Měšťanský pivovar Svitavy

Právo vařit a čepovat pivo patří do souboru magdeburského městského práva, na jehož základě bylo v roce 1256 založeno město Svitavy. Od svého založení se město těšilo mnoha ochranným privilegiím a výsadám. Jedním z nich bylo právo mílové, které zakazovalo prodej a výčep piva jiným osobám než svitavským právovárečníkům, a to v okruhu jedné míle od
města. Městská privilegia byla od olomouckých biskupů potvrzována a doplňována. Z roku 1501 se dochovala listina na dědičnou rychtu, ve které bylo uvedeno, že vesnice přináležející ke svitavské rychtě jsou povinny odebírat
pivo od svitavských měšťanů.

Svitavské pivovarnictví se vyvinulo ze základů výroby piva v jednotlivých měšťanských domácnostech. Právo vyrábět pivo bylo spojeno s vlastnictvím nemovitosti tzv. právovárečného domu. V zápisu v městském urbáři z roku 1674 je uvedeno, že základem pivovarnictví ve Svitavách bylo 83 majitelů právovárečných domů na náměstí. Domů bylo ve skutečnosti 82, neboť městské radnici patřily dva. Každý měšťan s várečným právem vařil pivo ve svůj prospěch podle předem určeného pořadí. Pivo se vařilo doma, ale ne všichni měli stejné prostředky na zařízení.

Čtěte také:  Historie plnění piva do lahví II.

V roce 1545 došlo ke společné dohodě a sjednocení právovárečných měšťanů. Sjednocení vedlo mimo jiné k rozdělení právovárečníků do 7 tříd podle velikosti domu. Jednotlivé třídy platily odstupňované daně podle výměrových řádů, kde hlavní jednotkou byly marky (stupeň v hodnotě 2 grošů). Nejnižší třída platila 10 a nejvyšší 24 grošů ročně. Tento způsob zdanění vydržel až do nového urbáře v roce 1674, kdy se vytvořilo podílnictví. Právovárečníci se postupně sdružovali a v roce 1539 postavili první Melczhaus neboli sladovnu. Primitivní dřevěná budova, která byla pouze varnou a v níž se měšťané střídali ve vaření piva stávala na náměstí č.69. z ní si odváželi várku do sklepů svých domů, kde pivo teprve kvasilo. V roce 1581 udělil olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský Svitavám privilegium na vaření a šenkování piva a výrobu skladu. Touto listinou obnovil výsady, které se během předchozích staletí ztratily nebo byly zničeny. Primitivní budova v roce 1656 dosloužila a na stejném místě byla postavena nová sladovna. Důležitost
privilegia z roku 1581 vynikla se zavedením tzv. merkuriánské dohody. Ty znamenaly reformu finančnictví biskupské
kanceláře a podstatně ohrožovaly městská práva. Jedním z bodů byla možnost výstavby vrchnostenského pivovaru a
palírny, do nichž by musely poddané vesnice dopravovat dřevo a také v nichž vykonávat robotu. Vrchnostenský pivovar byl založen ve Čtyřiceti Lánech již v roce 1653. Důchody plynoucí z tohoto zařízení a povinnost poddanského odběru piva vedly k dlouholetým sporům s olomouckou vrchností.

Všechna právovárečná privilegia byla až do roku 1848 uložena na městské radnici a byla veřejnosti nepřístupná. Již roku
1837 žádali měšťané o zveřejnění všech propůjčených privilegií. Hlavním důvodem byl spor o vlastnictví pivovaru. Svitavská radnice k žádosti přistoupila zdrženlivě, a tak nebylo jasné zda pivovar patří městu nebo oněm 82 právovárečníkům. Až v roce 1865 byla ustanovena pětičlenná komise, která měla přezkoumat důvody, na základě kterých se Svitavy mohly dovolávat svých práv. Komise došla k závěru, že město nemá na pivovarská práva nárok a spor o vlastnictví byl urovnán.

V 19.století docházelo k velkému rozvoji technologií vaření piva. Zásadní změnou bylo přestěhování „kvašení piva“ z jednotlivých domů od budovy pivovaru. Prostory starého pivovaru na Máchově aleji přestávají dostačovat, a tak pivovarníci sdružují prostředky na výstavbu nového pivovaru. Již v roce 1851 je na Pivovarské ulici postaven sklep, kam se pivo vozilo z pivovaru na náměstí. V roce 1863 byla nad sklepem postavena přízemní budova sladovny
a spilky. Pivo se stále vařilo na Máchově aleji, ale převáželo se do nového pivovaru. V roce 1876 byla započata
výstavba varny a pivovarského vodovodu z poličských luk. První pivovarská várka byla uvařena 9.dubna 1888.

