Pražské pivovary a.s., Pivovary Staropramen a.s.

Pražské pivovary, státní podnik vznikl 1.1.1981 a zanikl k 17.9.1993.
Společnost Pražské pivovary a.s. (Nádražní 84, Praha 5, 150 54) (PP) zapsána do obchodního rejstříku dne 5.5.1992. Pražské pivovary, a.s. byly právním nástupcem obchodních společností Ostravar a.s., se sídlem Ostrava, Hornopolní 57, a Pivovary Vratislavice n. Nisou a.s, se sídlem Liberec, č. 30, Vratislavice n. Nisou (společnost existovala od 1.5.1992; na základě usnesení mimořádné valné hromady společnosti ze dne 27.6.1996 společnost sloučena s Pražskými pivovary a.s.; pivovar zcela uzavřen; značka Vratislav se vaří v pivovaru Braník), které byly zrušeny bez likvidace a z obchodního rejstříku vymazány ke dni 31.1.1997. Součástí společnosti byly pivovary Staropramen, Braník a Ostravar.
V listopadu 1993 koupila firma Bass Plc 34 % akcií PP za 9 milionů britských liber. Podle dohody sjednané na tři roky nesměla britská společnost zvýšit svůj podíl na více než 40 %. V roce 1994 exportoval Staropramen 85 924 hl piva, holešovický pivovar 14 791 hl a branický 9 000 hl.
Obrat PP činil v roce 1995 asi 1,4 miliardy korun a jejich prodej se zvýšil o dvě procenta na 1,75 milionu hl. V roce 1995 zvýšila společnost Bass Plc svůj podíl v PP na 39 %. Navýšení se uskutečnilo odkoupením akcií od těch akcionářů, kteří vyjádřili ochotu je prodat.V roce 1995 vyvezly PP do USA asi 3 000 hl piva. Staropramen se prodával ve třech oblastech, a to v Atlantě, Oregonu a Chicagu.

Akademický malíř Ivan Bukovský, člen prestižního výtvarného spolku Mánes, podal v červenci 1996 trestní oznámení na akciovou společnost Pražské pivovary za porušování autorských práv. Bukovský vytvořil kompletní výtvarné řešení nového image Pivovaru Braník včetně loga a znaku, jehož součástí je kruhový obraz svatého Václava podle původní kresby Mikoláše Alše. Malíř tvrdil, že PP, více než pět let užívají bez oprávnění logo a znak a dosud se s ním za to finančně nevyrovnaly. Pražské pivovary a.s. zaplatili Ivanu Bukovskému smluvenou částku za výtvarný návrh. Později ale požadoval smlouvu o jeho užívání. Smlouva vyžaduje dohodu o finanční odměně, na jejíž oprávněné výši se obě strany dosud nedohodly. Obě strany se dohadovaly již od roku 1994. Ivan Bukovský, jeden z čelných představitelů střední umělecké generace, vypracoval v roce 1990 návrhy pěti nových etiket a plakát pro pivovar Braník. Jím zpracovaný znak používal pivovar i na dalších propagačních materiálech, jako byly například pivní tácky, ubrusy a skleničky. Jediný návrh na finanční vyrovnání za časově neomezené užívání autorských děl Ivana Bukovského udělal generální ředitel PP v září roku 1995. Sto tisíc korun však považovala protistrana spíše za výsměch a předložila několik odborných posudků včetně expertní skupiny ze spolku Mánes, které ohodnotily Bukovského dílo až na dva miliony korun.

Od roku 1995 začaly PP realizovat modernizace pivovaru Staropramen.

V roce 1996 dokončily PP své distribuční středisko v Radotíně, které se stalo jediným místem, ze kterého rozvážely všechny druhy piva, které se vařily na Smíchově, v Braníku a v Holešovicích. Hospodaření roku 1997 skončilo v PP ztrátou 214 milionů korun podle mezinárodních standardů pak 255 miliónů korun.. Přes dosažený provozní zisk zůstala společnost ve ztrátě hlavně kvůli dlouhodobým investicím, na které si vzaly pivovary další úvěr. Celkem v roce 1997 prodaly PP přes 2 600 000 hl piva, a předstihly tak skupinu pivovarů Radegast. Na domácím trhu to bylo 2 193 000 hl, což znamenalo asi dvouprocentní pokles, ovšem do zahraničí vyvezly o 15 % více piva než v roce 1996 – 413 000 hl piva. Obrat firmy přitom meziročně vzrostl z 1,53 mld. Kč v roce 1996 na 2,81 miliardy Kč v roce 1997. Nárůst jde ovšem zčásti na vrub produkce pivovarů Vratislavice nad Nisou a Ostravar, které byly začátkem roku 1997 definitivně začleněny do skupiny PP. Manažeři PP ztrátové hospodaření v předchozích letech odůvodňovali především enormním rozsahem investičních nákladů. Ve smíchovském Staropramenu byla mj. vybudována nová počítačově řízená varna, k rozsáhlé obměně technologie došlo také v pivovaru Braník. První měšťanský pivovar v Praze-Holešovicích v roce 1998 už pivo nevařil. Tamní značka Měšťan byla ovšem dál vyráběna v pivovaru Smíchov. Z předchozích výročních zpráv PP vyplývalo, že značný díl ztrát připadal též na splátky bankovních úvěrů.

PP vykázaly podle českých účetních standardů za leden až červen 1998 zisk ve výši 45,3 miliónu korun, celkový obrat přitom vzrostl o 6 % na 1,24 miliardy korun. Růst zisku přičítal finanční ředitel společnosti Jaroslav Jersák i restrukturalizaci, v jejímž rámci byl například uzavřen pivovar Vratislavice. PP prodaly za prvních šest měsíců roku 1998 celkem 1,242 miliónu hl piva, což je o 4 % méně než v roce 1997. Objem exportu přitom představoval 15 % veškeré produkce. Vývoz tak sice o 13 % poklesl, ale Jersák to přičítal především zavedení dovozních kvót na Slovensku. „Objemy exportu naší značky Staropramen jak na britském, tak na německém trhu nadále rostou,“ doplnil Jaroslav Jersák.

Celkový dluh PP byl v roce 1998 asi dvě miliardy dvě stě milionů korun. PP v roce 1998 poprvé od roku 1993, kdy se jejich podnikového kormidla chopil pivovarnický koncern Bass, pocítily i finanční podporu svého britského partnera. Valná hromada dne 7.4.1998 totiž schválila zvýšení základního jmění společnosti o devět set milionů korun. Na zvýšení základního jmění, které pivovary uskutečnily v polovině roku 1998, se chtěli s výjimkou Fondu národního majetku podílet všichni akcionáři pivovarů. Podpisem smlouvy o prodeji svijanského pivovaru v květnu 1998, který doposud patřil Pivovarům Vratislavice nad Nisou, a tudíž do Bassem ovládané akciové společnosti Pražské pivovary, se jeho novým majitelem stala firma Pivovar Svijany, s. r. o. Jedním z jejích společníků byl tamní vrchní sládek František Horák. Pivovar byl prodán včetně ochranných známek, určitého počtu KEG sudů a přepravek s láhvemi. Cena obchodu zveřejněna nebyla. Svijany patří k malým pivovarům. Podle Horáka v roce 1997 vystavil 39 tisíc hl piva, když výstav proti předchozím létům poklesl o 12 tisíc hl. „Svijany už nezapadají do koncepce naší společnosti. Pro české pivovarnictví je však žádoucí zachovat rozmanitost malých a regionálních značek. Věříme, že prodejem novým majitelům k tomu poskytneme lepší příležitost,“ řekl výrobní ředitel PP František Šámal. Zástupci několika malých pivovarů na jaře 1998 však šance nového subjektu na delší přežití hodnotili spíše zdrženlivě. Čas ukázal, že šlo o chybný názor.

V souvislosti se zvýšením spotřební daně v roce 1998 zvedly PP od 12.1.1998 ceny svých produktů, v průměru o osm a půl procenta. Do hostinců pak pivovar dodával čepovanou desítku Staropramen za sedm a světlý ležák Premium za devět korun.
PP v roce 1999 zhruba 15 % tuzemského pivního trhu. PP vykázaly za devět měsíců roku 1999 nezdaněnou ztrátu 301,09 mil.Kč. V roce 1998 to v témž období byla ztráta před zdaněním 320,37 mil.Kč. Společnost utržila od ledna do září 1999 celkem 1,64 miliardy korun proti 1,79 miliardy roku 1998. Na provozní úrovni firma vykázala za 1 – 9 /1999 ztrátu 26,31 milionu proti zisku 42,62 milionu z téhož období roku 1998. Hodnota celkových aktiv společnosti klesla ve sledovaném období na 3,87 miliardy z 4,23 miliardy korun v roce 1998. Společnost se dlouhodobě potýkala s finančními problémy a podle některých expertů by již dávno měla být v konkursu i z důvodu záporného vlastního jmění. Dle analytiků Bass v PP mnoho nedokázal. Nepřinesl dostatek peněz ani nezískal nové trhy. Hlavním problémem firmy jsou obrovské finanční náklady související s velice nízkou úrovní kapitálu.
Seznam akcionářů PP s podílem přes 5 % k 1.12.1999 :
Bass International Brewers‘ Overseas Holdings Ltd. 73,05 %
Fond národního majetku České republiky 7,4 %

Velmi kriticky se dívali odborníci v roce 1999 na druhou nejsilnější pivovarnickou skupinu v ČR společnost PP. Nejčastější dvě charakteristiky, které odborníci této firmě přisuzovali, byly předluženost a ztrátovost. Reputaci PP velkou měrou poškodil jejich neúspěšný boj na českém pivním trhu. Definitivní prohrou byla snaha získat nošovický Radegast. Majoritní vlastník PP, britská společnost Bass, chtěl ovládnutím Radegastu dosáhnout 30procentního podílu na českém pivním trhu. Severomoravský pivovar však nakonec ovládl největší rival Bassu japonská Nomura, která již vlastnila Plzeňský Prazdroj. PP odborníci nejvíce kritizovali především za finanční výsledky a finanční sílu. „Jejich kumulovaná ztráta dosáhla téměř dvou miliard a je již vyšší než základní jmění firmy. Ta firma dávno měla zbankrotovat,“ mínil Libor Vinklát z Conseq Finance a dodal, že silný vlastník může pivovary držet při životě ještě dlouho. „Jako problém vidím to, že pivovary hospodaří s provozní ztrátou,“ řekla Jana Adamčíková z PPF. V hlavní příčině špatných hospodářských výsledků se odborníci shodli. Byly to zejména nízké prodejní ceny stlačené soubojem s Prazdrojem a příliš vysoké náklady. Velmi slabá byla podle odborníků také schopnost PP splácet dluhy. Jejich bankovní úvěry dosáhly v roce 1999 téměř 3,5 miliardy korun. „Společnost negeneruje dostatek finančních prostředků, které by jí dovolily snižovat takto vysoké zadlužení,“ tvrdila Jana Citterbergová z Böhm & partner. Naopak Jan Slabý z Raiffeisen C&I se domníval, že PP závazky schopné splácet jsou. „Bass je nenechá zabřednout do velkých platebních potíží,“ upozornil. Podle Vinkláta bylo ovšem varující, že PP rychle rostou krátkodobé dluhy. V roce 1999 vyvezly zhruba 13 % své produkce. Někteří analytici ovšem upozorňují, že za exportními úspěchy PP stojí spíš než skvělý výrobek pozice mateřského Bassu v zahraničí. Daniel Martinů z Patria Finance připomněl, že smíchovský pivovar, kde se vaří Staropramen, si jako jeden z mála velkých výrobců ponechal tradiční varnu a nepřešel na cylindrokónické tanky. „Skvělé je také jejich pivo Velvet a novinka Kelt,“ ocenil Martinů. Za lehce nadprůměrnou pak odborníci považovali pozici PP na trhu. Experti v roce 1999 považovali vyhlídky PP do budoucna za spíš horší. Navíc se objevily spekulace o možném odchodu Bassu z firmy. „Dá se očekávat, že Bass bude chtít po prohraném boji aktivity v ČR spíš utlumit,“ řekla Adamčíková. „PP nejsou tak bezvýznamné, i kdyby je Bass opustil, tak získají jiného silného vlastníka,“ oponoval Slabý.

PP hospodařily v roce 1999 se ztrátou po zdanění 370,33 milionu Kč. V roce 1998 činila ztráta 879,68 milionu. Hlavním důvodem ztráty bylo úvěrové zatížení, provozní ztráta byla totiž jen 18,60 milionu Kč, což je meziroční zlepšení o 93 %. V roce 1999 přistoupily PP k zásadní změně loga a svoji nejprodávanější značku Staropramen začaly stáčet s novými etiketami. Logo, které by mělo být lépe čitelné, vychází z tradičního logotypu z třicátých let a předznamenalo podle managementu společnosti novou marketingovou strategii značky Staropramen. Koncem roku 1999 společnost získala stoprocentní podíl ve své německé dceřiné společnosti Staropramen Deutschland, což znamenalo posílení pozice v Německu. PP vystavily v roce 1999 celkem 2 333 tisíc hl piva, což byl meziroční pokles o 4 %. Do zahraničí skupina exportovala 247 tisíc hl – meziroční pokles o 28 %. Obrat roku 1999 byl téměř 2,3 miliardy korun, přičemž v roce 1998 byl zhruba o 100 miliónů korun vyšší. Základní jmění společnosti bylo 1,717 miliardy korun. Firma držela na trhu přibližně 13procentní podíl. PP vykázaly v roce 1999 ztrátu 370 milionů korun, když rok předtím činila 880 milionů (snížení ztráty o 58 %). V roce 1999 činila provozní ztráta 18,6 milionu korun. Cizí zdroje PP v roce 1999 přesahující 4 mld. Kč představovaly více než dvojnásobek hodnoty základního jmění, vlastní jmění činilo – 305,35 mil.Kč.
PP si pro reklamní komunikaci značek Braník a Staropramen vybraly v roce 1999 agenturu MARK/ /BBDO. Staropramen byl dva roky (1997-1998) bez reklamní podpory. Pak ale padlo rozhodnutí o velkých změnách – logo, design etikety a corporate identity dostaly nový kabát. Vznikla nová strategie komunikace značky a s ní i nová reklamní kampaň. Výrazně se odlišovala od komunikace ostatních značek silným zaměřením na produkt. Hlavním hrdinou kampaně Staropramenu je sklenice ležáku. Celá kampaň začala v srpnu 1999 byl předveden nový design etiket a logo. Následovala silná podpora v televizi, tisku, na billboardech – tentokrát komunikující „sedmdesátidenní zrání“, tedy zachování tradiční metody výroby a vyplývající kvality. Kampaň nesla jméno UŽ. Na ni navazovala kampaň Follow up se třemi spoty, která zdůrazňuje kvalitu jako takovou (tradiční metoda výroby, péče, zkušenosti).

Nahlédnout pod pokličku tajemství vaření smíchovského piva mohou zájemci v pivovaru v ulici Nádražní v Praze 5, kde bylo 6.3.2000 otevřeno Návštěvnické centrum. Každý všední den v jednu hodinu odpoledne v pivovaře začíná historická exkurze, při níž si hosté mohou prohlédnout historickou varnu z předválečného období. Při prohlídce se mohou podívat rovněž do sklepů pivovaru nebo do spilek, ve kterých pivo kvasí. „Centrum je určeno komukoliv, kdo chce zavítat do pivovaru,“ řekla tisková mluvčí PP Diana Dobálová. Po exkurzi mohou zájemci ochutnat pivo v nově otevřené stylové restauraci připomínající atmosféru třicátých let. Hostinec, který v těchto místech stál od roku 1871, hrával nezastupitelnou roli v obchodní politice pivovarského podniku. Za jeden den tehdy v lokále výčepní natočili zhruba sedm tisíc půllitrů piva.
PP vykázaly za první čtvrtletí roku 2000 podle mezinárodních účetních standardů ztrátu 69,8 miliónu korun, což proti ztrátě roku 1999 ve výši 211,5 milionu Kč představovalo zlepšení o 67 %. Obrat společnosti činil za první čtvrtletí roku 2000 celkem 510 miliónů Kč a ve srovnání s 479,4 miliónu Kč ve stejném obdobím roku 1999 to znamenalo nárůst o šest procent. Provozní ztráta za první čtvrtletí 2000 činila 51 miliónů korun, v roce 1999 to bylo 102 miliónů korun. Zmírnění ztráty je výsledkem zaměření společnosti na zisk a pozitivních dopadů restrukturalizačního programu provedeného v uplynulých letech.
Vleklý soudní spor se společností Prague Securities a dalšími minoritními akcionáři bránil pivovarnické skupině Bass, aby kapitálově podpořila PP. Ta se přitom potýkala se splátkami vysokých bankovních úroků. Člen dozorčí rady Pavel Ferkl na mimořádné valné hromadě dne 26.5.2000 uvedl, že žaloba znemožňovala restrukturalizaci základního jmění PP. Představenstvo společnosti proto ve spolupráci s majoritním akcionářem – britským podnikem Bass – zkoumalo alternativní způsoby, jak snížit zadluženost, která firmu zatěžovala. Představenstvo na dotaz akcionářů odmítlo sdělit, čeho se soudní spor se společností Prague Securities konkrétně týkal a kdo se skrýval za minoritními akcionáři s poukazem na to, že to není předmětem mimořádné valné hromady. Finanční ředitelka PP Dana Raková oznámila, že účetní závěrka za rok 1999 a zpráva auditora budou zveřejněny na řádné valné hromadě. Výsledky za první čtvrtletí roku 2000 vedení pivovarů valné hromadě nepředložilo. Skupina akcionářů během valné hromady vznesla protest proti způsobu odpovědí členů představenstva na jejich dotazy. Protest obsahoval stížnost na minimální připravenost jednotlivých členů představenstva. Valná hromada zvolila za nového člena představenstva Miroslava Jirsáka a do dozorčí rady opětovně Pavla Ferkla. V roce 2000 společnost investovala především do další modernizace výroby, zabezpečení majetku a chtěla dosáhnout bodu zvratu v oblasti provozního hospodářského výsledku. Společnost v roce 2000 ale nebyla v platební neschopnosti. Byla schopna plnit své závazky v době splatnosti, její splatné závazky přitom nepřevyšovaly její majetek. Mimořádná vlaná hromada byla svolána na základě žádosti FNM a IKS Komerční banky a jejich fondů držících kolem 13 % akcií a jednajících ve shodě. Dotazy, které byly na valné hromadě vzneseny, potvrdily řadu výhrad vůči způsobu, jímž je firma řízena. Nevyloučili přitom možnost, že by měla společnost vzhledem k předlužení podat návrh na vlastní konkurs. Názor, že firma není přes vysokou kumulovanou ztrátu a rozsáhlé cizí zdroje vůči velikosti základního jmění v úpadku, potvrdil i podle Pavla Ferkla posudek právníků, který si dozorčí rada vyžádala. Předseda představenstva Graham D. Staley neodpověděl na valné hromadě na dotazy, týkajících se další budoucnosti PP v souvislosti se spekulacemi o prodeji pivovarnické divize společnosti Bass. Podle člena představenstva Filipa Hanzlíka odmítl v roce 2000 Krajský obchodní soud v Praze podaný návrh na likvidaci PP jako bezpředmětný. Prague Securities podala na PP dvě žaloby. První se týkala především skutečnosti, že firma Bass měla vzhledem k jednání ve shodě s další firmou a poté již jako majoritní akcionář PP učinit povinný návrh na odkup akcií. Během tří let zatím soud o záležitosti nejednal. Druhá žaloba souvisela s osočováním PS, že zmíněný spor brání navýšení základního jmění.
PP vyjely v květnu 2000 s novou kampaní na svůj prémiový produkt pivo Velvet. Nová kampaň zdůrazňovala emocionální vlastnosti značky, kdy se Velvet představuje jako ztělesnění osobnosti spotřebitele. Kampaň byla založena na šesti motivech pro tiskovou inzerci, která se objevila v titulech vydavatelství Stratosféra. Zároveň s tiskovou kampaní vyšla ve vybraných titulech téhož nakladatelství série komerčních prezentací, představujících stylové bary, kluby a restaurace, kde se Velvet prodával. Zároveň s image kampaní v tisku běžela kampaň též v kinech, v místě prodeje pak na produkt budou upozorňovaly pohlednice a řada materiálů, jako jsou pivní tácky, stojánky, samolepky atd. Od 17.6.2000 byl v centru Bratislavy otevřen nový svatostánek Pražských pivovarů. „Smíchovská perla“, sídlící v rekonstruovaných prostorách bývalé restaurace Perla, měla být první v řetězci „značkových restaurací“, jimiž pražský pivovar mínil postupně obšťastnit všech osm krajských měst na Slovensku.
Belgický výrobce piva Interbrew se 14.6.2000 dohodl s britským koncernem Bass na převzetí jeho pivovarnické divize za 2,3 miliardy liber, což je více než 130 miliard korun. Součástí nového pivního impéria se staly i PP, které patřily Bassu a s 13 % trhu se řadily na druhé místo v tuzemsku. Pražských pivovarů se Interbrew podle Hugo Powella zbavit nehodlal, přestože byly v posledních čtyřech letech ztrátové. „Pražské pivovary si chceme určitě podržet. Jsem přesvědčen, že i přes ztráty je to velmi solidní firma. Chceme spojit naše síly s českým vedením firmy, abychom z PP udělali ziskovou společnost,“ řekl Hugo Powell a dodal, že Staropramen je dobrá značka a že o její budoucnosti chce Interbrew mluvit nejdříve s českým managementem. „Interbrew prvně investoval ve střední Evropě v roce 1992, a to v Maďarsku. Od té doby jsme investovali v mnoha dalších zemích a Česká republika bude patřit mezi důležité členy naší skupiny,“ dodal Powell.
Výroba za první pololetí 2000 poklesla pivovaru Staropramen o 2,4 %.
Společnost Interbrew Central European Holding B.V. se sídlem v Nizozemí, která k 6.9.2000 vlastnila (společně se společnostmi jednajícími ve shodě) 89,20 % hlasovacích práv PP, učinila povinný veřejný návrh na odkup akcií, nominální hodnota 100 Kč za cenu 65 Kč. Veřejný návrh byl platný po dobu od 11.10.2000 – 10.12.2000. V létě roku 2000 probíhal odkup PP společností Bass rovněž za cenu 65 Kč.

