[ HOME ]          [ historie ]   [ pivovary CH ]   [ tácky pivovaru ] 

Pivovarnictví v Chebu má dlouholetou tradici. Byly časy, kdy se tu říkalo, že je zde tolik pivovarů co kostelů. Cheb se svými 10 nebo 13 pivovary se řadil po boku podobným městům v Německu (Bamberg, Hof aj.).

Prvá zpráva o pivu v Chebu je z 28. 7. 1300, kdy Albrecht Kornbuchler popisuje část svého majetku, včetně pivovaru, hospitálním bratřím. Pivovar stával v Hradní ulici. Další zmínka je z roku 1352. Nedostatek piva v dalších staletích vedl měšťany k zakládání pivovarů a také k dovozu piva. Nejvíce pivovarů vzniká v Dlouhé ulici, kde byly vydatné zdroje vody. Do města je také dováženo pivo ryze české - rakovnické, pražské, slavkovské, ale i tmavé pivo ze sousedního Německa. Zdejší pivovary se snaží napodobovat piva německá i piva česká. Proto paleta vyráběných piv je velice široká. Co je zde uvařeno, je i zkonzumováno. Nejprve je pivo čepováno v domech měšťanských s právem várečným, tzv. herbercích. Krčmy a zájezdní hostince vznikají až později. Každý večer o deváté hodině večerní, rozezvučel se "pivní zvon", který končil pivní hodování a uzavření všech píp. Nejstarší zájezdní hostinec byl "Červený koník" na rohu rynku a Březinovy ulice, v pozdějších letech zvaný "U krále Jiříka".

V 19.století je již pivo vařeno v několika pivovarech, převážně ve vnitřním městě. Pivo té doby nebylo valné kvality a především ho bylo málo. Všechny chebské pivovary v roce 1870 uvařily 48 267 věder piva, tedy asi 27 000 hl. Statistici spočítali, že pro nasycení trhu, tj. 44 litrů piva na osobu, je potřeba postavit další pivovar.

Pivovar byl nakonec založen v roce 1872 a byl nazván Prvním akciovým pivovarem (Erste Aktienbrauerei in Eger) . Byl postaven na bývalém Husím vršku (Gansbuhl) poblíže dnešního chebského nádraží. První pivo bylo vystaveno v roce 1873 a již v roce 1875 byl pivovar na pokraji zhroucení. Pivo bylo v Chebu nadále nejlepší, hlavním viníkem potíží byla hospodářská krize. Akcionáři pak zapůjčili pivovaru Vzápětí přišlo i ocenění za kvalitu,další peníze, bylo vyměněno vedení podniku a hvězda pivovaru začala stoupat. Vzápětí přišlo i ocenění za kvalitu, hlavní cena v soutěži v Teplicích. To vše přispělo ke zdárnému rozkvětu. Největšího rozšíření bylo dosaženo v předvečer 1.světové války. V širokém okolí byly zřízeny sklady piva a vykoupeny hospody. Tento zdárný vývoj přerušila válka, výroba se snížila a přešlo se i na náhražky obilí.

Poválečné období přispívá k nárůstu výroby a předválečná hodnota je docílena v roce 1923. V samotném městě musí pivovar čelit konkurenci dalších pivovarů - Měšťanskému, pivovaru Spröten a dalším čtyřem.
Druhým nejvýznamnějším chebským pivovarem byl První měšťanský pivovar bratří Schmidtů (1.Bürgerl. Brauhaus, Brüder Schmidt, Eger), založený v roce 1630. Patřil Christofovi Schmidtovi junioru. Provoz byl ve Školní ulici, nedaleko centra. V roce 1911 byl zmodernizován a jeho roční výstav pak začal stoupat. Vlastní sladovna mu zaručovala výrobu širokého sortimentu. Pivům světlým i tmavým vévodila tmavá čtrnáctka - Valdštejnský ležák. Pivo se vařilo ve 100 hl kotlích. Svoje postavení si pivovar udržel až do konce provozu v roce 1946, v té době byl pod národní správou. Válečných poškození byl ušetřen.

Sortiment piv akciového pivovaru je neobyčejně široký - 10% světlé, tmavý 10% Prelát, 12% světlé a tmavé, 13% Egerer Urbrau. Pivovar má i přidruženou výrobu likérů. Výstav piva neustále stoupá a své maximum dosahuje v roce 1943.

