Pivovarnictví v Chebu má
dlouholetou tradici. Byly časy, kdy se tu říkalo, že je zde
tolik pivovarů co kostelů. Cheb se svými 10 nebo 13 pivovary
se řadil po boku podobným městům v Německu (Bamberg, Hof
aj.).
Prvá zpráva o pivu v Chebu je z
28. 7. 1300, kdy Albrecht Kornbuchler popisuje část svého
majetku, včetně pivovaru, hospitálním bratřím. Pivovar
stával v Hradní ulici. Další zmínka je z roku 1352.
Nedostatek piva v dalších staletích vedl měšťany k
zakládání pivovarů a také k dovozu piva. Nejvíce pivovarů
vzniká v Dlouhé ulici, kde byly vydatné zdroje vody. Do města
je také dováženo pivo ryze české - rakovnické, pražské,
slavkovské, ale i tmavé
pivo ze sousedního Německa. Zdejší pivovary se snaží
napodobovat piva německá i piva česká. Proto paleta
vyráběných piv je velice široká. Co je zde uvařeno, je i
zkonzumováno. Nejprve je pivo čepováno v domech
měšťanských s právem várečným, tzv. herbercích. Krčmy a zájezdní hostince
vznikají až později. Každý večer o deváté hodině
večerní, rozezvučel se "pivní zvon", který končil
pivní hodování a uzavření všech píp. Nejstarší
zájezdní hostinec byl "Červený koník" na rohu
rynku a Březinovy ulice, v
pozdějších letech zvaný "U krále Jiříka".
V 19.století je již pivo
vařeno v několika pivovarech, převážně ve vnitřním
městě. Pivo té doby nebylo valné kvality a především ho
bylo málo. Všechny chebské pivovary v roce 1870 uvařily 48
267 věder piva, tedy asi 27 000 hl. Statistici spočítali, že
pro nasycení trhu, tj. 44 litrů piva na osobu, je potřeba
postavit další pivovar.
Pivovar byl nakonec založen v
roce 1872 a byl nazván Prvním akciovým pivovarem (Erste
Aktienbrauerei in Eger) . Byl postaven na bývalém
Husím vršku (Gansbuhl) poblíže
dnešního chebského nádraží. První pivo bylo vystaveno v
roce 1873 a již v roce 1875 byl pivovar na pokraji zhroucení.
Pivo bylo v Chebu nadále nejlepší, hlavním viníkem potíží
byla hospodářská krize. Akcionáři pak zapůjčili pivovaru Vzápětí přišlo i ocenění
za kvalitu,další peníze, bylo vyměněno vedení podniku a
hvězda pivovaru začala stoupat. Vzápětí přišlo i ocenění
za kvalitu, hlavní cena v soutěži v Teplicích. To vše
přispělo ke zdárnému rozkvětu. Největšího rozšíření
bylo dosaženo v předvečer
1.světové války. V širokém okolí byly zřízeny sklady piva
a vykoupeny hospody. Tento zdárný vývoj přerušila válka,
výroba se snížila a přešlo se i na náhražky obilí.
Poválečné období přispívá
k nárůstu výroby a předválečná hodnota je docílena v roce
1923. V samotném městě musí pivovar čelit konkurenci
dalších pivovarů - Měšťanskému, pivovaru Spröten a
dalším čtyřem.
Druhým nejvýznamnějším chebským pivovarem byl První
měšťanský pivovar bratří Schmidtů (1.Bürgerl. Brauhaus, Brüder Schmidt,
Eger),
založený v roce 1630. Patřil Christofovi Schmidtovi junioru.
Provoz byl ve Školní ulici, nedaleko centra. V roce 1911 byl
zmodernizován a jeho roční výstav pak začal stoupat.
Vlastní sladovna mu zaručovala výrobu širokého sortimentu.
Pivům světlým i tmavým
vévodila tmavá čtrnáctka - Valdštejnský ležák. Pivo se
vařilo ve 100 hl kotlích. Svoje postavení si pivovar udržel
až do konce provozu v roce 1946, v té době byl pod národní
správou. Válečných poškození byl ušetřen.
Sortiment piv akciového pivovaru
je neobyčejně široký - 10% světlé, tmavý 10% Prelát, 12%
světlé a tmavé, 13% Egerer Urbrau. Pivovar má i přidruženou
výrobu likérů. Výstav piva neustále stoupá a své maximum
dosahuje v roce 1943.
Tragický následek bombardování ke konci války zbrzdil dosavadní slibnou kariéru. Ze všech
pivovarů byl chebský pivovar poničen nejvíce, asi ze 75%.
