Pivovar a minipivovar v Sušici

V místě dnešního města Sušice stávaly ve svazích nad tokem zlatonosné řeky prastaré osady. Až do 13. století byla oblast ve vlastnictví jednoho z bavorských rodů. Poté region ovládl Přemysl Otakar II, který, jak bývalo jeho zvykem, založil přímo na březích Otavy královské město. Sídlo získalo samozřejmě všechna privilegia, včetně práva várečného a stalo se centrem regionu.

Doba domácí produkce v právovárečných domech byla ukončena vybudováním společného pivovaru. Historik Tomáš Cihlář ve své knize Pošumavské pivovary datuje vznik rokem 1571 a lokalizuje ho na náměstí.

Ve městě se významně rozvinulo sladovnictví, produkty byly expedovány přes hory i do sousedního Bavorska. V okolí Sušice se hojně pěstoval chmel, jako památka zbyl název obce Chmelná.

Pivovar byl zásadně přestavován a modernizován po roce 1878 a po roce 1908. Bohužel právováreční měšťané neprozřetelně ponechali provoz ve stísněných podmínkách středu města na nároží dnešních ulic Americké armády a Vodní, jejíž takřka celou východní stranu zabíral, což se do budoucna ukázalo být pro jeho vývoj jako podstatné.

Pivovar vystavoval před druhou světovou válkou až 9 500 hl piva ročně.

Do roku 1948 byl podnik ve vlastnictví právovárečného měšťanstva. V letech 1948-1949 pod národní správou. Výměrem ministerstva výživy č. 14-IV/3 1949 z 10. ledna 1949 byl pivovar zrušen. Poslední výstav piva se uskutečnil v březnu 1949. Z rozhodnutí centrálních orgánů přešla odbytiště sušického pivovaru na státní pivovar v Protivíně, který současně převzal objekty zrušeného sušického pivovaru a zřídil v nich sklad svého piva.

V roce 1964 byl areál pivovaru zcela zbourán. Na jeho místě dnes stojí komerčně využívaná budova s názvem Granát a obytný dům.

V archivu Národního památkové ústavu nalezneme informaci, že objekt byl památkově chráněn od 3. 5. 1958 do 24. 6. 1964.

Popis čelní historické budovy:

Dějiny
Přední část objektu gotická, přestavěna do pol. 16. stol. renesančně, pozdější v baroku a klasicismu. Pivovarské budovy ve dvoře jsou barokní jen zčásti, jinak klasicistní, budovy vpravo ve dvoře jsou novodobé.
Popis
Komplex budov bývalého pivovaru. Přední budova poschoďová, osmiosá. Do Vodní ulice budova novější. Průjezd hlavní budovy s hřebínkovou klenbou, vzadu s jedním polem křížové klenby s plastickým svorníkem. Vlevo v průjezdu gotický portál do lunetami klenuté místnosti, klenby přecházejí i do levé části dvorního křídla. Místnosti ve dvorním křídle s hřebínkovou klenbou a se svorníkem.

Za novodobým sušickým pivovarnictvím musíte z centra překonat mostem krásnou řeku Otavu, jež se rodí zhruba 10 kilometrů odsud u Čenkovy pily soutokem Vydry a Křemelné, a odbočit z frekventované výpadovky vedoucí k šumavským kopcům do ulice Nuželické. Zde na Horním předměstí (dříve ves Nuželice) naleznete minipivovar U Švelchů.

Minipivovar sídlí v objektu oblíbeného hostince Bouchalka. Historickou budovu z devatenáctého století koupil František Švelch v roce 1998 od města a provozoval v ní restauraci. Později se narodil projekt vlastní výroby piva.

Dne 12. 9. 2014 ve 12 hod. byl slavnostně otevřen Pivovar U Švelchů. Po pětašedesáti letech mělo město na řece Otavě zase svoje pivo.

Na Bouchalce je k dispozici kromě venkovní předzahrádky šedesát míst v místnosti, které vévodí měděná varna za výčepem, moderně upravený krb uprostřed a stylové piano v rohu.

Stavitel pivovaru a stvořitel chutě piva byl Josef Krýsl, ten také doporučil sládka. Pivo Sušičák začal vařit zkušený sládek Štěpán Hajn.

Varna je dvounádobová – 2 x 1000 litrů, spilka otevřená s víky, v ležáckém sklepě je umístěno 10 tanků.

Pivovar v logu používá historický znak města.

U Švelchů již uvařili kromě tradičních piv plzeňského typu, zejména oblíbeného Nuželického ležáku, řadu speciálů. Například Patrik (pivo plzeňského typu, mátovo-limetkové), Stout (silnější a chuťově výrazný pivní speciál s švestkovo čokoládovou chutí), Medový ležák, Vánoční Hruškový ležák, India Pale Ale s obsahem alkoholu 6 %.

Zdroj: plzen.idnes.cz
www.prumyslovaautomatizace.com