Jako balancováním nad propastí by se dala označit ekonomická situace a.s. PP v říjnu 2000. Vlastní jmění firmy dosáhlo v polovině roku 2000 minus 470 milionů Kč, přičemž základní jmění činilo 1,72 miliardy. PP vykázaly za první pololetí 2000 ztrátu 164,06 milionu korun, což ve srovnání se stejným obdobím roku 1999 znamenalo její snížení o 34 milionů korun. Tržby se zvýšily na 1,11 miliardy z 1,04 miliardy korun roku 1999. Dle analytiků ztrácela smysluplnost existence firmy za okolností, pokud provozní zisk nepřevyšoval splátky úvěrů s úroky. Provozní zisk činil 38 miliónů Kč, HV z finančních operací skončil propadem 149 miliónů Kč.Společnost akutně potřebovala dodat vlastní kapitál, který by nahradil její cizí zdroje. Firmě se zatím dařilo hradit své závazky, stále zde hrála jistou roli záruka majoritního vlastníka.
Od ledna do září 2000 dosáhla společnost obrat 1,9 miliardy Kč. Proti minulému roku vzrostl o 6 %. Provozní zisk činil 88 milionů Kč (v roce 1999 ztráta 26 milionů Kč). Ve vedení PP vystřídal začátkem prosince 2000 dosavadního ředitele Grahama Staleyho zástupce belgické společnosti Interbrew Tony Desmet. Staley, kterého do Prahy dosadil předchozí majitel PP, britský Bass, se po prodeji pivovarnické části britského koncernu Belgičanům stal finančním viceprezidentem Interbrew v USA.
PP zdražily od 11.2.2000 pivo v průměru o 4 %, tedy zhruba o necelých 50 haléřů za půllitr. Potvrdil to ředitel pro obchod a marketing PP Michal Kotlín. Důvodem bylo podle něj především zvýšení cen sladu a ječmene o 22 až 30 % ve většině zemí Evropy a vyšší cena nafty a ostatních pohonných hmot. Zdražení přišlo zhruba měsíc poté, co k obdobnému kroku přistoupil Prazdroj.
Velké pivovary zakládaly v roce 2000 vlastní sítě restaurací, nebo výrazně podporovaly prodejce svých produktů. PP zvolily společné podniky na bázi frančízingu. Pivovar zde zaplatil až 50 % nákladů na zařízení restaurace. Počáteční investice se mohla pohybovat již okolo jednoho miliónu korun. Frančízant obdržel detailní manuál k provozu restaurace a standardy obsluhy. Celkem 16 provozoven bylo členěno z hlediska cílových skupin do třech kategorií. Rozdíly mezi tzv. Sportovkou, Potrefenou Husou a Retro jsou především v umístění a designu. Sportovka je navíc obohacena o sázkovou kancelář. PP se tak snaží v rámci marketingové strategie zaujmout co nejširší okruh zákazníků. „Síť restaurací není provozována na ziskovém principu. Slouží spíše k propagaci naší značky, odlišení se od konkurence a pozvednutí pivní kultury,“ řekl v prosinci 2000 ředitel rozvoje gastronomie PP Ivan Šlechta. Přesto frančízant odváděl poplatek 3 – 6 % z hrubého obratu. Také PP jako ostatní největší pivovary začaly hledět více na kvalitu. „Kromě tří obchodních sládků, kteří objíždějí restaurace jako Francin v Postřižinách, jsme v roce 2000 zavedli i takzvanou pivovarskou školu,“ řekl Ivan Šlechta. „Sebereme každé pondělí v nějakém místě hostinského, obsluhu a pár štamgastů a odvezeme je na den do pivovaru. Ukážeme jim, jak se pivo dělá, a dáme jim ochutnat pivo z neošetřovaného zařízení, z příležitostně vyčištěného a pak z ukázkově ošetřeného výčepu. Odpověď většinou zní: To jsme netušili, že to má takový vliv,“ dodal Šlechta. Zastavit dodávku piva hospodě s neošetřeným výčepem si ovšem zatím žádný pivovar nedovolí.“Bohužel nejsme v situaci, kdy by něco podobného bylo možné,“ vysvětluje Ivan Šlechta. Žádný z pivovarů, ani ti největší, si totiž nedovolí přijít byť jen o jediný hektolitr prodaného piva. V budově Staropramenu byla v roce 2000 otevřena restaurace Na Verandách.

PP pod novým majitelem Interbrew čeká v roce 2001 ozdravná kúra, která nemá v oboru obdoby. Belgičané jsou totiž za léčení PP připraveni utratit tři miliardy korun. „Tím snad dáváme dostatečně jasně najevo, že to s firmou myslíme vážně,“ řekl v únoru 2001 čerstvý generální ředitel PP Tony Desmet, který hlavního akcionáře v Praze zastupuje. „Tato obrovská suma má dva úkoly. Zbavit společnost starého zadlužení a poskytnout jí dostatečné množství provozních peněz k dalšímu rozvoji,“ doplnil Desmet. Interbrew se musí vypořádat s velkými ztrátami pivovarů – jen v roce 2000 byl jejich propad 789 mil.Kč. „To má na svědomí především změna účetních metod, která nepříznivě ovlivnila hospodářský výsledek pivovarů o 471 mil.Kč,“ tvrdil Desmet. Jinak by PP skončily obdobně jako v roce 1999, se ztrátou 318 milionů. Ozdravná kúra, kterou musí ještě schválit akcionáři na mimořádné valné hromadě v dubnu 2001, bude mít dva kroky. Nejprve společnost sníží základní jmění z 1,7 miliardy Kč na 429 milionů a následně jej navýší o 3 miliardy korun. Podle zástupců vedení Staropramenu by finanční očistec neměl narazit na odpor malých akcionářů jako dříve, kdy podobné snahy minulého majitele – britského Bass Brewers – zastavili menšinoví majitelé. Belgičané totiž ovládají 97 % akcií PP. Od Bassu získal Interbrew necelých 80 % akcií PP a dalších asi 17 % při povinném odkupu od drobných akcionářů. Jednu akcii vykupoval nový majoritní vlastník za 65 Kč, když na burze tehdy stály kolem padesáti korun. Restrukturalizaci PP podpoří Interbrew novou reklamní kampaní Staropramenu. „I my pocházíme z malé země s dlouhou pivovarnickou tradicí, proto máme úctu k regionálním značkám, které podporujeme,“ řekl Desmet. Pro český trh si Interbrew vybral tři základní značk y, které bude preferovat: Staropramen, Braník a Ostravar. „Ostatní značky jako Měšťan či Vratislav zůstanou, ale mají význam pouze pro jejich loajální zákazníky,“ vysvětlil Desmet. Důvodem, proč se mezi hlavní značky, vedle stále rostoucího Staropramenu, dostal i Ostravar jako regionální značka, je jeho dvouprocentní růst v roce 2000. Speciální piva z produkce PP, jako například Kelt nebo Velvet, chce Interbrew zachovat. „Mají sice v Česku jen dvou až pětiprocentní zastoupení, ale to obnáší osm set tisíc hektolitrů. To není nezajímavé,“ mínil Desmet. Vlastní značky Interbrew zatím Praze nutit nebude. „Samozřejmě že vyzkoušíme, jaký by o ně byl zájem, ale přímo vařit je tu rozhodně od začátku nehodláme,“ tvrdil Desmet. „Podporujeme produkci místních značek s jejich regionálními odlišnostmi,“ dodal. Skupina Interbrew, jedna ze tří největších na světě, je známa svým rozšiřováním prostřednictvím nejrůznějších akvizicí a fúzí. V roce 1999 prodala zhruba 55,7 mil.hl piva s provozním ziskem 418,8 milionu eur. Belgická společnost vznikla v roce 1987 a vlastní pivovary ve 22 zemích světa.
Evropská komise souhlasila s tím, aby si belgická pivovarnická skupina Interbrew ponechala aktivity koupené pivovarské divize britské skupiny Bass, které nemají vztah k britskému trhu. V Česku to představovala společnost PP. Agentuře Reuters to 2.března 2001 řekl mluvčí Interbrew Corneel Maes.
Návrh majoritního vlastníka na zvýšení základního jmění ze současných 1,7 miliardy Kč na 3,4 miliardy projednala dne 6.dubna 2001 mimořádná valná hromada akcionářů.Akcionáři PP na mimořádné valné hromadě rozhodli o zvýšení základního kapitálu o polovinu na 3,4 miliardy Kč. Po několika neúspěšných pokusech původního akcionáře PP anglického Bassu se to podařilo až novému majiteli. Kapitálové posílení, které má pokrýt kumulované ztráty PP z minulých let, bude mít dva kroky. Společnost nejdříve sníží nominální hodnotu všech akcií ze 100 korun na čtvrtinu, čímž základní jmění společnosti klesne na 429 milionů Kč. Po něm upíší PP nové akcie a Interbrew zvýší základní jmění o tři miliardy. To by mělo pomoci společnosti snížit vnější zadlužení a získat provozní kapitál. Mimořádná valná hromada, které se zúčastnilo jedenáct akcionářů, ještě rozhodla o rozšíření představenstva ze současných šesti na sedm členů. Interbrew vstoupila do pivovaru loni nákupem 80 % akcií od společnosti Bass Brewers. Konečný podíl 97 % PP získala Interbrew třemi povinnými veřejnými nabídkami k odkupu akcií.
Ztrátou 789 miliónů Kč skončilo hospodaření PP v roce 2000. Z toho 471 miliónů Kč představovaly mimořádné položky. Bez jejich započtení činila ztráta 318 miliónů Kč, což bylo meziroční zlepšení o 14 %.

PP snížily v 1.čtvrtletí 2001 hrubou ztrátu na 113,816 mil. Kč proti 121 milionům ve stejném období roku 2000. Tržby přitom vzrostly ve čtvrtletí z 461,035 milionu na 529,123 milionu korun v roce 2001. Ztrátu před zdaněním 105,6 mil. Kč zaznamenaly PP od ledna do června 2001. To znamenalo zlepšení proti stejnému období roku 2000, kdy ztráta činila 164 miliónů Kč. Celkové tržby přitom vzrostly na 1,34 z předchozích 1,22 miliardy Kč.
PP považovaly kampaň na propagaci značky Staropramen, do které od 6/2000 do 5/2001 investovaly přes 108 miliónů Kč, za úspěšnou. „Podařil se obnovit růst prodeje Staropramenu, což je při nepatrně klesajícím trhu jistě pozitivní,“ vysvětlil marketingový manažer značky Staropramen Petr Dvořák. „Po letech tápání ve sféře „Pivo zlaté Prahy“ a po úspěšné kampani „Na co myslíš“ přišly PP s konceptem „Chlapi sobě – pivní tábor“. Už přítomnost uniforem ukazovala, že se značka pokouší zapůsobit na chlapácké cítění, které se občas ještě vyskytuje v hospodách IV.cenové skupiny. Na konceptu bylo přes pochybnou úroveň humoru třeba ocenit celkové dotažení, kdy se spotřebitelé skutečně mohou účastnit „výcviku“ v putujícím Pivním táboře.“Jestliže chceme vyrábět kvalitní pivo českého typu, rozhodně se žádný z pivovarů nevyhne zvyšování cen,“ informoval 6.září 2001 obchodní ředitel PP Michal Kotlín. V roce 2001 bylo hlavním cílem firmy v co nejkratší době vytvořit zisk. V prvním pololetí 2001 vykázala ztrátu před zdaněním 105,55 miliónu Kč, čímž se zlepšila proti roku 2000, kdy ztráta činila 164,06 miliónu Kč. Celkové tržby přitom vzrostly na 1,34 z předchozích 1,22 miliardy Kč. Pokud šlo o rozvoj PP a další investice, byl podle Kotlína prioritou organický růst, tedy růst firmy v nynější podobě, kdy se mimo jiné podařilo zvýšit efektivitu výroby a spustit širokou reklamní kampaň. Podnik byl součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew. Ta vstoupila do PP v roce 2000 nákupem zhruba 80 % akcií společnosti Bass Brewers, která byla pivovarnickou divizí britské firmy Bass. Konečný, asi 97procentní podíl PP získala Interbrew třemi povinnými veřejnými nabídkami k odkupu akcií, když nabídla 65 Kč za kus. PP prodaly za tři čtvrtletí roku 2001 celkem 1,9 milionu hl piva, což bylo o 9,2 % více než ve stejném období roku 2000. Největší podíl na tomto nárůstu měly značky Staropramen a Braník. Na exportních trzích došlo k nárůstu prodaných objemů, a to o 17 %. Oznámila to manažerka pro vztahy s veřejností této společnosti Simona Krautová. Zatímco za devět měsíců roku 2000 prodaly Pražské pivovary na tuzemském trhu přibližně 1,5 milionu hl piva, v roce 2001 to bylo téměř 1,7 milionu hl piva, tedy o 8,2 % více. Prodej v zahraničí stoupl z 199,9 hl piva na 233,8 tisíc hl piva v roce 2001. Růst prodejů se pozitivně promítl i do výše tržeb, které dosáhly ke konci září 2001 částky 2,11 miliardy korun, tedy o 12,6 % více než na konci září roku 2000 (1,9 miliardy korun). Ve srovnání se třemi čtvrtletími roku 2000 došlo rovněž ke zlepšení provozního hospodářského výsledku, a to o 133,9 %, konkrétně z 88,2 milionu Kč na 206,4 milionu Kč v roce 2001.“Pražské pivovary zlepšují své hospodářské výsledky díky vysoké kvalitě výrobků, nadstandardní úrovní poskytovaných služeb a podpoře klíčových značek, značný podíl na zlepšení má i neustále se zefektivňující výroba,“ upozornila Krautová. Společnost Pražské pivovary je druhým největším producentem piva v České republice.
PP zaznamenávala v roce 2001 velké nárůsty prodejů na Slovensku. „V letošním roce to je 82 tisíc hl piva, což bylo o téměř o 50 % více než loni,“ informoval v listopadu 2001 exportní ředitel PP Miroslav Jersák. Jeho firma byla druhým největším importérem piva na Slovensko. „O licenční výrobě neuvažujeme, protože u našich východních sousedů máme kvalitní obchodní zastoupení a můžeme Staropramen dopravovat z Prahy,“ řekl Jersák.

Pivem roku 2001 v soutěži pořádané Sdružením přátel piva se v kategorii ležáků stal v prosinci 2001 polotmavý ležák Staropramen Millenium. „Jsme velmi spokojeni s tím, že se našemu pivu Staropramen Millenium tak daří. Ukazuje se, že je to kvalitní polotmavý ležák, což dokládá i to, že cenu Pivo roku získal už podruhé za sebou, což se předtím nikomu jinému nepodařilo,“ řekl výrobní ředitel PP František Šámal. Podle jeho slov je pro firmu nejdůležitější, že tento ležák velmi dobře přijali nejen hostinští ale hlavně spotřebitelé. „Zajímavý byl i jeho vznik – uvařili jsme ho podle původní receptury ze třicátých let na oslavu 130. výročí založení pivovaru Staropramen, doplnil Šámal. Staropramen Millenium je polotmavý ležák zlaté až granátové barvy, plné chuti, chmelové vůně a jemné hořkosti. Vychází z původní receptury piva Staropramen Granát, které se v pivovaru Staropramenu vařilo ve 30. letech a s velkým úspěchem se taktéž exportovalo. Oproti původní receptuře byla však stupňovitost snížena z 15 na nynějších 11,5 %, protože pivo je určeno širšímu okruhu spotřebitelů. „Kdyby někdo úmyslně poškozoval naše jméno či značku, v tom případě jsme připraveni s provozovatelem hospody ukončit spolupráci, což je velmi jednoduché,“ uvedl v prosinci 2001 obchodní ředitel PP Vladimír Vavřich. Jeho firma se údajně i přes větší důraz na kontrolu s žádnou restaurací zatím nerozešla.

Přibližně 2,5 milionu hl piva, tedy o 8,6 % více než v roce 2000, prodaly PP v roce 2001. I díky tomu se jejich pozice na českém trhu zvýšila na 14 %. Největší podíl na nárůstu měla značka Staropramen, kde došlo k navýšení objemu o 11,4 %, svoji pozici na českém pivním trhu posílila i díky kampani „Chlapi sobě“. K navýšení prodaného objemu piva došlo i na exportních trzích, a to konkrétně o 19 %. Nejvyšší nárůst prodaného objemu se projevil na Slovensku (o 32 %), v Anglii (o 17 %) a v Německu (o 8 %). V ČR se tedy loni prodalo 2,2 milionu hl piva (o 7,3 % více než v roce 2000), v zahraničí potom 310 tisíc hl piva, tedy o 189 % více než o rok dříve. Růst prodejů se pozitivně promítl i do výše tržeb, které v roce 2001 dosáhly částky 2,67 miliardy Kč (zvýšení o 13,6 %). Hospodářský výsledek v roce 2001 představoval ztrátu ve výši 179 milionů Kč, což ve srovnání s rokem 2000 představoval meziroční zlepšení a snížení ztráty společnosti o celých 610 milionů Kč, tedy o 77 %. Společnost PP byla druhým největším producentem piva v ČR se 14procentním podílem na domácím trhu. Společnost byla zároveň třetím největším českým exportérem piva a její vlajková loď – značka Staropramen – se vyvážela do více než 26 zemí světa.

