-
- V prosinci 2023 v nabídce vánoční speciál – Utahaný taťka (světlé silné spodně kvašené pivo plzeňského typu, EPM 13,5 % Alk.: 5,5 % Hořkost: 19 IBU).
- V listopadu 2023 novinka – Jalový optimista IPL (světlé silné pivo spodně kvašené). Toto pivo nabídlo intenzivní chmelení a aroma typické pro IPA, přičemž zachovalo spodně kvašenou podstatu ležáku.
- V listopadu 2022 v nabídce 10° Chela Mexican Lager. Novinka, která vznikla ve spolupráci s kalifornským pivovarem Pacific Plate Brewing Co. Lehký ležák s voňavými chmely Sorachi a Sabro.
- Dne 14.9.2022 na čepu 10 Vsetínská, Vsacan 11, 12 světlý ležák, 10 OWL – IPL, 12 Borůvka, Skotačivá veverka 11 summer ale.
- V lednu 2021 na čepu Vsetínská 10, Vsacan 11, Valášek 12 světlý ležák, IPA 15, 11 Skotačivá Veverka.
- V prosinci 2021 v prodeji Russian Imperial Stout 21. Plná bohatá chuť po kávě a čokoládě.
- V září 2021 v nabídce: 11° Skotačivá Veverka, 11° Výtržník – New England IPA, 11° Vsacan, 12° Světlý Ležák, 12° Borůvkový ležák, 14° IPA, 17° Zbořená Ovca, 10° Fruta Loca – malina.
- V březnu 2021 v prodeji 11° Vsacan, 11° Skotačivá veverka, 11° Vysmátý Motýl, 12° Světlý ležák, 12° Višňový ležák, 12° Borůvkový ležák, 12° Blond Ale, 13° IPA, 17° Zbořená Ovca.
- Dne 13.9.2017 na čepu 10° Vsetínská desítka, 12° Světlý ležák, 12° Borůvkový ležák, 17° Zbořená ovca.
Starší info:
Koncem roku 2002 byla ve Vsetíně obnovena výroba piva. Nikoliv však v pivovaru na ulici 4. května, který byl již několik let uzavřen. Tradice vaření zlatavého moku sahá ve Vsetíně do sedmnáctého století. V 90.letech však byla výrazně narušena. “ V roce 1995 se tehdejší majitelé z Moravskoslezských pivovarů Přerov rozhodli vsetínský závod prodat. Chtěl sem jej koupit, opravit a pokračovat ve výrobě. Nedostal jsem ale úvěr a pivovar získala ostravská společnost. Pod jejím vedením se zde výroba v minulých letech zastavila, “ řekl v březnu 2002 Jan Dohnal, který ve vsetínském pivovaru pracoval od roku 1966 jako vedoucí výroby a v letech 1983-1995 jako ředitel. V roce 2002 byla tradice vaření piva ve Vsetíně obnovena. Právě Jan Dohnal se svým synem vybudovali na Dolní Jasence pivovar s restaurací a kavárnou. “ Hodláme v něm vařit světlou desítku, dvanáctku a černou třináctku. Většinu piva, které uvaříme, také v restauraci vytočíme. Stáčet budeme ještě do malých soudků. Vyrobit chceme ročně jeden až dva tisíce hektolitrů. Pro srovnání v pivovaru na ulici 4. května se uvařilo až kolem osmdesáti tisíc hektolitrů,“ řekl Dohnal s tím, že v červenci by měl být uvařen první zkušební vzorek, v září druhý a koncem roku se již výroba měla rozjet naplno.
prosince 2002. Kapacita je 2500-3000 hl piva ročně. Zatím dodával pivo jen pro svoji restauraci.
V lednu 2003 bylo pivo plněno jen do sudů bez etiket, měli 2 druhy tácků a sklenice s logem. Restaurace byla otevřena Po-So 10:30-23:00. V květnu 2003 pivovar uvařil Májové pivíčko (světlá kvasnicová 14 %).
Příznivci zlatavého moku často tvrdí, že jedno pivo dokáže skutečně zahnat žízeň. Že to není teorie zcela ojedinělá, dokládají slova majitele jediného pivovaru na Vsetínsku okrese. Vysoké teploty na spotřebu piva mají pochopitelně zcela jednoznačný vliv, potvrdil v červenci 2003 Jan Dohnal, spolumajitel pivovaru Valášek. “ Nárůst prodeje jsme začali pozorovat asi před měsícem. V současné době prodáváme o 25 % piva více než obvykle. Samozřejmě větší zájem je o pivo světlé,“ uvedl Dohnal a zároveň dodal: Není bez zajímavosti, že lidem více chutná, což se projevilo až padesátiprocentním nárůstem prodaných jídel v naší restauraci.“
Minipivovar chystal na podzim 2003 dvě novinky. Na čepu mohli zájemci ochutnat světlý kvasnicový Speciál 14 % a dále byla připravována světlá kvasnicová desítka s názvem Klobůček (nabízena od 21.11 2003).
