Pivovar Hradec Králové   

 [ HOME ]          [ historie ]   [ tácky pivovaru ] 


adresa: Hradec Králové; Soukenická 53; 500 02 telefon:           
posl. vlastník:    posl.ředitel:    posl.sládek:   

 

sortiment piva před uzavřením
Královský Lev Votrok (světlý ležák; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Královský Lev Standard (světlé výčepní; alk.: 3,9 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Královský Lev Melita (světlé se sníženým obsahem cukru; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví)
Královský Lev TIR (světlé nealkoholické; alk.: 0,49 %; plněno do 0,5 l lahví)
Královský Lev Lvíček (světlé; alk.: 3,2 %; plněno do 0,5 l lahví)
Královský Lev Negra (tmavé výčepní; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Královský Lev Kalich (světlý ležák; alk.: 5,8 %; plněno do 0,5 l lahví)
Královský Lev (světlý ležák; alk.: 4,9 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)

Nejstarší zprávy o zdejším pivovarnictví lze nalézt v městských listinách pocházejících ze XIV. a XV. století. Ve městě bylo tehdy mnoho malých pivovarů. Město koupilo místo po třech vyhořelých domech a podle plánů stavitele Bělského se začalo stavět pivovar . V roce 1844 byla zahájena stavba společného Právovárečného měšťanského pivovaru.(Tehdy byly ve městě pivovary dva.)  První pivo bylo hotovo roku 1846, tehdy ještě svrchním kvašením. Při následném přechodu na dnes používané spodní kvašení bylo nutno v roce 1864 rozšířit sklepy, což byla první z řady rekonstrukcí, která se zde udála. Jestliže se tedy v prvních letech vařilo 6 500 hl piva, od roku 1880 již 20 000 hl a ještě před koncem 19.století přesáhl výstav 50 000 hl. Prosperující pivovar vařil v roce 1893 téměř 40 tisíc hl piva a akcionáři pivovaru dostávali dividendy 200 zlatých. Zlatá doba piva v Hradci Králové! Do objektu pivovaru byla zabudována i stará městská věž nad tzv. Kozí nebo též Soukenickou brankou. Do věže byla vedena voda z Labe v trubkách a odtud rozváděna po městě. Fasádu pivovaru směrem do Komenského ulice zdobí reliéfy lvích hlav a pískovcová socha Gambrina. Jsou dílem sochaře a kameníka Martina Ježka, u něhož je objednal sládek Vincenc Pichl. Za první republiky se vařilo okolo 100 000 hl a v roce 1961 přesáhl výstav 200 000 hl.

Moderního elektrického osvětlení se dočkal pivovar v roce 1902: Správní rada, vedena snahou závod stále zdokonalovat, zavedla do pivovaru osvětlení elektřinou. Zařízení osvětlení bylo svěřeno osvědčené domácí firmě František Křižík v Karlíně, kteráž dodala za tím účelem dynamku dávající proud o napětí 120 voltů, který stačil nejen k rozsvícení 230 žárovek a dvou obloukových lamp, z nichž jedna nalézá se před vchodem do pivovaru a druhá před vchodem do sladovny na Kozince, ale i k přenosu hybné síly do nové lednice pod vystavené pivovarem.
Právovárečné měšťanstvo v Hradci Králové uspořádalo 15. listopadu 1903 výroční valnou hromadu, které se zúčastnilo dvaapadesát členů zastupujících 110 várečních domů: Předseda pan Viktor Collino přivítal přítomné, zahájil schůzi a učinil zmínku o úmrtí pana Viktora Weinhengsta a Josefa Petříčka, kteří si získali zásluh o rozkvět závodu, a vyzval shromážděné, by povstáním vzdali čest jich památce. Poté místopředsedou Formánkem přednesena výroční zpráva, dle které za správní rok 1902-1903 pivovar vyrobil 46 800 hektolitrů piva a přes hospodářskou depresi a škody způsobené živnosti hostinské a průmyslu pivovarskému zavedením zemské dávky z piva neubylo závodu odběratelstva, což o stálé oblibě jeho výrobku svědčí.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar "Pravovárního měšťanstva v Hradci Králové" (majitel pravovárečné měšťanstvo).

