Putování po historických pivovarech Dolního Posázaví I.

Dolní Posázaví je oblast, kdy si „Zlatá řeka“ poté, co se rozloučila s Vysočinou, razí cestu Středočeskou pahorkatinou k západu, aby se u Davle spojila s Vltavou. Vytvořilo se tak nádherné údolí, plné lesnatých a skalnatých scenérií.

Střední Čechy v minulosti tvořilo množství malých panství, s vrchnostenskými sídly a hospodářskými dvory, v nichž většinou nechyběl pivovar.

Bohužel většina těchto drobných ručních provozů zanikla na konci 19. století pod konkurenčním tlakem nových průmyslových pivovarů (např. Benešov, Český Brod, Velké Popovice).

Čtěte také:  Osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Kralupy nad Vltavou

Díky našim předkům, kteří moudře vybudovali ve svazích nad řekou železnici, dopřejeme si kochat se krásou Posázaví z oken vlaku.

Za relikty pivovarské historie kraje se vydáme z Čerčan proti proudu Sázavy. Trať nás nejdříve zavede do malebného, turisty a chataři oblíbeného letoviska Chocerady.

Serpentýnami na opačném břehu vystoupáme nad údolí, k místní části Komorní Hrádek. Mineme zámek po pravé straně a přímo v zatáčce silnice stojí podlouhlá budova bývalého panského pivovaru.

Provoz byl vybudován v rámci poplužního dvora u zámku.
Na západním štítovém průčelí pivovaru, se dodnes zachoval autentický sgrafitový letopočet 1590, který nepochybně udává dobu stavby.

V polovině 18. století jeho výroba dosáhla až k 1 500 hektolitrů piva za rok. V roce 1873 se ve zdejší varně uvařilo bezmála 1 400 hektolitrů. Z uvedených čísel je ale zřejmé, že pivovar v Komorním Hrádku se nijak nevyvíjel a zůstával jako ruční provoz, směřující s rozvojem konkurence konce 19. století k zániku. K roku 1895 je při inventarizaci panského velkostatku konstatováno, že někdejší pivovar při zámku je již opuštěný.

Čtěte také:  Pivovar Rochlov

Pokračujeme proti proudu řeky dále. Za dvěma zákrutami se údolí rozevře a přivítá nás město Sázava.
Kdo by neznal zdejší benediktinský klášter založený v 11. století. Mniši zde jistě vařili pivo odpradávna.

Písemně je však pivovar poprvé zmiňován k roku 1638. Areál byl tehdy po odchodu řádu ve světských rukou a pivo se tu nevařilo. Benediktýni se sem vrátili v roce 1663 a pivovar byl opět zprovozněn. V polovině 18. století byl výstav jen kolem 900 hektolitrů za rok.

Po zrušení kláštera v roce 1785 podnik fungoval jako panský pivovar. Před první světovou válkou dosáhla produkce svého ročního maxima – 1 700 hektolitrů. Ač zůstal provoz bez modernizace (kromě hvozdu) jako ruční, je s podivem že se zde vařilo pivo až do konce dvacátých let 20. století.

Zbytek budov s komínem sladovny stojí pod klášterním návrším přímo na pravém břehu Sázavy.

Za stanicí Ledečko se nachází druhý nejdelší tunel na posázavské trati. Byl pojmenován Ratajský II a vyúsťuje romanticky přímo na ocelový most přes řeku, za nímž se trať dělí na posázavskou dráhu do Světlé nad Sázavou a lokálku do Kolína.

Čtěte také:  Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 3.

Vystupujeme v zastávce Rataje nad Sázavou, jež je umístěna uprostřed železniční křižovatky dvou jednokolejek. Přehlédneme čilý ruch u věhlasného vodáckého kempu a vyrazíme k centru historického městyse. Rataje byly postaveny na ostrohu nad řekou a v minulosti se chlubily neobvykle dvěma hrady.

Nad kouzelným ratajským náměstím stojí v kopci zámek, přestavěný z tzv. horního hradu kolem roku 1675. A právě v předhradí vybudovali Malešičtí z Černošic v rámci hospodářského dvora v renesančním slohu pivovar.

Posledním majitelem byl rod Liechtensteinů, nicméně vaření ratajského piva bylo převážně v režii nájemců.
Výstav v úspěšných letech přeskakoval dvoutisícovou hranici.

Ruční pivovarský provoz ukončil výrobu po požáru kolem roku 1890.

Ve zbývajících budovách pivovaru v dobách socialismu fungovalo kino.
Sklepní prostory se začaly obnovovat již v šedesátých letech 20.století, kdy tu měl vzniknout klub mládeže, ale nakonec se práce zastavily. Členové sdružení se v roce 2008 rozhodli atmosféry pivovarských sklepů využít pro pořádání kulturních akcí.

Poté zde byl provozován hudební klub. V roce 2022 bez většího využití.

Pokračování příště….

Zdroje:
Jákl, P. 2005: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. I. díl, Praha.
www.kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/kh_pivovar20080805.html