|
Starší info:
Pod obchodním jménem Starobrno, státní podnik působil pivovar od 1.1.1990 do 1.10.1992. Poté byl pivovar přetransformován na akciovou společnost. Starobrno a.s. byla v Obchodním rejstříku zaregistrována od 30.4.1992. Většinovým vlastníkem Starobrna se v roce 1994 stal rakouský koncern Brau-Betailigungs. Za účelem prodeje svých produktů založil pivovar 31.12.1995 přeměnou obchodní společnosti HOLD spol. s r.o. svou dceřinou společnost Starobrno – Hold a.s..
Pivovar dodal v roce 1996 na trh 541 000 hl piva, což bylo meziročně o 1,1 % méně. Celkové výnosy včetně spotřební daně však zvýšily o 19 % na 468 mil.Kč. Hospodaření podniku ovšem skončilo ztrátou 30,9 mil. Kč. Na ztrátě významně podílela zhoršená platební morálka zákazníků a zvýšení cen výrobních vstupů. Do zlepšení jakosti piva navíc Starobrno investovalo v roce 1996 celkem 212 mil.Kč. Pivovar v únoru 1996 zdražil své pivo. Starobrno v roce 1997 dosáhlo výstavu celkem 663 tisíc hl piva, což znamenalo meziroční zvýšení o 23 %. Vyvezlo 37 tisíc hl piva, především do Německa, Rakouska a Ruska. Základní jmění pivovaru se podle Obchodního věstníku snížilo v lednu 1998 z 689,6 na 344,8 mil.Kč, tedy o jednu polovinu. Na polovic – na 500 korun – tak klesla i nominální hodnota akcií. Důvodem tohoto opatření bylo pokrytí ztráty z let 1994 až 1996 v rozsahu téměř 56 mil.Kč a převod 289 mil.Kč do rezervního fondu sloužícího k úhradě budoucí ztráty. Pivovar zvedl od začátku února 1998 ceny všech druhů vyráběných piv v průměru o 10 %. Generální ředitel František Krakeš sdělil, že tento krok podnik činil v reakci na zvýšení spotřební daně a na obdobný postup konkurenčních pivovarů. Pivovar v roce 1998 vykázal ztrátu 42,9 mil. Kč, kterou pokryl zrušením zákonné rezervy ve stejné výši. Tímto způsobem uhradil i propad 79,3 mil.Kč z roku 1997, a firma tak zůstala bez převedených účetních ztrát. Předseda představenstva Viktor Mautner Markhof upřesnil, že rezervy vytvořil podnik snížením základního jmění v roce 1998 o polovinu na 345 mil. Kč. Poté je o 414 mil.Kč navýšil na nynějších 759 milionů. Výrobou 626 000 hl piva v roce 1998, která meziročně poklesla o 5,5 %, patřilo Starobrno na šesté místo v republice. Podnik zvýšil své konsolidované tržby včetně spotřební daně ze 670 milionů na 756 mil. Kč. Z hlediska odbytu ovládal pivovar v roce 1998 téměř čtyřprocentní podíl na tuzemském trhu. Pivovar na počátku roku 1999 zaměstnával spolu s dceřinou firmou Hold 327 osob. Majoritními vlastníky pivovaru byly v roce 1998 ze 68 % rakouské pivovarské společnosti Brau-Union a Austrian Breweries International. Starobrno jako vůbec první tuzemský pivovar začalo vyvážet pivo i do Izraele. V roce 1998 to bylo zhruba 1 200 hl světlého ležáku. Pivo mělo speciální etikety v hebrejštině a mělo takzvaný košer certifikát. Firma měla získat oprávnění i na dodávky patnáctistupňového Červeného draka. V důsledku krize v Rusku se snížil v roce 1998 export pivovaru o třetinu na 24 tis. hl. V prvním čtvrtletí roku 1999 se oproti stejnému období roku 1998 zvednul výstav o 10 %, t.j. o 11,9 tis.hl piva. Nejvyšší podíl na posílení produkce mělo sudové pivo se zvýšením expedice o 14 %. Spotřebitelé se orientovali zejména na výčepní piva a speciály Drak a Červený Drak. V roce 1998 výnosy překročily 616,7 mil. Kč. Lahvová desítka za šestnáct korun, dvanáctka za pětadvacet. Zhruba tolik by mělo stát pivo na tuzemském trhu podle předsedy představenstva akciové společnosti Starobrno Viktora Mautnera Markhofa. „Kvůli cenové válce jsme každoročně ve ztrátě, což nemůžeme my ani další české pivovary dlouho vydržet,“ dodal v listopadu 1999 generální ředitel František Krakeš. Pivovar v roce 1994 prý Rakušané našli v katastrofálním stavu. „Nedělali jsme si iluze, ovšem skutečnost nás šokovala,“ konstatoval předseda představenstva. Jen investice do výroby si vyžádaly zhruba půl miliardy korun. Dalších více než sto milionů pak Rakušané investovali do autodopravy a informační sítě. Problém byl podle Markhofa zpočátku i s pracovní silou. Lidem ve výrobě se prý nechtělo příliš pracovat a zaměstnanci z oddělení marketingu zase o obchodování nevěděli zhola nic. Počet pracovníků se sice od nástupu Rakušanů do Starobrna nezměnil (celkem 270), ovšem v drtivé většině šlo o nové lidi. Starobrno se v roce 1999 podílelo na českém trhu s pivem čtyřmi procenty, což bylo téměř dvakrát tolik ve srovnání s obdobím, kdy Rakušané pivovar koupili. „V porovnání s Prazdrojem, který prodává desetkrát víc, je to málo,“ přiznal generální ředitel Krakeš. Od svého vstupu do Starobrna zaznamenali Rakušané v hospodaření každoročně pouze ztráty. „Jednoznačně to zavinila cenová válka na českém trhu, která stlačila ceny piva pod výrobní náklady,“ vysvětlil Krakeš. Průměrná ztráta českých pivovarů na jeden hektolitr byla podle něj devadesát korun. Přitom výrobní náklady klesly ve Starobrnu na úroveň rakouských či německých pivovarů. „Rozdíl je v tom, že třeba v Německu je cena piva čtyřikrát vyšší a v Maďarsku alespoň dvojnásobná,“dodal Markhof. Pivovar udržel v roce 1999 výrobu meziročně ve stejné výši (621 tis.hl ). „Konsolidovaný výsledek skončí těsně na nule,“ řekl šéf představenstva Markhof. Podnik podle něho na konci roku 1999 opustil trh levných piv, který nepřispíval k pozitivním výsledkům. Starobrno proto výrazně zdražilo lahvové pivo Zlatý trumf. Cena nejlevnější značky z portfolia tak vzrostla o dvě koruny na 5,90 Kč, což bylo podle Markhofa stále pouze na hranici rentability. Management zjistil, že ztrátová výroba a cenové podbízení firmě nepřinášela patřičné výnosy a zvýšení tržního podílu. Opuštění cenové války Starobrnu přineslo pokles výstavu, který se nejvýrazněji projevil u lahvového piva. Toho v roce 1999 pivovar vyrobil o 17 % méně, tedy pouze 190 000 hl. Naopak vzrostl výstav sudového piva o 33 000 na 430 000 hl. Podíl Starobrna na celostátním trhu činil v roce 1999 asi 3,7 %. Na jižní Moravě však ovládalo 17 %. Starobrno v roce 1999 dosáhlo konsolidovaného obratu včetně spotřební daně 762 mil.Kč. Zatímco tržby z prodeje piva vzrostly o 3,3 % na 683 mil., obrat u nealkoholických nápojů klesl o 25 % na 71 mil.Kč.
Reklamní aktivity Starobrna zajišťovala až do roku 1999 agentura LOWE/GGK. Cílem kampaně bylo zvýšení povědomí o značce v celostátním měřítku a upevnění image Starobrna jako piva, které je pevně spojeno s dobrou náladou. V sérii pěti spotů se hlavní hrdina pokoušel vysvětlit divákům, proč je pivo Starobrno výjimečné a v čem má lepší vlastnosti než konkurence. Různé příčiny mu vždy zabránily dostat vysvětlení. Usmívající se půllitry na konci spotu byly hlavním logem akce. Po skončení první vlny kampaně se prodej v tuzemsku, ve srovnání se stejným obdobím předtím, zvýšil o více než 20 %. Za zmínku stály reklamní aktivity na speciální produkt Červený Drak. Televizní spot, který byl v roce 1998 uveden do médií, byl „píchnutím do stereotypů a konvence“. Reklama byla zaměřena na mladé-neklidné a mladé-úspěšné. Mladí a neklidní byli osloveni v klubech a na tanečních party speciálními cigaretovými papírky „Červený Drak“, které měly dle slov Martina Kaprála, brand managera značky Červený Drak, naprosto fantastický účinek. Druhá skupina byla oslovena pomocí „stres karet – dej si Draka, vystup z řady“, vkládaných do časopisů. Provozní hospodářský výsledek byl v roce 1999 vyrovnaný, tvorba opravných položek a rezerv však znovu přinesla společnosti ztrátu. Zvýšení prodeje piva v zahraničí si od organizačních změn v exportu sliboval pivovar v březnu 2000. Pivovar totiž přenechal starost o vývoz koncernové společnosti Brau Union International (BUI). „Firma se má zabývat exportem produktů všech pivovarů skupiny do těch zemí, kde nevyrábíme. Chtěli jsme zamezit tomu, aby koncernové podniky zpracovávali stejné trhy různými lidmi. Často jsme měli společné zákazníky,“ vysvětlil předseda představenstva Markhof. Brněnská společnost v roce 1999 vyvezla pouze 23 000 hl piva, což bylo přibližně 3 % z celkového výstavu. „Vyváželi jsme do Rakouska, Německa, na Slovensko a do USA. Na obratu se export podílí vyšším procentem, pivo je totiž v zahraničí dražší,“ uvedl Bohumír Fučík, který za export nesl zodpovědnost. Vstupem do exportní společnosti se podle Fučíka Starobrnu odkryly nové možnosti: BUI nabídla zákazníkům kompletní sortiment piva z celého koncernu, brněnské pivo se dostalo do celosvětové sítě, finační síla skupiny byla znát při vystupování na trhu a v neposlední řadě přešla na novou firmu starost o případné dlužníky. „Starobrnu odpadnou náklady na budování vlastních zastoupení v zahraničí. Exportní společnost také zpravidla participují na reklamě a propagaci,“ doplnil. Prosadit se v zahraničí bylo podle Mautnera Markhofa možné jen při důkladném zpracování tamních trhů. Neméně důležitá byla schopnost odbytové společnosti nabídnout obchodním řetězcům, které v Evropě operovaly, rozsáhlý sortiment ve značném množství. „K růstu vývozu určitě dojde, zatím je však těžké odhadnout o kolik. České pivo je na zahraničním trhu specialitou. Na druhé straně se v Evropě projevuje mírný pokles spotřeby a v nabídce celého koncernu nebudeme středem pozornosti,“ poznamenal Mautner Markhof. Na prodej točeného piva v restauracích sázela firma nejvíce a od jeho růstu si slibovala posílení pozice na tuzemském trhu.
Pivovar chtěl v roce 2000 po několika letech ztrát skončit své hospodaření na nule. „Zvýšením výnosů se už v roce 1999 zlepšily výsledky a ztráta se oproti předchozímu roku snížila z 22,7 milionu na 16,4 milionu. Celkový výsledek se ovšem zhoršil na 51 milionů korun, neboť byly vytvořeny rezervy na plánovanou fúzi Starobrna se Starobrno Hold, kterou dne 27.4.2000 valná hromada schválila,“ řekl Viktor Mautner Markhof. Starobrno se rozhodlo odejít z trhu levných piv a spíše se soustředilo na výrobu speciálů, jako je patnáctistupňový Červený drak nebo Baron Trenck. Pivovar přestal v roce 2000 vyrábět levné pivo Zlatý Trumf (světlé výčepní; alk.: 3,4 %; plněno jen do 0,5 l lahví).
O zrušení veřejné obchodovatelnosti 1,5 miliónů kusů zaknihovaných kmenových akcií znějících na majitele s jmenovitou hodnotou 500 Kč rozhodla na počátku května 2000 valná hromada akciové společnosti Starobrno. „Důvodem pro zrušení obchodovatelnosti akcií je ta skutečnost, že došlo k poklesu zájmu o obchodování s akciemi společnosti, neboť je ovládána majoritními akcionáři, a to společností BRAU-UNION, Leoben – Göss a společností Austrian Breweries International. Šlo o akcionáře jednající ve shodě, jejichž podíl na veřejné obchodovatelných akciích činil celkem 97 %,“ vysvětlil předseda představenstva Markhof. Na základě rozhodnutí valné hromady se také sloučily společnost Starobrno-Hold a Starobrno, přičemž společnost prvně jmenovaná zanikla bez likvidace a jejím právním nástupcem byla a.s. Starobrno. Pivovaru v květnu 2000 vzrostl výstav o více než pětinu. „Horký květen se kladně projeví na hospodářském výsledku i tržbách,“ potvrdil generální ředitel František Krakeš. Za první pololetí 2000 však poklesla pivovaru výroba o 6,2 %, což bylo způsobeno chladným létem. Pivovar pak za celý rok 2000 zaznamenal celkově pokles výstavu o 8,4 % na 569 tisíc hl. „Výroba se snížila vzhledem k odklonu od levných piv,“ vysvětlil předseda představenstva Markhof. Cenovou válku firma opustila firma v průběhu roku 2000 vzhledem k přetrvávajícím červeným číslům v hospodaření. V roce 2000 se hospodářský výsledek dostal do kladných hodnot, upřesnil předseda. Celkové tržby společnosti klesly o 1,6 % na 750 miliónů Kč. Starobrno v roce 2000 ale zvýšilo export o 10 % na 21,6 tisíc hl, hlavně do Rakouska, USA, Švédska, Německa a na Slovensko.V roce 2000 pivovar přestal vyrábět pivo Starobrno Premium Exclusive (světlý ležák; alk.: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví). Novou světlou jedenáctku Medium uvedl pivovar na trh v květnu 2001. Výkonný ředitel František Krakeš poznamenal, že v květnu se nový ležák prodával pouze síť potravinářských prodejen Brněnka. Od června 2001 ovšem proniknul i do dalších obchodních sítí a maloobchodních prodejen. Jak dále uvedl, pivovar byl připraven pružně reagovat na očekávanou poptávku po novém pivu z „nejlepšího moravského sladu a nejjemnějšího žateckého chmele z oblasti Zlatého potoka“. Na tuzemském pivním trhu se na podzim 2001 schylovalo k dalšímu přeskupení sil. Pivovar se rozhodl fúzovat se znojemským Hostanem. Roční produkce piva tak posunula nově vzniklou skupinu na čtvrté místo na tuzemském trhu, na němž zaujala čtyř až pětiprocentní podíl. Na jižní Moravě byla pivovarnická skupina druhou největší. „Chceme se stát jihomoravským lídrem,“ řekl předseda představenstva Starobrna Viktor Mautner Markhof s tím, že chtěli získat pětadvacetiprocentní podíl. „Vstup Starobrna do Hostanu je první krok, který završíme fúzí obou společností. Chceme se stát silnou jihomoravskou skupinou. Nebudeme marnit čas bojem proti sobě, chceme se svými značkami bojovat proti pivovarnickým skupinám z Čech. Nebudeme ani měnit ceny piva,“ řekl Markhof. Starobrno, jejímž majitelem byla rakouská firma BBAG, už v koncem září 2001 odkoupila podíly, které v Hostanu vlastnila skupina devíti podnikatelů. Podrobnosti transakce žádná ze stran nesdělila. Fúzi Starobrna a Hostanu musely ještě potvrdit valné hromady obou společností. „Počítáme s tím, že společný výstav bude asi 800 000 hl piva a 100 000 hl nealkoholických nápojů. Obrat bude činit osm set až devět set milionů korun s tím, že do dvou let chceme překročit miliardu korun. Hodláme také zachovat všech 400 pracovních míst. Pivo se bude vařit ve Znojmě i v Brně, tak jako dosud,“ řekl Markhof. Starobrno v roce 2000 vytvořilo čistý zisk 1,9 milionu Kč oproti 50milionové ztrátě v roce 1999. Celkový odbyt vlastního piva se v tuzemsku snížil o 6,6 % na 554 tisíc hl. Podnik se poprvé po šesti letech dostal do černých čísel. Jen za poslední tři roky firma nakumulovala ztrátu 168 miliónů. Celkové tržby společnosti klesly v roce 2000 o 1,6 % na 750 miliónů korun. Podle analytika Pavla Šťastného z brokerské společnosti Cyrrus byl krok Starobrna a Hostanu logickým vyústěním dění v tuzemském pivovarnictví. „Pivovary musely reagovat na aktivity svých konkurentů. Spojení jim přinese rozšíření trhu, distribuční sítě a to vše s možností oslovit více odběratelů.“
Ve „starobrněnských“ hospodách a ve vybraných prodejnách probíhala od října 2001 soutěž pivní značky Starobrno, při které soutěžící sbíral body, a to v poměru 1 pivo = 1 bod. Body z hostinců a prodejen nešlo slučovat. V případě soutěžení v restauracích sbíral účastník tzv. Starobrněnské kolky, které vlepoval do „Starobrněnského pivního pasu“, v případě lahvového piva z prodejen sbíral těsnění z uzávěrů s piktogramem soutěže. Po dosažení určitého počtu bodů bylo možné tyto vyměnit za některou z cen, a to: 10 bodů – streskarta; 20 bodů – pivní víko; 30 bodů – hrací karty; 60 bodů – peněženka; 70 bodů – klobouk; 80 bodů – triko; 120 bodů – nástěnné hodiny. V roce 2001 pivovar meziročně zvýšil tržby o 6 % na 793 milionů Kč při poklesu výroby na 545 tisíc hl piva. Podle šéfa Starobrna Viktora Markhofa spolu se znojemským Hostanem utržila skupina 1,03 miliardy korun. „Kolem sta milionů korun v roce 2001 společnost použila na nákup techniky, automobilů nebo počítačů,“ řekl Viktor Mautner Markhof. Podle šéfa Starobrna se pivovar v roce 2001 již obešel bez velkých technologických investic. V roce 2000 vložil podnik do nákupu hardwaru devatenáct milionů korun a do výčepních technologií asi dvacet milionů korun. Celkový tuzemský odbyt v roce 2001 klesl o 6 % na 520 000 hl piva, ve skupině s Hostanem dosáhl odbyt 723 000 hl. Export naopak vzrostl meziročně téměř o pětinu na 25 900 hl piva. Tržby za prodej piva vlastní výroby včetně spotřební daně šly nahoru meziročně o 3 % na 663 miliónů Kč. Zvýšení šlo podle Krakeše přičíst nejen vyšším cenám značky Starobrno, ale i změnám ve složení sortimentu. Celkový výstav obou pivovarů za rok 2001 dosáhl 754 000 hl. Firma byla součástí rakouského koncernu BBAG. Se zdražením piva na počátku roku 2002 brněnsko-znojemská skupina nepočítala. „O cenách zatím nepadlo žádné rozhodnutí, vedení o tom ještě ani nejednalo,“ uvedl v lednu 2002 generální ředitel Starobrna František Krakeš. Pivovar v roce 2002 chtěl na jižní Moravě přímo převálcovat současného lídra českého pivovarnického trhu – společnost Plzeňský Prazdroj. „Máme velké rezervy v oblasti prodeje lahvového piva. Ovládáme pouze 13 % jihomoravského trhu a chceme se dostat na zhruba 20 %. Další cestou na vrchol je také neustálé masírování trhu zaváděním nových značek, které zaujmou spotřebitele kvalitou,“ řekl v únoru 2002 předseda představenstva Viktor Mautner Markhof. Přiznal, že na skupinu, jež ovládala téměř polovinu českého trhu, se celorepublikově jen tak nedalo, šance na výhru viděl pouze v regionálním souboji. Prazdroj byl na jižní Moravě první, Starobrno, které se sloučilo se pivovarem Hostan, držel druhou pozici. „O prvenství v regionech rozhoduje pouze spotřebitel. Pokud bychom nabízeli pivo pochybné kvality, neprodali bychom je, ani kdybychom prodej podpořili masivní reklamou,“ zareagoval na ambice jihomoravských pivovarníků mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Částku přesahující sto milionů korun investoval pivovar v roce 2002. Největší podíl této investice šel na výstavbu Pivovarské restaurace, zbytek převážně do technologie. Dne 2.2.2002 pivovar pokřtil nové pivo – tmavý speciální ležák Black Drak. Po představení se toto pivo nejdříve objevilo ve vybraných barech, klubech a diskotékách. Zvýšení cen piva v průměru o 40 až 45 haléřů na půllitr bez daně z přidané hodnoty ohlásil pivovar od dubna 2002. Cenově nahoru šly v různé míře všechny vyráběné značky, průměr činil 7,5 %. Pivovar tak následoval obdobné kroky dvou největších hráčů na trhu.
