- Dne 10.7.2020:
Výroba piva se v těchto dnech přesouvá z Uherského Brodu na Blanensko. Ve Zlínském kraji tak končí poslední z velkých pivovarů. Ukončení výroby v Uherském Brodě potvrdil nezávislý starosta města Petr Vrána. Podle vyjádření mluvčí skupiny Pivovary Lobkowicz Group Martiny Huskové pro Euro.cz by uherskobrodské pivo na čepu a v obchodech mělo být stále k dostání. Bude se vařit o 120 kiometrů dál, v pivovaru Černá Hora, který také patří do zmiňované skupiny. Firma k zastavení produkce piva uvedla jenom nekonkrétní vyjádření s odkazem na situaci na trhu způsobenou koronavirem.
„Několikaměsíční krizová opatření, která byla vládou zavedena v souvislosti s onemocněním covid-19, se samozřejmě odrazila na fungování řady podniků a segment pivovarnictví nevyjímaje. Stejně jako další firmy v tomto odvětví, tak i pivovary ze skupiny Lobkowicz zaznamenaly propad v prodeji sudového piva na českém i zahraničním trhu. Situaci jsme řešili operativně a snažili se tyto dopady minimalizovat,“ napsala Českému rozhlasu Zlín mluvčí Pivovarů Lobkowicz Martina Husková. Hospodářský výsledek pivovarské skupiny Pivovary Lobkowicz, kterou vlastní čínská skupina CITIC, skončil v roce 2018 ztrátou 455,1 milionu korun po zdanění. Informace vyplývají z výroční zprávy a účetní závěrky za rok 2018 společnosti, která byla v obchodním rejstříku založena teprve 1. července 2020. Meziročně se tak hospodaření firmy propadlo o více než 536 milionů korun, když v roce 2017 skončilo v kladných číslech – zisk činil 81,28 milionu po zdanění. (zdroj: www.zlin.rozhlas.cz)
Starší info:
Historie vaření piva v královském městě Uherský Brod má dlouholetou tradici, která sahá až do středověku. Z historických pramenů se dozvídáme, že i nejznámější osobnost Uherskobrodska J.A.Komenský patřil do pivovarské rodiny, neboť jeho otec Martin Komenský byl členem cechu pivovarníků v Uherském Brodě. První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si měšťané postavili v roce 1614, ale již v roce 1643 byl zničen za třicetileté války švédskými vojsky. Druhý pivovar byl postaven v roce 1652. Původně městský pivovar byl později po zadlužení městské rady odkoupen rodinou Kauniců. Od roku 1848 byl tento pivovar pronajímán. Jedním z posledních nájemců panského pivovaru byl český sládek František Bedřich Janáček (1845-1925). Pro neshody s majitelem panského pivovaru Albrechtem Kaunicem se rozhodl zbudovat ve městě pivovar vlastní, se stavbou započal v roce 1894 a dokončil již v roce 1895 (stavitel J. Schaniak z Uherského Hradiště) . F.B.Janáček svou iniciativou pozvedl pivovar mezi přední závody tohoto druhu u nás. Pivovar již v předválečné době byl znám svými exportními dodávkami zejména do jihovýchodní Evropy a poznenáhlu zatlačoval všechny zastaralé pivovary v okolí včetně panského pivovaru ve městě. V roce 1902, kdy byl již Kaunicův pivovar rok uzavřen, dosahuje výstav 17 000 hl. V roce 1914 se stává společníkem F.B.Janáčka jeho syn Jaromír Janáček (1894-1951), který v roce 1921 přebírá vedení rodinného podniku. J.Janáček zvelebuje rodinný pivovar až do znárodnění. V roce 1931 se podnik změnil na akciovou společnost. Ta v letech 1935-1937 provedla rekonstrukci a výstav stoupal až na 44 000 hl v roce 1945. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Uhersko-brodský pivovar a sladovna Fr. Janáček a syn, akciová společnost“, Uherský Brod (akciová společnost). Po roce 1948 funkci správce nadále vykonával J.Janáček až do své smrti v roce 1951. V roce 1961 vznikají Jihomoravské pivovary s devíti závody: Brno, Jarošov (vč.Uh.Brodu), Kroměříž, Břeclav, Znojmo, Jihlava, Vyškov, Černá Hora a Prostějov. V letech 1963-1969 pivovar zásoboval i východní Slovensko a výstav se blížil 150 000 hl. V roce 1968 se pivovar v Uherském Brodě odlučuje od Jarošova (pod který v té době náležel) a stává se desátým závodem Jihomoravských pivovarů n.p.. Tento podnik byl v roce 1989 přeměněn na Pivovary s.p. Brno (závod 10 byl Uh.Brod).
dřívější názvy piv
Olšavan 10 % (světlé výčepní)
Olšavan 12 % (světlý ležák)
Jas 14 % (světlé speciální ležák)
od roku 1994:
Olšavan light forte (světlé lehké; alk.: 3,55 %; obohaceno o hořčík, zinek a lithium)
Olšavan forte extra (světlé výčepní; alk.: 3,6 %; obohaceno o hořčík, zinek a lithium)
Olšavan 8 %, 10 %, 12 % (světlé)
Olšavan 10 %, 12 % (tmavé)
Olšavan kvasnicové pivo (světlé)
Sv. Florián (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; vyrobeno u příležitosti sponzorování Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska)
Victory Beer (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; vyrobeno u příležitosti oslav osvobození Plzně americkou armádou)
Ševcova desítka (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; vyrobeno u příležitosti sponzorování fotbalového klubu FC Svit Zlín)
Boby 10 % sv. a tm., 12 % (vyrobeno v roce 1995 u příležitosti sponzorování fotbalového klubu FC Boby Brno)
O pivovar v Uherském Brodě projevil po roce 1989 zájem syn Jaromíra Janáčka a snažil se dědictví po otci získat zpět. To se mu podařilo (od brněnských Pivovarů a sodovkáren za 60 mil. Kč) a od 1.12.1993 se z pivovaru stal opět soukromý podnik s názvem Pivovar Janáček s.r.o. Uherský Brod. Vlastníky byli Ing. Jaroslav Janáček CSc. a jeho sestra Eva Vystrčilová rozená Janáčková. V restituci však nový majitel získal pouze část, část pivovaru byl nucen Jihomoravským pivovarům splatit. Pivovar samotný byl v ne moc dobrém stavu po stránce technologické, proto bylo nutno začít okamžitě tímto směrem investovat. Do provozu byla uvedena nová varna (čtyřnádobová, řízená počítačem, dodavatelé: ZVU Hradec Králové, Ziermann ze SRN), byla zprovozněna nová plnicí linka na sudy KEG a došlo k postupné modernizaci technologického zařízení (cylindrokonické tanky, průtokový paster). V roce 1994 pivovar vystavil asi 120 000 hl piva, ředitelem společnosti byl Josef Brauner. Na snížení výstavu se podepsalo zejména rozdělení Československa, neboť na Slovensko dodával pivovar kolem 40 % produkce. V roce 1994 export do SR prakticky ustal. K 1.únoru 1995 byl jmenován sládkem plzeňský sládek s třicetiletou praxí Zdeněk Šubrt. Pivovar Janáček s.r.o. se dne 28.3.1995 transformoval na Pivovar Janáček a.s., jejíž akcie stávající majitelé odprodali postupně firmě Delta a.s. z Uherského Hradiště, která se od 25.4.1995 stala novým majitelem podniku. Podle smlouvy společnost Delta ponechala název piva Janáček nejméně do roku 2020. V roce 1995 pivovar rozšířil dodávky desetistupňového kvasnicového piva pro tisícovku odběratelů. Ti byli hlavně z tuzemska, ale zájem již projevili zákazníci na Slovensku. Export piva mířil i do Maďarska, Lotyšska a na Ukrajinu. V roce 1995 pivovar vystavil 114 437 hl piva, z toho na Slovensko a do Moldavie prodal 15 000 hl. Obrat byl 82,7 mil. Kč a ztráta 9,6 mil. Kč. V roce 1996 investoval pivovar 11 mil. Kč do zřízení vlastní autodopravy. Společnost zakoupila pět vozů Avia a pět IVECO. Důvodem tohoto kroku byly špatné zkušenosti s ČSAD Uherské Hradiště, která dosud přepravu zajišťovala. První zkušební várku piva uvařil koncem roku 1998 pivovar pod svou značkou na území Slovenska. Toto pivo už se také dostalo na slovenský trh. Pivovar vyvážel před rozpadem společného státu na Slovensko až 90 000 hl piva ročně, což představovalo 40 % jeho tehdejší produkce. Nyní měl licenci na slovenský export na pouhých 5 000 hl piva za rok. Pivovar vyrobil v prvním pololetí roku 1999 přes 30 000 hl piva, což bylo o 20 % více než ve stejném období roku 1998. Zároveň vzrostly meziročně o 20 % tržby. Kolem 33 % produkce tvořilo výčepní světlé pivo Olšavan. Na vývoz směřovalo asi 5 % produkce, hlavně na Slovensko. V 90.letech pivovar vyráběl i pivo Janáček light (světlé výčepní; alk.: 2,8 %) Ředitel pivovaru byl v roce 1999 Josef Brauner. Když nastoupil Josef Brauner do funkce ředitele pivovaru Janáček, vytýčil si hlavní cíl zvýšit kvalitu piva, protože ji považoval za jedinou možnou podmínku k úspěchu na trhu, kde panovala tvrdá konkurence. V roce 1999 se skutečně stále častěji zákazník setkával s Janáčkem, ať již v obchodech, restauracích, nebo na různých sportovních a kulturních akcích, a to i daleko za hranicemi Uh. Brodu, a dokonce okresu Uh. Hradiště. Rovněž ohlas na kvalitu piva z Uh. Brodu byl pozitivní – nejen u odborníků („Cena sládků za rok 1998“), ale zejména běžných konzumentů. Dle ředitele Braunera, podařilo se během jeho působení v pivovaru pozvednout kvalitu piva, tedy podařilo se mu dosáhnou základního cíle. To se samozřejmě pozitivně odrazilo i na obchodních aktivitách, kdy poprvé od rozdělení Československa zaznamenal Janáček podstatné zvýšení výroby. Produkce za květen 1999 se v porovnání s květnem 1998 zvýšila o neuvěřitelných 63 %. Důsledek vyšší kvality piva se samozřejmě promítlo do obchodních úspěchů. Pivo se v roce 1999 prodávalo na Zlínsku, Prostějovsku a byl úspěšný i na jižní i severní Moravě. Zvyšování produkce pivovaru se odrazilo i na trhu práce. Janáček byl jedním z mála podniků, který vytvořil 6 nových pracovních míst. Tuto skutečnost okomentoval ředitel Brauner slovy: „Kterýkoli pivovar vám může dovést do Uh. Brodu pivo, ale žádný vám nedoveze práci“. U příležitosti roku 2000 pivovar uvařil v roce 1999 pivo Janaček 2000 (světlé výčepní; alk.: 4,5 %; extrakt původní mladiny: 10,9 % hm.; složení: voda, ječný slad, upravený chmel, chmelový extrakt; plněno do 0,5 l lahví). Od 1.dubna 2000 zvedl pivovar ceny v průměru o 30 haléřů na půllitru. Meziroční nárůst výstavu o 21 % na 34 000 hl zaznamenal pivovar v prvním pololetí roku 2000. Firma utržila téměř 30 miliónů Kč a hospodařila se ziskem po ztrátě ve stejném období roku 1999. Kolem 8 % produkce směřovalo na Slovensko, do Švédska a Finska.