PP v rámci zvýšení cen od února 2002 zdražily lahvový ležák Staropramen o 11,5 %. Spotřebitelé tak v průměru za něj zaplatili zhruba 13,80 Kč místo současných 12,40 koruny. Nejméně, tedy o 5,7 %, se zvýšila cena sudového piva Kelt. V restauracích tak čekalo jeho zdražení z 33 asi na 35 Kč, sdělila mluvčí firmy Simona Krautová s tím, že PP zdražily od února pivo v průměru o 7 %. Z lahvových piv stoupla cena Braníku o 6,4 %. Nárůst o 6,6 % u Staropramenu desítky znamenal, že pivo v průměru stálo zhruba 9,30 Kč místo původních 8,40 koruny. „Jde o ceny na nezávislém trhu, konečná cena tedy záleží na samotném obchodníkovi,“ zdůraznila Krautová. Mezi sudovými pivy zdražil Braník o 7,5 %, Staropramen ležák o 6,8 % a Staropramen světlé výčepní o 7,2 %. Důvodem cenových změn bylo podle firmy stoupající náklady na výrobu.

Jak dál s názvem firmy? Tak tento problém si na počátku roku 2002 kladla dvojka tuzemského pivního trhu. Firma totiž zahájila rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který se zaměřil na povědomí a vnímání korporátního jména. Jeho výsledky tak poté mohly znamenat i případnou změnu názvu společnosti. „Hodláme zjistit, do jaké míry si lidé spojují naše značky s korporátním jménem. Ještě nikdy PP podobný průzkum neprováděly,“ řekla v únoru 2002 tisková mluvčí firmy Simona Krautová. Podle ní se zatím o přejmenování podniku nedalo hovořit. „Zatím o tom neuvažujeme. Do konce roku 2002 hodláme připravit i nové logo s nynějším názvem společnosti, kterým chceme zvýraznit firemní identitu,“ uvedla. PP chystaly změnu názvu firmy před sedmi lety, tedy ještě v době, kdy byl jejich majoritním vlastníkem britský Bass. Z přejmenování podniku na „Pivovar Staropramen“ ale nakonec sešlo. „Název společnosti se většinou mění ze dvou důvodů. Buď dojde ke změně majitele, anebo proto, že má firma špatnou image,“ informoval marketingový odborník a šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl. Pražská firma zatím zůstává svým jménem neobsahujícím název značky mezi tuzemskými pivovary výjimkou. „Spojení jména firmy a produktu je výhodné v případě, že obě tyto položky jsou takzvaně zdravé. V obráceném případě se riskuje fakt, že například informace o špatném hospodaření firmy vrhnou špatné světlo i na produkt a obráceně. Neznám přesné důvody pro uvažovanou změnu, ale za stávající situace to nepovažuji příliš za šťastné,“ sdělil Köppl. Současný hlavní vlastník Pražských pivovarů, světová dvojka belgická Interbrew, dával svým místním pivovarům v jejich rozhodování relativně větší míru volnosti. „Přístupy při akvizicích se liší případ od případu. Interbrew podporuje lokální trh lokálním přístupem,“ uvedla Krautová. Například jediným zástupcem Belgičanů ve vedení společnosti je generální ředitel, ostatní členové jsou Češi. Firma v roce 2002 ovládala přibližně 13 % tuzemského pivního trhu.

PP vypsaly za spolupráce s Registrem reklamních agentur výběrové řízení na svou novou PR agenturu. Vítězem se stala v únoru 2002 agentura Impact s týmem. Tendru se dále zúčastnily agentury – AMI ( Dosavadní agentura Pražských pivovarů ) Donath-Burson-Marsteller a Eklektik.

Objednávat pivo prostřednictvím SMS zpráv z mobilních telefonů a internetu umožnil od března 2002 nový systém, který pro PP připravila firma Brain Systems. Softwarové řešení založené na platformě BEA WebLogic bylo vytvořeno tak, aby vyhovovalo potřebám prodeje menším a středním zákazníkům, jejichž počet se v ČR udává v tisících. Toto v potravinářské oblasti dosud ojedinělé řešení bylo úzce propojeno s interními informačními systémy PP.

Po úspěchu prvního ročníku připravily PP na rok 2002 druhý ročník unikátní road show Pivní výcvikové tábory Staropramen. V roce 2002 bude Pivní výcvikový tábor vybudován celkem ve 20 českých a moravských městech. Program startuje 26. dubna v Mostě a poté vyrazí na téměř půlroční pouť po městech celé ČR. Závěrečný Pivní výcvikový tábor Staropramen 2002 proběhne 14. září v České Lípě. Myšlenka vytvoření skutečného Pivního výcvikového tábora vznikla v loňském roce a vychází z úspěšného reklamního konceptu „Chlapi sobě“. Oproti loňskému roku, kdy byly pivní tábory pouze jednodenní, je letošní ročník koncipován jako putovní série dvoudenních akcí. Hlavní náplní jednotlivých Pivních výcvikových táborů Staropramen 2002 je sportovní klání pětičlenných part správných chlapů. Tyto soutěžní party se rekrutují předem a v závodech reprezentují svoji oblíbenou hospodu. Pivní výcvikový tábor vždy začíná páteční kvalifikací, pokračuje sobotním soupeřením a vrcholí velkým finále, kdy se soutěží v atraktivních disciplínách, jako například „dostaň pivo na svou stranu“ nebo „dostaň pivo na svět“. Vítězná parta správných chlapů získá vlastní samochladicí výčep a navíc 1000 piv Staropramen. Pivní výcvikové tábory Staropramen však v roce 2002 budou ještě víc, než jen sportovní zápolení „správných chlapů“. Každá jednotlivá akce bude především slavností dobrého piva, kde si na své přijdou nejen muži, ale i ženy a rodiny s dětmi. Pro všechny diváky je připraven bohatý doprovodný program – soutěže, zábava pro děti, hudební vystoupení, pivní suvenýry a samozřejmě hojnost dobrého jídla a točeného piva. Čepičky ve tvaru zátky pivní láhve, které pro PP vyráběla společnost Tonak Nový Jičín, se staly natolik populárními, že se v roce 2002 na trhu, především u stánkových prodejců, začaly objevovat jejich napodobeniny. Tonak však s neumělými padělky „pivních zátek“ nechtěl být spojován. Pivní čepičky si u Tonaku objednaly PP a byly součástí jejich reklamy a propagace. Zatímco nefalšovaná „pivní zátka“, známá z televizní reklamy Staropramenu, byla vyrobena z kvalitního vlněného úpletu, který byl určen mimo jiné pro armády po celém světě, napodobeniny se podle ředitele Tonaku Michala Šimka dělaly z obyčejné tmavozelené látky nebo z levných plstí, které se za čas rozpadnou. Nekvalitní padělky by zátěž výcvikových pivních táborů, jak je známe z televizní reklamy, nepochybně nevydržely. Firmy, které výrobek nedovoleně napodobovaly, se dopouštěly trestné činnosti. Pivní čepičku měly totiž Pražské pivovary chráněnou jako průmyslový vzor. Čepice z Tonaku ve tvaru pivní zátky, které se staly hitem, nebyly běžně v prodeji. Šlo je získat jen u výrobce piva Staropramen. „Pivní zátky“ vyráběl strakonický závod Tonaku. V roce 2001 jich ve Strakonicích udělali kolem 50 tisíc.

Ztrátu 14 miliónů korun, což představovalo meziroční pokles o 100 miliónů, vykázala v prvním čtvrtletí 2002 a. s. Pražské pivovary. Tržby proti stejnému období roku 2000 stouply zhruba o 15 % na 649 miliónů korun. Na zlepšení hospodaření se podílel nárůst prodejů a cen, zefektivnění výroby a distribuce a také finanční ozdravění firmy.

Valná hromada PP rozhodla v červnu 2002, že firma nevyplatí za rok 2001 dividendy ani tantiémy. Ztrátu 179,4 milionu Kč ponechala jako neuhrazenou ztrátu z minulých let. Ta přitom znamenala meziročně o 77 % lepší výsledek.

Pražské pivovary měly z trojice hlavních tuzemských pivovarů po povodních ze srpna 2002 největší problémy. „Probíhá kontrola všech výrobních částí smíchovského pivovaru a byly již zahájeny práce na obnovení provozu. Očekávám, že pivo začne opouštět brány pivovaru v nejbližších dnech,“ sdělil 15. srpna 2002 výrobní ředitel František Šámal. Jeho firma vlastnila i další pivovar v hlavním městě, a to v Braníku, který podle Šámala mohl začít vařit okamžitě po obnovení přívodu elektrické energie. „Braníku se záplavy nedotkly,“ doplnil. PP se podařilo včas přesunout zásoby z distribučního centra v Radotíně, kde voda dosahovala až čtyř metrů. Pivovarům by neměly hrozit ani problémy s vodou, kterou na výrobu piva používají. PP také využívají městský vodovod. Voda z něj je následně upravena na odpovídající složení.
Obnovu výroby ráno 18.8.2002 ohlásily pivovary Staropramen a Braník. Ve Staropramenu voda z rozvodněné Vltavy zaplavila spodní dvůr, kde sídlí tzv. Pivní pohotovost. Ta zahrnovala velkoobchod a prodejnu pro spotřebitele. Závodu v Braníku se povodně nedotkly, sdělila mluvčí PP Simona Krautová. Výroba se v pivovarech zastavila dne 13.8.2002.

Celkem 9 palet světlého výčepního piva Staropramen věnovaly PP krizovým štábům v oblastech Prahy 4, 5, 10 a 13, postižených záplavami. „Dar od společnosti Pražské pivovary přišel v pravou chvíli a stal se příjemným osvěžením a povzbuzením pro všechny, kteří již několik dlouhých dnů a nocí likvidují škody napáchané velkou vodou,“ ocenil dal starosta Radotína Jiří Holub.

PP v létě 2002 dramaticky snížily základní jmění snížením nominálu akcií. Základní kapitál společnosti byl v souladu s usnesením mimořádné valné hromady ze dne 6.4.2001 ke dni 5.8.2002 snížen z 1 717 474 400 Kč na 429 368 600 Kč snížením nominální hodnoty všech akcií ze 100 Kč na 25 Kč. Podle databáze ARIADNA 96,42% společnosti ovládal Interbrew Central European Holding B.V.

PP se po srpnových povodních potýkaly s velkými škodami. Ztráty přesáhly 150 milionů korun. „Tyto ztráty mimo jiné zahrnují škody na budovách, strojních zařízeních, prázdných obalech a náklady na pronájem skladů místo zaplaveného Radotína,“ řekla mluvčí Simona Krautová. Společnost byla podle ní pojištěna, jednání s pojišťovnou však zatím neskončila.

V ruském pivovaru Kaluga vařily PP desetistupňové pivo Staropramen. „Již jsme vypověděli licenci pivovaru v Kaluze. Výpovědní lhůta by měla skončit v únoru 2003. Zatím je předčasné hovořit o převzetí licence jiným ruským pivovarem,“ uvedla v září 2002 mluvčí PP Simona Krautová v souvislosti se zaváděním licenční výroby Velkopopovického Kozla v tomto pivovaru.

Skupina Interbrew, vlastník společnosti PP, poslala do jižních Čech tři miliony korun jako pomoc po povodních. Částku firma věnovala na projekt ministerstva zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj Nové domy pro jižní Čechy, což byla stavba dřevěných domků.

„Předpokládáme, že tuzemský trh bude za pět let z hledisky kultury pití piva vypadat jinak. Rádi bychom potom již měli určitou konkurenční výhodu,“ vysvětlil v říjnu 2002 Karel Hrbek z PP. Ty začaly v dubnu 2001 po svém ovládnutí belgickou pivovarnickou skupinou Interbrew, světovou trojkou, nabízet v zemi i značky nového majitele. Podle Hrbka vzrostl v tuzemsku od ledna do srpna prodej prémiové značky Interbrew, kterou je Stella Artois, více než jedenáctinásobně. PP začaly nabízet ze značek Interbrew nejen ležák Stella Artois, ale i klasické pivní speciality, tedy například ovocné či s příchutí bylin. „Chceme se uplatnit hlavně s točenými pivy, Češi jsou na ně více zvyklí. Belgické značky jsou oproti českým specifické, a proto je mohou nabízet restaurace, které splňují určitá kritéria,“ informoval Hrbek. PP hodlaly například u Stelly Artois udržet v hospodách cenovou hladinu, která se blíží tuzemským ležákům. „Rádi bychom docílili toho, aby pivaři vnímali, že jde o importovanou značku, která je cenově dostupná,“ sdělil Hrbek.

Akcionáři PP upsali během prvního kola od 19.9. do poloviny října 2002 většinu z více než 120,223 miliónu kusů nových akcií v celkové hodnotě asi tři miliardy korun. Cílem upisování je zvýšit základní jmění firmy zhruba na 3,4 miliardy korun. Po prvním kole určeném pouze pro akcionáře bude v nejbližší době následovat druhé kolo formou veřejné nabídky, které se může zúčastnit jakýkoli zájemce, řekl tajemník PP Ivan Šíma. Každý současný akcionář mohl během prvního kola upisovat 7 akcií o jmenovité hodnotě 25 Kč za jednu akcii, kterou vlastnil v určený den. Návrh finanční restrukturalizace PP, který předložil majoritní vlastník, belgická pivovarnická skupina Interbrew, schválili akcionáři na mimořádné valné hromadě v dubnu 2001. Interbrew měla při zahájení úpisu 96,87 % akcií společnosti. Firma podle plánu nejdříve snížila nominální hodnotu všech akcií ze 100 korun na 25 korun, čímž její základní jmění kleslo na 429 miliónů korun. Cílem kroku bylo pokrytí kumulativních ztrát z minulých let. Nyní pokračuje druhá fáze, tedy úpis nových akcií PP, která měla přinést zvýšení základního jmění. Tento krok měl firmě umožnit snížení vnějších dluhů a poskytnout jí provozní kapitál.

Obchodní partneři PP, tedy hospodští a obchodníci, již mohli v roce 2002 několik měsíců zkušebně využívat možnost objednat si prostřednictvím mobilního telefonu či internetu dodávku piva 24 hodin denně a určit si přesný termín dodání. „Vycházíme z toho, že přístup k internetu má asi 45 % našich zákazníků, mobilní telefon vlastní v podstatě každý. Zatím naší nabídku využívají necelé čtyři stovky odběratelů,“ informoval manažer pro podporu a rozvoj obchodu PP Martin Novák. Podle Nováka je systém naprosto bezpečný, protože veškeré transakce jsou chráněny jménem a heslem. „Není naším cílem nutit zákazníky k hromadnému přechodu na nový systém. Například nemají při jeho použití žádné cenové zvýhodnění,“ sdělil Novák.

Novým generálním ředitelem PP se od 18. listopadu 2002 stal Vincent Leferé, dosavadní šéf Interbrew v Rumunsku. Na postu nahradil Tonyho Desmeta, který odešel na post viceprezidenta Interbrew pro export a licence. Leferé byl belgické národnosti a v Interbrew pracuje od roku 1990. Desmet nastoupil do PP v roce 2000 poté, co se Interbrew po akvizici britské společnosti Bass Brewers stala jejich majoritním akcionářem.

V průměru o pět až šest procent zdražily PP od 16. prosince 2002 sudové pivo. „Pro zákazníky hospod a restaurací to znamená, že za půllitr točeného piva zaplatí asi o 50 haléřů navíc,“ řekla mluvčí Simona Krautová. Za točenou desítku Staropramen zákazníci po zdražení zaplatili v průměru asi 14 a za dvanáctku 18 korun. Začátkem roku 2003 PP podle obchodního ředitele Vladimíra Vavřicha přistoupí k mírné úpravě cen lahvového piva i piva v plechovkách. „Důvodem zdražení jsou rostoucí ceny vstupních nákladů,“ uvedl Vavřich. Firma naposledy zvyšovala ceny od 1. února v průměru o 7 %.

Sdružení přátel piva zvolilo v roce 2002 světlou desítkou roku pivo Staropramen. „V kategorii desetistupňových piv jsme se dlouho nemohli shodnout. Nakonec jsme se vrátili ke klasice a ocenění přiřkli pivu, které zdobí za poslední léta už řada cen a vavřínů,“ uvedlo sdružení ve své zprávě. Ocenění v kategorii polotmavých ležáků získaly opět PP za Granát.

Vedení druhé největší tuzemské pivovarnické skupiny mohlo být s hospodařením podniku v roce 2002 spokojeno. Firma se totiž po sedmi letech poprvé dostala do černých čísel. V roce 2002 vytvořila čistý zisk 75 miliónů korun, zatímco o rok dříve zaznamenala propad 179 miliónů korun. „Rostly nám prodeje klíčových značek, a to při neustálém tlaku na snižování nákladů,“ uvedla mluvčí PP Simona Krautová. Firma, která ovládala asi 14 % českého pivního trhu, v roce 2002 meziročně zvýšila prodej nápoje o 2,3 % na 2,59 miliónu hl. Největší podíl na tomto růstu měla značka Staropramen, které se prodalo o skoro 7 % více. Pražským pivovarům se také dařilo na zahraničních trzích, kde lidé vypili již 349 000 hl, to je posílení o 12,6 %. K největším růstům došlo v Německu a ve Švédsku. Majitelem PP byla belgická společnost Interbrew.

PP používaly ke stáčení piva do PET lahví smluvně vázanou linku v pivovaru Nová Paka. Ročně v této oblasti prodáme asi 40 000 hl piva značky Měšťan. Poptávka je ale víceméně konstantní,“ řekla mluvčí PP.
V branické lahvové stáčírně šlo naplnit 3 600 hl za 24 hod, v sudové 2 500 hl a do plechovek šlo naplnit 1 400 hl. V branickém pivovaru měla dominantní postavení produkce lahvového piva – 70 %. Zbytek tvořilo 20 % sudového piva a 10 % plechovek. Produkce ležáků byla minimální, v lahvích jen Vratislav Premium, v sudech jen branický ležák. V Braníku se vařilo druhé licenčně vyráběné pivo v ČR (po Birellu) – Asahi. Pivo bylo stoprocentně určeno pro export. V roce 2002 se ho vyrobilo 50 000 hl. Výroba probíhala odděleně od piva Braník. Všechny suroviny (kromě vody) byly japonskými originály, na průběh dohlížel japonský sládek.

PP použily z téměř 75miliónového zisku roku 2002 68,2 miliónu korun na pokrytí části neuhrazených ztrát z minulých let. Dalších 3,7 miliónu šlo do rezervního fondu a zbývající tři milióny do sociálního fondu. Dividenda za rok 2002 vyplacena nebyla. Společnost se v roce 2002 dostala do zisku, zatímco v předchozím roce její hospodaření skončilo ztrátou 179 miliónů korun. Tržby meziročně stouply o 9,4 % na 2,93 miliardy.
Vedení PP se rozhodlo na počátku roku 2003 proniknout se značkou Staropramen i na kanadský trh. „První dodávka čítá přibližně 220 hl piva, v současné době začíná jeho distribuce v několika kanadských městech,“ uvedl v lednu 2003 ředitel exportu PP Miroslav Jersák. Pivo bude do Kanady importovat a distribuovat společnost OSBC, která funguje jako speciální prémiový tým firmy Labatt Canada. Ta je od roku 1995 součástí pivovarnické skupiny Interbrew. V Kanadě podle Jersáka roste podíl importovaných piv, české značky tam přitom mají velmi dobré renomé. „Staropramen tak má na tamním trhu velkou šanci prorazit. Jaké výše v letošním roce prodeje dosáhnou, nejsme schopni odhadnout,“ řekl ředitel exportu.

