Pivovar a minipivovary ve Valašském Meziříčí

Město, ležící při soutoku řek Rožnovská a Vsetínská Bečva, svou polohou hraje roli přirozené vstupní brány do pohoří Moravskoslezské Beskydy.

První zmínka o Meziříčí pochází z roku 1297. V sousedství byla později založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. V roce 1924 se obě sídla spojila do města pod označením Valašské Meziříčí.

Významným šlechtickým rodem zde od 16.století byli Žerotínové, kteří na vyvýšenině nad Bečvou v sousedství meziříčského náměstí vybudovali renesanční zámek. Právě pod zámkem, přímo na břehu Rožnovské Bečvy stával panský pivovar.

Vrchnostenský pivovar byl v Meziříčí založen někdy před rokem 1750. Podoba budov známá z historických obrázků vznikla v roce 1865, kdy byl po požáru podnik znovuobnoven. To již byl v soukromých rukou.
Na přelomu 19.a 20.století se výstav pohyboval kolem 10 000 hektolitrů piva ročně. Nicméně konkurenční tlak, zejména blízkého vsetínského pivovaru, meziříčskému chmelovému moku neprospíval.

Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (dnešní Ostravar) roku 1910 zakoupil bývalý žerotínský pivovar a pod vedením sládka Theodora Blahuta pokračoval ve výrobě. Roku 1918 se však ostravská společnost rozhodla valašskomeziříčský pivovar prodat s podmínkou ukončení výroby a přenechání si odběratelů.
V roce 1923 byl provoz definitivně zrušen.

Na pozemku bývalého pivovaru nyní stojí budova, ve které se nacházely obchody, pizzerie a kino Svět. V březnu 2018 zde probíhala rekonstrukce.

Téměř na protější straně řeky nepřehlédnete budovu Krásenského pivovaru.

Název „Krásenský“ je odvozen z umístění na pravém břehu Rožnovské Bečvy, která dříve oddělovala dvě samostatná města, Meziříčí a severněji položené Krásno nad Bečvou. Most, který se nachází v těsné blízkosti, tato dvě města v minulosti naopak spojoval. Druhá strana budovy sousedí s frekventovanou silnicí od Vsetína směr Hranice.

Dům, jež stával v místě Krásenského, pocházel z minulého století, avšak v průběhu let minulých značně zchátral. Investoři se rozhodli stavbu do základu zbourat a na jeho půdorysu byla vybudovaná nová velkorysá zděná budova.

V objektu se v současnosti nachází restaurace a kompletní funkční minipivovar s varnou, spilkou pro kvašení piva a ležáckými tanky Technologie najdete v zázemí zadní části prostředního patra. U vchodu do restaurace mohou hosté zahlédnout v prosklené místnosti devět přetlačných tanků. Sympatické jsou obrázky z minulosti Valašského Meziříčí na stěnách.

Díky rozměrným oknům lze při posezení v restauračním minipivovaru pozorovat život v centru města, sledovat „korzující“ na březích Bečvy nebo jen tak koukat do chladných vod řeky pramenící na horách moravsko-slovenského pomezí.

Patrovou restauraci otevřeli 8. 8. 2017.

Na čepu pravidelně světlá jedenáctka Portáš z pivovaru v nedaleké Zašové, se kterým je Krásenský majetkově propojen. Kromě toho na pípě místní sortiment ve složení Krásenská 12 světlá, Krásenské 13 tmavé, Weissbier 12, Bock speciál 16, Pale Ale 14.

Ceny jídel i piva odpovídají exkluzivitě lokality. V době oběda však zde bylo onoho březnového dne téměř prázdno (na rozdíl od Holendru), zaměstnanci okolních firem možná vyhledávají pro zahánění poledního hladu stravovací zařízení s menší finanční náročností.

Přehled čepovaných piv byl k přečtení na tabuli před vchodem do budovy, uvnitř tato informace ke škodě k dosažení pouze u obsluhujícího personálu chyběla. Vedle výčepu najdete chladnici s uskladněnými PET lahvemi.

Ve městě je k vidění neobvykle ještě jeden zámek – Kinských, ve kterém nyní můžete navštívit muzeální expozici. Vznikl na místě barokní správní budovy rožnovsko-krásenského panství. Na počátku 19. století bylo vybudováno reprezentativní sídlo rodu.
Nedaleko této historické budovy s rozlehlým parkem, vedle areálu známé místní mlékárny (vznikla z panského hospodářského dvora), v sousedství železniční tratě do Frenštátu pod Radhoštěm či Rožnova, stojí další valašskomeziříčský minipivovar – Holendr.

Budově pivovaru se ve „Valmezu“ neřekne jinak než Dělňák. Není to sice nejstarší hospoda ve městě, ovšem pivo se tu čepuje od počátku až dodnes.

Stavební, spotřební a úsporné družstvo Dělnický dům požádalo v roce 1934 o povolení k výstavbě spolkového domu, ve kterém by kromě restaurační místnosti byl i divadelní a tělocvičný sál. Jeho činnost byla přerušena za války v roce 1942 a znovu, opět přes nesouhlas ostatních hostinských kvůli jeho velké oblíbenosti, obnovena v roce 1946.

Budova dodnes svou minulost tvarem nezapře. Jakoby v ni ještě zůstaly duše těch, kteří sem v dobách první republiky mířili za tehdy populárním „spolkovým životem“, chodili do Dělňáku cvičit, hrát, pít pivo ….prostě scházet se a bavit.

Kompletní technologii nového pivovaru dodala firma M. B. S. Mini Brewery System s.r.o. Prostějov. Varní souprava je trojnádobová na objem vyrážené mladiny 10 hl. Používají zde oddělené hlavní kvašení na otevřených spilkách. Kapacita ležáckého sklepa je 250 hl.

Dne 12. prosince 2015 v 12:12 hodin byla pivovarská restaurace otevřena.

Místnost restaurace je poněkud menší než v případě Krásenského, o to více je útulnější. Vedle výčepu, v prosklené místnosti, stojí nádoby varny. Za ostatními technologickými zařízeními místní sládek chodí do nižšího patra za varnou. Na sklech atria bývá přehledně vypsán aktuální sortiment točených piv.

V polovině března 2018 místní půllitry byly plněny sortimentem: 10 světlá, 10 ale, 11 vídeňská, 12 světlá, 13 polotmavá a 14 IPA Nelson.

Chladnici s naplněnými PET lahvemi zahlédnete u východu z restaurace.

Dvacetitisícové Valašské Meziříčí se může honosit starou pivovarskou tradicí, obnovenou v podobě dvou novodobých minipivovarů.

Prameny:
www.holendr.cz
www.krasenskypivovar.cz
www.valasskemezirici.cz
Milan Starec: Pivovarská historie Moravské Ostravy, 3. část: Český akciový pivovar
Likovský, Zbyněk: Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900