Bruntálské pivovary

Město v závětří hlavního hřebene Hrubého Jeseníku se může chlubit bohatou pivovarnickou historií.
Možná, že mnohé čtenáře budu nudit, ale nedá mi to, abych aspoň trochu nenakouknul do pestrých dějin Bruntálu.

Bruntál je poprvé zmiňováno v tzv. Uničovské listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1223. Z této listiny vyplývá, že Bruntál byl založen kolem roku 1213 jako vůbec první osada s tzv. magdeburským městským právem v českých zemích. Otázka, proč osada v odlehlé neobydlené oblasti měla taková privilegia, je snadno zodpověditelná. Za vším stály mocenské snahy Přemyslovců a jejich úsilí zajistit tuto část Jeseníků s jeho rudným bohatstvím pro český stát. Přemyslovci se tímto snažili zablokovat kolonizační plány vratislavských biskupů.

Region osídlilo obyvatelstvo především německého původu. Hlavním zdrojem prosperity byla těžba drahých kovů a železné rudy v okolí města. Bruntál byl zprvu zeměpanský majetek, v roce 1506 získali však celé svobodné panství pánové z Vrbna. Změna vlastníka vedla k omezování dávných povolení a svobod.

Noví majitelé vybudovali přestavbou původního městského hradu z konce 15.století zámek, ve stylu severské renesance netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami.

V roce 1621 byl Bruntál Janu z Vrbna jako luteránu za účast v protihabsburském povstání zkonfiskován a s panstvím předán Řádu německých rytířů. Skutečnou moc na panství v zastoupení velmistra řádu měl místodržící. Nová vrchnost usilovala už v průběhu třicetileté války o obnovu zpustošeného města a panství a oživení válkou rozvráceného hospodářství. Přes poválečnou obnovu Bruntál již nedosáhl postavení, bohatství ani významu, který měl v předbělohorském období. Nový rozmach přinesl městu až nástup průmyslové výroby koncem 18. a v 19. století. Ve městě vznikla řada továren, orientujících se převážně na textilní výrobu. Po první světové válce byla v Bruntále československá státní moc nastolena až koncem prosince 1918 po potlačení pokusu o připojení města v rámci tzv. provincie Sudetenland k Rakousku. Negativní vztah bruntálských občanů k Československu vedl v dalších letech k řadě nepokojů. V průběhu let 1945 až 1946 byl region osídlen českým obyvatelstvem.

Jednou z mnoha výsad při založení Bruntálu bylo také právo vařit pivo. Ve městě mělo toto právo na sklonku 13.století 109 domů. Zcela první společný pivovar právovárečných měšťanů stával, jak bývalo v té době zvyklostí, přímo na náměstí. Není známo, kdy byl přesně založen, nicméně první písemná zmínka o něm je z roku 1568 ve smlouvě uzavřené mezi měšťany a Bernhardem pánem z Vrbna a na Bruntále, kdy pivovar přecházel do vlastnictví obce.
To již však v Bruntále vařil pivo provoz vrchnostenský. Panský pivovar zřídil v Bruntále v letech 1556-1557 Jan starší z Vrbna. Jeho vybudování vyvolalo mezi měšťany vlnu nevole, která vyústila v neúspěšnou stížnost u úřadů v Opavě. Dokonce bylo příčinou ozbrojeného povstání.

Během třicetileté války byl Bruntál mnohokrát dobyt a vypleněn. Zdá se být pravděpodobné, že oba pivovary vzaly za své. Nový panský pivovar byl v Bruntále postaven roku 1653 Řádem německých rytířů v těsné blízkosti zámku.

starý pivovar Řádu německých rytířů vlevo vedle zámku (výřez dobové pohlednice)

Unikátním záznamem v bruntálských urbářích je přehled, kolik se toho vypilo a snědlo v bruntálském zámku v roce 1656. Stravovalo se zde 27 osob, z toho 5 u panské tabule, 13 u vedlejšího stolu a 9 u stolu čeledi. U panského stolu sedávali: místodržitel, domácí komtur, sekretář, purkrabí a lesní pojezdný. Ti za rok vypili 5 110 litrů piva, tj. na jednoho 1 022 l, což na den vychází 2,8 litru.

