Osada vznikla při tzv. Zlaté stezce, po které soumaři šumavskými hvozdy dopravovali cennou rakouskou sůl do Čech. Kraj byl osídlován… 
Historické pivovary území dnešní Prahy
Braník
|
Dominikánský pivovar Braník ; Starý branický pivovar  foto lokace První písemná zmínka pochází až z poloviny 18.století, pivovar však vznikl podstatně dříve. Byl zřízen na dvoře, který vlastnil od 17.století řád dominikánů u sv.Jiljí na Starém městě pražském. Tito také dvůr obnovili. Oživení pivovarnické činnosti nastalo kolem roku 1870, kdy se z původně malého a na ruční provoz zařízeného pivovárku, stává podnik se strojním vybavením. Sladovna je opatřena patentním hvozdem. Vzepjetí však bylo krátké, neboť roku 1898 vzniklé Společenství pražských sládků si vybralo jako místo stavby svého moderního pivovaru právě tuto lokalitu. Již v roce 1899 Společenství starý pivovar za 71 000 zl. odkoupilo od řádu a v roce 1900 uzavřelo. Výstav byl v 70.letech 19.století kolem 13 000 hl, ke konci provozu však už jen 7 000 hl piva ročně. |
Hostinský pivovar pražských sládků, akciová společnost Praha XV-Braník ; Společenský pivovar pražských sládků foto lokace etikety článek: Pivovar Praha-Braník >>> článek: Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>> |
|
Břevnov
|
Pivovar benediktinů Břevnov foto lokace zrušen 1895; 4 000 hl Stál v předním dvoře. Zbořen při rozšíření silnice. Dnes stráň k ulici Patočkově. |
Bubny
|
Richtrův pivovar Bubny foto lokace před 1745 – 1926 zastavena výroba, 1928 zrušen; 4 500 hl Historie bubenského pivovaru, jenž stával nedaleko Hlávkova mostu, sahá hluboko do minulosti. Byl součástí hospodářské usedlosti obce Bubny zmiňované již ve druhé polovině 12. století. Dominantu stavby tvořila pozdně renesanční vstupní brána z počátku 17. století, kdy statek vlastnil Albrecht z Valdštejna. Po barbarském vpádu Švédů byl v polovině 17. století zpustošený objekt opraven a přestavěn barokně. Nový majitel Maxmilián Valentin z Martinic nechal upravit i přilehlou zahradu a postavil v ní letohrádek. Půvabná zahradní stavba byla zbořena už v roce 1890. V polovině 19. století se majitelem velkostatku stala rodina Richterů, která pivovar pronajímala. Pražané sem rádi chodívali na dobré pivo i za zábavou. V letech 1874 – 1875 byla k pivovaru přistavěna tančírna oblíbená hlavně vojáky. V sále se hrálo divadlo, v zahradě stál kuželník a konaly se tu zábavy. Největší rozkvět pivovar zažil v polovině 20. století, kdy se mu říkalo U Kejřů podle jeho nejúspěšnějšího nájemce. Roku 1928 objekt převzal stát; za druhé světové války sloužil jako skladiště, garáže a dílny. V roce 1957 byly pivovarské budovy zcela zlikvidovány. Vyprávění Václava Kejře o jeho začátcích v bubenském pivovaru otiskla Národní politika v roce 1935. Téměř osmdesátiletý „pan starý“si pamatoval, že zdejší tančírnu poprvé navštívil jako voják 1. dělostřeleckého pluku: „Tehdy jsem ovšem neměl ani tušení, že já, chudý sladovnický pomocník sám tady jednou budu pivo vařit!“ Nastoupil do pivovaru jako zaměstnanec; pracoval a šetřil. Také se šťastně oženil. Když roku 1896 nájemce neobnovil smlouvu, Kejř se rozhodl pivovar převzít. Musel si ale vypůjčit manželčino věno činilo 1000 zlatých, potřeboval však šestinásobek! Pivovar žádal adaptace, sudy, šrotovník. Na nejdůležitější surovinu už nezbývalo z čeho vařit? Obchodní zástupce mu nabídl na dluh laciný ječmen. Kejř ho nakoupil i do zásoby a dobře udělal: rok nato kvůli dešťům ječmen zplesnivěl a byl drahý. Skvěle vyřešil i jiný problém: chyběl led. Kejř oslovil „chlapce od vody „a zjistil, že: „V přístavu je led čtyři prsty silný!“Nelenil, koupil na radnici „lístky na led“ a opět vyhrál: „Vysekali jsme led v celém přístavu. Pak přišla obleva a nemrzlo už celou zimu. V celé Praze já jediný měl toho roku led ve sklepě!“ Pivovar stával na místě nynějšího nájezdu na magistrálu, mezi dnešním předmostím Hlávkova mostu a budovou bývalé Úrazové pojišťovny dělnické. Mladinová pánev (nádoba, ve které se vaří sladina s chmelem) s vyrytým letopočtem 1649 je nejstarší doklad zdejšího vaření piva, je však velmi pravděpodobné, že tu bylo provozováno už dávno předtím. Pivovar ukončil provoz v roce 1926. Budova byla zbourána v roce 1957 při úpravách předmostí. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek) |
Dejvice
|
Pivovar Dejvice foto lokace zrušen asi 1890; 3 700 hl Již r. 1320 je zde připomínán dvůr proboštství sv.Víta, k proboštství náleželo také čp. 4 pivovar. Přestavbou bývalého pivovaru byla na poč.20.stol. zřízena byla kaple sv. Václava. |
Dolní Krč
|
Zámecký pivovar Dolní Krč Písemně je uváděn v polovině 18.století, pravděpodobně však vznikl dříve. Byl založen u zámku. Panství měnilo často majitele. Posledním provozovatelem byl Tomáš Welz, který získal zámek s příslušenstvím v roce 1900. V té době však již pivovar živořil. Primitivně řízený provoz neměl vyhlídky na přežití v soutěži s blízkými pivovary v Horní Krči a Braníku. Uzavřen byl v roce 1905, poslední výstavy se pohybovaly kolem 5 000 hl piva ročně. Zbořen při stavbě krčského nádraží. |
Dolní Počernice
|
Pivovar Dolní Počernice foto lokace zrušen 1936; 10 000 hl maj.: město Praha; vařil m.j. pivo 12o Magnát V letech 1720 – 1755 vlastnil obec svobodný pán Václav Klement von Saltza, za něhož získal zdejší kostel dnešní hlavní barokní oltář a začal se stavět nový panský pivovar. Budovy pivovaru ještě v roce 2003 zachovány poblíž zámku. |
Hlubočepy
|
Hellmichův pivovar Hlubočepy zrušen 1917; 30 000 hl |
Holešovice
|
