na Slovensko, do Německa či severských států, kde o něj projevili zájem,“ tvrdil obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Pivo Celia mělo podle něho výhodu v tom, že se oproti dosavadní nabídce zahraničních značek nejvíce podobá typickému českému pivu s bohatou pěnou a nahořklou chutí. „Navíc jeho cena nepřevyšuje dvacet korun. Dovážené značky stojí až třikrát tolik,“ doplnil Vincík.
Pivo Xantho bylo v únoru 2011 na prestižních Slavnostech piva Tábor druhé nejlepší v kategorii Tmavých speciálních piv.
V roce 2011 opět žatecká piva bodovala na různých degustačních soutěžích. Na Pivních slavnostech v Táboře získalo Stříbrnou pivní pečeť v kategorii Speciální pivo tmavé pivo značky Žatec Xantho. V rámci festivalu Znojemský hrozen obdrželo pivo CELIA – pivo bez lepku v soutěži Speciálních a neobvyklých piv v kategorii neobvyklých piv první cenu. Na tradiční Dočesné získalo pivo Žatec Xantho první místo v kategorii tmavý speciál, Žatec Premium Tmavé získalo třetí místo v kategorii tmavý ležák a pivo Žatec Světlé získalo třetí pozici v kategorii světlých výčepních piv. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar, jenž se řadil mezi menší pivovary, již desátý rok po sobě zvyšoval prodej. V roce 2011 očekával výstav 32 000 hl, v roce 2010 to bylo 30 200 hl. Společnosti se dařilo pivo prodávat v zahraničí, export činil 20 %. Informoval o tom obchodní ředitel společnosti Radek Vincík. Na rozdíl od jiných pivovarů se firmě podařilo zvýšit prodej i v době hospodářské krize. „Do příštího roku se díváme s nadějí a optimismem. Lidé čím dál více vnímají odlišnou chuť a kvalitu jednotlivých pivovarů, a to je podnebí velice příznivé pro náš pivovar,“ uvedl Vincík. Pivovar vyráběl v roce 2011 klasickou řadu piv, tzn. světlé 10°, 11°, 12° a 13°, a kromě toho měl v sortimentu také tmavé pivo 11° či tmavý Žatec Xantho 14°. „Výraznou značkou se stalo ihned od svého uvedení na trh bezlepkové pivo Celia, které vyrábíme na základě dohody s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze,“ doplnil Vincík. Pivovar se připojil ke snaze města oživit věhlas Žatce, jakožto centra pěstování chmele a vaření piva v Čechách s cílem přilákat větší počet turistů a vytvořit ze Žatce zajímavou turistickou destinaci. Pivo ze Žatce mohli koupit zájemci v Anglii, USA, Rusku a Švédsku. „Nyní jsme otevřeli zajímavý projekt v Číně a slibně se vyvíjí export do Itálie, Ukrajiny a Finska. Celkově vyvážíme kolem dvaceti procent produkce v cenově nejvyšším segmentu,“ uvedl obchodní ředitel. S.r.o. Žatecký pivovar odkoupil v listopadu 2001 od firmy Saaz Brit Rolf Munding. Firma zaměstnávala 49 lidí. (zdroj: agris.cz)
Pivovar na počátku roku 2012 opustila první várka ležáku vyrobeného pro netradičního klienta – jednu z největších a nejstarších pákistánských společností Murree Brewery. Pivo však nebylo určeno pro tamní trh, ale zejména pro asijské etnické restaurace v Británii, v nichž chtělo konkurovat indickým značkám, a také pro další evropské země. Vývoz z Pákistánu firmě zakazovaly tamní islámské zákony. Původně chtěl proto Murree Brewery najít partnera pro spolupráci přímo v Británii, kvůli tamním špatným ekonomickým podmínkám z toho však sešlo. Proto začal hledat další příležitost a i díky aktivitě českého velvyslanectví v Islámábádu a pověsti českého piva firma kontaktovala několik pivovarů v Česku. „Výsledkem návštěv čtyř pivovarů bylo, že jsme si vybrali Žatec,“ řekl deníku E15 Sabih Ur Rehman z vedení Murree Brewery. „Na spolupráci jsme přistoupili z jednoduchého důvodu – bylo to pro nás finančně zajímavé. Je to i prezentace našeho piva, jen v jiné formě,“ řekl deníku E15 jednatel Žateckého pivovaru Martin Kec. První kamion se zhruba 20 tisíci lahvemi piva odjel za zákazníky před měsícem, cílovou stanicí bylo Dánsko. Žatecký pivovar si tak připsal i jedno prvenství – s Pákistánem v této oblasti dosud podle dostupných informací nikdo nespolupracoval. „Podle dohody s pivovarem budeme zajišťovat distributory z různých částí Evropy včetně Velké Británie a zadávat jim objednávky,“ podotkl Sabih Ur Rehman. Výhodou podle něj bylo i to, že Žatecký pivovar disponoval velkou rezervní kapacitou pro výrobu piva Murree Brewery. To vycházelo vstříc představám Pákistánců, kteří by chtěli vyrábět v zahraničí až 50 tisíc hektolitrů piva ročně a exportovat jej do celého světa. Vyrábět 50 tisíc hektolitrů pouze v Žatci ale nebylo podle jednatele pivovaru v Žatci příliš reálné. Faktem bylo, že celkový výstav roku 2011 pivovaru dosáhl zhruba 32 tisíc hektolitrů, tedy menšího množství, než by Murree Brewery chtěl jen pro sebe. „Reálná čísla výroby pro Murree Brewery budeme vědět v horizontu čtyř pěti měsíců,“ poznamenal Kec. (zdroj: zpravy.e15.cz)
Pivovar pořádal ochutnávku 16-ti druhů piv uvařených ve městě u příležitosti Dne otevřených dveří v Žateckém pivovaru, který se konal 9. června 2012. Piva byla uvařena v Žateckém pivovaru, v Chmelařském Institutu a v Chrámu chmele a piva a lišila se jak varným postupem či dobou zrání, tak i např. použitou odrůdou žateckého chmele či použitými kvasnicemi. O jednotlivých pivech si návštěvník mohl přečíst veškeré informace o jejich složení a přípravě na informačních tabulích.
V obchodech se o Vánocích roku 2012 objevilo první české bio pivo. S jeho výrobou začal Žatecký pivovar. Zájem o bio pivo ve světě rostl a jeho výrobu začal podporovat i stát, a to částkou zhruba 4 miliony korun. Silný patnáctistupňový „sváteční speciál“ vyrobil zatím Žatecký pivovar v objemu 80 hektolitrů, tedy šestnáct tisíc lahví. Má necelých šest procent alkoholu, výroba slabšího piva by byla podle jednatelů pivovaru příliš drahá. Doporučená cena prvního bio piva z českých bio surovin je 15,90 Kč, v obchodech se ale mohla lišit. Impulsem pro pivovary Žatec byla dotace z programu TIP, v němž Ministerstvo průmyslu a obchodu rozdělí zhruba 4 miliony korun. Program je tříletý. Bio chmel a bio slad vyrábí zhruba desítka pěstitelů. Označení bio má garantovat, že se syntetické pesticidy k ošetřování rostlin nahradí přírodními látkami. Například chmel se v konvenčním zemědělství ve svém vegetačním období musí zhruba desetkrát postříkat nebo jinak ošetřit konvenční chemií, která je levnější. Vyšší cena je daň za ekologické zemědělství. Bio chmel se stříká výtažkem z mořských řas, mšice se ničí výtažkem z tropické dřeviny Quassia amara, proti svilušce chmelové se nasazují roztoče, kteří škůdce zahubí. Žatecké bio pivo se o Vánocích objevilo na pultech v řetězci Billa, k dostání už je v některých prodejnách biopotravin a v obchodech pivovaru. Druhý jednatel pivovaru Martin Kec viděl potenciál bio piva hlavně v exportu. Například v Německu toto pivo zaujímalo 1,5 procenta trhu. Bio chmel se v sousední zemi pěstuje na osmdesáti hektarech polí. „Zájem projevili naši distributoři v USA. Jednáme i s partnerem ve Finsku, kde zvažujeme účast v tendru u polostátního distributora,“ uvedl Kec. Pivovar měl ambice dostat se v objemu výroby na tisíc hektolitrů, tedy zhruba na úroveň, kam se po dvou letech dostal s bezlepkovým speciálem Celia. Prodeje piva pro celiaky zvyšují hlavně řetězce. „Dostali jsme se i do sítí, kde jsme to nečekali, třeba do Kauflandu,“ uvedl Lejsek.

