Kniha o pivu: Měšťanský pivovar v Poličce

Dne 28. 9. 2017 proběhl v Poličce slavnostní křest knihy vydané k 500. výročí ustavení právovárečného měšťanstva ve městě roku 1517.
Již při prvním setkání s publikací, ve chvíli, když ji vezmete prvně do ruky a zběžně prolistujete, formát, volba papíru i vazba zapůsobí slavnostní důstojností. Za velmi povedenou designovou stránkou knihy stojí zkušený grafik Jiří Lammel z nedaleké Litomyšle.

Roli úvodu knihy na sebe vzala úvaha o „Původu a účelu práva várečného“, jejíž autorem je Karel Witz, statutární ředitel akciové společnosti Měšťanský pivovar v Poličce.

Na prvních zhruba čtyřiceti stranách historik a archivář Stanislav Konečný žijící v Poličce seznamuje čtenáře s dějinným vývojem pivovarnictví v českých zemích a jeho odrazem ve městečku na Vysočině. Dočteme se o právu mílovém a propinačním, o postupech výroby piva v právovárečných domech, o daňovém zatížení při produkci a čepování piva, o problémech s kvalitou moku při jeho primitivní výrobě.

Spoluautor publikace popisuje historický posun od vaření piva v jednotlivých poličských právovárečných domech až po soustředění výroby do jednoho společného pivovaru.

Dozvíme se také informace o pivovaru v Kamenci, který postavila a provozovala poličská radnice pro vesnické hospody na svém panství.

Tato část knihy je ukončena rokem 1864, kdy byla výroba poličského měšťanského piva převedena do zbrusu nového pivovaru na tzv. Dolním předměstí, a starý provoz u hradeb byl přestavěn na sladovnu.

V povídání o historii Měšťanského pivovaru v Poličce pokračuje historik pivovarnictví Filip Vrána. Nejprve je popsáno nelehké období prvních desetiletí provozu nového pivovaru, jež bylo ve znamení neblahého střídání nájemců a sládků. Nestabilita skončila až v posledních letech století s příchodem sládka Bittnera a přechodu provozu do plné režie společnosti právovárečníků.

Čtenář se poté dozví o situaci v pivovaru v prvních letech 20. století, o rostoucí konkurenci v prodeji piva, koncentraci pivovarnické výroby v českých zemích, likvidaci malých provozů v okolí.

Z dalších stránek pochopíte, že vývoj v období meziválečného Československa, hospodářské krize, druhé světové války, se po technologické, odbytové a ekonomické stránce příliš v Poličce nelišil od stovek podobných podniků v českých zemích.

Následující kapitoly Filipa Vrány mapují období poválečné a socialistické, kdy pivovaru několikrát hrozilo uzavření. Spoluautor přitom mj. vychází i ze vzpomínek bývalého dlouholetého sládka Jiřího Váši.

Publikace je zakončena popisem dění v pivovaru po roce 1989, zhruba do roku 2015.

Blok textu je na každé stránce doplněn v bočním sloupci poznámkami, odkazy a upřesněními.
Publikace má 132 stran včetně barevných příloh. Na konci najdete tabulky výstavu poličského piva a přehled sládků. Nechybí tradiční slovníček pivovarských pojmů. Do knihy je vložený plánek stavebního povolení z roku 1864.

Není pochyb, že generace zručných poličských pivovarníků si podobnou vzpomínku zasloužily. Bez velké nadsázky lze napsat, že publikace je poklonou těm, díky kterým si dodnes můžeme zdejší pivo dopřávat.