Od října 2000 stál v čele pivovaru předseda představenstva Ivan Pjevič. V roce 1998 procházel pivovar složitým obdobím. Z komplikací mu měl pomoci program revitalizace. Proto na konci roku 1998 pronajala společnost Pivovar, a.s., výrobu další akciové společnosti Pivovar Uherský Brod. Ta měla postupně odkoupit podstatnou část pohledávek a stát se největším věřitelem Pivovaru Janáček. Plánovalo se, že postupně dojde k fúzi obou společností. Spolupráci ale později provázely problémy a Pivovar Janáček ji ukončil. Majitelé pivovaru se rozhodli ukončit také všechny smlouvy, které souvisely s postupným prodejem podniku. Josef Brauner byl podřízen generálnímu řediteli podniku, přímo řídil pouze výrobní úsek. Tuto strukturu označilo představenstvo pro další období za nevyhovující, zrušilo funkci generálního ředitele, odvolalo ředitele Braunera a do jeho funkce jmenovalo současného předsedu představenstva. Firma se vracela ke klasickému způsobu řízení podniku. Pivovar na podzim 2000 vlastnily tři fyzické osoby. Výše dluhů nebyla zveřejněna. Všechny pocházely z období před dvěma lety. Vyrovnali už minimálně třicet procent všech závazků, na další měli splátkové kalendáře. Oddlužování mělo trvat sedm let, pokud by byli odkázáni výhradně na vlastní zdroje. Poslední víkend v říjnu 2000 se uskutečnil na výstavišti v Trenčíně Festival slovenského piva. Jako jediný zástupce z Česka se představil pivovar z Uh. Brodu. Podle obchodního ředitele Michala Zpěváka Slováci brodské pivo dobře znají. „Jde nám hlavně o to, prosadit se na zahraničním trhu. Lidé za námi během festivalu chodili a říkali: To jste vy, co k nám vozili pivo? Konečně vás zase vidíme,“ vysvětlil Zpěvák úspěch na festivalu, který navštívilo přes dva tisíce návštěvníků. V prostorách staré varny se 30.11. 2000 setkalo vedení pivovaru se svými největšími odběrateli. Zhruba před dvěma měsíci totiž otřásly pivovarem personální změny na nejvyšších místech a nové vedení proto chtělo svým zákazníkům objasnit skutečnosti, proč ke změnám došlo, a zabránit tak případným spekulacím či obavám. K odhalení skutečného důvodu odchodu předešlého ředitele Josefa Braunera ale ani zde nedošlo. „Nebudu komentovat důvody, proč odešel bývalý ředitel. Věřte mi však, že já do jeho funkce nikdy vstoupit nechtěl. K tomuto kroku mě donutily tehdejší okolnosti,“ uvedl ředitel pivovaru Ivan Pjevič. Jak dále naznačil, nebylo v pivovaru před personálními změnami vše v pořádku a všichni údajně „netáhli za stejné lano“. Zárukou toho, že pivo zůstane i nadále v dobré kvalitě, byl podle Pjeviče sládek pivovaru Jaroslav Horehleď, který i po změnách ve své funkci setrval. Do Maďarska se pivo exportovalo s názvy Janáček Import (světlé výčepní; alk.: 3,4 %) a Janáček Premium (světlý ležák; alk.: 5,0 %).
S nově přejmenovaným jedenáctistupňovým pivem se setkali zákazníci pivovaru v lednu 2001. „Původní název piva – 2000 – přestal být aktuální. Pivo bylo technologicky vylepšeno a pro větší „švih“ jsme vymysleli nový název – Patriot. Nové etikety dostane i Olšavan,“ prozradil na počátku ledna 2001 obchodní ředitel pivovaru Michal Zpěvák. Stejně jako v roce 2000, i v roce 2001 hodlala firma pokračovat v udržení si svých stálých zákazníků a získávání nových. „Samozřejmě hodláme expandovat i dál, například do sítí super a hypermarketů. Naší základnou však nadále zůstává Uherský Brod a jeho okolí. Prosadit bychom se chtěli ale v celém Zlínském kraji,“ uvedl dále Zpěvák.
Některé pivovary v zemi se chystaly spojit po vzoru vinařů do pivní turistické cesty. O vzniku tohoto projektu informoval předseda ČSMNP Jiří Fusek. „Řada pivovarů už je na to připravena,“ sdělil Fusek. Na území Zlínského kraje měl být podle Fuska takovým zastavením na pivní cestě pivovar v Uherském Brodě. „Ano, počítáme se zapojením našeho pivovaru do tohoto projektu,“ potvrdil v září 2001 obchodní ředitel Pavel Kučeřík. „Návštěvníkům u nás nabídneme exkurzi v prostorách pivovaru, při které se seznámí jak s historií, tak i současností vaření piva v Uherském Brodě. Součástí bude samozřejmě i ochutnávka na Staré varně. Dále nabídneme i podrobné informace o ostatních zajímavostech ve městě, jeho nejbližším okolí či o možnostech ubytování a rekreace v oblasti Lopeníku,“ dodal Kučeřík. Pivovar na konec roku připravil a od listopadu 2001 již expedoval polotmavý ležák – Janáček Vánoční speciál (alk.: 6,0 %). Toto pivo bylo odlišeno výraznou etiketou a svou speciální barvou a jemnou hořkostí zaujalo spotřebitele. V roce 2001 pivovar vyvezl své pivo do Švédska pod názvem Lille Mats Pilsner (alk.: 2,8 %).
Na velikonoční svátky roku 2002 pivovar připravil Velikonoční speciál, šlo o polotmavý ležák (alk.: 6,0 %).
Příznivci zlatavého moku, kteří byli navíc sportovními fanoušky, si přišli na své při návštěvě 6.ročníku pivních slavností v Uherském Brodu (21.-22.6.2002). Kromě oblíbeného tekutého chleba připravili organizátoři autogramiádu slavných hokejových hvězd. Po dva dny byly na čepu všechny druhy piva Janáček, jemuž sekundovaly Bernard, Starobrno, Budvar, desítka Gambrinus a dvanáctka Plzeň. Na závěr každého dne proběhla soutěž v páce.
Až o 30 % proti běžným dnům zvýšila červnová vedra prodej pivovaru. “ Zatímco jindy firma denně prodá asi 300 hl piva, nyní je denní výstav až přes 400 hl,“ řekla ekonomická ředitelka Eva Lidáková. I bez veder však společnost za pět měsíců roku 2002 evidovala nárůst prodeje zhruba o 15 % proti stejnému období roku 2001, doplnila. Nárůst by měl podpořit nový perspektivní odběratel z Polska. “ Zájem je tam hlavně o pivo v PET lahvích a v květnu jsme dodali prvních 550 hl. Obchod samozřejmě pokračuje dál,“ upřesnila ředitelka. Od července 2002 pivovar mírně zvedl ceny, a to o tři až čtyři procenta. Na trh dodával piva osmi- až čtrnáctistupňová a na jejich výrobě se podílelo 68 zaměstnanců. Většina dodávek směřovala na tuzemský trh, ale firma dodávala také na Slovensko, a to kolem 3 000 hl ročně. Menší objem odebrala Itálie a Anglie a tradiční odběratel Švédsko.
Zlatavý mok z produkce Janáček měl od léta 2002 lepší senzorické vlastnosti než dosud. “ Po šesti letech jsme ustoupili od pasterizace sudového piva, čímž došlo k odstranění takzvané pasterizační příchuti. Naše piva jsou nyní jiskrnější,“ řekl v červenci 2002 sládek Jaroslav Horehleď, díky jehož iniciativě investovalo vedení pivovaru do nákupu zcela nového křemelinového filtru. Přístroj za více než půl milionu korun je v plném provozu rovný měsíc. “ Veškeré sudové pivo je nyní filtrováno hned dvakrát. V primárním filtru se zbaví především kvasinek, pak putuje do křemelinového filtru, kde se dokonale zbaví nežádoucích bakterií,“ řekl Horehleď. Zatímco dříve docházelo k pasterizaci piva, která na jedné straně prodloužila jeho trvanlivost, senzorické vlastnosti se však poněkud zhoršily. “ Pasterizace způsobuje mírné zvýšení zákalu, čehož jsme se zavedením nové technologie úplně zbavili,“ poukázal na zásadní změnu sládek. “ Pivo je nyní filtrováno přes křemelinu, což je hornina, která se těží ve formě písku,“ vysvětlil zásadní změnu technologie při čištění piva muž, jenž ručil za jeho kvalitu.
Pouze čtyři pivovary v Česku se v roce 2002 specializovaly na produkci piva v PET lahvích. Jedním z nich byl Pivovar Janáček, jenž drtivou většinu ze své produkce vyvážel do Polska. “ U našich severních sousedů je o pivo v PET lahvích obrovský zájem. Více než 90 % produkce směřuje právě tam,“ řekl v červenci 2002 sládek Jaroslav Horehleď. “ PET lahve jsou ideální pro přepravu, navíc právě v Polsku není zaběhnutý systém vracení lahví ze skla. Tamní zákazníci se už naučili kupovat pivo v plastovém obalu,“ řekl sládek.
Osmý ročník Pivních slavností se 24.a 25.srpna 2002. konal v areálu pivovaru, v roce 2002 poprvé byly koncipované jako dvoudenní akce. Obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin k důvodům, proč se slavnosti konaly, řekl: “ Po faktickém zániku pivovaru v Jarošově jsme zůstali v celém regionu jediní, a tak o sobě musíme dát vědět. Už kvůli zdravému patriotismu. V tomto duchu jsme proto připravili i program. Míst o možnosti přivézt některou z pražských hvězd pop music dáváme přednost regionálním kapelám, a to i těm, které již hrají jen výjimečně. Protože je areál rozlehlý, můžeme vyjít vstříc všem návštěvníkům. Zatímco v pivovarské zahradě hraje bigbít, na nádvoří může s klidem vyhrávat dechovka či country kapela. Tato různorodost se nám vyplácí,“ uvedl Briskorin. Kromě kulturního programu projevili návštěvníci slavností velký zájem i o možnost navštívit provozní prostory pivovaru, kam běžně nebyl přístup povolen. Své příznivce si našla i soutěž Pivní borec s jedinou disciplínou, co nejrychlejším vypitím litru piva.
Nárůst výstavu v roce 2002 měl podpořit nový perspektivní odběratel z Polska. „Zájem je tam hlavně o pivo v PET lahvích a v květnu jsme dodali prvních 550 hl. Obchod samozřejmě pokračuje dál,“ upřesnila ředitelka. Většina dodávek směřovala na tuzemský trh, ale firma dodávala také na Slovensko, a to kolem 3000 hl ročně. Menší objem odebíraly Itálie a Anglie a tradiční odběratel Švédsko.
Meziročně o 21,7 % na 43,2 milionu korun zvýšil pivovar tržby do září 2002. Prodej piva představoval 47 189 hl, což bylo asi o 17 % více než ve stejném období roku 2001. „Po několika letech skončila společnost opět v černých číslech a v meziročním srovnání byl hospodářský výsledek lepší o 7,5 milionu korun,“ řekla ekonomická ředitelka Eva Lidáková. Export představoval desetinu tržeb. V roce 2002 společnost investovala přes 3,1 milionu korun, a to hlavně do nového chlazení a rekonstrukce kotelny. Pivovar zaměstnával 79 lidí.