První pražský měšťanský pivovar, akciová společnost Praha VII-Holešovice foto lokace etikety článek: Pivovar Praha-Holešovice >>> článek: Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>> První pražský měšťanský pivovar, vznikl z iniciativy vedení radnice v roce 1895 a první pivo tu uvařili v březnu 1897. Do konce roku činil objem výroby přes 56 tisíc hektolitrů piva, o patnáct let později byl výstav už trojnásobný. Spojení múz a piva je silné a odvěké, takže i v holešovickém pivovaru, podobně jako v bubenském, se nacházelo divadlo, dodnes známá Uranie. Dřevěná budova sem byla přemístěna z Výstaviště v roce 1902, o 44 let později ale vyhořela. Po krizi po první světové válce se pivovar zmátořil a brzy patřil k tuzemské technologické špičce. Období rozmachu skončilo s příchodem druhé světové války, na jejímž konci se pivovar nacházel ve velmi špatném stavu. Po znárodnění byl sloučen do společného podniku Pražské pivovary, národní podnik (s pivovary smíchovským, branickým, nuselským, pivovarem u Fleků a U sv. Tomáše), a přejmenován na „závod Holešovice“. Výstav se zvyšoval, ovšem kvalita piva klesala, mimo jiné vlivem instalace stáčírny nealkoholických nápojů v bezprostřední blízkosti spilek (otevřených kádí, ve kterých kvasí pivo) a sklepů. Vařila se hlavně světlá výčepní desítka (Pražan) a dvanáctistupňový ležák (rovněž pojmenovaný Pražan, později Pragovar). Sortiment občas doplňovalo tmavé karamelové pivo Pražanka (později Měšťan). Po roce 1989 pivovar ožil, jako první u nás zavedl nerezové sudy místo do té doby používaných hliníkových, které s pivem reagovaly a degradovaly jeho chuť. Výstav opět stoupal, tentokrát ruku v ruce s kvalitou piva, a když v roce 1996 dosáhl 420 tisíc hektolitrů, budoucnost se zdála být skvělá. V roce 1998 ale tehdejší vlastník, britská společnost Bass, rozhodl o ukončení výroby a jejím přesunutí do pivovaru Staropramen. Použitelné zařízení bylo převezeno na Smíchov a do Braníka, školní minipivovar, který se tu také nacházel, byl věnován pivovarnické škole v Podskalí. Z budov se po přestavbě staly byty, kanceláře a obchody. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek) článek: Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>> |
Horní Krč
|
Pragovar, akciová společnost, Horní Krč ; Pivovar československých legií v Praze foto lokace článek: Kde sídlil pivovar Pragovar >>> Pivovar byl založen v roce 1841 při hospodářském dvoře, patřícím Náboženské matici. Původně malý pivovar byl v 80.letech 19.století, kdy jej vlastnila rodina Tomášů, výrazně přestavěn a rozšířen. Výroba tedy značně stoupla až na 18 000 hl piva ročně. V souvislosti se vznikem nového branického pivovaru (r.1898) se projevil pokles produkce. Po první světové válce převzala podnik firma Pivovar československých legií v Praze, která se v roce 1923 přetransformovala v akciovou společnost Pragovar. Společnost získala pivovar se vším příslušenstvím, hospodářským dvorem, parkem a ovocným sadem. Začala zlatá éra pivovaru. Důmyslnou rekonstrukcí, vystavěním nové sladovny a obratnou obchodní politikou získával si Pragovar značnou proslulost. Roční výstav stoupal a již kolem roku 1925 byl kolem 30 000 hl piva. Rekordní pozdější výstavy byly až 50 000 hl piva za rok. Pozitivnímu vývoji udělala konec druhá světová válka. Výroba byla přechodně zastavena. Vařit se na chvíli začalo opět v roce 1945. Pivovar byl zrušen v roce 1947. Objekt potom sloužil k výrobě ovocných šťáv a sirupů. Z budov se dnes již nic nezachovalo. Vařily se m.j. piva Český Salvator, Sakura, Malvaz, Pragovar Jen pár set metrů od severozápadního okraje Krčského lesa fungoval ještě před 80 lety parostrojní pivovar Pragovar, jehož areál dodnes stojí u křížení Jižní spojky s ulicí Vídeňská. Krčský pivovar zde vznikl v roce 1841, jako součást tehdejšího panského hospodářského dvora. Pivo si získalo poměrně rychle oblibu a po zhruba 40 letech provozu došlo k zásadní přestavbě, kdy byl do té doby malý pivovar značně rozšířen. Od počátku 20. století ale pivovar provázela spousta problémů. Jedním z nich byl i nedaleký konkurenční pivovar v Braníku. K dalšímu rozvoji došlo až během třicátých let 20. století, kdy areál opět prošel modernizací. Během rekordních let se vyrábělo přes 46 tisíc hektolitrů piva. V té době se zde vařilo pivo Pragovar, Karamel, Richterův ležák nebo černý speciál Malvaz. Provoz podniku byl ukončen během druhé světové války, kdy se budovy dostaly do správy protektorátních úřadů. Po válce už provoz nebyl nikdy obnoven a budovy později začaly fungovat jako sklady. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek) |
Hradčany |
Je dochován záznam o existenci pivovárku i na samotném Hradě, ale nezachovala se žádná památka ani v podobě restaurace. |
Chvaly |
Panský pivovar Chvaly foto lokace |
Jinonice
|
Schwarzenberský pivovar Jinonice foto lokace zrušen 1890; 14 000 hl |
Kbely
|
Družstevní pivovar Kbely ; Gbell foto lokace 1758 – 1929, pak stáčírna; 18 000 hl Pivovar v roce 1758 nechal ve Kbelích nad rybníkem postavit hrabě Prokop Vojtěch Černín. A v době největší slávy měl pivovar rekordní výstav 11 800 hl. piva. Černínové provozovali pivovar do roku 1923 a jejich posledním sládkem byl pan Josef Barborka. A odtud asi pochází i samotný název studny. V témže roce pak získává pivovar nový majitel a je přejmenován na Družstevní pivovar Kbely u Prahy. Pivovar byl v provozu do roku 1930. V roce 1931 byla v pivovaru povolena stáčírna piva. V únoru roku 1941 koupila obec od stavebního a pivovarského družstva v Praze pozemky rybníka i s pivovarem a strojovnou. V roce 1944 sloužily pivovarské sklepy jako protiletecký kryt. Ve dvoře pivovaru fungovala také obecní úřadovna a to až do roku 1947, kdy byla otevřena nová budova tehdejšího národního výboru, dnešní radnice. Vaření piva ani stáčírna se v pivovaru již nikdy neobnovilo, ten postupně chátral a v roce 1965 došlo k jeho demolici. |
