Minipivovar Harrachov

   fotogalerie

   etikety

   tácky

adresa: Nový Svět 95, 512 46 Harrachov

www.sklarnaharrachov.cz/pivovar

e-mail: obchod@sklarnaharrachov.cz

Na čepu a v prodeji bylo:

• Na konci dubna 2023 na čepu František 12°, Čerťák 12° tmavý ležák, a Huťské 8°.
• V prosinci 2022 na čepu tři ležáky 8°, 12° světlý a 12° tmavý.
• V listopadu 2022 tradiční sortiment: ležáky František 12° světlý, Čerťák 12° tmavý, 8° Huťské výčepní.

Starší info:
Nachází se v areálu zdejší sklárny. V červenci 2001 probíhala hrubá stavba budovy. Technologie již byla zakoupena v Chorvatsku. Majitelem je JUDr.Novosad (majitel skláren). Pivovar měl zásobovat restauraci v sklářském areálu. Otevření se chystalo na vánoce 2001.
Otevření pivovaru jako součásti sklářské hutě v Harrachově, plánované na neděli 30.prosince 2001, se muselo odložit. Majitel sklárny František Novosad dne 29.12.2001 potvrdil, že kolaudace byla neúspěšná. „Chtěl jsem otevřít pivovar ještě letos. Nestačili jsme ale obložit sociální zařízení v kuchyni, a tak hygiena provoz nepovolila,“ řekl Novosad. Novosad investoval do výstavby malého pivovaru 30 milionů korun. Stavět začal v červnu 2001 a ve zkušebním provozu uvařil již dvě várky osmistupňového kvasnicového piva po dvou tisících litrech. První hosty ve své restauraci uvítal ale až koncem ledna 2002. Kapacita malého pivovaru byla odhadována na 5 000 hl ročně. Vařit se měli tři druhy kvasnicového piva – černá třináctka, světlá dvanáctka a nízkostupňové světlé pivo, které bylo určeno i pro skláře pracující u pece. „Sklář vypije za směnu asi pět lahví piva. Už ho nebudeme kupovat jinde,“ řekl Novosad. Harrachovská sklárna byla dříve součástí státního podniku Crystalex Nový Bor. František Novosad ji privatizoval v roce 1993 a založil firmu Novosad a syn, s. r. o. Novosad byl přesvědčen, že české sklo je v krizi a rozhodl se ji ve své sklárně z roku 1712 řešit užším spojením s turistikou. Turisté měli přístup do celé hutě, součástí exkurze byla ochutnávka piva a posezení ve sklářské restauraci.
Celkem 13 milionů korun investoval majitel sklářské hutě v Harrachově František Novosad do malého pivovaru s restaurací, který jako součást sklářské hutě otevřel 13.ledna 2002. „Čepujeme tři druhy nahořklého kvasnicového piva plzeňského typu – světlou osmičku, dvanáctku a černou třináctku,“ představil svou nabídku Novosad. Využil toho, že v jeho sklárně z roku 1712 zůstal zachován tradiční postup při ruční výrobě skla v pánvových pecích a vytvořil ve sklárně vyhlídkovou trasu.
Restaurace a pivovar se nacházely v areálu sklárny, dopledne byla návštěva pivovaru a restaurace součástí prohlídkové trasy – výroby ručního skla ve sklárně, odpoledne se restaurace otevřela v 17.00 i pro ostatní hosty. Piva byla čepována do nádherného originálního ručně vyráběného skla. Spolu se skleněným taktéž ručně vyráběným podtáckem tvořil báječný komplet. Taktéž veškeré ostatní alko a nealko nápoje měly své originální ručně vyráběné sklenice. Pivo bylo možno zakoupit i v originálních opět ručně tvarovaných lahvích s klasickým ručním uzávěrem.
Rozhovor s majitelem sklárny pro DNES (leden 2002):
Už několik let tvrdí majitel harrachovské sklárny František Novosad, že české sklářství nemine krize a velký útlum výroby. Už několik let také Novosad ukazuje vlastní cestu, jak se krizi vyhnout – vsadil na propojení sklárny a turistického ruchu. V těchto dnech svůj projekt znovu zdokonalil – otevřel ve sklárně pivovar a restauraci. „Měním sklárnu na fungující skanzen, tradiční ruční výroba běží dál a zároveň ji představujeme jako turistickou atrakci. Zatím to jde docela dobře,“ poznamenal Novosad.