Pivovar v říjnu 2002 získal nejvyšší možné domácí ocenění. Jedenáctistupňové pivo Patriot ocenili znalci a udělili mu Cenu českých sládků. O tentýž primát se přitom ucházelo dalších 48 značek. Stejnou cenu už pivovar získal před čtyřmi lety, tehdy ale s dvanáctistupňovým pivem.
Pouze dva pivovary v Česku hodlaly v roce 2002 uvést na trh ochucené pivo, které měla v oblibě především mladá generace na západ od našich hranic. Zástupci pivovaru v říjnu 2002 podepsali kontrakt na výrobu ochuceného zlatavého moku. „Před časem nás oslovila firma, která má na výrobu ochuceného piva patent. Její zástupci jsou úzce spjati s tímto regionem, takže se rozhodli právě pro náš pivovar,“ řekl brodský sládek Jaroslav Horehleď, jenž sice patřil do kategorie konzervativních sládků, přesto se novému trendu nebránil. „Tento sortiment na našem trhu chybí, dováží se sice z Belgie a Anglie, cena piva je však pro českého spotřebitele příliš vysoká. Šedesát korun za pivo dá opravdu málokdo,“ řekl Horehleď. Zástupcům pivovaru se zamlouvala především skutečnost, že ochucené pivo z jejich produkce by se prodávalo plošně v celé republice. Před započetím samotné výroby bylo zkoušeno celkem 8 druhů příchutí – malinová, višňová, jahodová, meruňková, citronová, grepová, zázvorová a směs bylin. „Některé příchuti se s pivem nesnoubily a jejich výroba přestala být aktuální. Z toho důvodu byla vyřazena příchuť jahod, meruněk a grepu. V testech, kterých se zúčastnilo několik nezávislých degustátorů, naopak nejvíc ohromilo pivo s příchutí bylin,“dodal Horehleď. Podle brodského sládka mohli být vyznavači klasického piva v naprostém klidu, pivovar i nadále pokračoval v obvyklé produkci svého zlatavého moku, na předvánoční trh navíc opět zařadil speciální polotmavou čtrnáctku.
Konzervativní pivaři se trvalými konzumenty ochuceného piva zřejmě nestanou. U těch méně ortodoxních už mohlo ovocné pivo Nowel, s jehož distribucí pivovar do konce roku začal, vyvolat příjemné chuťové asociace. „Je to ideální pivo pro diskotéky, bary, hotely. Chceme jím oslovit především mladší generaci zákazníků,“ sdělil v listopadu 2002 obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin. Ovocné pivo mělo chutnat po zázvoru, citronu, malinách, višních, bylinách, poslední druh chuťově připomněl citrocolu. Při degustaci zaznamenalo nové pivo úspěch především u žen, v zahraničí po něm ale běžně sáhli i typičtí pivaři. „Evropské pivovary pokryjí ovocným pivem přibližně 5 % veškerého trhu. U nás je to novinka, konečný efekt se zatím nedá odhadnout. Budeme rádi, když prodáme pět tisíc hektolitrů,“ pouštěl se do prvních odhadů sládek Jaroslav Horehleď. V novém pivu viděl zároveň šanci, jak lépe konkurovat velkým pivovarům. „Kromě trvale kvalitního piva představuje jednu z cest i nabídka co nejširšího sortimentu. A tato kritéria už splňujeme,“ řekl sládek. Pivovar v roce 2002 dodával na trh 8 druhů piva. ¨
Pivovar v první polovině roku 2003 pivo nehodlal zdražit. Růst nákladů sice vytvářel tlak na ceny, ale o zdražení piva v pivovaru zatím nejednali. „Zdražování tedy vyloučit nemohu, ale nejdříve v polovině letošního roku,“ řekl generální ředitel Ivan Pjevič. Na počátku roku 2003 pivovar pokračoval ve výrobě piv s ovocnou příchutí již ve vlastní režii s názvem Beerberry. Druhy příchutí zůstaly zachovány.
Po zvýšení ceny sudového piva zdražil pivovar v červenci 2003 i pivo lahvové. Ceny pěnivého moku se zvedly asi o 5 %, což znamenalo, že půllitr piva stál o dvacet až třicet haléřů více než doposud. Do konce roku 2003 se podle ekonomické ředitelky pivovaru Evy Lidákové další zdražování nechystalo. „Ke zdražování dochází v důsledku růstu nákladů, zejména materiálových vstupů,“vysvětlila ředitelka. Dodala, že v tomto ročním období rostly pivovaru rovněž náklady na servis, což souviselo zejména s otevíráním letních zahrádek. Zvýšení cen rozdělila společnost do dvou fází. „U sudů, kde jsme k pětiprocentnímu zdražení přistoupili na začátku května 2003, jsme pokles odbytu nezaznamenali. Počítáme s tím, že ani stejné zvýšení cen lahvového piva nebude mít vliv na poptávku a jeho prodej se nesníží. Jde jen o mírné zdražení,“konstatovala Lidáková. Začátek léta byl pro zvýšení ceny piva ideální dobou. Odbyt pivovarů se totiž v letním období pravidelně zvyšuje asi o třicet procent. „Naposledy jsme cenu zvedli před rokem, rovněž na začátku léta,“potvrdila ředitelka a zároveň pochválila teplé počasí června 2003. Většina dodávek z pivovaru směřovala na tuzemský trh, ale firma dodávala také na Slovensko, a to kolem tři tisíc hektolitrů ročně. Menší objem odebrala Itálie, Británie a tradiční odběratel Švédsko. V roce 2002 Janáček rovněž realizoval asi čtyři tisíce hektolitrů na polském trhu. Šlo zejména o pivo v PET láhvích, které v roce 2003 začaly již produkovat polské firmy. „Ztrátu polského odbytiště budeme muset letos vyrovnat zvýšeným prodejem v tuzemsku. S rostoucí kvalitou našeho produktu se v posledních letech dynamicky rozvíjí i síť našich spotřebitelů, a tak věřím, že loňský odstav 65 000 hl letos ještě zvýšíme,“uvedla Lidáková.
„I nás se dotkla ztráta slovenského trhu, na který jsme dodávali asi 30 %t produkce. Ze dne na den jsme museli hledat odbyt jinde, ale podařilo se nám proniknout na polský, švédský a nyní i maďarský trh. Od roku 1998 se nám daří výstav pravidelně zvyšovat. Loni to bylo téměř o čtvrtinu a letos plánujeme další tříprocentní růst,“ řekl v červnu 2003 sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Podle něj se stále více restaurací vracelo zpět k malým pivovarům. „Boom velkých společností oslabil. Pivaři zjistili, že naše pivo je častokrát kvalitnější při výrazně nižší ceně,“ uvedl. Vedle cen se pivovar snažil mezi velkými společnostmi prosadit šíří sortimentu. „Naší největší konkurenční výhodou je ale úzký vztah se zákazníky a schopnost pružně reagovat na přání odběratelů,“ tvrdil Horehleď. Na masivní propagaci není ve firmě dostatek prostředků, ale přesto vyvíjí řadu aktivit na podporu prodeje. „V reklamě se zaměřujeme na náš region, v němž máme většinu odběratelů. Využíváme zejména místní média a pořádáme akce jako pivní slavnosti a dny otevřených dveří,“ řekl.
Pivovar pořádal 23. a 24. srpna 2003 ve svém areálu Pivovarské slavnosti. V sobotu od 15 a v neděli od 13 hodin měli návštěvníci příležitost prohlédnout si pivovar a zhlédnout kulturní program.
Podle slov Ivo Briskorina, obchodního ředitele pivovaru, vzrostla produkce piva v letních měsících roku 2003 asi o 40 %. „Prodávají se všechny druhy piva, paradoxně i dvanácti- a čtrnáctistupňová, která bych si já osobně v těchto vedrech nekoupil,“ řekl Briskorin. Podle něj se během léta 2003 v tuzemsku prodalo až o 15 % více piva, než tomu bylo v roce 2002. Také dodal, že zaznamenali enormní nárůst zájmu o jedenapůllitrové pivo v PET lahvích.
V pivovaru došlo 22. září 2003 k požáru elektrické rozvodné skříně hlavní stáčírny, který se rozšířil na sousední elektrickou rozvodnou skříň. Podle vyšetřovatele šlo o technickou závadu na elektrickém rozvaděči a cizí zavinění vyloučil. Požár se naštěstí obešel bez zranění. Způsobená škoda byla vyčíslena na čtyři sta tisíc korun.
Pivovar do konce prvního říjnového týdne ve stáčírně obnovil plný provoz.
Přes ztrátu odbytišť na polském trhu se pivovaru podařilo zvýšit výrobu sudového piva. „Hlavními důvody jsou příznivé počasí letošní letní sezony a rozšíření sítě odběratelů,“vysvětlila ekonomická ředitelka pivovaru Eva Lidáková. Na polském trhu prodal pivovar v roce 2002 zhruba 3 500 hl zlatavého moku v PET lahvích, které v roce 2003 za nízkou cenu začaly produkovat polské firmy. „Ztrátu polského odbytiště se nám daří kompenzovat zvýšeným prodejem v tuzemsku. Zaměřili jsme se především na kvalitu piva namísto propagace a postupně rozšiřujeme síť našich spotřebitelů, kteří jsou převážně z nejbližšího regionu,“konstatovala Lidáková. Přestože většina dodávek z pivovaru směřovala na tuzemský trh, firma dodávala také na Slovensko, a to kolem tří tisíc hektolitrů ročně. Menší objem odebrala Itálie, Británie a tradiční odběratel Švédsko. Prodej měla podpořit rovněž distribuce speciálního vánočního piva. „Do konce října bude v prodeji polotmavé čtrnáctistupňové pivo, označené speciálními etiketami s vánoční tematikou. Poprvé jsme vánoční speciál začali vyrábět před třemi lety a zájem o něj se stále zvyšuje,“uvedl ředitel.
Jedenáctistupňový Patriot začal do USA ve speciálním třetinkovém balení pivovar vyvážet od ledna 2004. „Dodali jsme tam zatím jeden kamion, smlouva je ale podepsaná na pětadvacet let,“ liboval si vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Brodského výrobce kontaktoval partner, který v USA obchodoval s nápoji. V zámoří chtěl představit české regionální pivo. „Je to nabídka dlouhodobé spolupráce. Věřím, že se na tom trhu uchytíme,“ řekl sládek Horehleď. Dlouho trvalo, než si pivovar vylepšil z minulosti pošramocenou pověst. Aktuální výsledky ale stály za to. Jedenáctistupňový Patriot získal Zlatý pohár Pivexu za nejlepší pivo, obdržel i Cenu českých sládků. Dvě nejvýznamnější ocenění, která šlo v republice získat. K pivu Janáček se vraceli i hospodští na Slovácku. Management chtěl ale ještě víc proniknout především do Uherského Hradiště. V tamní známé restauraci Koruna se proto začalo čepovat právě brodské pivo. „Koruna by měla být naše výkladní skříň. Chceme, aby se z ní zase stala jedna z nejlepších restaurací v Hradišti,“ plánoval Horehleď. Pivovar si restauraci pronajal, otevřel ji v pátek 23.ledna. Konzumentům sliboval pět druhů piva, moderní pivnici s pivními specialitami a kvalitním jídlem. Pivovar v lednu 2004 kromě tradičních osmi- až čtrnáctistupňových vyráběl stále mimo jiné i 12 ovocných piv. Ředitel pivovaru Ivan Pjevič konstatoval, že pivovar už vyřešil silné zadlužení z minulosti, potřeboval ale peníze na další rozvoj. Získat je mohl prodejem staré pivovarské louky. O pětadvacet tisíc metrů čtverečních už projevila zájem společnost Tesco, která tady chtěla postavit nákupní centrum.
