Zaniklé minipivovary – Rambousek Hradec Králové
|
|
V roce 2002 založil v Hradci Králové odborník na minipivovary Milan Rambousek svou vlastní minipivovar. Nachází se v centru města v nejužším bodě mezi Velkým a Malým náměstím, v domě, jež lze najít dle drogerie. Produkce piva se odehrává v jediné místnosti o rozloze necelých 14 metrů čtverečních. Pěnivý mok je tady vyráběn na objednávku či při různých příležitostech, v jednání je však i možnost dodávat pivo pro fajnšmekry do jedné malé restaurace v Německu. Pivo je v těchto místech pro zájemce plněno do litrových či dvoulitrových skleněných lahví s keramickým uzávěrem. V březnu 2003 nebylo pivo vozeno do žádné restaurace. Pro Milana Rambouska se stalo koníčkem pivo. Dovede o něm poutavě a kvalifikovaně vyprávět, umí je i vařit. O jeho znalosti je velký zájem doma i ve světě. Zrovna před pár dny se vrátil z Kanárských ostrovů, kde výrobu piva pomáhá rozjíždět, a začátkem května tam pojede zas. V Hradci Králové pivo vaří v místnosti o necelých 14 metrech čtverečních ve starém „právovarečném“ domě. „Majitel pan Vladimír Diviš proti tomu nic nenamítá, naopak je potěšen, že jsem oživil někdejší tradici. Tady se odehrává celý proces výroby od příjmu sladu až po takzvaný výstav,“ vysvětluje pan Rambousek a předvádí zařízení, které je miniaturní kopií velkého pivovaru. Všechno je provedeno v nerezu, všude panuje úzkostlivá čistota. Dá se tu uvařit až 400 litrů měsíčně. „Nevařím pivo na žízeň, ale na chuť. Takové, jaké si kdo přeje. Sladké, hořké, slabé, silné, světlé, tmavé, pro různé společenské události, oslavy nebo pro posezení s přáteli na chalupě,“ říká mládek i stárek v jedné osobě. K výrobě svého piva používá nejlepší suroviny, a to pouze slad, chmel a přírodní vodu. Základními druhy, od kterých se odvíjejí další, jsou Classic, Eliščino královské a pšeničné Hradecké bílé. Mezi nápoji, které nabízí současný trh, podle Milana Rambouska skutečné pivo téměř neexistuje. Dá se tak ještě mluvit o produkci menších pivovarů, ale ty velké – řečeno s nadsázkou – vyrábějí chemické alkoholické vody, které jsou několikanásobně filtrované a obsahují konzervanty a stabilizátory důležité pro uchovatelnost. „Taková piva já nehodlám vyrábět. Ta naše jsou přírodně řádně kvašená, bez přísad. Na každou várku používám nové kvasnice,“ tvrdí výrobce, který si zakládá na vysoké kvalitě. Reklamu nepotřebuje, dobré pivo se prý prodává samo. Když na to přijde, mohl by celou produkci vyvézt do Německa. Tamější labužníci se s jeho pivem seznámili na loňském světovém veletrhu v Norimberku. Jeho kvalitu ocenil a podpisem stvrdil spolkový kancléř Gerhard Schröder, podobné ocenění se Milanu Rambouskovi dostalo od slovinského prezidenta Kučmy. Věří, že se vstupem do EU přijde taková doba, kdy pivo nebude považováno jen za nápoj dobrý k uhašení žízně. Kvalitní piva budou prodávána v malých hospůdkách, jejich konzumace bude spojena s vysokou kulturou prostředí a obsluhy a za takovou službu zákazníci budou ochotni zaplatit nepoměrně vyšší cenu než dnes. „Když se do jakékoli práce vloží srdce, láska a čas, tak se dílo podaří. Dělat něco špatně bych nechtěl ani za velké peníze.“ V roce 2004 pivovar uvařil 31 hl piva Chodbami budoucího krajského úřadu v Hradci Králové se bude linout vůně sladu, vyplňování formulářů si lidé budou moci zpříjemnit prohlídkou kvasu v kádích, z pípy na jejich konci si natočit doušek hradeckého piva. Živá expozice ve vestibulu nového krajského úřadu bude připomínat, že v historické budově, jejíž rekonstrukce přijde Královéhradecký kraj 1,3 miliardy korun, kdysi býval věhlasný pivovar. „Hejtmanství mělo původně vizi, že ve vstupní hale bude muzeum, které připomene, že se tu kdysi vyráběl zlatavý mok. Mrtvá