Sortiment v prosinci 2003: 10 %, 11.5 %, 14 vše světlé a 11.5 % tmavá vše v nefiltrované podobě.
Dobrého sládka si určitě považuje každý výrobce piva. Jan Dohnal ze Vsetína problémy se sládkem neměl. Pivo pro svůj pivovar si totiž vařil sám. Naše pivo je dost hořké, hodně chmelené, ale chutná jemně. Hořkost nezůstává v krku,“ hovořil v březnu 2004 s láskou o svém produktu sládek Jan Dohnal. I když část produkce na žádost hospodských filtruje, vyzdvihuje chuť tradičního kvasnicového, tedy nefiltrovaného piva. „Kvasnicové pivo je jemnější na chuť. Filtrované je ostřejší,“ vysvětlil. Vzpomíná také na článek v odborném časopisu, kde nedávno nějaký lékař tvrdil, že kvasnicové pivo je zdravé. „Tvrdil jsem to vždycky, že pivo je zdravé. V pivovaře nikdo filtrované nepije, jedině kvasnicové,“ řekl. Jan Dohnal vařil pivo už přes třicet let. Z toho většinu piva uvařil ve starém vsetínském pivovaře, který před několika lety skončil svou výrobu. Sám pochází z Bílovic na Uherskohradišťsku. Na výrobu ležáku Valášek, tak si své pivo pojmenovali vsetínští milovníci pěnivého moku, používal sládek tradiční technologii. Pivo se vaří z vody, sladu a chmele. Voda musí být měkká. My máme velice dobrou vodu ze Stanovnice,“ pochvalil si vsetínský sládek. Slad se musí podle něj zešrotovat, rozpustit ve vodě a zahřát. Potom se oddělí sladový výluh od mláta a vzniká takzvaná mladina. Proces trvá 12 hodin. Mladina se zchladí a přidají se pivovarské kvasnice. Mladé pivo se pak prokvašuje, prozradil sládek. Ležák Valášek se dostane ke svým milovníkům až po dvou měsících. První rodinné pivo vařil sládek v srpnu 2002 v ještě rozestavěném pivovaře. „Bylo to takové nervózní. Všude se ještě stavělo. V srpnu jsme vařili a začátkem prosince jsme poprvé čepovali,“ vzpomínal na hektický začátek. Stálo to podle něj ale za to. První pivo mělo devadesát dnů. Dlouho leželo, bylo proto vysoce kvalitní, pochvalil si Jan Dohnal.
„Náš nový minipivovar Valášek nebyl koncipován tak, aby těmto gigantům konkuroval co do objemu výroby, ale především kvalitou svého piva,“ řekl v březnu 2004 majitel. Pivovar produkoval ročně 900 až 1000 hektolitrů piva. To bylo zatím poloviční množství, které mohl vyprodukovat. Název Valášek si sládek se synem nevymysleli sami. „Uspořádali jsme anketu v místních novinách. Chtěli jsme, aby lidé sami řekli, jak by se jejich pivo mělo jmenovat. Mysleli jsme si, že Valaši jsou vlastenci a budou bojovat za slivovici i za pivo. Teď už jenom čekáme, aby ho pili,“ řekl Jan Dohnal. „Na surovinách nešetříme. Snažíme se nakupovat nejkvalitnější slad a chmel. Do piva nedáváme žádné extrakty. Pivo vaříme podle tradičních receptur ze samého sladu. Nenahrazujeme jej cukrem,“ vysvětlil. Na velikonoční svátky roku 2004 připravil minipivovar Valášek speciální velikonoční světlou čtrnáctku. Čepovala od pátku 9.dubna 2004.
Cena piva: leden, březen, listopad 2003 obě za cenu 16,50 Kč/0,5l, desítka za 11,50 Kč; 14 % za 19,50 Kč.
V srpnu 2004 jste mohli v minipivovaru ochutnat kromě standardní skvělé 11,5 světlé a 11,5 tmavé (za 17,50 Kč) samozřejmě v nefiltrované podobě, i jako speciál 11,5 polotmavé Višňové nefiltrované (za 21 Kč za 0,5 l).
