Vévodský pivovar Toužim (1749 – 1928)

Krásného letního dne jsem se tentokrát rozhodl navštívit malebné městečko v Karlovarském kraji, nacházející se mezi spojnicí měst Karlovy Vary a Plzeň. Pivovar, který tu je, opravdu stojí za to. Nachází se kousek od náměstí a sousedí se zámkem, který je ovšem značně zchátralý, stejně tak jako zdejší pivovar.
Procházím branou mezi zámkem a budovou, kde můžete navštívit restauraci U Čápa. Za touto branou se mi otevírá nádherný pohled na dominantu – Toužimský pivovar. Jako první spatřím starobylou kašnu, kde je patrné, že už hodně dlouhá léta tudy voda neprotekla. Kašna je zaházena odpadky od místních teenagerů, kteří se zde poflakují. Odtud fotografuji jednotlivé budovy pivovaru. Za dominantu považuji jednoznačně hvozd se zachovalým cihlovým komínem, který má tvar šestihranu.

Okénka hvozdu jsou celkem čtyři nad sebou. Jak to tak bývá, jsou ozdobena cihlovým půlkruhovým překladem. Na zdi boční budovy těsně pod střechou spatřuji jednu z původních konzol se třemi izolátory na rozvod elektrického proudu.

Začínám průzkum objektu z levé strany, od jihu. První budova je ve spodní části sice zazděná, podaří se mi však jednou skulinou prostrčit fotoaparát a vyfotit část sklepení a poměrně zachovalé trámy prvního patra. Z boční strany budovy procházím do vnitřních prostor pivovaru. Jedná se o druhý trakt pivovaru. Zde je dochován betonový chodník uprostřed místnosti s betonovými rantly na stranách. Na obou stranách jsou koryta a zabetonované kroužky ve zdech. Je mi jasné, že se tady musel chovat skot. S tímto jsem se na svých cestách po pivovarech ještě nesetkal. Zdejší mláto muselo dobytku velmi chutnat. Zajímavostí je i vstup do objektu, který je tvořen třemi masivními kamennými kvádry.

Při průchodu do druhé místnosti spatřuji u stropu zavěšenou konstrukci s železnými a na konci dřevěným kolem nasazeným na hřídeli procházející do další místnosti. Toto zařízení se jmenuje transmise, která je uchycena ve zdi a prochází přes celou zeď.

Používá se k pohonu jednotlivých strojů v pivovaru či sladovně. Jeden parní stroj či elektromotor poháněl hlavní transmisi a na jednotlivá transmisní kola byly navěšeny další stroje. Takto byl rozpohybován celý provoz. Jak se tak rozhlížím po stěnách, pozoruji staré zrezivělé železné konzole, které držely transmisní hřídele. Na stropě nacházím rovněž držáky k rozvodu elektrické energie. V jednom z rohů místnosti se nachází zčásti zachovalá pícka.

Postupně procházím do třetích prostor, v patře si všímám velkých oken, ve kterých se dochovaly ještě dřevěné žaluzie poskládané z deseticentimetrových prkýnek. Podlaha a trámy v prvním patře se již nedochovaly. A tak je z vnitřních prostor vidět až střecha. Zde jsou patrné nové trámy a dřevěné příčníky, které drží zcela novou střechu.

Při průchodu již do čtvrté místnosti se ocitám v jádru hvozdu. Zde nejde přehlédnout topeniště s komínem a částečně se dochovalo ještě železné oplechování, na kterém si všímám obrovských nýtů kolem dokola. Na komíně je plechové opláštění poměrně zachovalé, zčásti z něj vystupují šamotové cihly. Jak komín prostupuje do druhého patra, jsou zde ještě vidět znečištěné ventilační průduchy, které mají průměr cca 120 milimetrů, je jich tu několik vedle sebe ve velké železné desce. Okolo topeniště mě zaujme velké množství cihlových kleneb, které se různě křižují.

Průchod okolo komína do druhého patra je bohužel zazděn, stejně tak průchod do páté místnosti. A tak opouštím vnitřní prostory a daří se mi je alespoň vyfotografovat zvenku díky díře v dřevěných dveřích. Tady můj fotoaparát zachycuje cihlové a kamenné okrasné klenby. Škoda jen, že do této poslední místnosti nelze proniknout. Klenby tu jsou velmi zachovalé a stály by za bližší průzkum. Z jiného okna se mi ještě daří vyfotit nejkrásnější sloup, který je vystavěn uprostřed místnosti a má cihlový základ. Ještě zde spatřuji již druhou dochovanou pícku.

Postřeh na závěr : V Toužimském pivovaru jsem si všiml, že z 90 % je pivovar bez omítek, a tak dobře vyniká, jak je stavba kombinovaná z kamenů a z červených cihel. Klenby a oblouky jsou výhradně z cihel a rovné dlouhé stěny jsou převážně z kamenů. V době, kdy pivovar stavěli, si na stavbě dali opravdu záležet. Na hvozdu je velmi dobře viditelné, jak rohové strany jsou postaveny z cihel, a na prostřední část byl použit kámen.

Naposledy ještě jednou obcházím Toužimský pivovar s konstatováním, že i okolní pozemky byly velmi rozlehlé a ve své době jistě plnily velkou úlohu pro městečko Toužim. Při odchodu se jdu ještě občerstvit do nedaleké restaurace U Čápa, kde mě na stěně zaujme hezká a velká malba Toužimského pivovaru. Dávám si zde 12 % Gambrinus 0,5 l. za 21 Kč. Točí zde i 10 % za 19 Kč a Plzeň 12 % za 27 Kč. Po zažehnutí žízně v parním odpoledni krásného letního dne odjíždím z Toužimského pivovaru dobře naladěn, že zde se mi průzkumově velmi dařilo.

autor: Jiří Pertlík, 2009