Dánská pivovarnická skupina Carlsberg uzavřela v dubnu 2014 dohodu o převzetí 51 % Žateckého pivovaru. Firma na svých stránkách oznámila, že zařadila českou značku piva Žatec do svého portfolia a po převzetí ji bude moci uvést na vybrané trhy skupiny. Pivovar v Žatci pod svou značkou produkoval 11 piv včetně bezlepkového světlého ležáku vhodného pro lidi trpící celiakií, tedy nesnášenlivostí lepku. Do zahraničí exportoval zhruba pětinu své produkce. (zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Nabídka speciálních piv na českém trhu se rozšířila. Novinkou bylo v dubnu 2014 pivo Celia Dark, s jehož výrobou začal Žatecký pivovar. Pivo bylo tmavým, originálním speciálním ležákem, uvařeným z žatecké vody, českého ječného, bavorského, barevného a karamelového sladu a žateckého chmele. Varným postupem se podařilo docílit syté tmavohnědé barvy a chuti, která překvapí svou jemnou silou a vyváženou hořkostí. Obsah alkoholu je 5,7% obj., koncentrace původní mladiny dosahuje 14,60 %. Hodnoty lepku měřené certifikovanými laboratořemi jsou nižší než 0,5 mg/100ml, tedy hluboko pod normami obsahu lepku stanovenými jak Českou republikou, tak Evropskou unií. Na trhu bylo nabízeno ve skleněné láhvi o obsahu 500 ml. Předchůdcem piva Celia Dark byl jeho starší „bratříček“ – pivo CELIA, světlý bezlepkový ležák. Žatecký pivovar jej uvedl na trh v říjnu 2010. O jeho vznik se zasloužila spolupráce pražského Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., který vyvinul unikátní technologii umožňující bezpečnou výrobu piva pro celiaky a Žateckého pivovaru, který zavedl bezlepkovou technologii a výrobu a pivo s názvem Celia.

rok výstav
1997 65 244 hl
1998 66 656 hl
1999 45 322 hl
2000 33 173 hl
2001 16 500 hl
2002 15 648 hl
2003 23 595 hl
2004 23 749 hl
2005 27 416 hl (export: 3 495 hl)
2006 28 875 hl (export: hl)
2007 26 400 hl
2008 28 000 hl
2009 29 000 hl
2010 30 200 hl
2011 32 000 hl(export 20 %)

You may also like...