Pivovar Znojmo

 

   fotogalerie

   etikety

   lokace v Hist.mapě

Čtěte také:  Osudy zaniklých pivovarů - Dobříš

    Historie:
    Poprvé se připomíná vaření piva ve Znojmě roku 1278; tehdy Rudolf I. Habsburský, který se přes město vracel z vítězné bitvy na Moravském poli, udělil městu Vídeňské městské právo, podle něhož měli v okruhu jedné míle právo vařit a šenkovat pivo pouze Znojemští. Rudolfovy výsady pak byly roku 1292 už právoplatně stvrzeny synem nešťastného Přemysla Otakara II., králem Václavem II. Z doby císaře Karla IV. (r.1363) se dochovala i tzv. Losunková kniha, která vyjmenovává řadu domů i měšťanů s právem vařit ve Znojmě pivo, mezi nimi i sládka Hostana. Ten působil v roce 1363 v městském pivovaru na královském hradě, jeho jméno se stalo symbolem znojemského piva i pivovaru. Po skončení husitských válek je ve Znojmě nepřímo doloženo založení pivovarského cechu, neboť každý měšťan, jež vařil pivo, nesměl vykonávat jinou výdělečnou činnost. V roce 1446 je pak zaznamenáno, že nově přistěhovalý měšťan, který chtěl začít pivo vařit, musel zaplatit do obecní pokladny pět hřiven stříbrných.Vaření piva mu však bylo povoleno až po pětileté čekací době. K roku 1629 byly uváděny ve Znojmě dva pivovary. Jeden stával na starém městě u hradu, druhý na louckém předměstí u premonstratského kláštera. Klášter v Louce u Znojma sváděl se znojemskými boj o možnost vařit pivo, jelikož se na jeho areál vztahovalo mílové právo. Spor byl ukončen výstavbou nového klášterního pivovaru v Kravsku, za mílovou hranici.
    V roce 1645 došlo k obsazení města Švédy a k poškození královského hradu, který poté nadále chátral. Až v roce 1720 celý areál (památná románská rotunda sv. Kateřiny a kamenná strážní věž) získalo město a vystavělo zde svůj pivovar. Právě tento pivovar mnohokrát přestavěný a doplňovaný je v provozu dodnes.Staré znojemské pivovary výstavbou nového samočinně zanikly a pivovarská výroba se tak přenesla do nové lokality. Ve vedení pivovaru zpočátku stáli sami právovárečníci a podnik vcelku slušně prosperoval. Postupem času ho však začali pronajímat. Nevyrovnané střídání nájemců a upadající zájem majitelů přivedly pivovar téměř k zániku. Zanedbaný pivovar v roce 1860 zakoupil Tomáš Maural za 50 000 zlatých. Podnik První znojemský parní pivovar a sladovna se tím opět vzchopil k rozvoji. Rodina Mauralů svůj pivovar zcela přestavěla, rozšířila a ještě do konce 19.století z něj vytvořili moderní, technicky dobře vybavený podnik. Pivovar zásoboval nejen své okolí, ale dodáváno bylo i do Rakouska. Na počátku 20.století, kdy v pivovaru sládkoval Jiří Gonetz, prožíval podnik rozkvět. Z běžně produkovaných 12 -15 000 hl v 90.letech 19.století pivovar svou produkci více než ztrojnásobil. V roce 1885 byl na Horním předměstí, při silnici na Jihlavu, založen druhý znojemský pivovar, patřící Rudolfu Witzilkovi. Jednalo se o srovnatelně velký a moderní pivovar. V roce 1895 v Hodonicích pár kilometrů od Znojma na místě již řadu let zaniklého panského pivovaru, vystavěl Adolf Spitzer další moderní pivovar. Kromě toho, pod Hradištěm svatého Hypolita, v údolí Pivovarského potoka, přežíval malý, na ruční pohon zařízený pivovárek, původně vrchnostenský. Ten přišel na řadu první. Rudolf Maurel si jej ještě na konci 19.století nejprve najmul a posléze v něm ukončil činnost. Spitzerův pivovar byl zřejmě díky svému nepovedenému pivu v roce 1919 přestavěn na sladovnu. Rozpadem Rakouska-Uherska přišly oba znojemské pivovary o mnoho odbytových možností. Obě rodiny – Maurelova a Wotzilkova, se nakonec po sporech dohodly na fúzi. Složité slučovací jednání bylo ankonec úspěšně ukončeno v roce 1924 a vznikl První znojemský pivovar a sladovna, akciová společnost. Provoz Wotzilkova pivovaru byl následně ukončen a jeho výrobu převzal „hradní“ pivovar. Fúze se ukázala bát jako velice prozíravým řešením. Akciová společnost. pivovar v letech 1930-1934 zmodernizovala do té míry, že v té době patřil mezi nejlépe vybavené pivovary u nás. Výstav měl kolem 70 000 hl.
    V roce 1947 byl pivovar znárodněn.
    Na všechny druhy piv se používala voda z přírodního zdroje s nízkým obsahem dusičnanů a příznivou tvrdostí. K výrobě byl dále používán slad se sladovny v Hodonicích a chmel, dodávaný ze žatecké oblasti. Výsledkem bylo lehčí pivo s nízkou hodnotou využitelné energie.
    V roce 1991 byla existence pivovaru vážně ohrožena, neboť zastupitelé města a vzápětí i ministerstva kultury rozhodli o vymístění provozu z historických budov. začal tak mnohaletý boj o záchranu pivovaru ve městě. V roce 1992 byla založena tradice pivních slavností. Poprvé se konaly 30.4.-1.5. 1992 na znojemnském zimním stadióně. Kromě místního piva mohlo 5 000 návštěvníků ochutnat i piva z 9 pivovarů Moravy a Rakouska. (Místo konání slavností zůstalo stejné až do roku 1997). Pivovar byl součástí Jihomoravských pivovarů a.s. do poloviny roku 1993, kdy pivovar koupila společnost Hostan s.r.o. (vznikla 26.4.1993 z členů managementu pivovaru). Úvěr na nákup podniku noví majitelé splatili za pět let. Noví vlastníci museli však nejdříve uhájit samotnou existenci pivovaru vzhledem k tlaku památkářů. Pivovar musel převést uhelnou kotelnu na zemní plyn a posléze z bezprostřední blízkosti rotundy sv.Kateřiny přemístit umyvárnu a stáčírnu sudového piva do prostor bývalé sladovny. To vše se povedlo zhruba do roku 1995. Od roku 1993 dodával pivovar pivo v KEG sudech o minimální trvanlivosti tři měsíce. V roce 1995 měla firma čistý zisk 12,101 mil. Kč, při výstavu 192 000 hl piva a při tržbách 106,998 mil. Kč. Tři čtvrtiny z celkového výstavu tvořila desítka. V roce 1995 měl pivovar 7 majitelů a zaměstnával 110 pracovníků. V druhé polovině 90.let 20.století byl vybudováním tzv.jižní cesty vyřešen problém přístupu k rotundě a na znojemský hrad, který byl dříve možný pouze nepohodlnou vestou přes Granické údolí nebo prostorami pivovaru mimo provoz. Dalším problémem, jež vadil občanům Znojma a památkářům, byly fronty těžkotonážních automobilů před pivovarem a jejich průjezd historickou částí města. Vedení podniku nalezlo v nedalekých Oblekovicích sklad, kam začala být převážena menšími vozidly téměř veškerá produkce a teprve odtud bylo pivo distribuováno k odběratelům.V roce 1998 se z technických důvodů nemohly pivní slavnosti konat na znojemském zimním stadioně, a tak je pořadatelé přesunuli do areálu pivovaru a přilehlých hradních nádvoří. Po poklesu v roce 1998 se výstav piva v roce 1999 přiblížil hranici 200 tisíc hl, která rozdělovala české pivovary na velké a malé. Pivovar tak zaznamenal výstav ve výši 191 843 hl při tržbách v hodnotě 148,9 mil. Kč. „Firma je stabilizovaná a naše hospodaření držíme trvale v černých číslech. Pokles