Akcionáři pivovaru dne 23.4.2002 na valné hromadě definitivně posvětili fúzi se znojemským pivovarem. „Zápis o fúzi do obchodního rejstříku předpokládáme nejpozději do konce června,“ řekl generální ředitel František Krakeš. Starobrno vyplatilo v roce 2002 z čistého zisku 7,305 milionu korun dividendy v sumě 6,068 milionu korun, to byly čtyři koruny na jednu akcii v nominální hodnotě 500 korun. Od privatizace v roce 1992 se tak dělo vůbec poprvé. Na účet nerozděleného zisku převedlo 871 tisíc korun a povinný příděl 5 % do rezervního fondu představoval částku 365 253 korun. Rozhodnutí valné hromady akcionářů 23.4. 2002 v Brně potvrdil předseda představenstva Viktor Mautner Markhof.
V roce 2002 Starobrno připravilo pro Mendlovo muzeum v augustiniánském klášteře v Brně svou čtrnáctku v originálním balení v třetinkových lahvích s etiketou Mendlovo klášterní pivo. Meziroční zvýšení prodeje piva v tuzemsku o 3,9 % na 379 347 hl ohlásil pivovar spolu s Hostanem za první pololetí roku 2002. Vývoz ve stejném období vzrostl o více než 33 % na téměř 19 400 hl. Konsolidované celkové výnosy pivovaru se za prvních šest měsíců rovněž zvedly, a to o 9 % na 480,9 miliónu korun. Po fúzi s Hostanem zahájila firma ve Znojmě postupnou modernizaci technologií, na kterou jen v roce 2002 vydala zhruba pět milionů korun. K největším investicím Starobrna v roce 2002 patřila dále rekonstrukce bývalé sladovny, do níž podnik vložil za pololetí zhruba dvacet milionů korun. Od konce srpna 2002 tak našli zájemci na Mendlově náměstí originální interiér Pivovarské restaurace s typickou pivnicí, ale i kavárnou. Na začátku letní sezony uvedlo Starobrno na trh i nové balení světlého výčepního v plechovkách. Starobrno Medium obhájilo vítězství v kategorii světlý ležák v soutěži České pivo roku 2002, kterou vyhlašoval Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. V kategorii světlých výčepních piv zvítězilo Starobrno Tradiční.
Společnost měla v úmyslu zaútočit v prodeji sudového piva na vyšší pozice. To znamenalo z pátého místa v ČR postoupit na čtvrté a přeskočit tak Budvar. Pomoci k tomu měl mimo jiné i úspěch v soutěži České pivo 2002. „Jsme jedním z mála pivovarů, které zvyšují výstav,“podotkl 30.září 2002 Viktor Markhof, předseda představenstva společnosti. Výstav Starobrna a Hostanu se ve srovnání s první polovinou roku 2001 se zvýšil zhruba o 3 %. V ČR tak firma prodala 379 tisíc hl piva. O třicet procent zvýšila však export, a to především do Rakouska, na Slovensko, do USA, Švédska, Chorvatska, Itálie, Ruska a na Ukrajinu. Poprvé brněnský pivovar vyvezl pivo i do Maďarska. Starobrno mělo dominantní postavení na jihomoravském trhu . Zásobovalo zde 20 % trhu s pivem a v tuzemsku bylo pátým největším pivovarem. Starobrno nedávno zaútočilo na trh celostátní kontroverzní kampaní, která si pohrávala s brněnským patriotismem a mírně neuctivě se vyjádřila o Pražanech jako o „líných cajzlech, co se zdekovali do Práglu“. Podle představitelů firmy reklama splnila svůj účel lépe, než se předpokládalo. „V Čechách teď vědí, že Brno má své vlastní pivo. Dostali jsme hromady dopisů, většinou pozitivních, humorně laděných. Objevilo se ale i pár vysloveně záporných reakcí,“ řekl Viktor Mautner Markhof. Pivovar v poslední době uváděl na trh každým rokem jedno nové pivo, posledním bylo tmavé pivo Black Drak s výtažkem tropické byliny. Hospoda snů. Tak by asi skalní pivaři nazvali dne 5.října 2002 Starobrno. Bylo tam totiž pivo zdarma. To také bylo zřejmě jedno z největších lákadel pro ty, kteří navštívili den otevřených dveří pivovaru pořádaný pod heslem Navštivte svatyňu prafotra Moravy. „Bylo to veselé. Prvních pět set piv bylo zdarma. Za dvě hodiny byly pryč,“ řekla Dana Vrbíková z pivovaru. Ten navštívilo podle odhadu několik tisíc lidí, přesný počet nešlo zjistit, protože vstup byl zdarma. Návštěvníkům hrála hudba, mohli zhlédnout různé scénky a také se zúčastnit soutěží – například Odhal betelnó zrzku, Oltecovej tuplák či Nandi zmetka. Velký zájem byl také o exkurze do výrobních prostor. Ne všichni se však dovnitř dostali. „Bohužel je to přímo ve výrobě, a tak je to trošku složitější. Ne všichni tak asi odcházeli úplně spokojeni. Lístky na vstup jsme rozdali asi za prvních pětačtyřicet minut. Naši kolegové z výroby se snažili do skupin brát i více lidí, ale všechny jsme uspokojit nemohli,“ vysvětlila Vrbíková. Výrobu podle ní zhlédlo tři sta lidí. Starobrno společně ve skupině s Hostanem prozatím o zdražení neuvažoval. „Vyčkáme, zda se opravdu zdražení ze strany plzeňského pivovaru od 1. ledna uskuteční,“ reagoval v listopadu 2002 předseda představenstva Viktor Mautner Markhof na to, že největší tuzemský pivovar ohlásil zdražení jako první. Předseda představenstva Pivovaru Starobrno Viktor Mautner Markhof opustil v roce 2003 svou funkci. Dozorčí rada firmy místo něj zvolila do představenstva Jiřího Imrýška, dosavadního šéfa obchodu. Markhof přešel do vedení Brau-Union Österreich, největší společnosti koncernu BBAG, jehož bylo Starobrno součástí. Markhof byl zodpovědný vedle funkce předsedy představenstva za oblast financí i za odbyt. Imrýšek, který v minulých letech řídil marketing, po Markhofovi převzal oblasti strategie podniku, marketingu, odbytu, logistiky, PR a exportu. První zpráva roku 2003 vyslaná Starobrnem pivaře nepotěšila: pivovar bude zdražovat. Nijak dramaticky, šlo o haléřové položky. „Sledujeme kroky našich konkurentů a všichni již zdražili,“ uvedl předseda představenstva František Krakeš. Největší jihomoravský producent piva prodal v roce 2002 celkem 781 tisíc hl, což bylo o 26 tisíc více než v předchozím roce. Výrazně se Starobrnu zvýšil export, a to o více než 28 %. Pivo proudilo hlavně do Švédska, Rakouska, USA či na Slovensko. Pivovar přestal vyrábět pivo Milenium (tmavý ležák; alk.: 5,0 %; plněno do 0,354 speciálních nevratných lahví s otočným uzávěrem) (Vyráběno od roce 1999 u příležitosti přelomu tisíciletí.) Na konci roku 2002 pivovar přišel na trh s destilátem (50 %) vyrobeným z čerstvého piva. Výrobek měl název Bier Brand a vznikl ve spolupráci s firmou Rudolf Jelínek a.s..
Od 17. února 2003 šly nahoru o 50 až 70 haléřů na půllitr ceny sudového piva z akciové společnosti Starobrno. Zdražení se dotklo výčepních i prémiových piv. „K tomuto kroku jsme se rozhodli po zhodnocení růstu cen vstupů,“řekl obchodní ředitel Starobrna Jiří Imrýšek. Pivovar v roce 2003 změnil vlastníka. Prodej se uskutečnil včetně jeho mateřské firmy, rakouského pivovarnického koncernu BBAG. Největšími zájemci o koupi byly BBAG jihoafrická skupina SAB Miller (SAB) a nizozemská společnost Interbrew. V prvním případě by „borce“ ze Starobrna, jak brněnské pivovarníky nazvala vlastní televizní reklama, ovládl Plzeňský Prazdroj. Ten patřil společnosti SAB – světové dvojce v pivovarnickém průmyslu. „Je to otázka mezinárodního trhu. SAB v tomto směru vede aktivní jednání na mezinárodní úrovni,“ řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Připomněl, že rakouská pivovarnická jednička BBAG je rodinná firma, a ta se zpravidla těžko prodává. „Vše je teprve na počátku,“ dodal. Odmítl přitom, že by plzeňská pivovarnická skupina již počítala ve svých plánech s připojením Starobrna, případně pivovaru Znojmo, který rakouská firma v tuzemsku rovněž vlastnila. V případě, že by majetek BBAG získal Interbrew, by se na výrazné posílení pozic na českém trhu mohly těšit Pražské pivovary, které patřily do nizozemského koncernu. „Na prodej je celý koncern,“ potvrdila Dana Vrbíková z tiskového oddělení Starobrna skutečnost, že obchod nebyl dojednáván v ČR. Připomněla také, že se neví, kdo koncern koupí. Podle odborníků by realizování transakce mělo trvat tři čtvrtě roku až rok. Ovládnutí pivovarů BBAG, které vlastnily například známou rakouskou značku Zipfer, výrazně ovlivní situaci na evropském pivovarnickém trhu.
V souboji o strategický podíl na největší rakouské nápojové skupině BBAG měl podle všeho navrch nizozemský pivovarský kolos Heineken, napsal 24.4.2003 rakouský magazín Format. Heineken by tak získal přístup i na český trh, kde BBAG vlastnil pivovar Starobrno. Format s odkazem na zdroje blízké hlavním akcionářům BBAG uvedl, že konečné rozhodnutí o novém partnerovi skupina učiní 30. dubna. BBAG na počátku roku oznámil, že hledá strategického partnera pro další expanzi ve střední Evropě. O druhého největšího výrobce piva ve střední Evropě se podle pozorovatelů ucházely největší mezinárodní výrobci – belgická Interbrew, jihoafrický SABMiller, obě s výraznými podíly na českém trhu, a britská jednička Scottish & Newcastle. Mluvčí BBAG Michel Dickstein ve agentuře Reuters řekl, že pověsti o prodeji jsou zavádějící a předčasné, protože skupina ještě žádnou konkrétní nabídku nedostala. Zájem byl však velký a některá předběžná jednání s největšími evropskými pivovary se již uskutečnila, řekl mluvčí.
Akcionáři pivovaru Starobrno, jednoho z pěti největších domácích pivovarů, schválili na valné hromadě na konci dubna 2003 výplatu dividendy 25 Kč na jednu akcii o nominálu 500 korun. Bez problémů prošla i zpráva o podnikatelské činnosti za rok 2002 a účetní závěrka. Na dividendy šlo zhruba 38 milionů korun, řekl generální ředitel pivovaru František Krakeš. Poprvé rozhodli akcionáři pivovaru o čtyřkorunové dividendě z čistého zisku 7,3 milionu korun za rok 2001. Hrubý profit v roce 2002 dosáhl podle již zveřejněných informací asi 65 milionů při celkových výnosech více než 1,035 miliardy Kč. Ziskem 1,9 milionu skončilo hospodaření Starobrna poprvé v roce 2000, o rok dříve byla firma ještě ve ztrátě 45,7 milionu korun. Nizozemský pivovar Heineken převezal většinový podíl ve svém rakouském rivalovi BBAG, jíž patřilo Starobrno, a na středoevropském trhu s pivem tak vznikl nový klíčový hráč. Heineken se kvůli akvizici zadlužil a převezal minimálně 75 % akcií společnosti GeBAG, která ovládala 68,7 % akcií BBAG. Nizozemci ale nevylučovali, že firmu GeBAG zcela ovládnou. Až Heineken transakci dokončil, vytvořil spolu s BBAG novou společnost s názvem Brau Union AG, která byla nástupcem firmy GeBAG. Pokud „Společně s BBAG vytvoříme klíčový pivovar ve střední Evropě. Výborně se k sobě hodí jak naše aktivity, tak i portfolio značek,“ podotkl v květnu 2003 k uzavření kontraktu předseda správní rady Heinekenu Anthony Ruys. Generální ředitel budoucí Brau Union AG Karl Büche označil Heineken za největší skupinu ve střední Evropě. Jedničkou na trhu se stal v Albánii, Polsku, Bulharsku, Makedonii, Rakousku, Rumunsku, Slovensku a Maďarsku. V tuzemsku hrál prim Plzeňský Prazdroj, ovládaný firmou SABMiller, a druhé Pražské pivovary s majoritním vlastníkem Interbrew. „Brau Union bude pokračovat ve všech pivovarských aktivitách jako člen skupiny Heineken, ale hospodářsky samostatný,“ uvedl Büche. Starobrno žádné strukturální změny neočekávaly. V budoucnu vidělo spíše posílení svých pozic, protože dosahovalo více než čtvrtinového podílu na regionálním a 50procentního podílu na brněnském trhu. Řekla to na počátku května 2003 členka představenstva Starobrna Jarmila Lacinová. „Je to rovnoprávné partnerství a nově vzniklá Brau Union AG má být řídícím orgánem pro teritoria střední Evropy,“ dodala. Od ledna očekávanou akvizici podle Lacinové přivítali všichni včetně vedení rakouského koncernu. Heineken považovali za silného partnera, se kterým mohli pokračovat v dalším rozvoji. Regionální trh obsadila nová skupina odhadem z 27 %, což reprezentovalo 26 milionů hl piva. Rakouskou společnost chtělo převzít několik pivovarů, včetně společností Scottish & Newcastle, SABMiller nebo Carlsberg. Sama BBAG už začátkem roku oznámila, že hledá strategického partnera, který by jí pomohl expandovat ve střední Evropě. Podle analytiků byl Heineken dobrá volba, protože pivovar ve střední Evropě působil a mohl tedy využít synergických efektů. BBAG byl již na pěti trzích střední Evropy: v Rakousku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Brau Union ale bude potom zodpovědná za dalších osm trhů – v Srbsku a Černé Hoře, na Slovensku, v Bulharsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Albánii, Slovinsku, Makedonii a také Česku. „Poslední týdny července 2003 lákaly k pití piva,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Imrýšek. V červnu v pivovaru naměřili spotřebu o 16 % vyšší než za stejný měsíc v předchozím roce. „V červenci tento trend nadále pokračuje odhadem přírůstku asi o čtyři procenta,“ dodal ředitel. Mimo to vzrostl podle něj i export, kdy v červenci bylo vyvezeno o 32 % více piva než v roce 2002 touto dobou.
Pivovar se dne 6.září 2003 odpoledne a večer proměnil ve středověké ležení. Na 4000 návštěvníků mohlo vidět dobové tržiště, potulné muzikanty i zbrojnoše ve zbrani. Zlatým hřebem odpoledne bylo vystoupení finalistů tříměsíční soutěže pivovaru Starobrno Klání o Vojvodu – sótěž o milión. Osm z deseti nejúspěšnějších soutěžících, mezi nimiž byly dvě ženy, se utkalo o symbolický titul Starobrněnského vojvody. Ve třech minutách měl každý z nich za úkol přesvědčit publikum ve svém projevu o tom, že právě on je hoden vojvodského titulu. Samotnou volbu provázel svým přednesem kramářské písně herec Jiří Pecha. Publikum svou volbou rozhodlo, že titul bude patřit Petru Stoklasovi z Brna. Starobrněnský vojvoda byl oděn do panovnického roucha, nasadili mu korunu a předali hlavní cenu v podobě koženého glejtu s pečetí symbolicky stvrzující peněžní výhru. Všichni kandidáti byli pasováni na čestné pivní rytíře a každý obdržel rytířský řád v podobě pečeti. Pasování a korunovace se zhostil František Krakeš, generální ředitel a. s. Starobrno, doprovázený markytánkami, rytíři, panoši a trubači. Akci plnou dobré nálady moderoval Petr Rychlý, vystoupily kapely Burma Jones, Helmutova Stříkačka a Anna K. se svou skupinou. Večer byl ukončen ohňostrojem na počest Starobrněnského vojvody.
Starobrno se dostalo na podzim 2003 do jedné z největších světových distribučních sítí piva. Brněnskou značku do svého portfolia zařadila holandská skupina Heineken. Zařazení Starobrna do distribuce Heinekenu dle odborníků pomůže Brněnským v exportních aktivitách. Marketingový a obchodní šéf pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek (34) vyhrál v listopadu 2003 třetí ročník soutěže Brand manager roku.Hlavní cenu si odnesl díky kousku, o který brněnští historici dlouho usilovali. Vytvořil svébytnou moravskou mytologii prostřednictvím televizních spotů v brněnském hantecu.