Jak jste přišel na pivovar? Má vůbec vaření piva v Harrachově tradici?
Inspiraci jsem si přivezl už někdy před pěti lety z Jihoafrické republiky. Při obchůzce hospod v Kapském Městě jsem zjistil, že si tam snad každá hospoda vaří svoje vlastní pivo – sice na můj vkus velice nedobré, ale to nebylo podstatné. Líbilo se mi to. Uložil jsem to do paměti jako zajímavou možnost. A letos jsme začali stavět vlastní pivovar. V Harrachově sice pivovar nikdy nebyl, ale na panství Harrachů ano. Harrachové vařili pivo v Jilemnici. Nyní nám hraběnka Harrachová dovolila použít jako znak pro naše pivo jejich rodový erb.
A jaké pivo vaříte?
Především zdravé – kvasnicové, nefiltrované, nepasterované. Chuť a další vlastnosti musí posoudit každý sám. Nemůžeme samozřejmě konkurovat velkým pivovarům, které dokážou při velkovýrobě srazit náklady až na sedminu těch našich. Tak říkáme, že konkurujeme alespoň malým lékárnám.
Jeden z druhů piva se jmenuje Františkovo, umíte ho opravdu připravit?
Učím se to. Dá se říci, že jsem jeden ze tří místních sládků. Jednak chci vždycky vědět maximum o tom, co řídím. A jednak mě to také baví.
Vlastní pivo nabízíte ve vlastní restauraci. Není ale v Harrachově příliš velká konkurence v tomto oboru?
Je to samozřejmě dost velký problém. Harrachov, to je z hlediska turistů především sto hospod a hotelů a jeden velký kopec. Je na první pohled šílenství otevřít sto první hospodu s výhledem na ten kopec. A k tomu ještě pivovar, který se sotva zaplatí. Tohle všechno může fungovat jedině ve spojení se sklárnou. Takže restaurace sama o sobě není nic mimořádného – chtěl jsem, aby nebyla moc luxusní, aby se v ní cítili pokud možno dobře lyžař v kombinéze, dělník v montérkách i obchodník v kravatě. Na pivo se přece nechodí do něčeho posázeného zlatem. Tam se člověk cítí stísněně. Je to taková lepší trojka.
A jak tedy funguje to propojení sklárny, pivovaru a restaurace?
Už před několika lety jsem začali do sklárny pouštět exkurze. Skupiny turistů mohou projít celou sklárnou, vidět skláře při práci, zaplatí za tohle představení sto čtyřicet korun. Aby se nepletli sklářům při práci příliš, zbudovali jsme nad dílnou dřevěný ochoz, odkud mají turisté nerušený výhled. Když skupina projde sklárnou, čeká ji ještě muzeum skla a možnost nakoupit si naše výrobky v naší samoobsluze. Tam se kruh zatím uzavřel. Nyní přibyla restaurace – exkurze začíná v ní výkladem o sklárně a pro dospělé i ochutnávkou piva. A je to zároveň nabídka, aby se po konci exkurze do restaurace vrátili. Nebo, aby přišli druhý den, nebo za rok, nebo řekli svým známým, že to je docela zajímavé. Všechno to musí být v rovnováze – úroveň služeb, které nabízíme, ceny, které chceme, množství lidí, které přilákáme. Je pravděpodobné, že čím víc lidí přijde na exkurzi, tím víc zboží prodáme v naší prodejně, totéž platí o restauraci. A to vše samozřejmě spoluvytváří naše renomé ve světě a od toho se mohou odvíjet další velké zakázky. Je to velice citlivá rovnováha a záleží často na drobných detailech.
Bude restaurace otevřená jenom pro exkurze?
Ne. Do dvou odpoledne bude vyhrazená exkurzím. Potom bude normálně otevřená, má také svůj vlastní vchod.“

Ceny piv v lednu 2002: 8 % – 10Kč za 0,5 litru; 12 % – 15 Kč; 13 % ležák – 15 Kč; v listopadu 2002: 12 % – 17 Kč.
Ceny piv v červenci 2003 : 8 % za 13,- Kč/0,5l; světlá a tmavá dvanáctka za 20,- Kč/0,5l.