výstavu v roce 1998 přičítáme tehdejšímu nástupu levných lahvových piv velkých producentů do obchodních sítí,“ vysvětlil na jaře 2000 jednatel společnosti Petr Dvořák. Hostan ale našel pro konkurenční boj s většími pivovary další zbraň: sudové pivo. „Pro malé pivovary je zvyšování podílu sudového piva na výstavu šancí, jak přežít. Velcí sice mohou do gastronomie více investovat, těžko však konkurují s cenou, protože mají vyšší dopravní náklady. My jsme schopni v našem regionu nabídnout nejenom nižší cenu, ale také rychlejší servis v případě problémů,“ uvedl Dvořák. Poměr mezi sudovým a lahvovým pivem se tak v případě Hostanu stéle více měnil ve prospěch sudového a postupně se blížil k 60 % celkového výstavu. V roce 1999 společnost uvařila již 106,6 tisíce hl piva v sudech, přičemž v roce 1998 to bylo o 10 tisíc hl méně. „Malé pivovary, které vykazují ekonomický profit, jsou postaveny na sudovém pivu. Umožní to omezit závislost na obchodních řetězcích, které vyžadují zalistovací poplatky a dodávky velkých objemů po celém území ČR,“ doplnil Dvořák. Vývoj prvního čtvrtletí roku 2000 byl výrazně lepší než ve stejném období roku 1999, protože pivovar již prodal 41,8 tisíce hl piva. „Růst tržeb dosáhneme především zvýšení výstavu a úpravou cen za vlastní produkty,“ uvedl jednatel. Pivovar si rok 2000 připomněl na speciálních zadních etiketách, kde popřál šťastný nový rok všem příznivcům piva Hostan.
    Ředitel pivovaru Petr Dvořák odmítl zvyšování cen piva z důvodu jeho vyšší spotřeby. „Na začátku června 2000 jsme cenu piva sice zvyšovali, ale to bylo kvůli zdražování cen většiny vstupů. Dopady této cenové úpravy se ještě v prodeji neprojevily, to není nikdy během týdne. Neradi bychom také měnili cenu piva každý týden nebo čtrnáct dní,“ řekl Dvořák. Připustil však, že kdyby pokračovalo teplé počasí z května a června 2000 pravděpodobně by horní strop výstavu pro malé pivovary překročili. Vyšší spotřební daň by se tak dotkla i znojemského pivovaru. Červenec 2000 však byl teplotně podprůměrný a spotřeba piva klesla. Podle něj však navíc abnormálně suché počasí ze začátku roku 2000 negativně ovlivnilo sklizeň sladovnického ječmene a chmele. „Už dnes víme, že jeho cena naroste na více než čtyři tisíce korun za tunu, zásoba chmele z předešlých let se už také spotřebovala a jeho cena se již vyšplhala na hladinu z roku devadesát sedm. Zvýšením ceny od pětadvaceti do padesáti haléřů na půllitr tak pokryjeme pouze růst nákladů. A ty se od sklizně 2000 ještě zvýší,“ tvrdil dále ředitel.
    Rekordním výstavem roku 2000 se pivovar po pěti letech v kategorii malých pivovarů opět zařadil mezi své velké konkurenty. „Administrativně se staneme velkým pivovarem. Růst výstavu nás těší, na druhou stranu však ztratíme výhodu nižší spotřební daně,“ konstatoval jednatel Petr Dvořák. S expanzí na regionálním trhu však pivovar musel řešit i problémy s výrobní kapacitou. „Dvě stě tisíc hektolitrů je optimální množství,“ vysvětlil Dvořák. Areál pivovaru byl navíc obklopen historickými památkami a jeho případné rozšiřování bylo v řadě ohledů prakticky nemožné. Přesto se v roce 2000 podařilo rozšířit kapacitu ležáckého sklepu o 20 % a v roce 2001 hodlali investovat do intenzifikace varny ze čtyř na šest várek za 24 hodin. V letní sezóně tak budeme operativnější,“ doplnil jednatel. V rámci úprav technologií bylo možné počítat s růstem a udržením výstavu na hranici 220 tisíc hl. Růst výstavu kopírovaly také tržby. Jen od ledna do října 2000 vzrostly na téměř 150 miliónů korun a předstihly tak celoroční výsledek předchozího roku. „Firma je stabilizovaná a naše hospodaření držíme trvale v černých číslech,“ uvedl Petr Dvořák. „Ustaly tlaky na cenový dumping v kategorii lahvových piv,“ zdůraznil jednatel Hostanu. Změnu strategie, která se začala projevovat již koncem roku 1999, potvrdily cenové úpravy u lídrů trhu v listopadu 2000. S krystalizací majetkových poměrů totiž nastal ústup od snahy ovládnout trh prostřednictvím nejlevnějších piv prodávaných v hypermarketech. „Do konce roku počítáme s výstavem kolem dvou set deseti tisíc hektolitrů piva. Nejvyšší nárůst byl přitom u Hradního ležáku, dříve označovaného jako jedenáctka. Překročením dvousettisícové hranice se tak dostaneme z kategorie malých pivovarů mezi velké a ztratíme desetiprocentní slevu na dani. Nepočítali jsme ale, jestli nárůst prodeje pokryje ztrátu této slevy. Jestliže je o naše pivo větší zájem, tak nemůžeme odmítat nové zákazníky,“ zauvažoval v prosinci 2000 ředitel Petr Dvořák. Nárůst produkce sice podle Dvořáka ovlivnilo i teplé počasí, které vládlo především na počátku roku 2000, hlavní podíl však měla obchodní strategie a kvalita piva. „Stabilní nárůst prodeje zaznamenáváme totiž již od konce roku 1999. Pokud bude současný trend pokračovat, měli bychom i v dalším roce zůstat na podobném výstavu jako v roce 2000,“ odhadl ředitel. Donekonečna se však malí producenti piva rozvíjet nemohli. „Abychom udrželi kvalitu piva, instalovali jsme nově do prostor bývalých lednic dvanáct ležáckých a šest přetlačných tanků. Stále ale výstav zvyšovat nemůžeme, máme totiž omezenou výrobní kapacitu,“ doplnil výhled do budoucna ředitel pivovaru. V roce 2000 vyrobil pivovar pro export na zakázku firmy Beertrade Czech s.r.o. pivo Pravovar (4,2 %).
    Pivovar zdražil pivo podle svých původních předpokladů k 1.dubnu 2001, a to asi o 50 haléřů na půllitr piva. Ve dnech 1.a 2.června 2001 proběhly již X. Znojemnské slavnosti piva. Celý sortiment pivovaru se čepoval za jednotnou cenu 10 Kč a navíc i 14 % Speciál. Pivovar od ledna do července 2001 vystavil 124 200 hl piva, což nasvědčovalo tomu, že dosáhne přibližně stejného výstavu jako v roce 2000, tedy více než 210 tisíc hl. „I letos zůstaneme nejmenší z velkých. Jestliže je o výrobek zájem, nemá cenu prodej brzdit kvůli úlevě na daních. Konkurenční prostředí je mimořádně tvrdé a každý pivovar bojuje o obchodní teritorium ve svém okolí. Nemůžeme zůstat pozadu,“ uvedl obchodní ředitel Hostanu Milan Přibil. Desetiprocentní slevu ze spotřební daně vyváží průměrný zisk na vyrobený hektolitr, který s větším množstvím uvařeného piva roste, protože některé náklady se již dále nezvyšují. S expanzí na regionálním trhu však Hostan musel řešit i problémy s výrobní kapacitou. Areál pivovaru je obklopen historickými památkami a jeho případné rozšiřování podléhá schválení příslušných úřadů a v řadě ohledů je prakticky nemožné. V roce 2001 překvapivě rostl podíl prodaného lahvového piva. Dosud zde zaznamenávali spíše opačný trend. Bylo to však způsobeno také exportem. Hostanu stoupal také prodej ležáků, jejichž podíl se již přehoupl přes 50 %. V pololetí 2001 pivovar vykázal obrat ve výši 87 miliónů Kč. .