V roce 2003 Starobrno a.s. dosáhla celkového objemu tržeb ve výši 1 210 mil. korun, což bylo meziroční zvýšení o 10%. Ke zvýšení došlo především díky zvýšení prodeje vícestupňových piv. Dlouhé tropické léto roku 2003 a chuť cizinců na brněnské pivo. To vše se odrazilo na odbytu a hospodářském výsledku Starobrna za rok 2003. „Zvýšil se prodej vícestupňových piv, zákazníci postupně přecházejí od klasických desítek k jedenáctistupňovým,“ řekl Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Starobrna. Větší byly také tržby z exportu. Starobrno, pod které spadal i znojemský pivovar Hostan, v roce 2003 vyrobilo a prodalo celkem 944 000 hl piva, ale i nealkoholických nápojů. To bylo o 4,7 % více než v předešlém roce.
Pivovar rozšířil v roce 2004 portfolio distribuovaných značek na českém trhu o značky z koncernové společnosti Heineken Slovensko. Na českém trhu se tak objevily značky Zlatý bažant a Amstel, které patřily do segmentu tzv. prémiových piv. Tuto pozici dostaly i v distribučním portfoliu Starobrna. Pivní značky se objevily jak v maloobchodě, tak v gastronomii a Starobrno si od jejich uvedení slibovalo posílení své role na českém trhu. Zároveň by měl posílit i export značky, protože Heineken na Slovensko recipročně dodával značku Starobrno. Přitom Heineken byl lídrem slovenského trhu a kromě zmíněných značek mu ještě patřil Corgoň a Kelt. „S marketingovou podporou značek se pochopitelně počítá. Český trh pivem je velmi konkurenční, bez marketingových investic se žádná značka neobejde. Rozpočet bude použit úměrně obchodním cílům značek,“ uvedl zatím bez bližších podrobností Tomáš Avrat, marketingový manažer Starobrna.
V areálu Starobrna se dne 19.června 2004 uskutečnil Den v pivovaru – Festival dobré nálady. I přes nepříznivé počasí se přišly pobavit tisíce návštěvníků. Bylo to vyvrcholení obdobných festivalových akcí, které brněnský pivovar na jaře uspořádal v Třebíči, Břeclavi, Prostějově, Uherském Hradišti a ve Svitavách. Mezi znalci pěnivého moku probíhalo na hlavním pódiu finále soutěže Pivní degustátor, ve kterém zvítězil Pavel Komínek z Prostějova. O dobrou zábavu se postarali interpreti a hudební skupiny, jako Peter Nagy, Ready Kirken, Turbo, Horkýže Slíže, Fleret a další. Moderovali Zdeněk Izer a Jitka Kocurová, horní nádvoří pivovaru měl na starost brněnský Jindra Eliáš.
„Květen pro nás znamenal ve srovnání se stejným obdobím loňského roku propad o 6 %. Projevil se vliv chladnějšího počasí,“uvedl 23.6.2004 František Krakeš, představitel společnosti Starobrno.
Pivovar byl dvojnásobně úspěšný v září 2004 v prestižní soutěži České pivo roku 2004. Obsadil se svými produkty druhá místa v kategorii světlé ležáky a světlá výčepní. Výsledky soutěže vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven. U přihlášených vzorků se vyhodnocovalo, která piva nejlépe chutnají. Součástí testování byly i analytické rozbory. Ty zjišťovaly například původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého v nápoji. Posuzovala se také pěnivost, hodnota kyselosti pH a další parametry.
Starobrno zdražilo od prosince 2004 ceny sudového piva. Šlo o mírné zvýšení, v průměru o tři procenta. „Ke zvýšení cen sudového piva jsme přistoupili vzhledem k rostoucím nákladům energií, pohonných hmot i některých vstupních surovin a materiálů. Zvýšení cen se týkalo pouze sudového piva, a to v podstatě u všech značek vyráběných naší společností,“ uvedl obchodní ředitel Starobrna Jiří Imrýšek.
Pivovar ohlásil za rok 2004 nárůst prodeje piva a ostatních nápojů o 4 % na 981 000 hl. I přes deštivé jaro a chladné léto udržela firma zhruba pětiprocentní podíl na tuzemském trhu. Tržby včetně spotřební daně vzrostly oproti roku 2003 téměř o desetinu na 1,31 miliardy korun, řekl generální ředitel podniku František Krakeš. I když odbyt značek Starobrno a Hostan právě kvůli špatnému počasí mírně klesl, nahradilo jej zavedení značek Zlatý Bažant a Heineken do nabídky společnosti. Znamenalo to mimo jiné asi 104 miliony korun v tržbách. „Konzumovalo se trochu méně, ale zřejmě kvalitnějších a tedy i dražších nápojů,“uvedl dále Krakeš. Tento takzvaný produktový mix zůstal i jednou z obchodních strategií pivovaru v dalších letech. Export piva značek Starobrno i Hostan se mírně zvýšil na 53 000 hl. Produkci pro Slovensko přitom již zajišťovala sesterská Heineken Slovensko a. s. Exportní tržby dosáhly v roce 2004 55 milionů korun a firma připravovala rozšíření prodeje v USA přes síť Heinekenu. „V dalších letech plánujeme jako výhradní distributor zvýšit odbyt značky Heineken v tuzemsku asi na 5 000 hl,“prohlásil Krakeš.
Brněnští pivaři si mohli spokojeně pochutnávat na domácí značce. Kvalitu „jedenáctky“ Starobrno Medium ocenili v únoru 2005 i degustátoři soutěže Zlatý pohár Pivex a v královské kategorii světlý ležák jí udělili první místo. Že Starobrno vyhrálo kategorii ležáků s „jedenáctkou“, těšil obchodního ředitele pivovaru Jiřího Imrýška. „Potvrzuje to, že Starobrno je nejlepší jedenáctkou v republice,“ mínil Imrýšek. Starobrnu konkurovalo v kategorii světlý ležák přes dvacet dalších piv.
„O charakteru našeho piva rozhoduje maximální čistota během výroby, výběr surovin a lidé,“řekl v únoru 2005 vrchní sládek společnosti Petr Hauskrecht. Pivovar kupoval chmel ze Žatecka, konkrétně z oblasti Zlatého potoka, slad z Hané, a jako další neméně významnou surovinu používal vodu z Březovského vodovodu.
V Pivovarské pivnici ve Starobrnu na Mendlově náměstí nabízel pivovar na jaře 2005 dvě speciální piva: 13 % nefiltrované světlé Kvasnicový ležák a 12 % tmavé Černoška. Piva vyráběl pivovar pouze pro Pivovarskou pivnici a nešlo je ochutnat nikde jinde, cena obou piv byla 22,50 Kč za 0,5l.
Pivovar v dohledné době neuvažoval o projektech, jako jsou mixované pivní nápoje s limonádami. Český trh je totiž velmi konzervativní, což dokazuje také velmi nízký import piva. Novinky pak domácí klienti v drtivé většině odmítají. „Trh však samozřejmě monitorujeme a na jeho požadavky můžeme zareagovat,“ uvedl v květnu 2005 mluvčí společnosti Aleš Řiháček.
Pivovar hospodařil v roce 2004 se ziskem 121,8 milionu korun, což bylo asi o 12 milionů Kč více než v roce 2003. Valná hromada dne 19.května 2005 schválila výplatu dividendy 75 korun na akcii v nominální hodnotě 500 Kč, na což firma použila ze zisku téměř 113,8 milionu korun. Zbytek převedla do povinného rezervního fondu a také na účet nerozděleného zisku. Řekl to mluvčí firmy Aleš Řiháček. Celkový odbyt piva a nápojů za rok 2004 podle mluvčího firmy vzrostl o 4 % na 981 000 hl. Tržby spolu se spotřební daní se pak proti roku 2003 zvýšily o desetinu na 1,31 miliardy korun. Společnost si udržela z hlediska růstu prodeje a exportu třetí příčku mezi největšími pivovarnickými skupinami a podíl na tuzemském trhu převýšil 5 %. Pivovar byl největší z pivovarských firem v regionu a od roku 2004 patřil do skupiny Heineken. Vlastnil 97,2 % akcí, zbytek měli drobní akcionáři. Na trhu jihu Moravy měl asi čtvrtinový podíl, v Brně pak dodával do 50 % restaurací.
Starobrno rok 2005 zahájilo TV kampaní „Horymír a Šemík“, navazující na předchozí dva TV spoty, založené na brněnském hantecu. „TV kampaň jsme formou promo přenesli i do on-trade,“ řekl Aleš Řiháček, PR manažer Starobrna. Hlavní komunikační aktivita léta ale startovala 1.června 2005. Sales promotion pro oba distribuční kanály, on-trade i off-trade, Bivoňova trofej byla silně podpořena TV spoty a trvala do konce srpna 2005. „Princip je velice jednoduchý. Každý konzument, který si koupí speciální balení piva Starobrno Medium (multipack 10 lahví), zároveň obdrží poukázku na pět čepovaných piv značky Starobrno,“ vysvětlil Aleš Řiháček a doplnil, že investice do BTL podpory on-trade byly v roce 2005 mírně zvýšené. „Jde o trend v segmentu, který následujeme. Nepůjde to však na úkor ATL reklamy.“ „BTL aktivity v off-trade budou ještě agresivnější než v loňském roce. Jednak je jich více a druhak jsou pro konzumenty atraktivnější. Jedná se především o růst prodeje zvýhodněných multibalení (dárek navíc) nebo dárek při zakoupení celé přepravky. Není letákové nabídky, ve které by nebyla tato atraktivní nabídka,“ komentoval situaci v maloobchodu Aleš Řiháček. Pivovar, jehož největší novinkou roku 2005 bylo květnové uvedení produktu Heineken 0,5 l ve vratné lahvi, na trend masivní podpory v maloobchodu reaguje a v podpoře značek používal především dárky jako pivní sklenice, sérii Truck model aut, vstupenky na akce podporované společností apod. „Již loni jsme uvedli na trh multibalení Starobrno Medium plus balení oříšků a multibalení Hostan hradní 9+1 zdarma,“ doplnil Řiháček.
„I v horkých měsících jsou určité rozdíly u jednotlivých pohostinství. Neříkám letních, protože si lidé kupují víc nápojů už od května. V těchto měsících pak klesá odbyt tmavých piv a speciálů. Zvyšuje se zájem o světlé výčepní a případně o ležáky,“ připomněl v červenci 2005 Aleš Řiháček, mluvčí Starobrna. Rozhoduje také místo restaurace nebo hospůdky. Tato zařízení například kolem Brněnské přehrady mají nejvyšší tržby v květnu a červnu. “ V klasických restauracích bývá největší odběr v červenci a v mimořádných případech v srpnu. Letní zahrádky jsou lákadlem. Zákazníci je vyhledávají především v podvečer. Každý stupeň znamená víc prodaných nápojů,“ konstatoval Řiháček“ Nejhorší u čepovaných piv v posledních pěti letech byla loňská letní sezona, nejlepší pak rok 2003. Vzpomeňte si na počasí a musí vám to být jasné,“ dodal Řiháček.
Pivovar, co se týkalo zahraničních piv v jeho portfoliu, slavil největší úspěchy s prémiovým ležákem Heineken, jehož výhradním distributorem se stal od roku 2004. „Prodeje se výrazně zvýšily po zavedení půllitrové vratné láhve, jejíž cena je v řetězcích srovnatelná s cenou nejdražšího českého prémiového piva Pilsner Urquell,“ řekl v září 2005 mluvčí Aleš Řiháček. Dále nabízel prémiový ležák nizozemského pivovaru Amstel, který také patřil do skupiny Heineken. Obě piva prodával také jako sudová. Starobrno bylo distributorem irského Murphy’s a v licenci vyrábělo Zlatého bažanta, nejpopulárnější slovenské pivo.
Čtvrté místo mezi českými prodejci piva drželo Starobrno i v roce 2005. Za první pololetí roku 2005 prodal v tuzemsku téměř o 12 tisíc hektolitrů piva víc, než za stejné období roku 2004. „Na domácím trhu to znamená tříprocentní nárůst prodeje. Vzhledem k trvalému poklesu prodeje piva na českém trhu to považujeme za úspěch,“ konstatoval v září 2005 František Krakeš, generální ředitel pivovaru. Od 17.září 2005 otevřel pivovar na místě bývalého prodejního kiosku v ulici Hlinky pivovarskou prodejnu. „Zákazníci si v ní budou moci koupit pivo přímo z výroby, k dostání budou všechny naše značky,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Jiří Imrýšek. Kromě prodeje piva v lahvích i sudech nabídla prodejna také propagační předměty. Úplnou novinkou byl první pivní „drive-in“. „Zákazník zadá do mikrofonu objednávku, přijede k obslužné rampě, zaplatí a obsluha zakoupené zboží naloží,“ popsal Imrýšek nový systém. „Pivní drive-in je mimořádný nejen v České republice, ale možná i na celém světě,“ dodal Imrýšek.
Pivovar vyvezl za šest měsíců roku 2005 celkem 20 000 hl piva, převážně do Švédska, Británie, Německa, Rakouska a USA. Hlavním vývozním teritoriem podniku bylo do roku 2004 Slovensko, kam ale firma licenčně převedla výrobu piva Starobrno na Heineken Slovensko. Prodané pivo vlastní výroby, tedy výstav Starobrna, se do června zvýšil z 391 700 hl na 401 300 hektolitrů. “ Roční spotřeba 160 litrů na hlavu je v ČR nejvyšší na světě, ale lze očekávat, že bude klesat,“ řekl generální ředitel pivovaru František Krakeš. Zatím tříprocentní propad na domácím trhu se podle něj projevil zejména v restauracích, kvůli cenovému tlaku řetězců ale postupně roste podíl piv lahvových. “ Díky fenoménu zvanému , české pivo` by měl pokles nahradit export,“ mínil Krakeš.
Pivčák. Tak pojmenovali mnozí návštěvníci pivních slavností v Brně nápoj, který měl na nádvoří Starobrna v září 2005 premiéru. Šlo o první pivní burčák na světě. Medová barva, vůně jako burčák z vína a přece se mu o hroznech ani nezdálo. Takový byl pivní burčák, se kterým vyrukoval hlavní sládek pivovar Petr Hauskrecht. „Na tu myšlenku mě přivedl fakt, že letos na podzim je skutečného vinného burčáku z moravských hroznů málo. A tak jsem zkusil udělat pivní burčák z ječmenného sladu. Technologie byla s tou vinařskou velmi podobná a chuť myslím taky,“ uvedl sládek, který byl před léty také první, když přišel na trh s pivní pálenkou. „Pivčák“ se mezi tisícovkami návštěvníků dne otevřených dveří ujal a průvodci oslav pánové Genzer se Suchánkem dokonce v první chvíli vůbec netušili, že burčák, který pijí není z hroznů a ani jim nevadilo kolečko citrónu, které nápoj dochucovalo.
Ocenění za třetí místo pro pivo Starobrno Medium mezi světlými ležáky a druhé místo pro Starobrno Tradiční mezi světlými výčepními pivy si odnesl pivovar ze soutěže České pivo 2005, jejíž výsledky byly vyhlášeny v září 2005 slavnostním večeru Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS). Soutěž České pivo byla jedinou oficiální soutěží, kterou vyhlašoval každoročně ČSPS a která splňovala všechny mezinárodně uznávané podmínky odborných degustačních soutěží. Odborná porota, složená ze 24 odborníků – degustátorů vyhodnocovala dvoukolově senzorické vlastnosti vzorků piv, které byly odebrány namátkově přímo z výroby nebo skladů v pivovarech bez možnosti ovlivnění výběru samotnými pivovary. U všech soutěžících vzorků byly provedeny také analytické rozbory. Veškeré degustace byly anonymní. V roce 2005 bylo do soutěže přihlášeno 29 vzorků do kategorie světlý ležák a 27 vzorků do kategorie světlé výčepní pivo.
I v roce 2005 pokračovala licenční výroba Zlatého Bažanta ze slovenského pivovaru Hurbanovo. V Brně se však vařil jen sudový Bažant. Lahvový se nadále dovážel ze Slovenska. Za první čtyři měsíce roku 2005 Starobrno navařilo 18 tisíc hektolitrů hurbanovského piva.
Zcela novou kvalitu dosavadního způsobu vyřizování telefonických objednávek zákazníků měl přinést moderní call centrum společnosti, jehož zkušební provoz byl spuštěn na počátku prosince 2005. Do plného provozu přešel od 1. 1. 2006. Hlavním cílem call centra byl tlak na zvýšení prodeje vlastních i koncernových výrobků a prodeje dalšího obchodního zboží. K tomu by mělo přispět výrazné zvýšení podílu aktivního volání, kdy operátoři call centra sami dle denního call listu kontaktují zákazníky s ucelenou nabídkou, a naopak snížení počtu pasivního příjmu objednávek, kdy zákazník objednává pouze omezený sortiment. Zařazení do systému aktivního volání mělo pro zákazníka přínos především v úspoře času, protože se nemusel starat o objednávky a úspoře nákladů, protože volání bylo na náklady pivovaru. Zákazník zde navíc dostal vždy aktuální nabídku, informaci o novinkách, připravovaných marketingových a promočních akcích atd.
Podnik byl jediným distributorem piv Heineken, Amstel, Murphy´s a nealkoholického piva Schlossgold. V 1. pol. 2005 činil výstav pivovarů a.s. Starobrno 397 000 hl (růst o 3,1 % proti předcházejícímu roku).
V pivovaru v prosinci 2005 uvařili a etiketami řádně opatřili jedinečnou várku zkušebního piva. Uvařilo se ho pouze 50 litrů – sto lahví! Ty i přes to, že se neprodávaly, však splňovaly všechny náležitosti, tedy i tolik ceněnou etiketu. Byl na ní zobrazen nejvýznamnější reformátor a inovátor českého pivovarnictví František Ondřej Poupě, který zemřel už před 200 léty. Sládek, který působil léta v Brně se zasloužil o založení věhlasu charakteru českého piva, která trvá dodnes. „Do té doby se pivovarnictví v českých zemích podobalo spíše alchymii. Teprve Poupě dal základ charakteru a průmyslové výrobě,“ uvedl ředitel Starobrna František Krakeš. Speciální várka vznikla v provozu pokusného pivovaru. „Nepovažujeme její uvaření za ztrátu. Jde o zkušební várku, která se už konala mnohokrát. Tentokrát je ale výrazně vydařená a tak jsme ji opatřili i etiketou,“ vysvětlil ředitel.
Pivovar za rok 2005 vydělal po zdanění téměř 106 milionů korun. „Zisk je nejvyšší v dosavadní historii společnosti,“ řekl mluvčí společnosti Aleš Řiháček. Nepatrně se zvýšil podíl společnosti na českém trhu, z pěti na 5,1 procenta. Přesto prodej značky klesl na domácím i zahraničním trhu.