Největší pivní sklenici na světě vyrobili skláři v Harrachově. Žádný pivař se z ní ale nenapije, prázdná totiž vážila kolem čtrnácti kilogramů a když se naplnila třiceti litry piva, měli problém ji uzvednout i sami skláři. Ti přitom musí mít velmi dobrou fyzickou kondici, aby tak velký kus skla vůbec dokázali vyrobit. „Nejtěžší je nabrat takový kus skla, který k výrobě sklenice potřebujeme, a manipulovat s ním na píšťale,“ řekl majitel František Novosad. „Je to skutečně největší pivní sklenice, která kdy byla vyrobena,“ řekl prezident pelhřimovské agentury Dobrý den Miroslav Marek, který na splnění rekordu dohlížel. Výkon harrachovských sklářů se podle něj dostane do české Guinnessovy knihy rekordů. Pokus o rekord byl součástí Prvních harrachovských pivních slavností, které uspořádala Sklárna a minipivovar Novosad a syn společně s městským úřadem. Akce měla podpořit turistický ruch v horském středisku a představit práci tamních sklářů. Do areálu sklárny přilákala stovky lidí. Návštěvníci byli s programem i pivem vesměs spokojeni, někteří ale kritizovali pivo v kelímcích.
Minipivovar v listopadu 2004 vařil Huťskou (Sklářskou) osmičku, kterou jste ve zdejší restauraci ochutnali za 15 Kč (0,5 l), světlou kvasnicovou dvanáctku Františkův ležák (0,5 l za 25 Kč) a tmavý nefiltrovaný ležák „Čerťák“ (0,5 l za 25 Kč). Na prosinec roku 2004 uvařil místní sládek světlou speciální čtrnáctku.
Výrobu obřích číší od vytažení žhavé suroviny z pecí až po vytvoření konečného tvaru viděli dne 23.července 2005 lidé při slavnostech v harrachovské sklárně a pivovaru Novosad a syn. „Návštěvníků přišlo kolem 1000 a po celý den jsme jim ukazovali tradiční výrobu, jaká byla v Čechách v době 300 lety,“ řekl František Novosad. Ke sklárně patřil i malý pivovar s roční výrobou 70 000 litrů piva. Dohromady obě živnosti tvořily svérázný turistický skanzen, kam v roce 2004 zavítalo kolem 50 000 návštěvníků. „Chodí k nám hlavně Němci a Holanďané a také hodně dětí na školní výlety,“ uvedl Novosad. Dne 23.7.2005 poprvé představil lahvové dvanáctistupňové pivo František v láhvi s netradičním objemem 0,7 litru. Šlo o nefiltrované a nepasterované pivo a díky zátce známé z předválečného Československa vydrželo v láhvi v dobré kvalitě i dva týdny po otevření. „Stáčíme rovněž tmavou dvanáctku Čerťák a lehké osmistupňové pivo. Kromě řidičů ho pijí i naši skláři,“ podotkl Novosad. Harrachovská sklárna si dělala také vlastní trojbarevné půllitry. Při pivních slavnostech se však na dvoře točilo pivo do kelímků. „Jeden půllitr stojí 250 korun a lidé nám je bohužel kradou i v restauraci, natož mimo ni,“ konstatoval Novosad.
Sortiment a ceny piva v listopadu 2005: osmiprocentní Huťské výčepní světlé za 18 Kč, Františkův světlý ležák za 25 Kč a černý ležák Čerťák za stejnou cenu.
Minipivovar v dubnu 2006 vařil světlé výčepní pivo (osmička), světlou Františkovu dvanáctka a tmavý ležák 13stupňový. Všechna piva jsou v nefiltrované podobě.
V prosinci 2006 minipivovar vyráběl dva druhy světlého piva – osmička Huťské výčepní, dvanáctka ležák František (25 Kč) – a černou dvanáctka Čerťák. O Vánocích 2006 navařili ještě Vánoční speciální patnáctku granátové barvy. Speciály zde vaří i při dalších příležitostech. Bylo možno zakoupit sebou Františka v ručně foukané lahvi (300 Kč), ale především třílitrového Františka v plastovém kanystříku, kdy půl litru vyšel na dvacet korun.
Větší zájem o pivo zaznamenal malý pivovar v prosinci 2006. „Zájem je hlavně o lahvové pivo, v tom nám stoupl v lednu prodej na dvojnásobek,“ řekl majitel pivovaru a sklárny František Novosad. Větší spotřebě podle něj nahrávala i rostoucí návštěvnost harrachovské sklárny. Kvůli nepříznivému počasí byla v některých lednových dnech srovnatelná s letními měsíci, kdy historickou sklárnou prošlo denně i více než 500 lidí.