Kdy vznikl nový měšťanský pivovar (v dnešní uličce Karolíny Světlé, jižně od náměstí), není zcela jasné, doloženo ovšem je, že provoz na počátku 19.století nebyl příliš rentabilní a proto ho měšťané začali pronajímat.

bývalý Měšťanský (Hamburgerův) pivovar

Víme, že před rokem 1834 byl nájemcem měšťanského pivovaru Florián Hadwiger. Od roku 1834 získal pivovar do nájmu měšťan Kubelka. Byl to člověk podnikatelského ducha, začal bojovat s konkurenčním panským pivem tím, že nabízel nižší ceny moku. Což zpočátku sklízelo úspěch, avšak doba ještě na volný trh v pivovarnictví nebyla připravena. A tak po stížnosti vrchnostenských úředníků, nařídila radnice cenu piva vyrovnat.

Polovina 19.století byla doba přechodu od ruční práce nejen v pivovarnictví k výrobě průmyslové. Namáhavá lidská dřina byla nahrazována stroji. K tomu však byly nezbytné rozsáhlejší investice do provozu.

 

Skromný zisk, který pivovar vytvářel nájemci, však k vložení větších finančních prostředků nevedl. Ani město, jako vlastník, si zásadnější modernizaci provozu nemohlo dovolit.

Na valné hromadě právovárečného měšťanstva dne 10. 4. 1864 požádal předseda Anton Luft o pronájem pivovaru na dobu 6 let s tím, že bude provádět veškeré potřebné opravy na svůj náklad. Bylo mu vyhověno a navíc mu bylo povoleno dát pivovar do podnájmu další osobě. Této možnosti Luft využil a pronajal pivovar podnikateli židovského původu Nathanu Hamburgerovi, kterému dosavadní nájemník pan Kubelka postoupil dne 1. 10. 1864 svá práva. K pivovaru patřil i hostinec „Pivní pramen“ v Olomoucké ulici. V roce 1870 Hamburger postavil nový ležácký sklep v ulici U potoka a začal jednat o koupi celého podniku. Dne 10. 7. 1871 došlo k prodeji měšťanského pivovaru.

Ačkoliv nový majitel vkládal do pivovaru značné finanční prostředky, podnik nepřinášel očekávaný zisk, v konkurenci s modernějším panským pivovarem provoz v centru Bruntálu ztrácel.

sladovna bývalého Hamburgerova pivovaru

Nathan Hamburger začal časem svůj podnik orientovat na výnosnější výrobu sladu. V roce 1884 se rozhodl přistavět u pivovaru novou moderní sladovnu. Bruntálskému stavebnímu úřadu se však představa dalšího kouřícího komína téměř v centru města moc nelíbila. Odvolání podnikatele u zemské vlády v Opavě bylo úspěšné. V odůvodnění se psalo, že každá firma má právo vyrábět si sama vše, co potřebuje k výrobě finálního produktu. Firma v té době prodávala pivo a slad pod značkou „Pivovar a exportní sladovna Bruntál“. Výstav se pohyboval kolem 8 000 hektolitrů piva za rok.

V novém století se bruntálský podnik orientoval již výhradně na výrobu a prodej suroviny k přípravě piva. V roce 1906 pronajímá pan Hamburger hospodskou živnost Řádu německých rytířů a v roce 1907 odstupuje jim i právo várečné. Ode dne 13.9.1907 má společnost název „Výroba sladu – majitel N. Hamburger“. Tím definitivně končí éra měšťanského pivovaru v Bruntále.

Podnik se začal specializovat na výrobu sladu pro export hlavně do Německa, Švýcarska, Švédska, Norska. V roce 1908 je zahájena výroba sladových výtažků. Roku 1910 byl v objektu zřízen lihovar a zavedena výroba droždí. Po první světové válce se závod vrací ke specializaci na výrobu sladu a sladových polotovarů. Po znárodnění v roce 1947 byl závod začleněn do národního podniku Obchodní sladovny Prostějov.

