Setkání s minipivovary – Jarošov,Topolná, Napajedla

Hlavní trať, páteřní železniční spojení severu a jihu Moravy, umístili projektanti Severní dráhy císaře Ferdinanda přes Staré Město, které od centra Slovácka, Uherského Hradiště, odděluje tok řeky Moravy.
Aglomerací Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic začíná Dolnomoravský úval, úrodná nížina podél řeky Moravy táhnoucí se na jih k Břeclavi.

Mírné klimatické podmínky i plodná půda nivy největší moravské řeky vytvářely příhodné předpoklady pro pradávné osídlení zdejšího kraje.

Na vlakovém nádraží ve Starém Městě, které se roku 1990 na základě lidového referenda se odloučilo od Uherského Hradiště, musíte přestoupit na místní dráhu a za několik minut vás uvítá folklorně pomalovaná budova jednoho ze středisek Dolňácka.

Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Osídlení je zde doloženo již ve starší době kamenné.

Listina krále Přemysla Otakara II. z 15. října 1257 dosvědčuje, že město bylo založeno, aby ochraňovalo nejen velehradský konvent, ale zejména blízkou zemskou hranici.

Ve městě jsem si nemohl nechat ujít ve Slováckém muzeu výstavu „Pivo a tabáček“, vzniklou u příležitosti výročí 330 let od založení Jarošovského pivovaru. Zajímavá bylo videopovídání bývalého sládka Jarošovského pivovaru nyní působícího v novém pivovárku. Za prohlídku jistě stála replika slovácké hospůdky s reprodukovaným typicky hostinským hlukem.

Na výstavě nechyběla zmínka o Městském pivovaru v Uherském Hradišti, který stával v dnešní Hradební ulici a vyráběl pivo souběžně s jarošovským až do roku 1935. Zbořen byl v roce 1978, dnes je na jeho místě Klub kultury.

Jarošov je místní část města Uherské Hradiště, ležící na jeho severovýchodním okraji, přibližně tři kilometry od středu města. Dojdete sem pěšky nebo dojedete na kole po upraveném chodníku či cyklostezce. Hlavní frekventovaná silnice, procházející obcí se jmenuje, jak jinak, Pivovarská.

Nový minipivovar s kapacitou až 5 000 hektolitrů najdete na kraji obce, blíže ke Hradišti. Hned se všimnete budovy s nápisem Prodejna piva a výrazným logem na zdi. V PET lahvích toho červnového dne měli Jarošovskou desítku světlou, Jarošovského Juru 11 světlou, Jarošovské černé a Jarošovský ležák 12 světlý.

Firma Znojemský městský pivovar koupila půl kilometru od zaniklého jarošovského pivovaru, v Pivovarské ulici, budovu, v níž se kdysi vyráběly dětské stoličky. Dne 4. 5. 2016 uvařil na pronajaté technologii emeritní sládek, pan Brauner, nové Jarošovské ležáky, téhož měsíce začalo také budování nového pivovaru. Dne 25. června mohli obyvatelé Uherské Hradiště ochutnat v rámci akce Hradišťské piváky nová jarošovská piva.

Jarošovský pivovar poprvé vařil 7.2.2017. Po dlouhých 19 letech se v pivem proslavené obci opět rozjela jeho výroba.

Vlastní technologie je umístěna v hale za prodejnou. K výrobě Jarošovského piva používají slad z regionálních sladoven, a to z Kroměříže a Záhlinic. Voda je místní, chmel žatecký. Varna pivovaru je dvounádobová, vyrážená mladina 20 hl.

Kromě základního sortimentu ležáků za rok svého působení na pivním trhu uvařili i speciály: Jarošovská APA 13 %, Jarošovský Rochus 16 % (tmavý speciál uvařený z pěti druhů sladů), 15 % svrchně kvašený speciál typu IPA ( vyšší hořkost a citrusové aroma dodal americký chmel Citra), Jarošovská adventní 14 % (v průběhu dozrávání byl do piva přidáván studenou cestou včelí med). K příležitosti 120. výročí narození Jana Antonína Bati se pivovar rozhodl uvařit první filtrované, nepasterované pivo s názvem Jarošovský Jan 12%.

V roce 2017 se mohli v Jarošově pochlubit prestižním oceněním z World Beer Awards, kde si odnesl hned dvě ocenění za design. Design láhví a etiket navrhla polská strana agentury Little Greta, tvůrci se inspirovali v botanice i folklóru. Do grafického designu etikety zakomponovali i motiv kohouta, jenž má symbolizovat vzkříšení, tedy návrat Jarošovského piva zpět k životu.

Od snahy o výrobu v samotném jarošovském pivovaru podnikatelé upustili vzhledem k podmínce předchozího majitele areálu, nadnárodního pivovarského koncernu Heineken, že se tam pivo vařit nesmí.

Hlavní ulici v Jarošově jsem prošel, ale hospůdku s místním pivem nenalezl.