Dnem 1. 1. 1989 přešel veškerý majetek, práva a závazky v oblasti hospodářských, pracovních a jiných právních vztahů společností Pivovary a sladovny, koncernový podnik a Východočeské pivovary k. p. na nově založenou společnost Pivovary Hradec Králové s. p. . (V roce 1990 bylo součástí s.p. celkem 23 provozoven. V roce 1996 v s.p. postupnou privatizací zbyly jen 4 pivovary - Nová Paka, Hlinsko, Broumov a Dobruška. Rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3.1998 byl prohlášen konkurs na majetek státního podniku Pivovary Hradec Králové.) V roce 1992 dosáhl pivovar výstavu 300 000 hl, od tohoto roku již výroba piva neustále klesala. Více než jedenáctinásobně se za posledních sto let zvýšil výstav piva v pivovaru, vybudovaném před 150 lety Právovárečným měšťanstvem. "Hlavní starostí je dnes uplatnit se na trhu, ale slavit budeme také, něco společně s akciovou společností ZVU, která slaví 125 let existence a mj. vyrábí pivovarská zařízení, varny, " řekl v říjnu 1994 předseda družstva Právovárečné měšťanstvo Josef Elsner . Dodal, že první zmínka o královéhradeckém pivu pochází z roku 1297, kdy na Královéhradecku pobýval král Václav II. Od května 1994 byl pivovar opět v pronájmu Právovárečného měšťanstva. Do provozu byla uvedena nová varna s denní kapacitou 315 hektolitrů z šesti várek. Mimo domácí trh, který pivovar zásoboval osmi druhy piva, se dařilo pivovaru uplatnit i v zahraničí, v roce 1994 např . v Německu, USA, Litvě, Itálii a na Slovensku, v jednání byly dodávky dvanáctistupňového Lva do Jihoafrické republiky , uvedl J. Elsner. V roce 1994 oslavil pivovar 150.narozeniny. Oslavy proběhly společně s a.s. ZVU, jež oslavila 125 let od vzniku. V roce 1995 byl výstav 160 000 hl, z toho 19 % pivovar vyvezl (z toho na Slovensko 95 %, zbytek do SRN, USA a Pobaltí). Hospodaření roku 1995 při obratu 107 mil. Kč skončilo mírnou ztrátou. V roce 1995 vyráběl podnik 8 druhů piv - 65 % výroby tvořila desítka, 20 % dvanáctka. V roce 1996 zavedl pivovar u celého sortimentu jednotné označení Královský lev.

dřívější názvy královéhradeckých piv
12 % světlý hradecký ležák
Královéhradecký ležák 12 % (světlý)
Královéhradecká Jiskra 14 % (světlý speciální ležák)

V roce 1996 u příležitosti 130.výročí bitvy u Hradce Králové vydal pivovar speciální sérii etiket s vyobrazením dobových vojáků:
Myslivce10 % (světlé výčepní; alk.: 4,0 %)
Pěšák (nealkoholické světlé)
Hulán 12 % (světlý ležák; alk.: 4,8 %)
Husar 8 % (světlé lehké; alk.: 3,2 %)
Kanonýr 10 % (tmavé výčepní; alk.: 3,8 %)
Generál 14 % (světlý speciální ležák; alk.: 5,6 %)
Kyrysník 11 % (světlý ležák; alk.: 4,3 %)