    Na tuzemském pivním trhu se na podzim 2001 schylovalo k dalšímu přeskupení sil. Pivovar Starobrno se rozhodl fúzovat s Hostanem. Roční produkce piva tak posunula nově vzniklou skupinu na čtvrté místo na tuzemském trhu, na němž zabrala čtyř až pětiprocentní podíl. Na jižní Moravě byla pivovarnická skupina druhou největší. „Chceme se stát jihomoravským lídrem,“ řekl předseda představenstva Starobrna Viktor Mautner Markhof s tím, že chtěli získat pětadvacetiprocentní podíl. „Vstup Starobrna do Hostanu je první krok, který završíme fúzí obou společností. Chceme se stát silnou jihomoravskou skupinou. Nebudeme marnit čas bojem proti sobě, chceme se svými značkami bojovat proti pivovarnickým skupinám z Čech. Nebudeme ani měnit ceny piva,“ řekl Markhof. Starobrno, jejímž majitelem byla rakouská firma BBAG, už v koncem září 2001 odkoupila podíly, které v Hostanu vlastnila skupina devíti podnikatelů. Podrobnosti transakce žádná ze stran nesdělila. Fúzi Starobrna a Hostanu musely ještě potvrdit valné hromady obou společností. „Počítáme s tím, že společný výstav bude asi 800 000 hl piva a 100 000 hl nealkoholických nápojů. Obrat bude činit osm set až devět set milionů korun s tím, že do dvou let chceme překročit miliardu korun. Hodláme také zachovat všech 400 pracovních míst. Pivo se bude vařit ve Znojmě i v Brně, tak jako dosud,“ řekl Markhof. „Náš výstav kolem dvou set tisíc hektolitrů by byl v budoucnu na přežití v tvrdé konkurenci příliš malý. Když se tedy naskytla možnost spojit se se silnějším, neváhali jsme,“ řekl jeden z majitelů Hostanu Petr Dvořák. Jediným společníkem firmy Hostan s.r.o. bylo tedy od 16.11.2001 Starobrno a.s., jehož majitelem byla rakoská firma BBAG. Proti tržbám 177 milionů Kč roku 2000 se v roce 2001 zvedly na 190 milionů. Pivovar v předvánoční době roku 2001 uvedl do své distribuční sítě speciály pivovaru Starobrno (Červený drak, Baron Trenck), které zde nebyly běžně dostupné.

