Pivovary ve Velké Polomi

Obec Velká Polom se nachází v Moravskoslezském kraji a od 1.1.2007 tvoří jednu z okrajových částí okresu Ostrava – město. V roce 2009 počet obyvatel již překročil hranici 1700. I zde se v minulosti vařilo pivo a vařit pravděpodobně znovu bude.

Motorizovaní cestující, kteří se přepravují mezi Opavou a Ostravou si nemohou nevšimnout výrazné budovy ve svahu vedle silnice na kraji obce Velká Polom. Dnes se v areálu nachází velmi populární lihovar a likérka. Účel budov byl před léty však zcela jiný. Ačkoliv, i tenkráte se zde rodila blahodárná tekutina, která dělala radost lidem.

Čtěte také:  Z historie zlínského pivovarnictví

Tzv. Scholzův pivovar byl založen někdy na konci 19.století. Uvádí se, že jeho vznik prý souvisel s roztržkou bratrů Scholzových. Pravda bude však daleko pragmatičtější. Starý pivovar již jednoduše nepostačoval nové průmyslové době, a proto byl vybudován provoz nový, modernější. Ve Velké Polomi totiž existoval z dávných dob již jeden pivovar, Panský či Hraběcí či Wilczekův. Jeho dějiny jsou spojovány s polomskou vodní tvrzí, které byl nedílnou součástí.

Tvrz byla přestavěna v 15. století jako součást poplužního dvora, o němž se dochovaly zprávy z druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století. Samotná tvrz (Milotička) je písemně doložena v zemských deskách opavských k 14. prosinci 1486. Ferdinand Oktavián hrabě Bruntálský z Vrbna prodal v Opavě 19. února 1685 velkopolomské panství velehradskému cisterciáckému klášteru. Tehdy se už zde vařilo pivo.
Klášter Velkou Polom připojil ke svému bolatickému statku a vzniklý majetkový komplex spravoval prostřednictvím svého administrátora. Pro bohatý klášter však byla správa odlehlého a oproti jiným majetkům méně výnosného panství dosti obtížná, a proto již 22. června 1702 prodal celý statek Jindřichovi Vilémovi svob. pánu Vlčkovi z Dobré Zemice, který ji spojil se svým klímkovickým panstvím.




Vlčkové se později poněmčili a uváděli se jako Wilczkové von Gutenland. Tvrz ve Velké Polomi zůstala však po celou dobu držby Vlčky jen jako sídlo vrchnostenských úředníků a později (r.1805) fungovala jako sýpka a díky tomu nebyla přestavována a upravována v tehdy moderním barokním slohu. Někdy v polovině 19.století usoudila panská správa statku, že pivovar není ekonomické provozovat ve vlastní režií a začala provoz pronajímat. Pivovar začal provozovat zkušený sládek Jindřich Scholz. Později mu byl pivovar prodán. V tu dobu pivovar uvařil za rok jen asi 100 hl moku.
V majetku hrabat Wilczků zůstala tvrz včetně hospodářství až do roku 1924, kdy v rámci první pozemkové reformy koupil zbytkový statek velkostatkář Antonín Kubíček. Tvrz byla stále památkově udržována a přečkala bez pohromy i období druhé světové války. Po vyvlastnění půdy roku 1948 a přechodu ke kolektivizaci venkova dochází ke změně majitele a vytváří se zde státní statek. Areál začal chátrat.

Jindřich Scholz vařil v pivovaru u bývalé tvrze asi do 90.let 19.století. Malý ruční provoz pokulhával za trendem průmyslových velkopivovarů. Rovněž prostory sýpky bránily rozšíření a dalšímu rozvoji. Nedostačovaly ani prostory sklepů. Bratři Scholzovi se rozhodli pro výstavbu nového pivovar „na zelené louce“. Místo bylo vybráno, tak aby zabezpečovalo dostatečný přísun vody z pramene, aby byla možnost vybudování dostatečně velkých sklepů ve svahu a aby byl nebyl komplikovaný odvoz produktu. Pozemek ve svahu vedle cesty na Opavu na kraji obce byl ideální.

[Not a valid template]

Nový pivovar byl zpočátku úspěšný, místní značka Velkopolomský kozel byla žádaná. Hospodářská krize, pokles poptávky po chmelovém moku a konkurence opavského a ostravského velkopivovaru však uštědřila pivovaru rodiny Scholzových ránu, ze které se již provoz nevzpamatoval. Někdy kolem roku 1930 koupili areál sedláci a přebudovaly podnik na lihovar.

Ze starého pivovaru u tvrze se dochovala pouze renesanční sladovna. Nachází se v objektu sýpky, v části přilehlé k autobusové zastávce. Vzhledem k tomu, že nový pivovar byl postaven s poměrně velkým hvozdem, ale malými humny, je možné že v dobách, kdy se již v areálu sýpky nevařilo, využívala se ještě stará sladovna k naklíčení ječmene.

Čtěte také:  Zaniklé minipivovary - Příšov

V roce 2008 byly uveřejněny plány společnosti Šmíra Print na obnovu památky. Nový majitel plánuje v levé části renesanční sýpky s klenutými prostory během dvou let vybudovat malý pivovar a restauraci. Pravou část chce přestavět na hotel. Během rekonstrukce chce firma oslovit obyvatelé Velké Polomi, aby hlasovali, jaký chtějí dát pivu název. V současné době se už sýpka honosí novou šindelovou střechou, je staticky zajištěna, sanuje se zdivo vodní tvrze, čistí se sklepy i vodní příkop. Veškeré stavební práce se dějí za dohledu odborníků jak z řad profesionálních archeologů, památkářů, tak i stavebních inženýrů. Každý kus vyvezené sutě je pečlivě prohlédnut, aby nebylo nic autentického neúmyslně vyvezeno.

[Not a valid template]

Rekonstrukce však později byla zastavena.

 

Zdroje informací a fotografií rekonstrukce:
www.hrady.cz (Jan P. Štěpánek: Obnova vodní tvrze a sýpky ve Velké Polomi )
www.velkapolom.cz
foto.mapy.cz (Ludek.O)