Košíře
|
Pivovar a sladovna Praha XVII Košíře ; Körbern foto lokace 1798 – červen 1934 zastavena výroba; 40 000 hl |
Kunratice
|
Waldheimův pivovar Kunratice ; Panský pivovar v Kunraticích ; Kunratitz foto lokace Pivovar vznikl již v 16.století. Na počátku 18.století, kdy panství získal Jan Arnošt z Golče, byl velkým nákladem přestavěn zámek, při němž byl založen nový hospodářský dvůr s pivovarem. Význam pivovaru podtrhovalo i jeho umístění – dvojkřídlý objekt byl jednou částí těsně přimknut k zámku. Rodina Golčů panství značně pozvedla a rozšířila přikoupením několika blízkých vsí. Dvůr se stal významným hospodářským centrem a roku 1754 ho navštívila i císařovna Marie Terezie. Počátkem 19.století získala panství se zámkem, dvorem a pivovarem pražská měšťanská rodina Korbů. Pivovar byl v činnosti až do závěru 19.století. Podnik vystavil asi 2 000 hl piva ročně a byl ručně provozován. Za pivovarem se nacházela stará hospoda, bednárna a další pivovarské příslušenství. Pivovar byl od počátků součástí či stál v těsném sousedství kunratické tvrze, na jejímž místě dnes stojí zámecký areál. Zmínka o pivovaru z roku 1578 je na dlouhou dobu jedinou, kterou o něm máme. Ta další se objevuje až po více než dvou stech letech, kdy se zápis o Kunratickém pivovaru objevuje v josefínském katastru. K vyměření zdejších pozemků a výnosů z hospodářství zde došlo v roce 1785. Na konci 18. století dostal v rámci přestavby také dvůr při zámku svojí konečnou podobu založenou na čtvercovém půdorysu. Podle tehdejších údajů dosahovala roční produkce 30 várek po 12 sudech. Zajímavostí je, že ke Kunraticím patřily také dvě chmelnice. Za zmínku jistě také stojí, že v minulosti přináležely ke kunratickému panství i tří výsadní hospody, kde se pivo šenkovalo – v Kunraticích proti panskému dvoru, dále doposud funkční hospoda Na Betáni, která patřila do sítě stanic formanů na cestě do Lince či Vídně, a nakonec hospoda v Libuši, v budově, která měla být podle místní tradice původně tvrzí a dnes je zde umístěna pošta. Pivo vyráběné na panstvích se ovšem neprodávalo jen v hospodách, ale sloužilo i jako tekutá „odměna“. Jak uvádí pivovarský manuál z roku 1817, fundačně se pivo dávalo například faráři, učiteli nebo ponocnému a deputátně správci úřadu a zámku, ranhojiči nebo zahradníkovi. Konec vaření piva v Kunraticích nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy jako řada dalších vesnických pivovárků přestal stačit své konkurenci. Pivovar byl v jihovýchodním křídle hosp.dvora zámku. V Kunraticích, na opačné straně Krčského lesa, se ale pivo začalo vařit už mnohem dříve, první zmínky jsou datovány dokonce už do roku 1578. K většímu rozvoji ale došlo až během 18. století. Z té doby například existuje záznam panského písaře, kde je uvedeno, že se vaří asi 30 várek po dvanácti sudech. Z pivovarského manuálu z roku 1817 se zase můžeme dozvědět, že každý rok dostával po 18 sudech kunratický farář, po dvou sudech učitel, jeden a půl sudu si vysloužil kostelník a jeden sud obdržel kunratický ponocný. V Kunraticích je však tradice piva nejvíce spjatá s kunratickým panstvím, které dnes tvoří kunratický zámek a tvrz. Součástí hospodářského dvora byl podle kunratické gruntovní knihy pivovar s jistotou mezi lety 1765 a 1795, kdy panství spravovala Marie Josefa, hraběnka Golčová. Podle některých pramenů zde pivovar vznikl už během první poloviny 18. století, kdy dvůr prošel rozsáhlou přestavbou. Na počátku 19. století se zámek Kunratice dostal do vlastnictví rodu Korbů z Weidenheimu, kteří zde pivo vařili až do roku 1901. V sedmdesátých letech 19. století produkoval Weidenheimův pivovar přibližně 3000 hektolitrů piva ročně, které odebírali šenkýři v Kunraticích, Šeberově nebo Chodově. Dováželo se ale také do Vysokého domu na Koňském trhu a do hostince U Tří králů na Malé Straně. (zdroj: Lukáš Skala, Martin Tománek) |
Libeň
|
První parostrojní pivovar v Praze VIII Libeň ; The Bohemian Breweries Ltd. ; Nový pivovar  foto lokace 1869 – 1928; 35 000 hl |
Zámecký pivovar Libeň foto lokace 1545-1900; 500 hl Pivovar v libeňském podzámčí, který od povodně v roce 1890 postupně chátral, se v roce 2001 začal opravovat. V srpnu 2001 začali dělníci čistit interiéry spodní, obytné části pivovaru. Další opravy se týkaly fasád obytné části i horní stavby, takzvané tančírny. Rekonstrukce měla být hotova do konce roku 2001. „Musíme obnovit odvětrávání vnitřních prostor, zavést kanalizaci, vyměnit krovy a střechy, odkrýt a opravit poškozené klenby ve sklepích,“ uvedl radní městské části Praha 8 Jiří Reiner. Rekonstrukce stála osmnáct milionů korun. V roce 2002 chystala radnice opravu sousedních garáží, bývalé varny pivovaru. Zbytek rekonstrukce čeká na nového nájemce, kterého radnice vybere zhruba do dvou měsíců. „Na další opravy nemáme v rozpočtu peníze. Počítáme s tím, že je provede nový nájemce. Proto bude Pronájem spíše nekomerční a dlouhodobý,“ dodal Reiner. Nově zrekonstruovaný pivovar měl nejspíše sloužit jako restaurace. „Alespoň ve sklepních částech obytné budovy si jiné využití ani neumím představit,“ uvedl radní. Zámecký pivovar v sousedství Löwitova mlýna je nejstarším pivovarem na území dnešní Prahy 8. V roce 1545 až 1590 jej nechal postavit Albrecht Bryknar, někdejší majitel Libně. Roku 1900 byl pivovar zrušen, poté jej nechali přestavět členové hasičského sboru. V posledních desetiletích sloužil celý areál včetně mlýna Divadlu Stanislava Kostky Neumanna. |
|
Lochkov
|