Objednávkový systém přes krátké textové zprávy využívají od roku 2002 PP. Jako většina jiných společností používají Pražské pivovary řadu interních systémů pro řízení výroby, distribuci a řízení vztahu se zákazníky. Po vyhodnocení průzkumu trhu a chování zákazníků se rozhodly nasadit systém, který by doplňoval klasický prodej a objednávání přes obchodní zástupce a call centrum. Každý hospodský, který má mobilní telefon s libovolným operátorem, tak dnes může objednávat sudy piva z pivovaru pouze zaslanou textovou zprávou. Stačí jen odeslat SMS ve správném formátu na linku pivovaru a během šesti vteřin je objednávka zpracována. Mezitím však projde složitým kontrolním mechanismem, který kontroluje správnost objednávky. Pokud je SMS v nestandardním tvaru, následují složité analýzy, které se snaží vyluštit, co chtěl objednávkou hospodský říci. Pokud se to podaří, systém zašle objednavateli kontrolní SMS s objednávkou, kterou pak musí příjemce potvrdit. Aby se předešlo chybnému závozu zboží, kontroluje systém objednávku i z hlediska standardního chování objednavatele. Třeba výčepní z Příbrami pravidelně objednává dva sudy desetistupňového piva v pondělí. Pokud přijde objednávka ve středu na jeden dvanáctistupňový sud, dostane obchodní oddělení upozornění od automatického objednávacího systému, že tu něco nehraje. Nejasnosti se pak už řeší osobně. Pokud je však objednávka v pořádku, lidé z pivovaru do sledu událostí vůbec nezasahují.

Na rozdíl od Prazdroje nebudou své akcionáře ještě dlouho odměňovat Pražské pivovary. „Vloni jsme s největší pravděpodobností dosáhli po sedmi letech zisku. Čekáme ale na definitivní výsledky,“ sdělila v únoru 2003 mluvčí PP Simona Krautová. .

„Staropramen se stejně jako Bráník prodává nejvíce ve Středočeském kraji. Ostravar je silnou regionální značkou na Ostravsku. Ale speciality, jako je Velvet a Kelt, prodáváme ve všech větších městech republiky,“ uvedla v březnu 2003 Simona Krautová.

Systém volitelných výhod měli od jara v PP. V květnu 2003 získali zaměstnanci této společnosti 1,6 milionů korun formou nepeněžních benefitů. Na každého z 1200 zaměstnanců pivovarů Staropramen, Braník a Ostravar připadla v přepočtu částka 1400 korun. Rozhodl o tom výkonný výbor společnosti. „Je to především díky příznivým hospodářským výsledkům společnosti v loňském roce,“uvedla Simona Krautová, mluvčí. Zaměstnanci si mohli vybírat z nabídky v oblasti kultury, sportu nebo potravin.

Do 28.5.2003 mohli akcionáři PP využit nabídky odkupu cenných papírů, který jde přes RM-S. Následně byla akciím PP zrušena registrace a na organizovaném trhu v Česku je nebylo možné prodat. Valná hromada PP rozhodla o zrušení registrace akcií. Podle obchodního zákoníku byla povinna učinit veřejný návrh smlouvy o koupi akcií. Návrh smlouvy platí až do 28. května. Do tohoto dne mohou akcionáři uplatnit právo na odkoupení akcií za stanovenou cenu 40 korun.

V dubnu 2003 byla v Praze otevřena čtvrtá značková hospoda společnosti Staropramen Potrefená husa. V celé republice stoupl počet Potrefených hus na osm. Společnost PP budovala síť značkových restaurací a hospod Staropramen již od roku 1998. Tento projekt, který byl založen na principu franchisingu, v roce 2003 zahrnoval pět rozdílných konceptů. Jednalo se o restaurace Potrefená husa, Staré dobré časy, Sportovka, belgický pivní bar Belgian Beer Café a restaurace a pivní bar Na Verandách. Staropramen v roce 2003 ukončil dvouletou roadshow Pivní výcvikové tábory. Byla nahrazena novým soutěžním kláním s názvem Staropramen Chlapark. Tato regionální show probíhala od května do září 2003 v osmi městech ČR. V té době se také uskuteční celonárodní SMS soutěž s multipacky piva Staropramen a Granát. Celý projekt doprovázela mediální kampaň v tisku, rozhlase, televizi a na internetu.

PP se na valné hromadě 3. července 2003 přejmenovaly na Pivovary Staropramen. „Potřeba změny jména byla již delší dobu patrná, zejména v oblasti komunikace s našimi obchodními partnery, zákazníky a širokou veřejností,“ řekl ředitel firmy Vincent Lefere.
K 15. červenci 2003 stáhla Burza cenných papírů Praha z trhu akcie PP. RM-Systém tento titul vyřadil již 20. června. O zrušení registrace akcií a o jejich vyloučení z obchodování na veřejných trzích rozhodla valná hromada PP na počátku dubna. Společnost nabídla odkup akcií za cenu 40 korun za kus.

Velká firemní značková restaurace PP Potrefená husa vznikla v září 2003 v bloku domů na rohu Martinské ulice a Kopeckého sadů v centru Plzně. Budovu pronajala radnice centrálního městského obvodu. V domě bude kromě restaurace i kavárna. Při rekonstrukci zajistily PP například opravu střechy, fasády, rozvodů či podlah. Za to měly podle smlouvy jakousi ochrannou dobu, tedy garanci, že po dobu pěti let mohou dostat výpověď pouze v případě zvlášť hrubého porušení nájemní smlouvy. Plzeňský podnik byl devátou značkovou restaurací PP v České republice. Zajímavostí bylo například to, že v restauraci bylo nabízeno osm druhů točených piv.
Staropramen byl v roce 2003 podle průzkumu mezi milovníky piva v Rusku nejznámějším českým pivem. Prodávalo se zde od druhé poloviny 70. let. Především v Moskvě a okolí byl Staropramen nejprodávanějším zahraničním pivem. Za poslední tři roky jeho prodej vzrostl o 300 % a v roce 2003 podle odhadu tiskové mluvčí PP Simony Krautové dosáhne 23 000 hl. Staropramen se navíc vyráběl v Rusku i licenčně v pivovaru Klin, který byl rovněž součástí SUN Interbrew.