Svitavský pivovar byl vybudován na přímé vaření a platil za velmi moderní na Moravě. Ve spilce bylo umístěno na 20 kádí, lednice u spilky a sklepa byla 12 metrů vysoká a naplněná ledem udržovala potřebnou teplotu. Led se vozil z Pivovarského rybníka před tabákovou továrnou na Riegerově ulici. V roce 1894 byl pivovar zařízen na parní pohon a elektrifikován. V období první světové války byla výroba dočasně zastavena z nedostatku surovin (1.1.1917-1918). Po roce 1918 je technický park doplňován novými stroji, byly rozšiřovány ležácké sklepy a stavěna patrová administrativní přístavba

V roce 1933 se začalo s modernizací a přestavbou pivovaru. Byla vyměněna varna za měděnou s parním topením, přistavěna kotelna a strojovna. Ve spilce bylo vystavěno 10 betonových kádí, instalován nový parní kotel, parní stroj, generátor na výrobu elektrické energie a bylo postaveno umělé chlazení. V roce 1938 byla postavena první rotační linka na stáčení
lahvového piva. V době německé okupace byl pivovar součástí Německé říše.

Po II.světové válce byla řada písemností odvezena a zničena. Zásoby sladu a chmele nepostačovaly. Vyrábělo se 3o světlé pivo a 2o pivo tmavé.
Výstav v poválečných letech:

1945 – 3 000 hl piva
1946 – 6 000 hl piva
1947 – 11 718 hl piva
1948 – 20 616 hl piva
(souvisí s uzavřením pivovaru v Moravské Třebové)
1950 – 25 315 hl piva (započalo se s výrobou 10o piva)

V poválečných letech 1946-47 se snažilo město získat pivovar pro sebe, ale zaměstnanci se postavili proti tomuto záměru a žádali, aby byl pivovar začleněn do Středomoravských pivovarů v Brně. V roce 1953 byl svitavský pivovar přičleněn k Moravským pivovarům n.p. Černá Hora., ale od roku 1955 připadá opět pod Středomoravské pivovary n.p. Brno. Po reformě státní správy v roce 1960 byl pivovar začleněn do závodu Východočeské pivovary Hradec Králové. Podnik se potýkal s nedostatkem výrobních prostor a počátkem šedesátých let docházelo k přestavbám. V roce 1965 dosáhla výroba 80 000 hl piva. V polovině 70-tých let se přistavuje stáčírna lahvového piva s klimatizovaným skladem a byla zahájena výstavba nové sodovkárny (dokončena 1986). V roce 1962 byla provedena výstavba betonové spilky. Plánovaný výstav piva v roce1988 dosáhl 200 000 hl. Pivovar byl vybudován s celkovou kapacitou výstavu 350 tis.hl, ale po roce 1989, kdy dochází v menších pivovarech k všeobecnému poklesu výroby, se výstav piva za rok 1997 pohyboval kolem 90 000 hl.

Čtěte také:  Zaniklé minipivovary - minipivovary ve Slušovicích

Dne 1.12.1993 vznikla společnost Pivovar a sodovkárna Svitavy, a.s. Jediným zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku ČR, na který přešel majetek bývalého podniku. Ocenění tohoto majetku bylo obsaženo ve schváleném
privatizačním projektu státního podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik.

Výstav piva roku 1998 byl 89 000 hl (pokles asi o 12 % oproti r.1997, od roku 1996 klesl zhruba na polovinu). V roce 1998 ve Svitavách vyrobili přes 40 000 hl limonád, což je meziroční pokles o 8 %. HV za rok 1998 – ztráta 31 mil.Kč. Celková ztráta za roky 1996-1998 činila 41 mil.Kč. Obrat v roce 1998 dosáhl 95 milionů korun, v roce 1997 102 milionů korun.