Začala rekonstrukce a nové pivo se ke konzumentům dostalo
1.října 1946. Pivovar byl potom 30.října 1947 znárodněn (Chebský pivovar,
n.p.). V
roce 1948 byl zřízen velký národní podnik Chebsko-karlovarské pivovary se sídlem v
Chebu. Do společnosti patřily pivovary: Aš, Cheb, Karlovy
Vary, Prunéřov, Petrohrad a Loket. Rok 1952 byl rokem
rozdělení na dva podniky - Chebské pivovary a Karlovarské
pivovary. V roce 1955 dochází k opětnému sloučení (Plzeňské pivovary, n.p.
Plzeň). Cheb v postavení závodu měl ještě
provoz v Aši. Počátkem 70.let přichází dostavba a
rekonstrukce provozu. Pod hlavičkou Západočeských pivovarů
vařil do roku 1989, dále již jen závod Plzeňských pivovarů
a.s..
Na přelomu let 1994 a 1995
oznámily české deníky, že se chystá zrušení posledního
chebského pivovaru. Výstav v roce 1994 byl 205 000 hl piva.
Pivovar zřejmě doplatil na konejšivá slova plzeňských
pánů, když se dal před časem naverbovat pod křídla tohoto
pivovarského giganta. Stěžejním produktem pivovaru byl v té
době světlý ležák Hradní 11 % a limonády značky Ba-Set.
Pivovar ukončil činnost na počátku roku 1995.
Plzeňský Prazdroj a.s. odůvodnil uzavření nejnižší
produktivitou výroby ze všech jeho závodů. Kapacita byla
využita na pouhých 40 %. Pivovar zůstal ve vlastnictví
Plzeňského Prazdroje a jeho prostory dále sloužily jako
stáčírna a později jako sklady. Výroba piva Starovar a
Valdštejn byla z Chebu převedena začátkem roku 1995 včetně
vrchního sládka do pivovaru v Karlových Varech. Od 1.9.1995
byla v Chebu zastaveno i stáčení karlovarských piv a piva
Gambrinus.
Karlovarská minerálka pomohla
lepšímu využití stáčírny chebského pivovaru, v kterém
skončilo vaření piva. Plzeňský Prazdroj totiž uzavřel v
červenci 1995 se společností Karlovarská korunní kyselka
smlouvu na stáčení jedné z nejkvalitnějších
západočeských minerálek z
pramenů ve Stráži nad Ohří. Pod značkou Korunní Extra jí
Prazdroj dodával na tuzemský trh v třetinkových lahvích.
Na místě bývalého pivovaru stála v roce 2002
obchodní zóna včetně marketu Kaufland.
Areál bývalého pivovaru za hotelem
Hvězda v Chebu, který se donedávna využíval především
jako sklad zeleniny, byl v létě 2002 znovu na prodej. Převod
nemovitosti z majetku města odmávli chebští zastupitelé už
v polovině devadesátých let. "Nový majitel však
zaplatil jen část ze slíbené sumy a sám areál pronajal
někomu jinému. To se ovšem městu nelíbilo a věc předalo
soudu," připomněl starosta Václav Jakl. Pro případné
investory mohou být lákavé i sklepní prostory objektu
bývalého pivovaru, které jsou slovy Jakla poměrně veliké.
Městští radní schválili v srpnu 2002 návrh
na pronájem bývalého pivovaru v centru Chebu. Areál se
donedávna využíval především jako sklad zeleniny. V
polovině devadesátých let prodali chebští zastupitelé
nemovitost na lukrativním místě uchazeči, který však za ni
zaplatil jen zčásti a areál dál pronajal jinému podnikateli.
Radnici se ovšem takový postup nelíbil a obrátila se k soudu.
Ten dal městu zapravdu, a tak se areál vrátil zpět do majetku
Chebských. "V nabídkách na pronájem bývalého pivovaru
i s velkými sklepy nás bude zajímat účel využití, výše
nabídky i reference na uchazeče," uvedl starosta Chebu
Václav Jakl. Radnice nevylučuje, že objeví-li se na scéně
vážný zájemce o odkoupení celé nemovitosti, který zde
například bude mít v úmyslu více investovat, prostor k
jednání určitě dostane.
