První listinou, jejíž text je
psán češtinou která nahradila dosavadní latinu, je
privilegium Vojtěcha z Pernštejna z 12. ledna 1529. Na
žádost měšťanů v ní povolil zřízení městského
pivovaru, do něhož měli svést vaření piva
z jednotlivých domů na náměstí. V nich dosud Třebovští
vařili pivo každý pro svou potřebu a hrozilo tak mnohem
větší nebezpečí požáru z ohňů rozdělaných pod
varnými pánvemi. Navíc Vojtěch z Pernštejna potvrdil
měšťanům, že doposud nebyli vrchnosti z vaření piva nic
platit a tak tomu bude i nadále.
Dne 12. března 1567 získali měšťané od
Vratislava z Pernštejna, spolu s právem odúmrti, potvrzení,
že Vratislav nepostaví na
panství žádný pivovar jímž by konkuroval městskému
pivovarnictví (výjimkou byl pivovar pro vrchnostenskou
potřebu). V listině vyjmenované vesnice, které se z práva
odúmrti těšily rovněž, se zároveň staly možným
odbytištěm pro třebovské pivo a bylo jim navíc přiznáno
právo stěžovat si na kvalitu a cenu piva u vrchnosti. Vrchnost
totiž podle privilegia měla stanovovat maximální cenu piva
podle ceny pšenice na trhu. V tentýž den dostali stejnou
listinu od Vratislava i ústečtí a jablonští měšťané,
závazek že vrchnost nepostaví na panství pivovar získali
rovněž lanškrounští a to již v lednu toho roku.
Léta třicetileté války uvrhla celé České
království do bídy a nouze. Těžká léta měšťanům navíc
znásobilo odnětí městských privilegií. Jejich navrácení
podmínil nový majitel panství, královský místodržící
Karel z Lichtenštejna přestupem všech obyvatel
města ke katolickému vyznání; do roku 1628 kdy zemřel se
jich však třebovští nedočkali. Některá jim byla potvrzena
až jeho synem a nástupcem Karlem Eusebiem s výjimkou
výnosného práva vařit a šenkovat pivo a víno.
Hospodářský úpadek těchto let završil zničující požár,
kdy celé vnitřní město se všemi důležitými budovami jako
byl kostel, fara, radnice, škola, špitál, pivovar lehlo
popelem
V roce 1871 bylo rozhodnuto o stavbě Akciového
pivovaru v České Třebové podle plánů zhotovených
stavební firmou "Jos. V. Novák, ingenieur a stavitel
pivovárů, Žitnobranská ulice 26, Praha”, jak se dodnes
můžeme dočíst na otisku firemního razítka, dochovaném na
původních plánech, uložených v archivu odboru výstavby
Městského úřadu v České Třebové.. Plány byly vyhotoveny
v květnu 1871 s mimořádnou pečlivostí a precizností. I dnes
po téměř 130 letech od jejich zhotovení vypovídají o
dokonalém umu našich předků, neboť v nich nalezneme např.
mimo jiné do nejmenších podrobností přesné rozmístění
pivovarských strojů a výrobních provozů, dokonce barevně
rozlišené. Po dohotovení byly plány předloženy zdejšímu
městskému úřadu ke schválení. A právě tehdy k nim bylo
připsáno: "Čís. sp. 447. Na základě vyšetření
stavební komise se plán schvaluje, potvrzuje a stavba povoluje.
Městská rada v České Třebové dne 23. července 1871 A. Vrba
purkmistr” Vše opatřeno kolkem v hodnotě 15 kr. a razítkem
"Pečeť města České Třebové a stavba mohla být
zahájena. V témž roce byl za velké účasti zdejšího
občanstva položen základní kámen českotřebovského
pivovaru a místní stavitel Jan Žák zahájil stavební práce,
ukončené následujícího roku s konečným vyúčtováním 92
029 zlatých. Stavba akciového pivovaru byla podpořena
českotřebovským městským zastupitelstvem, které poskytlo
dříví z městských lesů a uvolnilo ze svého rozpočtu
částku 30 000 zlatých na vydání pivovarských akcií.
Pivovar od počátku zápasil s
nemalými finančními a provozními problémy. Nepomohlo ani
jmenování nové správní rady a konečným východiskem ze
svízelné situace byl prodej pivovaru. Na základě kupní
smlouvy ze dne 21. prosince 1891 se jeho novým majitelem stal
sládek Matěj Brejcha. Od tohoto roku je zaznamenán další
rozvoj pivovaru, neboť Matěj Brejcha byl člověkem velice
podnikavým a činorodým. V roce1894 byl firmou Novák &
Jahn, Praha - Bubny, zřízen výtah na sudy, tatáž firma v
následujícím roce provedla adaptaci prostor na čištění a
odkličování sladu a v roce 1896 zdejší stavební firma
Františka Císaře vystavěla konírnu. Stavitel Josef Drahoš z
Vysokého mýta zde roku 1897 zbudoval ležácké sklepy a
přestavěl pivovarská humna. O dva roky později, v roce 1899,
byl kruhovou nástavbou zvýšen osmiboký pivovarský komín a v
roce 1901 místní stavitel František Plašil vystavěl novou
pivovarskou lednici.
Matěj Brejcha se narodil 28. února 1846 v Praze
- Vršovicích jako syn Antonína Brejchy a Anny, rozené
Procházkové. S vedením a provozem pivovarů měl dlouholeté
zkušenosti. V letech 1874 - 1882 působil jako sládek v
pivovaru v Doksanech, kde byl později jmenován čestným
občanem. V roce 1882 přešel, opět jako sládek, do pivovaru
Klášter Hradiště nad Jizerou, kde setrval do roku 1888.