Pivovar Lochkov  foto lokace Areál bývalého pivovaru a sladovny chtěly v roce 2009 společnosti Euro Ventures a Itaka development proměnit na obytný komplex s více než sedmdesáti byty a apartmány. |
Malá Strana
|
Staročeský pivovar U Karabinských, ; U Karvínských ; Kleinseite foto lokace 1460 – zrušen 1923, 1916-1918 provoz zastaven; 2 000 hl Roku 1898 iniciovalo 13 pražských sládků, „aby v Praze nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se sladovnou spojený pivovar zřídili“, neboť přestaly být schopni konkurovat průmyslovým pivovarnickým provozům. Týkalo se to např. pivovarů U Rozvařilů, U Karabinských, U Sladkých, U Bachorů, U Hermanů, Na Slovanech nebo Na Libušince. Tak byl založen branický pivovar. Hynek Kreutzer byl v letech 1892-1900 devět let nájemce malostranského pivovaru U Karabinských v ulici Na Tržišti 9/368 (založen 1460, zrušen 1923) – třípatrový klasicistní dům s dvojicemi sdružených oken ve třech osách, se třemi dvory, obklopenými na hluboké parcele převážně jednotraktovými křídly. |
|
Pivovar U Hermannů zrušen 1907 |
|
|
Pivovar U modré koule zrušen před 1900; 200 hl |
|
Pivovar v Praze III. čp.28/33, provozovaný pod označením: „Pivovar u sv.Tomáše, Pavel Šmelhaus, sládek, Praha III.“, Praha III. čp. 28/33, nájemce Pavel Šmelhaus foto lokace etikety |
|
U tří čápů foto lokace |
|
|
U anděla tepoucího Pivovar „U anděla tepoucího“ stával na místě dnešního Klementina na straně do Seminářské ulice. Je doložen z přelomu 14. a 15.století. V roce 1564 dům koupil kovář Václav Lamprecht a zřídil zde kovárnu. Tu za 3170 kop prodala vdova Lamprechtová jezuitům, kteří dům zbourali, aby získali místo ke stavbě velkolepého objektu kláštera. |
|
|
U dvou modrých koulí V Mostecké ulici je dům „U dvou modrých koulí“, kde se řemeslu vyučil pan Brtník, který později kupuje pivovar „U Fleků“. Potomkům pana Brtníka byl nakonec pivovar vrácen po roce 1990. V 1399 byl majitelem domu „U dvou modrých koulí“ švec Drlík, ale již roku 1412 vlastnil dům sládek Otmar. Dům měnil často majitele a byl přestavován. Pivovar zanikl těsně před rokem 1900. V druhé polovině 20.století zde bylo známé kino „U hradeb“. V současné době je zde muzeum mučících nástrojů. |
|
| V Nerudově ulici na místě domu čp.250 se nacházel dům již v ve 13.století. Průchodní právovárečný dům vlastnil v 16.století Tomáš Wolf z Zwingendorfu, císařský rentmistr . Domu se od té doby říká „V renthause“. Dnes tu stojí novorokokový nájemní dům z 19.století. | |
Michle
|
Parostrojní pivovar a sladovna, A. Weil  foto lokace před 1708- 1924; 14 000 hl |
Motol
|
Pivovar Motol foto lokace před 1654 – 1930; 6 000 hl maj.: město Praha, nájemce J. Richter; vařil m.j. 13o Richtrův černý ležák. V roce 1990 jej koupila v dražbě od města soukromá společnost, v roce 2001 památkově chráněný objekt chátral. |
Nové Město
|
Černý pivovar na Novém Městě ; Černý pivovar, Schams a Brückner, Praha II., Karlovo nám. 15, čp. 292  foto lokace 14.století – 1920; 5 500 hl; maj.: Artur Pflanzer Dům U Zlatého lva s pojmenováním Černý pivovar prošel několika přestavbami. Jeho konec přišel roku 1933 kdy byl zbořen a nahrazen dnešním činžovním domem, pojmenování přešlo i na tento objekt. |
|
Pivovar Na Slovanech zrušen asi 1895; 3 000 hl maj.: Vokáčová Ludmila |
|
|
Pivovar rytíře Klenky Bedřicha z Vlastimil zrušen před 1900; 4 000 hl |
|
Pivovar U Bachorů foto lokace 1670 – 1927; 6 000 hl maj.: Vališ a Lederer; ul. Žitná 16 1904-1913 se vařilo U Palmů, 1913-1919 se vařilo U Bucků, 1926-1927 se vařilo U Šenfloků. Zbořen roku 1939. |
|
|
Pivovar U bílé labutě zrušen 1901; 3 500 hl maj.: J. Homola |
|
|
Pivovar U bílého koníčka zrušen asi 1895; 6 000 hl maj.: J. Zitka |
|
|
Pivovar U Březinů zrušen před 1900; 4 000 hl maj.: bratři Rennerové |
|
Pivovar U Bucků; Staročeský pivovar, Jos. V. Novák  foto lokace před 1815 – zrušen 1921; zbořen 1937; 13 000 hl ul.Poříčí 21 č.p. 1046 |
|
Pivovar U Císařských foto lokace zrušen asi 1895; 5 000 hl maj.: M. Kastlén Novobarokní palác (Václavské náměstí čp. 19) byl postavený roku 1895 podle projektu architektů Osvalda Polívky a Bedřicha Ohmana původně pro pojišťovnu Assecurazioni Generali. Dříve zde stával renesanční dům U Císařských, pocházející ze druhé poloviny šestnáctého století. |
|
|
Pivovar U Čapků zrušen asi 1890; 1 000 hl |
|
|
Pivovar U Fáfů zušen 1895; 6 000 hl maj.: A. Dörfler |
|
Pivovar ‚U Fleků‘, Praha II., Křemencová 183, František Brtník, Praha II, čp. 183, Křemencová ul. č. 7 n. , Nové Město foto lokace 1499 – v provozu článek: Minipivovar U Fleků Praha >>> |
|
| Pivovar U hrubého kříže | |
|
Pivovar U Kornelů zrušen 1898; 3 600 hl maj.: J. Wolfová |
|
|
Pivovar U Kubly zrušen před 1900; 3 200 hl maj.: K. Milderová |
|
Pivovar U Myslíků foto lokace zrušen před 1900; 3 200 hl maj.: A. Veselý |
|
|
Pivovar U Palmů zrušen 1913; 5 000 hl maj.: J. Tereba |
|
|
Pivovar U Pařízků zrušen před 1900; 2 600 hl maj.: M. Braun |
|
Pivovar U Primasů foto lokace 1803 – zrušen 1924; 38 000 hl maj.: F. Wanka; Václavské nám. č.p. 796 |
|
Pivovar U Rozvařilů foto lokace 1340 – 1922; 11 000 hl maj.: Zítek; ul. Poříčí 24, č.p. 1047 Průchozí pivovar U Rozvařilů, kde se pivo vařilo už za Karla IV., s hotelem i stejnojmenným šantánem a kinosálem v ulici Na Poříčí ustoupily v roce 1936 novostavbě pojišťovny, která navázala na sousední banku Československých legií. Pasáž s bufety, restauracemi a koncertním sálem v podzemí patřila k nejživějším v Praze. Architekt zachoval nejen tradici průchozího domu, ale i charakter místa, které tradičně nabízelo pohostinství a zábavu. V roce 1991 zakoupila oba domy od ministerstva průmyslu ČSOB a podrobila ji velkorysé rekonstrukci. Restaurace a rychlé občerstvení U Rozvařilů stále fungují, pasáži se však nyní říká Archa. Na počátku 20.století zde vznikl velký sál pro několik stovek lidí a proslavil se vystupováním lidových kabaretů. V roce 1936 objekt zakoupila a nechala zbourat sousedící Legiobanka, která zde vystavěla moderní palác. Bufet U Rozvařilů byl založen už za první republiky. Restaurace původně sídlila na rohu stejnojmenné pasáže U Rozvařilů, v níž bylo také Divadlo E.F. Buriana (dnes divadlo Archa), v ulici Na Poříčí. |
