Již v roce 1447 udělil těšínský kníže Bolek fryštátským měšťanům vedle řady jiných také právo vařit pivo. Těšínský kníže Kazimír pak prodal roku 1504 městu výnos z pivovaru za 70 uherských zlatých. Tentýž kníže dal v roce 1511 souhlas k povinnému odběru piva z fryštátského pivovaru. Jak je vidět, mělo pivovarnictví ve Fryštátě bohatou tradici. Původní pivovar přiléhal k radnici a byl zničen při požáru města v roce 1781. Nový pivovar byl postaven v Pivovarské ulici a najdeme jej již na plánu města Fryštátu z roku 1823. Pivovar náležel 74 velkoměšťanům, mezi které byl také rozdělen zisk. Pivovar byl každým šestým rokem pronajímán, měšťané oprávnění k čepování piva volili správní radu a pokladníka. Od 1. května 1876 byl pivovar mimo provoz, zřejmě proto, že již nemohl konkurovat daleko většímu pivovaru karvinskému. Prostory si pronajal Jan hrabě LarischMönnich a sloužily jako sklad karvinského piva. Od května 1886 přešlo vlastnické právo k nemovitosti na Jindřicha hraběte Larisch-Mönnicha, když mu připadlo 71 ze 74 dílů. V listopadu 1904 pak získal zbývající tři díly. Přestože byl pivovar dán mimo provoz, hostinec fungoval i nadále. Čepovalo se zde karvinské pivo, podávala teplá a studená jídla. V roce 1874 byla zahájena rozsáhlá přístavba, dokončená následujícího roku. Přistavěna byla jednopatrová budova navazující bezprostředně na pivovar. Nacházela se zde lednice, hostinské pokoje a prostorný sál. Fryštátský lékárník dr. Julius Bayer píše ve svých Pamětihodnostech města Fryštátu (Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt) z roku 1879 následující: "Stavba byla provedena pod osvědčeným vedením fryštátského stavitele pana Tichého. V přízemí jsou cizinecké pokoje, nahoře v 1. poschodí se nachází nejkrásnější sál města, který je využíván hlavně o masopustě mladým světem, jejž zachvacuje rozkoš vytáčet se příjemně ve vlnivém tanci." (Podle překladu Rudolfa Hrubého.) V roce 1879 byl nájemcem hostince Josef Knoppek, od roku 1886 pak Julius Reik. Po celou dobu 1. republiky jej spravoval Josef Baron, pod jehož jménem je také dnes restaurace známa. Josef Baron pocházel z Hranic na Moravě a ve Fryštátě bydlel od roku 1897. Nejdříve byl nájemcem hotelu u nádraží a od roku 1919 restaurace v Pivovarské ulici. O tom, že byl mezi hostinskými uznávanou autoritou, svědčí také to, že byl od roku 1907 předsedou společenstva hostinských ve Fryštátě. Koncese patřící k uvedené restauraci zahrnovala v té době právo na přechovávání cizinců, podávání pokrmů, výčep piva, vína a vínu podobných nápojů, výčep pálených lihových nápojů, podávání kávy, čokolády, jiných teplých nápojů a občerstvení a v neposlední řadě také odbývání dovolených her. Bezprostředně po válce si pro sebe zabral prostory restaurace Svaz české mládeže, který jej využíval pro kulturní účely a rovněž pokračoval v hostinské koncesi, ovšem bez řádného povolení. V říjnu 1952 přešlo vlastnické právo na československý stát, konkrétně na Ostravskokarvinské doly, obvodní ředitelství Karviná. Podle administrativní dohody ze dne 7. února 1957 se majitelem staly Restaurace a jídelny se sídlem v Českém Těšíně. Po roce 1989 přešla restaurace opět do soukromých rukou.
Obec je dnes součástí Karviné.