Provozovatel chebského pohostinství
Vesmír Jiří Dymáček nabýval v červnu 2002 stále více
dojmu, že místní radnice jeho podnikání nepřeje. Argumenty,
že pokud městu dluží, nemůže vstřícnost úředníků
očekávat, už delší čas odmítá s tím, že názor jeho
právního zástupce je zcela odlišný. "Působil jsem v
nádražní restauraci, od roku 1994 jsem ve Vesmíru, který
jsem tehdy přebíral jako dům služeb - market,"
vypráví. "Brzy začalo být jasné, že nemůžeme
konkurovat nově budovaným velkoprodejnám v Chebu, proto jsem
přemýšlel, co dál. Vím, co teď Chebanům chybí - první
liga kopané a pivovar. Pivo mě baví, tak jsem vsadil na
vybudování restauračního pivovaru. Pivo přímo z
pivovarnického tanku má totiž neopakovatelnou chuť." V
roce 2000 začal objíždět malé pivovary, plných dvanáct
měsíců se podle svých slov věnoval jejich problematice, aby
se nespálil. Sehnal firmu a stavbu přímo pod restaurací
Vesmír odstartoval. U Budvaru navíc absolvoval obor
pivovarník-sladovník. Stavba zdárně pokračovala, když se
musel v listopadu 2001 obrátit na radnici s žádostí na
zřízení věcného břemene. Přípojka plynu totiž vede přes
pozemky města a bez ní nelze kolaudovat. "Dosud na mou
žádost nikdo nereagoval. Když mě zajímal důvod, dozvěděl
jsem se, že městu dlužím. Časem se ukázalo, že
požadované poplatky z prodeje alkoholu měl na svědomí jiný
podnikatel, ale hlavním problémem je zřejmě můj stánek na
křižovatce u bývalého Čedoku. Vydražil jsem ho, městu jsem
platil dohodnutý nájem za pozemek pod stánkem a teď mi
přišlo psaní, že jsem měl vlastně platit víc a dlužím
přes 160 tisíc korun. Nejdřív jsem to bral jako nepovedený
žert, ale protože se radnice snaží už roky můj stánek z
pěší zóny odstěhovat, pochopil jsem, že jde do tuhého, a
přistoupil na splácení dluhu po dobu čtyř let. Na pivovar
jsem si bral úvěr, musím začít splácet a přitom dosud
nemám kvůli nedokončené stavbě zisky. Zapeklitá
situace." Tajemník chebské radnice Václav Sýkora
poukazuje na usnesení městských zastupitelů, podle kterého
se město Cheb nebude do splnění dluhu zabývat žádostmi
osob, které jsou ve vztahu k městu dlužníky. "Pan
Dymáček je na základě rozsudku okresního i krajského soudu
povinen vyklidit pozemek města na pěší zóně, na němž má
stánek s občerstvením. Už několik let ho zabírá bez
právního důvodu, z toho mu vzniká bezdůvodné obohacení.
Dluží tedy městu vyklizení pozemku a částku, kterou se
obohatil užíváním cizího pozemku." V případě, že
podnikatel své závazky splní, bude podle Sýkory radnice
připravena zabývat se jeho žádostí o zřízení věcného
břemene na městském pozemku.
Německý pivovar Ziegler z bavorského Waldsassenu hodlal
rozšířit výrobu piva do Čech. Chtěl k tomu využít areál
jednoho z předválečných pivovarů v nedalekém Chebu. Jeho
obnovu a následné zahájení výroby chystal na rok 2003, uvedl
historik Frank Boldt z chebské nadace Evropské Comenium, která
projekt zajišťovala na české straně. "Záměrem je
vybudovat regionální ekologický pivovar. To znamená, že pivo
nesmí obsahovat žádné chemické přísady a musí být
vyrobeno čistě z přírodních surovin," uvedl v září
2002 Boldt.
Zahájení výroby piva v Chebu plánovala
občanská iniciativa za obnovení pivovarnictví v Chebu. Ta
vznikla nedávno na setkání českých a německých příznivců
chebského piva při Nadaci Evropské Comenium. „Půjde o
pobočku německého pivovaru Ziegler z Waldsassen,“ oznámil předseda
nadace Frank Boldt. Pivovar spoluvlastní Ulrike Hartová, dcera
nedávno čestným občanstvím Chebu vyznamenaného chebského
rodáka Antona Harta. Jeho rodina již řadu let podporuje obnovu
chebských historických památek. „Nové pivo nebude obsahovat
chemické přísady a bude vyrobeno čistě z přírodních
surovin,“ uvedl Boldt. Sortiment bude stejný jako v Německu -
v nabídce by měla být piva plzeňského a bavorského typu a
například i pivo pšeničné. K obnovení výroby piva v Chebu
vybrala nadace bývalou budovu jednoho z deseti pivovarů, které
byly v Chebu před rokem 1938. „Máme zjištěno, že voda v
tamních studnách je velmi kvalitní,“ upozornil Boldt.
Pivovarnickou občanskou iniciativu tvoří spolu s Boldtem a
Hartovou někteří bývalí zaměstnanci chebského pivovaru,
který zde do poloviny 90. let minulého století vyráběl
světlé jedenáctistupňové pivo Hradní a limonády a po uzavření
v roce 1995 jej nahradil obchodní dům Kaufland. „Příjemně
mě překvapilo, jaký je v Chebu zájem o obnovení výroby
piva,“ pochvaluje si Hartová. Investice se vyšplhají na
desítky milionů korun.