Minipivovar na konec roku 2004 přichystal speciální světlou vánoční čtrnáctku. V listopadu 2004 jste v restauraci minipivovaru ochutnali světlý a tmavý kvasnicový ležák (0,5 l za 17,50 Kč), světlou čtrnáctku a višňové a kávové pivo, jež bylo čepováno do 0,3 l sklenic.
Minipivovar uvařil pro první jarní dny roku 2005 Velikonoční speciál. Světlá čtrnáctka byla čepována do 0,5 l sklenic a pořídili jste ji za 21,50 Kč. Kromě tohoto speciálu jste si v restauraci mohli pochutnat na světlém a tmavém ležáku (0,5 l za 17,50 Kč) a na višňovém pivu (0,5 l za 19,50 Kč).
V srpnu 2005 jste mohli v restauraci minipivovaru ochutnat tradiční světlý a tmavý ležák (0,5 l za 17,50 Kč), višňové a kávové pivo (0,5 l za 19,50 Kč).
Minipivovar Valášek uvařil na konec roku 2005 světlé pivo Vánoční ležák 14.
Sortiment vyráběných piv v listopadu 2006: světlý ležák12°, tmavý ležák 12°, vánoční světlý speciál 14°, višňový ležák 12°, kávový ležák 12°, mandlový ležák 12°.
V květnu 2007 minipivovar dodával také do Olomouce, Prostějova, Zlína a dokonce do slovenského Púchova. „Odebírají od nás třeba i pivo mandlové, višňové, kávové, takové speciály,“ řekl Dohnal.
Aktuální nabídka minipivovaru v dubnu 2008: Kvasnicový ležák světlý Valášek (11,5%), Kvasnicový ležák tmavý Valášek (11,5%), Mandlový ležák Valášek (11,5%), Višňový ležák Valášek (11,5%), Kvasnicový ležák světlý speciál Valášek „Májový) (14%).
„V republice je sedmdesát šest malých rodinných pivovarů. Setkání minipivovarů probíhají po celé léto,“ vysvětlil v červenci 2008 sládek Valášku Jan Dohnal. Proč se takové akce pořádají? Odpověď je velmi jednoduchá. Malé pivovary totiž nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. „Je to těžké. Velké pivovary hospody doslova skupují,“ posteskl si vsetínský sládek. Pokud totiž hostinští podepíší s velkým pivovarem smlouvu, získají podle množství natočeného piva finanční injekci. „Hospodu si kompletně vybaví a nic je to nestojí. Ovšem nesmí se tam čepovat jiné pivo,“ upozornil Dohnal. S tím, že dokonce ani antimonopolní úřad s takovou diskriminací údajně nemůže nic dělat. „Nemáme šanci se do takových hospod dostat. Jediná možnost je, vzít si něco do nájmu nebo postavit vlastní,“ tvrdil. Například Valášek čepuje ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru ve Vsetíně a pak už jenom v jedné restauraci ve Zlíně a v Prostějově. Přitom zájem o tuto značku stále roste. „Především teď v létě si zákazníci jezdí pro sudy přímo do pivovaru,“ doplnil Jan Dohnal.
Na konec roku 2008 minipivovar připravil tradiční čtrnáctku.
Minipivovar zákazníkům nabízel i v roce 2010 kvasnicový ležák světlý, tmavý, řezaný. Oblíbené byly i příchutě, jako například kávová, mandlová, višňová či borůvková. „V České republice je asi 70 malých pivovarů, ale kvalita jejich produktů je velmi rozdílná. Pivo vaříme sedm let a do podvědomí lidí se začínáme dostávat až nyní, kdy se o minipivovarech stále více mluví. Je běžné, že si lidé zavolají, ať jim nachystáme do PVC lahví ten a ten druh, že si za chvíli přijedou,“ řekl v lednu 2010 sládek minipivovaru Valášek Jan Dohnal.
Minipivovar v únoru 2010 nabízel: Valášek 12° mandlové za 27 Kč, Valášek 12° višňové za 27 Kč, Valášek 14° za 27 Kč, Valášek 12° světlý za 24 Kč.
