Po stopách pivovarů Vimperka 1. díl Měšťanský 1549 ? – 1946 ?, Šumavský 2010
Má cesta tentokrát směřuje do kraje Jihočeského, okresu Prachatice, do města Vimperku.
Historické město nad Volyňkou bylo prvně zmíněno v r. 1263 jako strážní bod na obchodní cestě, status města získalo r. 1479. Dominantou města je zámek, původně gotický hrad z r. 1253, renesančně upraven v letech 1728 – 1734. Mě však zaujalo, že ve městě, které čítá necelých 8000 obyvatel, se nacházejí tři pivovary, dva již zrušené a jeden fungující, Měšťanský, Schwarzenberský a Šumavský.
Najít tady Měšťanský pivovar není vůbec nijak složité, název Pivovarská ulice vypovídá o všem. Nejhezčí pohled se naskytne od náměstí Svobody, jdete-li ulicí Svornosti.
Dobře dochovaná budova hvozdu s šestibokým komínem z režných cihel nejde přehlédnout. Pivovar je pěkně zastavěný okolními domy. Od ulice Pivovarské k němu patří dvě na sebe navazující budovy v soukromém vlastnictví. V původním pivovaru, číslo popisné 88, dnes funguje pizzerie Marco. Současný majitel objekt citlivě zrekonstruoval a budovy Měšťanského pivovaru mohou tak nadále sloužit dobrým účelům.
Na tradici vaření v současnosti navázal soukromý Šumavský pivovar. Ten se nachází v ulici Steinbrenerova 48/1a vznikl v roce 2010. Varny jsou nerezové s měděným oplechováním o objemu 2,5 hl a elektrickým ohřevem. Kvašení probíhá v tradiční otevřené spilce a poté pivo několik týdnů dozrává v ležáckých sudech.
Nechávám si natočit světlý jedenáctistupňový ležák. Pivo je výborné, interiéry restaurace velmi příjemné. Do tohoto starého domu se pivovárek náramně hodí. Velké klenby a vestavěné mezipatro radost pohledět.
Pivovar má dobrou kuchyni a je i dobře připraven co se týče propagačního materiálu. Vitrína s různými druhy piva, sklenicemi a etiketami poukazuje na zvládnutou logistiku. Za varnou visí obrázky s ukázkami výroby piva, typické nástroje používané k tehdejší výrobě a malé mističky s druhy sladů, to opravdu oko pohladí. Obrovská tabule s oceněními piv na různých soutěžích nacházející se při vstupu do restaurace hovoří o tom, že tady dělají svou práci poctivě a výborně.
Po chutném obědě, který jsem zapil lahodným pivem, si ještě nakupuji Vimperský ibiškový 11° Florian. Přiznám se, že těmto bylinkovým pivům moc neholduju, přesto mi zvědavost nedá. O to více jsem byl mile překvapen. Vůně a chuť ibišku mi nijak nepřekážela a pivo mi velmi chutnalo.
Poté opouštím Šumavský pivovar s potěšujícím pocitem. Upřímně říkám, že jsem tady neobjevil žádné mínus, a rád bych v dalším článku navázal na třetí největší pivovar, který se rovněž nachází v Pivovarské ulici.
Město Vimperk se může pochlubit bohatou historií vaření zlatavého moku, v současnosti tady pivovarské řemeslo přetrvává. A to se mi velmi líbí a nezbývá, než si přát, aby se dílo dařilo i nadále.