V současné době jsou přestavěné budovy starého měšťanského pivovaru stále využívány k výrobě sladu a sladových produktů. Provoz vlastní společnost Sladovna, spol.s r.o. Zajímavostí je výroba soupravy na přípravu domácího piva značky Horal. Souprava obsahuje tekutý sladový výtažek, chmel a pivovarské kvasnice spolu s návodem na výrobu piva plzeňského typu.

V době, kdy varny měšťanského pivovaru s konečnou platností vychladly, byl ve vrchnostenském pivovaru nastartován slibný rozvoj. Budova pivovaru těsně přimknutá k areálu zámku přestala na konci 19.století vyhovovat. Prostor pro modernizace a rozšiřování provozu byl v těchto místech značně omezen a podstatné bylo rovněž hledisko estetické. Provoz tehdy ročně uvařil kolem 11 000 hektolitrů chmelového moku.

Arcivévoda Evžen, poslední velmistr Řádu německých rytířů z dynastie habsbursko-lotrinské, v letech 1911-1912 dal vystavět zcela nový komplex pivovaru, sladovny, lihovaru a likérky na tzv.Nisském předměstí (dnešní Jesenická ulice). Pivovar byl průmyslově vybaven a patřil mezi nejmodernější ve Slezsku. Výstav v meziválečném období se přibližoval ke dvacetitisícové hranici uvařených hektolitrů. Pivo bylo prodáváno pod značkou „Hoch.- u. Deutchmeisterische Brauerei u. Brennerei-Anlagen Freudenthal“. Současně byl rozšířen zámecký park, ve kterém byla na základech původního pivovaru vybudována ozdobná terasa tzv. salla terrena. Pod ní zůstaly pouze náznaky sklepního hospodářství.

torzo sklepů starého pivovaru Řádu německých rytířů

V roce 1939 byl bruntálský průmyslový komplex Řádu zabaven nacisty a stal se majetkem Velkoněmecké říše. Roku 1945 přešel pod národní správu. Ani tento pivovar s lihovarem a likérkou se nevyhnul po 2.světové válce slučování s jinými podniky. V roce 1946 byl začleněn do národního podniku „Bruntálský lihovarský a nápojový průmysl“, roku 1948 do n.p. „Slezské lihovary a drožďárny Opava“, v roce 1958 do n.p. „Hanácké lihovary a drožďárny Olomouc“, roku 1960 do podniku „Severomoravské lihovary a konzervárny, n.p. Seliko“. V roce 1948 byla v podniku zřízena palírna, ale v roce 1950 byla zrušena likérka a roku 1955 byl zrušen pivovar (poslední výstav piva se uskutečnil 12.února 1955). Po roce 1960 se hlavním výrobním programem závodu stala výroba limonádových sirupů a ovocných vín.

Pivovar byl architektonicky koncipován na základě myšlenky, že sladovna a jednotlivé technologické části pivovaru nemusí vždy nutně tvořit jeden celek. Jednotlivé výrobní kroky při vzniku piva tak byly umístěny do samostatných budov, oddělených od sebe uličkami. Při vstupu do areálu od hlavní silnice byla vlevo varna, za ní dále vlevo sladovna (dnes velkosklad s nápoji). Zajímavý byl zastřešený přepravní můstek, který spojoval sladovnu s varnou. Vpravo za vrátnicí byla administrativní budova a za ní stála budova chladného hospodářství. Druhou řadu doplňovaly budovy elektrocentrály a kotelna.

nový pivovar Řádu německých rytířů – vlevo varna, vpravo sladovna

Prameny:
www.sladovnabruntal.cz, prezentace společnosti SLADOVNA, spol. s r.o.
www.mubruntal.cz, oficiální stránky města Bruntálu
Zbyněk Likovský: Pivovary československého území 1901-1950
Milan Starec (Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy)