Zaniklé minipivovary – Kout na Šumavě

   fotogalerie

   etikety

adresa: Kout na Šumavě 2, 345 02 Kout na Šumavě

www.pivovarkout.eu

e-mail: info@pivovarkout.eu

Na čepu a v prodeji bylo:

• Koutský pivovar byl definitivně v konkurzu. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni 22. května 2020. O deset dní později pak plzeňský soud rozhodl i o likvidaci zbylého piva, které zůstalo v uzamčeném pivovarském areálu.

Starší info:
Na lepší pivovarské časy se zablýsklo v roce 2005, kdy se pan Jan Skala odhodlal k uskutečnění svého životního snu a ujal se zchátralého koutského pivovaru. Jelikož zprovoznění celého objektu bylo pro svoji nákladnost zatím nemyslitelné, přistoupil v první fázi k vybudování malého pivovaru v části původních ležáckých sklepů.“V letošním roce vyrobíme na stávajícím zařízení asi jen 5 000 hl, takže nemám obavy o odbyt. Podle hospodářských výsledků budeme výrobu rozšiřovat zhruba na kapacitu, jakou měl pivovar v minulosti.“ Řekl v lednu 2006 odvážný majitel pivovaru. Sládek pivovaru byl v lednu 2006 Bohuslav Hlavsa, dlouholetý pracovník bývalého pivovaru v Domažlicích. Tam také prošel snad všemi pivovarnickými profesemi. Sládek Hlavsa chtěl první várku uvařit do konce ledna 2006, takže desítka měla být hotová do konce února a dvanáctka o měsíc později. „Pak by přišla na řadu nejspíš tmavá třináctka a na vánoce tradiční koutská šestnáctka,“ popouštěl uzdu své fantasii sládek. „Podle přání zákazníka budeme pivo dodávat buď filtrované nebo přírodní, tedy kvasnicové. Chceme dělat tradiční poctivé české pivo, tedy žádné náhražky sladu, pasterace natož umělé dosycování. Vyhnout se chceme i používání chmelových extraktů, vždyť pro dosažení požadované hořkosti je dostatečný výběr granulovaného chmele.“
Na konci února 2006 zatím pivovar nevařil.
Pivovar byl první z pivovarů bývalého domažlického okresu, kde znovu začali vařit pivo. „Začali jsme vařit přesně v pondělí 27. března 2006,“ prozradil sládek Bohuslav Hlavsa. Za týden stihli v Koutě navařit devět várek, to znamenalo 180 hl piva. „Máme tady desítku a světlou dvanáctku,“ upřesnil Hlavsa. Ochutnat koutské pivo zatím nešlo, musí nejdříve dozrát. „Sudy bychom chtěli vyvalit na pouť,“ dodal sládek. Ta se v Koutě konala na sv. Jiří, tedy po 24. dubnu. „Na části zařízení se ještě dokončují nějaké dodělávky, především v elektroinstalaci a automatice,“ uvedl sládek. Pivo zde chtěli stáčet především do sudů, připravena byla také menší stáčírna do lahví, ovšem jen v omezeném množství.
Dlouho očekávaná historická událost, znovuzprovoznění pivovaru v Koutě na Šumavě, se stalo skutečností. Od 21.dubna 2006 se na 12 místech domažlického okresu začala točit světlá Koutská desítka a od 10. května 2006 k ní přibyla i Koutská světlá a tmavá dvanáctka. Postupně měla vyrábět také speciální piva, nejdříve tmavý ležák – čtrnáctka, a časem osmnáctku. V koutské restauraci Korbelka, která je v bezprostřední blízkosti pivovaru i obecního úřadu, se dokonce tvořily fronty zákazníků, kteří si přišli nechat natočit pivo do plastových lahví. Za víkend (22.-23.4.2006) vytočily dvě místní hospody 16 hektolitrů Koutského piva. Půllitr točeného piva tam stál 12,99 koruny, což bylo o tři až čtyři koruny méně, než byla běžná regionální cena nejprodávanější značky Gambrinus. V Domažlicích chtěl majitel pivovaru v květnu 2006 otevřít vlastní restauraci ve Školní ulici, ve sklepích pivovaru v Koutě připravoval restauraci s 350 místy.