Starobrno otevřelo od 1. února 2006 v Kunovicích nové distribuční centrum. Sklad a velkoobchodní prodejna měly posílit obchodní pozice pivovaru ve Zlínském kraji. „Od letních měsíců tady firma nabídne rozšíření provozu o půjčovnu výčepního zařízení,“ sdělil mluvčí pivovaru Aleš Řiháček. V distribučním centru byl úplný sortiment pivních značek, jež firma dodávala na domácí trh. Pivovar měl zatím distribuční centra v Brně a Těšeticích na Znojemsku. Kromě Kunovic plánoval v roce 2006 rozšířit síť distribučních center i v dalších českých a moravských regionech. Od 1. ledna 2006 firma spustila také call centrum zhruba za pět milionů korun, kterým chtěla zejména v gastronomii zvýšit prodej svých výrobků. Starobrno bylo součástí pivovarské skupiny nizozemské společnosti Heineken, která byla čtvrtým největším výrobcem piva na světě.
Pivovar zdražil naposledy koncem roku 2004 a vzhledem k trvale rostoucím cenám vstupů se zdražení vyloučit nedalo. Jak však řekl v únoru 2006 Aleš Řiháček, mediálního zástupce firmy, to však nebylo na pořadu dne.
Pivovar dodával od 13.února 2006 do distribuční sítě svá piva v nových obalech. Od nejrozšířenějších láhví typu NRW přešla firma na obal s delším užším hrdlem, takzvaný ALE Premium. Kromě odlišení od konkurence tím pivovar hodlal posílit své pozice na domácím i exportním trhu. Náklady dosáhly desítek milionů korun, ale nesl je pivovar a na ceně piva se neprojevily, řekl novinářům generální ředitel podniku František Krakeš. Pro řadu Starobrno zvolila firma zelenou barvu láhve a pro značky Baron Trenck a Hostan barvu hnědou. „I nová láhev je vratná a záloha zůstala na třech korunách,“ ujistil Krakeš. Změnu obalů doprovodila v nejbližším období i reklamní kampaň. Dosavadní láhve typu NRW Starobrno postupně stahovalo z oběhu a zčásti je dodalo zpět do skláren a zčásti šly na vývoz. Láhev obíhala na trhu v průměru třicetkrát a za celý rok se jich v celé republice naplnilo zhruba 2,5 miliardy, uvedl ředitel. Na trhu přitom převládal prodej točeného piva. V obalu se prodávalo 46,1 % celkového objemu a 94 % balení tvořily skleněné láhve. Současná NRW láhev převládala na trhu přibližně od poloviny devadesátých let.
Tak trochu jako ozdoby na vánočním stromku. To ze všeho nejvíce Brňanům připomínaly reklamní visačky, které se objevili v únoru 2006 v tramvajích. Pivovar tak zahájil originální reklamní kampaň, při které představil nezvyklým způsobem „přebalování“ svého moku do nových, lehčích lahví.
„Přinést dobrý speciál na trh je běh na dlouhou trať,“řekl v únoru 2006 Petr Hauskrecht ze Starobrna. Nápad na Červeného draka přišel už v roce 1995, přesto trvalo ještě další dva roky, než se dostal na trh. Problém byl hlavně v tom, jak namíchat červenou barvu. „Speciály často zachraňuje vývoz. Červený drak přežívá díky tomu, že se našel velký dovozce do Itálie,“podotkl Hauskrecht.
Pražan v čele brněnského pivovaru. To byl František Krakeš:
– Projevila se nějak změna lahví, kterou Starobrno nedávno provedlo?
„Když žena nezmění oblečení, přestává být atraktivní a to platí pro každý obal. Ke špičkovému výrobku musí zákazník dostat i špičkový obal. Proto jsme přišli na trh s novými lahvemi a trochu revolučně i s lahvemi zelenými. Je to určitě trochu návrat do minulosti, kdy si zákazníci vybírali mezi lahvemi zelenými a hnědými. Starobrno má zelenou, protože ta sluší těm nejšpičkovějším značkám.
– S novými lahvemi souvisí také kampaň ve vozidlech brněnské hromadné dopravy, kdy na tyčích visely papírové napodobeniny pivních lahví. Byla tato kampaň etická s ohledem na to, že byla na očích i dětem?
Byl to netradiční nápad reklamní agentury a byl to počin, který z minulosti neznáme. Přestože reklama byla v městské hromadné dopravě, byla to spíš reklama na obal než na obsah. Nemyslím, že by mohla na děti působit negativně.
– Ale obal bez obsahu si jde představit těžko.
To samozřejmě nejde. Ale nemyslím, že byla porušena jedna ze zásad a to nedělat reklamu pro děti. Domnívám se, že je to v pořádku. Myslím, že jsme nikoho neurazili.
– Reklamní kampaň už skončila. Nestalo se to právě kvůli negativním ohlasům?
Splnila už svůj účel. Informovala o novém obalu a její stažení nesouviselo s negativními reakcemi.
– V tramvajích, trolejbusech a autobusech jsou reklamy na alkohol stále výjimkou, ale pivo nechybí na velkých sportovních akcích. Bude se Starobrno víc angažovat v brněnském sportu?
Jsme připraveni sponzorovat brněnskou Kometu. Před revolucí bylo Brno hlavní město hokeje, bohužel po revoluci hokej rychle odešel. Jsme rádi, že znojemský pivovar Hostan sponzoruje Orly. Byli bychom ještě radši, kdyby se dařilo hokeji v Brně a my se na tom mohli podílet. Jsme připraveni jednat o zajímavé částce pro Kometu. Zatím je ale příliš brzy na to sdělovat přesnou částku.
– V restauracích se často čepuje jen Starobrno, přitom pod pivovar patří mnohem víc značek. Chystáte se rozšířit nabídku?
Záleží na zájmu majitele i zákazníků. Konzumenti, kteří mají hlouběji do kapsy, ocení spíš levnější výčepní pivo, než dražší Baron Trenck. Snažíme se budovat síť restaurací, které budou nabízet všechna piva vyráběná nebo distribuovaná Starobrnem. V dubnu 2006 chceme otevřít první takovou restauraci. Sice ne přímo v Brně, ale na jižní Moravě.
– Kde cítíte, že má Starobrno co zlepšovat?
Je potřeba zlepšovat kvalitu čepování piva. Musí být čisté výčepní zařízení i místo okolo výčepu. Tam se nám nedaří, jak bychom si přáli, ale všechno se zlepšuje. Těší mě zájem především mladých lidí, kteří chtějí pivo čepovat kvalitně. Vyrobit dobré pivo nestačí.
– Co přineslo Starobrnu spojení s Heinekenem a naopak?
Heineken je nejprodávanější značka na světě a z toho vyplývá výlučné postavení této značky. Pro nás znamená vstup Heinekenu především zlepšení marketingu, prodeje a distribuce. Je to výhodné pro obě strany. Zahraniční značky se totiž na českém trhu stále neprosazují. Jejich chuť je trochu odlišná než u tradičního českého piva. Spojení se Starobrnem znamenalo reálné uvedení značky Heineken na český trh. Loni se nám podařilo znásobit prodej a naše cíle jsou velmi ambiciózní. Chceme prodávat desetitisíce hektolitrů Heinekenu. Vzhledem ke konzervativnímu smýšlení to nikdy nebude o stovkách tisíc hektolitrů.
– Jakou konkurencí jsou pro Starobrno menší pivovary?
Všechny pivovary jsou konkurencí. Místo malých je zejména v oblasti specialit. Jsou to piva jedinečná, za která si zákazník připlatí, a zároveň jsou to piva odlišná. Vyhovují široké škále chutí konzumentů. Díky tomu je na trhu místo pro malé pivovary.
– Hlavními konkurenty jsou velcí hráči. Jaký je boj s nimi?
Tvrdý. Na trhu působí silní soupeři po stránce značek, kvality i silných vlastníků. Záleží nejen na kvalitě piva, ale hlavně na marketingových kvalitách pivovaru, aby si v náročném prostředí udržel postavení. Velké pivovary mají svá města. Například Plzeň, České Budějovice a Brno. „
Jako hodináři. S takovou přesností pracovali jeřábníci i přepravci, kteří dovezli v noci 23.března 2006 z přístavu v Bratislavě dvě u nás dosud největší nádoby na pivo. Připluly z Německa. A protože pivovar je ve staré části města, byla manipulace s kolosy v omezeném prostoru velmi náročná. „Tanky jsou pro ležácká piva a nahradí postupně dosavadní nevyhovující ocelové tanky v ležáckých sklepích. Celkem počítáme během dvou let s instalací čtyř těchto nádob,“ řekl vrchní sládek pivovaru Starobrno Petr Hauskrecht. Každý z kolosů byl přes 21 metrů dlouhý, měl průměr 5,6 metru, pojal 4 500 hl a vážil 25,5 tuny.
Pivovar o Velikonocích 2006 vyšel svým zákazníkům dodržujícím tradice a rituály Zeleného čtvrtku vstříc tím, že rozšířil nabídku toho „něčeho zeleného“. K tomuto magickému datu již v podzemních sklepeních dozrala opravdová a unikátní rarita – speciální zelené ochucené pivo. Originálním, do zelena zbarveným nápojem chtělo Starobrno připomenout svým věrným štamgastům tradiční oslavy svátku jara. Zelené pivo bylo prvním nápojem tohoto druhu na českém pivním trhu. Pivo bylo vařené starou tradiční technologií z moravského sladu, českého chmele, vody z podzemních vrtů s vysokým obsahem minerálů a ochucené zvlášť vybraným likérem. Pivo dozrávalo v původních, přes jedno století starých ležáckých sklepích při stabilní teplotě 1 – 2 st. C. Dlouhá doba a nízká teplota zrání měla při dokvašování příznivý vliv na jemné dosycení, příjemný buket a neopakovatelnost chuti tohoto výrobku. Co do stupňovitosti bylo zelené pivo “ třináctkou“ s obsahem alkoholu 5,8 % objemu. Pivo bylo charakteristické zelenkavým zabarvením, vysokým řízem, plností v chuti, příjemnou jemnou hořkostí a hustou pěnou. Unikátní a originální bylo zelené pivo ještě z jednoho důvodu. Bylo to speciální pivo pro speciální den. Starobrno jej distribuovalo opravdu pouze na Zelený čtvrtek dne 13.dubna 2006 do přibližně dvou stovek “ svých“ restaurací a hospod ve 30 litrových KEG sudech.
Nákladem přes milion korun bylo zřízeno speciální výukové pracoviště v těsném sousedství brněnského pivovaru, který také s originálním nápadem přišel. „Jde nám především o zvyšování kultury prodeje, výčepu a pití piva. Vypít sklenici je zdánlivě jednoduché. Přesto by i tento tolikrát opakovaný obřad měl mít svá pravidla stejně jako naplnění skla obsahem”, vysvětlil v dubnu 2006 Jiří Imrýšek ze Starobrna. V učebně se měli školit zájemci především z řad výčepních, číšníků a restauratérů. Mezi didaktické pomůcky patřilo několik píp, nových i klasických, pohled na prosklený, funkční, v normální hospodě však zraku ukryté součásti výčepu, chlazení a podobně. Součástí školy byla i pamětní kniha pro úspěšné absolventy.
Pivovar chtěl mít do dvou let jedenáct značkových restaurací. První už otevřel v Jihlavě, ostatních deset měl mít stejný interiér, jídelníček a pro všechny provozovatele platily stejné podmínky. “ Nový projekt přijde firmu na padesát milionů korun,“ řekl v květnu 2006 mluvčí Starobrna Aleš Řiháček. Franšízové restaurace už v Česku zařídily pivovary Staropramen nebo Budvar. Hospody Guesto nabízely právě piva z portfolia Starobrna. “ První restaurace má nyní v nabídce devět značek čepovaných piv. K tomu lahvové speciály a nealkoholická piva,“ upřesnil mluvčí. Novinkou bylo podle něj doporučení nejvhodnějších piv k jednotlivým jídlům. Jihlavu si firma pro pilotní restauraci vybrala záměrně, chtěla v regionu posílit svou pozici. Do konce roku 2006 otevřelo Starobrno podobné podniky v Olomouci a Brně. Do jedné provozovny dalo asi čtyři až pět milionů.
Značka Starobrno dosáhla dalšího úspěchu. Byla vybrána mezi celkem 41 superznaček v ČR a mohla se pyšnit titulem Superbands pro vydání v oficiální publikaci. Uvedl to 16.června 2006 Tomáš Avrat, vedoucí marketingu Starobrna. Uveřejnění seznamu předcházelo sestavení souboru možných superznaček, který vytvořili zástupci společnosti Superbands a poté odborná porota.
„Z dlouhodobých sledování máme vypozorováno, že záleží doslova na každém stupni,“ přiznal v červenci 2006 mluvčí pivovaru Aleš Řiháček. V letních měsících podle něj stoupla spotřeba piva zhruba o 30 %.
Pivovar otevřel své brány veřejnosti dne 16.září 2006. „Pro více než deset tisíc návštěvníků akce bylo připraveno bohaté občerstvení a samozřejmě dostatečný výběr produktů ze sortimentu pivovaru,“ řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. Nechyběly recesistické soutěže, jako hod chmelovou šiškou na cíl, žonglování pivními lahvemi, či test pivní věrnosti. Návštěvníci si mohli při soutěžích prakticky vyzkoušet, jak pracuje pivní degustátor, ochutnali také speciální kvasnicové pivo. Den otevřených dveří v pivovaru zahájil valašský král Bolek Polívka, zazpívali například Lenka Dusilová, Ivan Hlas či Petr Bende.
S jedinečnou nabídkou, platnou pro jediný týden v roce, přišel pivovar před veletrhem Invex. V 16 vybraných brněnských restauracích a pivnicích se d 9. – 13. října 2006, tedy po dobu konání veletrhu, čepovalo unikátní kvasnicové „digitální“ pivo. „Digitálnímu kvasničáku, jak toto pivo pracovně nazýváme, dávají jeho typickou chuť pivovarské kvasnice. Pivo díky nim obsahuje významné množství vitaminů skupiny B – zejména riboflavinu a pyridoxinu, a také polyfenoly, kterým jsou přisuzovány antioxidační účinky. Díky speciálnímu způsobu přípravy a přímému dodání z pivovaru do restaurace je zajištěno zachování všech vlastností piva z ležáckého sklepa. Pivo dále získává na řízu dalším dokvašením v pivním sudu přímo ve sklepě restaurace. Kvasí tedy prakticky až do doby, kdy se točí. To mu dodává také dokonalou zakulacenost chuti a kompaktní sametovou pěnu“ vysvětlil sládek pivovaru Pavel Bekeni, který měl nad přípravou kvasnicového piva přímý dohled. Myšlenka ozdobit tento veletrh nejmodernějších komunikačních technologií vlastním pivním speciálem a zpříjemnit expertům z oboru také večerní dobu po uzavření expozic napadla zaměstnance Starobrna ve spolupráci s pracovníky BVV, a.s.
Škodu za asi tři miliony korun způsobil v noci na 20.listopadu 2006 požár, který zachvátil lahvovnu a exportní sklad kartonů s pivem Starobrna. Oheň zničil desítky palet s prázdnými balícími kartony a kartony piva připravenými k expedici.
Pivovar na podzim 2006 zatím pivo zdražovat nechtěl. „I přes momentální vývoj chceme ceny piva udržet na současné hladině, jak nejdéle to bude možné. Ceny starobrněnského piva se nezvýší ani na začátku příštího roku,“ uvedl v listopadu 2006 generální ředitel společnosti ing. František Krakeš.
V pivovaru se objem výroby lahvového i sudového piva zvedl v prosinci 2006 o 25 až 30 % a dostal se tak na letní úroveň. Uvedla to Kateřina Eliášová z pivovaru. „Zajímavé je, že v tomto období roste poptávka po vícestupňových pivech, jako je například čtrnáctiprocentní Baron Trenck. Vánoce jsou také vrcholnou sezónou pro speciální pivní pálenku BierBrand,“ dodala Eliášová.
Pomyslnou bronzovou medaili třímali v brněnském pivovaru. S výdělkem roku 2006 přes 100 milionů korun se dostal do trojice největších tuzemských výrobců nápojů. „Je to nejlepší výsledek hospodaření v historii společnosti. Těší nás o to víc, že jsme tak velké peníze dokázali vydělat i přes své nemalé investice,“ uvedla Kateřina Eliášová, mluvčí pivovaru. Starobrno v roce 2006 potvrdilo svou pozici dominantního výrobce piva na jihu Moravy a zejména v Brně. Vyváželo však také do ciziny. „V zahraničí pivovar prodal přes sto osmdesát hektolitrů piva. Dvě třetiny z tohoto objemu představuje licenční výroba piva Starobrno pro slovenský trh. Dalšími velkými odběrateli pak byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie,“ popsala Eliášová. Pivovar stále pošilhával po modernějších a modernějších technologiích. Nejvíce peněz v roce 2006 spolkl přechod na nový typ lahví. A už teď na Starém Brně chystali rekonstrukci varny. „Budeme tak jedním z nejmodernějších pivovarů na světě,“ dodala mluvčí. Počet zaměstnanců v pivovaru poklesl o dvě a půl procenta. „Za toto snížení mohou jednak provedené organizační změny v obchodu a distribuci a také převedení stáčírny lahví ze znojemského Hostanu do Brna,“ vysvětlila Eliášová. Pivovar byl od roku 2003 součástí skupiny Heineken. V roce 2005 firma převedla svou veškerou tuzemskou výrobu piva do Brna, když nechtěla investovat několik milionů korun do obnovy zastaralé technologie ve Znojmě. Kromě piva bylo Starobrno rovněž výrobcem vlastních limonád. Těch se v roce 2006 povedlo prodat téměř 28 tisíc hektolitrů. Pivovar v roce 2006 získal také celou řadu ocenění v degustačních soutěžích po celé ČR. „Největším úspěchem je pro nás titul České pivo roku 2006,“ uvedla Eliášová. Piva z Brna bodovala také například na Pivexu nebo v anketě časopisu Pivní kurýr.
Jak si vedlo Starobrno v roce 2006:
Čistý zisk: 151 milionů korun podíl na tuzemském nápojovém trhu 5,3 %, což znamená o 0,2 %
Prodáno: 1,04 milionů hektolitrů nápojů; z toho 914 tisíc hektolitrů připadá na pivo, zbylých 126 tisíc na nealkoholické a ostatní nápoje
Pivovar také zaznamenal významný nárůst tuzemského prodeje své mateřské značky – piva Heineken; prodalo se ho 11 tisíc hektolitrů
Rekordně vysoký obrat hlásil brněnský pivovar, který byl od roku 2004 členem světové skupiny Heineken. Pivovar prodal nápoje za 1,444 miliardy korun, což bylo o 7,4 % víc než v předchozím roce. Drtivou většinu z prodaných nápojů tvořilo pivo, tržby za jeho prodej vzrostly na 1,287 miliardy korun.