Minimálně o důvod víc, proč věřit „domácímu“ výrobku, měli od března 2004 konzumenti piva ve Zlínském kraji. Jedenáctistupňový Patriot získal Zlatý pohár Pivexu 2004. Vůbec nejprestižnější tuzemské degustační ocenění, které mohlo pivo vyrobené v ČR dostat. Dalších 46 značek skončilo až za ním. „Je to pro nás nesmírně cenný důkaz, že i v malém regionálním pivovaru se dá vyrobit pivo skvělé kvality, které může být lepší než to z největších a nejznámějších pivovarů,“ liboval si vrchní sládek a výrobní ředitel pivovaru Jaroslav Horehleď. Verdikt poroty byl jasný důkaz. Radegast? Kozel? Ano, také uspěly. Jenže skončily až za Janáčkem. Znělo to trochu jako příběh popelky, co po letech ústrků za místní pecí nakoukla až na královský bál. Ještě před deseti lety by na brodské pivo nikdo nevsadil. Teď sbíralo jedno ocenění za druhým: patřilo mezi absolutní českou špičku, oslnilo i porotu udělující Cenu českých sládků, druhou nejprestižnější tuzemskou cenu. „Myslím, že se v něm podařilo ideálně skloubit ty nejlepší vlastnosti námi vyráběné desítky a dvanáctky. Naše desítka je lehčí a hořčí, dvanáctka zase plnější a mírně aromatičtější,“ vysvětlil Jaroslav Horehleď. Hustá pěna, přesně čtyři centimetry. Čistá, mírně chmelová vůně, hořkost jemná. To jsou atributy dobrého piva. A ještě musí mít říz. „Co to je? No když správně prlí na jazyku, to přece pozná každý,“ tvrdila laborantka pivovaru a degustátorka Vlasta Omelková. Nejspíš takové pivo v Brodě vyrobit uměli. Získávali nové klienty, vraceli se k nim hospodští, kteří je už dřív čepovali. Dva kamiony vyvezli do USA, reakcí na výhru Zlatého poháru byla významná objednávka z Německa. „Evropa to ocenění respektuje, vítězství nám otevírá cestu na tamní trhy. Nejdůležitější ale pořád je naše pozice v regionu. Chceme si ji udržet a ještě vylepšit,“ plánoval Jaroslav Horehleď.
Pro maloobchodní sítě pivovar vyráběl lehké pivo s názvem 3,5 (světlé lehké; alk.: 3,6 %; láhev ; plněno jen do 0,5 l lahví)
„V rámci celého pivovaru jsme zaznamenali propad prodeje o zhruba 15 %. Podepsal se na tom především pokles poptávky po slabších lahvových pivech,“ uvedl v červnu 2004 výrobní ředitel pivovaru Jaroslav Horehleď. Prodej jakostnějších lahvových piv, stejně jako sudového piva, naopak mírně vzrostl. „Na základě nových zakázek, které jsme uzavřeli na začátku roku, jsme očekávali zhruba desetiprocentní růst poptávky po sudovém pivu,“ uvedl Horehleď. Nakonec se prý kvůli počasí dostavil ve srovnání se stejným obdobím loni růst jen kolem dvou až tří procent.
Pivo Prima ze společnosti Pivovar Janáček a.s. získalo na výstavě Země živitelka 2004 1.místo v kategorii výčepní desítka.
Pivovar plánoval v příštích letech rozšířit síť svých značkových restaurací v regionu. Pivovar si nejprve dlouhodobě pronajal prostory, které upravil, a následně našel pro zařízení provozovatele. Společnost si od tohoto postupu slibovala upevnění své pozice v regionu. V roce 2004 bylo tímto způsobem provozováno zhruba 20 zařízení. V roce 2005 chtěl pivovar jejich počet zdvojnásobit. Doposud společnosti ve větší aktivitě v tomto směru bránil nedostatek volných prostředků. „Prošli jsme úspěšně restrukturalizací a stali jsme se zajímavým partnerem pro banky,“ uvedl v listopadu 2004 předseda představenstva Ivan Pjevič. Kromě úvěrových peněz použila firma i přebytky z hospodaření. Právě tuto formu odbytu považovala společnost za jeden ze tří pilířů své obchodní politiky. Dalšími byly pak spolupráce s velkými obchodními řetězci a export. Nejvýznamnějším zahraničním trhem bylo Slovensko, dále Německo, Itálie, USA či Švédsko. V letní sezoně se uherskobrodské pivo čepovalo i v Chorvatsku. Pivovar chtěl také v příštích dvou letech zvýšit výstav o 30 %. Pivovar nabízel v roce 2004 šest základních druhů piv. Dále vyráběl piva ochucená a speciální produkty. Jedenáctistupňové pivo Patriot v roce 2004 získalo několik prestižních ocenění. V roce 2003 pivovar, kde pracovalo bezmála sedm desítek zaměstnanců, dosáhl tržeb 55 milionů korun. „Letos očekáváme jejich růst až na 65 milionů korun,“ řekla ekonomka společnosti Eva Lidáková.
Jedenáctistupňový Patriot skončil druhý v mezinárodní soutěži v německém Mnichově. „Uspěli jsme v konkurenci šedesáti světových pivovarů při vůbec první účasti v mezinárodní soutěži. Ocenění z Mnichova završilo náš abnormálně úspěšný rok,“ pochlubil se v listopadu 2004 vrchní sládek Jaroslav Horehleď.
Pivovaru Janáček, jehož značka Patriot uspěla na soutěži o Českou pivní pečeť v únoru 2005, se dařil export na slovenský trh. Management očekával, že až 20 % tržeb bude v roce 2005 pocházet právě ze Slovenska. V roce 2004 to bylo zhruba pětkrát méně. „Důvodem expanze je mimo jiné vstup obou zemí do EU,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin. Slovensko bylo dříve významným odbytištěm pivovaru. Před rokem 1993 se tam pravidelně prodávalo více piva, než se nyní v Uherském Brodě vůbec vyrábělo. Po rozdělení federace ale začal pivovaru odbyt na Slovensku prudce klesat. „Nyní se nám díky členství obou zemí v Evropské unii tento trh znovu otevírá,“ uvedl Briskorin. Obchodní politika pivovaru na Slovensku se kromě tradice opírala i o úspěchy produktů v odborných anketách. Po úspěších v roce 2004 bodovala uherskobrodská piva v roce 2005 v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. „Spotřebitelé tyto ankety sledují a na jejich výsledky slyší,“ uvedla ekonomická ředitelka firmy Eva Lidáková. I přes exportní úspěchy se ale společnost snažila budovat silné postavení především v regionu Uherskohradišťska, Hodonínska a Zlínska. V roce 2005 chtěl pivovar zdvojnásobit počet svých značkových restaurací, kterých v roce 2005 bylo kolem dvou desítek.
Pod značkou jiných renomovaných pivovarů se na severní Moravě prodávalo nelegálně vyexpedované pivo z uherskobrodského pivovaru. Celníci po celou noc ze 4. na 5.května 2005 pátrali přímo v pivovaru po důkazech týkajících se nelegálního vyskladňování a vyexpedování piva. Při akci s krycím názvem Pěna procházeli všechny nebytové prostory v objektu společnosti. Podle celníků bylo pivo následně prodáváno osobám, které zajišťovaly jeho další distribuci do restauračních zařízení na několika místech na severní Moravě. Zákazníkům restaurace se pak toto pivo nabízelo pod značkou jiných renomovaných pivovarů. „Tato situace se rozhodně netýká konkrétně našeho pivovaru, ale některého z odběratelů, jehož jméno neznám. Ten měl naše pivo prodávat pod jinou značkou. To už ovšem není firemní záležitostí. Jestli naše pivo někde čepují pod jinou značkou, to ovlivnit nemůžeme,“ sdělil ředitel pivovaru Ivan Pjevič. Podle něj jde zřejmě o sudové pivo, které od pivovaru odebraly velkoobchody. Jak dodal, pivovar plní pivo i do sudů, které nejsou označeny jeho značkou. Ani sládek Jaroslav Horehleď, který společně s celníky procházel veškeré prostory pivovaru, nepovažoval celní návštěvu za něco výjimečného. Mluvčí celního ředitelství však hovoří o jiných specifických datech. „Celní razie skutečně potvrdila, že šlo o nelegální vyskladňování piva. Organizovaná skupina osob je podezřelá ze spáchání trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu a trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby,“ popsala mluvčí Bočková. Podle vyšetřovatelů je podezřelých několik osob včetně lidí z pivovaru. Zaměstnanci pivovaru si přítomnost celní kontroly nedokázali vysvětlit. „Vedení společnosti nám nejdříve nic neřeklo. Až po našem naléhání jsme se dozvěděli, že jde o běžnou celní kontrolu. O co jde doopravdy, se můžeme jen dohadovat,“ uvedla jedna z dělnic podniku.
Doslova poprask mezi distributory, prodejci i konzumenty piva nejen na Slovácku vyvolala informace o zásahu celníků v uherskobrodském pivovaru. Největší diskusi vyvolalo vyjádření ředitele Ivo Pjeviče, že pivo plnil pivovar i do sudů neoznačených firemní značkou. „Podvodníkům by to mohlo usnadnit práci. Pokud s nimi spolupracovali někteří lidé přímo v Brodě,“ prohlásil provozovatel uherskobrodské restaurace, který si nepřál být jmenován, protože ve svém podniku mimo jiné čepoval i místní pivo. „Třeba sudy od Prazdroje mají originální víčka, těžko se dají zneužít. Jiný pivovar zase na sudy razí logo. Ale bez označení, to vážně nechápu, to jim mohlo nahrát,“ dodal hostinský. „Je nemyslitelné, aby někdo přímo v podniku manipuloval se sudy, nebo se je pokoušel vyměnit za neoznačené. Vše podléhá přísné evidenci,“ reagoval na potíže konkurence ze Slovácka mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Pod Prazdroj spadal mimo jiné pivovar v Nošovicích, na jehož odbytovém teritoriu se Janáček pod jinou značkou čepoval. Přímo v Ostravě měli podvodníci čepovat brodské pivo pod značkou Ostravaru. „Něco o cizím pivě pod naší značkou jsem zaslechl, ale kde to přesně bylo, nevím,“ prohlásil vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. „Nedovedu si tu výměnu představit, naši hoši by to hned poznali. U nás by to nešlo ani technicky. Prazdroj, který k nám dodává, má přehled o tom, co prodáváme,“ reagovala číšnice Lucie Milkovská z ostravské restaurace Dakota. Vedoucí uherskobrodské restaurace Na Šalandě Vlastimil Urbanec čepující brodské pivo si podobnou situaci naopak představit dokázal. „Přijde mi to sice přitažené za vlasy, ale vím o jednom případu, kdy štamgasti týden nepoznali, že pijí jiné pivo než obvykle. Přitom to byli zkušení pivaři. Naopak si libovali, že se to pivo nějak vylepšilo,“ prohlásil Urbanec. V Uherském Hradišti čepují pivo z uherskobrodského pivovaru v restauraci Koruna. „Starý pan Janáček se musí obracet v hrobě. Co všechno si lidi v hospodě ještě musejí nechat líbit,“ okomentoval případ host, který se představil jako Petr. Sládek uherskobrodského pivovaru Jaroslav Horehleď pivo připravoval osmým rokem, podnik podle jeho slov šel v poslední době výrazně nahoru. Třikrát získal i prestižní cenu českých sládků. „Doufám, že celníci a policie celou záležitost důkladně prošetří,“ řekl Horehleď.
