Pivovar Planá u Plzně
Obec leží západně od Radnic, při Berounce.
Podle dochovaných archiválií byla v kraji na rozhraní tehdy plzeňského, kralovického a rokycanského okresu v šedesátých letech 19. století veliká bída. Snad právě ta zplodila myšlenku svépomoci. Z iniciativy místního vzdělaného faráře a lidumila Karla Kremmera byl na podporu nejnuznějších vytvořen v roce 1870 tzv. Oul, na jehož konto členové složili poměrně značný kapitál 6450 rakouských zlatých.
Před 130 lety pak byla v Plané zřízena první občanská záložna. Zájem o ni je patrný ze skutečnosti, že za počáteční čtyři měsíce trvání peněžního ústavu zde bylo uloženo přes třicet tisíc zlatých střadateli z celého regionu. Po třech letech členové založili Rolnický akciový pivovar v Plané, aby se kraj zmohl a dosáhl určitého blahobytu, jak se píše ve zdůvodnění tohoto investičního záměru. Mladá akciová společnost přestála velký finanční krach ve Vídni v roce 1873, kdy stavba pivovaru nejen nebyla pozastavena, ale dokonce urychlena. Již v březnu 1874 počalo se s vařením piva. Vyrábělo se však jen do jara roku 1875, kdy pod tlakem Vorchuss Bank pro okamžitou platební neschopnost provoz skončil. Páter Kremmer pomáhal, kde mohl: aby se pivovar udržel, získal půjčku 30 000 zlatých u Svatováclavské záložny, ale vše marně… S pádem pivovaru se položila i občanská záložna v Plané.
V roce 1879 si na krajském soudu v Plzni vymohla kralovická záložna právo na zabavení majetku členů plánské záložny pro pohledávku 25 tisíc zlatých a úroků. Velký poplach se strhnul ve vsích, kdy se po Novém roce dostavili do Plané a Nadryb tři exekutoři. Následovalo vyšetřování pro vzpouru proti exekuci, neboť někteří členové přišli o veškerý majetek a jiní byli na dlouhé roky zatíženi splátkami. V roce 1886 si pronajala pivovar firma Russ a spol., avšak teprve po dvaceti letech byla původní firma po doplacení dlužných částek úředně vymazána. Pivovar v letech 1942 – 1945 nevyráběl. Provoz byl definitivně ukončen v únoru 1949. Pivovar vyráběl mj. pivo Bavor, Nývltův černý ležák
Rychtář.
Majitelé: |
Výstav piva v hl: |
|||||
1870 – ? | Rolnický akciový pivovar v Plané | 1901/02 | 8 269 | 1902/03 | 9 458 | |
? – 1909 | Michal H. Russ a spol. s r.o. | 1903/04 | 9 600 | 1906/07 | 6 593 | |
1909-1948 | Karel Nývlt ml. | 1908/09 | 6 200 | 1909/10 | 8 000 | |
1909-1915 | Josef Jenček | 1910/11 | 10 000 | 1911/12 | 8 900 | |
1922 | Marie Nývltová | 1912/13 | 8 700 | 1913/14 | 8 500 | |
1944-1948 | Věnceslav Nývlt | 1914/15 | 7 600 | 1915/16 | 4 905 | |
1948-1949 | národní správa | 1916/17 | 2 130 | 1917/18 | 1 829 | |
Sládci: |
1918/19 | 2 370 | 1919/20 | 3 417 | ||
1894-1902 | Adolf Václav | 1920/21 | 6 410 | 1921/22 | 5 050 | |
1902-1913 | Emil Weiss | 1924/25 | 9 130 | 1925/26 | 8 643 | |
1913-1919 | Karel Nývlt ml. | 1926/27 | 9 300 | 1927/28 | 10 221 | |
1920-1922 | Vlastislav Störzer | 1928/29 | 12 800 | 1929/30 | 13 100 | |
1922-1927 | Karel Nývlt ml. | 1930/31 | 11 166 | 1931/32 | 8 850 | |
1927-1938 | Karel Malát | 1932/33 | 8 600 | 1933 | 8 133 | |
1946-1949 | Bohumil Rybák | 1934 | 7 633 | 1935 | 7 405 | |
1937 | 6 992 | 1938 | 6 823 | |||
1939 | 8 454 | 1940 | 8 802 | |||
1941 | 10 346 | 1942 | 3 829 | |||
1946 | 5 160 | 1947 | 6 252 | |||
1948 | 5 259 | 1949 | 588 |