„Nejlepší ochtl je z oltecu! Tvrdí tisíce patriotických vyznavačů chmeloviny. V brněnském hantecu tak okolnímu světu vysvětlují, že nejlepší pivo je ze starého Brna, tedy Starobrno. Zřejmě žádný z nich však vůbec netuší, že chuť jejich oblíbeného nápoje je vytvořena díky kvasinkám, kterým dali život v Praze! „Je to skutečně tak. Kvalita piva není ovlivněna pouze kvalitou výchozích surovim, tedy chmele, sladu a vody. Klíčové jsou i kvasinky. Každý jejich kmen produkuje jiné těkavé látky, tedy různé chutě a vůně a to také dává výslednému produktu jeho typické vlastnosti. Výběr vhodného kvasničného kmene je tedy jedním z nejdůležitějších kroků každého pivovaru. A kvasnice jsou pak velmi střeženým živým organismem,“ řekl v lednu 2007 Michal Gec, vedoucí hlavního kvašení pivovaru. Cesta k vyšlechtění unikátní kultury však v Brně nebyla vůbec jednoduchá. Sládci nejprve zkoušeli kvasinky ze zahraničí – z kvasničné banky v německém Weihenstephanu. S chutí však neuspěli. Ani česká kvasničná banka Výzkumného pivovarského a sladařského nenabídla uspokojivý výběr. Chuť současnému moravskému moku dávaly paradoxně kvasinky vypěstované ve spolupráci s pražskou vysokou školou chemicko technologickou. A nový kmen pro „brněnské škopek“ byl už dokonce registrovaný i v bankách Německa a Holandska s názvem Starobrno.
Českou pivní pečeť v hlavní kategorii za světlé výčepní získal na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007 opět pivovar Starobrno.
Pivovar každým rokem zlepšoval své hospodaření. V roce 2006 firma utržila za své výrobky více než jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. Pivovar měl zisk přes sto milionů korun. Předseda představenstva a generální ředitel Starobrna František Krakeš byl s hospodařením podniku spokojený. Starobrno se totiž díky výsledkům prodeje stalo třetím nejvýznamnějším výrobcem piva na českém trhu.:
* Co stojí za vyššími tržbami i ziskem?
Podílelo se tom nejen příznivé počasí v minulém roce, které zvedlo prodej piva u všech pivovarů, ale hlavně inovace naší marketingové strategie a rozšíření prodeje piv značky Heineken a sudových limonád. K výborným výsledkům v tuzemsku bych ještě přiřadil zvýšený export.
* Kde ve světě mohou lidé Starobrno najít?
Vyvážíme do řady zemí, ale naším klíčovým zákazníkem je Švédsko. Každý rok ale pronikáme na nové trhy. Naposled třeba do Izraele. Teď je před námi Dánsko. České pivo je fenomén, který je v celém světě známý a vytváří proto dobré předpoklady pro růst exportu. Pro zajímavost vývoz českého piva roste ročně o patnáct procent, což se dá říct i u piva Starobrno. České pivo si zahraniční zákazníci velmi považují kvůli tomu, že se nejvíc blíží tradičnímu pivu vyráběnému před desetiletími.
* Stačí brněnský pivovar vařit pivo pro domácí trh i zahraniční zákazníky?
Starobrno se vaří v Brně a pro slovenský trh je licenční výroba na Slovensku v Hurbanovu. Zvažujeme i další licenční výrobu. Jedná se například o Bulharsku. Bude to ale záležet na zájmu v jednotlivých zemích.
* Vývoz roste, ale jak je na tom se spotřebou piva Česká republika?
Rekordní spotřeba, která byla sto šedesát jedna litrů na hlavu, postupně klesá. Přesto se u nás pořád vypije nejvíc piva na světě a země, co jsou na druhém či třetím místě jsou za námi zhruba o třicet až čtyřicet litrů. Musím ale říct, že hodně piva tady vypijí zahraniční návštěvníci. Odhaduji to asi na třicet litrů na hlavu.
* Mohou Češi a Moravané pít ještě více piva?
Spotřeba musí jít jedině dolů. Starobrno je jedním ze signatářů tak zvané iniciativy zodpovědných pivovarů. Ta má vychovávat konzumenty k umírněné spotřebě piva. Naším cílem v podstatě je, aby více lidí pilo méně piva. Pokud se pije v rozumné míře, působí pivo dobře na zdraví lidí.
* A co je přiměřená spotřeba piva?
Za rozumnou míru považujeme dvě piva pro muže a jedno pivo pro ženu denně.
* Vy sám dáváte přednost jakým nápojům?
Piji pivo. Při svátečních příležitostech nebo ve sklípku nepohrdnu dobrým vínem.
* Jaké pivo máte nejraději?
Nejradši mám samozřejmě točené Starobrno Medium, další je Červený drak….
* Je někde ve Vašem seznamu oblíbených piv i nějaká konkurenční značka?
Konkurenci samozřejmě člověk musí občas ochutnat, aby viděl jakým způsobem se vyvíjí její chuť. Dělám to ale zcela výjimečně.
* Hodně cestujete. Zaujalo Vás nějaké zahraniční pivo?
Cestování je můj koníček a ochutnávám při něm různá piva. Všem doporučuji, aby v cizině zkusili místní produkci. Po světě jsou různá zajímavá piva, ale vždycky když se vrátím domů, tak si říkám, že nad to české pivo není.
* Při slově pivo si většina Čechů a Moravanů představí orosený půllitr. Jak je to v cizině?
U nás, v Německu, Belgii, Holandsku nebo Dánsku je víc piva čepovaného. V řadě zemí ale převažuje pivo lahvové. Já dávám přednost točenému. Může se ale stát, že z něj člověk nemá ten správný požitek, není -li dobře načepované. U lahvového je naopak kvalita zajištěná vždycky, když se pivo správně skladuje.
* Chuť točeného piva ovlivňuje řada okolností. Které jsou podle Vás nejdůležitější?
Tak jako čistota kuchyně při vaření, je velice důležitá čistota výčepního zařízení a veškerých trubek, které s ním souvisí. Záleží samozřejmě i na způsobu čepování piva.
* A jaká je úroveň čepování piva v českých a moravských hospodách?
Kvalita se zvyšuje, ale velmi pomalu. Pivovarníci se s tím hodně potýkají.
* Co by jste si tedy jako zákazník zjistil o restauraci, kde si chcete dát dobré točené pivo?
Nejlepší je podívat se do kuchyně. Pokud v kuchyni vidíte nepořádek, tak už máte podezření, že ani s tím pivem nemusí být všechno v pořádku.
* V pivovarnictví se mění řada věcí, zlepšují se technologie nebo obaly. Mění se i samotné vaření piva?
Záleží na tom, jak se dbá recepturu. Zda vaření piva vychází z tradičních postupů nebo podléhá nějakým moderním trendům, které recepturu modifikují. Moderní trendy se prosazují ve většině evropských zemí kromě těch typicky pivních.
* A jaké jsou ty nové trendy ve vaření piva?
Je to zkrácený způsob vaření, zkrácená doba kvašení a dokvašování piva. Vede to sice ke snižování nákladů a může to pozměnit i původní recepturu. Pivo je pak jiné. Záleží však hlavně na tom, jak si ho oblíbí konzumenti. Změnily se proti dřívějším dobách chutě i českým „pivařům“? Pivovary, včetně našeho, se snaží zavádět nové výrobky a inovovat staré. Bohužel většina inovací se neudrží dlouho, protože český konzument je hodně konzervativní. Stále nízká je třeba obliba speciálních piv. Když přijde nějaké novinka v této oblasti, tak je hodně lidí zvědavých a ochutná ji. Postupně ale většina lidí pití speciálu opustí a vrátí se zpátky k tradičním pivům.
* Pro českého zákazníka je tedy nejlepší změnou žádná změna?
Tak úplně to neplatí. Nám se jako prvnímu pivovaru, a po nás i dalším, podařilo uvést před lety na trh jedenácti procentní pivo. Já osobně je považuji za nejlepší. Je to takové, řečeno filmovými slovy, pivo ze sedmého schodu. Prostě ideální.
* Výborné pivo si ale musí řada lidí, hlavně řidiči, odpustit. Jak kvalitní je nealkoholické pivo?
V návaznosti na nový bodový systém pro řidiče zaznamenala výroba nealkoholického piva velký rozmach. Loni se zvýšila asi o třicet procent. Kvalita nealko piva není špatná. Myslím si, že nebylo příliš oblíbené i kvůli ceně. Panovala tady představa, že nealkoholické pivo má být levnější než to s alkoholem. To ale neodpovídá ani výrobním nákladům ani situaci v jiných zemích.
* Když už jste nakousl cenu piva. Jak to vypadá s cenami Starobrna v letošním roce?
Loni zdražil pivo plzeňský pivovar, který je lídrem trhu. Cenu jsme tedy zvedli i my, a to před dvěma dny. Zdražili jsme jen sudové pivo, a to v průměru o tři až pět procent. Jedno pivo tak podražilo asi o padesát haléřů. Zvyšování ceny je rozumné, protože v porovnání se sousedními zeměmi je u nás cena piva stále velmi nízká.
* Znamená to, že pivo bude stále dražší?
Musíme odlišit pivo v obchodech a v gastronomických provozech. Cena piva v obchodních řetězcích se nebude zvyšovat tak podstatně. Je omezena tlakem obchodníků i úrovní cen v Evropské unii. V restauracích je ale situace opačná. Například když půjdete do samoobsluhy v Německu, tak pořídíte kvalitní lahvové pivo v akci za nějakých osmnáct korun a u nás koupíte stejné třeba za dvanáct korun. U sudového piva jsou ale rozdíly mnohem větší. Průměrná cena sudového piva v Česku je dnes okolo dvaceti korun zatímco v Německu se pohybuje kolem sta korun.
* Kolik tedy bude stát točené pivo za deset let v české hospodě?
Pokud budu uvažovat nějaký tříprocentní nárůst ceny každý rok, tak by se za deset let mohl cena piva vyšplhat ke třiceti korunám. „
Pivovar na gastronomickém veletrhu G+H v Brně představil nový druh piva, se kterým mateřský pivovar Heineken vstoupil na český trh – ledové pivo Extra Cold Beer Oproti běžným pivům, která jsou při čepování vychlazena na teplotu šest až sedm stupňů Celsia, se novinka podávala vychlazená na teplotu těsně pod bodem mrazu, řekla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Na českém trhu podle ní zatím podobné pivo nebylo. Heineken jej však už prodával v několika evropských zemích. Pivo Extra Cold Beer bylo čepováno do předem namražených sklenic. „Zchlazení piva na teplotu kolem nuly zjišťuje dodatečný chladič a také pípa, která je na povrchu pokryta ledem. Výsledkem je v ideálních podmínkách pivo s teplotou asi mínus dva stupně Celsia,“ řekla Eliášová.
Speciální zelené pivo vyrobil pivovar u příležitosti velikonoc 2007. Speciální třináctistupňový nápoj měl zelenou barvu a premiéru měl před rokem, kdy ho sládci vyrobili sto hektolitrů. V roce 2007 ho připravili šestkrát více a měly ho nabízet přibližně 800 restaurací po celé republice. Přesnou recepturu na výrobu zeleného moku pivovar tajil, zveřejnil pouze, že neobvyklou barvu velikonočnímu pivu dodával jemný bylinný likér.
Starobrno na své valné hromadě v květnu 2007 rozhodlo o výplatě dividend akcionářům. Každý z přibližně deseti tisíc lidí dostal za každou akcii pivovaru pětašedesát korun. Brněnský pivovar začal s dlouho plánovanou rekonstrukcí areálu varny.
Brněnský pivovar vyrobil na jaře 2007 speciálně pro švédský trh nový typ piva. Černý ležák se 4,7 % obsahu alkoholu si u pivovaru koncem roku 2006 objednala švédská distribuční společnost Spendrups. V příštích letech by měl objem výroby tohoto černého ležáku dosáhnout asi tří tisíc hektolitrů. Švédsko bylo pro pivovar nejvýznamnější exportní zemí. Prodalo se zde třicet tisíc hektolitrů brněnského piva, většina z celkového exportu, který v roce 2006 činil 54 771 hl. Kromě Švédska byly největšími odbytišti Německo, Bulharsko, Rusko nebo Rakousko. Švédská společnost Spendrups, která do Švédska vyvážela starobrněnský Czech Premium Lager, Osmu a speciál Baron Trenck, projevila zájem o nové pivo s vyšším obsahem alkoholu. Pivovar zareagoval na poptávku rychle. Nové pivo vyrobil za tři měsíce. „Poptávka okamžitě putovala do výroby a během tří měsíců bylo nové černé pivo na světě,“ řekla v červnu 2007 mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. „První cisterna černého ležáku do Švédska putovala v dubnu, nyní se exportují i kamiony s lahvemi,“ dodala Eliášová s tím, že o pivo byl velký zájem a pivovar v příštích letech očekával růst odbytu až na tři tisíce hektolitrů ročně.
Kdyby pivovar nalil všechno pivo, které prodal v květnu 2007, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla. Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčili pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než v roce 2006. Podle Eliášové byl to rekordní nárůst. „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažovala mluvčí Starobrna.
„Tržby za leden až srpen nám vzrostly o čtrnáct procent oproti stejnému období vloni,“ potvrdila trend Kateřina Eliášová z pivovaru Starobrno. Starobrno patřilo mezi silnou sedmičku největších pivovarů u nás. „Odbyt Starobrna stoupl na zahraničních trzích o sedmadvacet procent,“ uvedla Eliášová.
I když se zahrádky brněnských hospod kvůli špatnému počasí v září 2007 už tolik neplnily, v pivovaru se pivo vařilo, jako by ani sezona neskončila. Do prvního října totiž musela stávající varna stihnout vyrobit tolik piva, aby se mohla na další půlrok částečně uzavřít a zrekonstruovat. První kroky rekonstrukce varny začali v pivovaru plánovat už v dubnu. „Byl to jediný objekt Starobrna, který ještě neprošel modernizací. Na jaře jsme zahájili přípravu prostor. Oficiálně rekonstrukce začne patnáctého září, kdy budeme mít den otevřených dveří a položíme základní kámen,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Už od začátku října 2007 jela varna asi jen z poloviny. „To potrvá až do března příštího roku, kdy by měly být opravy definitivně dokončeny. Pivovar by se tak mohl zařadit mezi ty skutečně nejmodernější,“ řekla Eliášová. Modernizace varny měla přispět k větší kvalitě piva. „Chceme zajistit to, že když si dá někdo pivo s naší značkou, bude chutnat vždycky stejně,“ popsala Eliášová. Aby ale pivovar mohl zlatavý mok vyvážet dál i během oprav, musely se vytvořit zásoby. Rozsáhlé pivní sklepy, které ležely pod areálem pivovaru, se proto naplnily, co to dalo. „Zásoby jsou na maximu, což je kolem šedesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů piva. Je to navýšení zásoby asi o třicet procent,“ popsala Eliášová. Zásoby se použily v době, kdy fungovala jen polovina varny. Kromě piva v sudech se vyrábělo do zásoby i pivo lahvové. „Je to proto, že se za poslední rok výrazně zvedla spotřeba piva v Brně. Chceme tedy vyhovět všem odběratelům i během oprav varny,“ objasnila Eliášová. Dočasné změny nastaly pro pivovarnické zaměstnance. „Tím, že pojede jen polovina výroby, budou muset pracovat prakticky nonstop, dokonce i o víkendech,“ popsal vrchní sládek Starobrna Petr Hauskrecht. Podle něj tak zaměstnanci vlastně nepoznali, že skončila letní sezona. „Režim výroby piva pojede úplně stejně jako třeba o prázdninách,“ podotkl Hauskrecht. Pivovar měl ovšem podobných sezon v roce hned několik. „Pivo není záležitostí teplého počasí. Vaříme naplno i během vánočních svátků nebo o Velikonocích,“ dodala Eliášová.
Starobrno Medium získalo prvenství v soutěži České pivo roku 2007 mezi světlými ležáky, a to v konkurenci 29 přihlášených značek. V dvoukolovém testování vybírali nejlepší domácí moky odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Výsledky byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva, na které na které se v předvečer svátku svatého Václava sešli pivovarníci z celé země.
Pivovar vykázal za první pololetí 2007 zisk přes 70 milionů korun. Podíl společnosti na tuzemském pivním trhu činil v prvním pololetí 5,3 %. Celkové tržby za první pololetí činily 680,3 milionu korun, což meziročně představovalo nárůst o 9,2 %. Výstav piva za první pololetí dosáhl 471 tisíc hektolitrů, což bylo o 9,7 % více než v předchozím roce. Z toho bylo 436 tisíc hektolitrů určeno domácím konzumentům (meziroční nárůst o 10 %), 35 tisíc hektolitrů putovalo na export (nárůst o 4,5 %). Prodej nápojů společnosti Starobrno včetně nealkoholických dosáhl za prvních šest měsíců hodnoty 548 tisíc hektolitrů.
Po třech měsících zkušebního provozu v prosinci 2007 pivovar v Olomouci otevřel nové distribuční centrum. Kromě skladu a velkoobchodního prodeje by mělo v budoucnu nabízet také běžný prodej nebo zapůjčení čepovacích zařízení. Současná distribuční centra pivovaru se nacházela v Brně, Těšeticích na Znojemsku a Kunovicích na Uherskohradišťsku. V novém centru plánovala společnost nabízet především gastronomickým provozům úplný výrobní sortiment, včetně značek mateřského koncernu Heineken.
Pivovar v roce 2007 prolomil rekord ve výstavu piva. Dosud nevyšší hranici 822 000 hl z roku 1973 překonal 11. prosince. Podle manažera pivovaru Petra Hauskrechta stála za nárůstem odbytu hlavně mírná zima a otevření nových distribučních center Starobrna. Vyšší odbyt zaznamenal pivovar především v horkém létě, kdy se výrazně zvýšila spotřeba piva i nealkoholických nápojů. Výstav piva stoupl v 1. pololetí meziročně o téměř deset procent. Do zahraničí podnik vyvezl za prvních šest měsíců 35 000 hl, což znamenalo meziroční nárůst 4,5 %. Nejvýznamnějšími odběrateli byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie.
Brněnský pivovar Starobrno v roce 2007 vykázal zisk 138 milionů korun, což bylo meziročně o 31 milionů více. Celkový prodej piva stoupl oproti roku 2006 o 67 000 na 981.000 hl, ostatních alkoholických a nealkoholických nápojů firma prodala 132 000 hl. Brněnský pivovar v roce 2007 dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření. Celkový obrat za prodej nápojů včetně spotřební daně činil 1,595 miliardy korun, což bylo o 151 milionů korun více než v roce 2006.
Od 1.ledna 2008 vešla v platnost nová společná organizační struktura společností Krušovice a Starobrno, která umožnila pracovníkům obou firem operovat na trhu jako jednotný tým, který nabízel kombinované portfolio značek Krušovice, Starobrno, Hostan, Heineken a dalších importovaných pivních značek. Společnou organizaci reprezentoval nový management, který byl vytvořen kombinací manažerů obou pivovarů doplněných o některé nové tváře.
