Putování po historických pivovarech Horního Pojizeří

Zaniklé pivovarské podniky kraje, kde si Jizera razí cestu masivem Ještědsko-kozákovského hřbetu, spojuje nejen umístění ve svahu nad řekou poblíže panského sídla, ale i podobný historicko-vlastnický vývoj.

Cestu za poznáním dávné pivovarské historie regionu začneme v někdejším okresním městě Semily.

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1352. Semilská kotlina bývala často zaplavována rozvodněnou Jizerou, jejíž vody nestačily odtékat tenkráte něco přes metr širokou skalní soutěskou pod městem. Proto bylo městečko původně položeno mnohem výše než v době současné. Nejblíže k řece stály jen vrchnostenské budovy a pivovar, u kterého je uváděno založení vrchností roku 1515.

Semily byly sídlem panství, po roce 1542 se dostaly do vlastnictví Smiřických. Po prohrané bitvě na Bílé hoře obdržel větší část majetku Smiřických včetně Semil Albrecht z Valdštejna. Poté co byl v roce 1634 v Chebu zavražděn, hrabě Mikuláš Desfours, příslušník předního francouzského rodu, získal panství rohozecké, maloskalské a semilské.

S podobným historickým scénářem se setkáme i u dalších v článku zmiňovaných pojizerských pivovarů.

Zámek a pivovar odkoupilo město Semily od šlechtického rodu Rohanů v roce 1899. Roku 1918 obec pivovar prodala do soukromého vlastnictví rodiny Srbů. Výroba byla zastavena v roce 1943. Část budov byla zbourána, zbytek po druhé světové válce používán jako sklad zeleniny.

Přestavěna budova semilského pivovaru stále existuje, funguje v ní stylová restaurace pod názvem V Pivovaru. Naleznete ji pár kroků nad Riegrovým náměstím, naproti nepřehlédnutelné budovy hotelu Obecní dům.
Přiléhá k náhonu, který vzniká kousek nad městem a byl vybudován, aby přiváděl vody Jizery k hospodářským budovám vrchnosti.

Opustíme město Semily, v novém tisíciletí spíše stále hledající svou tvář, zdoláme hučící peřeje Jizery a hlubokým údolím mineme pivovarsky nezajímavý Železný Brod, aby nás již zklidněné vody řeky poté přivedly ke skalnímu útesu, pod kterým se rozkládá středisko pěší a vodácké turistiky, Malá Skála.

Malá Skála existuje v dnešní podobě teprve od roku 1953, kdy došlo ke sloučení deseti původních obcí. Vlastní Malá Skála, ležící na pravém břehu Jizery, to bylo panství, zámek, pivovar a velkostatek.

První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku 1422. Od roku 1538 vlastnili panství Vartemberkové, kteří zde vládli až do roku 1615. To už ke dvoru náležel i pivovar. Krátce před bitvou na Bílé hoře se panství ujal rod Smiřických, ale pro sympatie ke stavovskému povstání byl jejich majetek po roce 1620 zkonfiskován a připadl Albrechtovi z Valdštejna. Po smrti Albrechta z Valdštejna získal dřívější leník Mikuláš Desfours Malou Skálu ve svobodném dědictví.

Výstav panského podniku se pohyboval kolem 5 000 hektolitrů piva. Vrchnost podnik provozovala ve vlastní režii až do roku 1945, kdy se řízení pivovaru po konfiskaci ujala národní správa. V maloskalských varnách se naposledy vařilo v listopadu 1946. Od roku 2001 funguje v zámeckém pivovaru sklářská huť.

Vrchnostenský pivovar v Malé Skále naleznete hned vedle zdejšího zámku. Obě opravené stavby stojí v bezpečí ve svahu nad letoviskem. Dojdete k nim po zelené turistické značce serpentinami od mostu přes Jizeru vedle Žluté plovárny. Nově omítnuté budovy jsou zdaleka viditelné a dají se považovat za jednu z dominant Malé Skály.