Rostoucí spotřebu piva na jaře 2007 zaznamenal i minipivovar v Harrachově. „Loni jsme prodali 72 000 litrů piva, letos za prvních pět měsíců už máme uvařeno přes 34 000 litrů, takže produkce bude zhruba o pětinu vyšší,“ řekl majitel František Novosad. Dodal, že zatímco v minulých letech stačilo vyrobit čtyři várky týdně, nyní se jich muselo dělat i šest, aby byly ležácké tanky stále plné. Kvůli rostoucí poptávce připravil pivovar na letní sezonu novinku – od 11.6.2007 do lahví stáčel i výčepní světlé huťské pivo a tmavý ležák, zatím v lahvích prodávali jen dvanáctku. V Harrachově se neprodávalo pivo ve skleněných lahvích, ale v plastových o obsahu 0,75 litru. „Je to praktičtější, a navíc jsme měli problémy s tím, že skleněné lahve často tlak živého piva nevydržely,“ vysvětlil Novosad. Odběratelé už si podle něj na plast zvykli.
V červnu 2007 se aktuální sortiment nezměnil a byl stále ve složení: světlá Františkova dvanáctka, tmavý ležák Čerťák a Huťské výčepní pivo.
Blahodárné účinky pivní koupele měli okusit také lidé v Harrachově. Pivní lázně tu budovala Sklárna a minipivovar Novosad a syn. Lázně se chystala firma otevřít na místních pivních slavnostech 21.
července 2007. Šlo teprve o čtvrté pivní lázně v Evropě. „Jedny jsou v Německu, jedny v Rakousku a další má pivovar Chodovar. Čtvrté otevřeme my,“ řekl majitel sklárny a pivovaru František Novosad. Firma nabídne hostům celkem 8 koupacích nádob. Z toho 6 dvojitých van bude pro jednotlivce a další dvě vany, oddělené paravanem, budou určené pro páry. „Lázeň namícháme z několika litrů světlé dvanáctky a několika litrů tmavé. K tomu koupel vylepší bylinky a pivní kvasinky,“ prozradil majitel sklárny. „Samozřejmě, že budeme používat naše živé a nepasterizované pivo,“ dodal. Host zůstane ponořený v lázni nahý asi 25 minut. Během procedury bude pivo také popíjet. Až z vany vyleze, přejde – oblečený jen do prostěradla – do odpočinkové místnosti, kde jej obsluha ještě zabalí do deky. Zde stráví další dvacetiminutovku a vypije další půllitr. Po skončení koupele se ale nesmí osprchovat, aby z kůže nesmyl účinky pivních kvasinek a bylinek. „Koupel v pivu působí blahodárně proti kožním a ischemickým chorobám, vylepšuje potenci a celkově omlazuje,“ podotkl František Novosad. Pivní lázně přišly firmu na 5 milionů korun. Za vstupné lidé dali 700 Kč, protože vyhřívané podlahy, speciální tmavá okna a klimatizace nebyly nejlevnější. „Výši určuje i cena piva,“ doplnil Novosad.
„Pivní lázeň má podle našeho balneologa omlazovací účinky, napomáhá prokrvení pokožky a vůbec přispívá ke zlepšení krevního oběhu a srdeční kondice. Lázeň pomůže i lidem s kožním onemocněním a samozřejmě má příjemný relaxační účinek. Dá se říct, že účinkuje vlastně na všechno,“ řekl majitel sklárny František Novosad. Celá procedura se skládá ze tří částí. Z koupele, zábalu a masáže. „Není to tak, že by se člověk koupal přímo v čistém pivu, jak si mnozí myslí. Do každé vany přijde pět světlých a pět tmavých dvanáctek, takže vznikne zhruba desetiprocentní roztok, do kterého ještě přidáváme drcený chmel. Teplota lázně je doporučena na třicet šest stupňů,“ upřesnil Novosad. Po 20 až 25 minutové koupeli přijde na řadu zábal a odpočinek na lůžku a pak ještě podle zájmu případná masáž. „Van máme celkem deset a plníme je pramenitou horskou vodou čerpanou ze 150 let staré studny s přídavkem deseti litrů harrachovského piva. Půl na půl světlého a tmavého. Vše okořeněné drceným chmelem a ingrediencemi představujícími naše tajemství, “ přiblížil Novosad.