    Spojení pivovarů Starobrno a Hostan, které obě firmy ohlásily v roce 2001 na podzim, začalo definitivně platit po zápisu do obchodního rejstříku. Brněnský podnik čekal, že lhůta bude maximálně do začátku července 2002. Fúzi nejdříve museli schválit 23.4.2002 majitelé Hostanu, ve stejný den rozhodovala i valná hromada Starobrna. Nádvoří pivovaru a přilehlého hradního nádvoří zaplnili 31.5.a 1.6.2002 vyznavači dobrého chlazeného piva. Pivovar pořádal již XI. Znojemské slavnosti piva, které slavnostně zahájil pochod mažoretek a historický průvod konšelů a radních centrem Znojma. První soudek v areálu pivovaru slavnostně narazili starosta Znojma Pavel Balík a ředitel pivovaru Petr Dvořák, kteří hned také pár doušků hostanu ochutnali. Pivovarský sládek pak svým proslovem otevřel výčepní stánky a zahájil tím dvoudenní oslavu chmelového moku. Půllitr se čepoval za pouhých deset korun a specialitou bylo čtrnáctistupňové pivo. Slavnosti se konaly na třech místech v areálu pivovaru, dále na vyhlídce pod rotundou a na hradním nádvoří. Po oba dny byl pro návštěvníky přichystán kulturní program a pivní soutěže. Sportovně založení vyznavači piva soutěžili pod znojemskou rotundou v pivních kláních. Nejeden borec se přesvědčil, že skládání pivních beden na sebe není jednoduché – téměř každému postavené bedny padaly. Přesto tato disciplína vynesla na první příčku rovnou tři vítěze, kteří dokázali za jednu a půl minuty vystavět třináct pivních přepravek na sebe a za své vítězství si odnesli soudek piva a překrásný korbel. Závěr slavností piva korunoval překrásný ohňostroj. O půlnoci se brány pivovaru uzavřely a příznivci piva zamířili domů nebo pokračovali v pití v nejbližších hospodách.
    Generální ředitel Starobrna František Krakeš uvedl, že spolu s Hostanem vystavili v pololetí 2002 o 15 000 hl meziročně více, tedy 381 000 hl piva. Starobrno se na růstu podle předběžných výsledků podílelo pěti procenty, Hostan zvýšil výstav o 2 %.