Koutské pivo jste v červnu 2006 mohli ochutnat na těchto místech:
Domažlice: Koutská pivnice (Školní ulice. Pivnice pivovaru Kout na Šumavě, kde byl k dostání veškerý sortiment vyráběných piv, za lukrativní ceny..např.10% sv.za 13 Kč.); Hotel Koruna; Hospoda Maštal; Hospoda Hubertus; Hospoda U Beroušků; Kout na Šumavě: Hospoda Korbelka; Zámecká restaurace; Kdyně: Restaurace Patton. Hospody v obcích: Klenčí, Pec, Miřkov, Hyršov, Spáňov, Sedlice, Horšovský Týn (Čerchovanka; Kulturní dům), Přívozec, Postřekov, Třebnice, Babylon .
Sortiment pivovaru se v prosinci 2006 ustálil na: Koutská desítka světlá (alk.: 4%), Koutský ležák světlý (alk.: 5%), Koutský tmavý speciál (alk.: 6%). Jako dárek pro spotřebitele zdejší sládek uvařil Vánoční Koutský Tmavý super speciál (alk.: 9%).
Koutské pivo se objevilo 29.12.2006 i v Plzni. Restaurant se jmenuje „U Škodovky“ (otevřeno od 05 do 23 hodin) a je na rohu ulic Tylova a Korandova vedle škodováckého muzea a blízko Centrálního autobusového nádraží.
„Nyní pivo vozím do třiceti restaurací na Domažlicku, Klatovsku, do Chebu a do pěti hospod v Plzni,“ řekl v lednu 2007 podnikatel Jan Skala.
Minipivovar, který vyráběl čtyři druhy vlastních piv, chtěl rozšířit do května 2007 výrobní kapacitu ze 5500 hl na 15 000 hl ročně. „Zájem o pivo byl v létě tak velký, že by ho pivovar prodal třikrát tolik,“ zdůvodnil rozšíření výroby Jan Skala.
„Chceme být na poptávku připraveni,“ uvedl 2007 Skala. V lednu 2007 zavážel pivo do třiceti restaurací nejen na Domažlicku a Klatovsku, ale také do Chebu a nově se s ním prosadil i v Plzni. Zájem pivařů je prý vyšší díky tomu, že pivo má „plnou chuť“. Na rozdíl od nejprodávanějšího piva Gambrinus, který se točí ve více než 90 % hospod v Plzeňském kraji, bylo podle Skaly vyráběno ze stoprocentního chmelu i sladu. Firma nepoužívala koncentráty a nepasterizovala. U konzumentů také rozhodovala cena. Pivovar prodával padesátilitrový sud „desítky“ za 900 korun. „Gambrinus je zhruba o 250 korun dražší,“ řekl Skala. Cena devět korun za půllitr byla v regionu nejnižší z čepovaných piv. Sud „dvanáctky“ prodávala firma za 1175 Kč. Desítka a dvanáctka tvořila 80 % prodejů. Dále firma vyráběla speciály – černé čtrnáctistupňové pivo, jehož cena byla 12,75 Kč za půllitr, a tmavou „osmnáctku“ za 30 korun. Podnikatel už dal do technologie 25 milionů korun, do rozšíření ležáckých sklepů se chystaly statisíce. Plně automatizovaný pivovar měl čtyři zaměstnance.
Za rok 2006 uvařil pivovar zhruba 4 500 hl piva. Pivovar v únoru 2007 vařil výčepní desítku, dvanáctistupňový ležák, čtrnáctistupňový a osmnáctistupňový speciál. „Na trhu jsme se podle mého prosadili dobře. Letos chceme výstav zdvojnásobit. Na odbyt jde nyní nejlépe naše desítka,“ uvedl Jan Skala.
Začínal ve vyrabovaném areálu, ze kterého zbyly jen holé zdi. Po šesti letech měl Jan Skala smělé plány: chtěl vařit 30 tisíc hektolitrů piva ročně a nabízet ho nejen v západočeských hospodách, ale také v Praze či Německu. „Dal jsem do toho veškeré svoje úspory, zabralo to pět roků práce,“ vzpomínal Skala. Pivovar znal dobře od mládí, kdy v něm přes léto brigádničil. „Naposled se tam vařilo pivo v roce 1971. Když se mi pak naskytla příležitost v konkurzu areál odkoupit, šel jsem do toho.“ Zatím stáčel pivo pouze do sudů, na lahvovací linku si pivovar teprve musel vydělat. „Určitě se pak ale nehodláme podbízet obchodním řetězcům,“ tvrdil Skala. Nejvíc jej trápily praktiky velkých pivovarů, které si na dlouhá léta zavážou hospodské a ti pak nemají jinou možnost než točit jejich pivo. „Naštěstí mám spoustu známých, kteří se pro moje pivo rozhodli,“ řekl v březnu 2007 Skala. V celém pivovaru pracovali čtyři lidé: Skala, jeho dva synové a sládek. „Já jsem taková holka pro všechno, synové mají na starosti hlavně výrobu,“ vysvětlil chod pivovaru Skala. Vedle pivovaru měl v nájmu také restaurace v Domažlicích a Chodově.
Dne 24.3.2007 se ve Zvíkovském Podhradí uskutečnila historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Mezi extra speciály zvítězilo osmnáctistupňové pivo z pivovaru Kout.
V červenci 2007 se přímo v Koutě dala pořídit 10 světlá nefiltrovaná za 15 Kč, 12 světlá nefiltrovaná za 20 Kč, 14 tmavá nefiltrovaná za 25 Kč.
Sortiment pivovaru se na konci roku 2007 nezměnil: výčepní světlé 10 %, světlý ležák 12 %, tmavý speciál 14 %, tmavý extra speciál 18%.
Minipivovar rozšířil do konce roku 2008 kapacitu ze současných 5 000 hl na 15 000 hl ročně. „Zájem o pivo byl tak velký, že nestačíme zavážet,“ řekl podnikatel Jan Skala, který před šesti lety koupil areál v Koutě na Šumavě. Pivovar, který obsluhovali dva lidé, sládek a majitel, byl s produkcí roku 2007 ve výši 5000 hl trojkou v Plzeňském kraji po Prazdroji a Chodovaru. „Tanky už máme. Nyní jednám v Německu o nákupu starší lahvovací linky na 3000 lahví za hodinu za cenu pět milionů korun,“ dodal. Skala jednal s bankami o úvěru a pokud se nedohodne na dobrých podmínkách, chtěl prodat svůj penzion v Hojsově Stráži na Šumavě, který provozoval deset let. Koutské pivo už čepovalo 35 restaurací a hospod v Plzeňském kraji a na Chebsku; nejúspěšnější byla „vlajková loď“ Koutland v centru Plzně. „Pivo rozvážím dvakrát denně a nestíháme vyrábět. Chce ho Berounsko, Praha, Kanada, Švýcarsko, Dánsko a Vietnam,“ uvedl Skala. Od roku 2009 chtěl nabízet pět druhů přírodních limonád v sudech i lahvích. „Máme dvě podzemní jezera minerální vody v přírodní rezervaci a výrobky z ní mají certifikát originální výrobek ze Šumavy,“ dodal. Pivovar nepoužívá konzervanty ani jiné chemikálie. Veškeré suroviny jsou české a nejkvalitnější, například žatecký chmel. „Ani lahvové pivo nebudeme pasterizovat, jen zastudena sterilizovat. Bude mít trvanlivost tři až šest měsíců,“ řekl Skala. Zatím zdražil jen jednou, v roce 2007 po Prazdroji, o korunu na půllitru. Padesátilitrový sud desítky v červnu 2008 přišel v pivovaru na 1000 Kč, což bylo o 220 korun méně než u gambrinusu. Majitel od podzimu organizuje prohlídky pivovaru. Od července tam budou jezdit víkendové autobusové linky z plzeňského Koutlandu. Vedle pivovaru na návsi si Skala pronajal od obce restauraci.
„Investice do výčepního zařízení a sklenic se pohybuje kolem 60 tisíc korun,“ počítal v červnu 2008 majitel pivovaru Jan Skala. Na rozdíl od silnějších konkurentů však už nemohl hospodské motivovat penězi na ruku, které dostanou jako odměnu za množství vytočeného piva.
V pivovaru plánovali na počátku roku 2009 zvýšit dvojnásobně roční produkci piva. „Chtěli bychom ročně vařit deset tisíc litrů, ale současná kapacita pivovaru nám to nedovoluje. Od Pacovských strojíren jsme dostali nabídku na nové technologické zařízení, ve kterém by se dalo uvařit sto tisíc hektolitrů piva ročně. V tom případě bychom mohli uspokojit všechny zájemce o naše pivo,“ uvedl v březnu 2009 sládek pivovaru Bohuslav Hlavsa. „Je pravda, že na Domažlicku se prodává naše pivo nejméně. Velký odběr má Praha a Plzeň, kam vozíme třicet sudů za týden. Zájem o Koutské pivo mají i v Drážďanech, kam budeme vyvážet sto sudů piva týdně,“ pokračoval Hlavsa. „U nás vaříme pivo z nejdražšího a zároveň nejlepšího chmelu, a to žateckého poloranného červeňáku. Je to pivo syrové a není pasterizované, proto se rychleji kazí. Co se týká zakalení, je důležité, jak naši odběratelé pivo skladují. Když pivo točí 14 dní a mají ho uskladněné pod pultem v blízkosti chladiče, který vydává teplo, tak se snadno zakalí. To se stává u každého piva. Záruka na Koutské pivo je jeden měsíc při osmi stupních Celsia. Jestli to hospodští dodrží, už my bohužel ovlivnit nemůžeme,“ vysvětlil sládek. „Pivo se buď filtruje, a pak je naprosto čiré nebo zůstává nefiltrované, a tím také mírně zakalené. A právě o toto pivo začíná být velký zájem hlavně v Praze a v Plzni,“ dodal Hlavsa.
Zlatavému moku vyrobenému v koutském pivovaře přišli na chuť i v Rusku. První várka deseti, dvanácti, čtrnácti a osmnáctistupňového piva v 1040 sudech po dvaceti litrech byla vyvezena do moskevské oblasti už koncem roku 2011 a zájem neustával. „Objevili nás na internetu. Po dvou měsících plných nekonečného papírování byla první dodávka připravena k odvozu. Pivo do Ruska budeme dovážet i v letošním roce, a to každý měsíc,” řekl sládek pivovaru Bohuslav Hlavsa. V Rusku koutské pivo tak zachutnalo, že si místo jednoho plánovaného kamionu měsíčně budou odvážet čtyři. Zájem projevili i ve Švédsku, Rumunsku a Maďarsku. O koutské pivo byl tak velký zájem, že současné technické vybavení už nestačí. „Museli jsme rozšířit technické vybavení zrání piva. Nově jsme upravili sklepní prostory, kam bylo nainstalováno i čtrnáct nových ležáckých tanků. Tím budeme moci uspokojit každého zákazníka nejen u nás, ale kdekoliv ve světě,“ dodal Hlavsa. (zdroj: domazlicky.denik.cz)
Koutský pivovar navštívili v dubnu 2012 zástupci americké firmy Shelton, která dovážela pivo do Ameriky ze sedmdesáti pivovarů z celé Evropy. Při prohlídce koutského pivovaru je doprovázel majitel pivovaru Jan Skala a hlavní sládek Bohuslav Hlavsa. „Nemohli se odlepit od židle, jak jim naše pivo chutnalo. Začali desítkou a pokračovali přes dvanáctku, čtrnáctku až k osmnáctce. Nakonec zůstali u dvanáctky, což je taková střední cesta,“ řekl se smíchem Hlavsa a dodal, že když ochutnali koutský mok, slíbili, že za 14 dní přijedou znovu, protože tak dobré pivo ještě nepili. Do konce roku 2012 se plánovalo dodat za moře 1000 hl piva, pokud se ale najde vhodný způsob přepravy. „Dali jsme si požadavky, že pivo musí být přepravováno v chladících vozech nebo kontejnerech. Podmínky však musíme nejdříve pořádně doladit,“ dodal Hlavsa. (zdroj: domazlicky.denik.cz)
Pět týdnů putovala zásilka koutského piva do Ameriky. Přečkala hurikán Sandy, který zasáhl celé východní pobřeží, a 10. listopadu 2012 konečně dorazila do skladu v Massachusetts. Koutské pivo se prvně začalo točit v baru The dirty truth ve městě Northampton ve státě Massachusetts. „V tamním lokálním rádiu udělali koutskému pivu propagaci. V hospodě The dirty truth to pak byla obrovská událost. Když se to lidé dozvěděli, dlouho trpělivě čekali, až se začne točit,“ řekl Adrian Šaroch, který se věnoval vývozu koutského piva do zahraničí. Před svátky bylo koutské pivo ze skladu rozváženo do dalších měst v Massachusetts, ale putovalo také do Iowy, Vermontu a New Yorku. „Američani pijí koutské pivo ze sklenic s logem koutského pivovaru, které jsme také dodali. Pivo si nemohou vynachválit. Zásilka piva, která do Ameriky putovala v chlazeném kontejneru v jednorázových sudech, bude prodána do konce roku a po Novém roce čekáme další objednávku,“ dodal Šaroch.