O 30 % poklesla v roce 1997 produkce Právovárečného pivovaru v Hradci Králové. Ztráty zaznamenali zejména v druhé polovině roku 1997, která byla o více než padesát procent horší než v roce předchozím. O prodej pivovaru, jehož produkce již léta, se jeho nynější majitel společnost Právovárečný pivovar snažil už během roku 1998. Kromě poklesu prodeje tížily pivovar i vysoké dluhy z minulých let. Akceschopnosti podniku neprospívalo ani složité majetkové uspořádání. Právovárečný pivovar a.s. měla pouze milionové základní jmění a jejími akcionáři bylo družstvo právovárečníků, které vlastnilo veškerou technologii pivovaru, a veřejná obchodní společnost právovárečníků, které patřil nemovitý majetek pivovaru. Bez vstupu kapitálu podnik neměl perspektivu. Vedení pivovaru rozeslalo v březnu 1999 výpovědi všem svým zaměstnancům (asi sto lidí). Pivovar měl brzy převzít nový vlastník, který měl přinést životadárný kapitál a lidi opět zaměstnat. Již rok management jednal se dvěma vážnými zájemci z tuzemska, jedním byla obchodní potravinářská firma, druhým potravinářský výrobce. Pivo se doposud vařilo normálně, což pivovar stálo poslední síly. Dosavadní vedení připustilo, že pokud se nepovede pivovar prodat, skončí zřejmě v konkurzu. Dohoda však zatím uvázla na penězích. Boj o záchranu pivovaru jež svedli jeho majitelé v první polovině roku 1999, však skončil neúspěchem.
Usilovat o dohodu s Komerční bankou, která vlastnila pohledávky pivovaru, hodlala tamní radnice. Areál pivovaru v historické části město chtělo získat do svého vlastnictví. Radnice zvažovala, že v objektu vybuduje parkovací či obchodní plochy. Banka se nyní snažila prodat pohledávky a jednala se dvěma zájemci. Ti však měli zájem pouze o pohledávky, ne o areál pivovaru. Radnice chtěla s bankou uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, která by jí zaručila, že pohledávky získá.

Lidé v Hradci Králové krachu místního pivovaru litovali. Ukončení tradice vaření piva ve městě považovali za ztrátu a mínili, že zánik pivovaru ochudí atraktivnost Hradce pro turisty.
Vladimír Bureš, vedoucí odbytu, 56 let: "Nejsem žádným znalcem piva, ale hradecké se pít dalo. Je mi líto, že pivovar zkrachoval, protože každé město má mít svoje pivo."
Marie Kučerová, důchodkyně, 72 let: "Já jsem za život moc piva nevypila, ale vím, že známí měli pivo z hradeckého pivovaru v oblibě."
Tomáš Duchoň, student, 19 let: "Hradecké pivo? Vůbec nic o něm nevím, protože v hospodách nebylo. Když se nepije, je určitě těžké ho prodávat. Takže krachu pivovaru se nedivím. Ostatně velké pivovary určitě mezeru na trhu rychle vyplní."
Václav Horejší, podnikatel, 36 let: "Je to škoda i kvůli cestovnímu ruchu, protože turisté by jistě rádi ochutnali pivo vyráběné v Hradci."