Pivovar již tradičně uvařil na konec roku polotmavý Vánoční speciál.V roce 2005 do distribuce přišel již 24.října 2005.
Pivovar v roce 2005 vyrobil 63 500 hl piva, což bylo meziročně o 19 % více. Skokově vzrostl i podíl exportu, uherskobrodské pivo se úspěšně prodávalo hlavně na Slovensku. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se v roce 2005 zvýšily o tři miliony na 71 milionů korun. Na export v roce 2005 směřovalo 8 500 hl, tedy asi 13 % výstavu. Většina z toho se prodalo na slovenském trhu, kam se pivovaru podařilo vrátit v roce 2004. „Pivo prodáváme na Slovensku hlavně v regionech, kde jsem byli úspěšní ještě před rozdělením státu. Jde o oblast Trenčínského a Trnavského kraje,“ poznamenal ředitel pivovaru Ivan Pjevič. Od roku 2005 také fungovala na Slovensku dceřiná společnost pivovaru. Janáček se přes růst exportu stále profiloval jako regionální pivovar. Hlavním odbytištěm byl Zlínský kraj, Břeclavsko a Hodonínsko. V roce 2005 firma zvýšila počet svých značkových restaurací na tři desítky. „Teď se chceme soustředit hlavně na zkvalitnění zázemí těchto zařízení, aby role pivovaru byla ještě výraznější,“ uvedl Pjevič. Uherskobrodský pivovar, který stojí od roku 1894, byl ve Zlínském kraji jediným. Ještě před několika lety se přitom pivo vařilo i ve Vsetíně, Uherském Hradišti, Jarošově a Brumově. Ve druhé polovině 90. let minulého století se ale všechny pivovary v regionu ocitly hlavně kvůli ztrátě východních trhů v těžké situaci. Jediný, kdo dokázal přežít, byl právě Janáček. „I my jsme stáli na pokraji krachu. Díky tvrdým úsporným opatřením a jasným majetkovým vztahům jsme to ale zvládli. Vloni se nám navíc podařilo společnost oddlužit, což nám umožní zvýšit investice, například do podpory prodeje. Nyní již můžeme čerpat dotace a úspěšně žádat o úvěry,“ uvedl Pjevič. Pivovar tak připravoval mimo jiné opravu objektu staré sladovny, kde měly vzniknou prostory pro pořádání kulturních akcí. Sortiment pivovaru, kde v roce 2005 pracovalo asi 60 zaměstnanců, tvořily dvě desítky druhů piv. Nejprodávanějším pivem a vlajkovou lodí pivovaru byl jedenáctistupňový Patriot, který byl již několikrát oceněn na degustačních soutěžích.
Pivovar chtěl zatím držet ceny svých produktů na stávající úrovni. „Zdražovací spirálu tradičně roztáčí ti velcí producenti. Není se však co divit, náklady zejména na dopravu a vstupy strmě stoupají. My však zatím naše pivo nezdražujeme,“ prohlásil v únoru 2006 výrobní ředitel a zároveň vrchní sládek pivovaru Janáček Jaroslav Horehleď. Zvýšení cen některých produktů tohoto pivovaru mělo podle jeho slov přijít až v letních měsících. Neuskutečnilo se však v takovém rozsahu, jak je tomu na počátku roku 2006 u jiných pivovarů. „Zdražovat budeme v menší míře a ne u všech druhů našich piv,“ dodal Horehleď.
Výtečník v létě 2006 ze dvora pivovaru ukradl 546 přepravek a 13 018 vratných lahví. Pivovar vyčíslil škodu na 88 200 korun.
Sortiment pivovaru v roce 2006: Olšavan 3,5% – světlé výčepní pivo, Olšavan 9% – světlé výčepní pivo (alk.: 3,7 %), 10% Prima – světlé výčepní pivo (alk.: 4%), 10% Kvasničák – světlé kvasnicové pivo (alk.: 4%), 11% Patriot – světlé výčepní pivo (alk.: 4,5 %), 12% Extra – světlý ležák (alk.: 5%), 14% Comenius – světlý speciál (alk.: 6%), Calliber – nealkoholické pivo, Beerberry – ochucené pivo (malina, višeň, citron, cola, zázvor a byliny). Pivovar vyrábí také Vánoční speciál a Velikonoční speciál, což je polotmavé pivo 14%.
K celorepublikovému zdražení piva se pivovar nepřidal. Ten svoji cenu upravil začátkem léta 2006 průměrně o padesát haléřů. Navýšení se však týkalo pouze prodeje sudového piva, u lahvového cena zůstala zachována. „Nebudeme zatím hýbat s cenami. I když se je snaží velké pivovary diktovat, zatím to ustojíme. Situaci vyhodnotíme v prvních měsících příštího roku s tím, že se podle toho zachováme opět v květnu až červnu,“ uvedl v prosinci 2006 vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Dodal, že se jediný pivovar v kraji snažil spíše reagovat na impulz trhu než na chování velkých pivovarů. „Záleží rovněž na úpravě ceny energií a podobně,“ doplnil. V roce 2006 očekával Janáček o patnáct až dvacet procent vyšší výtoč, než tomu bylo v roce 2005. „Dostaneme se na sedmdesát pět tisíc hektolitrů za rok. Nejvíce vyrobíme jedenáctistupňového piva Patriot, a to zhruba čtyřicet procent z celkové výtoče,“ konstatoval sládek. Čtvrtinu produkce tvořilo desetistupňové pivo a zhruba deset procent dvanáctistupňové. Zbytek tvořily doplňkové produkty, například osmistupňové pivo na export, devítistupňové pivo Olšavan nebo čtrnáctistupňové pivo Comenius.
Pivovar v roce 2006 vyrobil 71 tisíc hektolitrů piva. V meziročním srovnání šlo o dvanáctiprocentní růst. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly z předloňských 71 milionů na očekávaných více než 80 milionů korun. Export se na tržbách podílel zhruba 13 procenty. Řekl to majitel pivovaru Ivan Pjevič. Výstav jediného pivovaru ve Zlínském kraji vzrostl výrazně již ve srovnání let 2004 a 2005, konkrétně o 19 %. „ Daří se nám budovat silné postavení v regionu Zlínského kraje a dále pak na Hodonínsku a Břeclavsku,“ uvedl Pjevič. Jen za rok 2006 pronikl pivovar do dalších 45 restaurací, nyní měl odběrných míst zhruba 250. Bezmála čtyři desítky z nich jsou značkové restaurace, které pivovar podporoval. Pivovar chtěl v navyšování výroby pokračovat i v dalších letech, cílem bylo v maximálně tříletém horizontu dosáhnout výstavu 90 až 100 tisíc hektolitrů. Přes polovinu mělo činit sudové pivo. „ Jde o objem výroby, který jsme schopni zvládnout bez investic do technologií,“ řekl Pjevič.
Jediný pivovar ve Zlínském kraji získal další ocenění za kvalitu své produkce. V únoru 2007 obdržel Českou pivní pečeť v jihočeském Táboře za druhé místo pro tmavé desetistupňové pivo. Navíc bronzovou příčku obsadila také uherskobrodská světlá desítka. Od roku 2000 nasbírala zdejší akciová společnost v konfrontaci s ostatními domácími výrobci pěnivého moku už čtyřiadvacet ocenění. „Především umístění světlé desítky je velmi potěšující zprávou. V této kategorii totiž panuje velká konkurence,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Sedmnáctý ročník reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře, v rámci kterých se Česká pivní pečeť uděluje, hostil v roce 2007 rekordní počet pivovarů. Do soutěžního klání se jich zapojilo dvaašedesát. Odborné komise zkoumaly 259 pivních vzorků z České republiky, Slovenska, Rakouska a Itálie.
Pivovar byl úspěšným sběratelem prestižních cen. Už v roce 1991 obdržel první místo za světlou desítku při příležitosti Stoleté výstavy v Praze. Prvenství pak získal také v letech 2002 a 2004 (Cena českých sládků, Zlatý pohár Pivex 2004), pokaždé za jedenáctistupňové světlé výčepní pivo Patriot. V roce 2007 byly pivovaru uděleny Stříbrná pivní pečeť za tmavou desítku a Bronzová pivní pečeť za světlou desítku Janáček Prima.
Uherskobrodský Janáček byl posledním pivovarem, který zbyl ve Zlínském kraji. Jeho zakladatel František Bedřich Janáček by byl spokojený. Pivovar úspěšně zvládl privatizaci a sbíral jedno ocenění za druhým. Stoprocentní kvalitu piva hlídají počítače, přesto vrchní sládek Jaroslav Horehleď několikrát denně bedlivě kontroloval výrobu. On a sedm desítek dalších zaměstnanců malého slováckého pivovaru dbali na udržení mnohaleté tradice. A měli proč. Janáček sázel na oblibu v regionu a desetiletími prověřenou kvalitu. Mimochodem – za poslední roky nebylo soutěže, na které by pivovar nezískal v početné konkurenci nějaké ocenění.:
* Jako vrchní sládek máte velkou zodpovědnost. Už jen proto, že nadnárodní koncerny se snaží ovládnout domácí pivní trh a pohltit slabší konkurenci. Nemáte pocit marného boje?
Ten tlak je dlouhodobý, pociťujeme to už deset let. Český pivní trh je naštěstí hodně specifický. Jsem sebekritický, ale tvrdím, že produkce malých a menších pivovarů je srovnatelná, ne-li lepší ve srovnání s produkcí gigantů.
* Kolik piva ročně vyrobíte?
Loni se jednalo přesně o 74 290 hektolitrů.
* Základnou logicky zůstává Brod a region. Není to málo?
Kontakty dlouhodobě budujeme na osobních vztazích. Vsadili jsme na systém nájemních restaurací, oslovujeme jejich majitele. Převezmeme na svá bedra nájem, poté prostory pronajímáme hostinským. Řešíme s nimi i nadstandardní podmínky, které jsou srovnatelné s nabídkami pivních gigantů.
* Kam nejdál vyvážíte?
Jsme aktivní téměř na celé Moravě. Naše pivo najdete třeba na severní Moravě, v Brně, v Boskovicích, na Břeclavsku. Vyvážíme díky kořenům z minulosti i na Slovensko, nejvzdálenější restaurace čepuje naše pivo ve Zvolenu. Janáček je k dostání také v Maďarsku. Export představuje čtvrtinu naší produkce. O místním patriotismu zase svědčí fakt, že prodejna v areálu pivovaru prodá osm až devět procent celkového množství vyrobeného piva. Broďanům Janáček zkrátka chutná.
* Pivovar Janáček vznikl v roce 1894. Současnost ale vyžaduje investice, zpřísňují se výrobní normy pod tlakem Evropské unie. Máte na to?