Dne 29.5. 1998 uvedl na trh nové pivo Doktor Svitavák, vyráběné na bylinné bázi. Tehdy to byla světlá desítka. Řada se postupně rozšířila o světlý ležák DoktoR12 %, nealkoholické pivo DoktoR Pito a tmavý speciál DoktoR 14 %. Výrobková řada piva DoktoR je vyráběna originálním postupem na základě tradiční české technologie. Tradiční vlastnosti českého piva umocňuje přídavek Diavital, který způsobuje, že pivo příznivě působí na regulaci a stabilizaci hladiny krevního cukru, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, má příznivé účinky při zažívacích a trávicích obtížích
a při poruchách krevního oběhu končetin. Pivo DoktoR doporučuje ke střídmé konzumaci i Svaz diabetiků ČR. Podle
výsledků testu na obsah gliadinu splňuje pivo DoktoR s obsahem alkoholu 4,0 % podmínky pro bezlepkovou dietu.
Od 9.3.1999 vlastní 49,98 % akcií firma Českomoravská kapitálová a.s.. O snížení základního jmění o více než 40 mil.Kč rozhodla v květnu 1999 valná hromada. Ke snížení jmění společnost dotlačily ztráty z minulých let. Nominální hodnota akcie klesla z 1000 na 600 Kč. Základní jmění podniku se tak snížilo z 107,5 na 64,5 mil.Kč. O pětinu poklesla za tři čtvrtletí roku 1999 produkce svitavského pivovaru. Vedení podniku však věřilo, že nyní nepříznivý trend zvrátí. Na tuzemském trhu prodávali téměř stejně jako v minulých letech, pokles zavinila zejména ztráta trhu ve Slovinsku a pokles vývozu do Ruska. V září 1999 podnik zaznamenal obrat nepříznivého trendu. Poprvé po čtyřech letech vykázal v jednom měsíci vyšší produkci než ve stejném měsíci předcházejícího roku. Náhlý růst tržeb si v pivovaru vysvětlovali proniknutím do celostátní obchodní sítě společnosti COOP. Což bylo 1800 prodejen v celé zemi. Ztráta po třech čtvrtletích roku 1999 činila necelé 4 miliony. Za prvních devět měsíců roku 1998 podnik vykázal ztrátu 9,5 milionu korun, ta se však do konce roku zvýšila na více než 30 milionů Kč. Pivovar v roce 1999 zaměstnával stovku pracovníků.

Historické pivovarské náčiní, nový nápis a logo svitavského pivovaru začaly od roku 1999 zdobit na inovovaných pivních etiketách pivo řady Svitavák. Jednotlivé druhy piva odlišila barva erbů uprostřed etiket.

Souboj o značku se v polovině roku 1999 rozhořel mezi východočeskými pivovary ze Svitav a Pardubic. Svitavští obvinili své pardubické rivaly z neoprávněného používání značky Bruno, pod kterou několik let vyvážel pivo na slovinský trh Pivovar a sodovkárna Svitavy. O pardubickém tahu se přitom ve Svitavách dozvěděli náhodou. Odběratel zřejmě omylem vrátil do svitavského pivovaru použité lahve s etiketou Bruno, ovšem s označením Pivovar Pardubice. V říjnu 1999 podal svitavský pivovar na pardubického výrobce žalobu za neoprávněné využívání značky Bruno, která byla chráněna a byla vlastnictvím Svitav. Předtím již podal svitavský pivovar u soudu návrh na předběžné opatření, které mělo pardubickým další vývoz pod značkou Bruno zakázat. Soud žádosti vyhověl. Svitavský pivovar vyvážel pivo Bruno do Slovinska čtyři roky, v roce 1999 však tamní odběratel odběr ukončil. Bruno bylo jedno z nejprodávanějších zahraničních piv
na slovinském trhu. Pardubický pivovar však svitavskému partnerovi nabídl stejnou značku za nižší cenu, a dostal tak
svého soka z trhu. Škoda svitavského pivovaru činila za sezónu 1999 minimálně osm milionů korun. V pardubickém pivovaře však popřeli, že by svitavské konkurenty vyšachovali úmyslně. Značku Bruno použili až na přání slovinského odběratele, on ji dokonce sám vyrobil. Vůbec nevěděli, že ji tam již dříve použili Svitavští a že ji měli chráněnou. Navíc pardubický pivovar vyvezl do Slovinska pivo pouze za šest set tisíc korun. Bylo to asi šest kamionů.