Přestože bývalý přednosta královéhradeckého okresního úřadu Jiří Vlček již několik let nepracoval ani ve státní správě, ani v pivovarnictví, na stěnách kanceláře jeho soukromé firmy bylo vidět, že pivovarnické řemeslo má stále pod kůží. Nad stolem byl obraz rakouského pivovaru, kde pracovali jeho předci, fotografie, na níž Vlček vítá Václava Havla v provozu, a plechový tuplák, ze kterého si tehdy prezident přihnul hradeckého piva. To všechno je už minulost. "To, že pivovar končí, mě samozřejmě mrzí a není mi to ani po letech lhostejné," přiznal v létě roku 1999 Vlček, který působil v pivovarnictví několik desítek let, prošel různými funkcemi a byl považován za skutečného odborníka. Byl jedním z těch, kteří rozhodli, ze které studny bude nový pivovar v Nošovicích čerpat vodu. "Tenkrát uvařili naprosto stejné pivo ze vzorků různé vody. Dělali jsme rozbory a všestranně nápoj zkoumali. Nakonec jsme doporučili zdroj Malá Morávka, ze kterého byla nejlepší zkušební várka," vzpomínal Vlček. Vlček stál v čele hradeckého pivovaru pouhé tři roky v letech 1987 až 1990, stačil tam však udělat mnoho věcí. Založil například pivovarskou prodejnu a obnovil studny mezi hradeckým zimním stadionem a řekou Orlicí. "Voda v těchto studních byla dobrá. Neměla nic společného s říční vodou a vyhovovala nám," vysvětlil Vlček. Pivu nedal sbohem ani během svého působení ve funkci přednosty okresního úřadu. "Občas jsem si na pivo zašel. Kupoval jsem i hradecké Pito, protože hodně jezdím autem a nealkoholické pivo je nápoj, který mě za volantem drží nad vodou. Pivo mám zkrátka rád," přiznal. Piva Hradecký Votrok a Lev se sice již staly minulostí, ale Vlček na ně stále nedá dopustit. "Bylo to dobré pivo. Pečlivě jsme hlídali jeho kvalitu a také se umísťovali na předních místech na pivařských soutěžích," řekl Vlček. Hradecké pivo mělo před lety charakteristickou chuť, kterou se odlišovalo od jiných zlatavých moků. "V Hradci byla plynová varna. Pivo z ní bylo tmavší a mělo slabou, ale příjemnou karamelovou příchuť," vzpomínal s úsměvem Vlček. Tvrdil, že i kdyby se někdo rozhodl obnovit výrobu piva v Hradci, už to nebude nápoj stejné chuti, jakou znalci pamatují. "Konkrétní chuť souvisí s prostředím i se zařízením, na němž se vyrábí. Určuje ji také voda, z níž se pivo vaří. Je to tolik různých faktorů, že už by to nikdy nebylo pivo téže chuti," řekl Vlček.

Po stopětaapadesáti letech se v pivovaru na Velkém náměstí přestalo vařit pivo. Pivovar se potýkal s vysokými dluhy, které nebyl schopen splácet, a brány závodu opouštělo stále méně piva. Vlastník podniku, společnost Pravovárečný pivovar, proto sám podal návrh na konkurz. Ten zatím soud nevyhlásil. Královéhradecký pivovar byl založen v roce 1844. Nejvíc piva, 302 000 hl, prodal v roce 1992. V posledních letech však jeho produkce klesla pod 100 tisíc hektolitrů ročně. Dluhy podniku činily asi osmdesát milionů korun, hospodářské výsledky a tržby vedení pivovaru vždy odmítalo sdělit. Padesát zaměstnanců dostalo koncem června 1999 výpověď. Od té doby byl objekt uzavřen. Kde se stala chyba? Názory znalců a lidí z provozu se rozcházeli, majitelé mlčeli. "Pivovar byl sice dobře technicky vybaven, ale oproti ostatním měl několik nevýhod. Stál totiž v centru města na velmi malé ploše. Měl vysokou spotřebu energie, například náklady rostly jenom tím, že se pivo muselo mnohokrát přečerpávat z patra do patra," mínil někdejší sládek a později i ředitel pivovaru Jiří Vlček. Nákladná byla také doprava sudů či přepravek do skladů umístěných na kraji města. "Náklady na výrobu byly v pivovaru vždycky vyšší než například v pivovaru v sousedních Pardubicích," řekl Vlček. Nevýhodou byla i velikost pivovaru. "Dobře fungují velké kolosy a přežijí i malé lokální pivovary, kde jsou lidé na vlastní pivo hrdí. Žijí z toho, že ve městě a okolí lidé pijí jejich pivo a lokální patriotismus nedovolí, aby se ve městě ve větší míře uchytila jiná značka. Hradecké pivo však neuspělo ani ve svém městě," tvrdil Vlček. Na krachu podniku se podepsala i kampaň velkých pivovarů, které obsadily většinu restaurací. Zaměstnanci, kteří museli pivovar opustit, tvrdili, že důvodem krachu nebylo nekvalitní pivo. "Hradecké pivo nebylo špatné. Krach pivovaru mají na svědomí spíše ekonomické potíže. Lidé z výroby viní vlastníky z různých chyb," řekl poslední sládek pivovaru Jan Novák. Názor vedení společnosti se nepodařilo získat. Podle člena hradeckého zastupitelstva Martina Dvořáka by byla koupě pivovaru pro město výhodná. "Musíme se rychle zbavit sentimentu, že v Hradci nebudeme vyrábět vlastní pivo, protože zkrátka na trhu neuspělo," řekl Dvořák. Areál pivovaru za Bílou věží, která je dominantou města, zabíral plochu přes deset tisíc metrů čtverečních. Kromě několika objektů byly jeho součástí i zahrady a volné plochy.

