Zlatovar a Zlaťák – opavská pivovarnická minulost a současnost

Již první písemná zmínka o Opavě v listině vydané českým králem Přemyslem I. Otakarem roku 1224 hovoří o ní jako o městě, kde se vaří pivo: právo mílové, zde výslovně zmiňované, ochraňovalo produkci opavských právovárečných měšťanů od konkurence. O tři století později bylo v Opavě právovárečných domů plných 279.

Lukrativnost výroby piva vedla samotné město Opavu k provozování vlastního pivovaru. Stával nedaleko dnešní konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie na Náměstí Republiky a první písemná zmínka se datuje k roku 1495. Produktem tohoto pivovaru, nazývaného Taberna, bylo pšeničné pivo, které se čepovalo v radničních sklepích na Horním náměstí a ve vlastní pivnici.

V pobělohorském období se snížil počet měšťanů, kteří pivovar spravovali, ze tří na jednoho, což mělo za následek snížení prosperity. Nakonec jej město přenechalo společnosti pravovárečného měšťanstva.

Po zrušení pořadového vaření piva v roce 1786 se pravováreční měšťané dali dohromady a založili Pivovarsko a vinopalnou měšťanskou společnost (Bier und Brandwein berechtigte Bürgerschaft). Ta převzala správu všech soukromých pivovarů ve městě, ale pro jejich velkou zastaralost je postupně rozprodávala k jiným účelům, především k výrobě lihovin. Tak zůstal na počátku 19. století jediný pivovar, nesoucí název Pod lipami; stál v centru města na nynější Popské ulici.

Pozemek pro výstavbu současného pivovaru byl vybrán vně starého města, zcela pochopitelně u městského náhonu, v jehož blízkosti stálo již několik průmyslových závodů. Stavba byla započata na podzim roku 1824 a v průběhu roku 1825 se zde začalo vařit pivo. Pivovar nesl jméno Bürgerliche Troppauer Bierbrau .

V roce 1825 již vyprodukoval více než sedm tisíc hektolitrů piva, i když až v listopadu následujícího roku byla stavba pivovarského objektu dokončena. A roční výstav piva tak mohl neustále stoupat. Již v roce 1833 činil téměř 44 tisíc hektolitrů a mezi stem pivovarů ve Slezsku rázem náležel spolu s arcivévodským pivovarem v Těšíně k největším. Neustále vzestupnou tendenci produkce piva dokládá skutečnost, že v roce 1902 činil výstav piva 70 tisíc hektolitrů.

V roce 1871 došlo ke změně vodního pohonu na parní. V letech 1878 -1879 přibyla sušárna ječmene a sladovna.
Podobu známou z přelomu tisíciletí získal pivovar po přestavbě v roce 1889, kdy v souvislosti s odstraňováním následků požáru budov došlo k radikální modernizaci všech částí provozu.

Kolem roku 1900 se opavský pivovar nespokojil jen s výrobou pro slezský region a jeho produkce se začala objevovat v jiných částech Rakouska-Uherska. Byly vystavěny sklady piva v Horním Benešově a Zlatých Horách a ve vzdálenějších regionech několik lednic pro uchovávání piva. Existovala také síť speciálních pivnic, provozovaných pivovarem ve vlastní režii. Tak už na konci 19.století se lidé mohli s pivem značky Troppauer Bier setkat v Jeseníku, Krnově, Budišově nad Budišovkou, Osoblaze, ale i v Ostravě, Českých Budějovicích a dokonce i ve Vídni.

Po rozsáhlých válečných škodách a vydrancování stál pivovar na pokraji svého zániku. Ze zrušených pivovarů v širokém okolí získali bývalí zaměstnanci potřebné technologické zařízení a již od září 1945 pivovar zahájil výrobu. Národním výborem v Opavě byl pivovar v roce 1948 zestátněn a do jeho čela byla postavena národní správa.