Na kvasnicové pivo si museli připlatit příznivci minipivovaru v Harrachově. „Naposledy jsme zdražovali někdy před třemi lety, dál ale cenu držet nemůžeme,“ uvedl v říjnu 2007 majitel pivovaru a sklárny František Novosad. Výroba v malých pivovarech byla podle něho dražší než v těch velkých, proto dvanáctistupňové pivo firma prodávala za 13 korun. Od Nového roku 2008 ale zdražilo na 15 korun za půllitr.
Harrachovskému minipivovaru Novosad a syn hrozí právní tahanice kvůli otevřeným pivním lázním. Pivovar Chodovar totiž hodlal hájit registrovanou značku Pravé pivní lázně a vytáhnout do boje proti všem údajným plagiátorům. Chodovar v březnu 2006 otevřel vůbec první pivní lázně v Čechách. Podle ředitele pivních lázní některé podniky včetně harrachovského minipivovaru značku používají bez povolení a navíc nenabízí tak kvalitní služby, které značka garantuje. „Naším zařízením za krátkou doby prošly stovky lidí, a přestože jsme ještě ve výstavbě, odchází zákazníci v drtivé většině spokojeni. Toho důkazem je i fakt, že se zákazníci vrací. Troufám si tvrdit, že prostředí, ve kterém my poskytujeme služby, je na velmi dobré úrovni a profesionální maséři také nabízejí kvalitní služby,“ reagoval nařčení z plagiátorství jednatel společnosti František Novosad. Ředitel pivních lázní Chodovar Mojmír Prokeš chce s harrachovským pivovarem jednat přes patentovou, známkovou a právní kancelář. „Je to zcela okopírovaný náš projekt, připravujeme oslovovací dopis,“ řekl. František Novosad obvinění z plagiátorství značky Pravé pivní lázně vyvracel. „Z právního hlediska výraz Pravé pivní lázně nepoužívám. Toto slovní spojení jsem ani nikdy nevyslovil,“ odpověděl na dopis Mojmíra Prokeše František Novosad.
Harrachovské pivo bylo v roce 2008 dražší. Od Nového roku zdražil půllitr světlého i tmavého ležáku o dvě koruny. Místo 13 korun, které si místní minipivovar účtoval od roku 2004, tak nápoj přišel na 15 Kč. „Důvodem zdražení je výrazný růst cen energií, a především surovin – chmele a sladu,“ řekl majitel minipivovaru a místní sklárny František Novosad. Pivní lázeň, kterou v místním areálu nabízeli od léta 2007, ale nezdražoval, přestože obsahovala deset litrů světlé a tmavé dvanáctky. Pivovar byl v Libereckém kraji posledním, který zdražil. Na růst cen měla podle pivovarů rozhodující vliv rostoucí cena surovin. „Cena sladu vzrostla na dvojnásobek a chmel zdražil ještě víc,“ řekl Novosad. Například cena chmelového extraktu však stoupla až desetinásobně. Navíc od Nového roku porostly také náklady na elektřinu a plyn. To vše se do cen promítlo. Že vysoké ceny odradily zákazníky, toho se Novosad nebojí. „Už teď nestačíme poptávce, mohli bychom vařit víc, ale nestačí kapacita našich ležáckých tanků, a tak ji chceme před létem rozšířit,“ dodal. Minipivovar byl od roku 2001 součástí areálu sklárny v krkonošském středisku Harrachov. V roce 2007 tam uvařili 90 000 litrů piva, přičemž zhruba polovina produkce se prodala přímo v areálu.
Harrachovský František si odvezl Českou pivní pečeť z Tábora, kde se v lednu 2008 konal již po osmnácté jedny z největších pivních slavnosti v republice. „Nejmenší pivovar v kraji získal největší ocenění,“ řekl František Novosad. Harrachovský František totiž nejen vyhrál kategorii světlých ležáků z minipivovarů, ale v soutěži bez rozdílu kategorií se umístil na pátém místě. „Naší velkou devizou je vynikající měkká horská voda, která se nemusí nijak upravovat. Úpravy se totiž vždy projeví chuťovým ocáskem,“ řekl Novosad. Harrachovské pivo se vařilo klasickou cestou, pouze ze sladovnického ječmene a chmelu bez jakýchkoliv dalších přísad. Po tříměsíčním zrání ho čekala už jen cesta ke spotřebitelům, hlavně turistům. Neprocházelo žádnou filtrací ani pasterizací. To má sice chuťovou výhodu, ale zároveň nevýhodu v menší trvanlivosti. „Při teplotě pod deset stupňů a temnu František vydrží i dva měsíce. Ovšem při pokojové teplotě je pitelný tak tři čtyři dny,“ uvedl Novosad.
