Měšťanský a Panský pivovar Jindřichovice

   fotogalerie

   lokace v Hist.mapě

Historie:

V roce 1435 dostali Šlikové od císaře Zikmunda do zástavy město Jindřichovice, později pak Jindřichovice získali do přímého vlastnictví. Viktorin Šlik, držitel Sokolova, v roce 1525 přesídlil ze Sokolova do Jindřichovic a zasadil se o to, aby Jindřichovice dostaly městská privilegia. Na město byly Jindřichovice povýšeny 28. září 1537 českým králem Ferdinandem I. Jedním z městských privilegií bylo právo vařit pivo. V druhém odstavci těchto práv se uvádí: „.. a dále dáváme městu z naší vůle a milosti právo míti pivovar, který bude sloužit potřebě a ku spokojenosti všech občanů. Pivovar by měl sloužit i v budoucnu a měl by být povolen i našimi dědici. I těmi, kteří budou držet panství Jindřichovice, a mělo by být zabráněno, aby zastavil svou činnost.“ Městu tak bylo povoleno vlastnit pivovar, ale Šlikové žádali, aby v městském pivovaru se vařilo pivo i pro potřebu jejich panství, a za každou várku, kterou si město uvaří pro sebe, zaplatí jeden zlatý plus dodá na panský dvůr tři míry mláta. Mláto je pivovarský odpad z ječného nebo pšeničného sladu a krmí se s ním dobytek. Městská rada se sice bránila, ale nepochodila. V pivovaru se tedy vařilo pro panství 19 sudů na jednu várku. Kromě toho muselo město odebírat slad z panské sladovny, za který platilo 6 zlatých a 13 a půl krejcaru konvenční měny. V roce 1776, za spoluvlády císaře Josefa II., byl vydán zákon, který stanovil, že města a obce se stávají správními orgány státu, a zakazoval všem městským i obecním správám zabývat se výrobní nebo podnikatelskou činností. Městská rada v Jindřichovicích však proti tomu podala žádost o výjimku (pivovar jí přinášel zisky, o které nechtěla přijít). Jenže ani nosticovská vrchnost, ani Krajský úřad v Lokti výjimku nedoporučily, a město tak muselo pivovar propachtovat. Pachtovné činilo 700 až 900 zlatých za rok, ale i zde došlo k rozporům. Zatímco město chtělo získané peníze z nájmu použít pro potřebu města, Nosticové žádali, aby se peníze použily do investice a modernizace pivovaru. Jak bylo tehdy rozhodnuto, není nikde zaznamenáno, ale vrchnost v té době měla hlavní slovo, a tak zřejmě peníze směřovaly zpět do pivovaru. V roce 1835 si zřídili svůj pivovar v objektu zámeckého dvora i Nosticové. Prvním jejich sládkem byl pan Veselý, zřejmě český sládek, který sem přišel z jejich panství v Čechách. Pivovar v Jindřichovicích si pronajal pan Kirchberger. Po jeho smrti získal pivovar dědictvím důlní mistr Baumann z Rotavy. Když byla zrušena povinnost vesnic odebírat pivo z panského pivovaru, zastavil zámecký pivovar Nosticů svou činnost. Zámecký sládek Dörfler, původem z Krajkové, se oženil s dcerou majitele pivovaru Baumanna. Zakoupil lepší zařízení z panského pivovaru a městský pivovar zmodernizoval. Dörfler zemřel bezdětný a po jeho smrti zdědil pivovar jeho synovec, který byl u svého strýce v pivovaru zaměstnán a vaření piva se naučil. V roce 1895 vydal V. Kotyška naučný slovník všech obcí v Čechách a píše: „ pivovar v Jindřichovicích vaří 36 hl na jednu várku, roční výstav piva činí 5800 hl za rok.“ Pivovar je v publikaci vedený jako městský. Jindřichovický pivovar skončil svou činnost zřejmě v důsledku světové krize ve 30. letech 20. století.