Direktivní rajonizací byla produkce opavského pivovaru omezena jen na lokální trh.

Po znárodnění byl pivovar součástí několika skupin podniků, které byly několikrát v rámci racionalizačních snah státních orgánů restrukturalizovány. Šlo o 1948-1952 Moravskoslezské pivovary n.p., 1953-1954 Opavské pivovary n.p., 1955-1959 Ostravské pivovary n.p. a od roku 1960 Severomoravské pivovary n.p..

V roce 1990 proběhla privatizace společnosti a vznikla akciová společnost Moravskoslezské pivovary a.s.. Firma postupně rozprodala své nejmenší provozy.

Pivovar přešel do rukou společnosti Pivovar Zlatovar a.s., která byla registrována dne 29.3.1994. Opavskému pivu se v té době v konkurenci velkoznaček nově finančně podporovanými zahraničními majiteli příliš nedařilo a ztrácelo se i ze svých tradičních regionálních hospůdek.

Firma Breda Holding a.s. kontroverzního podnikatele Kamila Kolka, hlavní postavy causy privatizace obchodního domu Breda, se stala v srpnu 1998 majoritním vlastníkem opavského pivovaru. Kolek získal kontrolu nad 60 % této akciové společnosti. Nové etikety pro své pivní lahve přichystal pivovar na počátku roku 1998. Scházelo na nich dosavadní označení, které uvádělo, o kolikastupňové pivo se jedná. Tento údaj nahradily názvy Premium pro současnou dvanáctku a Classic pro desetistupňové pivo. Pivovar vydal letáčky, na nichž byla změna vysvětlena. Pivovar tak vyhověl zákonu o potravinách vydaný ministerstvem zemědělství, které zrušilo povinnost pivovarů uvádět na etiketách počet stupňů piva.

V roce 1999, po vstupu nového majoritního vlastníka, následovaly personální změny v obsazení statutárních orgánů a managementu pivovaru, celkové koncepci a pojetí provozu, jeho obchodní politiky. Následující období muselo být z hlediska vývoje opavského piva pro každého nekonzervativního pivaře jistě velmi zajímavé. Nejviditelnější změnou v roce 1999 bylo zužitkování pro pivovar nepotřebných prostor v bývalé sladovně s paralelní úpravou stáčecí linky a přidružených provozů. U brány pivovaru byla vybudována hezká Pivovarská restaurace. Již v roce 1999 pivovar posílil své postavení na zdejším trhu. Dlouhá léta vařil pivovar pouze světlou desítku a dvanáctku. Radikálně se situace změnila, když byl dne 25.9.1999 oficiálně pokřtěn na pivních slavnostech na dvoře pivovaru třináctistupňový polotmavý ležák Braun. (alk.: 5,4 %). Šlo o spodně kvašené pivo vídeňského typu vyznačující se lehce kořeněnou chutí s mírně karamelovou a chmelovou vůní. Typická byla temně jantarová barva.

V listopadu 1999 sortiment pivovaru rozšířil světlý jedenáctistupňový ležák Max (pokřtěn 11.11.1999). Těmito pivy podnik zahájil éru výroby nepasterovaných čistě přírodních piv. Pivovar se záhy nato začal vymaňovat z regionální vázanosti, díky síti supermarketů se opavské pivo dostalo do celé republiky. Dalším speciálem se stala tmavá čtrnáctka Černý mnich, který byl veřejnosti nabídnut poprvé o vánocích 1999 a stal se tzv. svátečním (sezónním) pivem. V druhé polovině roku 2000 bylo rozšiřování sortimentu ukončeno tmavou desítkou. Pokřtěna byla dne 23.9.2000 na Pivovarských slavnostech.

V roce 2000 také došlo k obměně a sjednocení etiket. Nové etikety spojovalo jednotné grafické řešení akademického malíře Aleše Stanovského a některé rozlišovací znaky. Předně to byl znak města Opavy, který k opavským etiketám nutně patřil již v minulosti, dále barevné odlišení jednotlivých piv dle stupňovitosti a výrazné písmo názvu.

