Vaření a výčep piva patřily po řadu
staletí k nejvýnosnějším ekonomickým činnostem. Spory
děčínských právovárečných měšťanů s vrchností,
které v 16. st. vyvolalo pivovarnické podnikání pánů
z Bünau, pokračovaly i za prvních Thunů. Když v roce 1698
vyhořel pánský pivovar v Těchlovicích, dal hrabě
Maxmillián Thun vystavět v Podmoklech nový velký pivovar
(začalo se v něm vařit již roku 1703, ačkoli stavba byla
dokončena teprve v roce 1707). Jeho otevření učinilo konec
nadějím Děčínských na provozování vlastního
pivovarnictví. Jižně od pivovaru byl založen Pivovarský
rybník (1731; zrušen) a severně od pivovaru, prakticky
v těsném sousedství, našel místo lovecký dvůr. Před
pivovarskou budovou stály sochy sv. Jana Nepomuckého a sv.
Floriána.
Nutnost uvolnit prostor, na němž se pivovar
rozkládal, pro výstavbu železnice z Prahy do Drážďan mohl
hrabě František Antonín pouze uvítat, protože podnik neměl
zdroje kvalitní vody (odebíral jí z Labe), což se odráželo
v jakosti piva. V roce 1848 byl stržen, a spolu s ním i
stará pivovarská hospoda. Stranou tehdejších Podmokel začal
ihned vyrůstat nový pivovar. Komplex budov podmokelského
pivovaru vznikl postupně od roku 1849, kdy dal František Antonín hrabě Thun vystavět nový pivovar (F. J. Perthen a K.
Heidenreich; zařízení podle F. Ringhofera). Později byl
podnik několikrát rozšířen a stavebně upraven (1860, 1901,
- 1903). Z doby secesních úprav pochází znak Františka
hraběte Thuna na průčelí hlavní budovy. Jako doklad staré
industriální architektury je pivovar chráněnou památkou.
Protože Thunové výrobu pronajímali (např. 1816 sedmi
děčínským měšťanům), byla založena pivovarská
společnost, která po letech pronájmu nakonec podnik odkoupila
(1926). Roku 1897 byla vybudována parní varna a v roce 1924
zahájila provoz nová sladovna a nová plnírna. Tehdy pivovar vařil
Bodenbacher Bier.
Podmokelské pivo, v jehož značce byl
vyobrazen mnich s půllitrem, si získalo dobré renomé; část
výroby byla určena na vývoz, hlavně do německých zemí. Ve
druhé polovině 20. st. si udrželo kvalitu a jeho sortiment se
rozšířil (piva dostávala jména připomínající plavbu jako
“Kapitán”, “Admirál” atp.).
Názvy piv měly
spojitost s plavbou labsko-oderskou. Tato plavební společnost
totiž před léty odprodala pivovaru lodní kotel, který mnoho
let zásoboval pivovar parou. Pro pivovar byla typická těžší
nasládlá piva sytější barvy. Piva se stáčela i v Rumburku.
V květnu 1993 byl podnik vydražen do
soukromých rukou. Pivovar přestal vyrábět na počátku roku 1995.
Po čtyřměsiční přestávce byla opět výroba obnovena v
létě 1995. Od 1.září 1995 byl podnik přejmenován z
Admirála na Pivovar Děčín a.s.. V roce 1995 vyráběl jen
světlou desítku a jedenáctku. Některé značky se po
uzavření děčínského provozu vyráběla v Litoměřicích
(MLASK, Admirál).
V roce
2001 začal vlastník objektu bývalého děčínského
pivovaru, firma BASH, přestavovat budovy na velkoprodejnu
potravin, vše pro řemesla, dům, zahradu a domácnost,
parkoviště ve dvou podlažích pro více než sedm set aut,
drobné obchody a kanceláře. Po dohodě s architektem a
památkáři museli zachovat památkově chráněné části. Ty
by měly sloužit stylové síti obchodů a služeb. Areál
děčínského pivovaru poskytl stavebníkům pětatřicet tisíc
metrů různých ploch. Některé z notně zchátralých staveb
bylo nutné zbourat.
Během rekonstrukce děčínského nádraží v roce 2002
narazili dělníci na velké sklepní prostory bývalého pivovaru.
Některé prostory byly dokonce zality vodou.
Názvy děčínských piv po
roce 1995 (Pivovar Děčín a.s.):
M.L.A.S.K. 10 % (světlé
výčepní; alk.: 4,6 %) (stáčeno i v pivovaru
Pardubice)
Podmokelské pivo 11 % (světlý
ležák; alk.: 4,6 %) (vyrobeno v roce 1997 k výročí
290 let od založení pivovaru)
Podmokelský Ležák (světlý ležák;
alk.: 5,1 %)
Generál 18 % (tmavý
speciální ležák)
Pivovar Děčín
