Historie pivovaru v Berouně

V roce 1295 český král Václav II. povýšil osadu u brodu přes řeku nedaleko Tetína na královské město a udělil mu mimo jiné právo várečné a mílové.

Časem se městečko na soutoku Mže (název Berounka je doložen až od 17. století) a Litavky značně rozrostlo a pivo u tohoto rozvoje nesmělo chybět.

Na současné mapě města naleznete jižně od náměstí ulici Pivovarskou. Pojmenování se vztahuje k prvního společnému pivovaru měšťanů. Jeho varna byla umístěna v místě dnešního domu čp.5. Jako datum vzniku byl na etiketách uváděn rok 1437.

Na počátku 19.století nevelký pivovar přestal stačit poptávce, navíc po zrušení propinačních omezení se do Berouna začala tlačit konkurence v podobě piv okolních pivovarů.

Pokud nechtěli měšťané přijít o odbytiště v hostincích Berouna, řešení bylo jediné – postavit nový moderní pivovar. S realizací se dosti otálelo.

Stavba pivovaru v severní části města přímo na pravém břehu Berounky probíhala v letech 1868 – 1871. Vařit nové měšťanské pivo se zde začalo roku 1872 a v několika následujících letech výstav vyskočil na 10 000 hektolitrů za rok.

Nejprve byl podnik pronajímán, do vlastní režie jej právovárečníci převzali až roku 1896.

Následovala modernizace, byl instalován parní stroj a postaveny nové lednice. Vše se pozitivně odrazilo na produkci, jež dosáhla 20 000 hektolitrů piva ročně, a berounský pivovar začal být nebezpečnou konkurencí pro okolní podniky.

V roce 1904 přibyl charakteristický dopravník ledu z řeky. Pivovar prosperoval i ve dvacátých a třicátých letech.
V roce 1928/29 byl zaznamenán dosavadní rekord v uvařených hektolitrech – 30 990.

Měšťanský podnik pro své produkty používal značku Berounský medvěd, podle zobrazení zvířete ve znaku města.

Oblíbený byl i speciál Klepáček 14 %. Název vyplynul z pověsti o skřítku, odpůrce nespravedlnosti, falše a nepoctivosti, který svou přítomnost projevoval vždy klepáním na zeď.

Čtěte také:  Pivovary v Hodoníně

V roce 1945 se podnik dostal pod národní správu a v roce 1948 se stal pobočkou společnosti Brdské pivovary, n. p.

Drobné pivovárky tohoto uskupení byly postupně zavírány a berounský přebíral jejich odbytiště (Hořovice 1949, Liteň 1950, Příbram 1960, Suchomasty 1966).

Absolutní rekord berounský pivovar zaznamenal v roce 1966, bylo to 89 467 hektolitrů.

Tehdy podnik uvedl do distribuce novou světlou jedenáctku – Zlatý kůň, lidově zvaný hemelka. Název je dle nedaleké přírodní památky zahrnující vápencový masiv s krasovými jevy a rozsáhlým jeskynním systémem Koněpruských jeskyní.

Poslední várka piva byla uvařena roku 1978, to již pod hlavičkou n.p. Středočeské pivovary. Následně byly objekty využity jako stáčírna Západočeských pivovarů a expediční sklad.

Podnik byl definitivně uzavřen k 31.březnu 1997. Těsně před uzavřením v něm pracovalo 60 zaměstnanců. Pivovar byl uzavřen na základě rozhodnutí svého majitele, jímž byla akciová společnost Plzeňský Prazdroj. Poté, co v Plzni začala fungovat nová velkokapacitní stáčírna, přestal být berounský provoz ekonomicky efektivní.

Roku 2007 byla většina budov zbourána za účelem výstavby obytného komplexu Rezidence Nábřeží.

Dnes je z pivovaru zachován pouze štít na jednom z bytových domů a komín (výška 25 m).

V roce 2019 měly být ještě zachovány původní sklepy, kde se skladovalo pivo. Klenuté stropy z červených cihel.

Zdroje:
Jákl, P. 2005: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. I. díl, Praha.
Z. Likovský. Pivovary československého území 1900-1948, Praha 2006