Přestože pivovar zastavil výrobu, pivo pod značkou Královský lev ze světa nezmizelo. Od roku 1999 se vařilo dál v pivovaře v Havlíčkově Brodě, který měl o královéhradeckou značku zájem. Její majitel, státní podnik Pivovary Hradec Králové, však prodej značky neodsouhlasil. Výrobě Královského lva na Vysočině proto hrozilo zastavení. "Dohodli jsme se s hradeckým pivovarem, že je škoda, aby zavedená značka z trhu zmizela, proto jsme její výrobu na čas převzali. Oni se stále nevzdali myšlenky na obnovení výroby, my jsme měli zájem značku koupit, ale byli jsme odmítnuti," uvedl ředitel Měšťanského pivovaru Jan Holoubek. Výroba Královského lva trvala jen několik měsíců. "Nemáme dost kapacity, lidsky i technologicky jsme vytíženi na sto deset procent. Chvíli pro nás vyráběli Lva v Pardubicích, nyní ho vaříme u nás, ale těžko odhadnout, jak ještě dlouho. Možná pár dní, možná měsíc," řekl v listopadu 1999 Holoubek. Podle předsedy dozorčí rady královéhradeckého pivovaru Františka Kučery bránilo prodeji značky rozdílné představy o její ceně. "Nic jsme neodmítli, ale o ceně a podmínkách prodeje jsme se zatím nedohodli."
"Obnovení výroby piva v Hradci Králové nepovažuji za reálné. Je to jen v oblasti hypotéz," poznamenal v listopadu 1999 Kučera.
Čtyři obří pivovarské tanky o objemu tisíc hektolitrů odvezli dělníci v lednu 2000 z přízemí někdejšího královéhradeckého pivovaru v centru města do soukromé firmy v České Třebové. Dalších devět třináctimetrových tanků na kupce ještě čekalo. "Při odvozu je nutno vybourat část stěny, protože uvnitř pivovaru není možno s tanky nijak manipulovat," řekl ředitel státního podniku Pivovary Hradec Králové Josef Racek. Jeho firma byla v konkursu a část majetku královéhradeckého pivovaru prodávala. Další tanky a technologie podnik nabízel jiným zájemcům. "Ještě tento měsíc chceme z objektu odvézt osmnáct přetlačných tanků," uvedl Racek. Pivovar přestal fungovat v červnu 1999, pohledávky jeho vlastníků získaly soukromé firmy. "S prodejem vnitřních technologií jsme zpočátku nespěchali, protože byla šance, že je prodáme najednou. To se však nepovedlo," sdělil ředitel.

Firma HK Centrum, která od Komerční banky získala areál bývalého pivovaru, nabídla dne 19.4.2000 na schůzce místní radnici jeho odprodej. Město si vyžádalo další podklady a bylo ochotno s firmou o koupi budov v historickém středu města dále jednat. "Společnost je nyní majitelem celého areálu, ale nepočítá s tím, že by do jeho rekonstrukce investovala," uvedl hradecký primátor Oldřich Vlasák. Radnice požadovala od firmy nabídku všech nemovitostí a cenu, za kterou bude areál na prodej. Firma měla zájem prodat objekty co nejdříve. Radnice o koupi pivovaru usilovala již v roce 1999, banka však pivovar odprodala soukromé firmě. "Zájem o pivovar samozřejmě máme, ale nenecháme se vydírat a cena vyšší než 50 milionů korun je pro nás nepřijatelná," dodal v dubnu 2000 hradecký primátor. Areál bývalého pivovaru na hradeckém Velkém náměstí za katedrálou svatého Ducha zabíral plochu přes deset tisíc metrů čtverečních.