U příležitosti 175.výročí založení pivovaru bylo uvařeno pivo Rubín (polotmavý speciální nepasterovaný ležák; alk.: 3,8 %; pivo bylo vyrobeno z několika druhů bylin – např. ibišek, černý bez). Sládek Jiří Brňák a majitel společnosti a ředitel pivovaru Kamil Kolek pokřtili pivo dne 23.9.2000 v odpoledních hodinách v rámci pivovarských slavností na dvoře pivovaru. Piva byla vyrobena pouze jedna várka, v tancích ležela 5 měsíců. Načervenalou barvu dala pivu rostlina ibišek. V roce 2000 zvýšil pivovar výstav o 15 % když vyrobil zhruba 120 000 hl piva.

Kontroverzní opavský podnikatel Kamil Kolek prodal v lednu 2001 svůj podíl ve společnosti Pivovar Zlatovar a.s.. Komu akcie prodal a proč se vzdal své dosavadní podnikatelské aktivity však nezveřejnil.

V roce 2001 vystavil podnik 104 000 hl piva, což bylo snížení o 13 % proti předchozímu roku. Firma upustila od zavážení levných piv (Trumfové eso, Atlet) do vzdálených oblastí a soustředila se na posílení pozice v regionu. Podnik na počátku roku 2002 produkoval ještě sice osm značek piv. Nicméně nad pivovarem se začaly pomalu „stahovat mračna“. Brzy začaly na veřejnost prosakovat informace o zadlužení akciové společnosti Pivovar Zlatovar.

Třicet milionů korun prý dlužila státu bývalá opavská firma podnikatele Kamila Kolka Zlatovar. V době, kdy byl tento kontroverzní podnikatel v jejím vedení, prý neplatila daně. Daně neměl Zlatovar platit od 13.7. 2000 do 27.12. 2000. V té době neplatili daň z příjmu fyzických osob, spotřební daň z piva nebo daň z přidané hodnoty. Již dne 20. března 2001 vydal Finanční úřad na dlužnou částku Exekuční příkaz. K vymožení uvedeného vykonatelného nedoplatku přikázal správce bance, aby po doručení exekučního příkazu zablokovala peněžní prostředky dlužníka na účtech u ní vedených. Krátce po vydání příkazu začala pivo dodávat místo Zlatovaru a.s. jiná společnost – Opavská pivovarská společnost Zlatovar a.s. Přes tu šly údajně veškeré platby za prodej piva. Sídlila na stejné adrese jako v té době Kolkem ovládaný Módní dům Ostravica v Ostravě.

Pětaosmdesát procent produkce piva prodali opavští pivovarníci v Moravskoslezském kraji, hlavně na Opavsku. Zbývající pivo dodáváli na jižní Moravu a od roku 2001 také do Čech. Pivovar v roce 2002 vyráběl 9 druhů piva, nejnověji nealkoholické pivo Greenhorn.

Pivovar již vařil pivo bez šokové pasterizace. Umožnila mu to od roku 2001 nová technologie filtrace piva za studena.
V roce 2002 ukončil pivovar výrobu piva Desítka Černá a nealkoholického piva Greenhorn, jež bylo uvedeno na trh v červenci 2002. Byla uvařena pouze jediná várka a nadále se v jeho výrobě nepokračovalo.