|
|
Pivovar U Sedlerů zrušen před 1900; 2 100 hl maj.: J. Chauer |
|
U Šenfloků; Restaurační podniky pivovaru „U Šenfloků foto lokace 1639 – zrušen 1930; 6 000 hl maj.: V. Pflanzer, M.Šimůnková, Praha II., Václavské nám. 33 |
|
Pivovar U Štajgrů foto lokace zrušen 1897; 26 000 hl maj.: K. Kittlová Na místě secesního domu U Nováků dříve stával na široké a hluboké parcele známý pražský pivovar U Štajgrů, čp. 699. Svou uliční fasádou z konce 18. století směřoval do Vodičkovy ulice. Jeho průčelní křídlo bylo zbořeno v roce 1900, zatímco dvorní křídla byla připojena k novému obchodnímu domu. Zbořena byla až v roce 1927 v rámci rozsáhlých bouracích prací na dalších okolních objektech. |
|
|
Pivovar U Turků zrušen 1898; 2 900 hl maj.: V. Karásek |
|
Pivovar U Virlů foto lokace zrušen asi 1895; zbořen 1927; 12 000 hl maj.: J.M. Šary; Karlova č.p.316 Potravinářskou průmyslovou školu v Podskalské založil Jan Michael Schary, majitel pivovarů Na Slovanech a U Virlů, roku 1868 a jmenovala se První veřejná sladovnická škola v Praze. Slovo pivovarství v názvu školy chybí, to je ještě relikt středověku, kdy se sladovnictví považovalo za řemeslo a výroba piva za obchod. V jeho bohulibém úsilí mu pomáhali Ferdinand Urban (1825 – 1879), majitelem pivovaru u Herrmanů v Praze na Malé Straně se Společenstvem pražských sládků. Právě v pivovaru U Virlů škola až do roku 1883 sídlila. Pivovar stával ve Václavské ulici čp. 316 (s průchodem na Karlovo náměstí). Jeho majitelem býval Jan Würle. Michal Schary dostal pivovar dědictvím zřejmě roku 1847. V pivovaru se vařilo až 12 tisíc hektolitrů piva, byl zrušen patrně v roce1895. Po demolici objektu byla na místě v roce 1928 postavena nová budova podle plánů Ferdinanda Rudolfa. |
|
Nusle
|
Akciový pivovar, Praha XV-Nusle foto lokace etikety 1694 – 1960, 1942-1946 provoz zastaven; 50 000 hl 1948-1952 Pražské pivovary n.p., 1953 Nuselský pivovar n.p.,1954-1960 Pražské pivovary n.p.; vařil m.j. pivo Prelát (tmavý speciální ležák 14 %) Lepší časy přišly pro Nusle s příchodem hraběte Jana Josefa Sezimy z Vrtby, jež zde vybudoval nejen zámeček, ale především založil roku 1694 nuselský pivovar. Ten vznikl u říčky Botič přestavbou starého mlýna ze čtrnáctého století a dalšími nástavbami. |
Petrovice
|
Parostrojní pivovar a sladovna, Josef a Jindřich Krausové, Petrovice foto lokace etikety zrušen 1934; 10 000 hl Největšího rozmachu se pivovar v Petrovicích, které se součástí hlavního města staly až v roce 1968, dočkal v 19. století. Tehdy patřil rodině Bellotů, společně s celým petrovickým panstvím. Ve druhé polovině 19. století proto pivovar prošel značnou modernizací a byl uzpůsoben na parostrojní provoz. Tehdy si pivovar pronajal jistý sládek Vojtěch Richter. „Ten se proslavil svým pověstným pivem s názvem Původní Richterův 13° černý ležák,“ líčí Říha. Toto pivo bylo mezi Pražany natolik oblíbené, že ho Richter nestíhal vařit. „Pro výrobu dostatečného množství tohoto vyhledávaného moku mu ale petrovický pivovar v žádném případě nestačil, a tak si pronajal Velkopřevorský pivovar v Motole,“ dodává Říha. Zmíněná značka je právě více spjatá s tím motolským, nežli petrovickým pivovarem. Richter v Petrovicích působil v letech 1884 až 1889. V provozu pivovaru jej vystřídala firma Zvěřina – Holub, „za níž byl roční výstav více než 23 000 hl,“ přičemž jedna lahev se prodávala za 12 haléřů. Trochu smrákat se nad ním začalo už těsně před první světovou válkou. „Sládek Holub zemřel v lednu 1906, a tak veškeré starosti spojené s fungováním pivovaru zůstaly na bedrech jeho společníka pana Zvěřiny,“ líčí Říha. Válečná léta posléze výrazně ovlivnila ekonomiku v českých zemích, o fungování pivovarů ani nemluvě. Přesto ten petrovický fungoval nadále. V držení nových majitelů, bratrů Josefa a Jindřicha Krausových s jejich švagrem Josefem Klingerem, se dočkal rozšíření, další modernizace a nových technologií. Vzdor jim se ovšem „produkce piva v průběhu let nezměnila a byla dána spíše výší poptávky,“ uvádí Říha. „V roce 1923 se zde vařilo stále okolo 20 000 hl piva ročně,“ dodává s tím, od předválečné doby pivo v Petrovicích podražilo. Už nestálo 12 haléřů, nýbrž 1,10 Kčs. To však nebyl zásadní problém. Ten přinesla složitá pozice na trhu.„Nejen že produkce pivovaru nestoupala, ale stále klesala. Konkurence v podobě velkého a moderního pivovaru v blízkých Velkých Popovicích byla znát,“ zmiňuje Říha známý pivovar, jehož pivo Kozel je dnes nezaměnitelná značka. „Proslýchá se, že veškeré hostince, které doposud k našemu pivovaru patřily, najmul pivovar Velko Popovický,“ cituje k tomu Říha dobový zápis petrovického kronikáře. Pomyslnou tečku za jeho existencí totiž definitivně učinila poválečná hospodářská krize. „Když v roce 1932 nebylo dosaženo roční produkce ani ve výši 5 000 hl piva, byli Krausovi svým příbuzným donuceni pivovarský provoz zastavit. A tak dne 29. října 1932 obdrželi všichni zaměstnanci pivovaru čtrnáctidenní výpověď vzhledem k naprosté neprosperitě pivovaru.“ „Pivo se v Petrovicích definitivně přestalo vařit 15. listopadu 1932 a pivovar se změnil ve sklad a stáčírnu velkopopovického piva,“ zmiňuje Říha. Co bylo s rozsáhlým komplexem budov dále? Většinu 20. století přežil coby sklady potravin hospodářského družstva z Písnice. „Tento výkupní závod zajišťoval odvody předepsaných dodávek obilovin a brambor od zemědělců z Petrovic, Křeslic, Hájů, Újezda, Rozkoše a Průhonic,“ líčí Říha. „V dnešní době je v pivovaru několik provozoven, zabývajících se zejména opravou automobilů,“ uzavírá. |