    Po připojení ke Starobrnu přestal pivovar vyrábět pivo Hostan Granát (tmavé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů) (ze 3 druhů speciálních sladů: mnichovský, karamelový a barevný)
    Pivovar, který patřil do skupiny Starobrna a zprostředkovaně nizozemské pivovarnické skupině Heineken, zvýšil za uplynulých deset měsíců roku 2003 výstav. Piva vařeného ve Znojmě se v roce 2003 prodalo o 2 % více než v předchozím roce. V období leden až říjen 2003 se prodalo přes 176 000 hl Hostanu. Zda tomu pomohlo teplé počasí léta 2003, nebo marketingové aktivity, které pivovar uspořádal, nebylo známo, jisté bylo, že Znojemští v květnu změnil etikety svého piva a namísto papírových polepek používali nyní etikety hliníkové, které navíc měly nový vzhled. Nový vzhled piva byl od června propagován v reklamní kampani, vyvedené v retrostylu. Na vzpomínkách byl postaven i slogan kampaně (Hostan – dobrý jako tenkrát). Propagační aktivity vyvrcholily v srpnu a září 2003 soutěží o největšího sběrače pivních zátek, z nichž se dal složit nápis HOSTAN. Soutěž s názvem O krčmu sládka Hostana přilákala 11 tisíc lidí, kteří název piva složili více než 175000krát. Tři nejúspěšnější vyhráli vybavení rodinné pivnice.
    Posílení výstavu o 4 000 hl na 207 000 hl piva ohlásil pivovar za rok 2003, jenž byl od roku 2002 součástí skupiny Starobrno. Více než polovinu produkce tvořilo vícestupňové Hradní.
    Dne 27.ledna 2004 při hokejovém utkání HC Znojemští Orli s HC Moeller Pardubice došlo ke slavnostnímu oficiálnímu přejmenování zimního stadionu ve Znojmě na „HOSTAN ARÉNA ZNOJMO“. Pivovar Hostan navázal tímto krokem na dlouholetou podporu nejenom kulturních, společenských a sportovních aktivit ve znojemském regionu. Tímto spojením značky Hostan s názvem zimního stadionu dostala podpora sportovních aktivit v regionu Znojemska další zajímavou dimenzi. Všichni návštěvníci, kteří se tohoto hokejového utkání zúčastnili, obdrželi od sponzora zimního stadionu – pivovaru Hostan – při příchodu do „HOSTAN ARÉNY ZNOJMO“ malý dárek. V přestávkách utkání se „rozstřelovala“ mezi diváky trička Hostan.
    Dne 1.května 2004 proběhl v tradiční 1.máj s Hostanem.
    Speciální třináctistupňové pivo Hostan Zámecké představilo v květnu 2004 vedení pivovaru Starobrno, do jehož skupiny znojemský pivovar patřil. Mezeru v sortimentu firma doplnila novým pivem značky Zámecké, kterého by chtěla vyrábět kolem 5 000 až 10 000 hl ročně. Hostan Zámecké bylo třináctiprocentní a mělo výraznější hořkost. Do distribuce šlo ve vratných lahvích, ale i v třicetilitrových a padesátilitrových sudech. Pěnivý mok nové značky zrál devadesát dnů v ležáckém sklepě. Jen v rámci květnových třináctých slavností piva Hostan přišlo toto pivo chutnat do Znojma kolem 10 000 lidí.
    Nové distribuční centrum v Těšeticích u Znojma otevřel pivovar v červnu 2004. Přešly sem veškeré dosavadní odbytové aktivity z Oblekovic. Na podzim navíc přibyl technický servis a sklad propagace, což umožnilo komplexní zásobování všech zákazníků z jednoho místa.
    Během léta 2004 pivovar uvedl na trh nové světlé výčepní pivo Hostan Cechovní s obsahem alkoholu 3,5 %.
    Další zásadní změny čekaly pivovar na jaře 2005. Pivo Hostan mířilo do řetězců, což znamenalo nutnost zvýšit jeho trvanlivost a chuťovou stabilitu ze současných tří na šest měsíců. Vybudovat novou technologii ve Znojmě by bylo finančně náročné, lahvová stáčírna byla již zastaralá a modernizace by přišla řádově na desítky milionů korun. Z těchto důvodů se výroba lahvového piva Hostan přesunula od 1. července 2005 do pivovaru Starobrno. Zde bylo vyráběno podle původní receptury pod dohledem sládků ze znojemského pivovaru, čímž měl být zachován senzorický profil piva Hostan. Výroba sudového piva byla i nadále pokračovat ve Znojmě. Hostan byl totiž pro více jak 80 % konzumentů nejoblíbenějším pivem a v regionu suverénně vedl. Stejně jako před mnoha roky se zde znovu začaly vyrábět nealkoholické nápoje – jednalo se o dva druhy limonády. První se dala podle chuti zařadit mezi koly, druhá měla příchuť citrónovou. Aroma měly na přírodní bázi a byly slazena přírodním cukrem bez jakéhokoliv podílu umělých sladidel. Do distribuce šly v sudech 30 a 50 litrů. Oficiální představení proběhlo na Pivních slavnostech pivovaru Hostan, které se konaly 3.-4. června 2005. Změny v pivovaru znamenaly snížení počtu pracovníků o 25 lidí. Více jak polovina měla možnost pokračovat v práci v rámci Starobrna, ostatní získali nadstandardní odstupné a byla jim zajištěna individuální pomoc v podobě odborného personálního poradenství. Přesunutí výroby lahvového piva do Brna znamenalo snížení nákladní dopravy z pivovaru přes historické město o 40 %.
    Zájem konzumentů o znojemské pivo dokládala i návštěvnost Slavností piva Hostan, které navštívilo 3.a 4.června 2005 i přes deštivé počasí více než 12 000 lidí, tedy o 2 000 více než v roce 2004. Prodalo se přes 115 hl piva a pivovar Starobrno oficiálně uvedl na trh sudové limonády Zulu kola a Zulu citron. Jsou slazené výhradně přírodním cukrem a prodalo se jich osm hektolitrů.
    Fandové znojemského piva měli svátek. Poté, co dne 2.června 2006 mnozí z nich odvolili, vydali se na pivní slavnosti, které se konaly v areálech pivovaru a přilehlého hradu. Spojit volební den s posezením u piva a dobré muziky mohli lidé i 3.6.2006, kdy patnácté Slavnosti piva Hostan vrcholily. „Speciálně pro tuto příležitost připravil pivovar Hostan kvasnicové pivo, které normálně v jeho sortimentu není,“ uvedl Aleš Řiháček ze společnosti Starobrno, jíž pivovar Hostan patřil. Místo konání slavností lemovaly výčepní pulty i stánky s grilovaným masem a dalšími specialitami. Pro příznivce nealkoholických nápojů byla připravena přírodní sudová limonáda Zulu, která se v pivovaru vyráběla od roku 2005. Návštěvníky čekaly tradiční pivní soutěže. Mezi nejatraktivnější patřily držení naplněného tupláku na čas, soutěž o největší pivní pupek či pivní štafeta. Na dvou připravených pódiích hrály jak místní hudební kapely, tak i přední tuzemští muzikanti.
