Obec leží 6 km východně od Kladna.
Podle archivních záznamů náležel buštěhradský pivovar k
nejstarším podnikům pivovarským v kraji. Již v době, kdy
byl Buštěhrad povýšen na město (1497), dostal mimo
jiná
práva též tzv. právo várečné. Avšak první a tedy
nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548, kdy se o
dědictví zdejšího panství, k němuž vždy pivovar
náležel, dědili potomci pana Jetřicha II. Bezdružického z
Kolovrat, a to bratři Jan a Vladislav Bezdružičtí z Kolovrat.
Do větších desek zemských byla o tom zapsána podrobná
smlouva, podle níž byl pivovar společným majetkem obou
bratří, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody,
které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K
pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.
Za třicetileté války byl velmi zpustošen a vyrabován.
Dokonce i varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633
se však dočkal obnovy a různých stavebních úprav. Až jej
konečně v roce 1755 přestavěl vlašský stavitel Anselmo
Lurago (budovy pozdněgotického panského pivovaru byly
přestavěny v barokním stylu), podílející se i na stavbě
zdejšího zámku. Po dalších sto letech byl pivovar
rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku
1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla
"zastaralá" technologie vaření piva přebudována
"na parní".
Pivovar často střídal majitele, byli mezi nimi například
Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská a Leopold,
vévoda Toskánský. Po Ferdinandovi, velkovévodovi Toskánském
a jeho synu Leopoldovi II. Toskánském, přešel majetek roku
1847 na císaře Ferdinanda Dobrotivého a až do roku 1918
zůstal v rukách Habsburků. Po vzniku Československé
republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví
zůstal až do privatizace v roce 1993.
Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku
1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a
knížecího dvora a paláce v Praze. Prodávalo se do hospod,
zejména panských, které byly provozovány na Buštěhradě, v
Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích.
Dále bylo určeno pro vrchnost a zaměstnance jako deputát, ba
i pro různé dotace. Vrchnost jej dávala poddaným také při
různých slavnostech a později též havířům. Při průchodu
obcí dostávaly pivo také vojenské jednotky.
Ale i v 20.století byla potvrzena dobrá kvalita
buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích
přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze
tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet
bodů a spolu s několika dalšími pivovary získal první
místo.Vařilo se pivo 7-mi, 10-ti a 12-ti stupňové.
Dlouholetou tradici vaření piva u nás ukončila až
ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace,
která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru
dodavatelů. Pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s
lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr
piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení. Poslední
pivo bylo vyexpedováno 9.9. 1967. Likvidace pivovaru byla
dokončena 31.12. 1967. Vařil m.j.
7°, 10°, 12° Kladenka, 10° Kladenka.
V roce 2000 se zde nacházelo sídlo firmy Level, která areál
získala v privatizaci v roce 1993.
jiná
práva též tzv. právo várečné. Avšak první a tedy
nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548, kdy se o
dědictví zdejšího panství, k němuž vždy pivovar
náležel, dědili potomci pana Jetřicha II. Bezdružického z
Kolovrat, a to bratři Jan a Vladislav Bezdružičtí z Kolovrat.
Do větších desek zemských byla o tom zapsána podrobná
smlouva, podle níž byl pivovar společným majetkem obou
bratří, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody,
které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K
pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.
Toskánská a Leopold,
vévoda Toskánský. Po Ferdinandovi, velkovévodovi Toskánském
a jeho synu Leopoldovi II. Toskánském, přešel majetek roku
1847 na císaře Ferdinanda Dobrotivého a až do roku 1918
zůstal v rukách Habsburků. Po vzniku Československé
republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví
zůstal až do privatizace v roce 1993.