„Fúze Starobrna s Krušovicemi nebude mít na konzumenty zásadní vliv. Pozitivní však bude v tom, že restaurace či hospody už nemusí nabízet pouze pivo značky Starobrno, ale více značek zároveň,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Fúzované společnosti tak na trhu nabízely značky Krušovice, Starobrno, Hostan či Heineken. „Se všemi pivy, která nyní nabízíme, se ale konzumenti setkají jen v málo restauracích. Většinou totiž vybíráme značku piva na míru určitým typům restaurací. Samozřejmě fúze neznamená, že konzumenti, kteří chodili do své oblíbené restaurace na Starobrno, už ho tam nebudou moci pít,“ dodala Eliášová.
Dne 20.3.2008 pivovar zavezl do hospod již tradiční „zelené pivo“. „Jedná se o první nápoj tohoto druhu na českém pivním trhu. Pivo je vařené starou tradiční technologií z moravského sladu, českého chmele, vody z podzemních vrtů s vysokým obsahem minerálů a ochucené zvlášť vybraným likérem. Pivo dozrává v původních, přes jedno století starých ležáckých sklepích při stabilní teplotě 1-2°C. Dlouhá doba a nízká teplota zrání má při dokvašování příznivý vliv na jemné dosycení, příjemný buket a neopakovatelnost chuti tohoto výrobku,“ popsal další ze svých originálních specialit manažer pivovaru Starobrno a vrchní sládek Petr Hauskrecht. Co do stupňovitosti bylo zelené pivo „třináctkou“ s obsahem alkoholu 5,8% objemu. Pivo bylo podle Petra Hauskrechta charakteristické zelenkavým zabarvením, vysokým řízem, plností v chuti, příjemnou jemnou hořkostí a hustou pěnou. Tradice přípravy zeleného piva je spojena s velikonočními zvyky. S jejich oslavami totiž souvisela i kulinářská magie. S přípravou nejrůznějších obřadních pokrmů se začínalo o Zeleném čtvrtku a jak už napovídá název tohoto dne, mělo by se pojíst nebo popít něco zeleného, aby jak pověsti praví – nebolelo v krku.
Přestože pivovar patřil do světové skupiny Heineken,měli si na něho muset štamgasti při návštěvě vzdálenějších měst nechat zajít chuť. Podle Lievena Van der Borghta, šéfa koncernu v ČR, nepatřilo brněnské pivo ke značkám, které bude Heineken nabízet celostátně. „Starobrno podpoříme především na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Borght. Dobrou zprávou ovšem bylo, že skupina se Starobrnem počítala. A navíc produkt Medium z brněnského pivovaru byl spolu s Mušketýrem z Krušovic jeho oblíbeným pivem. Od muže, který pro koncern pracoval od roku 1993 a navíc pocházel z Belgie, kde je pivo minimálně stejně oblíbené jako v České republice, to byla pocta. „V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu,“ slíbil první muž jednoho z největších pivovarnických koncernů.
Měsíc poté, co Ústavní soud posvětil vyvlastňování minoritních akcionářů, se další velká firma chystala na takzvaný squeeze-out. Zbavit se drobných akcionářů pivovaru Starobrno se rozhodl jeho většinový vlastník, nizozemský pivovarnický gigant Heineken. Ten přitom v létě 2005, kdy proběhla největší vlna vyvlastňování, veřejně deklaroval, že se drobných akcionářů zbavovat nebude, i když mu to jeho 97procentní podíl ve Starobrnu umožňoval. Návrh na vyvlastnění drobných akcionářů chtělo představenstvo Starobrna přednést na mimořádné valné hromadě konané 14.května 2008. Minoritní akcionáři by podle návrhu měli dostat za každou akcii v hodnotě 500 korun 1381 korun. Vyplývalo to z pozvánky na valnou hromadu, kterou společnost zveřejnila v médiích. Heineken donedávna vlastnil svých 97 % ve Starobrnu prostřednictvím rakouské Brau Union. Na jaře 2008 ovládal brněnský pivovar přes Královský pivovar Krušovice, dceřinou společnost Brau Union.
Královský pivovar Krušovice, majoritní akcionář Starobrna, usiloval o převzetí všech zbývajících akcií od drobných akcionářů. V květnu 2008 držel 97 procent. Za každou akcii o jmenovité hodnotě 500 korun nabízel akcionářům 1381 korun. Výši protiplnění schválila mimořádná valná hromada společnosti.
Pivovar ve svém areálu na brněnském Mendlově náměstí otevřel na podzim 2008 rekonstruovanou varnu. Její oprava začala v říjnu 2007 a skončila na jaře 2008, poslední úpravy skončily v září. Nová varna stála 4,5 milionu eur (108 milionů korun). Původně byla návratnost vypočtena na 5,3 let, vzhledem k rostoucím cenám energií to však bude mnohem rychleji, řekla mluvčí pivovaru Kateřina Eliášová. Varna z ušlechtilé oceli byla schopna vyrobit 5000 hl mladiny za den. Byla plně automatizovaná, na směně ji obsluhoval jediný operátor, jinak celý systém řídil počítač. Všechny várky piva proto měly stejný standard kvality, řekl vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht. Bývalá varna patřila mezi nejstarší části celého pivovaru. Ještě na podzim 2007 vyráběla na maximální výkon, aby pivovar vytvořil zásoby pro dobu, kdy byla varna odstavena. Polovina varny byla mimo provoz od října 2007 do února 2008. Úplné zastavení výroby trvalo pouhých 21 dnů, kdy se upravovala zbývající část varny. Kromě standardizace provozu byla nyní výroba piva díky jímaní tepelných výparů také mnohem ekologičtější a energeticky úspornější.
Speciálním vánočním ležákem oslaví advent brněnský pivovar v roce 2008. „Navazujeme tak na tradici z dob první republiky, kdy speciální piva rozdávali hostinští jako dárky karetním spolkům,“ vysvětlil manažer pro komunikaci Josef Vejlupek. Třináctistupňový ležák s 5,9 % alkoholu začali od poloviny prosince čepovat v restauracích Starobrno na jihu Moravy. V obchodech se toto pivo neobjevilo. „Vyrobeno je ho více než 400 tisíc hektolitrů, což je asi 80 tisíc půllitrů,“ řekl Vejlupek. Odhadovalo se, že celou várku rubínově hnědého moku „zlikvidují“ pivaři do konce roku.
Pivovar zažádal v prosinci 2008 o ochrannou známku Evropské unie. Takzvané chráněné zeměpisné označení (PGI) by mohl dostat na názvy „Brněnské pivo“ nebo „Starobrněnské pivo“.
Pivovar v roce 2008 zvýšil tržby o 16,4 % na 1,633 miliardy korun. Čistý zisk společnosti vzrostl o 5,6 % na 146,2 milionu korun. Informace vyplývaly z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Z obchodního rejstříku zmizela v roce 2009 firma Starobrno, formálně se sloučila s Královským pivovarem Krušovice, vyplynulo to z oznámení firem ve Sbírce listin obchodního rejstříku. Výrobky obou pivovarů na trhu zůstaly ale i nadále pod původním označením. Oba pivovary vlastnila nizozemská pivovarnická skupina Heineken a fůze měla především zjednodušit jejich hospodaření. Spojení bylo naplánováno k 1. červnu 2009, řekla mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová. Jediným akcionářem Starobrna byl právě Královský pivovar Krušovice (KPK), plánovaná fůze proto měla mít dopady pouze na zjednodušení hospodaření Heinekenu v Česku. Změna se nedotkla ani obchodních partnerů, protože KPK převezal veškeré závazky Starobrna, řekla Eliášová.
Objednat si velikonoční speciál z brněnského pivovaru mohli 9. dubna 2009 téměř ve 2500 restauracích, pivnicích, hospůdkách a dalších gastronomických zařízeních po celé republice. „V minulých třech letech dodával pivovar Starobrno zelené pivo před velikonočními svátky pouze do vybraných restaurací na Moravě. Byl však o něj takový zájem, že se stává celonárodním fenoménem. Bude dostupné prakticky všude,“ uvedla Kateřina Eliášová ze skupiny Heineken, která specialitu pro české milovníky piva připravila. Podle výrobců bylo v 760 českých městech a obcích od Aše až po Karvinou k dispozici 2500 hl zeleného speciálu. Dodával se v padesátilitrových i ve třicetilitrových sudech tak, aby pivo mohly nabízet i menší hospůdky. Zelené pivo se vyrábělo podle speciální receptury, jejíž obsah výrobci tajili. Tvrdili přitom, že zelená barva má přírodní původ. Motivací pro jeho produkci byly prý mimo jiné zkušenosti předků. „Naši předkové věřili, že požití nápoje přinese probuzení vnitřní životadárné energie a odežene všechny nemoci,“ uvedla tisková zpráva.
Na lahvích Starobrna se jako výrobce začal uvádět Královský pivovar Krušovice. Ta zpráva zapůsobila na brněnské pivaře jako blesk. Pivo Starobrno už přestalo mít svou vlastní firmu. Společnost Starobrno se spojila s pivovarem Krušovice. Koncern Heineken, pod který oba pivovary patřily, hodlal zjednodušit své fungování v ČR a padla mu za oběť právě samostatnost Starobrna. Na chuti piva se ale změna neměla poznat, slibovali v pivovaru. „Fúze nemá vliv na změnu dodavatelů surovin a jiné výrobní kroky, jde o právní záležitost,“ tvrdila Kateřina Eliášová z Heinekenu. Jenomže jihomoravští pivní příznivci měli na paměti podobnou situaci z roku 2002, kdy právě Heineken podobným způsobem převzal znojemský pivovar a sloučil ho se Starobrnem, aby vzápětí začal vyrábět Hostan v Brně. „Jestli se Starobrno jen částečně přiblíží Krušovicím, bude to pro ně škoda,“ shodovali se muži sedící před pivovarskou restaurací na Starém Brně. Zástupci pivovaru podobné obavy ale vyvraceli. Srovnání fúze Krušovic a Starobrna se sloučením s Hostanem měli za bezpředmětné. „Tyto kroky jsou nesrovnatelné. V případě Hostanu se jednalo o malý pivovar v centru historického Znojma se špatnou dopravní dostupností, která si žádala určité řešení. V Brně je pivovar kapacitně nesrovnatelně větší, dopravně dostupný, a navíc se v poslední době značně investovalo do jeho modernizace,“ zdůraznila Eliášová. V roce 2008 například pivovar nechal za 108 milionů korun rekonstruovat svoji varnu. „I z těchto kroků je jasné, že kapacita brněnského pivovaru bude plně vytížena,“ podotkla Eliášová. Krušovický pivovar byl stoprocentním majitelem Starobrna.
Po letech snah získalo Starobrno od Evropské unie zeměpisnou ochrannou známku na název „Znojemské pivo“. Jediné pivo, které se na Znojemsku vařilo, je ale Hostan. A jeho výrobu chtělo Starobrno coby jeho majitel během roku 2009 ve Znojmě ukončit a stáhnout do Brna. Evropská ochranná známka však může být použita jen v místě zeměpisného označení. Vypadá to tedy, že na žádné etiketě s nápisem Znojemské pivo nespočine v budoucnu ani kapka pivní pěny.
Pivovar Starobrno se 2.6.2009 formálně sloučil s Královským pivovarem Krušovice. Rozhodl o tom vlastník obou firem, nizozemská pivovarnická skupina Heineken, trojka na českém trhu. Změny neměly mít žádný dopad na výrobu ani existenci dosavadních značek obou pivovarů, fúze měla především zjednodušit jejich hospodaření.
Pivovar vyráběl pivo, které stáčel do plastových lahví, ve slovenském městě Hurbanovo v továrně Zlatý Bažant. . Vyšlo ho to levněji. Starobrno, které patřilo nizozemské firmě Heineken stejně jako slovenský Zlatý Bažant, nemělo v Brně linku na stáčení piva do nových maxilahví. Právě proto využívalo pivovar na Slovensku. „Tam už linka byla. Proto pro nás bylo levnější výrobu piva přesunout než upravovat pivovar v Brně,“ vysvětlila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Zástupci pivovaru Starobrno se bránili, že firma dokáže na Slovensku vyrobit stejné pivo jako v Brně. Jeho kvalitu hlídal vrchní sládek z pivovaru na Starém Brně Tomáš Pluháček. „Kontroluje i dodržování stejných postupů při výrobě. Zlatý Bažant je musí ctít. Zavazuje ho k tomu licenční smlouva,“ upřesnila mluvčí Eliášová.
V areálu pivovaru byly v říjnu 2009 zkolaudovány 2 nové cylindrokonické tanky na kvašení piva. Ihned po kolaudaci byly naplněny a použity ke kvašení piva. Cylindrokonické tanky se v pivovaru k tomuto účelu využívají již od roku 1996, kdy bylo instalováno prvních 10 kusů. Nové cylindrokonické tanky o rozměrech 18 m na výšku a 5,5 m do šířky, měly objem 4500 hl a doplní celkový počet těchto zařízení v areálu pivovaru na 20 kusů. Oba tanky byly celonerezové s konusem, byly důkladně izolované a jejich dodavatelem byla společnost Ziemann. K účelu tohoto zařízení řekl Tomáš Pluháček, manažer pivovaru, následující: „Kvašení v těchto nádobách je součástí výrobního procesu starobrněnského piva, v němž se klade důraz na výběr těch nejkvalitnějších surovin. Do cylindrokonických tanků se následně po zkvašení spodními pivovarskými kvasnicemi Saccharomyces cerevisiae přivádí zchlazená a provzdušněná mladina. Při hlavním kvašení zde pak dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Hlavní kvašení probíhá 7-9 dní dle typu piva.“ Cylindrokonické tanky o celkové hmotnosti 40 tun přijely do Česka již téměř před půl rokem. Jejich následná instalace byla časově náročná díky procesu zapojení a izolace. Po těchto fázích musely tanky splnit přísné tlakové a těsnostní zkoušky, aby mohly být uvedeny do provozu. Investice do nových tanků přesáhla deset milionů korun.
Třináctistupňovým zeleným pivem si mohli lidé přiťuknout na Zelený čtvrtek. Brněnští sládci jej uvařili už čtvrtým rokem a v roce 2010 jej hostinští čepovali ve více než pěti tisících restauracích po celé republice. „Máme radost, že je pivo tolik úspěšné,“ řekl Tomáš Pluháček, vrchní sládek pivovaru Starobrno .
Po uzavření pivovaru v Kutné Hoře se do Starobrna přesunula v rámci skupiny Heineken výroba značky Jarošov.
V novém, větším balení se od začátku července 2010 představilo Starobrno Medium. „Úspěch 1,5litrové Maxilahve Starobrno Tradiční nás přesvědčil o tom, že zákazníci větší balení jednoznačně přivítali. Proto jsme se rozhodli nabídnout v tomto unikátním obalu i náš vlajkový produkt – jedenáctistupňové Starobrno Medium,“ řekl Martin Kašpar, group brand manažer odpovědný za značku Starobrno. Uvedení nového balení Starobrna Medium doprovodila podpůrná kampaň v místě prodeje a ve vybraných obchodech také proběhla propagační akce s hosteskami. „V maloobchodní síti se Starobrno Medium v Maxilahvi objeví v červenci, a to především v největších sítích hypermarketů a supermarketů, stranou ale nezůstanou ani menší distributoři jako je Coop, Brněnka nebo nezávislí maloobchodníci. Soustřeďujeme se především na jižní a střední Moravu, kde je Starobrno doma a kde dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější pivní značky,“ upřesnil Martin Kašpar. Novinka si také vyžádala změnu dosavadních etiket Starobrno Medium a Starobrno Tradiční, obě se představily ve speciální úpravě pro Maxilahve. „Tento typ obalu cílí především na aktivní, mladší zákazníky. Proto je design etiket modernější a atraktivnější. Etikety obou produktů jsme zároveň přizpůsobili tak, aby jejich vzájemné odlišení bylo maximálně snadné,“ dodal Martin Kašpar. Změnu také zaznamenaly obaly určené pro multipack Starobrno Medium a Starobrno Tradiční v Maxilahvích. Zatímco přebal multipacku o šesti kusech pro Starobrno Tradiční zobrazoval vedle pivní lahve s novou etiketou motiv ječmene a jasně modré oblohy, přebal multipacku Starobrno Medium měl ústřední motiv obilí ve světle jasně žlutého počínajícího západu slunce. Maxilahev byla unikátní obal s názvem beer pack, který byl vyvinut speciálně pro pivo. Od běžných PET lahví se lišila především svým složením a větší šířkou a pevností plastu. Tento obal zajišťoval 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu a 2x vyšší ochranu proti průniku CO2. Heineken plnil své Maxilahve na nové stáčecí lince v pivovaru Starobrno. Linka byla uvedena do provozu v polovině dubna 2010, při plném, tzv. štítkovacím výkonu naplnila až 14 tisíc lahví za hodinu (u lahví s objemem 1,5 litru). V roce 2010 se již v pivovaru nevařilo pivo Starobrno Osma (světlé výčepní; alk.: 3,2 %; plněno do 0,5 l lahví) a pivo Baron Trenck (speciální světlý ležák; alk.: 6,0 %; láhev
plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Novou reklamní kampaň s názvem „Všichni touží po moravském zlatě!“, odstartovala 1. července 2010 značka Starobrno. „Základní tři reklamní vizuály, které zobrazují historické švédské nájezdníky s velkými otvíráky místo halaparten, francouzské dobové vojsko s čepicemi ve tvaru půllitru piva a Turky s beranidlem jako otvírák, odkazují a vtipně pojímají skutečné historické události a nově vysvětlují motivaci vojsk usilujících o Moravu,“ řekl Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Heinekenu ČR. „Celé léto poběží silná outdoorová a rozhlasová kampaň. Na Moravě bude od začátku července do konce srpna k vidění 31 bigboardů a 96 billboardů s motivem cizáků toužících po starobrněnském pivu a dále máme letos celoročně umístěno 21 netradičních ploch zobrazujících Moravu jako harmonický svět, v němž se ke skvělé zábavě točí Starobrno. Spoty vysílané od 9. července namluvil známý herec Bolek Polívka a hudbu již tradičně připravila skupina Čechomor. Ke každému vizuálu tak vznikla vlastní krátká písnička popisující marné úsilí válečníků lačnících po moravském zlatě,“ upřesnil Jiří Imrýšek.