    „V roce 2006 jsme prodali sto jedenadevadesát tisíc hektolitrů piva Hostan. Z toho sto tisíc hektolitrů piva bylo vyrobeno přímo ve Znojmě. Oproti roku 2005 je to pokles o jedno procento,“ řekl generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš. Přestože řada obyvatel Znojma se už více let obávala úplného ukončení výroby piva ve městě, vedení pivovaru tyto předpovědi nepotvrdilo. A to přesto, že výstav pivovaru byl zhruba na polovině jeho maximální kapacity. „Plány na letošní rok zůstávají ve stejné úrovni, jako byl rok loňský. Ve Znojmě by nemělo by dojít k výraznější změně. Důkazem oblíbenosti Hostanu je pro nás i vítězství značky Hostan Hradní mezi čtyřiatřiceti ležáky při reprezentačních slavnostech piva v Táboře,“ dodal Krakeš.
    Mezi jedenáctistupňovými pivy na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007 odborná porota vybrala pivo Hostan hradní.
    S rostoucí teplotou v létě 2007 se zvyšovala i spotřeba piva. Nebylo tedy divu, že zaměstnanci pivovaru pracovali v třísměnném provozu. Museli uspokojit zájem odběratelů. Kapacita varny plně dostačovala, otáčet se musela obsluha stáčecí linky. Každou hodinu z ní sjelo 100 sudů naplněných pivem. Denně opouštělo pivovar na 2 000 sudů. Na stáčecí lince se začínalo v pondělí v šest ráno a pivo či limonády se nepřetržitě plnily až do pátečního odpoledne. „Požadavky zákazníků plníme bezezbytku, určité problémy mohou nastat s dopravou,“ uvedl v červenci 2007 sládek pivovaru Hostan Karel Čaněk. Vzhledem k vyšším přepravovaným objemům museli dopravci prodlužovat směny. „Byli bychom rádi, kdyby takové počasí vydrželo. Žně mají nejen zemědělci, ale také pivovarníci,“ konstatoval na závěr Čaněk.
    Třetí mezi světlými ležáky v soutěži České pivo roku 2007 byl Hostan Hradní. V dvoukolovém testování vybírali nejlepší domácí moky odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Výsledky byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva, na které na které se v předvečer svátku svatého Václava sešli pivovarníci z celé země.
    V dubnu 2008 byla místní desítka již vařena i stáčena do sudů v Brně. Jedenáctka stále vařena a stáčena do sudů ve Znojmě. Výroba třináctky již byla ukončena.
    Obavy znojemských pivařů a patriotů se potvrdily. Pivovar Starobrno již neplánoval investovat do výroby ve znojemském pivovaru. Naopak tamní výrobu sudového piva, která ještě ve Znojmě zbyla, chtěl postupně ukončit. Vedení společnosti tak v říjnu 2008 potvrdilo neoficiální informace. Totiž že pivovar ve Znojmě skončí. Podle neoficiálních zdrojů se tak mělo stát do poloviny roku 2009. Vedení Starobrna, kterému Hostan patřilo, zatím nechtělo přesný termín uvést. „V současné době neexistuje konkrétní plán ani datum pro jeho uzavření. Je ale pravda, že další postupné utlumení výroby lze očekávat,“ uvedla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová. Pivovar měl v roce 2008 celkem 31 zaměstnanců. „Pokud se tato skutečnost dotkne našich zaměstnanců, jsme připraveni postupovat zcela v souladu s platnými právními předpisy a vyjít jim vstříc všemi dostupnými prostředky v zajištění dalšího pracovního uplatnění,“ doplnila mluvčí. Podle vedení firmy Starobrno, která bylo součástí nizozemského koncernu Heineken, se výroba ve Znojmě dlouhodobě potýkala s řadou provozních a logistických problémů. „Jedním z nich je například poloha pivovaru Hostan v samotném historickém centru města v bezprostřední blízkosti památkově chráněných budov, což značně omezuje dopravní dostupnost,“ uvedla mluvčí. Z těchto důvodů podle ní nebylo ani možné plánovat v tamním pivovaru další investice do výroby a ani pokrýt ve Znojmě současnou poptávku po pivu značky Hostan. A rovněž ani poptávku po sudových limonádách Zulu, které se v pivovaru rovněž vyráběly. A budoucnost znojemského piva? „Naše plány jsou nadále podporovat značku Hostan, neboť jsme si vědomi jejího významu pro jihomoravský a zejména znojemský region. Nicméně hodláme využít pro výrobu této značky naše kapacity ve Starobrnu,“ dodala mluvčí.
    Bez plánu na jakékoliv investice do výroby piva či limonády v pivovaru vstupovala do roku 2009 společnost Heineken, která znojemskou firmu přes pivovar Starobrno vlastnila. Konkrétní časový plán na případné utlumení výroby a záměry dalšího využití areálu však majitelé znojemského pivovaru ještě nestanovili. „Objem výroby v pivovaru ve Znojmě nadále narůstat nebude. Plány Starobrna vycházejí z analýzy konkrétní situace ve Znojmě, kterou ovlivňuje poloha pivovaru v centru města, v exponované historické části, která není vhodná pro další zatížení těžkou dopravou. V současné době se v pivovaru Hostan vyrábí sudové pivo značky Hostan a naše nealkoholické limonády ZULU cola a ZULU citron,“ uvedla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová.
    „Zatím nevím, jestli a kdy pivovar Hostan zavřeme. Je ale jasné, že už v Hostanu nebudeme investovat do technologií. V centru Znojma máme problémy s logistikou. Pivovar je v historickém jádru, nedostanou se do něj velká auta. Navíc omezuje návštěvníky rotundy a hradu,“ uvedl v březnu 2009 obchodní ředitel skupiny Heineken v Česku Jiří Daněk. V Hostanu zatím pokračovala výroba sudového piva Hostan a nealko limonády Zulu. Lahvový Hostan už delší dobu plnily linky brněnského pivovaru.
    Znojemské pivo rozšířilo seznam řady českých výrobků, které získaly ochrannou známku Evropské unie. Evropská komise tento v květnu 2009 oznámila, že pivo z jihu Moravy bylo zapsáno na seznam „chráněných“ výrobků.
    Po letech snah získalo Starobrno od Evropské unie zeměpisnou ochrannou známku na název „Znojemské pivo“. Jediné pivo, které se na Znojemsku vařilo, je ale Hostan. A jeho výrobu chtělo Starobrno coby jeho majitel během roku 2009 ve Znojmě ukončit a stáhnout do Brna. Evropská ochranná známka však může být použita jen v místě zeměpisného označení. Vypadá to tedy, že na žádné etiketě s nápisem Znojemské pivo nespočine v budoucnu ani kapka pivní pěny.
