Osudy zaniklých pivovarů – Měšťanský pivovar v Aši

Každý zná Aš jako nejzápadnější město naší republiky. Může se také chlubit bohatou pivovarskou historií.

Název sídla vznikl z německého názvu ryby – lipana (die Äsche), který se objevuje ve znaku města.
Král Rudolf Habsburský listinou z roku 1281 dal Ašsko do zástavy fojtům z Plavna za 600 hřiven stříbra, Aš je v dokumentu označena jako tržní osada.

Právo vařit pivo městečko Asch obdrželo v roce 1346. Tehdy již bylo součástí českých zemí.
Rok 1777 je uváděn jako založení prvního pivovaru právovárečníků. Později byl označován jako „Dolní“.
Rozvoj textilního průmyslu, který vrcholil v druhé polovině 19.století, přinesl příliv obyvatelstva do města a okolí. Postupem let a rostoucí poptávkou přestal starý pivovarský provoz vyhovovat.
V roce 1862 byl vybudován nový pivovar, označovaný jako „Horní“. Asi dvacet let vařily oba měšťanské podniky souběžně.
V letech 1884-1886 právovárečníci Horní pivovar zmodernizovali, včetně zavedení parního pohonu, a starý provoz uzavřeli.

Budova nového pivovaru v ulici Pivovarská:

Do této doby se firma jmenovala Bräu-Comune Asch (Pivovarské bratrstvo Aš), poté Bürgerliches Brauhaus Asch gegr.1346. (Měšťanský pivovar Aš založený 1346).

Od roku 1898 se museli ašští právovárečnící potýkat v regionu s konkurencí nového Akciového pivovaru vybudovaného na katastru části Krásná.

Odbyt nového měšťanského piva v tehdy průmyslovém Ašsku neustále stoupal, ke konci století již útočil na hranici 20 000 uvařených hektolitrů ročně. V novém století i tu hravě překonal a ve dvacátých letech produkce přehoupla přes třicet tisíc hektolitrů piva. Nejvíce se měšťanského piva v Aši uvařilo těsně před první světovou válkou, v hospodářském roce 1912/13 to bylo například 36 104 hl. Narůstající poptávka přiměla právovárečníky k rozšíření varny a zájem o lahvové pivo k výstavbě moderní lahvovny.
Pivovar tehdy vařil světlé výčepní pivo a světlý ležák. V meziválečném období se výstav pohyboval kolem 30 000 vyprodukovaných hektolitrů ročně.

Budova sladovny v ulici Saská:

Období druhé světové války přineslo pokles výroby a následný odsun německého obyvatelstva odbytovou katastrofu. Vyrábělo se jen kolem 10 000 hl chmelového moku za rok. Na podnik byla roku 1945 uvalena národní správa a v roce 1948 byl znárodněn a začleněn do nově vzniklého uskupení Chebsko-karlovarské pivovary n.p.

Akciový pivovar Aš byl po válce uzavřen.

V padesátých letech se výstav opět začal zvedat ke 19 000 vyrobených hektolitrů. Až v roce 1965 v Aši uvařili rekordních 29 631 hl.
Od ledna 1960 byl pivovar pouze pobočkou chebského pivovaru v rámci národního podniku Plzeňské pivovary. Provoz už jen dosluhoval, centrální úřady do ašského pivovaru neplánovaly investovat. Technologie chátrala a jen se už čekalo na uzavření.
Toto smutné datum nastalo 31.12.1966. Zařízení varny bylo následně prodáno do pivovaru v Kolíně, lahvovou linku převzal Národní výbor v Aši pro stáčení limonád.

Vlastní budovy Měšťanského pivovaru následně v rámci plošné asanace středu města ustoupily výstavbě panelového sídliště.
V Aši tak zbyla pouze ulice Pivovarská, která ve tvaru písmene „V“ označuje místo dávného podniku právovárečníků. V místě v roce 2018 byla v provozu restaurace „U tří lipanů“.
Při stavbě cyklostezky a chodníku v parku u Dlouhé ulice byla v roce 2011 nalezena studna, která byla podle všeho zásobárnou vody pro nedaleký pivovar. Studna byla v zachovalém stavu, horní část byla vyzděná, spodní část vytesaná do skály.