Se speciálním třináctistupňovým nefiltrovaným pivem přišlo na trh v létě 2010 Starobrno. „Obliba speciálních piv u našich spotřebitelů roste, proto jsme se rozhodli pro ně uprostřed léta připravit další lákavou nabídku – Starobrno Speciální třináctistupňové kvasnicové pivo s obsahem alkoholu 5,6 %. Čepovat se bude ve vybraných restauracích v Brně a jeho nejbližším okolí,“ řekl Miroslav Harašta, Trade Marketing Manager ze společnosti Heineken ČR. Podle Miroslava Harašty se jednalo o nefiltrované třináctistupňové pivo se zbytky pivovarských kvasnic, které pivu dodávaly plnější a výraznější chuť a způsobují také zakalení nápoje. Nefiltrované pivo je speciální také tím, že se jedná o stále živou kulturu. Z toho důvodu je i trvanlivost oproti klasicky vyráběnému pivu podstatně kratší. Pivovar proto kladl vysoké nároky na jeho skladování – pivo vyžadovalo stabilní nízkou teplotu. „Klademe velký důraz na ošetřování piva, tak aby zůstala zachovaná nejvyšší kvalita našeho speciálu. Proto jej mohou čepovat jen taková restaurační zařízení, která každý týden provádí sanitaci výčepního systému a jsou vybaveny speciálním chladícím boxem,“ vysvětlil Miroslav Harašta.V první várce bylo v pivovaru Starobrno uvařeno celkem 500 hl speciálu. Do restaurací bylo od 2. srpna 2010 dodáváno ve 20litrových sudech. Na novinku v restauracích, které novou nefiltrovanou třináctku čepovaly, upozorňovaly plakáty, papírové stojánky na stoly a další POS materiály.
Vůbec poprvé v historii pivovaru Starobrno se podařilo pokořit hranici jednoho milionu vyrobených hektolitrů piva za kalendářní rok. Rekord padl 28. prosince 2010.
Pivovar dostal na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2011 několik ocenění. „Desítka“ Starobrno Tradiční obstála v konkurenci třiatřiceti světlých výčepních piv a porota ji ocenila jako vůbec nejlepší. Neztratilo se ani brněnské nealkoholické pivo Fríí, které ve své kategorii skončilo na druhém místě. Na degustační soutěži se v celkem dvaceti kategoriích utká 465 vzorků piva.
Starobrno jako první pivovar v Česku začalo stáčet nealkoholické pivo do plastových láhví o obsahu 1,5 litru. Na českém maloobchodním trhu se Maxilahev Fríí objevila od března 2011. Podle Heinekenu na trhu roste obliba konzumace piva z 1,5 litrových láhvích. Dalším důvodem aktuálního kroku byla vyšší konzumace nealkoholického piva mezi českými spotřebiteli. Starobrno vyrábělo značku Fríí od dubna 2010. Stáčet pivo začal na nové lince, která byla v ČR jediná. Díky jejímu spuštění v roce 2010 pivovar zaznamenal rekordní výstav přes milion hektolitrů piva. Linka stála 100 milionů korun. Při plném výkonu naplní 14.000 láhví za hodinu. Dosud byla využívána na plnění značky Zlatopramen.
Pivovar získal druhé místo v degustační soutěži Zlatý Pohár Pivex 2011. Ocenění si odnesl z kategorie nealkoholických piv za nealko pivo Fríí. Výsledky soutěže byly vyhlášené dne 1.3.2011 večer. Brněnské nealkoholické pivo, které se prodává teprve necelý rok, tak v roce 2011 získalo už druhou cenu. „Začátkem února bylo druhé také na soutěži Zlatá pivní pečeť,“ upozornila mluvčí pivovaru Ludmila Čechová. Lepší nealko než Starobrno představil podle porotců pouze Staropramen.
Bohatá pěna, příjemná hořkost, správný říz a hlavně zelená barva. I tak může vypadat pivo. To původní začali vařit v brněnském pivovaru Starobrno před šesti lety a jeho obliba i navzdory neobvyklé barvě vzrůstá. Také proto, že milovníci piva jej mohou ochutnat jen jednou ročně. Na Zelený čtvrtek. Ten v roce 2011 připadl na jedenadvacátého dubna. Již v pondělí proto pivovar stáčel asi 5300 hl tohoto třináctistupňového nápoje do sudů. „Poprvé zelené pivo navařil v roce 2006 tehdejší vrchní sládek Petr Hauskrecht. Tehdy jsme začínali na sto hektolitrech,“ sdělil současný vrchní sládek pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Původně čepovali zelené pivo jen v podnicích na jižní Moravě. Dnes už jej rozváželi do celé republiky. Podle sládka vznikalo zelené pivo spojením pramenité vody a ječného sladu z moravského ječmene a žateckého chmele. Po vaření následovalo osmidenní spodní kvašení a pak zrání. „Bylina, která pivu propůjčuje zelenou barvu, zůstane ovšem navždy naším tajemstvím,“ uvedl Pluháček.
Kvasnicové pivo s logem sládka Hostana ve znaku začal vyrábět pivovar na jaře 2011. Kvasnicové třináctistupňové pivo rozšiřilo nabídku restauračních zařízení a hospod na Znojemsku a Třebíčsku. „Výrobou kvasnicového Hostanu vycházíme vstříc našim zákazníkům, kteří si nefiltrovaná piva velmi oblíbili. Obsahují zbytky pivovarských kvasnic, tudíž jsou i cenným zdrojem vitaminu B,“ uvedl manažer a vrchní sládek pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Nefiltrovaný kvasnicový Hostan byl charakteristický svou plností, aromatem, vůní i mírným zákalem, který kvasnice způsobují. Měl výrazný říz a jemnou chuť připomínající chléb. Pivo se odebíralo přímo z ležáckých tanků na konci dozrávání a ručně se plnilo do třicetilitrových sudů. Hostan, stejně jako všechna ostatní nefiltrovaná piva, vyžadovalo vysoké nároky na transport, skladování i čepování. „Restaurace, kam kvasnicové pivo dodáváme, dopředu vybíráme velmi pečlivě. Pivo totiž pozvolna kvasí i v sudech. Musí se proto skladovat při teplotě do osmi stupňů Celsia. Obsah sudu se dále musí vyčepovat během dvanácti hodin po naražení,“ konstatoval obchodní sládek společnosti Heineken Svatopluk Vrzala. Jak dodal, živé kvasnice se pozvolna usazují na dně. „Proto je potřeba nechat sud po celou dobu skladování narážečem dolů a otočit jej až těsně před naražením,“ doplnil Vrzala. Nefiltrovaný Hostan se v květnu 2011 začal prodávat v celkem šestatřiceti restauracích, hospodách i sportovních a fotbalových barech na Znojemsku a Třebíčsku. Kvasnicová třináctka Hostan byla v pořadí druhým nefiltrovaným pivem, které se ve starobrněnském pivovaru vyráběl. Všechna piva Hostan se vařila ve starobrněnském pivovaru. „Hostan vaříme separé zásadně podle receptury Hostan, takže používáme jiné chmelení a rmutovací postup než u starobrněnských piv. Jiná je i technologie dozrávání, kdy Hostan kvasí výhradně ve starých ležáckých tancích delší dobu. Hostan se liší i chuťově – je méně hořký než Starobrno s vyšším zbytkovým extraktem. Hostan je důsledně oddělen i ve sklepích,“ přiblížil výrobu Hostanu Pluháček. On sám měl k pivům Hostan blízko, protože v původním pivovaru dříve působil ve funkci vrchního sládka.
Pět set tisíc hektolitrů piva, stočených do 33 milionů Maxilahví ze speciálního plastu. To byla úctyhodná bilance linky na vyfukování a plnění plastových lahví, která funguje ve pivovaru. Právě v květnu 2011 linka oslavila první narozeniny, respektive rok fungování v maximálním plném výkonu. „I přes nárůst plastových pivních lahví ostatních pivovarů v maloobchodní síti stále zůstáváme na trhu jedničkou.Těší nás, že v Maxilahvích držíme vysokou kvalitu piva. Nemáme žádné reklamace,“ podotkl Tomáš Pluháček. Zájem spotřebitelů o Maxilahve potvrzoval i nepřetržitý provoz linky, nonstop pracovala od března roku 2011. Přibylo tudíž i zaměstnanců, kteří ji obsluhovali, od zimy se střídali celkem čtyři směny.
Absolutní novinkou, kterou mohli zájemci poprvé ochutnat na pivních slavnostech 3.6.2011 ve Znojmě, bylo osmnáctistupňové světlé pivo Hostan Silák. „Premiéru bude mít právě na pivních slavnostech ve Znojmě. Pak se bude nabízet do vyprodání zásob i v restauracích,“ dodala mluvčí Heinekenu.
Pivovar měl pořádný důvod k oslavě. Degustátoři z řad pivovarnických odborníků na právě probíhající prestižní soutěži Pivo České republiky 2011 v Českých Budějovicích v červnu 2011 rozhodli, že světlý ležák Starobrno byl nejlepší ze všech přihlášených světlých ležáků a náleželo mu nejvyšší ocenění, tedy první místo. Starobrněnský ležák vyhrál v nejprestižnější kategorii soutěže Světlý ležák Premium a v obrovské konkurenci třiceti přihlášených piv. Vítězství přivítal i manažer a vrchní sládek pivovaru Tomáš Pluháček. „Je to skvělá zpráva. Pochopitelně nás velmi těší, že náš Ležák Starobrno vyhrál v kategorii Světlý ležák Premium, kterou si nejvíc cení pivaři i odborníci. Pivovary do této kategorie posílají vždy to nejlepší, co mají a co mohou nabídnout,“ komentoval vítězství piva Tomáš Pluháček. „Úspěch je o to cennější, že letos byla kategorie prémiových ležáků hojně obsazena. Sešlo se v ní na třicet vzorků, které o vítězství soupeřily,“ dodal Tomáš Pluháček.
Mimořádné překvapení si na pivovarský den dne 3.9.2011 pivovar připravil pro fanoušky hokejového týmu brněnské Komety. V souvislosti se zahájením hokejové sezony připravili starobrněnští sládci výjimečný unikát: Modrou Kometu. Jednalo se o jedenáctistupňovou pivní specialitu, s mimořádnou, ale pro Kometu typickou, modrou barvou. Jejím vyladěním si sládci lámali hlavu téměř půl roku, než získali ten pravý odstín. Stály za ním borůvky, které se promítly nejen do barvy, ale i do sladšího nádechu a vůně této speciality. Pivo bylo pokřtěno vrchním sládkem Tomášem Pluháčkem v hokejovém dresu a helmě Komety. „Modrá Kometa“ se dále čepovala na společné autogramiádě a křtění nových dresů. Následně byla k dostání ve všech hospodách, které sdružují fanoušky HC Kometa Brno po dobu následujících 14 dní, nebo dokud vystačí navařené zásoby.
Pivovar potvrdil, že poptávka oproti roku 2010 rostla. Tehdy pivovar vyrobil více než milion hektolitrů piva. Tento rekord chtěl nyní překonat. „Výrazný podíl má na počtu uvařených hektolitrů poptávka po pivu stočeném do plastových Maxilahví, která nadále roste,“ řekla Kateřina Beute z pivovaru. Letní produkce pivovaru byla mírně nad úrovní předchozího roku. Přesná čísla Beute neuvedla, pivovary je tajil. „Počátek léta vypadal velice slibně, v červenci se však počasí zhoršilo, počet deštivých dní byl vyšší než je dlouhodobý průměr, ubylo slunečních dní a ani teploty pivaře ke konzumaci příliš nevybízely,“ uvedla Beute. Podle ní se odběry piva zlepšily až díky tropickému počasí konce srpna. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar v roce 2011 uvařil kolem 1,1 milionu hektolitrů piva. Výstav pivovaru oproti předchozímu roku vzrostl asi o deset procent. Starobrno plánovalo i mírné navýšení kapacity pivovaru ze současných 1,3 milionu hektolitrů ročně o asi deset procent. Výstav pivovaru v posledních letech rostl. Souviselo to se stomilionovou investicí do linky na pivní plastové láhve s větším objemem, kterou pivovar instaloval na jaře 2010. V roce 2010 Starobrno dosáhlo hranice milionu hektolitrů těsně před koncem roku, v roce 2011 už v listopadu. „Naše pivo se prodává úspěšně ve všech segmentech,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Tomáš Pluháček. Potvrdil, že téměř polovina produkce nyní směřovala do PET lahví. Podle Pluháčka si na tento druh obalů spotřebitelé už zvykli. „Podařilo se nám přesvědčit zákazníky, že toto pivo je stejně kvalitní jako pivo z lahví. Důkazem je i vzrůstající podíl pet obalů na trhu. Jde do toho i ostatní konkurence,“ uvedl Pluháček. Heineken v Brně stáčel do PET lahví několik značek. Původně v nich prodával jedenáctistupňový Zlatopramen a desetistupňové Starobrno Tradiční. Heineken postupně rozšířil počet značek, které v plastu nabízí, například Březňák prodává ve dvou- a jedenapůllitrovém balení. Od roku 2011 do plastu stáčeli i nealkopivo Fríí. Pivovar chtěl ale nabídnout zákazníkům i speciály. „Jejich prodej nám roste. Je to dobře, že jsme schopni nabídnout větší portfolio pro zákazníky. Chceme, aby se na speciály těšili,“ uvedl Pluháček. Jako příklad uvedl velikonoční zelené pivo. Také jeho produkce každoročně rostla. V roce 2011 Starobrno vyrobilo 5347 hl této značky. V menším množství na trh uvedlo pivo Modrá Kometa. Obě akce byly výjimečné a omezené na několik dní. Pravidelně Starobrno vyrábělo ze speciálů kvasnicové pivo.Starobrno bylo podle Pluháčka spíše lokální značkou pro jižní a střední Moravu. „Snažíme se více dostat na Jindřichohradecko. Jinde v Čechách jsou hlavní značkou Heinekenu Krušovice,“ uvedl Pluháček. Starobrnu rostly výstavy v posledních letech každoročně. V roce 2008 pivovar vyrobil 884 900 hl piva, o rok později to bylo zhruba 930 000 hl, v roce 2011 mírně přes jeden milion hektolitrů. . Pivovar měnil na počátku roku 2012 svou tvář. Po třech letech odchází z pozice vrchního sládka a manažera tvůrce borůvkové Modré Komety a pokračovatel tradice vaření Zeleného piva, Tomáš Pluháček. Pivovar však sliboval, že oblíbené pivo i speciály se budou vařit dál a ještě ve větším. Informaci MF DNES potvrdila Kateřina Beute, mluvčí společnosti Heineken, které pivovar Starobrno patříl. „Je to jeho rozhodnutí a je velice čerstvé, zatím k tomu nemůžeme poskytnout více komentářů. Ale je pravda, že se rozhodl hledat nové výzvy mimo Heineken, a tím pádem i mimo pivovar Starobrno,“ řekla Beute. Zatím vrchní sládek a dlouholetý manažer Starobrna na svém postu zůstával. „Předpokládám, že než odejde, budeme mít už nového vrchního sládka,“ doplnila Kateřina Beute. O novém sládkovi se mělo rozhodnout už brzy, do dvou měsíců. „Výběr nového sládka už jsme zahájili,“ řekla Beute. Tomáš Pluháček se ke svému odchodu MF DNES nechtěl vyjadřovat. Vrchní sládek přitom byl už několik let i tváří Starobrna. Šestnáct let pracoval pro společnost, na pozici vrchního sládka a manažera pivovaru Starobrno pak poslední tři roky. Příznivci starobrněnských speciálů se ale nemuseli bát, že o svoje oblíbené pivo přijdou. „Žádná změna v repertoáru piv se nechystá, naopak už brzy přijde i zajímavá inovace,“ prozradil Jiří Hauptmann ze společnosti Heineken. „Stoprocentně chceme dál pokračovat v partnerství s Kometou. Pokud bude důležitá příležitost pro hokejový klub a naši vzájemnou spolupráci, tak znovu uvaříme Modrou Kometu. Změna sládkana to nemá žádný vliv,“ vysvětlil manažer Petr Syřiště, který o značku Starobrno pečoval. Počítalo se také s velikonočním Zeleným pivem. „Chceme ho uvařit ještě trochu víc, než jsme ho navařili loni. A bude ještě lepší,“ sliboval Syřiště. (zdroj: brno.idnes.cz)
Dne 3. března 2012 představilo Starobrno v premiéře produkt, který byl na českém pivním trhu poměrně ojedinělý: nepasterizované pivo. Milovníci pěnivého moku se tak mohli těšit na mimořádný chuťový zážitek, zcela srovnatelný s oblíbeným pivem z tanku. Nepasterizované Starobrno zaujalo už na první pohled krémově hustou pěnou, kdy na stěnách správně umyté sklenice ulpívají klasické kroužky. Díky tomu, že pivo neprojde procesem pasterizace a neutrpí tak teplotní šok, zůstává čerstvé, přirozené, se správným řízem. Pasterizaci nahradilo použití unikátního mikrofiltru, který zaručil trvanlivost až po dobu čtyř měsíců. „Pivo si ponechává původní vlastnosti přírodního nápoje, tedy zejména čerstvou a přirozenou chuť. Nepasterizované pivo je dále zdravější, protože nedochází ke snižování množství polyfenolů, které jsou známy svými přirozenými antioxidačními účinky,“ charakterizoval nepasterizované pivo garant jeho kvality, sládek Petr Hauskrecht. Modulový mikrofiltr se používal při výrobě celého sortimentu starobrněnských lahvových a sudových piv. O převratné inovaci začali ve Starobrnu uvažovat už na počátku roku 2011. Na vlastním pořízení a instalaci mikrofiltru se pracovalo v posledním čtvrtletí roku 2011 a na začátku roku 2012. Zavedením novinky se nikdo z pivařů o „svoje staré dobré“ Starobrno rozhodně nemusel obávat. K výrobě piva se v pivovaru i nadále používaly ty nejkvalitnější suroviny. Slad pocházel pouze z moravských sladoven v Kroměříži a Hodonicích, kde ho vyrábějí z nejkvalitnějšího moravského ječmene z Hané. Pro starobrněnská piva se dále používal nejvyhlášenější chmel na světě – žatecký poloraný červeňák. Pivo se vařilo z kvalitní pitné vody z Březové, ke kvašení se používal vlastní kmen kvasnic, který byl uložen na Vysoké škole chemicko technologické. V případě nepasterizovaného piva se důsledně dodržují klasické receptury i technologické postupy. Jediná změna nastává v okamžiku pasterizace, kdy se místo ní používá výše uvedený unikátní modulový mikrofiltr. Uvedení nepasterizovaného piva provázela celá řada doprovodných akcí a aktivit. Tou první v řadě byl slavnostní křest na horním nádvoří starobrněnského pivovaru dne 3. 3. od 16 hodin. Všichni hosté se potěšily na skupiny Čechomor, Skyline, Toxique, Tatabojs a pochopitelně nepasterizované pivo za pouhých 19 korun. (tisková zpráva pivovaru)
Zelený velikonoční speciál podle některých odborníků svoji barvu získával i kvůli syntetickému barvivu E133, označovanému jako brilantní modř. A za pravdu jim dala i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která na základě podnětu občanského sdružení Za poctivé české pivo a serveru pivnirecenze.cz v dubnu 2012 provedla kontrolu přímo v pivovaru. „Vadily nám především propagační materiály pivovaru. V těch Starobrno poukazovalo na to, že svoji zelenou barvu pivo získává jen díky tajemné bylinné přísadě. Na víčkách od sudů, ve kterých nápoj distribuuje, ale uvádí, že pivo obsahuje i likér složený cukru, lihu, aroma a barviva E133,“ sdělil Petr Pinkas, který začátkem dubna podal podnět k prošetření případu potravinářské inspekci. Ta potvrdila, že pivovar skutečně ve svých materiálech spotřebitelům lže. „Obsahují text, který navozuje dojem, že pivo skutečně získává svoji barvu výhradně z použitých bylin. Nařídili jsme pivovaru, aby tyto materiály opravil,“ sdělil mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Starobrno však s výsledky inspekce nesouhlasilo. „Nikdy jsme nepopírali, že barvu Zelenému pivu dodává s bylinným výluhem i použitá technologie a suroviny, které uvádíme na obalu. Na žádném reklamním materiálu neuvádíme, že by za dosaženou barvou stál pouze bylinný výluh,“ sdělila mluvčí pivovaru Kateřina Beute. Proti výsledku šetření už pivovar podal námitky. „Kompletní složení posuzovaného výrobku vyplývá jak z textu na víčku sudu, tak i z průvodní dokumentace, kterou předáváme našim klientům. Žádné nařízení neporušili a spotřebitele neklameme,“ řekla mluvčí. „Domníváme se, že jsme zákon neporušili,“ sdělila mluvčí pivovaru Beute. Inspekci ale vadilo i chybně uváděné složení piva na víčkách sudů. „Tam se zákazníci naopak nedoví, že pivo obsahuje kromě likéru i bylinný výluh. V tomto případě pivovar uškodil spíše sám sobě. Každopádně musí tato informace na sudech být. Případem se nyní dále zabýváme. Za porušení pravidel hrozí pivovaru maximálně třímilionová pokuta,“ sdělil mluvčí inspekce Kopřiva. Podle mluvčí Starobrna Beute už pivovar na základě šetření údaje opravil. „I přesto, že s výsledkem šetření nesouhlasíme, uskutečnili jsme několik kroků směřujících k ještě lepší informovanosti zákazníků o našem Zeleném pivu. Jedná se o doplněné označení na víčkách sudů a úpravy textů na webových stránkách Zeleného piva,“ vysvětlila mluvčí. Na stránkách tak přibyla informace o tom, že pivo obsahuje kromě bylinného extraktu i likér. (zdroj: brnensky.denik.cz) Starobrněnský ležák zabodoval na mezinárodní soutěži World Beer Cup 2012 v San Diegu. Odnesl si první místo v kategorii Bohemian Style Pilsener, kde porazil jednašedesát konkurentů. „Starobrno Ležák vyhrál kategorii tradičních českých spodně kvašených piv. A my máme opravdu radost, že jde o pivo ze samého srdce jižní Moravy, z Mendlova náměstí na Starém Brně,“ řekl manažer Starobrna Petr Syřiště. Pro pivovar to bylo první ocenění za nepasterizované pivo, které Starobrno uvedlo na trh v roce 2012. Na soutěži World Beer Cup se utkalo 799 pivovarů z 54 zemí. (zdroj: brnensky.denik.cz)
Starobrněnský pivovar potřetí v řadě uvařil více než milion hektolitrů piva. Výstav roku 2012 pivovaru překonal hranici 1,18 milionu hektolitrů. ČTK to řekla Kateřina Beute z tiskového odboru společnosti Heineken Česká republika, do jejíž skupiny brněnský pivovar patřil. Výstav pivovaru mírně rostl, v roce 2011 vyrobil 1,1 milionu hektolitrů. Důvodem růstu výstavu pivovaru byla mimo jiné stále vyšší poptávka po pivu baleném v maxilahvích z plastu. „Dalším dlůvodem je úspěch vloni uvedeného Starobrna nepasterizovaného, rostoucí poptávka po sudovém Starobrnu a také trvalé zvyšování efektivity celého pivovarského provozu,“ uvedla Beute.