    Poprvé mimo areál pivovaru se 6.6.2009 odehrály tradiční pivní slavnosti tohoto znojemského piva. A zřejmě naposledy lidé na těchto slavnostech ochutnali „autentický“ mok. Příští ročník již stejné slavnosti nabídnou v půllitrech s největší pravděpodobností jen „brněnský“ Hostan. „Připravujeme plán, kterým se budeme snažit optimalizovat výrobu v našich sedmi pivovarech. V tuto chvíli je ale ještě předčasné mluvit o nějakém určitém datu,“ řekl k termínu uzavření pivovaru člen představenstva a obchodní ředitel české pobočky Heinekenu Jiří Daněk.
    Pivovar přestal vyrábět ve Znojmě pivo. Nizozemská společnost Heineken dne 15.6.2009 oznámila, že uzavře pivovar. Znojemští hospodští teď čekali, jestli pivo Hostan, vyrobené v Brně, budou místní pivaři vůbec pít. Přímo v pivovaru končí i pětatřicet posledních zaměstnanců. Heineken jim už nabídl zaměstnání v jiných částech firmy. „Výroba piva Hostan se přesouvá do brněnského Starobrna. Definitivní uzavření areálu je předběžně naplánováno na konec měsíce října. O přesunu výroby limonády Zulu k externímu dodavateli jednáme,“ uvedla mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. Heineken nyní hledá další možné využití areálu pivovaru v historickém centru Znojma. „Zadali jsme zpracování studie využitelnosti areálu. Ta bude ze strany města východiskem k dalším úvahám a jednáním,“ uvedl vedoucí odboru rozvoje znojemské radnice Zdeněk Čižmář. Studii budou mít úředníci k dispozici asi na podzim. „Nyní odborníci pracují na zevrubné analýze areálu, sbírají všechny potřebné informace. Potom zpracují studii s konceptem využití. Očekávám, že celá práce bude hotová patrně v září či říjnu,“ dodal Čižmář. Nynějším pětatřiceti zaměstnancům nabídlo vedení skupiny Heineken změnu pracovního uplatnění v rámci firmy. „Sedmnáct z nich dostalo nabídku na jiné místo, třeba přímo v pivovaru Starobrno, v distribučním skladu v Těšeticích, nebo jako ostraha areálu ve Znojmě,“ vypočítala Eliášová. Značku Hostan hodlal Heineken zachovat. „Značka má v našem portfoliu svoje nezastupitelné místo. Našich zákazníků ve znojemském regionu si velmi vážíme a budeme proto i nadále klást důraz i na podporu sportovních a kulturních aktivit na Znojemsku, včetně podpory znojemského hokeje či třeba Slavností piva Hostan,“ slíbila mluvčí skupiny Heineken. Přestože Heineken získal teprve nedávno od Evropské unie obchodní známku „Znojemské pivo“, využívat ji nechtěl. „O známku jsme žádali již před několika roky, kdy byla jiná situace. Schvalovací proces trval velmi dlouho a známku jsme shodou okolností skutečně získali teprve nedávno. Po zvážení všech aspektů ji nyní nehodláme využívat,“ dodala Eliášová.
    Zlomení kvůli ukončení výroby piva ve Znojmě byli bývalí zaměstnanci. „Pracoval jsem v pivovaru patnáct let. Nakonec mě propustili. Teď jsem už čtyři měsíce bez práce,“ řekl Marek Dobiáš. Zaměstnanec Hostanu znal pivovar, jako své boty. „Nastoupil jsem jako brigádník a prošel jsem prakticky celým pivovarem od sklepa přes spilku až na varnu,“ přiblížil Dobiáš. Sám se považuje za patriota znojemského piva. Nejistotu z budoucnosti začal Dobiáš vnímat už před šesti roky. „V okamžiku, když to eseróčko prodalo Brnu, začaly se dít špatné věci. Například úpravy technologií. Navíc zaměstnanci velmi citlivě vnímali nejistotu dalšího vývoje ve firmě,“ uvedl bývalý zaměstnanec pivovaru. Někteří majitelé hospod dokonce přešli k jiným pivovarům. „Chlapi přestali Hostan pít. Prostě mi ho odmítali. Proto jsem před čtrnácti dny po konzultaci s dealerem přešel na jihlavské pivo,“ potvrdil hostinský jedné z kuchařovických hospod. Dodal, že nedávno musel také reklamovat jednu várku. „Nemělo to vůbec pěnu,“ řekl hostinský. Co bude v areálu, který pivovar využíval, nebylo v říjnu 2009 zatím jisté. „Výroba je definitivně ukončena a v objektech je jen ostraha a několik lidí, kteří zde uklízejí. Společně s vedením znojemské radnice pracujeme na expertní studii, která by řešila využití budov také s přihlédnutím k blízkosti rotundy. S městem jednáme, studie je na stole, zatím však více nemohu sdělit,“ informovala mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová. Z pivovaru podle slov mluvčí zcela odešlo čtyřiadvacet zaměstnanců. „Ti neměli zájem o žádnou námi nabízenou pozici a využili našeho kompenzačního balíčku. Jedna žena přešla do distribučního skladu v Těšeticích, jeden zaměstnanec pracuje v Brně a jednomu jsme zprostředkovali práci jinde,“ zakončila Eliášová.
    O krok blíže bylo Znojmo ke koupi bývalého pivovaru nedaleko znojemského hradu. Dne 16.11.2009 nabídku koncernu Heineken na jeho prodej za šestadvacet milionů korun projednali městští radní. Podle vedení města doporučila rada zastupitelstvu koupi schválit, avšak za určitých podmínek. Podmínky koupě shrnul do tří bodů. „Za prvé, kupní cena šestadvacet milionů korun, bude uhrazena ve splátkách v průběhu příštího roku. Druhou podmínkou je, že daň z převodu nemovitostí, kterou by podle společnosti Heineken mělo hradit celou město, budeme chtít po dohodě hradit půl na půl. Tedy polovinu prodávající a polovinu kupující,“ nastínil Nezveda. Třetí podmínka se týkala dalšího využití objektu pivovaru. „Společnost Heineken chce závazek města, že v příštích deseti letech se v areálu pivovaru nebude vařit pivo a případné gastroprovozy v areálu pivovaru a hradu budou prodávat produkty společnosti Heineken,“ uvedl starosta. Rada města v tomto bodě vyloučila areál hradu, který je dlouhodobě výlučně majetkem města. „Pokud prostory bývalého pivovaru bude vlastnit město, tak zaručíme, že se zde pivo vařit nebude. Nechceme se však zavazovat za někoho dalšího, který bude případným nájemcem nebo vlastníkem,“ vysvětlil Nezveda.
    Areál bývalého pivovaru Hostan, který se nachází v historických budovách znojemského hradu, Znojmo odkoupí. Zastupitelé dne dne 24.11.2009 s koupí strategické budovy souhlasili.
    Pivovar Hostan ode dne 21.12. definitivně patřil Znojmu. Zástupci radnice si ráno celý areál fyzicky převzali od lidí z firmy Heineken, od které ho za 26 milionů koupili. Teď čekalo město rozhodnutí, jak s prázdnými budovami naložit.