Podél mírného toku Jizery pokračujeme níže, až se na pravém skalnatém břehu ukáže nádherná stavba hruborohozeckého zámku.

Hrubý Rohozec je v současnosti část města Turnov. Předchůdcem dnešního zámku byl raně gotický hrad postavený po roce 1300. Od poloviny 16. století patřil Hrubý Rohozec do majetku Vartenberků.. Následoval již popsaný podobný příběh, až roku 1628 získává zámek i s okolním panstvím Mikuláš Desfours, jehož potomkům (od roku 1831 Desfours-Walderode) pak zámek sloužil jako rodové sídlo až do konfiskace Benešovými dekrety v roce 1945.

Budovy pánského pivovaru na Hrubém Rohozci, zmiňované již v roce 1622, stály a ještě částečně stojí v areálu hospodářského zázemí hned vedle zámku. Nepřehlédnutelná je budova hvozdu s komínem. Pod zámkem bylo vybudováno ve skále rozsáhlé a hluboké sklepení, které bylo využíváno samozřejmě pro zrání a uskladnění piva. Stabilně nízká teplota skalnatého podzemí se hodila k uchování ledu, vydržel až do následující zimní sezóny. Rod Desfours-Walderode s ledem hojně obchodoval. Pivovar většinou v pronájmu vařil do roku 1938. Produkce piva šplhala až k 7 000 hl piva.

Budovy pivovaru stejně jako celého hospodářského zázemí působí zanedbaně, částečně jsou obydlené, částečně podnikatelský využité. Bohužel se uvažuje o demolici některých budov včetně pivovarských.

Město Turnov se nachází v místech, kde řeka Jizera opouští podkrkonošské pahorkatiny, aby si užila rovných plání Jizerské tabule. Osada vznikla ve 13. století na obchodní cestě do Žitavy a později byla součástí Rohozeckého panství.

Výhodná poloha „brány Českého ráje“ na křižovatce cest, tras silničních, později železničních, přispěla k rozvoji města.

Původně měšťanský pivovar, o němž se prameny zmiňovaly již roku 1608, držela od poloviny 17. století vrchnost. Roku 1878 jej koupil Josef Táborský. Na počátku 20. století se zde vyrobilo ročně až 20 000 hektolitrů piva. Za druhé světové války (1942) ale vaření piva ustalo.

V roce 1966 zdejší Národní výbor přikročil k bourání budov s číslem popisným 217. Pivovárek tak definitivně zmizel z povrchu zemského.
Místo nyní vytyčuje křižovatka ulic Sobotecké a Palackého a je využito především jako parkoviště.

V krčmách Turnova se tedy po staletí čepovalo výhradně pivo vrchnosti. Až po zrušení propinačních omezení v době rozvoje průmyslu poloviny 19.stoleti vznikl ve městě druhý pivovar, téměř v sousedství prvního. Roku 1842 otevřel svůj podnik na výrobu piva Vilém. Svoboda.

Nový pivovar však s konkurencí okolních zavedených podniků bojoval ztěžka. Výroba se pohybovala jen okolo 6 000 hl za rok.

Na přelomu 19. a 20. století se hostinští ze Semil, Železného Brodu a později i okolních měst
spojili s cílem obrany proti stále rostoucím kartelově domluveným cenám chmelového moku.
Nejdříve plánovali založit svůj vlastní pivovar, který by jim dodával levnější pivo než ostatní pivovary. Nakonec se však rozhodli koupit již fungující.

Společenstvo hostinských s.r.o. tedy od rodiny Svobodů podnik v Turnově koupilo. Pivovar však dlouhý život neměl a v roce 1924 ukončil výrobu piva. Hostinští pak provozovali větší pivovar v Malém Rohozci.

Paradoxem je, že ještě v červenci 2019 zůstaly budovy tohoto podniku zachovány. Stojí v místech, které vytyčuje Sobotecká ulice a tok říčky Stebenky. Bohužel jsou obklopeny soukromými pozemky, tudíž přístup k nim je omezen.