Sládek pivovaru Jiří Havlík říká, že kvalita je to, čím si může vsetínský mok získat a udržet konzumenty. Základem piva Valášek jsou proto vždy kvalitní tuzemské suroviny. „Vaříme z moravského sladu, českého žateckého chmele. Velké pivovary často používají chmelové extrakty, které jsou samozřejmě levnější,“ přiblížil Havlík. Ve Vsetíně navíc dbají na tradiční postup. Po hlavním kvašení, které trvá jeden týden, zraje pivo Valášek ještě alespoň čtyřicet dní v tancích. „Výsledkem je živé pivo, které se navíc nepasterizuje ani nestabilizuje a přímo z tanků míří do výčepu,“ popsal sládek. Zachovávání „starého“ postupu při vaření piva si sice vybírá svoji daň v jeho kratší trvanlivosti, která dosahuje zhruba tří týdnů. „Na druhou stranu ale zůstávají zachovány veškeré kvasinky a látky, které má pivo obsahovat. Takový mok je rozhodně také zdravější,“ trval na výhodách Jiří Havlík. „Vyrábíme světlý a tmavý ležák, dříve takzvanou dvanáctku a také čtrnáctistupňové speciální pivo. Pro zpestření nabízíme také piva s borůvkovou, višňovou či mandlovou příchutí,“ vyjmenoval Havlík. Podle jeho slov už se zažité označení jako desítka či dvanáctka už příliš nepoužívají. „Málokteré velké pivovary také skutečnou desítku dělají. Bývá to spíše osmi až devítistupňové pivo označované jako výčepní,“ poznamenal zkušený sládek.
Sládek Jan Dohnal se synem Romanem začali vařit pivo před osmi lety. „Investice se nám ještě nevrátily, ale zájem o naše pivo lidé mají. Pokud to tak půjde, dál, tak to zvládneme,“ popsal v červenci 2010 Jan Dohnal. Rodinný pivovar se zaměřil na vysokou kvalitu piva. „Ročně uvaříme kolem tisíce hektolitrů, čímž absolutně nemůžeme velkým firmám konkurovat. Proto máme jedinou možnost, jak se udržet na trhu – nabídnout lidem kvalitní dobré a něčím výjimečné pivo,“ řekl Dohnal. I proto se snažili kupovat jen kvalitní slad ze zahraničí a chmel ze Žatce. Vodu pak brali z nedaleké Stanovnice. Fakt, že zákazník je u něj na prvním místě, potvrzuje jméno minipivovaru, které vybrali sami hosté. „Název Valášek vzešel z ankety, kterou jsme před lety udělali v novinách,“ vysvětlil Dohnal.
Na podzim 2010 minipivovar nabízel i pivo s příchutí citronu.
„Symbolicky na Zelený čtvrtek zahájíme prodej zelené dvanáctky. Při sváteční příležitosti máme ale uvařen i čtrnáctistupňový kvasnicový speciál,“ představila nabídku pivovaru v dubnu 2011 jeho provozní Jana Dohnalová. Obě piva podle ní budou k dostání přímo v pivovaru. „Zájemcům je však můžeme stočit i do pětilitrových či standardních sudů,“ poukázala Dohnalová.
V létě 2011 minipivovar nabízel i pšeničné pivo.
V říjnu 2011 minipivovar nabízel Vídeňský ležák 12 ( láhev ; světlý svrchně kvašený, 4,8 %).
V prosinci 2011 minipivovar přistoupil k zásadní změně etiket na PET lahve. Světlá dvanáctka dostala jméno Juráš, světlá čtrnáctka Valdštejn.
V roce 2012 minipivovar nabízel také speciál American Pale Ale ( láhev ).
V hostinci U Bobra v Raškovicích v podhůří Beskyd bylo v roce 2012 nabízeno pivo Bobr 11° a 12°. Mok byl vařen v minipivovaru Valášek.
Restaurace Minipivovaru Valášek ve Vsetíně se od 1.2.2013 stala nekuřáckou.
Od 2.6. na čepu novinka Red Ale (alk.: 4,8 %).
Dne 23.11.2013 na čepu Řezaný kvasnicový ležák, American Pale Ale, Filtrovaný ležák světlý Vsacan, Kvasnicový ležák světlý, Kvasnicový ležák tmavý, Vídeňský speciál a Višňový ležák.
Dne 11.12.2013 na čepu novinka Saison IPA – 16° (svrchně kvašený speciál, použity belgické kvasnice).
Od 25.6.2014 na čepu novinka – svrchně kvašený speciál typu Stout 14°.
Dne 23.9.2015 na čepu Kvasnicový ležák řezaný, Kvasnicový ležák světlý, Kvasnicový ležák tmavý, Světlý ležák Vsacan 11°. |
fotogalerie
etikety
tácky
Brněnské nakladatelství Emitos, spol. s r. o. vydalo v roce 2010 již druhou publikaci Filipa Vrány věnovanou historii jihomoravského pivovarnictví,… 