S výstavem 67,6 tis.hl piva, což bylo pokles o 11 300 hl proti předchozímu roku, a 33 200 hl nealkoholických nápojů
zakončil pivovar rok 1999. Generální ředitel podniku Tomáš Zajíček uvedl: „V roce 1999 se díky optimalizačním
krokům podařilo zabránit dalšímu prohlubování ztráty.“ Ztráta společnosti poklesla z 31 miliónů roku 1998 na necelých 11 miliónů v roce 1999. Pivovar má celkovou roční kapacitu 200 000 hl piva, výstav roku 1999 představovalo její
využití na 35 %. „Cílem bylo především nastartovat jasnou produktovou politiku se střednědobým výhledem. Z
tohoto pohledu je za nosný výrobek pivovaru považováno pivo Doktor,“ doplnil Zajíček. „Rok 2000 by měl být v hospodaření pivovaru zlomový, zatímco v roce 1998 byli našimi hlavními obchodními partnery drobní podnikatelé, ke konci roku 1999 jsme už více než polovinu produkce prodávali prostřednictvím obchodních řetězců, ve kterých vidíme stabilitu a prosperitu. Čísla za první čtvrtletí roku 2000 jsou optimistická,“ řekl Zajíček. Ke zlepšení hospodaření by měla přispět i vnitřní restrukturalizace. Podnik odboural některé neproduktivní činnosti, poklesl stav pracovníků ze
117 na 95. I přes ztrátové hospodaření podnik v roce 1999 investoval do nových technologií bezprostředně souvisejících s výrobou. V březnu 2000 realizoval jednu z největších investic do linky na stáčení piva i nealkoholických nápojů do plechovek. Ani v roce 1999 se společnost nevymanila z červených čísel, rok skončila s téměř jedenáctimilionovou ztrátou (10,947 mil.Kč), poklesla i produkce společnosti. Tržby však mírně vzrostly. V roce 1999 pivovar se svým Doktorem postupně pronikal do obchodních řetězců, což zabezpečilo plošný odbyt. Celková produkce nápojů činila v roce 1999 téměř 101 tisíc hl (Vlastní výroba nápojů činila 79,5 miliónu korun), z toho 68 tisíc hl piva. V roce 1999 dodal pivovar
odběratelům 79 tisíc hl piva a přes 40 tisíc hl nealkoholických nápojů. Tržby společnosti v roce 1999 činily sto milionů korun (100,1). V předchozím roce 1998 byly o pět milionů korun nižší. Zlepšení, i když v rámci ztrát, vykázal hospodářský výsledek podniku. V roce 1998 činila ztráta více než 30 milionů korun, v 1999 jedenáct milionů. „Vedle potíží z minulosti se do konečného hospodářského výsledku promítly náklady související se zaváděním nové obchodní a marketingové strategie,“ poznamenala Ruberová.


Vlastní akcie vykupovala společnost Pivovar a sodovkárna Svitavy a.s. až do 27.února 2000 prostřednictvím společnosti D.S. Bond, přičemž za jeden kus nabízela 35,20 Kč. Výkup souvisí se zrušením veřejné obchodovatelnosti akcií, o kterém rozhodla valná hromada v květnu 1999. V lednu a v první polovině února 2000 stoupl výstav piva o 44
%. Snahou podniku bylo zvýšit 30procentní podíl vícestupňových piv na celkovém prodeji společnosti v roce 1999. Podle mínění vedení společnosti bylo možno vytvořit konkurenční prostředí vůči pivovarnickým gigantům jedině výrobou
speciálních piv. Jako příklad bylo uváděno pivo Doktor. Zlepšení prodejů mělo mimo jiné přinést nové logo a
etikety, jejichž změna stála firmu 750 000 Kč a měla by pomoci podnikovému image. Upevnit pozici chtěl pivovar nejen u
nás, také v zahraničí, kam v roce 1999 směřovalo asi 17 % produkce.
Od dubna 2000 obohatil piva typu DoktoR nový přípravek Juwim. Jednalo se o přírodní preparát na základě nukleotidů, minerálů a důležitých aminokyselin. Přípravek je určen pro zachování zdravého organismu a jako podpůrný prostředek při léčbě civilizačních onemocnění. Urychluje regenerační pochody a výrazně posiluje odolnost organismu proti respiračním onemocněním. Za prvních šest měsíců roku 2000 dosáhl pivovar výstavu 35 100 hl piva a 12 000 hl nealkoholických nápojů, což je nárůst proti roku 2000 o 50,2 %. Poprvé po pěti letech zvrátili pravidelný propad produkce. K lepšímu výsledku podniku měla v roce 2000 pomoci i desetimilionová investice do linky na výrobu plechovkového piva. „Linka je důležitá zejména pro expanzi do zahraničí, protože export piva ve vratných obalech je
výrazně nákladnější,“ uvedl Martin Pohl z marketingového oddělení pivovaru. Kontrolní balík akcií pivovaru, který zaměstnává osmdesát lidí, držela společnost Českomoravská kapitálová. Vlastní 49,98 % akcií. Valná hromada schválila v prvním květnovém týdnu roku 2000 účetní závěrku za rok 1999 s tím, že ztráta bude uhrazena ze zisků v příštím období. Zároveň akcionáři schválili výměnu dvou členů z tříčlenné dozorčí rady.