PP se snažily prosadit zahraniční značky na tuzemský trh se nejvíce z českých pivovarů. PP patřily belgickému Interbrew a právě jeho produkty „tlačily“ do českých hospod. „Nejúspěšnější značkou byl belgický ležák Stella Artois, druhou pšeničné pivo Hoegaarden, které si zákazníky získalo díky své chuti,“ řekla mluvčí PP Simona Krautová. Belgická piva byla nejpopulárnější u mladých lidí mezi 18 až 30 lety. „Podle našich výzkumů se většinou jedná o lidi, kteří rádi cestují a jsou ochotni zkoušet nové typy piv,“ podotkla. PP pro hostinské pořádaly osvětové Belgické večery. „Nabízíme ochutnávku piv, odborný výklad a ukázku servírování, která je přeci jen odlišná než u klasických českých ležáků,“ sdělila Krautová.
Dne 13. října 2003 se PP přejmenovaly na Pivovary Staropramen. PS začaly od listopadu 2003 s licenční výrobou belgického ležáku Stella Artois. Ten patří ke klíčovým značkám jejich majoritního vlastníka, belgické pivovarské skupiny Interbrew. Nápoj začal vařit pivovar Braník. „Stella Artois je důležitou značkou v portfoliu společnosti PS v segmentu prémiových piv. Současný 200procentní nárůst prodejů této značky v ČR dává tušit zajímavé objemy v dalších letech,“ uvedl manažer pro prémiové značky PS Karel Hrbek. Licenční výroba firmě umožnila snížení nákladů spojených s dovozem Stelly Artois a podpořit další rozvoj značky, která se v tuzemsku začala prodávat v dubnu roku 2001. Produkce belgického ležáku z Braníku je určena pro distribuci v Česku a na Slovensku. Pivovar Braník se již podle firmy osvědčil pro licenční výrobu japonského piva Asahi, které se tam produkuje od roku 2000 a distribuuje se do zemí západní Evropy a Kanady.
Gastronomickým partnerem vznikající haly Sazka Arény se staly PS, které zde instalují svůj výtočný systém, který načepuje za 15 minut 10.000 piv.
Staropramen Ležák a Staropramen Světlý se stanou hlavními pivy budované Sazka Areny. Obě značky se mají čepovat ve všech provozovnách multifunkční haly. Ve skyboxech a čtyřech restauracích je doplní i ostatní značky ze sortimentu a.s. Pivovary Staropramen. K zajištění kvalitního servisu podávání piva bude v Sazka Areně instalován unikátní výčepní systém, který je schopen zajistit výtoč 10 000 piv (50 hl) v časovém intervalu 15 minut. Systém disponuje speciálními rychlovýčepy (celkem 70), z nichž každý načepuje 1 pivo v časovém intervalu 6 vteřin. Tento unikátní systém nemá v Evropě obdoby. Kvalita technologie se testuje v laboratořích společnosti Cornelius ve Velké Británii. Důkladné dlouhodobé testování technologie zaručuje kvalitu, míru a teplotu čepovaného piva. V Sazka Areně bude navíc na plný úvazek zaměstnán manažer kvality, který bude důsledně dohlížet na ošetření piva a jeho kvalitu. Zároveň bude zaveden nejdůslednější systém kontroly kvality v potravinářství – systém kritických bodů tzv. HACCP. Pivovary Staropramen zajistí komplexní výčepní technologii, včetně 3 km rozvodů. Ve srovnání s normální výčepní technologií v gastronomických provozovnách se jedná o profesionální pivovarskou technologii (nerez rozvody, nerez čerpadla), která vyhovuje těm nejnáročnějším požadavkům a bude schopna uspokojit kapacitu haly. Technické zázemí připomíná spíše zázemí pivovaru než restaurace. Skladovací tanky, které mají kapacitu 340 hl piva, budou umístěny na úrovni ledové plochy. Cena piva účtovaná v Sazka Areně bude odpovídat běžné ceně piva – 0,4 l za 25/30 Kč. V exkluzivních prostorách skyboxů bude zajištěna také nadstandardní nabídka pivních značek. K dostání zde budou všechna lahvová piva z produkce společnosti Pivovary Staropramen, včetně belgických piv v čele se Stellou Artois. Na čepu bude zejména pivo Staropramen, které bude tvořit podstatnou část objemu točeného piva. Na klubovém patře se budou navíc čepovat také prémiová piva Velvet a Kelt.
V předvánočním čase roku 2003 přišly PP na trh se speciálním dárkovým balením piva Staropramen Granát. Dárkové balení mělo netradiční trojúhelníkový tvar a obsahovalo devět půllitrových láhví piva Staropramen Granát a originální sklenici Granát. „I letos, stejně jako v loňském roce, jsme pro spotřebitele připravili atraktivní dárkové balení piva Staropramen Granát, které si získává stále větší oblibu. Letos jsem se rozhodli pro neobvyklý tvar multipacku, který na první pohled upoutá pozornost,“ řekl Petr Dvořák, manažer marketingu společnosti. Na prodejní ploše byla jednotlivá trojhranná balení Granátu seskupena do zajímavých šestihranných útvarů. Každé balení bylo opatřeno dvěma otvory pro uchopení a snadný transport. Sklenice byla v balení umístěna uprostřed jednotlivých láhví v ochranném kartonu. Za leden až září 2003 PP prodaly 1,800 mil. hl piva (1-9-03), což je o 6% meziročně více (1-9-03/1-6-02). Ke zvýšení prodeje došlo především díky teplému počasí.
O pět a půl procenta na 2 359 401 hl vzrostl v roce 2003 výstav. Nejvýraznější nárůst zaznamenala značka Staropramen Granát, a to o 280 %. Prodej Staropramenu a Braníku vzrostl o necelých 7 %, regionálního Ostravaru o 1,66 % a speciálního Keltu o 42 %. Podle Petra Slámy, ředitele oddělení pro klíčové zákazníky, se jedná o prodej na tuzemském trhu. Firma zatím prozradila, že odbyt do zahraničí se zvýšil o 6,5 %.
Export PS zaznamenal meziroční nárůst o 26% (z 426 000 hl v roce 2002 na 537 000 hl v roce 2003). Toto číslo zahrnuje i licenční výrobu. Čistý export společnosti činil 371 000 hl a v meziročním srovnání vzrostl o více než 7 %. Samotná licenční výroba vrostla o 111%. Společnost PS tak již několik let zaznamenává kontinuální růst prodeje své nejsilnější značky na zahraničních trzích. Největší nárůst prodeje zaznamenaly PS v Rusku (85 % – včetně licenční výroby) , Švédsku (41 %), na Slovensku (32 %) a ve Velké Británii (6 %). K posilování pozice značky Staropramen na zahraničních trzích přispěla také skutečnost, že společnost Interbrew, majoritní vlastník společnosti PS, zařadila tuto značku v roce 2003 mezi svých šest globálních prémiových značek.
PS v roce 2003 zvýšily celkové prodeje o 5,5 % a zlepšily svůj hospodářský výsledek před zdaněním o 134,2 milionů Kč, což představovalo nárůst o 128%. Dosažení výjimečného hospodářského výsledku umožnilo uplatnit daňové ztráty z let 1997 – 1998. Po započtení odložené daně ve výši 283,9 milionů Kč činí tedy celkový výsledek hospodaření za účetní období – 45,3 milionů Kč. Prodeje PS dosáhly v roce 2003 celkem 2,73 mil. hektolitrů piva což bylo o 5,5% více než ve stejném období roku 2002. Největší podíl na tomto nárůstu měla značka Staropramen Granát, kde došlo k navýšení objemu o 293 %, celkový nárůst značky Staropramen byl 6,77%. Na exportních trzích došlo k navýšení prodaných objemů a to o 6,4% (371 tis.hektolitrů) bez licenční výroby, samotná licenční výroba vzrostla o 113%. Největší nárůst prodeje zaznamenaly Pivovary Staropramen v Rusku (85 % – včetně licenční výroby) , Švédsku (41 %), na Slovensku (27 %) a ve Velké Británii (14 % – včetně licenční výroby). Společnost využila možnost uplatnit daňové ztráty z let 1997 – 1998. Z tohoto důvodu vykázala již v roce 2002 odloženou daňovou pohledávku ve výši 676,3 milionů Kč. Hodnota odložené daňové pohledávky k 31. prosinci 2003 činila 400,5 milionů Kč. Odložená daň – náklad za rok 2003 činila 283,9 milionů Kč. Do hodnoty odložené daně bylo promítnuto postupné snížení sazeb daně z příjmů právnických osob z 31% na 24% v roce 2006.
PS v roce 2003 zvýšily celkové prodeje o 5,5 % a zlepšily svůj hospodářský výsledek před zdaněním o 134,2 milionů Kč, což představovalo nárůst o 128%. Dosažení výjimečného hospodářského výsledku umožnilo uplatnit daňové ztráty z let 1997 – 1998. Po započtení odložené daně ve výši 283,9 milionů Kč činí tedy celkový výsledek hospodaření za účetní období – 45,3 milionů Kč. Prodeje PS dosáhly v roce 2003 celkem 2,73 mil. hektolitrů piva což bylo o 5,5% více než ve stejném období roku 2002. Největší podíl na tomto nárůstu měla značka Staropramen Granát, kde došlo k navýšení objemu o 293 %, celkový nárůst značky Staropramen byl 6,77%. Na exportních trzích došlo k navýšení prodaných objemů a to o 6,4% (371 tis.hektolitrů) bez licenční výroby, samotná licenční výroba vzrostla o 113%. Největší nárůst prodeje zaznamenaly Pivovary Staropramen v Rusku (85 % – včetně licenční výroby) , Švédsku (41 %), na Slovensku (27 %) a ve Velké Británii (14 % – včetně licenční výroby). Společnost využila možnost uplatnit daňové ztráty z let 1997 – 1998. Z tohoto důvodu vykázala již v roce 2002 odloženou daňovou pohledávku ve výši 676,3 milionů Kč. Hodnota odložené daňové pohledávky k 31. prosinci 2003 činila 400,5 milionů Kč. Odložená daň – náklad za rok 2003 činila 283,9 milionů Kč. Do hodnoty odložené daně bylo promítnuto postupné snížení sazeb daně z příjmů právnických osob z 31% na 24% v roce 2006. V roce 2003 PS dosáhly hrubého zisku v celkové výši 238,6 milionů korun, což bylo meziroční zvýšení o 128%. Prodej se zvýšil o 5,5% meziročně na 2,73 milionu hl. V uvedeném období společnost dosáhla celkového objemu tržeb ve výši 3.166 milionů korun, což bylo o 8% meziročně více.
PS zahájily v lednu 2004 nový komunální program s názvem „Pivovary Staropramen městům“, jehož cílem je podpora rozvoje životního prostředí a městské zeleně. V rámci programu osloví společnost Pivovary Staropramen sto největších měst České republiky(na základě oficiálních údajů ČSÚ), včetně jednotlivých městských částí. Města a městské části se mohou zapojit do výběrového řízení, v němž předloží vlastní návrh na zlepšení kvality životního prostředí ve své lokalitě. Města mohou registrovat své projekty do 5. března 2004. Porota složená z představitelů PS a odborníků na životní prostředí vybere tři nejprospěšnější projekty. Hodnocení bude probíhat na základě daných kritérií. Každé z vybraných měst či městských částí obdrží finanční částku až do výše 500.000,- Kč.
PS si pro rok 2004 vybrala k nákupu a plánování médií mediální agenturu Starcom. Podle zástupců společnosti bude Starcom zajišťovat služby pro všechny značky Pivovarů Staropramen. Na propagaci uvedených značek společnost za období leden až listopad 2003 vyčlenila podle monitoringu A-Connectu částku ve výši 181 mil. Kč, přičemž nejvíce investovala do televizní reklamy (170 mil. Kč).
Novou tvář dostalo na počátku roku 2004 lahvové pivo Braník, druhé nejprodávanější pivo v Česku. Kromě etikety na lahvi byl změněn také design plechovky. Podle manažera marketingu Petra Dvořáka producent cítil potřebu etiketu oživit a zmodernit a oslovit tak širší okruh konzumentů. V nové etiketě je zachován historický motiv s ikonou sv. Václava – patrona sladovníků – s anděly. Tato ikona je součástí loga pivovaru Braník, jehož první výtvarné pojetí vytvořil malíř Mikoláš Aleš již od roku 1899. Ikona s anděly na nové etiketě dostala však zjednodušenou, modernější podobu. Podle marketingového manažera Pivovarů Staropramen Petra Dvořáka je omlazení Braníku – druhého nejprodávanějšího lahvového piva u nás – podpořeno i reklamní kampaní v tisku a televizi. Nová etiketa nahradí dosavadní, která provázela pivo Braník od roku 1996.
Petr Kovařík, dosavadní vrchní sládek pivovaru Braník, se stal v lednu 2004 ředitelem logistiky a členem výkonného výboru společnosti Pivovary Staropramen.
Reklamní agentura Euro RSCG New Europe zvítězila v březnu 2004 ve výběrovém řízení na realizaci image značky Staropramen. Tendru se dále zúčastnily Saatch & Saatchi, BI/Red Cell a stávající agentura Staropramenu, kterou je Mark/BBDO. Právě ona vytvořila průlomovou kampaň Pivní tábor. Podle manažerky komunikace Simony Krautové bude mít i nadále na starosti zejména komunikaci značek Granát, Braník a Chlapark. „Rozhodli jsme se pro Euro RSCG, protože jejich návrhy se nejvíce blížily našim představám. Agentura prokázala schopnost orientace ve světě našeho produktu a zároveň představila nejsilnější kreativní koncept,“ uvedl k tomu Petr Dvořák, group product manager společnosti, s tím, že pro konečný výběr bylo rozhodující strategické myšlení, pochopení potřeb značky, síla reklamní myšlenky a složení týmu.
PS se na jaře 2004 přidaly k vlně zdražení, kterou v březnu odstartovala jednička na trhu, Plzeňský Prazdroj. Od dubna 2004 společnost zdražila točené pivo v průměru asi o 5,5 % a vybrané druhy lahvového piva zhruba o 6 %. Na půllitr to znamenalo růst ceny o 60 až 70 haléřů. Hlavním důvodem chystané úpravy bylo zdražení vstupních surovin, ostatních materiálů a služeb. Například cena točeného piva Staropramen Světlý se od dubna zvedla o 4 %. Staropramen Ležák podražil o 4,9 %, tedy na půllitru asi o 70 haléřů. Cena točeného piva Ostravar Premium se zvedla o 4,8 %. Zdražení v obchodech se týkalo několika výrobků, například Staropramenu Granát či Braníku. Společnost naposledy upravovala ceny sudového piva v únoru 2003. Lahvové pivo vybraných výrobků naposledy zdražila v listopadu 2003.
Nečekaný příspěvek na obnovu prameniště a údolí Motolského potoka získala městská část Praha 13. Tento projekt zvítězil v celorepublikové soutěži, kterou vypsaly PS, a radnice tak dostala příspěvek půl milionu korun. Obnova potoka, která zahrnovala například vybudování vodních ploch, rekultivaci zeleně a doplnění laviček a košů, by se měla z největší části uskutečnit v roce 2004.
Unikátní promotion k uvedení nového piva Osto6 odstartovala PS na jaře 2004 ve spolupráci s agenturou Linkman . Světlý a méně hořký ležák s vyšším obsahem alkoholu 5,2 %, který „tě pošle do další akce“, byl určen konzumentům ve věku 18 až 24 let a distribuován pouze v oblasti on trade. Nebyl tedy k mání v klasických prodejnách. Akce spojené s různými hrami trvaly do konce května ve vybraných hudebních klubech, music barech a diskotékách po celé České republice. Pivo se podávalo v čirých lahvích objemu 0,33l s praktickým twist-off uzávěrem, který lze otevřít pouhým otočením v ruce. Spousta hudby, zábavy a soutěží proto souvisí právě s vyzkoušením nového uzávěru piva Osto6, které bylo novinkou na českém trhu. „Nové pivo jsme vyvinuli speciálně pro tuto cílovou skupinu s ohledem na její aktivity a příležitostné konzumace,“ řekl v dubnu 2004 Zbyněk Kovář z marketingu Staropramenu. Doporučená cena byla 35 až 40 korun. Pivo bylo vyráběno v pivovaru Ostravar.
Společnost Et netera s.r.o., přední dodavatel e-business řešení, vytvořila a spustila v srpnu 2004 internetovou prezentaci OSTO6 (http://www.osto6beer.cz), nového produktu PS. Na stránkách návštěvníci nalezli zejména informace o pivu a promotion akcích, které se konaly ve vybraných klubech po celé ČR.
V roce 2004 začala firma vyvážet do Polska světlý speciální ležák Český pivovar b plněný do 1,5 PET lahví v pivovaru Nová Paka. Pivo mělo extrakt 13,3 % a obsah alkoholu 6,0 %.
PS na podzim 2004 uskutečnily reklamní spotřebitelskou akci na podporu prodeje belgického světlého ležáku Stella Artois. V sítích některých hypermarketů mohl zákazník získat po zakoupení 4 kusů piva o objemu 0,33 l nebo 2 lahví chmelového moku Stella Artois o objemu 0,66 l originální sklenici této pivní značky. Světlé pivo Stella Artois bylo licenčně vařeno v pivovaru Braník pro skupinu Interbrew. Bylo čepováno zejména v klubech a pivních barech společně se Staropramenem.
„Žádný pivovar si nedovolí, aby se kvalita jeho piva zhoršovala,“ prohlásila v listopadu 2004 manažerka komunikace PS Simona Krautová. Ve Staropramenu se o ni stará skupina degustátorů, kteří v pravidelných intervalech pivo ochutnávají. Krautová připomněla, že Staropramen vyrábí pivo zatím tradičně. Výrobu však hodlal také modernizovat. Podobně jako v jiných velkých a středních pivovarech spilku a kvasnou horizontální káď měly nahradit svislé cylindrokonické (CK) tanky, kde pivo kvasí pod vysokým tlakem. Tím se zkrátí doba jeho kvašení zhruba o polovinu. Výroba piva se tak podle Krautové zefektivní a zkvalitní.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stalo Desítku roku světlé výčepní z pivovaru Braník.
PS zvedly od 13.prosince 2004 ceny piva. Průměrné zdražení se pohybovalo kolem šesti procent v restauracích a mezi třemi až pěti procenty u lahvového piva v obchodech. Důvodem byla hlavně dražší energie a suroviny. Desítka byla v hospodách dražší na půllitru o 70 haléřů, v obchodě o 40 haléřů, točené pivo Braník zdražilo o 20 haléřů.
PS uvedly v polovině prosince 2004 na trh nealkoholické pivo Stella Artois, jež bylo k dostání ve vybraných provozovnách v oblasti on-trade. I u nealkoholické varianty prémiového ležáku Stella Artois se dodržel servírovací postup, jehož nedílnou součástí bylo použití značkové sklenice, rozetky a čistého tácku.
V únoru 2005 uvedla společnost na trh nealkoholické pivo Staropramen. Pivo bylo k dostání v prodejní síti off-trade i on-trade. „Chceme českému spotřebiteli rozšířit nabídku v segmentu nealkoholických piv, který dlouhodobě vykazuje rostoucí trend,“ řekl Petr Ungerman, Brand Manager značky Staropramen. Nealkoholické pivo Staropramen s obsahem alkoholu max. 0,5 % mělo jemně hořkou chuť i výrazný říz a je tak vhodným osvěžením nejen pro řidiče. Pivo bylo distribuováno v láhvi o objemu 0,5 l. Cena piva se pohybovala v on-tradu od 12 do 15 Kč v závislosti na typu provozovny, v off-tradu kolem 9 Kč za láhev.
V odborné degustační soutěži Česká pivní pečeť v rámci 15. ročníku táborských pivních slavností v únoru 2005 slavilo úspěch celkem sedm značek z portfolia PS. Největším oceněním bylo pět prvních míst pro značky Staropramen Ležák, Braník, Ostravar Strong, Rallye a D pivo. V kategorii světlý ležák premium se na 1. místě umístil Staropramen Ležák. Značky PS jednoznačně bodovaly v kategorii světlých výčepních piv – 1. místo obsadilo pivo Braník, 2. místo Ostravar Originál a 3. místo Staropramen Světlý. V kategorii světlý speciál zvítězil Ostravar Strong. Nealko pivům kralovalo Rallye a nejlepším pivem se sníženým obsahem cukru bylo zvoleno D pivo. „Degustační soutěže v Táboře se účastníme každý rok, ale letos pro nás dopadla skutečně úspěšně. Získat prvenství v pěti kategoriích se nám dosud nepodařilo. Ocenění pro naše značky jsou důkazem toho, že svoji práci děláme dobře,“ řekl František Šámal, výrobní a technický ředitel společnosti PS.
PS uvedly v únoru 2005 nový reklamní spot pro značku Staropramen, tentokrát v „zimním kabátě“. Autorem spotu byla reklamní agentura Mark/BBDO. „Děj spotu je zasazen do zimní krajiny a pro ztvárnění příběhu jsme využili prostředí běžeckého závodu. Aby byla zachycena skutečná atmosféra akce, účinkuje ve spotu vedle hlavních aktérů dalších několik set komparsistů,“ řekl Petr Ungerman, brand manager pro značku Staropramen. Nový spot dále rozvíjel koncept „Změna plánu“ a provázel ho slogan „Chlapi pijí Staropramen“ stejně jako předcházející spot pro značku Staropramen, uvedený v roce 2004. Natáčecí práce probíhaly pod režijním vedením Tomáše Mašína v lokacích v okolí Špindlerova Mlýna a také Bedřichova u Jablonce nad Nisou.
Reklamní agentura LineArt zvítězila ve výběrovém řízení vypsaném společností PS na druhého smluvního dodavatele BTL služeb. V průběhu roku 2005 tak začala agentura pracovat na různých projektech napříč celým portfoliem značek pivovarů.
Poměrně výraznou podporu ve formě referenčních letních zahrádek a nadstandardních propagačních materiálů měly pro léto 2005 nachystány PS. Z dalších konkrétních aktivit v on-trade bylo možno uvést podporu Staropramen 1. pražské pláže na Smíchově. „S vybranými sezonními zákazníky pořádáme letní party Staropramen. Další aktivity v on-trade souvisejí především s eventy, které letos podporujeme: promotion zaměřená na spotřebitele v on-trade provozovnách v rámci partnerství značky Staropramen a festivalu Rock for People a podpory Slavností pivovaru Staropramen / Ostravar,“ doplnila v květnu 2005 Michaela Schirmerová, trade marketing manažerka on-trade PS.
PS si ve výběrovém řízení vybraly jako partnera pro vztahy s veřejností agenturu GCI Praha. Ta by měla pro firmu zajišťovat strategické komunikační poradenství. „Agentura GCI nás přesvědčila svými zkušenostmi v oblasti nápojů, marketingovým přístupem a složením týmu, který návrh prezentoval,“ uvedla v srpnu 2005 manažerka pro vnější vztahy Staropramenu Michaela Trýznová.
PS prodávaly od roku 2001 na českém trhu čtyři druhy belgických piv z portfolia vlastnické společnosti InBev. Nejprodávanější byla Stella Artois, po ní Hoegaarden, které se prodávaly i jako točená. Následovaly speciály Leffe a třešňové Belle-Vue Kriek. „Jejich prodej každý rok roste. Rozhodující ale nejsou objemy, ale rozšíření nabídky,“ uvedla mluvčí Michaela Trýznová. Podle ní si Hoegaarden, pivo s příchutí pomerančové kůry a koriandru, oblíbily hlavně ženy.
Dne 24.září 2005 v areálu pivovaru Braník proběhlo Branické pivobraní s atmosférou staročeských jarmarků. Množství stánků s občerstvením nabídlo nejen pivo, ale i tradiční české jarmareční pochutiny. Připraven byl samozřejmě i bohatý kulturní program.
Společnost PS chtěla do konce roku 2008 otevřít 60 značkových hospod. Některé z nich by se měly objevit i v menších českých městech se zhruba 20 000 obyvateli. Síť značkových hospod pivovaru zahrnovala pět rozdílných druhů pohostinských zařízení, informovali v říjnu 2005 v Ostravě zástupci společnosti, kteří ve Stodolní ulici otevřeli v pořadí 12. značkovou restauraci Potrefená husa v České republice. PS začaly svou síť značkových hospod budovat v roce 1998. Do konce roku 2005 chtěly otevřít dvě Potrefené husy v Plzni a Praze. V roce 2006 pak společnost plánovala otevřít dalších 12 značkových hospod. Kromě hospod Potrefená husa měla firma například restaurace s názvem Sportovka či Staré dobré časy. V listopadu 2005 chtěly PS v nákupním centru na pražském Chodově otevřít první hospodu s názvem Beer point. Ostravská značková hospoda s kapacitou 120 míst byla výjimečná tím, že jako jediná z Potrefených hus bude čepovat pivní značky Ostravar a Ostravar Strong. Celkové náklady na vybudování ostravské značkové hospody dosáhly deseti milionů korun.
Hlavně díky dobrému prodeji v Británii, Německu, Švédsku nebo Slovensku zaznamenaly PS v roce nárůst tržeb. Druhému největšímu tuzemskému výrobci piva se tak tržby zvýšily na 3,5 miliardy korun. Celkový prodej společnosti v roce 2005 vzrostl o 3,2 % na 2,884 milionu hektolitrů piva. „Výrazně se na celkovém navýšení prodaných hektolitrů podílel export společnosti. Čistý export vzrostl o 18,5 procenta na 547 200 hl,“ uvedla mluvčí PS Michaela Trýznová. Klíčová značka Staropramen se podle Trýznové vyvážela do 30 zemí světa a na zahraničních trzích byla řazena do segmentu prémiových a superprémiových piv. Mezi nejvýznamnější exportní trhy PS se podle Trýznové řadily Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko. „V roce 2005 se velmi výrazně zvýšila také zahraniční licenční výroba značky Staropramen, a to o 76 % na 384 000 hektolitrů. Staropramem Světlý se v licenční výrobě vaří v Rusku, Bulharsku a na Ukrajině,“ podotkla Trýznová.
V pořadí již druhou Potrefenou husu – značkovou hospodu Staropramen, otevřela v lednu 2006 v Plzni společnost PS. Plzeňané ji našli ve stejném objektu jako první, lišila se jen novým designem a novým logem, tzv. PH+. Nová Potrefená husa sídlila v prostorách bývalé záložny v Kopeckého sadech a měla kapacitu 90 míst. Prostor byl členěn do dvou podlaží, která dělila restauraci na klidovou část určenou pro konzumaci a rušnější část pro zábavu hostů.
Belgická pivovarská skupina InBev měla v úmyslu uzavřít v prvním čtvrtletí roku 2007 pražský pivovar Braník, jeden ze tří českých výrobních závodů firmy. Výroba z Braníku měla být převedena do smíchovského Staropramenu. Mělo to znamenat propuštění přibližně 80 zaměstnanců. Ve Staropramenu se začaly stavět haly pro moderní balicí linky a skladovací prostory pro pivovar Braník. Díky modernizaci se zvýšila kapacita pivovaru. Celková výše investic do modernizace přesáhla 20 miliónů euro. „Modernizace výroby byla vzhledem k neustálému růstu výstavu našich pivovarů nezbytná. Pivovar Braník dosáhl v současné době maxima své kapacity a další modernizace provozu byla vzhledem k jeho uzavřené poloze a skutečnosti, že se jednalo o kulturní památku, vyloučena. Staropramen prošel v posledních letech několika fázemi modernizace a měl potenciál pro další rozvoj. Zároveň byl v pivovaru Staropramen dostatečný prostor pro umístění výrobní technologie z pivovaru Braník,“ sdělil výrobní ředitel PS František Šámal. Celkový výstav PS v roce 2004 byl 2,95 miliónu hl a tržby činily 3,43 miliardy korun. Lahvové pivo Braník bylo druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v ČR. Branický areál měl být podle mluvčí PS Michaely Trýznové pravděpodobně prodán.
Novým generálním ředitelem PS byl od 1.dubna 2006 pětatřicetiletý Tunc Cerrahoglu. Na post přišel z pozice ředitele globální distribuční strategie společnosti Inbev, která pivovary vlastnila. Ve funkci vystřídal Vincenta Lefera. Cerrahoglu nastoupil do společnosti InBev v lednu roku 2003 po osmiletém působení ve vedoucích funkcích v nápojovém průmyslu. Cerrahoglu byl turecké národnosti, absolvoval University of Rhode Island.
Společnost PS uvedla v dubnu 2006 na trh další novinku týkající se značky Braník – multipack deseti 0,5l lahví piva Braník Světlý. „Obliba multibalení pro jeho praktičnost neustále roste. Chceme jej proto nabídnout i konzumentům značky Braník, druhého nejprodávanějšího lahvového piva v ČR,“ řekl Pavel Barvík, brand manažer značky Braník. Autorem designu balení byla agentura UNITY GDG. Nový multipack podpořila televizní kampaň, kterou provázel slogan „Draze jen chutná“. První část kampaně odstartovala v únoru 2006, v dubnu 2006 na ni navázala část druhá i s odkazem na novinku.
„Naše prodeje se v prvním pololetí letošního roku vyvíjely velmi pozitivně,“ řekl v červenci 2006 obchodní ředitel PS Petr Kovařík. Přispělo k tomu podle něj teplé počasí na začátku hlavní sezony, ale i zvolená obchodní strategie. Červen 2006 byl pak z hlediska celkových prodejů společnosti vůbec nejlepší měsíc za posledních deset let, dodal.
Příznivci piva a lidových veselic se sešli dne 23.září 2006 v areálu Branického pivovaru. Konal se tam totiž druhý ročník Staročeských slavností. O dobrou náladu se postaraly kapely Patrola a Třehusk. Nechyběly ani řemeslnické stánky a staročeské hry. „Mám rád pivo, pohodu, a takový pivní festival vždycky potěší. Braník je podle mě navíc jedno z nejlepších českých piv, a to nejen kvůli nízké ceně. Nicméně je třeba znát i správné meze, protože všeho moc škodí,“ řekl jeden z návštěvníků Alexander Varga. Vstup byl volný a k příjemně strávenému odpoledni přispěly i atrakce jako například flašinety, výroba masek, lukostřelba a ohňostroj. Tak trochu smutnou zprávou na závěr bylo, že pivovar přibližně za rok po celých 107 letech ukončí provoz. Výroba zlatavého moku totiž přejde do areálu smíchovského Staropramenu, který převezme výrobní technologii Braníku. Důvodem bylo údajně to, že pivovar nešlo nově modernizovat, protože šlo o kulturní památku.
PS se chystaly sjednotit koncepty svých značkových hospod pod společný název Potrefená husa. Změnami včetně nového loga mělo projít 19 restaurací, které veřejnost znala pod jmény Potrefená husa, PH+, Sportovka a Beerpoint. Cílem bylo zvýšit povědomí o tom, že za hospodami stojí Staropramen. Přechod pod společný název mělo provázet nové logo ve třech barevných variantách pro Potrefená husa Restaurant, Potrefená husa Sport Bar a Potrefená husa Beerpoint. Firma připravovala v hospodách také některé novinky, například pivní kvíz – poznávání jednotlivých piv z portfolia mateřské společnosti Inbev, nebo možnost koupit ve všech Potrefených husách lahvové pivo všech nabízených značek.
Prodeje společnosti PS bez započtení zahraniční licenční výroby v roce 2006 vzrostly meziročně o 6 % na 3,06 milionu hektolitrů piva. Odbyt firma zvedla na domácím trhu i v zahraničí. V tuzemsku prodeje činily 2,43 milionu hektolitrů piva, což představovalo meziroční nárůst o 4,2 %.
Společnosti v roce 2006 podle auditovaných výsledků klesl čistý zisk meziročně o 3,8 % na 231,3 milionu korun. Výkony firmy meziročně vzrostly z 3,37 miliardy korun na 3,56 miliardy korun. Prodej piva bez započtení zahraniční licenční výroby v roce 2006 vzrostl meziročně o 6 % na 3,06 milionu hektolitrů piva. V tuzemsku prodej činil 2,43 milionu hektolitrů, což představuje meziroční nárůst o 4,2 %. Export se v roce 2006 zvýšil o 13,9 % na 624 000 hl. Klíčová značka Staropramen se vyvážela do 30 zemí světa. Mezi nejvýznamnější exportní trhy patřily Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko. V roce 2006 také výrazně narostla licenční výroba piva Staropramen na zahraničních trzích, a to o 68 % na 645 500 hl. Tento objem se ale započítával do prodejů pivovarské skupiny InBev, pod níž PS patřily.
D pivo se sníženým obsahem cukrů z produkce společnosti PS rozšířilo v lednu 2007 výrobkovou řadu značky Staropramen. Pod názvem Staropramen D pivo bylo k dostání v moderní zelené láhvi s novou etiketou.
V branickém pivovaru se už pivo v roce 2007 nevařilo. PS v pivovaru koncem ledna 2007 ukončily výrobu. Pivo značky Braník vařily na Smíchově ve svém hlavním pivovaru. Kapacita provozu v Braníku už nestačila rostoucímu odbytu. „Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva,“ uvedl výrobní a technický ředitel PS František Šámal. Rostoucí výstav podle něj vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval. Převedení výroby značky Braník na Smíchov se uskutečnilo postupně. Po oznámení záměru v únoru 2006 začala ve smíchovském závodě půlroční testovací fáze. Od září 2006 se Braník vařil vedle domovského pivovaru také na Smíchově a od února 2007 se už produkoval pouze tam. Po ukončení provozu byla z branického pivovaru do Staropramenu převedena i výrobní technologie. Značka Braník, která zahrnovala Braník Světlý a Braník Ležák, byla podle výrobce druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v ČR. Tradice její výroby sahala do roku 1899. Kvůli sloučení výrob v hlavním městě firma postupně propustila 75 zaměstnanců. Podle ředitele personálního oddělení Jana Mačejovského byl pro ně připraven podpůrný program. Celkem zaměstnávaly PS přes 900 lidí. Na prodej objektu pivovaru Braník bylo vypsáno výběrové řízení, sdělila mluvčí Staropramenu Michaela Trýznová.
Novým vrchním sládkem pivovaru Staropramen se stal Zdeněk Lux, který působi ve společnosti PS již od roku 1995. Během této doby zastával různé pozice v oddělení zajišťování jakosti jak v pivovaru Braník, tak v pivovaru Staropramen, a podílel se na řadě klíčových technických a technologických projektů. Od května roku 2004 pak zastával pozici vrchního sládka pivovaru Braník. V nové pozici bude Zdeněk Lux zodpovědný za řízení výroby v pivovaru Staropramen. „V pivovarnictví pracuji dvanáct let a svůj profesní život si bez výroby piva téměř nedokáži představit. Nyní se vracím do pivovaru Staropramen, kde jsem řadu let působil a který velmi dobře znám,“ řekl Zdeněk Lux.
Výroba v branickém pivovaru sice už skončila, v noci ale okolí budovy z přelomu 19. a 20. století ožívalo v únoru 2007 čilým ruchem. PS, kterým branický objekt dosud patřil, totiž demontovaly a stěhovaly využitelné technologie. Mezi nimi i velké pivní tanky. Demontáže obřích CK tanků zabralo několik hodin. Jeřáb nadzvedl nádobu nad okolní střechy dne 19.2.2007 kolem desáté večer. Kamion s nákladem pak areál branického pivovaru opustil po úderu půlnoci. Výrobní technologie se stěhovala do smíchovského pivovaru, kde výroba piva se značkou Braník pokračovala dál. „Přemístěny budou všechny cylindrokonické a přetlačné tanky. Instalace výrobní technologie z pivovaru Braník umožní navýšení výrobní kapacity pivovaru Staropramen,“ uvedla mluvčí PS Michaela Trýznová. Branický pivovar byl teď na prodej, jeho nový vlastník měl vzejít z veřejné soutěže. „Výběrové řízení na prodej areálu pivovaru Braník bude zahájeno 9. března,“ dodala Michaela Trýznová.
Se zajímavou novinkou přišel na český trh jako první společnost PS. Ta na jaře 2007 na trh uvedla produkt nazvaný CoolKeg, což byl sud, který bez dalšího zařízení díky fyzikálním zákonům dovedl během hodiny ochladit pivo až na výrobcem doporučovanou teplotu 5 °C. „Sud má několik vrstev, uvnitř je nádoba na 40 piv, okolo ní pak voda a v posledním plášti takzvaný Zeolit, což je látka, která dokáže pohlcovat vodu a měnit ji v led, prázdný váží necelých dvaadvacet kilo,“ popsal stručně novinku Martin Novák, manažer pro inovace. Stačilo odstranit pojistku, povolit páčku, která uvolnila Zeolit, a sud se začal z povrchu zahřívat, čímž se uvnitř začal chladit obsah. Poté, taktéž velmi snadno, sud pomocí jednoduché narážecí soupravy narazil. „Vychlazené zůstane pivo minimálně 12 hodin, vydrží navíc takřka totéž co běžný sud,“ poznamenal Novák. Podle doporučení pivovaru by měl sud, který byl recyklovatelný, stát 790 korun, jedno pivo tak vyšlo na necelých dvacet korun. Dále ale musel zákazník zakoupit vlastní narážecí sadu, která vyšla asi na 150 korun, 1500 korun pak byla záloha za obal.
Společnost prodala v prvním pololetí roku 2007 celkem 1,583 milionu hl piva (bez zahraniční licenční výroby). To představovalo ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 nárůst o více než 9 %.Na domácím trhu dosáhly prodeje 1,255 milionu hl piva, což znamenalo nárůst o 7,8 %. Prodeje baleného piva Staropramen se v prvním pololetí meziročně zvýšily o více než 28 %. Dvojciferný nárůst zaznamenala i Stella Artois, kterou Staropramen vyráběl v licenci. O 44 % vzrostly prodeje nealkoholických piv. Čistý export společnosti se v prvním pololetí zvýšil o 15,1 % na 327,3 tisíc hl piva.
Společnost ING Real Estate Development rozšířila své portfolio o další projekt. Od společnosti Pivovary Staropramen a. s. odkoupila v září 2007 areál bývalého pivovaru Braník. Kupní smlouva byla podepsána na základě vítězství ING Real Estate Development ve výběrovém řízení. „Pozemek o velikosti zhruba 5 ha je v tuto chvíli částečně zastavěn objekty bývalého pivovaru. Naším záměrem je vybudovat z této dnes nevyužívané lokality atraktivní místo, do kterého se vrátí příjemný duch metropole,“ uvedla Renáta Kodadová, tisková mluvčí společnosti ING Real Estate Development.
Celkové prodeje PS za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 mil. hl piva, což představovalo meziroční nárůst o 5,9 % a jednalo se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní. I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se tuzemské prodeje společnosti PS v roce 2007 zvýšily o 4,7 % a dosáhly 2,55 mil. hl piva. „Nejlépe si vedla značka Staropramen, která meziročně narostla o 8,8 %, zaznamenala růst jak v segmentu lahvového piva, tak i na vysoce konkurenčním trhu točeného piva a zvýšila svůj tržní podíl. Významně se zvýšily také prodeje ležáku Stella Artois, který je jedničkou mezi zahraničními prémiovými značkami na našem trhu,“ řekl Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti. Nárůst prodaných objemů zaznamenaly také značky Braník a regionální Ostravar. Na další posilování hlavních značek na českém trhu, především v klíčových regionech, se společnost hodlala zaměřit i v roce 2008. Velmi významně se v roce 2007 zvýšily prodeje na zahraničních trzích, které činily celkem 1,54 mil. hl piva Staropramen. Čistý export zaznamenal nárůst o 10,1 % na rekordních 687 000 hl piva. Výrazně narostla i zahraniční licenční výroba, a to o 31,5% na 849 000 hl. „Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým vývozcem piva. Procenta meziročních nárůstů exportních objemů značky Staropramen se již několik let pohybují v dvojciferných číslech,“ řekl Petr Dvořák, ředitel marketingu. „Staropramen vyvážíme do 30 zemí světa, na zahraničních trzích se prodává v segmentu superprémiových značek,“ dodal Dvořák. Nejvýznamnějšími exportními trhy byly Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko. „Jsme pivovarská společnost, která již deset let úspěšně provozuje vlastní franchisový koncept Potrefená husa. Víme toho hodně o profitabilitě a bezvadném fungování restaurace a své zkušenosti využíváme i ve spolupráci s našimi obchodními partnery. Chceme pro ně být nejen dodavatelem piva, ale skutečným partnerem v podnikání. Naši zákazníci tento přístup oceňují,“ vysvětlil Petr Kovařík, obchodní ředitel pro nezávislý trh, strategii společnosti pro oblast podnikání v gastronomii. Tunc Cerrahoglu, generální ředitel společnosti PS, k úspěšnému vývoji prodejů řekl: „V uplynulých dvou letech jsme velmi významně investovali do našich značek, zaměstnanců a výrobních provozů. Prodejní výsledky dokazují, že se nám toto úsilí vrací. Jsou to právě naši zaměstnanci, kteří představují nejdůležitější konkurenční výhodu na trhu. Do jejich rozvoje budeme i nadále investovat a nabídneme jim příležitosti pro další vzdělávání, a to nejen v České republice, ale i v jiných zemích v rámci skupiny InBev. Významný je například údaj, že 95 % všech funkcí v top managementu společnosti je obsazováno interně. Skvělé výsledky prodeje jsou také dokladem toho, že naši zákazníci a spotřebitelé naše značky uznávají a podporují je.“
Zdeněk Lux, vrchní sládek Staropramenu v dubnu 2008 řekl:
„Modernizace v pivovaru Staropramen začala v roce 1996, kdy byla postavena tehdy největší a nejmodernější varna ve střední Evropě a byl zmodernizován energetický blok. Plán modernizace pokračoval v roce 2004 druhou fází, kterou představovala instalace CK tanků, dále zřízení centrální sanitační stanice a propagace a úschovy kvasnic. V letošním roce na to navázala další fáze v podobě modernizace stáčecí linky, která dokáže naplnit až šestnáct lahví za sekundu a řadí se do skupiny těch nejvýkonnějších v Evropě. Modernizace provozu je dnes u pivovarů nezbytností. Vedle zefektivnění výroby s sebou přináší také lepší pracovní podmínky zaměstnanců a zajišťuje trvalou a neměnnou kvalitu piva. V dnešní době je u nás i ve světě běžná technologie výroby v tzv. cylindrokónických tancích. Jedná se o moderní, léty prověřenou technologii kvašení piva, která je pro pivovary vyrábějící velké objemy nezbytností. Moderní výrobní technologie neznamenají žádný zásah do kvality piva. To se nadále vyrábí podle tradičních výrobních receptur, dvoufázové kvašení zůstává zachováno. V pivovaru Staropramen jsme na výrobu v CK tancích přecházeli postupně. Testovací fáze trvala přibližně jeden rok. Hlavní prioritou bylo zachování vysoké kvality piva, jeho charakteristické chuti a řízu. Výroba v jiných pivovarech skupiny nemá vliv na charakter a chuť piva. Zůstávají zachovány výrobní postupy, používají se stejné technologie i stejné suroviny.“
Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, přišla v roce 2008 s další novinkou. Po změně designu etikety doprovázené spotřebitelskou soutěží se zpívajícími otvíráky uvedl Braník na trh nové multibalení piv Braník Světlý, které obsahovalo deset 0,5 l lahví, balených ve speciální zpevněné fólii. Nabídka nového multibalení reagovala na požadavky konzumentů piva Braník. „Každý čtvrtý spotřebitel značky Braník si odnáší z nákupu domů šest a více lahví. Deset a více lahví najdeme v nákupním koši u více jak 15 % nakupujících. Naše novinka zákazníkům nakupování ulehčí,“ komentoval výsledky výzkumu agentury Incoma Martin Novák, manažer inovací PS. „Nové multibalení umožní spotřebitelům snazší ukládání piv do nákupních vozíků a jejich následnou manipulaci. Recyklovatelná fólie je velice pevná, bez problémů unese zatížení deseti lahvových piv, zároveň je prostorově úsporná,“ dodal Martin Novák. Nové multibalení se mohlo pochlubit vedle své praktičnosti také atraktivním designem a v neposlední řadě velmi příjemnou spotřebitelskou cenou. Doporučená maloobchodní cena je 79 Kč. „Filozofií značky Braník je nabízet spotřebitelům dobré pivo za dobrou cenu. Náš produkt v novém balení tomu odpovídá,“ uzavřela Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník.
Novým generálním ředitelem společnosti PS byl od 1.srpna 2008 Zbyněk Kovář (34). Dosud tuto funkci zastával Tunć Cerrahoglu (37), který Staropramen vedl od dubna 2006. Firma z belgické skupiny InBev, byla s 15procentním podílem na trhu druhým největším výrobcem piva v Česku. Kovář nastoupil do společnosti v roce 2000. Naposledy zastával pozici ředitele oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům. Cerrahoglu ve firmě dále působil na pozici ředitele pro země střední a východní Evropy, které jsou členy EU.
Značka Staropramen měla nový přírůstek do svého portfolia. Stalo se jím ledově vychlazené prémiové pivo Staropramen Chill, které si začínalo budovat svou klubovou image. Staropramen Chill byl ležák čepovaný ze speciální designové namražené pípy, která byla obalená ledem a určená pouze pro tento druh piva. Chill se točilo do speciálně tvarovaných sklenic s označením Chill, a to při teplotě blízké 0°C. Úzký tvar sklenice zajišťoval optimální pěnivost a vůni ledově vychlazeného piva. Díky unikátnímu konceptu založenému na nízké teplotě bylo pivo méně hořké a stalo se atraktivní i pro lidi, kteří typickou chuť piva nevyhledávají. „Staropramen Chill je ideální do prostorů jako jsou kluby, bary a diskotéky, kam chodí lidé především tančit a v průběhu večera jim je pořádné horko. Staropramen Chill se tak stává příjemným osvěžením a zpestřením“, popsal nový produkt manažerka projektu Zuzana Bečková. Nové pivo bylo spotřebitelům představeno v rámci promotion akce„Tour de Bar“.
Prodeje společnosti PS bez započtení zahraniční licenční výroby v roce 2008 vzrostly o 0,7 % na 3,26 milionu hektolitrů piva a překonaly tak svůj minuloroční rekord. Firma zaznamenala nárůst prodeje na domácím trhu, zvýšil se také vývoz. „Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o 3 %, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 %,“ uvedla společnost. PS v roce 2008 vyvážely pivo do 32 zemí světa. Nejvýznamnějšími exportními trhy byly pro firmu Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.
Přímo v areálu pivovaru Staropramen bylo počátkem února 2009 otevřeno nové moderní školicí středisko První pivovarské školy, která byla unikátním projektem společnosti Pivovary Staropramen a.s. Škola si kladla za cíl zvýšit teoretické a praktické znalosti o pivu jak u obchodních zástupců společnosti, tak u jejích zákazníků a spotřebitelů.
Už léta prodávaly PS svého Měšťana v klasické PET lahvi, ale postupně tenhle obal z trhu prakticky zmizel. I když konkrétně Měšťan byl v hypermarketech k dostání stále. „Jeho prodeje se drží na stabilní úrovni,“ řekl šéf Staropramene Zbyněk Kovář. Jeden čas byla v Česku k mání i značka Staropramen ve speciální tvrzené půllitrové lahvi, ale tu v Česku druhý největší tuzemský pivovar před časem přestal prodávat.
Společnost Anheuser-Busch InBev, totiž prodala svoje podniky ve východní Evropě investiční společnosti CVC Capital Partners za 2,23 miliardy USD (38,6 miliardy korun). CVC tak získala pivovary v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku. Anheuser-Busch InBev dodal, že cena za pivovary by se podle dohody mohla případně vyšplhat až na 3,03 miliardy dolarů, v závislosti na návratnosti investice pro CVC. AB InBev současně získal přednostní právo na odkup pivovarů v případě, že se je CVC rozhodne prodat. Dohoda by měla být dokončena v lednu 2010.
„Vánoce jsou pro nás obdobím s nárůstem prodejů prémiových značek a pivních speciálů. Obvyklý nárůst prodejů u prémiových značek se v předvánočním období pohybuje okolo 30 až 50 %,“ řekl v listopadu 2009 manažer pro prémiové značky PS Martin Jahoda. Zákazníci vybraných obchodních řetězců si mohli od začátku prosince 2009 koupit vánoční balení belgického ležáku Stella Artois, ve kterém našli také speciální sklenici na stopce, určenou pro podávání tohoto piva.
Společnosti Anheuser-Busch InBev a CVC Capital Partners dne 2.12.2009 oznámily dokončení transakce týkající se prodeje podniků ve střední Evropě. AB InBev prodal firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy USD pivovary v ČR, na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku. V Česku šlo o Pivovary Staropramen; „Ode dne 2.12. má naše společnost Pivovary Staropramen nového vlastníka a stává se součástí nové pivovarské skupiny StarBev. Jsme velice rádi, že její ústředí bude v Praze,“ sdělil generální ředitel společnosti PS Zbyněk Kovář. PS v roce 2008 bez započtení zahraniční licenční výroby prodaly 3,26 milionu hl piva a překonaly tak svůj předloňský rekord. Zisk společnosti se v roce 2008 snížil přibližně o polovinu na 289,6 milionu korun z předloňských 578,4 milionu Kč. Tržby z prodeje ale firmě meziročně vzrostly na 4,05 miliardy z 3,84 miliardy korun v roce 2007. Společnost CVC Capital Partners vznikla v roce 1981.
Celkový prodej PS, pod kterou v roce 2009 spadaly pivovary Staropramen v Praze a ostravský Ostravar, se v roce 2009 propadl o 7 % na 3,02 milióny hektolitrů. „Výsledné prodeje naší společnosti odpovídají našim původním očekáváním,“ komentoval situaci generální ředitel PS Zbyněk Kovář. Skupina se podle něj zaměřila v roce 2009 především na podporu značek ve střední cenové třídě, takže piv Staropramen a Ostravar, konkurujících třeba Gambrinusu od Prazdroje nebo Krušovicím od Heinekenu, se v roce 2009 prodalo jen o 2 %.
Společnosti PS v roce 2009 výrazně vzrostl čistý zisk na 720,6 milionu korun z předchozích 289,6 milionu Kč. Dvojka českého pivního trhu dosáhla zlepšení výsledku i přes sedmiprocentní pokles prodeje piva v uplynulém roce. „Na výsledku našeho hospodaření za rok 2009 se projevilo zpoždění vybraných nevýrobních investic v souvislosti s nástupem ekonomické recese a efektivní řízení nákladů,“ řekl mluvčí společnosti Pavel Barvík.
PS od ledna 2010 kvůli růstu daní zdražily. Půllitr sudové desítky Staropramen stoupl o 70 haléřů, další značky až o korunu. „Tak jako ostatní pivovary i my musíme reagovat na růst daní. Nejprodávanější sudovou desítku Staropramen zdražíme o 70 haléřů, další značky v portfoliu až o korunu“ řekl mluvčí společnosti Pavel Barvík. Firma v nových cenících zohlední plánované lednové zvýšení daní z piva a pohonných hmot, daně z přidané hodnoty a odvodů za zaměstnance. Od stejného data začaly platit také nové ceníky lahvových a plechovkových piv z produkce tuzemské pivovarnické dvojky. Zda pivařům zdraží pivo jen o tuto částku bude záležet na tom, zda si k ní něco ještě nepřisadí hostinští. „Ceny, které zvyšujeme, jsou ceny ceníkové, tedy ty, které účtujeme naším zákazníkům. Zda hostinští dodrží tuto cenu i pro koncové zákazníky, zaručit nemohu,“ dodal Barvík.
„Naše společnost vždy historicky patřila k průkopníkům inovací, které spotřebitelům přinášejí novou přidanou hodnotu a přispívají ke kvalitě piva. Proto pro naši výrobu používáme chmelový extrakt Tetrahop, který jako výrobek z chmele dodává pivu specifickou hořkost a pozitivně ovlivňuje jeho pěnivost. Tyto chmelové extrakty se v pivovarnictví využívají již řadu let a jsou výsledkem vývoje a nových vědeckých poznatků v našem oboru. Pivovarnictví se vyvíjí stejně jako celá společnost,“ řekl v březnu 2010 tiskový mluvčí Pavel Barvík jako reakci na test MF Dnes.
Společnost PS rozšířila v dubnu 2010 portfolio své hlavní značky a uvedla na trh světlý ležák. Staropramen 11°. . Nová jedenáctka měla původní stupňovitost 11,3% a díky použité výrobní technologii a složení surovin byla pro ni charakteristická výrazná chuť a plná barva. Při jejím vaření byly použity hned tři druhy sladu: český, bavorský a karamelový. A právě netradiční použití karamelového sladu při přípravě světlého ležáku dělalo z novinky Staropramenu originální a výjimečné pivo. Na pulty obchodů se pivo dostalo koncem dubna. Od května 2010 se s ním spotřebitelé setkali také v českých restauracích, hospodách a barech. S nápadem na inovovanou recepturu přišel Jan Špaček, který byl technologem výroby piva ve Staropramenu. „Nápad, jak využít karamelový slad na přípravu „trošku jiného“ světlého ležáku, jsem nosil už nějakou dobu v hlavě,“ řekl Jan Špaček. „Když se pak Staropramen rozhodl začít připravovat jedenáctistupňové pivo, rozhodl jsem se pro malý experiment při vaření. Nápad jsem zkonzultoval s vrchním sládkem. Vzhledem k tomu, že u nás ve Staropramenu zaměstnance motivují k novým nápadům, neváhal a dal tomu mému zelenou. Už první várka ukázala, že vyšší dávka karamelového sladu, při využití speciálního postupu přípravy, pivo chuťově pozvedne a přidá mu další rozměr kvality. Zákazníci pak ve slepém testu potvrdili, naši domněnku. Z řady námi připravených vzorků vyhodnotili novou jedenáctku s karamelovým sladem jako nejlepší a nejzajímavější,“ dodal Špaček.
Noví majitelé Staropramene investoři z CVC Capital Partners zjednodušili systém propojených společností, navázaných na tuto investiční společnost. Ze tří firem – Malvil Consulting, Starbev Czech Republic a Pivovarů Staropramen vznikla na mimořádné valné hromadě v červnu 2010 pouze jedna. Podle členky představenstva a ředitelky právního oddělení PS Edity Šilhánové neměla fúze žádný dopad na běžný chod společnosti. „Fúzí dojde ke zjednodušení akcionářské struktury po změně vlastníka naší společnosti. Nová nástupnická společnost ponese nadále název Pivovary Staropramen a.s,“ uvedla Šilhánová. Malvil je podle ní společnost, která v současné době nevyvíjí žádné obchodní aktivity a fúze se účastní z formálních důvodů. Pivovary Staropramen tak po spojení tří společností zůstávají členem skupiny Starbev, která sídlí v nizozemském Amsterdamu, a kterou ovládá investiční společnost CVC Capital Partners. Název společnosti Pivovary Staropramen vznikl v roce 2003, kdy tehdejší majitel belgický koncern Interbrew takto přejmenoval podle pivní značky vlajkové lodi tehdejší Pražské pivovary. Nynější fúze byla dalším krokem po změně vlastníka Staropramene.
Na konci června 2010 byla v Srbsku zahájena licenční výroba piva Staropramen. Pod názvem Staropramen Premium začal vařit světlý ležák tamní pivovar Apatin. Dopřát si ho mohli milovníci zlatavého moku v Srbsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině. „V tomto trhu cítíme velký potenciál, proto jsme se rozhodli pro licenční výrobu piva Staropramen v Srbsku, stejně tak, jako tomu například bylo i v Chorvatsku a Bulharsku,“ řekl Robert Kužela, ředitel exportní logistiky skupiny StarBev, do níž Staropramen patřil. Kužela uvedl, že výroba v Srbsku byla zahájena až po velmi dlouhé a pečlivé přípravě, během níž se musel v tamním pivovaru začít vařit naprosto stejný Staropramen jako v Praze. „Dnešní technologie to umožňují. Kvalita takto vyráběného piva je pečlivě sledována a pivo musí splňovat stejné kvalitativní parametry, ať je vařeno na kterémkoli místě na světě,“ tvrdil Kužela. Na celý postup výroby dohlíží výrobní ředitel společnosti PS a vrchní sládek smíchovského pivovaru Zdeněk Lux. Srbský Staropramen Premium se bude prodávat v třetinkových a půllitrových lahvích a půllitrových plechovkách.
PS rozšířily portfolio své největší značky o další novinku – točené nealkoholické pivo Staropramen Nealko. To doposud bylo k dispozici jen v lahvích a plechovkách. PS zahájily distribuci nealkoholického piva v balení 20 l KEG do restaurací v ČR odebírajících pivo z jejich nabídky.
Značka Braník rozšířila v létě 2010 své produktové portfolio o nový typ balení – dvoulitrovou PET lahev s názvem Braník Dvoulitr. Spotřebitelé, kteří na tomto typu balení oceňují zejména jeho větší objem, pohodlnost nákupu a nerozbitnost, si tak od července 2010 mohli z prodejen domů odnést hned čtyři piva Braník Světlý v jedné lahvi. „Nový Braník Dvoulitr nabízí praktické balení, které je vhodné obzvlášť pro ty příležitosti, kdy se sejde větší skupina lidí pohromadě a hospoda je příliš daleko. Zejména léto takových okamžiků nabízí hodně, například po práci na zahradě nebo na chalupě. Vždycky se objeví někdo, koho můžete pohostit. Proto jsme se rozhodli uvést tuto novinku na trh právě v létě,“ řekla Martina Bučková, manažerka značky Braník. Pro spotřebitele byl jistě potěšující fakt, že také u Braníku Dvoulitru platil slogan značky „Braník. Draze jen chutná“. Vyvážený poměr ceny a kvality byl totiž pro spotřebitele této značky velmi důležitý. Prodej nového Braníku Dvoulitru podpořil od 17. července televizní spot „4 kousky v jedné lahvi, nový Braník Dvoulitr“. Spot natočil režisér Petr Čtvrtníček, který spolupracoval také na dvou posledních televizních kampaních této značky.
Staropramen jedenáctka, která byla na trh uvedena před pouhým půl rokem, získávala u spotřebitelů rychle na oblibě. Během předvánočního období proto Staropramen uvedl na trh toto pivo v limitované edici multibalení. V něm si zákazníci odnesli osm půllitrových lahví Staropramen 11° společně s originální sklenicí.
Společnost PS zdražila od listopadu 2010 sudové pivo v průměru o 4,5 %. Ceny lahvových a plechovkových piv zůstaly na stávající úrovni. Firmu ke zdražení vedly rostoucí náklady. Například velkoobchodní cena půllitru sudového výčepního piva Staropramen Světlý vzrostl o 60 haléřů včetně daně z přidané hodnoty. Světlý Staropramen byl v tuzemsku nejprodávanějším sudovým pivem z produkce skupiny.
Piva Braník v dvoulitrových PET lahvích se do prosince 2010 prodalo přes 3 miliony kusů. Stalo se tak během krátké doby, jen půl roku od jeho uvedení na trh v červnu 2010. Braník se navíc v tomto rekordně krátkém čase stal dvojkou v segmentu piv balených v PET lahvích a překonal tak řadu již zavedených konkurenčních značek. „Když jsme vstupovali na trh piv balených v PET lahvích, věřili jsme, že v něm Braník bude úspěšný. Jsme rádi, že prodejní čísla potvrzují původní ambice Braníku Dvoulitr,“ řekla Martina Bučková, manažerka značky Braník. „Braník je v hlavách českých spotřebitelů zavedená pivní značka, která přináší vyvážený poměr ceny a kvality a to je pro jeho konzumenty důležité. Nový Braník Dvoulitr navíc těží z předností balení v PET lahvi, jako je větší objem a lehká manipulace,“ vysvětlila důvody úspěchu. Rychlost prodeje podpořila také televizní reklamní kampaň Braník Dvoulitr, kterou natočil Petr Čtvrtníček. Ta běžela v českých televizích od poloviny července do začátku září. „Televizní reklama velmi dobře a vtipně odkomunikovala příležitosti pro konzumaci Braníku Dvoulitru. Zájem o pivo Braník v dvoulitrové PET lahvi s koncem sezóny neopadl, prodejní úspěchy Braníku Dvoulitru pokračovali dál i po ukončení kampaně.
Společnosti PS v roce 2010 klesly tržby meziročně o devět procent pod čtyři miliardy korun. Už před rokem PS vykázaly mírné snížení tržeb na 4,04 miliardy korun z 4,05 miliardy v roce 2008. Ukazatel EBITDA, tedy provozní výsledek hospodaření PS bez odpisů dlouhodobého majetku, v roce 2010 činil 1,129 miliardy korun. Výsledky sdělil mluvčí společnosti Pavel Barvík. PS, které byly po Prazdroji dlouhodobě dvojkou na tuzemském pivním trhu, patřily od prosince 2009 do pivovarské skupiny StarBev se sídlem v Praze. PS v roce 2010 v tuzemsku a na zahraničních trzích prodaly 2,8 milionu hektolitrů piva, což bylo o 7 % méně než v roce 2009. Na poklesu prodejů se kromě pokračující ekonomické recese podle vedení podílelo také navýšení spotřební daně z ledna 2010, které zvýšilo ceny piva. V číslech nebyla zahrnuta licenční výroba piva značky Staropramen v zahraničí, která v roce 2010 naopak meziročně vzrostla o 17 %. Pokles výroby zmírnil úspěch nových piv uvedených na trh v roce 2010 před hlavní pivovarnickou sezonou, jimiž byly jedenáctistupňové pivo Staropramen a Braník Dvoulitr v PET láhvi. Toho od uvedení na trh v červnu 2010 do konce roku PS prodaly více než 70 000 hl, čímž se značka stala druhou nejprodávanější na rostoucím trhu piva v plastových obalech. „Vstupem Braníku Dvoulitru na trh společnost čtyřnásobně zvýšila meziroční prodeje ve vysoce progresivním segmentu PET lahví,“ podotkl Barvík. Domácí prodej společnosti klesl v roce 2010 o necelých sedm procent, když se snižoval především prodej levnějších značek piv. Hlavní značka Staropramen zaznamenala v roce 2010 pokles prodeje o necelá tři procenta, což bylo méně než představoval pokles celého domácího pivního trhu. Staropramen tak druhým rokem po sobě posílil svůj podíl na trhu. Vývoz firmy byl v roce 2010 meziročně o 9 % nižší. Pivo značky Staropramen mohli v ochutnat lidé ve 32 zemích světa. Nejvýznamnějšími odbytišti byly Velká Británie, Německo, Švédsko, Slovensko, Ukrajina a Rusko. Staropramen byl licenčně vyráběn v Rusku, na Ukrajině, v Bulharsku, od roku 2010 také Chorvatsku a Srbsku.
Pivovar již nevyráběl pro japonskou společnost Asahi Breweries Limited, pro export do západní Evropy pivo Asahi Dry (světlý ležák; alk.: 5,0 %). Výroba do září 2006 byla v pivovaru Braník, poté ve Staropramenu.

