Pivovar a minipivovar v Železné Rudě

Železná Ruda leží na Šumavě v průměrné nadmořské výšce 754 m.n.m. Patří k těm obcím v rámci ČR, kde se na tradici vaření piva nezapomnělo.

V pradávné historii šumavské pohoří přitahovalo hlavně prospektory – hledače zlata. Ti zde sice drahý kov nenalezli, zato však bohatá ložiska železné rudy.

Původně hornická osada vznikla v první polovině 16.století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska. Koncem 19.století nabylo město na významu vybudováním železniční tratě z Plzně na druhou stranu hor. Těžbu surovin postupem času vystřídalo sklářství a od počátku 20.století se obec stala střediskem cestovního ruchu.

Pivovar je zde připomínán již v 16. století. Šlo o panský podnik, fungující v rámci vrchnostenského statku.

Nový (případně zrekonstruovaný) pivovar je uváděn k roku 1786, kdy panství Böhmisch Eisenstein zdědil Johann Nepomuk Hafenbrädl.
Vrchnost svůj podnik pronajímala, povětšinou sládkům.
Zdá se, že někdy na přelomu 60. a 70. let 19. století se tehdejší vlastníci Hohenzollernové začínají zabývat myšlenkou prodeje pivovaru.
V roce 1873 je již uváděn jako držitel pivovaru Matyáš Altmann.
Výstav pivovaru ve varném období 1884/85 činil 2 938 hl.

Roku 1895 pivovar od rodiny Altmannů koupila obec Železná Ruda a dala do pronájmu Konrádu, synovi Matyáše.
Přestavba na parostrojní pohon proběhla během roku 1898.
Na počátku nového století se vařilo okolo 4 000 hl železnorudského piva ročně. V 1906 obec svůj pivovar trvale pronajala desetičlenné společnosti „Měšťanský pivovar v Železné Rudě, zaps. společnost s.r.o.“.

Před první světovou válkou se výroba pohybovala mezi 6-8 tisíci hektolitry.
V roce 1922 se stal sládkem Vilém Rudolf Gradl. Tento podnikatel vystavěl posléze v Železné Rudě hotel „Berghotel Gradl“. Jak píše Mgr.Tomáš Cihlář v knize Pošumavské pivovary, v hotelu byl zprovozněn malý pivovárek, jež díky výborné vodě produkoval chutné a všeobecně uznávané pivo. Tento dávný minipivovar měl čistě místní význam a pravděpodobně vařil jen pro potřeby hotelu. Není zmiňován v žádném pivovarském kalendáři či statistickém výkazu.
Ve 30. letech pivovar v Železné Rudě vyráběl už jen výčepní pivo. V hospodářském roce 1938/39 vyprodukoval podnik rekordních 11 424 hektolitrů.

Po skončení 2. světové války se dostal jako německý majetek pod národní správu. V roce 1945 uvařili v Železné Rudě pouze 4 486 hl piva, poté se výstav začal opět zvedat. Od roku 1948 byl pivovar majetkem Fondu národní obnovy. Vyhláškou č. 2384/49 ze 7.10.1949 byl železnorudský pivovar začleněn do národního podniku Západočeské pivovary v Plzni. V letech 1953-1954 byl provoz přechodně součástí národního podniku Chodské pivovary v Domažlicích. Poté do roku 1958 patřil opět k národnímu podniku Západočeské pivovary. Dne 1.4.1958 přešel pod národní podnik Plzeňské pivovary v Plzni.

V poválečné době vyráběl pivovar 7° a 10° světlé pivo, přičemž desítka tvořila asi 80% celkové produkce. Strojně technické zařízení pivovaru však bylo značně zastaralé a opotřebované.
Proto bylo počátkem roku 1962 rozhodnuto výrobu piva v Železné Rudě zastavit. K tomu definitivně došlo dne 10.9.1962. Posledním vedoucím byl Jiří Plevka, poté se stal ředitelem a později spolumajitelem pivovaru v Chodové Plané, zemřel 14. ledna 2020.Zásobování odběratelů převzaly pivovary v Plzni a v Koutě na Šumavě.
Většina budov byla zbourána krátce po uzavření pivovaru. Část objektů byla adaptována na rekreační středisko pro zaměstnance Plzeňských pivovarů. Poslední připomínkou pivovaru byl komín, ten byl zbořen až roku 1977.

Dne 20. 7. 2007 byl v 17 hodin a 17 minut slavnostně otevřen a vysvěcen minipivovar v železnorudské hotelu Belveder.

Majitel hotelů Belveder a Grádl František Strnad vložil do stavby pivovaru ve sklepích hotelu ve výšce 902 metry nad mořem téměř dva miliony korun. Garantem výroby byl pivovarský odborník Josef Krýsl.

Železnorudský hotel Grádl zprovoznil už před dvěma lety pivovarské muzeum, v prohlédnutí byly staré lahve, sudy, viněty, ale i strašidelná knajpa se skřítky.
Od 25.7.2007 zamířily do prodeje 11°, 12° a 13° piva v hotelech Belvedér a Grádl. Oba hotely leží zhruba kilometr východně od centra města na obou stranách silnice na Klatovy (k Belvederu musíte vystoupat zhruba 1,3 km od železniční zastávky Železná Ruda – město).
Varna byla na 2 hl. Světlá jedenáctka dostala jméno po hotelu Belveder, tmavá třináctka si vysloužila jméno dalšího železnorudského hotelu – Grádl a dvanáctka nese název mutace obou předchozích jmen, Belgrad.

Dne 7.prosince 2007 bylo v Belvederu nabízen prémiově nový medový vánoční ležák, světlá dvanáctka Pašerák.

V roce 2008 vyrobili v hotelu 400 hektolitrů piva. V rámci oslav 10. a 11. července 2009 představil pivovar nové světlé devítistupňové pivo Kojenec.
Rostoucí poptávka po železnorudském pivu přinutila po dvou letech provozu rozšířit kapacitu na 2,5násobek. Majitel František Strnad musel původní pivovar prodat a 30.11.2009 otevřel úplně nový. Nová varna byla 550-litrová. Maximální kapacita pivovaru se tak od listopadu 2009 zvedla na 1300 hl.
Světlá dvanáctka Sněhulák byla slavnostně pokřtěna v polovině července 2010 u příležitosti oslav 3. výročí pivovaru, stejně jako další novinka, světlá šestnáctka Kat.

Každý rok v listopadu pořádají v Belvederu pivovarskou akci Pohádkové pivo. Jde o degustační soutěž malých pivovarů. Nejde pouze o soutěž, ale o přátelské posezení, výměnu zkušeností minipivovarníků.
V květnu 2011 minipivovar pokřtil své nové pivo – světlý dvanáctistupňový ležák s názvem Švejk. Uvařeno ze směsi vídeňského a plzeňského sladu.

Minipivovar se v roce 2011 stabilně snažil držet na čepu čtyři druhy piva. Hlavními druhy byly světlá jedenáctka Belvedér, polotmavá dvanáctka Belgrád, tmavá třináctka Grádl a světlá medová třináctka Pašerák. Na léto tradičně udělali devítku Kojenec, v roce 2011 změnili ze světlé na polotmavou, která byla chuťově výraznější.