Pivovar v roce 2012 uvařil opět rekordní množství piva. Většina produkce šla přitom do plastu. „Nejsem žádným příznivcem piva v PET lahvích, ale trh si bohužel žádá své,“ řekl v březnu 2013 v rozhovoru pro IHNED.cz šéf pivovaru Milan Schramm. Boom zažívalo i pivo v plechovkách. Češi se čím dál více odkláněli od pití piva ze skla. Boom prodejů piva stáčeného do PET lahví ještě ani neustal a pivovary už začínaly pociťovat enormní nárůst poptávky po pivu v plechovkách. „Kvůli tomu jsme museli realokovat plechovkou linku, kterou máme jen v Krušovicích, aby vůbec stíhala dodávat na trh a abychom byli připraveni na letošní rok,“ řekl Milan Schram, který do čela pivovaru usedl v druhé půlce roku 2012. Brněnský pivovar chtěl i nadále navyšovat svůj produkci. V roce 2012 uvařil 1,18 milionů litrů piva. „Plánujeme výstavbu nového balícího stroje k naší PET lince. To nám zase dovolí zvednout kapacitu naší PET linky o desetinu,“ řekl Schramm. Nebylo divu, když 60 % produkce Starobrna šlo do PET lahví.
• Pivovar Starobrno dobře znáte. Už v minulých letech jste tu vedl některé investiční akce. Například výstavbu linky, kde se pivo stáčí do PET láhví..
Přesně tak. To byla linka, kterou jsme dostali z Heineken Russia a stavěli jsme ji v roce 2010. Zajišťovali jsme veškerou demontáž, přemístění a následnou montáž zde ve Starobrně. A musím přiznat, že to nebylo vůbec jednoduché, jelikož na nás byl vyvíjen obrovský tlak, co se týče času. V té době se totiž na trh uváděly nové produkty a my jsme tak museli přesně v předem stanovenou dobu linku spustit. Také bych rád zmínil velký projekt za 90 milionů korun. V loňském roce jsme implementovali linky pro nepasterizované pivo, což je taková unikátní odvaha. Jsem rád, že nyní pivo nepasterujeme. Pro srovnání – je to jako kdybych vám nabídl čerstvé jablko a jablko v kompotu. Mohu říct, že tento projekt je hodně citlivý na kvalitu veškerých vstupních médií. To znamená nejenom na zvýšenou kvalitu piva, ale i vzduchu, vody, CO2 atd.. Přitom jsme měli nulové zkušenosti. Sice Heineken něco podobného implementoval v Polsku, ale ten pivovar tam takto obstarával jen asi 5 % produkce. My jsme tyto linky najeli loni v dubnu a hned jsme dělali 60 až 70 % celkové produkce, aniž bychom tušili, co to přesně udělá.
• A risk se vyplatil?
Naštěstí to dopadlo úspěšně, jelikož po čtyřech až pěti letech stagnace prodeje piva do restaurací v sudech jsme v posledních čtyřech měsících zaregistrovali stoupající tendenci.
• Prodej sudového piva se tedy začíná zvedat. Co ale prodej piva v PET lahvích, do kterého jste investovali?
Napřed musím zmínit, že jako pivovarský člověk nejsem žádným příznivcem piva v PET lahvích. Ale bohužel trh si žádá své a předčil naše očekávání. Když jsme s naší novou linkou najížděli v roce 2010, tak hlavním naším popudem pro její nákup byla vzrůstající poptávka po pivech v PET lahvích. Zpočátku jsme si ho nechali stáčet na Slovensku, časem nám ale přepravní náklady přerůstaly přes efektivitu a rentabilitu produktu. A když jsme naši linku tehdy spustili, byl to doslova raketový úspěch, protože dnes téměř 60 % produkce z pivovaru Starobrno jde v PETkách. A to je každým rokem, takže ten výstav jde stále nahoru. Jsme v tomto ohledu nyní lídři na českém trhu, což je potěšující, protože v té době nikdo nepředpokládal, že to bude až takový boom.
• Starobrno bylo první, které zde začalo stáčet pivo do PET lahví…
My jsme byli první, kteří se do toho obuli ve velkém. Vyfukujeme si sami lahve, sami si vše plníme, stáčíme a balíme. Samozřejmě předtím zde pivo v PET lahvích bylo, ale šlo o menší pivovary a v porovnání k celkovému výstavu se jednalo o téměř nulovou produkci. Dnes už je toho naopak hodně. Pivo do PET lahví začaly stáčet i Plzeň a Staropramen, což také svědčí o tom, že naše rozhodnutí bylo správné.
• Neparalyzují PET láhve prodej piva ve skle?
Skleněné láhve v naší společnosti stagnují zřejmě na úkor PET lahví. Na druhou stranu musím říct, že rostou silně prodeje piva v plechovkách. Loňský rok jsme, zejména díky radlerům, zaznamenali opravdu úžasný nárůst prodeje piva v plechovkách. Kvůli tomu jsme museli realokovat plechovkvou linku, kterou máme jen v Krušovicích, aby vůbec stíhala dodávat na trh, a abychom byli připraveni na letošní rok.
• V poslední době jsou oblíbená slabší ochucená piva, takzvané radlery, o kterých jste se zmínil…
Jejich výrobu jsme spustili v loňském roce, což je trochu škoda. Byli jsme na to totiž připraveni už rok předtím, ale v té době nás zbrzdil naplněný marketingový rozpočet. Mezitím nás tedy předběhl Staropramen. U radlerů jsme měli loni plán, že prodáme 20 tisíc hektolitrů. A nakonec jsme rok zakončili na 110 tisících. Takže jde také o neskutečný boom.
• Kolik nyní máte druhů radlerů?
Tak máme klasické letní, kde máme tři hlavní odrůdy – citron, pomeranč se zázvorem a přibyl i grep. Pak máme nealkoholické pivo s grepem, které je trochu odlišné. A poté přišla zimní kolekce, kde byla hruška se skořicí a višeň s čokoládou. Ale v zimě se radlery obecně moc nepijí, spotřebitelé se od nich odkloní při prvních mrazících. Zimní kolekci do obchodu dodáváme jen proto, abychom trochu probudili trh, ale jinak jsou radlery čistě sezonní záležitostí.
• Chystáte další příchutě?
Určitě. Pracujeme teď na dvou příchutích, které budou na letní sezonu připraveny.
• Český trh ve spotřebě piva už nemá příliš kam růst a tak se hodně pivovarů dívá s nadějemi do ostatních zemí. Které jsou pro vás důležité z hlediska exportu?
Pro nás je nejdůležitější trh Německo. Královský pivovar Krušovice a Drinks Union jsou našimi silnými exportními partnery. Se značkou Březňák jsme silní na německém trhu, Krušovice mají zase dobrou pozici na východních trzích. Zmínil bych pak ještě Švédsko. Celkově za skupinu exportujeme něco málo přes 600 tisíc hektolitrů ročně.
• Chtěl jsem se zeptat na značku původně znojemského piva Hostan, jehož výrobu jste přesunuli do Brna. Hodně patriotům se to nelíbilo. Projevilo se to na prodejích?
Už v dřívější době před devíti lety pivovar Hostan zrušil stáčení lahví a přesunul to do Starobrna. Takže pak už se tam vyrábělo jen sudové pivo a limonády. Po čase se ukázalo, že Hostan bude z ekonomického hlediska výhodnější vařit ve Starobrnu, kam se vše přesunulo. Zde se Hostan vyrábí podle těch samých receptů, jako ve Znojmě. A musím říct, že to pivo oblíbené je. Má samozřejmě určitou stagnaci i menší meziroční pokles, ale to je podobné u ostatních značek. Logicky ti největší nadšenci zpočátku moc rádi nebyli. Ale ti, co ho mají rádi, si k němu cestu našli a najdou.
• Přijde mi, že vaše linky mají vysokou míru automatizace, o čemž svědčí i počet lidí v samotné výrobě, který i s vedením nedosahuje ani na dvě desítky. Přesto jste mluvil o potřebě ještě zefektivnit výrobu…
Určitě, protože Heineken má systém, kde se porovnávají výsledky všech pivovarů. My v rámci jeho rozdělení patříme do regionu střední a východní Evropy, kde je momentálně zastoupeno 14 států. A musím říct, že Heineken není o rekordech, ale o neustálém zlepšování. Máme tedy nastaveno relativně velké množství klíčových ukazatelů, kterými se porovnává rentabilita a efektivnost jednotlivých pivovarů. Starobrno z tohoto pohledu nyní patří do špičky, a to zejména co se týče spotřeby energií. Tam jsme v rámci všech světových pivovarů skupiny Heineken na špici. Na čem ale musíme zapracovat, je výkonnost našich linek. Máme tu jednu linku ještě z roku 1992, a i když ještě dosahuje dobrých parametrů, rádi bychom to ještě zlepšili.
• Také chcete rozšiřovat kapacitu linek…
Kapacita Starobrna je 1,5 milionu hektolitrů mimo přetlačných tanků. Nedávno jsme měli jednání s vedením, a byli nám schváleny dvě investiční akce. Jedna se dotýká právě nových přetlačných tanků a druhá akce bude výstavba nového balícího stroje k naší PET lince. To nám zase dovolí zvednout o desetinu kapacitu naší PET linky.
• Kolik na tyto investice máte peněz?
Půjde dohromady o zhruba 700 000 eur (zhruba 18 milionů korun, pozn. redakce). Celkově Heineken Česká republika investuje zhruba 7 až 10 milionů eur ročně. Podle potřeb.
• Souhlasíte s tvrzením, že Starobrno je lokální značkou?
Určitě. V názvu je Brno, což ho vždy bude předurčovat k lokální značce. Je to lokální značka jižní Moravy, a myslím, že je zde hodně zakořeněná a místní lidé jsou na ni pyšni. Chceme se tedy soustředit na tento kraj.
(zdroj: byznys.ihned.cz)
Starobrno začalo na počátku října 2013 vařit medový ležák Medák, v prodeji byl od listopadu v restauracích a hospodách po celé republice. Celkově jej v pivovaru uvařili více než dva tisíce hektolitrů. „Dlouho jsme vymýšleli a zkoušeli receptury pro nové pivo, které by mělo šanci navázat na úspěch naší velikonoční Zelené třináctky,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Milan Schramm. Medák byl dvanáctistupňový filtrovaný ležák. Při jeho výrobě sládek použil na varně moravský květový včelí med.
Pivovar pokračoval v roce 2013 v podzimním vaření pivních speciálů. Po Starobrnu Medák na maloobchodní trh zamířilo osmnáctistupňové pivo Starobrno Reserva. Asociaci s kvalitními víny nemá vyvolávat pouze název piva. Pivovar Reservu stáčel do 0,75 l lahví s korkovým uzávěrem typickým pro sekty a šampaňské. Za správných podmínek by mělo být pivo vhodné k archivaci.
Pivovar Starobrno ze skupiny Heineken v roce 2013 uvařil čtvrtý rok po sobě více než jeden milion hektolitrů piva. Přesná čísla skupina neuvedla s odkazem na to, že výstav byl podobný jako v roce 2012, kdy pivovar navařil rekordních 1,18 milionu hektolitrů. Vyplynulo to z vyjádření Heinekenu pro ČTK. Podle ředitele pivovaru Milana Schramma byl rok 2013 na českém trhu velice náročný. „Zachování objemu naší výroby v Brně přisuzuji výraznému zájmu konzumentů o naše novinky – starobrněnskou Reservu i Medák, práci kolegů v on trade segmentu a také pokračujícímu zájmu pivařů o piva balená v maxilahvích,“ uvedl Schramm. Více než polovinu produkce pivovaru tvořila piva stáčená do PET lahví. Firma už dříve uváděla, že si na tento druh obalů zákazníci zvykli.“Zajímavostí a úspěchem také bylo, že se již čtvrtým rokem v řadě zvyšoval počet návštěvníků pivovaru. V roce 2013 jich bylo téměř šest tisíc,“ dodal Schramm.
Výkaz zisků a ztrát (tis.Kč)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Provozní HV:
54 746 – 75 727 – 14 735 – 30 482 – 56 122 – 36 623 – 19 380
HV z fin.operací:
– 171 – 6 336 2 346 – 1 046 – 19 723 – 9 412 – 34 229
HV za běžnou činnost:
36 835 – 82 734 – 12 389 – 31 528 – 75 845 – 46 035 – 53 609
Mimoř. HV:
– 25 822 – 10 203 0 539 – 3 545 3 051 7 839
HV za úč.období:
11 013 – 92 937 – 12 389 – 30 989 – 79 390 – 42 984 – 45 770
Rozvaha (tis. Kč)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Aktiva
537 125 492 097 763 776 867 138 951 018 1 041 772 1 026 161
Stálá aktiva
335 835 348 651 519 325 675 242 735 638 819 886 814 215
Oběžná aktiva
179 246 129 384 236 248 180 811 175 628 178 809 147 853
Ostatní aktiva
22 044 14 062 8 203 11 085 39 752 43 077 63 993
Pasiva
537 125 492 097 763 776 867 138 951 018 1 041 772 1 026 161
Vlastní jmění
283 941 403 499 658 013 626 596 555 558 925 904 879 702
Cizí zdroje
252 348 85 368 101 858 236 572 390 742 108 956 144 179
Ostatní pasiva
836 3 230 3 905 3 970 4 718 6 912 2 280
rok Výstav Konsolidované tržby
1996 541 000 hl (z toho 29 000 hl export)
1997 663 421 hl (z toho 36 000 hl export) 670,0 mil.Kč
1998 625 911 hl (z toho 25 000 hl export) 756,0 mil.Kč
1999 620 558 hl (z toho 23 000 hl export) 762,0 mil.Kč
2000 568 973 hl (z toho 22 000 hl export) 750,0 mil.Kč
2001 545 000 hl (z toho 25 900 hl export) 793 mil. Kč
2002 781 000 hl (z toho Starobrno 572 581 hl, Hostan asi 200 000 hl)
2003 816 013 hl (z toho Starobrno 611 099 hl, Hostan 205 004) 1 210 mil. Kč (export: 53 mil. Kč)
2004 831 243 hl (z toho Starobrno 634 657, Hostan 196 586), export: 53 000 hl 1 310 mil. Kč (export: 55 mil. Kč)
2005 826 005 hl (z toho Starobrno , Hostan ), export: 41 214 hl
2006 914 000 hl (z toho Heineken 11 tisíc hl) (z toho Starobrno 790 325 hl, Hostan 191 000kl ), čistý zisk: 151 mil.Kč
2007 981 000 hl čistý zisk: 138 mil.Kč
2008 930 000 hl 1,633 miliardy Kč čistý zisk: 146,2 mil.Kč
2009 930 000 hl
2010 1 000 000 hl
2011 1 100 000 hl
2012 1 180 000 hl |
fotogalerie
etikety
Opavsko je region v severovýchodní části republiky při hranici s Polskem. I zde nalezneme zajímavou pivovarskou minulost i současnost. Území… 