PS na 21. Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2011 zvítězily ve dvou spotřebitelsky velmi atraktivních kategoriích. Staropramen 11° i Staropramen Nealko získaly v anonymních odborných degustacích ve svých kategoriích nejvyšší ocenění Zlatá pivní pečeť. Úspěch piv značky Staropramen pak potvrdil i Staropramen Světlý, který postoupil do finálového kola. Do letošního ročníku soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo 92 pivovarů z Česka i zahraničí. Z hlediska účasti v soutěži jsou tyto slavnosti největší v České republice. Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. „Na vítězství v této prestižní soutěži jsme velice hrdí. Úspěch nás těší o to více, že jsme zvítězili s naší poslední novinkou Staropramen jedenáctkou.Ukázalo se tak, že mimo naše tradiční piva dokážeme přicházet s novinkami, které zaujmou. Staropramen jedenáctka chutná spotřebitelům i odborné veřejnosti. A to je skvělé ocenění naší práce,” komentoval ocenění Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Vítězství Staropramenu Nealka pak potvrdilo, že naše piva patří chuťově i svou kvalitou k absolutní špičce jak mezi velkými, tak i menšími pivovary,“ dodal Zdeněk Lux. Staropramen Jedenáctka porazila v kategorii světlých ležáků 28 jiných značek piv. Nealkoholický Staropramen soutěžil ve stejnojmenné kategorii s 18 pivy.
PS rozšířily od února 2011 portfolio značky Braník o novou Braník Jedenáctku. Jedenáctka doplnila stávající úspěšné produkty značky, Braník Světlý a Braník Ležák. Nový Braník Jedenáctka byla k dispozici v obchodní síti v 0,5 litrových lahvích a příznivci značky si jej mohli vychutnat také v točené podobě v restauracích a hospodách. Uvedením Braníku Jedenáctky na trh společnost reagovala na stále pokračující trend rostoucí obliby jedenáctistupňových ležáků v ČR. „Nový Braník Jedenáctka staví na tradičních surovinách a charakteristické chuti Braníku. Standardní vysoká kvalita Braníku je v Jedenáctce umocněna vyšší příjemnou hořkostí díky trojnásobnému chmelení“, řekl k novému pivu v portfoliu značky Braník, Zdeněk Lux, výrobní ředitel společnosti PS Staropramen. První várka byla stočena 14. února 2011 a distribuce nové Braník Jedenáctky do obchodní sítě byla zahájena následně. Rok 2011 je pro Braník rokem ve znamení samých jedniček, a proto byl pro uvedení nového Braníku Jedenáctky symbolický. Braník totiž oslavil již 111. let ode dne, kdy byla stočena vůbec první várka tohoto piva v roce 1900. V 80. letech 20.století Braník stáčel svou vlastní jedenáctku s názvem Sládek. Později se ale český trh z velké části přiklonil spíše ke světlým výčepním pivům.
Značka Staropramen vstoupila v roce 2011 na trh s novým litrovým PET balením svého nejprodávanějšího piva Staropramen Světlý. Potvrdil se tak rostoucí význam tohoto segmentu pro spotřebitele, do něhož vstupuje nově vlajková loď společnosti PS. „Naše průzkumy a také vývoj na trhu jasně ukazují, že obliba PET lahví v kategorii piva výrazně narůstá. Změnilo se také kvalitativní vnímání tohoto typu obalu. Spotřebitelé jednoznačně pozitivně hodnotí především praktičnost, jakou PET obaly nabízejí – jsou lehké, nerozbitné a uzavíratelné. Proto také spotřeba piv v tomto typu obalu v posledních letech tak výrazně roste,“ řekla k vývoji na trhu Eva Zlámalová, manažerka značky Staropramen. Náš nový litrový Staropramen Světlý bude díky svému objemu ideální nejen pro konzumaci s přáteli, ale také pro individuální spotřebu,“ dodala. Litrový objem Staropramenu Světlého byl vybrán z důvodu vybraných příležitostí konzumace, pro které je určen, ale také z důvodu konkurenční výhody. Doposud totiž všichni výrobci piva u nás dodávali na trh PET balení o objemu 1,5 litru a vyšším. „S litrovým balením sázíme na specifické příležitosti konzumace, kdy jsou praktické výhody balení důležité,“ popsala zaměření balení Zlámalová. Celoplošná distribuce nového balení do českých obchodů začala na začátku března 2011.
PS v prvním květnovém týdnu roku 2011 uvedla do ostrého provozu moderní stáčecí linku na PET lahve. Linka, která byla umístěna v areálu pivovaru Staropramen, umožnila plnit lahve o různém objemu. Stáčet se zde tedy začaly jak litrový Staropramen, tak Braník Dvoulitr. Nová stáčecí linka firmě umožnila ještě lépe reagovat na současný vzestupný trend poptávky spotřebitelů po pivu v PET obalech. Výhodou vlastní stáčecí linky s hodinovým výkonem až 18.000 lahví byla větší flexibilita dodávek, jednodušší distribuce i možnost volby objemu, tvaru a typu obalu do budoucna. Investice do nové stáčecí linky na PET lahve dosáhla celkové výše 113 milionů korun. Jen samotné PS v roce 2010 prodaly 85 000 hl piva v PET lahvích, což byl čtyřnásobný růst proti roku 2009. Bylo to především díky úspěšnému uvedení na trh Braníku Dvoulitru, kterého se prodalo přes 70 tisíc hektolitrů, tzn. přes 3,5 milionu lahví. Počátkem března letošního roku společnost rozšířila nabídku svých piv balených do PET obalů o litrový Staropramen
Staropramen v květnu 2011 přišel na trh s novinkou rozšiřující pivní kategorii, která potěšila všechny milovníky netradiční svěží chuti. Nový Staropramen Cool Lemon v sobě zajímavým způsobem kombinoval světlé pivo s chutí citrónu. To podpořeno nižším obsahem alkoholu, kterého byl v něm jen 2 %, dělalo z tohoto piva favorita pro volbu nápoje především v teplých letních dnech. Uvedení novinky, která byla osmým typem piva v nabídce značky Staropramen, vedle reklamní kampaně s názvem „Uhas žízeň Lemonem“ doprovázelo i ochutnávková tour po celé ČR.
Staropramen přišel v létě 2011 na trh s originálním českým nefiltrovaným pivem. Staropramen Nefiltrovaný připravoval tým vrchního sládka pivovaru Zdeňka Luxe osm měsíců tak, aby jeho konzumentům poskytl i ve všedních dnech nevšední chuťový zážitek. Pivo mělo pro tento druh typický zákal a velmi osobitou neuhlazenou chuť, podpořenou příjemnou chlebovinkou díky podílu pšeničného sladu. Harmonii vůně i chuti podpořili smíchovští pivovarníci velmi malým množstvím koriandru. Dostupný byl v půllitrových skleněných lahvích a v hospodách i v točené variantě. Příprava nového piva Staropramen Nefiltrovaný začala v listopadu 2010 roku a trvala celkem osm měsíců. Vzhledem k tomu, že šlo o novou a doposud nepoužívanou recepturu, bylo potřeba věnovat všem detailům jeho vývoje maximální pozornost. V průběhu přípravy nového piva tak například došlo ke změně dodavatele pšenice, pivovarníci ze Staropramenu také zkoušeli a několikrát měnili podobu zákalu. Na finální chuti nového piva se nakonec podílel tým osmi zkušených degustátorů. Ten pod vedením vrchního sládka vyzkoušel několik chuťových vzorků, než zvolil ten finální. „Nejtěžším úkolem bylo nalézt správnou vyváženost chuti a typického zákalu, který nefiltrovaná pšeničná piva po staletí provází. V jedné z posledních fází jsme také zkusili přidat pro podtržení harmonické a neuhlazené chuti v dnešní době už nepříliš používanou přísadu – koriandr, což se u degustátorů setkalo s velmi pozitivním ohlasem. Koriandr tam proto již zůstal a my teď můžeme českým spotřebitelům nabídnout nefiltrovaný pšeničný ležák navazující na tradici těchto piv u nás,“ dodal Lux. Originální receptura smíchovského týmu pivovarníků pod vedením vrchního sládka Zdeňka Luxe zahrnovalo použití 34% pšeničného sladu , speciálně vybraných chmelů a špetku koriandru. Staropramen Nefiltrovaný měl 5,0 % alkoholu a servírovat by se měl při 8-10˚C, kdy je dosaženo ideální vyváženosti všech jeho chuťových složek. (tisková zpráva pivovaru)
PS zdražily od poloviny prosince 2011 sudové a tankové pivo v průměru o 3 %. Uvedl to mluvčí tuzemské pivovarské dvojky Pavel Barvík, který zdražení zdůvodnil růstem cen výrobních vstupů. Půllitr nejprodávanějších druhů piva z nabídky společnosti tak zdražil o 0,20 až 0,50 Kč. Ceny balených piv zatím zůstály stejné. „Naše společnost upravuje ceny sudového a tankového piva, jelikož došlo k nárůstu cen u důležitých výrobních vstupů, především energií a sladovnického ječmene,“ uvedl Barvík s tím, že kvůli růstu ceny nafty firmě vzrostly také distribuční náklady. „Úpravy cen provádíme v různé výši po jednotlivých značkách, baleních a segmentech. Při analýzách nákladů cen a jejich ekonomických dopadů totiž přistupujeme ke každému výrobku individuálně, zvýšení cen je tak u jednotlivých druhů piv různé,“ dodal mluvčí s tím, že společnost zvyšovala ceny piva naposledy v listopadu 2010. (zdroj: Lidovky.cz)
Byla to velká neznámá, když se v květnu 2011 na pražském Smíchově začal připravovat Staropramen Cool Lemon, osvěžující pivo s příchutí citrónu a nižším obsahem alkoholu. Odvaha se ale Staropramenu vyplatila a bezprostředně po uvedení na trh následoval obrovský prodejní úspěch. Vyvážený poměr piva a ovocného džusu se stal v Česku hitem minulého léta a otevřel u nás nový segment pivního trhu: segment osvěžujících piv s příchutí ovoce a nízkým obsahem alkoholu. Proto k pěti variantám balení Staropramen Cool Lemonu od začátku dubna 2012 přibyla také nová příchuť Cool Grep. Na trh přišla v půllitrové lahvi a plechovce. „Staropramen Cool Lemon jsme loni uváděli na trh s cílem oslovit nové spotřebitele, kteří nejsou typickými konzumenty piva. Nebývalý zájem o Staropramen Cool Lemon, který si nakonec oblíbili nejen mladí dospělí spotřebitelé, ale i ženy, pro které byl původně určen, nás donutil přemýšlet, co navíc kromě rozšíření typu obalů pro různé příležitosti můžeme spotřebitelům nabídnout. Rozšířit nabídku o další příchuť je logickým krokem. A další novinky připravujeme,“ komentoval rozšíření portfolia piv s příchutí Zbyněk Kovář, generální ředitel společnosti PS. Kromě zpestření nabídky spotřebitelům měl Staropramen Cool Grep pro pivovar ještě jednu roli – posílit pozici lídra v segmentu osvěžujících piv s příchutí ovoce a nižším obsahem alkoholu. Na počátku roku 2012 byl totiž Staropramen v tomto segmentu jedničkou, která zásobovala zhruba 98 % trhu. „Naše výsledky jsou pro nás velkou motivací do budoucna. Obzvlášť když si uvědomíte, že ještě před rokem v tuto dobu tento segment prakticky neexistoval,“ dodal Zbyněk Kovář. I přes vstup konkurence do tohoto segmentu byly cíle pivovaru ambiciózní. „Chceme v Česku i nadále rozvíjet tento segment a nabízet spotřebitelům výjimečné osvěžení a nové zážitky,“ dodal Kovář. (tisková zpráva pivovaru)
Lidé, kteří si kupovali lahvové pivo Staropramen, čekala na jaře 2012 velká změna. Pivovar totiž investoval 200 miliónů korun a po šesti letech kompletně měnil lahve, jež používal pro všechny typy svých piv. Díky jedinečnému moderním designu nového balení, jehož součástí byl výrazný embos ikony značky – věnce s písmenem „S“ a letopočtu 1869 se tak Staropramen už na první pohled výrazně odlišil od konkurence. V obchodní síti se tyto lahve objevily na přelomu března a dubna 2012. Piva dostala také novou etiketu. Změnou prošlo na začátku roku také logo značky. „Protože si lidé stále častěji pivo vychutnávají doma, rozhodli jsme se, že jim pro tyto příležitosti nabídneme naše unikátní pivo v unikátní lahvi, řekl k novince Zbyněk Kovář, generální ředitel společnosti PS a dodal: „Nové balení odráží inovativnost a modernost značky Staropramen, ale zároveň se opírá o 143letou tradici smíchovského pivovaru.“ Nová lahev tak ctila současnou filosofii pivovaru. Lahev měla moderní design, byla jedinečná a podtrhovala odvahu značky Staropramen nebát se novinek a inovací. Staropramen byl prvním pivovarem, který se v takovémto rozsahu pustil do kompletní výměny za unikátní lahev, výrazně odlišné od dalších značek na trhu.Šlo o nejvýznamnější změnu vizuální podoby značky od roku 2006, kdy byl Staropramen také první velkou značkou na trhu s novým typem lahve, tzv. long neck typem, která nahradila do té doby používané unifikované NRW lahve. Aby si spotřebitelé mohli vychutnat Staropramen z této nové lahve, znamenalo to pro pivovar nejen nákup desítek miliónů lahví, ale také modernizaci stáčecí technologie. Celková investice pak dosáhla 200 miliónů korun. Uvedení lahve na trh provázela mediální kampaň. (tisková zpráva pivovaru)
Středoevropskou pivovarskou skupinu StarBev, jejíž vlajkovou lodí byly Pivovary Staropramen, koupila v dubnu 2012 severoamerická pivovarská skupina Molson Coors Brewing Company. Cena transakce vyla zhruba 66 miliard korun. StarBev se sídlem v nizozemském Amsterdamu a v Praze provozoval ve střední a východní Evropě devět pivovarů. Akvizice StarBev dokonale zapadla do strategie Molson Coors rozšiřovat portfolio prémiových značek a působnost na rostoucí trhy po celém světě. Transakci musely nejdříve schválit některé evropské antimonopolní úřady. Její dokončení se předpokládalo ve druhém čtvrtletí roku 2012. Molson Coors je jednou z největších pivovarnických skupin na světě s provozy v Kanadě, USA, Velké Británii a mezinárodní pobočkou Molson Coors International (MCI). Do portfolia společnosti patří mimo jiné značky Coors Light, Molson Canadian a Carling. Nový vlastník PS prý neplánoval měnit ani receptury a chuť vyráběného piva.
Kanadsko-americká pivovarská společnost Molson Coors získala v červnu 2012 od antimonopolního úřadu Evropské komise souhlas s koupí středoevropské skupiny StarBev. Její vlajkovou lodí byly tuzemské Pivovary Staropramen. Komise uvedla, že transakce za 2,65 miliardy eur (67,4 miliardy korun) nepředstavovala žádné ohrožení konkurenčního prostředí.
PS zdražily od poloviny října 2012 sudové a tankové pivo a od začátku listopadu zvýšily také ceny některých balených piv. Průměrně se ceny tuzemské pivovarské dvojky zvýšily o 3 %, což znamenalo asi 40 až 60 haléřů na půllitr. Uvedl to mluvčí společnosti Pavel Barvík. „Naše společnost byla nucena upravit ceny vybraných balení piv, jelikož došlo k růstu cen vstupních surovin, energií a distribučních nákladů,“ sdělil mluvčí. Co se týče vstupních surovin, zvýšily se podle něj především ceny sladovnického ječmene. Sudové a tankové pivo firma zdražovala naposledy v polovině prosince 2011, láhvová a plechovková piva v únoru 2012. Nezdražena zůstala téměř polovina nabízených položek balených piv. Na současné úrovni zůstaly také ceny dvou prodejně významných sudových balení, padesátilitrových sudů piva Staropramen Světlý a Ostravar Premium. „Zachováním cen u vybraných balení chceme zmírnit dopad změny cen na spotřebitele našich piv a také naše obchodní partnery,“ podotkl Barvík.
Pivovary Staropramen skončily rok 2011 kvůli odpisu v souvislosti se změnou majitele ve ztrátě 542 milionů korun. To bylo o 70 milionů meziročně více. Provozní zisk stoupl téměř dvojnásobně na 154 milionů korun a tržby pivovaru vzrostly o 8 % na 3,96 miliardy korun. Podle mluvčího Staropramenu Pavla Barvíka vznikla pivovaru povinnost nechat ocenit jmění v souvislosti se změnou majitele v roce 2009 a následnou restrukturalizací. Pivovar a celou skupinu StarBev koupila v uvedeném roce investiční skupina CVC Capital Partners, která již však Pivovary Staropramen nevlastnila. „Výsledkem je nový kladný oceňovací rozdíl vyjadřující vysokou hodnotu naší firmy. Ten však musíme dle platné účetní legislativy odepisovat, a opticky se tedy projevil na poklesu účetního výsledku hospodaření. Podobný dopad pak mají také úroky z úvěrů souvisejících s nákupem naší společnosti,“ řekl Barvík. Prodej piva PS meziročně v roce 2011 vzrostl o 8 % na 3,03 milionu hektolitrů. CVC Capital Partner koupila v prosinci 2009 Pivovary Staropramen od nadnárodního pivovarského gigantu AB Inbev spolu s dalšími osmi pivovary ve střední a východní Evropě. Skupinu následně pojmenovala podle její vlajkové lodi StarBev. PS změnily znovu majitele v roce 2012. Od CVC Capital Partners celou skupinu StarBev v dubnu koupila severoamerická pivovarská skupina Molson Coors celkem za 2,7 miliardy eur (v přepočtu takřka 68 miliard Kč).
Pivovar z pražského Smíchova na podzim 2012 přišel se speciální nabídkou Staropramenu Nefiltrovaný, který se kromě jiného pyšní vítězstvím v soutěži Volba spotřebitelů v pivní kategorii. Speciální multipack se čtyřmi lahvemi piva a originální sklenicí bude od listopadu k dostání v obchodních řetězcích za 79 korun. Originální „nefiltrovanou“ sklenici mohou získat i návštěvníci více než 500 hospod v České republice. Stačí pozvat tři přátele na Staropramen Nefiltrovaný a obdrží jejich vlastní „nefiltrovaný“ půllitr.
Prodej PS se v roce 2012 zvýšil o čtyři procenta na 3,14 milionu hektolitrů. Na růstu se podílel hlavně tuzemský trh, PS na něm zvýšily prodej o 5 %. Prodej značky Staropramen stoupl o 9 %, Braníku o šest procent. Také v zahraničí se Staropramenu prodalo více. Nárůst licenční výroby a exportu firmy činí více než jedno procento. Největší část exportu směřovala na Ukrajinu a do Ruska. Firma vyvážela také na Slovensko, do Velké Británie, Švédska, Německa, Chorvatska, Srbska a Bulharska. Nově pivovar z pražského Smíchova exportoval pivo do Argentiny a Moldavska. Staropramen nyní vyváží do více než 35 zemí světa.

