Rozmach Chocně nastal za majitele Zikmunda ze Šelenberka,
který choceňské panství koupil v polovině 16. století.
Obec osvobodil roku 1581 od všech panských platů, povolil
vařit "pivo bílé, řídké i pozdní" a prodávat ho
mimo lázeň a rychtu, které pivem zásoboval pivovar panský. V
první polovině 17.století byly z kamene postaveny
především budovy panské, mezi nimiž vynikal zámek. Byla
v něm mj. i pivovarská spilka. V blízkosti zámku byly dvě
štěpnice, v nichž se pěstoval i chmel, naproti zámecké
frontě při řece stál kamenný pivovar se sladovnou, hvozdem,
sýpkou na slady a bečvárnou a za ním bylo zřízeno sedm
sádek na ryby. Pivovar zásoboval 12 krčem ve vesnicích, 2
domy v městečku a 2 na předměstí. Pobělohorský útisk
přinesl obci zákaz vaření piva.
Majitel choceňského panství knížetem Kinským ze Vchynic
a Tetova vystavil panský pivovar v roce 1587. Byl vybudován
přímo na břehu řeky Tiché Orlice. Tehdy se vařilo asi 2 000
věder kvasnicového piva ročně pomocí svrchního kvašení
pro potřebu panských dvorů roztroušených v okolí Chocně.
Později byl pivovar přeložen opodál řeky a ve 19.století
úplně přestavěn. Kolem roku 1850 se začalo používat
spodní kvašení a z nepatrných počátků dostoupila výroba
do roku 1914 na 24 000 hl piva ročně. Během první světové
války poklesl výstav až na 3 500 hl
V období "první republiky" se stálým
zdokonalováním technologie vaření, výroby sladu a tím i
zlepšení kvality piva dosáhlo zvýšení výstavu až na 30
000 hl v hospodářském roce 1930/31. Tehdy byl vyráběný
sortiment: 10° světlé výčepní, 12° světlý ležák, 12°
tmavý granát a 13° světlý speciální březňák.
Pivovar zaměstnával 50 zaměstnanců. Byl moderně vybaven
včetně chladícího zařízení. Sladovna byla zařízena na
zpracování 200 vagónů ječmene ročně. Pivovar byl zrušen v
roce 1984. Budovy stále stojí a slouží ke komerčním
aktivitám. Před uzavřením byl sortiment: sv. 8°,
10°, 11°, Granát.