Při příležitosti Pivního dne a slavnostního křtu nové plechovkové linky založili dne 16.6.2000 ve svitavském pivovaru Sdružení rodičů a přátel piva Doktor. Členy sdružení se hned první den stalo několik desítek lidí. Pouze v tento den pivovar čepoval speciální pivo DoktoR řezák kvasničák. Kapacita plechovkové linky byla až 7000 plechovek za hodinu. Společnost patřila mezi pět pivovarů v ČR, které vlastnily linku na stáčení nápojů do plechovek. Do plechovek o objemech 0,33 a 0,5 l začali stáčet všechny druhy vlastních piv a měli podepsanou exkluzivní smlouvu s Galenou Opava na balení kofoly do plechovek s obsahem 0,33 l. Pivovar v červnu 2000 zvýšil díky mimořádně teplému počasí oproti stejnému měsíci roku 1999 odbyt piva asi o 25 % a prodej nealkoholických nápojů o 15 %. Požadavky odběratelů vykrýval bez problémů. Přesto se, jak upozornil vedoucí marketingu Martin Pohl, setkal s některými obchodníky, kteří na příchod horkých dnů reagují podáním objednávek s několikadenním zpožděním. „Abychom všechny urychleně uspokojili, musí nám pomáhat i další autodopravci,“ konstatoval. Studený červenec 2000 negativně ovlivnil odbyt nápojů. V prvním pololetí 2000 měli výstav piva o 53,14 % vyšší než v minulém roce, ale v červenci tomu tak nebylo. Prodali zhruba stejné množství jako v roce 1999. Červencový výpadek vyrovnával prodej piva v plechových
obalech. Pivo v plechovkách ve zvýšené míře nakupovali hlavně lidé, kteří jsou na cestách. Větší pokles odbytu
než u piva zaznamenala v červenci 2000 svitavská společnost u nealkoholických nápojů. Oproti stejnému měsíci roku 1999
jich prodala asi o 50 % méně, takže výroba musela být částečně omezena. Generálním ředitelem a místopředsedou
představenstva a.s se stal v srpnu 2000 Lubomír Lopaur (doposud výrobně technický ředitel), který v této funkci nahradil Tomáše Zajíčka. Ten byl odvolán, protože podnik pod jeho vedením nedosáhl plánovaných ekonomických cílů.
Českomoravská kapitálová dne 5.12.2000 prodala 53procentní podíl v a. s. Pivovar a sodovkárna Svitavy. Novým
majitelem majoritního balíku akcií se stala ostravská společnost s ručením omezeným PMK. Jejím jediným majitelem
je Miloš Matula a firma byla do Obchodního rejstříku zapsaná teprve 23. 10. 2000. Pivovar vykázal za tři čtvrtletí roku
2000 výstav 90 000 hl, což je o 15 000 hl více než ve stejném období roku 1999.

Čtěte také:  Historie pivovaru Carslberg

Hospodářský výsledek Svitav minulých let ke konci roku 2000 podle databáze Ariadna činil minus 52 milionů korun.
Tržby od roku 1994 klesly ze 171 milionů korun na 91 milionů korunv roce 1990. Vlastní kapitál ke konci roku 2000 činil 43 milionů korun, cizí zdroje představovaly 75 milionů Kč.
„Byla to komedie,“ uvedl předseda představenstva dynamického investičního fondu Rubín, a. s., Jaroslav Čech na adresu
mimořádné valné hromady akciové společnosti Pivovar a sodovkárna Svitavy (PSS). Fond Rubín drží v PSS včetně pověření jinými akcionáři 32 % akcií. Valnou hromadu svolal počátkem měsíce majoritní akcionář, kterým je ostravská firma PMK i. c., s. r. o., s jediným bodem programu: zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora. Nakonec nebyl zvolen předseda valné hromady, která byla poté ukončena. „Nezvolení předsedy valné hromady je protizákonné,“ dodal Čech s tím, že i založení firmy PMK těsně před prodejem pivovaru je přinejmenším podivné. Majoritu ve výši 53 % akcií v PSS získala společnost PMK 30. listopadu 2000 od Českomoravské kapitálové, a. s., se sídlem v Brně. O prodeji se začalo jednat 25. října. Přitom společnost PMK byla podle výpisu z obchodního rejstříku založena 23. října se základním jměním 100 tisíc korun. Jejím jednatelem je Miloš Matula, který nyní zastává i funkci ředitele svitavského pivovaru. Matula potvrdil však, že o likvidaci podniku majoritní vlastník uvažoval, ale nyní se objevily nové skutečnosti a jasno bude během čtrnácti dnů. „Je to pokus o tunelování podniku. Likvidace by vyhovovala pouze stávajícímu majiteli, který se podle mých informací snaží některé věřitele uspokojovat směnkami,“ uvedl jeden z minoritních akcionářů. Svitavský pivovar se už několik let po sobě potácí ve ztrátě – za rok 1998 to bylo 31 miliónů, předloni 11 miliónů korun. Přitom ale investoval přes 10 miliónů do linky na stáčení piva do plechovek. Výstav piva se loni zvýšil z předloňských 68 000 hl na 85 000 hl. Pivovar se základním jměním 107,447 mil. Kč zaměstnává 87 pracovníků. „O problémech v pivovaru slyším až od vás. O likvidaci, konkursu nebo vyrovnání s námi nikdo nejednal. Je to tip pro našeho právníka,“ uvedla
zástupkyně ředitele Úřadu práce ve Svitavách Ivana Grohová. Špatný podnikatelský záměr vedl v uplynulých letech k
zadluženosti pivovaru. Do něj v prosinci 2000 vstoupila společnost PMK i.c. Ta byla dokonce nucena zvažovat likvidaci
podniku, k níž však nakonec nepřistoupila.