Staropramen 11o a Staropramen Nealko potvrdily své kvality a na 23. reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2013 získaly ocenění za druhé místo v kategorii nealkoholických piv a třetí místo mezi pivy jedenáctistupňovými. Potvrdilo se, že česká pivní dvojka z centra Prahy vaří kvalitní a dobré pivo i více než 140 let od doby, kdy byl smíchovský pivovar založen. Uspět na prestižní soutěži, která je z hlediska účasti největší pivní slavností v České republice, bylo pro pivovar velkým úspěchem. I z toho důvodu, že degustace byly přísně anonymní a garantované odbornými autoritami. Většinou šlo o sládky přihlášených pivovarů, odborných degustátorů a studentů odborných vysokých škol. Druhé místo mezi nealkoholickými pivy jen potvrdil oblíbenost Staropramenu Nealko. V předchozích letech totiž toto pivo v silně obsazené a stále oblíbenější kategorii dvakrát za sebou zvítězilo. Dalším úspěchem pivovaru Staropramen bylo i třetí místo pro Staropramen 11o, který uspěl v konkurenci více než 30 vzorků. Od běžných světlých jedenáctek se odlišoval především použitím karamelového sladu. Ten se standardně používal hlavně u tmavých ležáků. „Ačkoliv Staropramen 11o je pivo poměrně mladé, jeho základ vychází ze zkušeností , které se v pivovaru ležícím prakticky v centru Prahy předávají už od května roku 1871, kdy se na Smíchově slavnostně uvařila první várka piva. Jedenáctka je ale zároveň ukázkou toho, že kvalitní základ je potřeba propojovat s novými nápady. Díky tomu pak můžeme lidem nabídnout zajímavé pivo odpovídající dnešním trendům,“ řekl spoluautor receptury tohoto piva Jan Špaček ze Staropramenu .
V květnu roku 2011 nabídl Staropramen spotřebitelům poprvé svůj osvěžující mix piva a ovocné šťávy Cool Lemon. A strhla se nečekaná lavina zájmu. Z osvěžujícího nápoje s nižším obsahem alkoholu se stal hit, který vytvořil základ zcela nového segmentu trhu. Díky nasazení druhé příchutě Cool Grep v roce 2012 prodeje beermixů ze Staropramenu opět výrazně vyrostly a značka si upevnila pozici lídra tohoto segmentu, když jí patřila polovina trhu. I v roce 2013 Staropramen Cool řada chttěla spláchnout žízeň co největšího množství spotřebitelů. Proto pro ně na Smíchově připravili hned dvě nové sezónní příchutě. První nová příchuť – Staropramen Cool Hořký Pomeranč – opustil v březnu 2013 pivovar poprvé a zamířil do regálů obchodů. „Když jsme předloni vyvíjeli Staropramen Cool Lemon, věřili jsme že máme v ruce unikátní osvěžující mix piva a ovocné šťávy, který nám chválil snad každý, kdo ho ochutnal. Byla radost ho uvádět na trh. Všichni jsme tehdy pevně věřili ve velký úspěch. Přesto jsme byli překvapeni rychlostí, jakou si Cool Lemon začal získávat přízeň spotřebitelů, a adekvátně s tím také růstem objemů jeho prodeje. Staropramen Cool Grep už měl v loňském roce cestu částečně prošlapanou a naše řada beermixů tak opět stála za loňským růstem kategorie i našich celkových objemů prodeje. Nadále pokračujeme ve vývoji a vedeme mnoho rozhovorů se spotřebiteli, abychom pochopili jakou cestou se dále ubírat. Na jejich základě jsme pro letošní rok připravili další dvě novinky,“ řekl Zbyněk Kovář, generální ředitel společnosti PS. Podle Zbyňka Kováře se celkový odhadovaný objem v roce 2012 prodaných beermixů všech značek u nás pohyboval kolem hranice 460 000 hl. „Ve své 14-ti leté kariéře v pivovarnictví nepamatuji, že by nějaký segment takto rychle a dynamicky rostl. Jedná se o nejúspěšnější inovaci v moderní historii pivovarnictví v Česku a těší nás, že jsme mohli být u jejího vzniku,“ dodal Kovář. Staropramen měl po dvou letech intenzivního budování pozice na tomto trhu jak nejsilnější značku, tak i dvě nejvyhledávanější příchutě. A 50% tržní podíl. V této situaci však nebylo hledání další nové příchutě jednoduchý proces. Sázka na Cool Hořký Pomeranče vycházela ze zjištění, že spotřebitelům mix piva a citrusové příchutě velmi vyhovoval. „Naše beemixy jsou založeny na osvěžení a právě citrusové příchutě jí v kombinaci s pivem nabízejí nejvíc. Dalším důvodem volby této specifické chuti, která na trhu zatím není, je fakt, že je aktuálně oblíbenou trendy chutí i v jiných kategoriích nápojů,“ vysvětlila manažerka značky Staropramen Eva Prajsová.
Smíchovský pivovar Staropramen začal dne 5.6.2013 večer s obnovou provozu. Stáčel pivo navařené před povodněmi. Zlatavý mok znovu začal vařit během několika dnů. Pivovar zastavil z preventivních důvodů výrobu v pondělí nad ránem. „Jednalo se o preventivní opatření, kterým jsme chtěli zajistit bezpečí našich zaměstnanců, minimalizovat případná rizika a usnadnit práci záchranným složkám snížením dopravní zátěže v Praze,“ zdůvodnil přerušení výroby v pivovaru Barvík. Převážná většina zaměstnanců byla poslána pracovat z domova či z terénu. Distribuční areál pivovarské společnosti v Radotíně v pondělí ráno zaplavila voda. Podle Barvíka si odstraňování následků povodní v distribučním centru vyžádá určitý čas. Firmě se již v pondělí podařilo zajistit náhradní dočasné sklady a díky síti distribučních center není aktuálně ohroženo zásobování zákazníků. Veškeré pivo, která přišlo do styku s vodou ze záplav, bylo podle mluvčího zlikvidováno.