Začátkem minulého desetiletí zasáhly řadu českých pivovarů změny, ne každý to ale ustál. Spoustě malých a středních pivovarů přeinvestování do výrobních technologií zlomilo vaz. Janáček prošel privatizací, bylo to hodně složité období. Poslední čtyři roky se nám daří, ať už jde o opravy nebo o investice. Namátkou můžu uvést výměnu parního kotle, bezobslužný provoz kotelny, opravy podlah a povrchů tanků. Jedna z loňských největších akcí se týkala úpravny vody. Hodně peněz dnes stojí tako investice do obalů, do sudů, čeká nás nová filtrace.
* Na soutěžích sklízíte jednu cenu za druhou. V čem je brodské pivo výjimečné?
Potvrzuje se, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Tím nechci říct, že známá piva velkých výrobců nejsou kvalitní. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty. Za uplynulých šest let jsme jich nasbírali čtyřiadvacet.
* Čeští vinaři si stěžují na příliv laciných vín ze zahraničí. V supermarketech jsou zase vidět bezejmenná piva za pár korun. Co tomu říkáte?
Naštěstí je dovoz zahraničních piv minimální. Ale v tomto případě jde o klamavou záležitost. Tato piva s nic neříkajícím názvem příslušného řetězce ve skutečnosti vyrábí některé české pivovary. Tento trend je hotovým barbarstvím.
* Jaký je podle vás ideál domácího piva?
Obecně – řízné, mírně hustší a mírně plnější. Jsem přesvědčen, že co sládek, to jiný názor.
* Myslíte, že nám budou jednou všechna piva chutnat stejně?
Když přijdete na soutěž, kde je 54 vzorků desítky a vezmete je do ruky, tak vypadají všechny stejné. Je velmi obtížné zhodnotit, kdo je první, kdo je třetí nebo šestý. Piva, obzvlášť ta desetistupňová, jsou hodně vyrovnaná. Abychom si udrželi nejen „chuť“, ale také stabilitu a ziskovost, snažíme se nadále investovat do nové techniky. Výsledky ukazují, že jdeme správnou cestou „ řekl sládek Jaroslav Horehleď v únoru 2007.
Stará sladovna se zahradou v areálu pivovaru se měla změnit na zábavní centrum s restauracemi a zařízeními pro pořádání kulturních akcí. Náklady na projekt odhadla firma na asi 150 milionů korun. „Vznikly by dvě typově odlišné restaurace, v zahradě pak bude umístěna letní restaurace. Počítáme také s koncertním sálem, stabilním pódiem v exteriéru a dalším vybavením,“ uvedl majitel pivovaru Ivan Pjevič. Firma chtěla na projektu spolupracovat s městem i krajem.
Při Slavnostech piva, které se konaly na českobudějovickém výstavišti,9.června 2007 porotci předali 11 titulů Pivo České republiky 2007. Do soutěže se přihlásilo 42 českých pivovarů a jeden slovenský. 60 degustátorů posoudilo přes 180 vzorků piva. V soutěži uspěl i pivovar z Uherského Brodu, v kategorii tmavých výčepních piv získalo titul pivo Janáček.
Co prestižní soutěž, to úspěch a medailová příčka. Jediný pivovar ve Zlínském kraji na podzim 2007 znovu potvrdil dobrou pověst své produkce. Zlatou medaili si přivezl hned ze tří pivních přehlídek. Tmavé desetistupňové pivo triumfovalo v soutěži České pivo, jedenáctistupňový Patriot potřetí zazářil mezi výčepními pivy v Ceně českých sládků. Nejvyšší příčkou v této soutěži se může nově pochlubit také čtrnáctistupňový Comenius, vítěz kategorie speciálních piv. V konkurenci šestačtyřiceti českých a moravských pivovarů tak Janáček získal hned tři první místa. „Je to další historický úspěch dokazující, že se i v malém regionálním pivovaru může vařit pivo nejvyšší kvality,“ reagoval generální ředitel Ivan Pjevič. Soutěž České pivo patřila vedle Ceny českých sládků k nejprestižnějším pivním soutěžím v republice. Probíhala dvoukolově a součástí posuzování bylo i laboratorní hodnocení. Jedenáctistupňový Patriot v ní zvítězil už v roce 2004. Tmavé desetistupňové pivo z Uherského Brodu se stávalo hitem nejen mezi odborníky i zákazníky. Nedávno uspělo také na prestižním klání Pivo České republiky v Českých Budějovicích, druhé místo obsadilo v soutěži Pivní pečeť. Pro úspěchy na pivních soutěžích měl vrchní sládek Jaroslav Horehleď jednoduché vysvětlení. „Obecně se potvrzuje, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty,“ řekl Horehleď.
Skupina privátních českých investorů se v listopadu 2007 stala novým majitelem pivovaru. Ačkoliv nebylo zcela jasné, kam budou směřovat kroky nových vlastníků, přicházely z jejich řad informace vylučující možnost, že brodský pivní producent přestal zlatavý mok vyrábět. Noví majitelé údajně nenaplánovali Janáčkovi osud dnes už zcela osiřelého Pivovaru Jarošov. „Naším hlavním záměrem je odolávat tlaku nadnárodních korporací pivních producentů. Věříme tomu, že zapojením do silné české skupiny si pivovar Janáček svoji pozici na trhu upevní,“ řekl Zdeněk Radil, jeden z reprezentantů investorů a zároveň místopředseda představenstva pivovaru Černá Hora. K obavám o ztrátu práce podle jeho slov neměli lidé v brodském pivovaru důvod. „Pivovar Janáček nás kvalitou svých produktů v posledních letech přesvědčil o vysoké úrovni tradičního českého piva vyráběného klasickou technologií. Propouštět nemáme v úmyslu,“ uklidňoval Radil.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Janáček.
Pivovar vyrobil v prvním pololetí 2008 téměř 40 tisíc hektolitrů piva. „Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to představuje asi osmiprocentní nárůst,“ řekl obchodní ředitel podniku Jiří Maloch. Tržby společnosti za prodej vlastních výrobků a služeb meziročně vzrostly o 18,5 % na 50,1 milionu korun. „Ve srovnání s loňským rokem máme za prvních šest měsíců o necelých 3000 hl piva víc. Největší zájem byl o náš jedenáctistupňový ležák Patriot,“ doplnil Maloch. Díky dosaženým výsledkům podle něj pivovar v pololetí také mírně překročil celkový plán tržeb přichystaný pro letošní sezonu. Na nárůstu se podle Malocha podílel především zvýšený prodej sudového piva v prvních třech měsících i vyšší export do zahraničí. Na Slovensko, kam pivovar vyváží především, v prvním pololetí z Uherského Brodu směřovalo asi 6200 hl pěnivého moku. Své výroky společnost dodávala zejména na Trnavsko a Trenčínsko, kde byla úspěšná už před rozdělením federace. Od roku 2005 na Slovensku také fungovala dceřiná společnost podniku. Pivovar se profiloval jako silný regionální pivovar, jeho hlavním odbytištěm byl Zlínský kraj. Část produkce ale prodávala také na Břeclavsku, Hodonínsku či v Olomouckém kraji. Pravidelně v posledních letech také zvyšoval export do zahraničí, kromě Slovenska jeho výrobky směřovaly i do Maďarska nebo Itálie, v letních měsících také do Chorvatska.
Na konci roku 2008 pivovar tradičně uvařil vánoční polotmavý speciál Janáček 14°.
Pivovar v roce 2008 prodal 77 tisíc hektolitrů piva. Číslo bylo téměř srovnatelné s předchozím rokem, prodej pivovaru se meziročně zvýšil zhruba o jedno procento. Export se na prodejích podílel přibližně jednou pětinou. Výroba v pivovaru výrazněji rostla v prvním pololetí roku, kdy piva vyprodukoval asi 40 000 hl, meziročně asi o 8% více. Jeho nejprodávanější značkou byl jedenáctistupňový ležák Patriot. Pivovar nejvíce působil v regionu Zlínského a Olomouckého kraje, část své produkce ale vyvážel i do ciziny. Jeho nejvýznamnějším zahraničním odbytištěm zůstalo Slovensko, kde se pivovar úspěšně etabloval před pěti lety a od roku 2005 tam provozoval dceřinou firmu. „Podíl je stále přibližně stejný, kolem 20 až 22 procent,“ uvedl ředitel Jaroslav Horehleď. Bývalý vlastník pivovar Ivan Pjevič prodal začátkem roku 2009 všech 100 % akcií skupině K Brewery Group.
Některých podniků by se recese příliš dotknout neměla. „Krize se mírně projevuje, o tom není pochyb, ale není to nic podstatného,“ uvedl v březnu 2009 ředitel pivovaru Jaroslav Horehleď. Regionální producent lahvového a sudového piva proto předpokládal, že jeho ekonomické výsledky budou téměř srovnatelné s rokem 2008.
Během roku 2009 pivovar chystal několik akcí zaměřených na podporu prodeje jeho výrobků a také investice v jeho výrobním areálu. „Připravujeme novou stáčírnu lahví, kterou bychom měli realizovat během dvou měsíců. To je letos naše hlavní investiční akce,“ uvedl v březnu 2009 ředitel. Milovníky pěnivého moku ale čekaly i další novinky, například nový design etiket. Cena piva by se během roku nejspíš měnit neměla. „Nějaké výrazné zdražení neplánujeme. Vývoj trhu ukazuje, že to není příliš reálné,“ dodal ředitel.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Do kategorie světlá výčepní piva bylo přihlášeno 19 značek a třetí skončil Janáček Patriot. . V kategorii tmavé výčepní pivo soutěžilo šest značek a degustátory nejvíce zaujalo pivo Janáček, tmavé výčepní.
Dvacet tisíc piv za hodinu, takové množství nalahvovaného pěnivého moku dokázala připravit k expedici nová stáčecí linka v pivovaru. Ten v roce 2009 pod taktovkou nových majitelů prošel částečnou modernizací. Jen investice do stáčírny se vyšplhala na několik desítek milionů korun. „Investovali jsme také do filtrace, ve spilce a sklepě jsme částečně vyměnili potrubí. Zaměřujeme se také na energetiku, teď jsme vyměnili třeba kotel,“ vyjmenoval v červnu 2009 sládek Jaroslav Horehleď. V uplynulých měsících se pivovar soustředil také na novou image. Změna designu se projevila třeba na etiketách. Janáček dostal také svůj vlastní půllitr, který vznikl podle prvorepublikového vzoru. „Máme nový krýgl, který jsme nechali vyrobit podle sklenice, kterou našel kolega zazděný v jednom objektu v Brně a pocházela z první republiky,“ uvedl obchodní ředitel Tibor Nechala.
V roce 2009 již pivovar nevařil kvasnicové pivo pro plnění do lahví. Společnost také neprodukovala piva Janáček tmavé (tmavé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví) a Caliber (světlé nealkoholické; alk.: 0,5 %; láhev; plněno jen do 0,5 l lahví. Vyráběno od jara 2003.)
Janáček v roce 2009 se v pivovaru vařil na zakázku i pivo Zlatovar Premium a Zlatovar Classic.