Smíchov
|
Akcionářský pivovar a sladovna Smíchov ; Staropramen foto lokace V provozu. článek: Pivovar Staropramen Praha >>> článek: Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s. >>> |
Občanský akciový pivovar, Jan Stejskal, Smíchov ; U čísla 1 foto lokace 1871 – 1939; 21 000 hl vařil m.j. pivo Smíchovský Bavor 120 Domovní znamení veliké jedničky označuje starý právovárečný dům Kinského 43/13. Malý pivovar Jana Stejskala nesl název Občanský akciový pivovar na Smíchově a měl roční výstav 15 000 hl piva. Teprve v roce 1939 se Staropramenu podařilo tento konkurenční pivovar zlikvidovat (koupil jej v dražbě a uzavřel) . Při zdejším pivovaru býval hostinec, jeden z nejstarších hostinců Smíchova. Ve stinné zahradě, později však zastavěné, bývalo pěkné posezení. U hostince stávaly bryčky s jedním koněm pro potřeby výletníků a majetnější rodina se mohla odtud svézt na výlet do „vyhlášených lázní chuchelských“. Do zdejší hospody chodil na obědy cestovatel, spisovatel a pedagog Josef Kořenský, který jako první český cestovatel podnikl cestu kolem světa. Od roku 1860 měl Smíchov v tomto hostinci své vlastní divadlo. Společnost Karla Sternfelda tu hrávala převážně velké rytířské hry. V sále bývaly také bály, na nichž bylo vybíráno vstupné ve prospěch místní chudiny. V domě žil po roce 1880 malíř a ilustrátor Vojtěch Brechler, žák Antonína Mánesa a pozdější učitel kreslení korunního prince Rudolfa. Jeho krajinářské ilustrace se objevovaly ve Zlaté Praze, Citových Čechách a dalších časopisech. Na Arbesově náměstí v č.p.35, v sousedství starého právovárečného domu, který je dodnes označen domovním znamením velké jedničky, založil Jan Stejskal r.1871 svůj vlastní pivovar. V roce 1912 přešel do rukou akciové společnosti, byl zásadně přestavěn, strojně zmodernizován a připraven k expanzi na trhu. Dosahoval tehdy výstavu 10 – 15 000 hl piva. Pracoval parním strojem o osmi silách koňských. Kromě 1 úředníka zaměstnával 18 sladovnických zaměstnanců. Po krizových letech světové války začal podnik naplňovat své představy o svém rozvoji. Výstav už činil 25 000 hl piva a hodnota akcií se koncem dvacátých let se ztrojnásobila. Specialitou pivovaru bylo tmavé čtrnáctistupňové pivo Bavor, jinak vařil světlé 10°a 12° řízné pivo. Malý pivovar ovšem musel po léta vzdorovat podstatně silnějšímu Akcionářskému pivovaru Staropramen (údajně za podpory sil na krajní pravici). Ještě r.1937 se pivovaru podařil výstav 30 000 hl. O dva roky později ho Staropramen koupil v dražbě a k roku 1939 tedy uzavřel. Dnes je zde tiskárna Libertas. Pivovarský komín dodnes hrdě ční nad Smíchovem. Vyhlášený hostinec U čísla 1 s pěkným posezením ve stinné zahradě patřil k nejstarším na Smíchově. Štamgastem tu býval i Josef Kořenský, první český cestovatel, který podnikl cestu kolem světa. U hostince stávaly bryčky s jedním koněm pro potřeby výletníků a majetnější rodina se mohla odtud svézt na výlet do „vyhlášených lázní chuchelských“. Od r.1860 v hostinci působila divadelní společnost Karla Sternfelda, která tu hrávala převážně velké rytířské hry. V sále bývaly také bály a výtěžek z nich šel ve prospěch místní chudiny. Po r.1880 žil v domě malíř a ilustrátor, krajinář Vojtěch Brechler. (www.smichov.blog.cz) |
|
|
Společenský pivovar, Jan Zlatník a synové 1925 – zrušen 1930; 2 000 hl |
|
Pivovar U zlatého anděla foto lokace před 1879 – 1901 V zadním traktu domu č.p.222 proslaveném svou velkou freskou Anděla byl r.1878 založen pivovar Josefa Preisslera se sladovnou na var 40 hl piva. Roční výstav se pohyboval kolem 7 800 hl piva. Vařila se desítka. Pivovar pracoval pomocí ručních strojů, železné pánve, chladícího stoku, dvojího hvozdu, měřícího stoku, odkličkovacího stroje, ručního mlýna atd. Mimo stárka měl 11 sladovnických zaměstnanců. Z Nádražní ul. byl vchod do pivovarské restaurace, kde ještě před vznikem „andělského“ pivovaru r.1869 zakládali smíchovští občané Staropramen. Už na počátku 20.století právě pod jeho tlakem pivovar zanikl. Do r.1979 sloužily prostory pekárně. Poté byl celý objekt asanován v souvislosti s výstavbou stanice Moskevská metra B. (www.smichov.blog.cz) Jeho osud se naplnil 16. února 1980 do té doby největším plošným odstřelem, při němž téměř dvanáct tisíc najednou odpálených náloží zlikvidovalo jedním rázem devět domů a uvolnilo plochu 170 × 65 metrů pro stavbu severního vestibulu stanice metra Moskevská a vlastně i pro stavbu nového Zlatého anděla, dokončenou podle projektu Jeana Nouvela o dvacet let později. posl.maj.: Václav Štěpán |
|
Staré Město
|
Pivovar Hugo Ordnung ; Altstadt zrušen před 1900; 4 000 hl |
|
Pivovar U Celestýnů zrušen asi 1895; 5 200 hl maj.: J. Haupt |
|
Pivovar U dvou zlatých medvědů foto lokace zrušen před 1900 maj.: Karel Vendulák Dům vznikl ze dvou středověkých domů a pivovaru, sjednocených 1403 a pozdně goticky přestavěných. |
|
|
Pivovar U Dobřenských zrušen asi 1895; 2 700 hl maj.: R. Medáčková |
|
|
Pivovar U černého medvěda zrušen před 1900 |
|
Pivovar U Halánků foto lokace První zmínka o tomto pivovaru je již z 15.století. Tehdy byl dům zván „U Sezemských“, podle komorníka zemských desek krále Václava IV. Sezemy. V 17.století získal pivovar sladovník Jan Halámek a po něm získal jméno, které je vidět dodnes nad vjezdem, přestože se majitelé měnili. Pivovar zde vedla ještě paní Anna, matka Vojty Náprstka. Ještě v roce 1873 zde byl roční výstav piva přibližně 2535 hl. Vojta však měl jiné zájmy a tak brzy po její smrti tento v 19.století velký a významný pivovar zaniká. |