Další zařízení z někdejšího pivovaru dne 24.5.2000 opustilo město. Firma HK Centrum, která areál vlastnila, kromě prodeje vybavení začala také vyjednávat prodej objektů královéhradecké radnici. "Firma předložila zatím neúplnou nabídku. Chybí nám jasný seznam majetku, který nám nabízí, a rovněž cena se nám zdá příliš vysoká," řekl náměstek hradeckého primátora Alois Tuháček a dodal, že nabídka se pohybuje kolem pětapadesáti milionů korun. "Nabízejí nám koupi objektů nebo celé akciové společnosti, která areál vlastní. S firmou chceme dále jednat poté, co upřesní, které parcely a domy vlastní," sdělil Tuháček. O areál hradeckého pivovaru, který leží v historickém středu města, má radnice zájem, neboť by tam bylo možno zřídit parkovací plochy, kulturní centrum a obchody. Ovšem do pivovaru se v roce 2001 opět přece jen vratilo pivo. Svou podnikovou prodejnu zde totiž otevřel pivovar Klášter. V prodejně se prodávalo lahvové a sudové pivo, a bylo zde také k dispozici zařízení pro plnění vlastních pětilitrových soudku. O klášterecké pivo bylo mezi Hradečáky značný zájem. Hradecká radnice přijala v červenci 2001 nabídku firmy HK Centrum a koupila od něj za čtyřicet milionů korun chátrající objekt královéhradeckého pivovaru. Areál podniku by podle hradeckých radních, kteří schválili záměr koupě, mohl sloužit kulturnímu a komerčnímu využití. Odhady na rekonstrukci a úpravy areálu si vyžádají nejméně tři sta milionů korun.
V létě 2003 zůstaly budovy pivovaru stále nevyužity.

Nevyužitá budova bývalého pivovaru v historickém jádru Hradce Králové zřejmě dostane nájemníka. Podle výsledku soutěže se do objektu nastěhuje krajský úřad a další instituce.

Pivovar vznikl v polovině 19. století, kdy město bylo vojenskou pevností. Pivo se tam vařilo přes 150 let. Z areálu na okraji historického centra Hradce pivo přestalo proudit v roce 1999.  Na konci roku 2003 bylo rozhodnuto, že v budoucnosti se do opuštěných budov nastěhují úředníci. Rekonstruovaná budova bude sloužit jako výstavní sídlo hradeckého hejtmanství, které ale využijí i další úřady či školy. Areál vznikl v době, kdy ve vojenském městě bylo stavění civilních budov zakázáno. "Pivovar je jednou z mála civilních staveb, které v Hradci v prostoru tehdejší vojenské pevnosti vyrostly. Kromě pivovaru bylo za dob pevnosti postaveno ještě civilní schodiště Bono publico," uvedl historik Muzea východních Čech v Hradci Králové Jan Jakl. Ještě v polovině 19. století museli hradečtí měšťané žádat o povolení pivovar postavit. Dříve se pivo vařilo v domech, které měly právo je vyrábět. "Budova pivovaru je typickou ukázkou průmyslové stavby 19. století. Některé pozdější takzvaně moderní úpravy byly bohužel nešťastné," dodal Jakl. Mezi vchody do lednice pivovaru stojí socha Gambria, kterou údajně zaplatil sládek z vysoké výhry v loterii. Během stopadesátileté éry pivovar prodělal několik rekonstrukcí.
Přestavba bývalého pivovaru na nové sídlo krajských úředníků mohla na jaře 2005 začít. Dne 1.dubna 2005 nabylo právní moci stavební povolení. První dubnový den již stavební povolení, které umožňuje stavbařům zahájit stavební práce, obdrželi projektanti. Povolení se vztahuje na všechny objekty areálu bývalého pivovaru včetně výstavby inženýrských sítí, podzemního parkoviště a dalších staveb.

Výstav:
rok 1992: 300 000 hl
rok 1995: 160 000 hl
 

 

 

 


 
 
Pivovary.Info