expozice s několika vitrínami mi ale připadala nudná, a proto jsem přišel s nápadem, že budeme v administrativním centru vařit pivo přímo před očima návštěvníků,“ líčil v lednu 2006 královéhradecký sládek Milan Rambousek. Rambousek se na konci devadesátých let nesmířil s uzavřením hradeckého pivovaru a v nedalekém právovárečném domě v historickém centru Hradce začal na vlastní pěst vařit pivo. A jaké druhy piva chce vařit na krajském úřadu? „Budou to samé speciality, žádné desítky. Zaměříme se na silnější piva, dvanáctky a výš. Dárková balení budou dostávat návštěvy a delegace úřadu, ochutnat budou moci ale i jiní zájemci,“ plánuje nadšený sládek. Tekutého zlata bude však jen omezené množství, Rambouskovo zařízení má totiž kapacitu 120 litrů měsíčně. „Nepůjde o komerci, hosty budu provázet na požádání jen z nadšení a při zaměstnání,“ vysvětluje sládek. Na stůl přitom rozkládá plány, jak by měla expozice vypadat. „Prosklený prostor, v něm takzvaná mladinová pánev a soudky,“ říká Rambousek. Když se vše podaří, mohla by se výroba piva do bývalého pivovaru s více než stopadesátiletou tradicí vrátit v roce 2007, kdy by mělo být administrativní centrum otevřeno. Jméno piva zatím sládek tají. „Votrok a Lev byla nejslavnější jména hradeckých piv. Moje soukromé výrobky nesou etiketu s mým jménem. Pivo vyrobené v budoucím administrativním centru se ale bude jmenovat asi úplně jinak. Jen bude mít něco společného z Hradcem Králové,“ naznačuje Rambousek. Na českém pivním trhu přibyla roku 2007 nová značka. Hradecký pivovarník Milan Rambousek začal vařit Eliščino královské pivo, a to jako světlou dvanáctku a tmavou šestnáctku. Pocházelo z minipivovaru, který pivovarník zřídil v sídle hradeckého hejtmanství. Pivo neslo jméno podle Elišky Rejčky, která byla manželkou krále Václava II. a Hradec Králové jí patřil. „Lidem, kteří vědí, co je pivo, se muselo stahovat hrdlo, když kamiony odvážely ležácké tanky ze zaniklých sklepů,“ řekl k neslavnému konci pivovaru Rambousek. Tradici vaření piva v metropoli kraje Rambousek udržoval ve svém minipivovaru na Velkém náměstí. Poznamenal, že v minulosti jeho pivo ochutnali například německý kancléř či slovinský prezident. Minipivovar v sídle kraje zabíral zhruba 25 metrů čtverečných. „Měděné nádoby a další zařízení budou mít návštěvníci úřadu přímo na očích. Zařízení bude vyrábět pivo po celý rok. Pivovar přímo v takových prostorech je u nás naprostá rarita,“ řekl Rambousek. Eliščino královské se mělo stáčet i do lahví, v točené podobě jej budou moci lidé ochutnat v jedné z restaurací v areálu hejtmanství. Chodbami Regiocentra Nový pivovar v Hradci Králové se v září 2007 začala šířit vůně přísad na výrobu piva, které ochutnali první návštěvníci dokončovaného areálu. V sousedství recepce Krajského úřadu Královéhradeckého kraje se leskla měděná varna minipivovárku. Pivovarník Milan Rambousek zde vařil Eliščino královské pivo. „Měsíčně bych chtěl uvařit zhruba 480 litrů piva. Vedle Eliščiny královské světlé třináctky a tmavé šestnáctky chci připravovat také speciály například s přídavkem kaštanového medu. Speciály bych vařil pro výroční události. Pivovárek by měl být v provozu po celý rok,“ řekl Milan Rambousek. Celé výrobní zařízení pivovaru si muselo vystačit s prostorem 16 metrů čtverečních. „Nádoby a další zařízení pivovárku budou mít návštěvníci úřadu přímo na očích. Pivovar přímo na úřadu je u nás naprostá rarita a věřím, že místu dodá neopakovatelnou poetiku. Vedle autentické parkánové bašty, kterou nalezli při stavbě archeologové, bude připomínat historii komplexu,“ mínil pivovarník. Vaření piva bylo pro Milana Rambouska už léta vášnivou zálibou. „Úroveň a kvalita výroby musí být ale stoprocentní a na profesionální