I přes negativní celorepubliková čísla se pivovaru v roce 2009 dařilo. A to dokonce v kladných číslech. „Oproti celotržnímu sedmiprocentnímu propadu zaznamenal náš pivovar tříprocentní nárůst v produkci piva. K tomu nejvíce dopomohl prodej čtrnáctistupňového speciálu Comenius a jedenáctky Patriot,“ informoval o pozitivní situaci ve společnosti manažer Libor Navrátil. Výstav v prvním pololetí 2009 činil více než 40 tisíc hektolitrů. „Zvláště pozitivní jsou výsledky za měsíc červenec, kdy celkový výstav piva v ČR klesl o 9 %, zatímco pivovar Janáček zvýšil výstav meziročně o 12 %,“ sdělil Navrátil, podle kterého za dobrými výsledky Janáčka stál především prodej sudového piva. Celorepublikově se přitom prosazoval trend přesunu k lahvovému pivu. „Nejprodávanější a nejoblíbenější značkou je jedenáctistupňový světlý ležák Patriot, kterého se v červenci podařilo prodat v přepočtu na jedno pivo více než milion kusů a u kterého je možno sledovat permanentní nárůsty,“ potvrdil módu jedenáctistupňových piv Navrátil.
V roce 2009 již pivovar nevařil značku Beerberry (speciální ochucené světlé a polotmavé pivo s příchutí coly, bylinek, malin, višní, citrónu a zázvoru; alk.: 3,9 %; plněno do speciálních 0,33 l lahví).
V roce 2009 již pivovar nevařil dříve tradiční Vánoční a Velikonoční speciál (polotmavý sezónní ležák; alk.: 6,0 %; láhev; plněno do 0,5 l lahví)
Uvedeno na trh v prosinci 2002. Vyráběno pod názvem Nowel pro společnost Spojené pivovary s.r.o. Buchlovice, která vlastnila i licenci. Od roku 2003 již pivovar vyráběl piva samostatně s novým názvem.
V roce 2009 pivovar na zakázku vyráběl piva Zlatovar Classic a Zlatovar Premium.
Za prvních devět měsíců roku 2009 prodal o více než pět procent výrobků než ve stejném období roku 2008. V Česku přitom oproti předchozímu roku klesl k prvnímu pololetí prodej piva o 7,8 %. „Oproti celkovým trendům na pivním trhu lidé v restauracích žádají stále častěji naše pivo,“ řekl Navrátil z K Brewery. Janáček v roce 2008 prodal 74 171 hl piva, nejprodávanější značkou byl jedenáctistupňový ležák Patriot. Pivovaru pomohlo, že se etabloval na Olomoucku a severní Moravě. „Letos se o dvě procenta navýšil i export na Slovensko, které je naším prioritním zahraničním trhem,“ doplnil manažer Navrátil.
Novým výrobkem z pivovaru se na konci roku 2009 stal Vídeňský ležák Kounic. Pro výrobu piva vídeňského typu – tzv. březňáku se použil speciální slad, sladovaný o něco déle za vyšších teplot. Je podobný klasickému ležáku s nižším chmelením. Pivo se vyznačuje jantarově-měděnou barvou, jemně nahořklou, sametově hebkou chutí s oříškovými podtóny.
„Samozřejmě že tetrahop nepoužíváme. Do klasického českého piva nepatří. České pivo má nějaké jméno a chemicky modifikované prostředky do něho nepatří. Že jste ho u našeho piva našli? To mě zaráží, že by byl v lahvovém pivu. Do lahvového jsme ho nikdy nedávali, v minulosti, v hodně dávné minulosti, jsme ho zkoušeli do sudového,“ řekl v březnu 2010 sládek Jaroslav Horehleď jako reakci na test MF Dnes.
V roce 2010 pivovar vařil licenčně značky piv Zlatovar Axman a Zlatovar Max.
Piva s ovocnou příchutí vyráběl brodský Janáček. Například o malinové pivo ale velký zájem nebyl, takže se pivovar soustředí na „klasiku“. V létě 2010 vařili pět druhů piv. Nejoblíbenější byla mezi zákazníky už několik let jedenáctka Patriot. „To je klasika, která tvoří více než polovinu našeho prodeje,“ potvrdil dlouholetý sládek Jaroslav Horehleď.
Lídr trhu Prazdroj žaloval na podzim 2010 svého úhlavního nepřítele, skupinu K Brewery, a jím ovládaný uherskobrodský Pivovar Janáček. Jeho desítka Prima se prý názvem i použitým písmem a etiketou nápadně podobá značce Primus, kterou měl od roku 1993 zaregistrovanou Prazdroj. K Brewery tak podle svého plzeňského konkurenta parazitoval na známé a zavedené značce. Údajné porušení práva k ochranné známce a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl v lednu 2010 u Městského soudu v Praze a ani následně v létě v odvolání u Vrchního soudu. Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus byla podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozila ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat. Případ se tak dostal k řádnému projednávání v soudní síni.
Pivovar v roce 2010 vyprodukoval pro tuzemský trh o 7 % méně piva Janáček než v roce 2009. V sudovém pivu dosáhl pivovar Janáček nárůstu o tři procenta. Podíl sudového piva na celkovém výstavu pivovaru přitom tvoří více než 70 %. Naopak výrazné omezení zaznamenal pivovar u lahvového piva. Řekl to nový výrobní ředitel Lukančo Trifončovski. Pivovar omezil výrobu jak u vlastních značek, tak u privátních značek pro maloobchodní řetězce. Mírně se snížil také objem exportovaného piva. „V oblasti exportu jsme vypověděli nevýhodné smlouvy, které jsme zdědili po bývalých majitelích, případně laciné vývozy, které vlivem posilování koruny vůči euru finančně ztratily smysl,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Tibor Nechala. Upozornil na to, že pivovar sice pro tuzemský trh vyprodukoval o sedm procent méně piva Janáček než o rok dříve, nicméně podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven klesl český pivní trh celkově o osm procent. Janáček byl přitom jediným pivovarem ve skupině K Brewery, kterému produkce meziročně klesla. Podle Nechala byla značka Janáček mimo region zatím trochu méně akceptovatelná než ostatní značky. Trifončovski dodal, že podnik zaměstnává 35 lidí. Největší část produkce Janáček dodával do Zlínského kraje (77 %). Na druhém místě je Slovensko, kam směřuje 15 % celkové produkce. Vyvážel ale také do Švédska, Itálie, Litvy nebo Řecka. Nejprodávanějším pivem z Uherského Brodu i nadále zůstala jedenáctka Patriot (66 %), následovaná světlým výčepním pivem Prima (19 %).
Od 1. dubna 2011 začal pivovar s distribucí vídeňského ležáku Kounic v lahvích, který v sudové podobě v Janáčku vařil od podzimu 2009. V roce 2010 se ho prodalo přes 450 tisíc půllitrů.
Janáček sám se žádnou velikonoční novinkou v roce 2011 nepřišel. Neznamenalo to však, že by jeho zákazníci přišli zkrátka. „Do zhruba osmdesáti hostinců v kraji budeme distribuovat takzvaný Velikonoční krasličák. Představují jej desetistupňové pivo červené barvy a šestnáctistupňové pivo v barvě brčálu. Obě vaří firemně spřízněný pivovar v Jihlavě,“ informoval tamní sládek Jaroslav Horehleď. Samotný Janáček pak prý podle něj uvedl na trh úplnou novinku před pouhými třemi týdny. „Jedná se o tmavou jedenáctku Patriot. Teď čekáme, jak se ujme,“ přiblížil Horehleď.
Pivovar přišel v červenci s druhou novinkou roku 2011 – poctivou desítkou Perun. Výčepní pivo vařili uherskobrodští sládci na výslednou stupňovitost 10,2 %, obsah alkoholu činí 4,3 % obj. Zatím se stáčelo pouze do sudů a stejně jako ostatní sudová piva z tohoto pivovaru neprocházela pasterizací. „Při výrobě piva Perun používáme metodu tzv. studeného chmelení. To znamená, že kromě standardního trojitého chmelení na varně přidáváme ještě speciální čtvrtou a pátou dávku hlávkového chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v pozdější fázi výroby za studena. Pivo tím získává výraznější, přesto stále lahodnou hořkost a jemné chmelové aroma,“ uvedl Lukančo Trifončovski, sládek pivovaru. Dodal, že Perun se vyráběl tradiční technologií, kdy pivo kvasilo na otevřené spilce a dozrávalo v ležáckých tancích, za použití moravského sladu a českého chmele. Pivovar nepoužíval cylindrokonické tanky (jednofázové kvašení), ani technologii HGB (ředění piva vodou na výslednou stupňovitost). Název piva byl odvozen od nejmocnějšího boha ve staroslovanské historii, kdy byl Perun označován za boha bouře a deště, hojnosti a úrody. (zdroj: tisková zpráva pivovaru)
Pivovar získal v září 2011 další prestižní ocenění. Porota odborné degustační soutěže Dočesná 2011 rozhodla, že mezi světlými speciálními pivy zvítězil uherskobrodský Comenius a dvanáctce Janáček Extra náleží stříbrná medaile v kategorii 12% ležáků. „Výsledky soutěže mne samozřejmě těší. A nejen mne, ale i všechny mé kolegy, kteří se na výrobě piva Janáček podílejí. Je to velké ocenění naší práce,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel pivovaru. Odborná degustační soutěž Dočesná probíhala již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv. (tisková zpráva pivovaru)
Výrazného úspěchu dosáhl pivovar v žatecké soutěži Dočesná 2011, kde získal jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili. „Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv,“ uvedla Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery, pod kterou jediný průmyslový pivovar ve Zlínském kraji patřil. Porota udělila zlatou medaili v kategorii speciální piva brodské čtrnáctce Comenius. Stříbrný vavřín pak získalo dvanáctistupňové pivo Janáček Extra. „Výsledky degustační soutěže těší všechny, kteří se na výrobě piva Janáček podílejí. Je to velké ocenění naší práce,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel o pivovaru. (zdroj: www.idobryden.cz)
Pivovar uvedl v listopadu 2011 na trh nové desetistupňové pivo Perun v lahvích. Cílem bylo oslovit zákazníky pivem, které se bude výrazně lišit od dosavadní nabídky desetistupňových piv v zemi. Perun měl později zcela nahradí pivo Prima, jehož poslední várku v Uherském Brodě stočili počátkem listopadu 2011. Peruna začal pivovar stáčet do sudů v červenci. Podle pivovarských se od ostatních lišil jemnou hořkostí a chmelovým aroma. „V Evropě jsou asi dva nebo tři pivovary, které vyrábějí pivo, jež má chmelové aroma. Vyrobit pivo s chmelovým aroma je trochu obtížné, finančně nákladné,“ řekl sládek Lukančo Trifončovski. Při výrobě se tak kromě standardního trojího chmelení na varně přidávala ještě speciální čtvrtá a pátá dávka hlávkového chmele. Pivovarští zpočátku nepočítali, že by Perun nahradil Primu. (Prima bylo světlé výčepní; alk.: 4,0 %; láhev od r.2009)
Ale od července se podíl jeho prodeje neustále zvyšoval. Ještě v roce 2010 přitom Prima byla druhým nejprodávanějším pivem z Uherského Brodu – patřilo jí 19 %. Prvenství držela jedenáctka Patriot s 66 %. S Perunem přicházela i nová etiketa, která by se do léta dalšího roku měla objevit na všech lahvích piva vařeného v Uherském Brodě. Místo stávajícího nápisu Janáček jí dominovalo místo původu – Uherský Brod. Podle obchodního ředitele pivovaru Tibora Nechaly to mělo pivovaru otevřít dveře i do jiných koutů v ČR. Janáček byl totiž jediným ze skupiny K Brewery, kterému se nepodařilo prorazit do jiných regionů. „Konzumenti, kteří nejsou z našeho kraje, si myslí, že název piva je odvozen od hudebního skladatele Leoše Janáčka. V Praze se našemu kolegovi dokonce stalo, že mu k točenému Janáčkovi donesli malou smetanu s tím, že je to akce „dva hudební velikáni“,“ vysvětlila Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery, pod kterou pivovar spadal. V historii byl vždy název města dominantní. Pivovar přece začínal jako Uherskobrodský pivovar Janáček a syn,“ doplnil obchodní ředitel Tibor Nechala. Kromě sázky na název města se na etikety vešel i lev. Podle zástupců pivovaru je to odkaz na to, že Brod býval královským městem. (zdroj: mam.ihned.cz)
Obchodní jednotka pivovarnické skupiny K Brewery, sdružující sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě, změnila název. Místo K Brewery Trade, a.s. používá od 1. února. 2012 název Pivovary Lobkowicz, a.s. . Společnost přitom o změně názvu uvažovala již delší dobu. „Jako ryze česká společnost, za níž stojí pouze český kapitál a která se zabývá prodejem piva vyrobeným výhradně v ČR, chceme nést i český název, který lépe vystihne předmět našeho podnikání,“ uvedl Zdeněk Radil, jeden z akcionářů skupiny a zároveň její generální ředitel. Společnost zvolila název podle své vlajkové lodi – ležáku Lobkowicz Premium, který nesl jméno jednoho z historicky nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, jenž mimo jiné dříve vlastnil také jeden z pivovarů skupiny. Společnost si zachovala slogan „Návrat k tradici“, nezměněn zůstal i název mateřské organizace K Brewery Group, a.s.