V průběhu dvou let vyráběly a distribuovaly pivo Zlatovar už tři různé společnosti, v podstatě se stejným majitelem i vedením. První z nich přitom dlužila státu za DPH a spotřební daň přes 30 miliónů korun. Druhá také dosud žádné daně neodvedla. Neustále u těchto společností také probíhala přeregistrace u finančních úřadů. Do konce března roku 2001 vyráběla a distribuovala pivo, a tudíž vybírala i spotřební daň a DPH, společnost Zlatovar, a.s. Opava. Tato společnost však nevlastnila žádný majetek a stát se tak těžko mohl domoci svých nároků. Majitelem budovy pivovaru byla totiž jiná společnost. Krátce po vydání tohoto exekučního příkazu změnilo pivo Zlatovar svého výrobce a distributora. Stala se jím Opavská pivovarská společnost Zlatovar, a.s. V dubnu 2003 se její název změnil na OPSZ, a.s. a zároveň od počátku roku 2003 se stala výrobcem další společnost – Distribuční, s.r.o. Všechny společnosti však spojovali jejich majitelé a členové statutárních orgánů – známý opavský podnikatel Kamil Kolek, jeho manželka Jitka Kolková a hlavně Vilém Lasák. Jeho jméno figurovalo ve všech těchto firmách.

U všech společností byla také častá změna adresy. Třeba Opavská pivovarská společnost Zlatovar nejdříve sídlila v Opavě. Během dvou let změnila postupně sídlo na Ostravu, Prahu 3 a nakonec Prahu 2.

Na vánoce roku 2003 již pivovar nevyrobil speciální pivo Černý mnich. Ležák Braun se vyráběl již jen sezónně.

Život pivovaru mířil ke svému konci.

V kiosku u pivovaru v červnu 2005 jste koupíli s novými etiketami piva Zlatovar Premium, Zlatovar Max, Zlatovar Klasický Axman a Zlatovar Classic. Na etiketě bylo napsáno: Vyrobeno pro Zemská správcovská, a.s., Mlýnská 326/13, 602 00 Brno. Lahvové pivo se už tenkráte vařilo v Přerově, sudové v Litovli.

Varny opavského Měšťanského pivovaru tak definitivně vychladly a developeři se jako supi slétávali k lukrativnímu pozemku v centru města. Osud byl zpečetěn.

Koncem ledna 2010 dostala developerská společnost Develon CZ, s. r. o., stavební povolení, v únoru 2010 došlo k částečné demolici objektů a začátku výstavby obchodního centra.

Obchodní centrum vyrostlo na půdorysu bývalého měšťanského pivovaru, zachován byl historický ráz venkovních fasád a také pivovarský komín, který tvoří nevšední architektonickou dominantu centra. Důkladnou rekonstrukcí prošly objekty staré a nové sladovny, varna i spilka. Nově byl zastavěn prostor horního a dolního pivovarského dvora, kde jsou vybudována jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží.

Již během budování obchodního centra se v tisku psalo o obnovení tradice výroby piva v Opavě v podobě minipivovaru v útrobách Breda & Weinstein. Vše mělo být umístěno v prostorách restaurace Ka-varna.

Obchodní „chrám“ byl slavnostně otevřen dne 15.11. 2012, pivo se však nevařilo. Jako technologický problém se ukázala vzdálenost mezi výčepními kohouty v restauraci uprostřed obchodního centra a umístění přetlačných tanků v prostoru bývalé sladovny na okraji areálu.

Termín rozjezdu vaření nového opavského piva byl neustále odsouván. Pivovarský provoz byl nakonec započat v úplně jiném podniku, který se jmenuje Nová Sladovna.

Minipivovar Nová Sladovna Opava byl po měsících rekonstrukcí a příprav otevřen dne 13.12.2013, na čepu byl Opavský Zlaťák 12°, Opavský Škopek 10° a Opavský Čert 12° (tmavé pivo).

V únoru 2014 na čepu stálý sortiment Škopek 10° (29 Kč), Zlaťák 12° světlé (33 Kč), Čert 12° tmavé (33 Kč) a jako speciál byl k ochutnání Olympijská 14° světlá (38 Kč).

V roce 2013 se značka Zlatovar vyráběla na zakázku v Pivovaru Uherský Brod.