|
| Pivovar U Glaubiců | |
Pivovar U Kleeblatů foto lokace zrušen 1900; 6 800 hl 1648 majitel Václav Jan Kleeblat , posl.maj.: B. Kunz Stojí v místech mohutného původně středověkého domu U Trojlístku jetelového, U Kleeblatů, U Klepolotů. U Kleoblátů, v němž se nacházel proslavený hostinec. |
|
|
Pivovar U Kořeníčků Ve Štěpánské ulici, na místě, kde dnes stojí budova Akademického gymnázia čp. 614, býval už v dávných dobách pivovar. Připomíná se již k roku 1393. Dům se nazýval Na Kveteni nebo také U Kořeníčků. |
|
Pivovar U Křížovníků foto lokace před 1378 – zrušen 1904; 13 000 hl První zmínku o tomto pivovaru máme z roku 1378. Kolem roku 1600 se zde vařilo asi 30,5 věrtelů piva týdně, tj. asi 750 litrů. Křížovníci nesměli v té době prodávat pivo jinde ve městě, jen svým poddaným. Ti zase, pokud koupili pivo jinde, museli zaplatit pokutu klášteru – tutéž částku, kterou dali za pivo. Vařil ho tolik a asi se i dobře prodávalo, protože právě tento klášter začal v druhé polovině 19.století jako první stáčet pivo do lahví se speciálním uzávěrem, označeným červenou hvězdou – symbolem křižovníků. V roce 1904 byl pivovar zrušen a následně zbořen kvůli regulaci řeky. Proslulý staropražský pivovar U Křižovníků bezpochyby náležel k nejstarším konventním pivovarům u nás. Hospodářské budovy včetně pivovaru byly opakovaně přestavovány, rozšiřovány či nově budovány. jedná již o novostavbu zbudovanou roku 1627, tedy nedlouho předtím. |
|
Pivovar U Klouzarů foto lokace zrušen před 1900; 11 000 hl J. Reitler koupil pivovar U Klouzarů v Praze. Firmě se dařilo, ale stávající pivovar byl nedostačující. Reitler si proto najal pivovar a palírnu U Štajgrů. Byl tak majitelem jednoho z největších pražských pivovarů. Podporoval rozvoj oboru. V pivovaru poskytl místnosti sladovnické škole. |
|
|
Pivovar U Medvídků foto Založení restaurace „U medvídků“ se datuje již od roku 1466. Bývalý pivovar, ve kterém byl rovněž i první pražský kabaret, byl v 19.století přestavěn na jednu z největších pražských pivnic. Při rekonstrukci restaurace byl vybudován v historických prostorách pension. V roce 2005 v prostorách zprovozněn minipivovar. článek: Minipivovar U Medvídků Praha >>> |
|
Pivovar U modré štiky foto lokace zrušen 1911; 5 000 hl maj.: A. Nebeský V Karlově ulici na Starém Městě v Praze 1 se nachází dům U Modré štiky. Jde o relativně novou stavbu z počátku dvacátého století, která nahradila dřívější historický pivovarský dům. V povědomí Pražáků je tento objekt spojován již delší dobu s dobrým jídlem. Původní stavba, která byla zbořena v roce 1903 byla tradičním hostincem, který podle pověstí dokonce navštěvovali panovníci. Na rohu Liliové a Karlovy ulice je dům „U modré štiky“. Podle legendy sem chodil Václav IV. s kouzelníkem Žitem na víno. To doložit historicky nemůžeme, ale že se tu vařilo pivo, už v pražských archívech doloženo je. Tento dům se však zejména proslavil na začátku 20. století jako první kino v Praze, které v roce 1911 navštívil i Thomas Alva Edison. |
|
|
Pivovar U Oštěpů před 1815 – 1904; 5 000 hl maj.: obec pražská |
|
|
Pivovar U Petráčků zrušen asi 1895; 4 000 hl maj.: V. Zikeš |
|
|
Pivovar U Pražáků zrušen před 1900; 1 500 hl |
|
|
Pivovar U Raismanů zrušen asi 1890; 2 000 hl |
|
Pivovar U Schnellů foto lokace Pivovar býval i v dnešní restauraci „U Schnellů“. Pivovar s dalšími dvěma domy koupil Ondřej Schnell v roce 1811 a nechal je přestavět klasicistním stylu. Když začaly vznikat velké pivovary, jeho majitel zavřel svůj minipivovar a začal jako první v Praze dovážet pivo z plzeňského pivovaru a prodávat je ve své restauraci. K slavným návštěvníkům patříval herec Eduard Vojan a také herečka Jiřina Schejbalová. Tradice čepování plzeňského je zachována v této restauraci dodnes. |
|
Pivovar U Sladkých foto lokace zrušen asi 1895; 4 200 hl maj.: V. Rubeš Dům si zachoval charakteristickou architekturu starých pivovarských domů, i když se zde již pivo dávno nevaří. Původně se mu říkalo „U Krtkovců“, podle majitele měšťana Jana Krtka. Pivovar je zde doložen od roku 1466. Později získal název „U Sladkých“ díky Janu Sladkému, který jej koupil roku 1523. V 19.století dům patřil spolu s jinými bohaté pivovarnické rodině Kittlů. Narodila se zde slavná pěvkyně Ema Destinnová. Uvnitř domu, který má klasicistní podobu se zachovaly románské a gotické sklepy. Dům (u kterého je k roku 1466 uváděn pivovar) koupil v roce 1523 Jan Sladký. V roce 1844 byl dům přestavován, další přestavby se udály po druhé světové válce a pak v roce 1961, kdy byl na místě bývalé spilky postaven nový dům. |
|
| Pivovar U Spiritů | |
Pivovar U Splavínů foto lokace V r. 1727 dům získal bratr K. I. Dientzenhofera. Tehdy zde byl zřízen malý pivovar. Dům „U Splavínů“ na dnešním Malostranském náměstí se původně jmenoval „U Flavínů“ podle Víta Flavína , který byl v 16.století dvorským místosudím. Pivovar je v tomto domě zmiňován v 17.století. Vypráví se, že si sem na pivo zašel i vltavský vodník. Trochu upil a povídá: „To pivo má sílu!“ Spolustolovníci se však podivili jeho názoru. A vodník na to: „ No určitě má velkou sílu. Vždyť ještě před chvílí pohánělo mlýnské kolo nedalekého mlýna“. Chlapi se začali smát a vodník radši rychle z hospody zmizel. |
|
Pivovar U stříbrné hvězdy foto lokace |
|
Pivovar U tří per foto lokace |
|