„Určité finanční závazky vyvstaly zhruba před rokem a plynuly z obchodní politiky tehdejšího vedení,“ konstatoval v květnu 2001 Lubomír Lopaur, ředitel a zároveň sládek pivovaru. Investice, k nimž bylo přikročeno směřovaly
hlavně do nových beden a lahví. Vzhledem k tomu, že pivo, které bylo v těchto obalech distribuováno, šlo převážně
do diskontního prodeje, nestačily tržby z krýt provozní náklady. Finanční postředky se stahovaly nakonec nikoli z
rezerv, které měly být vytvořeny, ale z běžného provozu. Další investice, která nebyla podložena reálnou marketinkovou studií, se týkala plechovek na pivo. Pokud se jedná o obchodní záměr nynějšího vedení pivovaru, předpokládá vyřešení pohledávek zhruba rok po vstupu dalšího tuzemského partnera. Ten by měl být znám v průběhu dvou až tří týdnů. „Již nyní můžeme říci, že výstav piva jde nahoru. Situace by se měla dále zlepšit i s příchodem teplého počasí,“ vyjádřil se k
současné situaci Lopaur. K optimismu vede management společnosti i fakt, že koncem měsíce května vyprší smlouva s firmou COOP. Třicetipětiprocentní podíl diskontu na celkovém výstavu piva se tak sníží na přijatelných 10 %, což rovněž zlepší finanční situaci. Ani přes značné finanční obtíže nepřikročilo vedení pivovaru v uplynulém období k cílenému propouštění zaměstnanců. Od počátku roku 2000 došlo ke snížení pouze o dvanáct osob, a to většinou vlivem jejich přirozeného pohybu či v důsledku kázeňských přestupků. Počet pracovníků pivovaru se v květnu 2001 pohyboval kolem osmdesáti sedmi, což bylo za posledních zhruba osm měsíců stabilní stav. „S propouštěním zaměstnanců rozhodně nepočítáme,“ konstatoval ředitel společnosti Lubomír Lopaur V letech 1993 a 1994, kdy pivovar vstupoval do privatizace, byl pivovar v zisku s více než dvousettisícovým objemem výroby. Noví vlastníci pivovarů však dokázali situaci během osmi let dokonale obrátit. Pivovar přešel v roce 1996 ze zisků do prohlubujících se ztrát. Po nástupu levných piv se snažil gigantům konkurovat. Na výrobě nízkostupňového piva však prodělával. Navíc rozjel masivní nákladnou reklamní kampaň na speciální pivo Doktor, kterou však odbyt tohoto piva nezaplatil. „Naše obchodní oddělení plánovalo, že distribuce nízkostupňových piv vytáhne speciál Doktor do celé republiky. Odbyt piva Doktor však nesplnil očekávání,“ řekl sládek pivovaru Lubomír Lopaur. Na své prodělečné aktivity se pivovar zadlužil u bank a nyní stojí na pokraji konkursu. „Chybným obchodním postupem jsme vyklidili svitavský region,“ doplnil Lopaur. Pivovar v roce 2001 používal slad ze Zábřehu na Moravě, žatecký chmel Červeňák, který doplňoval chmelem z Německa, kvasinky byly z Hostanu. Varna pivovaru měla obsah 150 hl, kvašení neprobíhalo na spilce, nýbrž v CK tancích. Pivo dozrávalo ve 102 ležáckých tancích o obsahu 26 000 hl. Stáčírna měla kapacitu 16 000 ks za hodinu, plechovková linka byla vyrobena v Chotěboři, uzavírací zařízení bylo italské (Sima). Plechovky zde plnily i jiné podniky – např. Hostan. V roce 2001 pivovar na zakázku soukromé firmy vyrobil pivo Šesták (lehké světlé). Firma si nechala vytisknout speciální etikety a pivovar je poté na lahve lepil. Pivovar v roce 2001 vystavil necelých padesát tisíc hektolitrů piva, což byla zhruba šestina jeho kapacity.