Tragický následek bombardování ke konci války zbrzdil dosavadní slibnou kariéru. Ze všech pivovarů byl chebský pivovar poničen nejvíce, asi ze 75%. Začala rekonstrukce a nové pivo se ke konzumentům dostalo 1.října 1946. Pivovar byl potom 30.října 1947 znárodněn (Chebský pivovar, n.p.). V roce 1948 byl zřízen velký národní podnik Chebsko-karlovarské pivovary se sídlem v Chebu. Do společnosti patřily pivovary: Aš, Cheb, Karlovy Vary, Prunéřov, Petrohrad a Loket. Rok 1952 byl rokem rozdělení na dva podniky - Chebské pivovary a Karlovarské pivovary. V roce 1955 dochází k opětnému sloučení (Plzeňské pivovary, n.p. Plzeň). Cheb v postavení závodu měl ještě provoz v Aši. Počátkem 70.let přichází dostavba a rekonstrukce provozu. Pod hlavičkou Západočeských pivovarů vařil do roku 1989, dále již jen závod Plzeňských pivovarů a.s..

Na přelomu let 1994 a 1995 oznámily české deníky, že se chystá zrušení posledního chebského pivovaru. Výstav v roce 1994 byl 205 000 hl piva. Pivovar zřejmě doplatil na konejšivá slova plzeňských pánů, když se dal před časem naverbovat pod křídla tohoto pivovarského giganta. Stěžejním produktem pivovaru byl v té době světlý ležák Hradní 11 % a limonády značky Ba-Set.

Pivovar ukončil činnost na počátku roku 1995. Plzeňský Prazdroj a.s. odůvodnil uzavření nejnižší produktivitou výroby ze všech jeho závodů. Kapacita byla využita na pouhých 40 %. Pivovar zůstal ve vlastnictví Plzeňského Prazdroje a jeho prostory dále sloužily jako stáčírna a později jako sklady. Výroba piva Starovar a Valdštejn byla z Chebu převedena začátkem roku 1995 včetně vrchního sládka do pivovaru v Karlových Varech. Od 1.9.1995 byla v Chebu zastaveno i stáčení karlovarských piv a piva Gambrinus.

Karlovarská minerálka pomohla lepšímu využití stáčírny chebského pivovaru, v kterém skončilo vaření piva. Plzeňský Prazdroj totiž uzavřel v červenci 1995 se společností Karlovarská korunní kyselka smlouvu na stáčení jedné z nejkvalitnějších západočeských minerálek z pramenů ve Stráži nad Ohří. Pod značkou Korunní Extra jí Prazdroj dodával na tuzemský trh v třetinkových lahvích.

piva vyráběna v chebském pivovaru po roce 1960

Chebské hradní 10 %
Hradní světlý ležák 11 %
Chebský Starovar 12 %
Eger Urbier (světlý exportní ležák; alk.: 4,5 %)
Master (nealkoholické pivo)
Wallenstein (tmavý exportní ležák; alk.: 4,5 %)
Wallenstein (světlý exportní ležák; alk.: 4,5 %)
Egerer Urbräu (export)

Na místě bývalého pivovaru stála v roce 2002 obchodní zóna včetně marketu Kaufland.

Areál bývalého pivovaru za hotelem Hvězda v Chebu, který se donedávna využíval především jako sklad zeleniny, byl v létě 2002 znovu na prodej. Převod nemovitosti z majetku města odmávli chebští zastupitelé už v polovině devadesátých let. "Nový majitel však zaplatil jen část ze slíbené sumy a sám areál pronajal někomu jinému. To se ovšem městu nelíbilo a věc předalo soudu," připomněl starosta Václav Jakl. Pro případné investory mohou být lákavé i sklepní prostory objektu bývalého pivovaru, které jsou slovy Jakla poměrně veliké.
Městští radní schválili v srpnu 2002 návrh na pronájem bývalého pivovaru v centru Chebu. Areál se donedávna využíval především jako sklad zeleniny. V polovině devadesátých let prodali chebští zastupitelé nemovitost na lukrativním místě uchazeči, který však za ni zaplatil jen zčásti a areál dál pronajal jinému podnikateli. Radnici se ovšem takový postup nelíbil a obrátila se k soudu. Ten dal městu zapravdu, a tak se areál vrátil zpět do majetku Chebských. "V nabídkách na pronájem bývalého pivovaru i s velkými sklepy nás bude zajímat účel využití, výše nabídky i reference na uchazeče," uvedl starosta Chebu Václav Jakl. Radnice nevylučuje, že objeví-li se na scéně vážný zájemce o odkoupení celé nemovitosti, který zde například bude mít v úmyslu více investovat, prostor k jednání určitě dostane.