Už zdaleka zahlédnete komíny bývalé sladovny. Mimochodem, budovy jsou vidět až z poměrně vzdálené výše zmiňované železniční trati.

Areál s logem JP vypadal opuštěně a zchátrale. Rozbitá okna, oprýskané zdi.

Když jsem si na břehu líně tekoucí Moravy, pár metrů od areálu bývalého pivovaru, z žíznivých (a možná i trochu nostalgických) důvodů, otevřel PET láhev Jarošovského Jury, vzpomněl jsem na neblahý osud pivovaru, známém po celé republice díky rockovému hitu, jež zdejším varnám naivně předvídal dlouhé trvání.

Smutně vypadal zavřený dům hostince „U pivovaru“ se zapomenutým logem ústeckého Březňáku.

Z autobusové zastávky „Jarošov-pivovar“ mě dopravní prostředek převezl severovýchodním směrem spolu s několika seniory, vracející se z nákupů či návštěv lékařů, do nepříliš vzdálené vesnice Topolná.

Poté bylo nutno ještě v hladovém a žíznivém stavu dojít asi 100 metrů než se objevila cedule „Topolská hospoda“.

Historie budovy sahá do roku 1985, kdy byl schválen návrh výstavby nové provozovny veřejného stravování a pošty. Od roku 2015 se uskutečnila rekonstrukce areálu na restauraci s pivovarem a penzionem.

V místech, kam dlouhá léta chodili místní obyvatelé na poštu, se od března 2018 vařilo pivo. Za velkého zájmu veřejnosti požehnal prostorům s technologií v sousedství Topolské hospody kaplan bílovické farnosti Artur Kozik, útrobami pivovaru provázel sládek Miroslav Cvan.

Dne 17. 3. 2018 proběhlo slavnostní otevření. Na čepu bylo: 10 Topolské výčepní, 11 Topolský polotmavý ležák, 12 Topolský světlý ležák, 13 Topolská třináctka. Dne 13. 4. 2018 se na pípu dostal zatím nejsilnější zdejší speciál IPA 16 %.

Obsluha navzdory neblahým recenzím rychlá a slušná. Jídlo rovněž šmakovalo. Ochutnal jsem zdejším světlou dvanáctku, polotmavou třináctku a světlou desítku. Velice příjemné posezení, poklidná vesnická atmosféra. Chyběl mi dostupný přehled nabízených piv na stole nebo na tabuli venkovní terasy.

Místnost s technologií je součásti velké restaurace. Prosklené dveře umožňuji nahlédnout návštěvníkovi tam, kde se rodí místní pivo.

Ze středu Topolné se autobusem za chvilku dostanete dolů k Moravě do města Napajedla. Doporučuji vystoupit na zastávce „Napajedla-spořitelna“, která je v centru, a pak pokračovat hlavní ulicí směr Otrokovice.

Hotel, restauraci s pivovarem Chmelnice nepřehlédnete.

Dům č.p.115 byl postaven v roce 1905 dle plánů místního stavitele Josefa Drahoše. Později začal sloužit spolkové činnosti. Po roce 1946 byla v provozu restaurace a v patře sklady textilu. Po dokončení restaurace na přilehlém novém sídlišti byl provoz uzavřen a dům začal chátrat. V roce 1998 byl objekt v restituci vrácen Čs.straně lidové ve značně zchátralém stavu, ta jej v roce 2001 prodala italskému majiteli, jež objekt částečně rekonstruoval. Dochází k několika změnám vlastníků. V roce 2015 začíná rozsáhlá rekonstrukce s dokončením do konce roku 2018. Od listopadu 2017 byla v provozu restaurace s pivovarem, dokončoval se taneční sál, ubytování a pivní lázně.

Pivo vaří tradičním dvourmutovým způsobem ze sladu plzeňského typu z nedaleké sladovny v Záhlinicích a chmele Žateckého poloranného červeňáku. Pivovar má roční kapacitu 800 hektolitrů.

Interiéry restaurace bohužel zely prázdnotou, několik hostů sedělo na zahrádce. Ceny piva vyšší, světlá jedenáctka za 30 Kč, světlá dvanáctka za 38 Kč. Oba ležáky byly povedené, světlejší barvy, znatelně hořké.
Pohodu trochu kazil hluk automobilů z ulice, zbytečně nahlas puštěné reprodukované vysílání Radia Zlín a hukot ventilátoru klimatizace v sousedství stojící budovy Lidlu.

Technologie je před hosty ukryta v zázemí restaurace.

V Napajedlích musím doporučit pivním fandům pivotéku Pivní Ráj u mostu přes řeku Moravu, kde mi byla po nákupu piva doporučena návštěva hospůdky U Františka. Nachází se na levém břehu řeky asi 300 metrů od mostu. V příjemném prostředí pár kroků od tekoucí řeky jsem konečně ochutnal točený Jarošov, ale třeba i dvanáctku ze Slavičína.