Současně se v období 1882 - 1899 stal majitelem pivovaru v
Brně a v letech 1888 - 1891 nájemcem pivovaru v Novém
Berštejně. Od roku 1891, jak již byl připomenuto, přešel do
jeho vlastnictví i náš českotřebovský pivovar. Od roku 1891
do roku 1894 působil jako sládek a ředitel pivovaru Klášter
Hradiště nad Jizerou. Manželkou se Matěji Brejchovi stala
dvaadvacetiletá dívka, slečna Růžena Jakešová, narozená v
roce 1848 v Nových Dvorech. Svatba se konala v roce 1870 v
Doksanech u Roudnice n. L., kde se Brejchovým dne 16. května
1873 narodila dcera Johanna. Jejím manželem se dne 4. února
1894 v kostele sv. Jindřicha v Praze na Novém Městě stal
Karel, šlechtic z Ungerů, narozený dne 3. ledna 1865 v Malém Rohozci, syn Karla z Ungerů a
Clementiny, roz. Dresslerové.
Rodina Ungerů se usadila v Malém Rohozci již v první
polovině 19. století. Dne 16. listopadu 1836 se stal majitelem
panství Malý Rohozec pan Ferdinand Unger za kupní cenu 30 000
zlatých. Po dlouhá léta se zabýval myšlenkou zřídit na
svém panství pivovar. Myšlenka se stala skutečností krátce
před jeho smrtí v roce 1850. Dědicem veškerého majetku se
stal syn Karel, povýšený dne 15. října 1872 do
šlechtického stavu. Trhovou smlouvou ze dne 15. prosince 1906
přešlo panství a pivovar v Malém Rohozci do vlastnictví jeho
syna Karla ml., šlechtice z Ungerů, manžela Johanny
Brejchové. Karel ml. a Johanna z Ungerů spolu s dětmi žili v
Brně v D´Elvertově ulici. Manželům Karlu a Johanně
Ungerovým se narodily dvě dcery. Starší Elzinka, narozená
22. ledna 1894, zemřela v Brně jako tříletá po těžké
nemoci již 14. března 1897. Druhorozená dcera Johanna,
narozená 24. prosince 1894, se v roce 1918 odstěhovala do
Vídně a její další osudy nejsou známy. Johanna z Ungerů
starší svoji dceru Elzinku o mnoho nepřežila. Zemřela
rovněž v Brně v zemské nemocnici dne 8. prosince 1898 ve
věku pětadvaceti let. Matěj Brejcha je spolu s dcerou Johannou
a vnučkou Elzinkou pohřben na vyšehradském Slavíně v Praze.
Hrobku zbudovala První továrna na zpracování kamene L. Šaldy
v Praze - Emauzích. Hrobka je ozdobena nádherným sousoším z
bílého mramoru, představujícím matku s dcerou - Johannu a
Elzinku - v životní velikosti. Autorem plastiky je A. Popp.
Dne 11. srpna 1902, po smrti Matěje Brejchy,
přešel českotřebovský pivovar v rámci dědického řízení
do majetku jeho ovdovělé manželky Růženy Brejchové a
vnučky, nezletilé Johanny ml. z Ungerů (zastoupené jejím
otcem Karlem). Rů žena Brejchová pobývala do konce svého
života v Praze, kde se po úmrtí svých blízkých pohybovala
především ve společnosti své neteře Karly Patejdlové,
kterou si velice oblíbila. Spolu podnikaly vyjížďky kočárem
do Stromovky, účastnily se společenského života a
především navštěvovaly Národní divadlo, kde měla Růžena
Brejchová celoročně předplacenou lóži. Růžena Brejchová
zemřela v Praze dne 23. prosince 1918 ve věku sedmdesáti let.
V následujících letech českotřebovský
pivovar opět několikrát změnil majitele. Dne 14. května 1904
byl prodán Karlu Kestřánkovi, sládkovi v Jihlavě, a
Jindřichu Gassbergerovi, sládkovi v Solnohradech. Firma byla
protokolována pod obchodním názvem K. Kestřánek & spol.
V letech 1917 - 1948 se pivovar nacházel ve vlastnictví Karla a
Anastázie Lomových. Provozován byl pod firemním označením
Karel Lom a synové, spol. s r. o. Podnik vařil pivo Březňák,
Českotřebovské pivo Ležák 12o
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněna
firma "Karel Lom a synové, společnost s ručením obmezeným", Česká
Třebová (společnost s ručením obmezeným) (majitel nemovitostí Jaromír a Zdeněk Lomovi).
Po znárodnění v roce 1948 se českotřebovský
pivovar stal součástí n. p. Východočeské pivovary. V roce
1971, tedy právě před třiceti lety, došlo k zastavení
výroby piva a v prostorách pivovaru byla zřízena sodovkárna.
Tradiční českotřebovské pivo, svou chutí a kvalitou
proslulé v blízkém i vzdálenějším okolí, se tak stalo
definitivně minulostí. (zdroj: Českotřebovský zpravodaj;
2001)
V polovině 90.let 20.století byly veškeré
budovy zbořeny a na jejich místě postaveny tovární haly.
Jako vzpomínka zbyla už jen hospoda U Pivovaru.
Majitelé:
Výstav piva v hl:
1891-1902
Matěj Brejcha
1901/02
26 115
1902/03
22 562
1902-1904
dědicové
1903/04
21 520
1904/05
22 150
1904-1917
Karel Kestřánek, Jindřich Gassberger
1905/06
23 050
1906/07
20 870
1917-1948
Karel Lom st.
1907/08
20 750
1908/09
21 763
1949
Východočeské pivovary n.p., pivovar v České
Třebové
1910/11
21 000
1911/12
20 000
1950-1953
Východočeské pivovary n.p., pivovar v České
Třebové