Historie troubského pivovaru

V blízkém okolí moravské metropole, asi 8 km západním směrem od centra, leží na prastarém kulturním podloží obec Troubsko.
Krčma
Z dochovaných zápisů v kronikách je známo, že krčma v Troubsku byla uváděna již ve 14. století. První zápis uvádí, že Vojslav z Křižíkova vložil roku 1392 do zemských desek Filipu ze Svojanova, maršálku markraběte Jošta, svou část vsi Troubska – 4 lány, polní čtvrt a krčmu. Tato krčma stávala s největší pravděpodobností na místě nynější stodoly Josefa Konečného číslo 12 a byla kryta slámou. Následkem zbudování blíže stojící panské palírny, nynější číslo 7 a také pro malé odbytiště kořalky, která se to hlavně prodávala, tato krčma zanikla.

Po jejím zániku byly dvéře a okno zazděny a stavení upraveno na stodolu pod doškem. Patrné známky staré krčmy, tj. zazděné dveře a okno, bylo znát, když roku 1897 František Konečný na tom místě postavil novou stodolu. Na místě panské palírny stojí dnes Katolický dům. Palírna lihovin byla majetkem panství a mohla být postavena v roce 1430, což dokazuje tento letopočet vyrytý na jednom trámu, když byla palírna roku 1871 přestavována.

V době, kdy byla obec rozdělená a patřila rozličným majitelům, nebylo pomyšlení na hospodářské povznesení obce. V 15. století se často hovoří o krčmě, kde poddaný a robotný lid utápěl svůj žal i radost v panské kořalce a víně. Změna nastala s příchodem rodu Munků. Matyáš Munka kupuje část obce v roce 1542, později Troubsko zceluje. Poprvé jako vlastník Troubska je uváděn Matyášův syn Jan v roce 1573. Munkové vybudovali dvůr poplužní, panský pivovar se sladovnou, panský mlýn Pod skalkou a započali s přestavbou bývalé tvrze na zámek.

Po smrti Jana Munky dědí majetek jeho syn Vilém, který se v roce 1603 dostává do sporu s městem Brnem, neboť v hospodě, kterou otevřel jeho otec na Nové ulici v Brně (dnešní Lidická), protiprávně naléval pivo z troubského pivovaru.

Hospoda na Veselce
První zmínka o vrchnostenské hospodě na Veselce je z roku 1688. Šenk však je zde připomínán již na počátku 15. století. Po třicetileté válce byl zbořen a byla postavena hospoda nová. Šenkýřem byl Martin Svoboda.

Dnešní místní část Troubska, Veselka, má svůj název odvozený od názvu „své“ hospody. Bývalo zvykem, že formani, kteří jezdili po trzích a stavovali se v hospodách, dávali jim různá jména. Tak nová hospoda nad Troubskem dostala název Veselka, poněvadž tu při dobrém pivě a víně bývalo veselo. V matrice se název Veselka objevuje od roku 1692.

V roce 1702 byl hospodským na Veselce Leopold Švorc a šenkýřem v Troubsku na palírně Pavel Švorc, poté Václav Jelínek.

V letech 1734-1742 je uváděn v hospodě na palírně Ambrož et Stoler, Josef Bartoněk jako hostinský na Veselce.

Konec zámeckého pivovaru

Ve vrchnostenské hospodě na Veselce se nalévalo pivo ze zámeckého pivovaru v Troubsku, který však neopatrností sládka Jana Vávry vyhořel do základů i s přilehlými stájemi. Stalo se to 16.6.1790. Pivovar na zámku již obnoven nebyl, nový se postavil na Veselce na hrázi rybníka roku 1791, kde stával i mlýn. Dostal číslo 82.

Nový pivovar

Panský veselský pivovar požíval velmi dobrou pověst pro jemnou a lahodnou chuť piva, vařeného z puškvorcové vody rybníka. Býval vždy na šest let pronajímán, vystavoval 200 sudů piva, které bylo skladováno ve sklepích pod troubském zámkem a teprve odtud rozváženo po okolních vesnicích. V Troubsku měl povoleno čepovat pivo pod víchem František Hanke na čísle 84 (později čís.99 v Trpíně, v blízkosti zámku).

V roce 1872 se přihlásila k dražbě jedna zahraniční společnost, která chtěla nájem na 30 roků s tím, že pivovar přebudují.

Začalo jednání, do něhož zasáhl majitel nově budovaného pivovaru na Starém Brně (dnes pivovar Starobrno) – pan Hájek, který velmi rychle zaplatil požadovaný obnos 6000,- zlatých. Překvapený rychlým jednáním, majitel troubského panství Leopold Hodak, obnos přijal.

Jednání se zahraniční společností Leopold Hodak přerušil a splnil Hájkův požadavek pivovar zrušit. Poslední nájemní sládek J.Singer vařil pivo ještě tři týdny, pak se odstěhoval.
Tak zanikl pivovar na Veselce, jistě k veliké škodě obce pro budoucí časy. Psal se rok 1872.

Ze starých dokumentů vybral, uspořádal a sepsal Pavel Veleba, 18.12.2006