V minipivovaru v červenci 2008 nabízeli 12% světlý nefiltrovaný ležák František a hořký tmavý 12% Čerťák. V plastových 0,7l lahvích se kromě zmíněných piv prodávalo i 8% světlé Huťské výčepní pivo.
Zatímco velké pivovary v Libereckém kraji ceny piva nezvýšily, minipivovar v Harrachově od Nového roku 2009 zdražit musel. Cenu za půllitr zvýšil o téměř sedm procent z 15 na 16 korun. Důvodem byl výrazný růst nákladů na suroviny, energie i obaly, řekl majitel tamní sklárny a minipivovaru František Novosad. Naposledy harrachovské pivo zdražilo v lednu 2008, kdy se cena za půllitr piva zvýšila z 13 na 15 korun. Minulé razantní zdražení ale zájem o pivo z minipivovaru nezmenšilo. Naopak prodej vzrostl o 35 % na téměř 122 543 litrů, když před rokem minipivovar prodal jen 90 655 litrů piva. Za posledních pět let se produkce minipivovaru více než zdvojnásobila. Nejvíce piva se prodalo v hlavní zimní sezoně v lednu a únoru, kdy bylo v Harrachově nejvíce turistů. Spotřeba ale rostla i v letních měsících, zejména o prázdninách. „Na růstu spotřeby piva se loni výrazně podílely i naše pivní lázně, kam šlo přes 17 000 litrů piva, což bylo asi 15 % produkce,“ řekl Novosad. Minipivovar byl od roku 2001 součástí areálu harrachovské sklárny, která byla nejstarší fungující sklárnou v Evropě. Podnik vyráběl tradičními postupy luxusní nápojové sklo, užitkové sklo a křišťálové lustry. Stále více se ale zaměřoval na turisty, kterých v roce 2008 přišlo na 60 000. Pivovar vařil huťské výčepní, které obsahem alkoholu odpovídalo osmistupňovému pivu, a světlý a tmavý dvanáctistupňový ležák. „Zájem rok od roku stoupá, v minulosti se většina piva prodala přímo ve sklárně a v místní restauraci, v posledních letech je ale stále větší zájem o lahvové pivo,“ dodal Novosad.
„Naše pivo je stále vynikající, ovšem to vánoční je skutečná lahůdka,“ vychvaloval – jako pochopitelně všichni výrobci – svůj produkt František Novosad v prosinci 2009. Vánoční čtrnáctku prodávali za cenu dvanáctky. Výrobou pokryli vlastní síť zákazníků. Dolů „do kraje“ ho nevyváželi. V prosinci 2009 v restauraci minipivovaru jste mohli ochutnat Františkův ležák 12 % za 36 Kč a tmavou dvanáctku Čerťák také za 36 Kč.
Harrachovské Hutní výčepní bylo podle porotců táborské soutěže Zlatá pivní pečeť nejlepším světlým výčepním pivem uvařeným v minipivovaru. Osmistupňové pivo, které sloužilo většinou k osvěžování sklářů, tak na soutěži v únoru 2010 porazilo všechny ostatní „desítky“. „Do soutěže jsme se přihlásili víceméně z legrace, ale naše pivo nejspíš hodnotitele zaujalo, tak nám přiřkli první místo,“ řekl majitel František Novosad. S vítězným pivem se pivaři v běžné distribuci nesetkali. Naopak harrachovští skláři mohli bez nadsázky tvrdit, že je toto pivo jejich denním chlebem. „Vedle prodeje v lahvích přímo v pivovaru je určena jako osvěžení pro skláře. Je pravda, že tím na sebe beru bezpečnostní riziko, ale myslím si, že je to dobré k doplnění tekutin nebo třeba kvůli minerálům,“ řekl Novosad. Spolu s oceněnou osmičkou minipivovar vařil i světlou a tmavou dvanáctku, kterou si mohli objednat hosté přímo v pivovarské restauraci. Soutěže se v této kategorii -světlé výčepní pivo z minipivovaru – zúčastnilo čtyřiadvacet vzorků.