úrovni, i když je to koníček,“ řekl pivovarník. Pivo, které vznikalo v pivovaru umístěném u vstupu do úřadu Královéhradeckého kraje v levém rohu budoucího Pivovarského nádvoří, si budou moci v lahvích odnášet oficiální návštěvníci kraje jako suvenýry. Etikety na lahvích nového hradeckého piva se už připravovaly. Necelých 300 litrů dvanáctistupňového piva s přídavkem kaštanového medu, téměř 90 litrů tmavé patnáctky a 84 litrů speciálního dýňového piva. Takový byl výsledek dne 19.12.2007 zahájeného prvního „ostrého“ vaření. „První var začal přesně v 8 hodin a patnáct minut,“ seznámil se zahájením výroby Milan Rambousek, majitel nejmenšího českého komerčního pivovaru, rozkládajícího se na ploše pouhých 14 metrů čtverečních. První pivo bylo k expedici k zákazníkům připraveno koncem ledna. Do té doby prošlo celým procesem vaření i zrání. Po jedenapůlhodinovém vaření se mladina nechala asi půl hodiny odstát a přes čerpadlo a chladič se dostala do kvasného tanku a na zrání. Po zhruba šesti týdnech bylo pivo připraveno ke stočení do lahví nebo do sudu. Třináctistupňové Eliščino královské a další speciality si zatím běžný konzument nekoupil. „Zájem je tak velký, že máme zakázky na tři měsíce dopředu. Někteří lidé však stále nemohou pochopit, že jde o formu zakázkové výroby, kdy pivo vyrábíme až na základě objednávky firem nebo institucí. Není tedy možné přijít a koupit si třeba třetinku piva. Velikost pivovárku a ekonomické podmínky to nedovolují,“ řekl v dubnu 2008 Milan Rambousek, majitel nejmenšího českého komerčního pivovaru. K běžným konzumentům se pivo zatím nedostalo. Podle pivovarníka Milana Rambouska pivovar jednal s několika restauracemi, kde by mohlo být pivo k dostání i pro širší veřejnost. „Máme obavy z toho, že to výrobou nepokryjeme. V restauracích asi bude docházet k tomu, že pivo kvůli nízké výrobní kapacitě dojde, takže bude záležet spíše na štěstí zákazníka, jestli zrovna bude k dostání. Majitelé se samozřejmě bojí, aby jim to nepoškozovalo jméno, takže ještě budeme jednat,“ informoval Rambousek. I z toho důvodu se kapacita pivovaru možná bude zvětšovat, a to ve třech etapách. „První bude trvat asi dva měsíce a zbývající v horizontu jednoho, dvou let. Tím zvedneme výrobu o 60 litrů, což je pro nás potěšující,“ mínil Milan Rambousek. Na konci roku 2008 pivovar uvařil 16° tmavý vánoční speciál . Milan Rambousek neměnil na Vánoce 2009 obsah lahví. „Jedná se spíše o sváteční způsob balení. Veškerá výroba je v tuto dobu na zakázku, objednávky chodily několik měsíců předem,“ sdělil Rambousek. Jeho velkým odběratelem bylo prý hlavní město Praha. Sládek Rambousek na konec roku 2009 uvařil pivo Chilli Beer Arizona v limitované edici patentních lahví. Minipivovar v lednu 2010 nabízel mj.pivo Rambousek Chilli v 0,5 litrové patentní lahvi. Hradecký specialista na tradiční výrobu piva sídlí na tamním Pivovarském náměstí. „Naše pivo vaříme na zakázku po domluvě, jde o speciální piva, která nikdo jiný nedělá,“ uvedl v březnu 2012 majitel minipivovaru Milan Rambousek. V červnu 2012 šlo ochutnat speciální pivo Rambousek broskev ( svrchně kvašené pivo s podílem čerstvých broskví ze Slovinska). Minipivovar Rambousek v Hradci Králové v roce 2012 vyrobil silný silvestrovský speciál. „Vařil jsem černé šestnáctistupňové pivo s lehce karamelovým nádechem,“ lákal sládek a majitel pivovaru Milan Rambousek. Stejně jako všechna jeho piva, je i silvestrovské Eliščino královské vařeno v omezeném množství. „Várka tohoto piva s velice speciální recepturou měla zhruba sto litrů a je vyrobena z ojedinělých surovin,“ řekl Rambousek. Technologie byla následně přestěhována do areálu Pivovaru Pardubice. Fungoval jako Minipivovar Arnošt. Majitelé: Výstav piva v hl: Sládci: |