Stoupající zájem o Koutské pivo nejen u nás, ale i v zahraničí přiměl majitele pivovaru Jana Skalu k zakoupení větší varny. Ta dorazila do koutského pivovaru několik dní před Vánocemi roku 2012. V nové varně se najednou uvaří 100 hektolitrů piva. Instalace varny a montáž nové technologie do upravených prostor v pivovaře byla provedena v roce 2013. „Dosud jsme pivo vařili ve dvaceti hektolitrových varnách a to bylo velmi náročné, lidé se nezastavili. Za rok tady uvaříme deset tisíc hektolitrů piva, takže novou varnu vítáme,“ řekl sládek koutského pivovaru Bohuslav Hlavsa.O koutské pivo byl tak velký zájem, že už v roce 2012 začátkem roku muselo být rozšířeno technické vybavení. „Museli jsme rozšířit technické vybavení zrání piva. Nově jsme upravili sklepní prostory, kam bylo nainstalováno i čtrnáct nových ležáckých tanků,“ pokračoval Hlavsa. Další vylepšení čekalo pivovar během roku 2013.„Je třeba koupit nový kotel, výkonnější chlazení, čističku, šrotovníky, zkrátka takové vybavení, které této velké varně postačí. Vybavení už máme zajištěné. Koupili jsme ho z Německa, kde se příští rok začne bourat pivovar. Před demolicí bude vše vystěhováno střechou budovy, naloženo a přivezeno do Kouta,“ vysvětlil Hlavsa. „Nemohli jsme uvařit víc než deset tisíc hektolitrů piva ročně, protože stará varna na to zkrátka neměla,“ dodal koutský sládek.
Od prosince 2012 bylo nově koutské pivo plněno do PET lahví.
Koutský pivovar bodoval v Táboře, který hostil zástupce malých i velkých pivovarů nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, Ruska, Japonska, Německa, Holandska, Anglie, Ázerbájdžánu a jiných států na 23. ročníku pivních slavností v únoru 2013. V rámci těchto slavností se konala i degustace vzorků piv, které jednotlivé pivovary zaslaly do soutěže o pivní pečeť. Do soutěže bylo zapojeno celkem 130 pivovarů. Pivovar Kout na Šumavě zaslal do soutěže výčepní světlou desítku a speciální tmavou čtrnáctku. Vzorky koutského moku odvezli do Tábora zástupci Koutského pivovaru Tomáš Nádraský a David Skala, kteří zastali i posty degustátorů. Hodnotiteli byli zástupci pivovarů, Sdružení přátel piva, Pivní ligy a odborníci z vysoké a střední potravinářské školy. O náročnosti a prestižnosti soutěže svědčí slova Tomáše Nádraského. „Soutěž trvala tři dny a byla velice náročná. Ke stolům, z nichž na každém bylo šest vzorků různých piv, jsme zasedli v devět hodin a končili až ve 21 hodin, pouze s přestávkou na oběd. Hodnotila se barva, vůně, chuť, říz a plnost piva. Nebyla to jednoduchá práce. Za celý den jsme museli ochutnat až 60 vzorků každý o obsahu 1dl.“ Koutské pivo se dostalo do finále. „Měli jsme velkou radost. Se čtrnáctkou jsme obsadili 2. místo a získali Stříbrnou pivní pečeť a za desítku jsme obdrželi Bronzovou pivní pečeť za 3. místo. Jsem velice rád, že naše pivo si udržuje stále vysokou kvalitu a je o ně zájem,“ řekl Nádraský. (zdroj: domazlicky.denik.cz)