Výstav za celou skupinu:
rok 2001: 2 100 000 hl
rok 2002: 2 590 000 hl
rok 2003: 2 359 401 hl
rok 2004: 2 946 614 hl
rok 2005: 2 968 841 hl (export: 642 810 hl) rok 2006: 3,06 mil.hl (ČR: 2,43 mil.hl)
rok 2007: 3,24 mil.hl (bez zahraniční licenční výroby) ČR: 2,55 mil. hl; export: 687 000 hl
rok 2008: 3,26 mil.hl (bez zahraniční licenční výroby)
rok 2009: 3,02 mil.hl
rok 2010: 2,8 mil.hl
rok 2012: 3,14 mil.hl
HV:
rok 2001: ztráta 179 miliónů korun
rok 2002: čistý zisk 75 miliónů korun
rok 2008: čistý zisk 289,6 miliónů korun
rok 2009: čistý zisk 720,6 miliónů korun

Výkaz zisků a ztrát (tis.Kč)
1993 / 1994 / 1995 / 1996 / 1997 / 1998 / 1999
Provozní HV
69 510 / – 89 027 / 81 928 / 24 263 / 39 875 / – 248 746 / – 18 597
HV z fin.operací
-65 487 / – 51 690 / – 98 604 / – 150 836 / – 286 359 / – 400 491 / – 355 542
HV za běžnou činnost
– 532 / – 153 957 / – 25 252 / – 103 686 / – 238 248 / – 662 937 / – 368 676
Mimoř. HV
– 361 963 / 897 / 1 711 / 3 722 / – 23 695 / – 216 736 / – 1 654
HV za úč.období
– 362 495 / – 153 060 / – 23 541 / – 99 964 / – 214 553 / – 879 675 / – 370 330

Rozvaha (tis. Kč)
1993 / 1994 / 1995 / 1996 / 1997 / 1998 / 1999
Aktiva
1 560 582 / 1 716 819 / 1 956 837 / 2 819 607 / 3 762 580 / 3 939 075 / 3 889 006
Stálá aktiva
877 286 / 1 130 089 / 1 440 031 / 1 852 694 / 2 823 923 / 2 929 931 / 2 748 028
Oběžná aktiva
446 305 / 477 435 / 484 883 / 955 792 / 840 374 / 871 521 / 793 965
Ostatní aktiva
236 991 / 109 295 / 31 923 / 11 121 / 98 283 / 137 623 / 347 013
Pasiva
1 560 582 / 1 716 819 / 1 956 837 / 2 819 607 / 3 762 580 / 3 939 075 / 3 889 006
Vlastní jmění
428 983 / 755 339 / 729 330 / 610 926 / 945 655 / 65 142 / – 305 351
Cizí zdroje
1 101 467 / 931 686 / 1 196 059 / 2 156 465 / 2 776 142 / 3 764 777 / 4 059 534
Ostatní pasiva
30 132 / 29 794 / 31 448 / 52 216 / 40 783 / 109 156 / 134 823

Vývoz PP na Slovensko:
1997 – 110 000 hl
1998 – 85 000 hl
1999 – 65 000 hl