Provozovatel chebského pohostinství Vesmír Jiří Dymáček nabýval v červnu 2002 stále více dojmu, že místní radnice jeho podnikání nepřeje. Argumenty, že pokud městu dluží, nemůže vstřícnost úředníků očekávat, už delší čas odmítá s tím, že názor jeho právního zástupce je zcela odlišný. "Působil jsem v nádražní restauraci, od roku 1994 jsem ve Vesmíru, který jsem tehdy přebíral jako dům služeb - market," vypráví. "Brzy začalo být jasné, že nemůžeme konkurovat nově budovaným velkoprodejnám v Chebu, proto jsem přemýšlel, co dál. Vím, co teď Chebanům chybí - první liga kopané a pivovar. Pivo mě baví, tak jsem vsadil na vybudování restauračního pivovaru. Pivo přímo z pivovarnického tanku má totiž neopakovatelnou chuť." V roce 2000 začal objíždět malé pivovary, plných dvanáct měsíců se podle svých slov věnoval jejich problematice, aby se nespálil. Sehnal firmu a stavbu přímo pod restaurací Vesmír odstartoval. U Budvaru navíc absolvoval obor pivovarník-sladovník. Stavba zdárně pokračovala, když se musel v listopadu 2001 obrátit na radnici s žádostí na zřízení věcného břemene. Přípojka plynu totiž vede přes pozemky města a bez ní nelze kolaudovat. "Dosud na mou žádost nikdo nereagoval. Když mě zajímal důvod, dozvěděl jsem se, že městu dlužím. Časem se ukázalo, že požadované poplatky z prodeje alkoholu měl na svědomí jiný podnikatel, ale hlavním problémem je zřejmě můj stánek na křižovatce u bývalého Čedoku. Vydražil jsem ho, městu jsem platil dohodnutý nájem za pozemek pod stánkem a teď mi přišlo psaní, že jsem měl vlastně platit víc a dlužím přes 160 tisíc korun. Nejdřív jsem to bral jako nepovedený žert, ale protože se radnice snaží už roky můj stánek z pěší zóny odstěhovat, pochopil jsem, že jde do tuhého, a přistoupil na splácení dluhu po dobu čtyř let. Na pivovar jsem si bral úvěr, musím začít splácet a přitom dosud nemám kvůli nedokončené stavbě zisky. Zapeklitá situace." Tajemník chebské radnice Václav Sýkora poukazuje na usnesení městských zastupitelů, podle kterého se město Cheb nebude do splnění dluhu zabývat žádostmi osob, které jsou ve vztahu k městu dlužníky. "Pan Dymáček je na základě rozsudku okresního i krajského soudu povinen vyklidit pozemek města na pěší zóně, na němž má stánek s občerstvením. Už několik let ho zabírá bez právního důvodu, z toho mu vzniká bezdůvodné obohacení. Dluží tedy městu vyklizení pozemku a částku, kterou se obohatil užíváním cizího pozemku." V případě, že podnikatel své závazky splní, bude podle Sýkory radnice připravena zabývat se jeho žádostí o zřízení věcného břemene na městském pozemku.

Německý pivovar Ziegler z bavorského Waldsassenu hodlal rozšířit výrobu piva do Čech. Chtěl k tomu využít areál jednoho z předválečných pivovarů v nedalekém Chebu. Jeho obnovu a následné zahájení výroby chystal na rok 2003, uvedl historik Frank Boldt z chebské nadace Evropské Comenium, která projekt zajišťovala na české straně. "Záměrem je vybudovat regionální ekologický pivovar. To znamená, že pivo nesmí obsahovat žádné chemické přísady a musí být vyrobeno čistě z přírodních surovin," uvedl v září 2002 Boldt.

Zahájení výroby piva v Chebu plánovala občanská iniciativa za obnovení pivovarnictví v Chebu. Ta vznikla nedávno na setkání českých a německých příznivců chebského piva při Nadaci Evropské Comenium. „Půjde o pobočku německého pivovaru Ziegler z Waldsassen,“ oznámil předseda nadace Frank Boldt. Pivovar spoluvlastní Ulrike Hartová, dcera nedávno čestným občanstvím Chebu vyznamenaného chebského rodáka Antona Harta. Jeho rodina již řadu let podporuje obnovu chebských historických památek. „Nové pivo nebude obsahovat chemické přísady a bude vyrobeno čistě z přírodních surovin,“ uvedl Boldt. Sortiment bude stejný jako v Německu - v nabídce by měla být piva plzeňského a bavorského typu a například i pivo pšeničné. K obnovení výroby piva v Chebu vybrala nadace bývalou budovu jednoho z deseti pivovarů, které byly v Chebu před rokem 1938. „Máme zjištěno, že voda v tamních studnách je velmi kvalitní,“ upozornil Boldt. Pivovarnickou občanskou iniciativu tvoří spolu s Boldtem a Hartovou někteří bývalí zaměstnanci chebského pivovaru, který zde do poloviny 90. let minulého století vyráběl světlé jedenáctistupňové pivo Hradní a limonády a po uzavření v roce 1995 jej nahradil obchodní dům Kaufland. „Příjemně mě překvapilo, jaký je v Chebu zájem o obnovení výroby piva,“ pochvaluje si Hartová. Investice se vyšplhají na desítky milionů korun. 		 

 

 

 


 
 
Pivovary.Info