V září 2010 minipivovar uvařil mj.i polotmavou 10 % Řízlý sklář.
Minipivovar v listopadu 2010 nabízel pivo Huťské výčepní, světlý Františkův ležák za 38 Kč a tmavou třináctku Čerťák.
Minipivovar z Harrachova obsadil na Táborských pivních slavnostech v únoru 2011 post absolutního vítěze. Ležák František získal v roce 2011 prestižní titul Extra česká pivní pečeť neboli byl vyhlášen „pivem piv.“ Určila ho speciální degustační komise tvořená pivovarníky, partnery festivalu a novináři. O Extra českou pivní pečeť soutěžilo dvacet vítězů jednotlivých kategorií od výčepních piv až po silné speciály.. Radost z úspěchu neskrýval stárek a jediný zaměstnanec pivovaru Novosad Libor Soukup. „Přijeli jsme sem s pokorou a s jediným vzorkem, který takto překvapil. Oslavím to pivem od jiného minipivovaru, jehož produkci nemám jinak možnost ochutnat,“ řekl mladý stárek pivovaru, který působí v areálu skláren. „Děláme především kvalitní české sklo a když se české sklo dostalo do potíží, zvažoval jsem, jak tomu pomoci. Pojal jsem myšlenku ‚české pivo‘ a od té doby, což je osm let, se snažím dělat stejně kvalitní české pivo vedle skla,“ řekl v únoru 2011 majitel pivovaru František Novosad. K výrobě piva uvedl, že je zvláštní tím, že firma vůbec neupravuje vodu a používá vodní zdroj starý přes dvě stě let, který zbudoval hrabě Harrach. „My jsme vodní zdroj jenom v minulých letech vyčistili,“ upřesnil František Novosad. Světlý ležák František lidé mohou ochutnat pouze v areálu nebo při prohlídce harrachovské sklárny. „Jsme součástí sklárny a pivovárek živí cestovní ruch, který v této příhraniční oblasti je. Fungujeme od roku 2002. Jsem prakticky jediný zaměstnanec,“ usmívalse sládek minipivovaru Libor Soukup. Loňský roční výstav minipivovaru činil podle jeho slov 122 tisíc litrů. V pivu František se mohou lidé také koupat a využívat ho tak pro léčebné účely. Tržby firmy z této činnosti, na kterou se podle Františka Novosada spotřebuje přibližně deset procent celkového výstavu piva, činí zhruba tři miliony korun ročně. Ročně minipivovar uvaří 1 400 hektolitrů zlatavého moku. Pivo stáčí do třílitrových skleněných nebo plastových lahví s umělým uzávěrem. „Pivo je kvasnicové, nepasterované a nefiltrované. Vaříme ho z vody, sladu z Vratislavic a Tábora a žateckého chmele,“ dodal Soukup. O pivo František mají zájem i polští turisté, kteří to do Harrachova mají kousek. Často se prý diví tomu, že pivo je stáčené v plastových lahvích. „Když to dáme do skla, tak náklady vzrostou a cena by musela být vyšší. Tato láhev nás stojí tři koruny. A s vratnými lahvemi by byly problémy s mytím nebo lepením etiket. To si minipivovar nemůže dovolit. Vím, že to na pohled nevypadá hezky, ale na kvalitu piva to nemá žádný vliv,“ vysvětlil sládek.
Minipivovar v březnu 2011 nabízel sortiment: světlý Františkův ležák 12° a tmavý Čerťák. Obě stály 39 Kč.
„Neuděláme pivo tak levně jako velké pivovary,“ poznamenal v červenci 2013 harrachovský František Novosad. „Máme možná až dvakrát větší náklady. Proto je důležité, abychom nebyli závislí na dodávání piva do jiných restaurací. Kdyby si k němu hostinští přirazili svou marži, cena by se dostala moc vysoko,“ konstatoval. Novosadovi stačí k prosperitě pivovaru velká restaurace ve sklárně. Svými ležáky František a Čerťák zásobuje pak už jen své dva známé v hospodách v Novém Boru a České Kamenici. (zdroj: liberec.idnes.cz)
Výstav piva:
rok 2004: 615 hl
rok 2005: 600 hl
rok 2006: 700 hl
rok 2007: 900 hl
rok 2008: 1 225 hl