Pivovar U Šálků foto lokace Do roku 1938, kdy byl zbořen, stál na předmětném nároží Karlova náměstí a Resslovy ulice. Areál měl dlouhý a složitý vývoj. Důležité je, že se skládal z několika budov, z nichž nejvyšší byla dvoupatrová V roce 2002 v místech bývalého pivovaru byla dokončena budova komerčního centra Charles Square Center. Domy byly v roce 1666 nahrazeny renesanční výstavbou s mohutnými štíty do Resslovy ulice. V tomto období zde byl založen také pivovar. V 18. století byl dům barokně přestaven a upraven. Podle majitelů (od roku 1781) se domu říkalo dům U Šálků. Někdy byl označován též původním názvem „Dům U Pěti zvonečků“. |
|
|
Pivovar U Šturmů zrušen 1895; 500 hl maj.: V. Hřebík |
|
|
Pivovar U tří koulí zrušen před 1900; 2 000 hl maj.: L. Vízek |
|
Pivovar U Vejvodů foto lokace Původně zde stály dva středověké gotické domy, jež se octly v majetku jednoho vlastníka patrně až v 16. století, avšak teprve kolem roku 1618 došlo k jejich sjednocení a výrazné pozdně renesanční přestavbě. Součástí objektu byl tehdy rovněž pivovar. V období kolem pol. 17. století pak došlo k přestavbám v exteriéru i interiéru ve slohu raného baroka a následně ve století 19. byly v prostoru dvora postaveny provozní technické stavby (komín octárny, hospodářské stavení aj.), jež spolu s provozem živností způsobily značné zanedbání architektonického stavu stavení. Po roce 1908 proběhla z iniciativy Umělecké besedy oprava, a v jejím rámci ve dvoře vyrostlo nové secesní stavení a za ním kino. V domě se nacházel jeden z nejstarších pražských pivovarů a hostinců, jehož častými návštěvníky byli mj. M. Rejsek, J. J. z Bratřic, K. H. Borovský či F. Palacký. |
|
|
Pivovar U Vořechovských zrušen asi 1890; 1 000 hl V 14.století patřilo stavení klášteru u sv.Anny a již v té době se zde vařilo pivo. Dnešní podobu v Liliové ulici získal dům přestavbami v 18. a 19.století. K domu náležela i hostinská zahrada. |
|
Pivovar U Závorků foto lokace Pivo se zde vařilo do roku 1870. Název také dům U Modrého kola. |
|
Pivovar U zlaté štiky foto lokace před 1654 – 1912; 7 000 hl maj.: Meissler |
|
Pivovar U zeleného stromu foto lokace zrušen 1898; 2 000 hl maj.: F. Vendulák Pivovar byl v zadní části, v arkádovém dvoře. |
|
Strahov |
Pivovar Na Strahově 1622 – 1908 |
Suchdol |
Brandejsův statek foto lokace 1648 -1866, poslední majitel řád Benediktinů, ten v roce polovině 19.století pivovar uzavřel. Stál v západním a severním traktu. Před třicetiletou válkou byl tak dvůr tvořen samostatnou obytnou částí na půdorysu písmene U, západní křídlo zabíral zřejmě už pivovar, který je však spolehlivě doložen až k roku 1648. |
Troja
|
Pivovar Troja foto lokace V původní obci Zadní Ovenec vybudoval v letech 1679-1705 hrabě Václav Vojtěch Baltazar Šternberk zámek nazvaný Troja, při kterém vznikl i pivovar. První písemná zmínka je až z poloviny 18.století. Panství a pivovar změnilo několik majitelů včetně císařovny Marie Terezie a knížete Windischgrätze. V druhé pol.19.stol. byl pivovar rozšířen a modernizován. Část budov, tvořících původně uzavřený dvůr, byla při tom zbořena. Založení pivovaru v Holešovicích znamenal pro trojské pivovarníky těžkou konkurenční ránu, jež také způsobila jeho zánik kolem roku 1900. Posledním majitelem a sládkem byl Karel Židlický. Provoz vystavil průměrně 1 700 hl piva ročně. Areálu dominuje věžovitá budova, na níž se jediný dobrý pohled, přístupný veřejnosti, otvírá z ochozu nad medvědy v zoologické zahradě. V poslední době sloužil objekt jako sklad obchodního domu Bílá labuť, dvůr narušují moderní skladové haly. |
Uhříněves
|
Pivovar Uhříněves – Netluky zrušen asi 1890; 400 hl maj.: J. Šebek |
Pivovar a sladovna, Tichý a Zeman, Uhříněves  foto lokace Pivovar pochází z doby před rokem 1712. Zrušen 1949; 15 000 hl Pivovar vybavil uhříněveský zájezdní hostinec vlastním nábytkem a dodával do něj výhradně své pivo. V roce 1931 odkoupil pivovar hostinec po několika licitacích s Ringhoferovým pivovarem ve Velkých Popovicích a zažehnal tak nebezpečí, že se „pod komínem“ bude prodávat cizí pivo. Současně byl hostinec přejmenován na dnešní „Pivovarskou restauraci“. Za okupace byl provoz pivovaru nuceně zastaven a po válce byly všechny prostředky pivovaru vynaloženy na znovuobnovení výroby a získání ztracených pozic a na výraznější investice do vlastního hostince se nedostávalo. Spolumajitel a poslední ředitel pivovaru před rokem 1948 byl Jaroslav Tichý. Po restitučním navrácení rodině původních majitelů pivovaru se od roku 1992 postupně stav Pivovarské restaurace vylepšil. článek: Minipivovar Uhříněves Praha >>> článek: Příběhy znovuzrozených pivovarů – Uhříněves >>> |
|
Vinohrady
|
Akciový pivovar a sladovna v Praze XII-Vinohrady ; Měšťanský pivovar na Král.Vinohradech ; Königliche Weinberge foto lokace etikety článek: Kde se vařilo Velkopražské pivo >>> |
Vinoř
|
Pivovar Vinoř zrušen asi 1900; 1 000 hl maj.: Černín z Chudenic |
Vršovice
|
Pivovar Vršovice ; Werchowitz foto lokace před 1749 – 1930; 18 000 hl maj.: J.V. Novák, nájemce K. Lang. Na místě pivovaru bylo v roce 2017 velké parkoviště. |
Vysočany |
Pivovar Vysočany foto lokace |
Vyšehrad
|
Pivovar Vyšehrad ; Wischehrad 1899 výroba zastavena, zrušen 1901; 5 000 hl maj.: Kolegiální kapitula |
Záběhlice
|
Parostrojní pivovar Záběhlice – Práče foto lokace 1193 – 1937; 36 000 hl; vařil m.j. pivo Kamenáč 120 |
Zbraslav
|
Zbraslavský pivovar, nájemce Josef Škvor, Zbraslav ; Königsaal foto lokace zrušen 1950; 25 000 hl maj.: Cyril Bartoň-Dobenín, nájemce J. Škvor Pivovar používal vodu ze studánky zvané Královka, ve Zbraslavi. Pivovar byl znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3.7.1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. článek: Zbraslavský pivovar >>> |
