Knížecí Schwarzenberský pivovar
založil a postavil roku 1568 Jakub Krčen z Jelčan,
nejzdatnější úředník Viléma z Rožmberka. V roce 1605
odebíralo z tohoto pivovaru pivo 48 hospod. Až do 70.let 19.
století byla v provozu sladovna systému “Poupě”, i když
systém výroby sladu zůstal až do konce výroby piva stejný.
Proto mělo pivo kouřovou příchuť. Podstatné změny tehdy
postihly pouze zkvašování zeleného sladu. Potřebné
obracení sladu bylo od elektrifikace pivovaru v roce 1909
prováděno automatickými obraceči.
Mlýn, který sloužil především potřebám pivovaru
(sladovny) byl právě tak založen Jakubem Krčínem v roce
1568. V letech 1880 byl tento mlýn, včetně vodního práva,
vyměněn za louku společného majetku a na této louce byl
založen hořejší rybník pro těžbu ledu. Všichni poddaní
museli v tomto mlýně nechat mlet svoje obilí, stejně tak
odebírat svoje pivo z pivovaru z Černé, a to proti vysokým
trestům za porušení této povinnosti.
Chmelnice pro pivovar vznikly u Mokré a u Olšovského dvora;
byly opuštěny koncem roku 1788.
Po roce 1568 vyměřil Krčín pod
pivovarem také dva rybníky, které měly velikostí překonat
Olšovský rybník; tento plán se ale nerealizoval. Tehdy se
právě vracel Olšovský rybník zpět zlatokorunskému
klášteru a proto nastala potřeba za něj pořídit náhradu
pro získávání ledu. Před rokem 1880 byl založen dolní
rybník o rozloze 1.150 m2 a v roce 1880 horní
rybník o rozloze 1.650 m2. V roce 1931
bylo k dispozici šest sklepních prostor s obsahem 5.000 m3,
které byly každý rok naplněny ledem z obou pivovarských
rybníků. Potřebné množství činilo 400 až 500
železničních vagonů. K těžbě ledu bylo přijímáno až
40 dělníků a náklady na zásobení pivovaru ledem se
pohybovaly od 10.000 do 20.000 Kč.
Množství vyrobeného piva z jedné
várky se postupně zvyšovalo, a to z 24 sudů (cca 12 hl)
v roce 1603 až na 30 hl v roce 1880 a dalších.
Ročně bylo vyrobeno:
1650 - 430 hl (ječné červené pivo), 390 hl (pšeničné
bílé pivo), 255 hl (patoky)
1700 - 850 hl
1800 - 1.490 hl
1900 - 19.980 hl
1930 - 20.500 hl
K výrobě piva byla odebírána (a
nadále i k výrobě šťáv a limonád) voda z “Bílé
studny”, která leží na “kostelní stezce” směrem na
Jámy. Pramen této studny vyvrhuje bílý písek, odtud jméno
“Bílá studna”. Voda z ní je k výrobě piva vhodné,
avšak o dva stupně tvrdší oproti ideálnímu stavu.
Prameniště bylo zakoupeno od společného majetku obce Slavkovice. V roce 1879/80 byly vystavěny nové skladovací a
kvasné sklepy. Tím se uvolnily staré, nevyhovující sklepy na
frymburské silnici, do nichž byly v roce 1917 umístěny
sklepy na ovocné šťávy. Výroba piva byla ukončena v roce
1948 a nadále zde zůstala výroba ovocných šťáv a limonád.
Ovocné šťávy se vyráběly až do začátku 90tých let
20.století.
Velký rožmberský ekonom Jakub Krčín
z Jelčan viděl zvláště v monopolizaci várečného a
sladovnického práva nejlepší zdroj příjmů pro knížecí
pokladnu. Tak byl mezi jinými roku 1568 zřízen knížecí
pivovar v Černé. Okolo ležící obce byly odkázány na
odběr piva odtud – i Hořice a Horní Planá. Poslední mohla
vařit pivo vyjímečně v zimě roku 1569, když cesty do
Černé byly zaváty sněhem. Založením pivovaru v Černé
byly právě v roce 1568 poškozeny pivovary náležející
klášteru Vyšší Brod ve skelné huti (Skláře) a
v Hořicích. V roce 1590 požadoval Vilém z Rožmberka od
vyšebrodského kláštera přenechání práva vaření piva na
doživotí a opat Anton Flaming musel dát souhlas také
k opuštění klášterního pivovaru ve skelné huti. Celé
hořické okolí bylo odkázáno na odběr knížecího piva
z Černé.
V roce 1651 nechal tehdejší opat vyšebrodského kláštera
Georg Wondschuh v nově postavené skelné huti opět vařit
pivo a zde vyrobené klášterní pivo bylo ke škodě pivovaru
v Černé čepováno v okolí Hořic. Kníže Eggenberg si na
toto stěžoval u císaře. Tento dne 3.listopadu 1674 rozhodl,
aby kníže ponechal klášteru staré právo čepování piva.
Tu sáhl kníže ke svépomoci. Dne 6.prosince 1674 asi o
půlnoci vnikli knížecí trubač spolu s vrchním lovčím a
ještě jinými sloužícími, každý s párem pistolí
v rukou a s nimi dobře 100 mužů do skelné huti, vtrhli do
sklepa a nechali vytéct všechno pivo. Na rozbřesku dne
přišel zase pivovarský písař z Černé s asi třiceti
sedláky a obsadili blízký mlýn. Tento, následující léta
trvající spor, mezi panstvím Krumlov a klášterem Vyšší
Brod byl ukončen 20.září 1714 s tím, že v městyse
Hořice, v rychtě Plánička má být čepováno pivo
z Černé. Smlouva byla dne 16.září 1715 potvrzena císařem
Karlem VI.
Nad pivovary na rožmberských statcích
měl vrchní dozor regent nebo zámecký hejtman, zatímco
každý pivovar měl svého pivovarnického písaře, který se
staral o finanční vedení pivovaru.
Ke konci
20.století sloužil pivovar jako sodovkárna, v roce 2002 byly
budovy k prodeji v dražbě.
Pivovar fungoval až do roku 1995 jako sodovkárna. Dne 5.5.2006 shořela část rozsáhlého objektu, hlavně střecha a krovy.