Jediný průmyslový pivovar ve Zlínském kraji se vrátil na jaře 2012 k původnímu názvu. Od 1. dubna 2012 nesl jméno podle města, ve kterém se nachází, Pivovar Uherský Brod. V souvislosti se změnou názvu začal používat nové logo a změna čekala také vzhled lahvového piva. „Historicky nesl pivovar název Uherský Brod – například ››Pivovar a sladovna Uherský Brod, František Janáček a syn‹‹, ››Uhersko-brodský pivovar a sladovna‹‹ a podobně. Odkaz na místo původu z názvu vymizel až v 90. letech,“ uvedl Lukančo Trifončovski, sládek pivovaru. Novému logu dominoval nápis Uherský Brod, který byl umístěn na červeném pozadí, doplněný rokem 1894, kdy byl pivovar založen. Styl nápisu vycházel z typografie a výtvarného jazyka období založení pivovaru. V horní části loga byl umístěn jednoocasý lev, vycházející z městského znaku, doplněný o atribut chuti pivního moku – sklenici piva. Logo dotvářel ječmen a chmelové hlávky, tradiční atributy pivovarnictví, umístěné v dolní části. V souvislosti se změnou názvu a loga pivovar se změnil také vzhled lahvového piva. V průběhu měsíce dubna již do obchodů začaly proudit přepravky s novým logem, výrazná změna čekala také etikety. „Nad obměnou etiket jsme uvažovali delší dobu. Když jsme na podzim uváděli na trh pivo Perun v lahvích, již jsme si uměli představit, že etikety ostatních piv by se mohly nést ve stejném duchu. A reakce spotřebitelů nás v tom utvrdily,“ sdělil Tibor Nechala, obchodní ředitel pivovaru. Nové etikety pomohly vizuálně sjednotit celé výrobkové portfolio, zároveň ale budou jednotlivé varianty mezi sebou dobře rozeznatelné. Nadále budou komunikovat stupňovitost jednotlivých piv. Zároveň budou jasně deklarovat místo původu Uherský Brod. Ležák Extra nesl nově název Premium, který tradičně odpovídá kategorii 12% piv. Výroba výčepního piva Olšavan byla s ohledem na jeho velmi nízké prodeje ukončena.
Společnost Pivovary Lobkowicz zdražila od začátku prosince 2012 lahvové i sudové pivo v průměru o čtyři procenta. U nejprodávanějších značek to znamenalo zvýšení ceny zhruba o 60 haléřů za půllitr.“Po důkladné analýze vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva, ale i cen energií a pohonných hmot jsme se rozhodli přistoupit k úpravě cen většiny našich výrobků,“ uvedla Kameníková.
Vyznavači uherskobrodského piva si mohli v roce 2012 svůj nápoj vychutnat také ve speciálním vánočním balení nebo i jako součást Pivního adventního kalendáře. Řekla to Barbora Kameníková, mluvčí společnosti Pivovary Lobkowicz, pod kterou Pivovar Uherský Brod patřil. Takzvaná Zlatá edice pivních specialit obsahovala kromě speciálního piva Comenius dalších šest piv z různých regionálních pivovarů Čech a Moravy. Do edice byly navíc vkládány speciální poukázky do hospod, které vlastníka opravňovali ke konzumaci dvou piv v rámci programu Cesta pivních znalců zdarma. Pivní adventní kalendář byl tvořen dvaceti různými pivy ze sedmi českých a moravských pivovarů, z toho tři byly z Uherského brodu – Patriot, Premium a Kounic. „Princip Pivního adventního kalendáře je obdobný jako u čokoládových adventních kalendářů – na každý den od Mikuláše až po Štědrý den je pro jeho majitele připravena jedna láhev zlatavého moku,“ uvedla Kameníková. Pivovar Uherský Brod vyráběl v roce 2012 devět druhů piv.
Po několika měsících vývoje připravili na konci roku 2012 sládci v Pivovaru Uherský Brod nový druh piva – Sváteční kouřový ležák. Kouřová piva (německy Rauchbier) tvoří samostatný pivní styl a na našem trhu jsou vzácností. Pivním fajnšmekrům se tak nabízí příležitost ochutnat opravdovou specialitu. „Nakuřovaná nebo též kouřová piva se vyrábějí s podílem sladu sušeného nad kouřem z dubového dřeva, případně rašeliny. Použití rašeliny při sušení sladu je společný prvek s výrobou whisky. A právě kouř dodává kouřovému pivu charakteristické vlastnosti – velmi specifickou kouřovou až uzenou vůni i chuť,“ uvedl Lukančo Trifončovski, sládek uherskobrodského pivovaru. Sváteční kouřový ležák bylo spodně kvašené pivo polotmavé barvy s převládající kouřovou vůní. V chuti bylo možné kromě nakuřovaného sladu najít sladové, karamelové a kávové tóny. Pivo se vyznačovalo bohatou harmonickou chutí se středním až vyšším řízem a jemnou hořkostí. Obsah původní mladiny činil 12,8 % hm. a obsah alkoholu byl 5 % obj. Kouřového piva bylo stočeno limitované množství 1 149 sudů.
Třetí místo v degustační soutěži Zlatá pivní pečeť 2013 získal v Táboře v kategorii polotmavých piv Vídeňský ležák Kounic.Výrobek Pivovaru Uherský Brod uspěl v konkurenci 624 piv ze 128 pivovarů z několika evropských zemí. Degustace byla anonymní, hodnotící tedy nevěděli, čí výrobek mají právě před sebou. „Jednotlivé vzorky posuzovala porota složená ze sládků přihlášených pivovarů, nezávislých degustátorů i studentů odborných vysokých škol. Garantem soutěže byly renomované kontrolní a certifikační společnosti a také Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky,“ sdělila Barbora Kameníková, manažerka Pivovarů Lobkowicz, pod jejichž křídla jediný průmyslový pivovar ze Zlínského kraje patří.
Pivovaru za prvních deset měsíců roku 2013 vzrostl prodej vlastních značek. Například v letních měsících se meziročně zvýšil o 6 %, řekl novinářům obchodní ředitel pivovaru Tibor Nechala bez dalšího upřesnění. Pivovar nadále prodával většinu svého piva, asi 58 %, v sudech, což bylo v protikladu k situaci na trhu, kde dominovalo lahvové pivo. „Léto bylo velmi pěkné. Je předpoklad, že bychom se na klesajícím trhu v České republice měli dostat minimálně aspoň na loňská čísla,“ uvedl Nechala. Podle něj se celkový pivní trh v Česku v posledních pěti letech propadl řádově o 20 procent. „Nám se daří jít proti proudu a držíme si čísla, která jsme měli dříve. I v roce 2014 bychom v tomto trendu chtěli pokračovat,“ doplnil Nechala. Uherskobrodský pivovar prodal většinu svého piva v tuzemsku. Na export připadlo 11 %, v drtivé většině je to vývoz na Slovensko. Podle Nechaly by k udržení či posílení nynějšího prodeje mohly pomoci také nové trhy nebo rozšíření těch dosavadních. „Export je pro nás cesta. Historicky, ještě před rozdělením republiky, pivovar téměř 50 procent produkce vyvážel na Slovensko. Navázat na to bude těžké, ale naše kroky směřují k tomu, abychom se na Slovensku uchytili více,“ přiblížil obchodní ředitel. Zhruba 12 % z prodaného piva tvořily takzvané speciály. Například na Vánoce pivovar opět připravil Sváteční kouřový ležák. Po loňském velmi dobrém ohlasu ho šlo v roce 2013 na trh dvojnásobek, tedy 500 hl. „Ochutnat jej mezi 16. a 31. prosincem budou moci pivní fajnšmekři v hospodách po celé republice, část várky byla navíc stočena i do lahví,“ uvedl sládek Lukančo Trifončovski. Nejprodávanějším pivem ale zůstala jedenáctka Patriot. (zdroj: www.financninoviny.cz)
V ležáckém sklepě brodského pivovaru v červenci 2014 dozrávalo nové pivo, jehož první možnost ochutnání měli zájemci na brodských pivovarských slavnostech ve dnech 1. a 2. srpna. Podobu budoucího názvu nového moku měli přitom ve svých rukou sami fanoušci piva. „Zhruba dva týdny lidé mohli vybírat nebo posílat své nápady, jak by se nové pivo mohlo jmenovat,“ uvedl Tibor Nechala, obchodní ředitel Pivovaru Uherský Brod. A příznivci brodského pivovaru nakonec rozhodli, že chtějí pít značku Respekt. Nové pivo Respekt se vaří přibližně deset hodin, dvě hodiny poté probíhá proces zchlazování a zakvášení. Další týden pivo pod dohledem kvasí na tradiční otevřené spilce a následujících padesát dní zraje a dokvašuje. To se už odehrává při teplotě dvou stupňů celsia v uzavřeném ležáckém tanku, kde mimo jiné mok získává i svůj nezaměnitelný charakter. Respekt se od doposud nejprodávanějšího brodského druhu Patriot 11° lišil tím, že bude mít o něco tmavší barvu, přičemž bude plné chuti s výrazně vyšším chmelovým aroma. Jeho hořkost bude mírná a pěna díky nedobarvování spíš světle bílá a hutnější. Vyšší plnost Respekt získá díky nižšímu prokvašení. (zdroj: slovacky.denik.cz)
Rok Výstav piva
1994 120 000 hl
1995 114 437 hl
1996
1997 79 523 hl
1998 51 215 hl
1999 64 263 hl
2000 63 563 hl
2001 55 000 hl (export 5 000 hl)
2002 62 604 hl
2003 57 641 hl
2004 53 481 hl
2005 63 437 hl (export 8 557 hl)
2006 74 294 hl
2007
2008 74 171 hl |
fotogalerie
etikety
Mladé pivo vzniklé ve starých pivovarech zkvašením na spilce poté putovalo do ležáckých sklepů, kde probíhalo jeho dokvašování. Smyslem tzv.ležení… 