Jestli budou pít příznivci piva Doktor svou oblíbenou značku i v příštích letech, mělo být jasné v jarních měsících roku 2002. Pokud vedení společnosti získá silného partnera, bude zachráněn další malý regionální pivovar. Pokud ne, Svitavy o něj zřejmě přijdou. Podnik zaměstnávající zhruba 50 lidí totiž dlouhodobě čelí dluhům a v rozvoji mu může pomoci jen společník, který ho finančně podpoří. „Zatím stále vyrábíme a expedujeme naše výrobky. Vykazujeme zisk, ale stále ještě musíme splácet dluhy, které tu po sobě zanechalo dřívější vedení společnosti. Zda bude pivovar fungovat i nadále, budeme vědět v nejbližších měsících,“ řekla obchodní ředitelka společnosti Olga Klíčová. Podle ní se
současnému vedení firmy již podařilo snížit zadluženost pivovaru na polovinu. „Výši dluhů, jakým jsme čelili a čelíme nechci sdělovat, ale velkou část z nich tvořily závazky z let minulých a nevýhodné investice dřívějších vedení podniku,“ tvrdí Olga Klíčová. Strategického partnera hledá podnik už dva měsíce. Podrobnosti o současném vývoji jednání však společnost nechce sdělovat. „Mohu jenom říci, že jsme jednali s více firmami, ale nemohu prozradit ani jejich jména, ani zda jsou tuzemské, či zahraniční,“ míní obchodní ředitelka. Ke konci roku 2001 opustilo kvůli zeštíhlování provozních nákladů podnik 35 lidí. „Většina z propuštěných skončila kvůli důchodovému věku, na úřadu práce jich tak mezi nezaměstnanými skončilo zhruba deset,“ řekl ředitel Úřadu práce ve Svitavách Zdeněk Trnka. „Nyní máme zhruba padesát lidí a další propouštění nechystáme,“ dodává Klíčová. Obavy o budoucnost svitavského výrobce alkoholických a nealkoholických nápojů má i svitavský starosta Václav Koukal. „Svitavy zajímá, jaký bude osud tohoto areálu. Pro nás je to důležité, protože je to strategické místo a pivovar zaměstnával velký počet lidí,“ uvedl Koukal.
V roce 2002 pivovar připravil pro vývoz do Švýcarska pivo s konopím pod názvem Hemp Valley Beer. Bylo plněno do 0,33 l lahví a obsah alkoholu byl 4,5 %.

Lidé v restauracích si od června 2002 už nebudou moci nikdy objednat svitavské pivo. Akciová společnost Pivovar a sodovkárna Svitavy totiž ukončila výrobu piva a rozprodává poslední zásoby. „Vařit pivo se přestalo zhruba v květnu. V podniku je nyní posledních asi 15 zaměstnanců,“ řekl jeden z pracovníků, který nechtěl uvést své jméno. Olga Klíčová z vedení firmy dnes situaci v podniku odmítla komentovat. Obdobně se pivovar choval i k představitelům Svitav. „Už asi dva měsíce si marně domlouváme schůzku,“ řekl starosta Václav Koukal. O tom, jestli budou pít příznivci svitavského piva svůj oblíbený nápoj i v příštích letech, mělo rozhodnout to, zda se vedení společnosti podaří získat silného partnera. Tyto plány ale zkrachovaly a malý regionální pivovar se nepodařilo zachránit. Podnik již delší dobu čelil dluhům a v rozvoji mu mohl pomoci jen společník, který by ho finančně podpořil. Ukončení výroby odpovídala i skutečnost, že pivovar prodal své tradiční značky Svitavák a Doktor pivovaru Havlíčkův Brod. „Chceme tuto značku pro trh zachovat,“ řekl ředitel pivovaru Jan Holoubek. Ještě na podzim 2001 ve firmě pracovalo zhruba 70 lidí, ke konci dubna 2002 už jen čtyřicet. Úřadu práce ve Svitavách pivovar už dříve sdělil, že výrobu ukončí v druhém pololetí roku a
počet lidí sníží na pět. Posledním v tisku oznámeným majoritním majitelem svitavského pivovaru je brněnská společnost William & Henry Morton.O pozemky pivovaru se již údajně zajímá zahraniční obchodní společnost Bývalá obchodní ředitelka pivovaru Olga Klíčová krach firmy připsala především špatné obchodní politice bývalých majitelů. V podniku byla prosazována hlavně výroba levných neznačkových piv. Podle Klíčové by svitavský podnik neměl skončit v konkursu a splaceny by měly postupně být všechny jeho závazky.
Pivovar v roce 2002 vyrobil zhruba 10 300 hl piva, což představovalo 42 % pololetní skutečnosti předchozího roku. Export činil asi 5 % produkce.