    Sortiment před uzavřením:
    Hostan Naše Pivko (světlé výčepní, alk.: 4,0 %; od 1.7.2005 lahvové pivo vyráběno v pivovaru Starobrno. V roce 2008 vyráběno už i sudové pivo ve Starobrnu).
    Hostan Hradní (světlý ležák, alk.: 4,7 %; od 1.7.2005 lahvové pivo vyráběno v pivovaru Starobrno).
    Hostan Premium (světlý ležák, alk.: 5,0 %, od 1.7.2005 lahvové pivo vyráběno v pivovaru Starobrno. V roce 2008 již nevyráběno).
    Znaimer Pils (světlý exportní ležák pro rakouský trh, alk.: 4,7 %)
    Praga (světlý exportní ležák pro britský trh, alk.: 4,7 %, od 1.7.2005 lahvové pivo vyráběno v pivovaru Starobrno).
    Hostan Zámecké (speciální ležák, alk.: 5,6 %. Pivo poprvé představeno v květnu 2004. Od 1.7.2005 lahvové pivo vyráběno v pivovaru Starobrno. V roce 2008 už nevyráběno).
    Hostan Cechovní (světlé výčepní, alk.: 3,5 %. Na trhu se objevilo v létě 2004. Od 1.7.2005 lahvové pivo vyráběno v pivovaru Starobrno. V roce 2008 již nevyráběno).

    Posl.majitel:
    Hostan s.r.o. (jediný společník je od 16.11.2001 Starobrno a.s., jehož majitelem je rakoská firma BBAG, která patří do skupiny Heineken)

     

    Výstav piva

    Tržby

    HV

    1995

    192 000
    hl

    106,998
    mil. Kč

    12,101
    mil. Kč

    1996

    192 000 hl

    117,4 mil.Kč

     

    1997

    192 561 hl

    132,4 mil.Kč

     

    1998

    181 676 hl

    137,4 mil.Kč

     

    1999

    191 843 hl

    148,9 mil.Kč

     

    2000

    213 220 hl

       

    2001

    203 400 hl

       

    2002

    200 000 hl

       

    2003

    205 004 hl

       

    2004

    196 586 hl

       

    2005

      

       

    2006

    100 508 hl (vč.Brna 191 000 hl)