V září 2002 byl již celý areál pivovaru vyklizen. Historická budova pivovaru se měla změnit v obchodní centrum. Takový byl záměr nového majitele objektu, vysokomýtské společnosti Trifit. „První fáze přestavby objektu by měla být hotova nejpozději do konce roku 2003, další o rok později,“ řekl v listopadu 2002 Jiří Škorpil, jednatel společnosti TRIFIT. Cenu, za kterou Trifit objekt získal, Škorpil neuvedl. Krajský soud v Hradci Králové prohlásil 13.ledna 2004 konkurz na společnost Pivovar a sodovkárna. Správcem konkurzní podstaty ustanovil Milana Karla. Část budov již byla zbourána a místo nich stojí obchodní dům Hypernova.  Ve zbývající části se zvažovala další
obchodní činnost.
Výstav piva:
rok 1988: 200 000 hl (a 120 000 hl limonád)
rok 1997: 92 292 hl
rok 1998: 89 850 hl
rok 1999: 67 143 hl
rok 2000: 82 672 hl
rok 2001: 50 000 hl
rok 2002: 10 321 hl

Výkaz zisků a
ztrát (tis.Kč)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Provozní HV

16 057

15 030

8 671

– 7 743

– 17 756

 

HV z fin.operací

– 11 883

– 11 821

– 11 754

– 10 703

– 13 375

 

HV za běžnou
činnost

4 174

3 209

– 3
083

– 18
446

– 31
131

 

Mimoř. HV

2 034

– 105

227

20

49

 

HV za
úč.období

6 208

3 104

– 2
856

– 18
426

– 31
082

 – 10 947

 

Rozvaha
(tis. Kč
)

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Aktiva

231
913

224
614

209
182

175
592

136 619

 

Stálá aktiva

162
975

156
938

140
060

123
279

106 175

 

Oběžná
aktiva

64
852

53
540

52
793

37
142

28
285

 

Ostatní aktiva

4 086

1 834

4 027

2 869

2 159

 

Pasiva

231
913

224
614

209
182

175
592

136 619

 

Vlastní
jmění

113 099

121
272

117
510

99 228

68 186

 

Cizí zdroje

118
559

102
860

91
055

75
713

67 703

 

Ostatní pasiva

255

482

617

651

730

 

sortiment piva před uzavřením:
Svitavák 10 světlé (světlé výčepní; alk.: 4,0 %)
Svitavák 10 tmavé (tmavé výčepní; alk.: 3,9 %; pivo se přestalo vařit na konci roku 1999)
Svitavák 11 (světlé výčepní; alk.: 4,4 %)
Svitavák 12 (světlý ležák; alk.: 5,0 %)
Doktor 10 (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; obsahovalo bylinné extrakty Diavital a Juwim, vyráběno od května 1998)
Doktor 12 (světlý ležák; alk.: 5,0 %; obsahovalo bylinné extrakty Diakohelan a Juwim, 90 dní, vyráběno od března 1999)
Doktor Pito (světlé, nealkoholické; alk.: 0,5 %; obsahovalo přísady Diavital a Juwim, vyráběno od června 1999)
Svitavák Pito (světlé, nealkoholické; alk.: 0,5 %)
Doktor 14 (tmavý speciální ležák; alk.: 5,7 %; vyráběno od prosince 1999)
Konzumák 10, Jednoťák 10 (světlé výčepní; alk.: 3,6 %; vyráběno jen pro síť obchodů COOP od r.1998 do jara 2001)
Konzumák 12, Jednoťák 12 (světlý ležák; alk.: 5,0 %; vyráběno jen pro síť obchodů COOP Centrum družstvo od r.1998 do jara 2001)
Bruno 10 (světlé výčepní; alk.: 3,8 %; pro export)
Bruno 10 (tmavé výčepní; alk.: 3,6 %; pro export)
Bruno 11 (světlé výčepní; alk.: 4,1 %; pro export)
Bruno 12 (světlý ležák; alk.: 5,5 %; pro export)
Gal, Kelt (světlé výčepní; alk.: 3,6 %)
Gal Premium (světlý ležák; alk.: 5,0 %)
Rex (světlé lehké; alk.: 2,4 %; vyráběno v omezeném množství na konci roku 2000 na základě zakázky několika obchodních sítí, např. Billa)