Královský Lev Votrok (světlý
ležák; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Královský Lev Standard
(světlé výčepní; alk.: 3,9 %; plněno do 0,5 l
lahví a sudů)
Královský Lev Melita
(světlé se sníženým obsahem cukru; alk.: 4,0 %;
plněno do 0,5 l lahví)
Královský Lev TIR
(světlé nealkoholické; alk.: 0,49 %; plněno do 0,5 l
lahví)
Královský Lev Lvíček
(světlé; alk.: 3,2 %; plněno do 0,5 l lahví)
Královský Lev Negra
(tmavé výčepní; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví
a sudů)
Královský Lev Kalich
(světlý ležák; alk.: 5,8 %; plněno do 0,5 l lahví)
Královský Lev (světlý
ležák; alk.: 4,9 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Nejstarší zprávy o zdejším pivovarnictví lze nalézt v
městských listinách pocházejících ze XIV. a XV. století.
Ve městě bylo tehdy mnoho malých pivovarů. Město koupilo místo po třech
vyhořelých domech a podle plánů stavitele Bělského se začalo stavět
pivovar . V roce 1844
byla zahájena stavba společného Právovárečného
měšťanského pivovaru.(Tehdy byly ve městě pivovary dva.) První pivo bylo hotovo roku 1846,
tehdy ještě svrchním kvašením. Při následném přechodu na
dnes používané spodní kvašení bylo nutno v roce 1864
rozšířit sklepy, což byla první z řady rekonstrukcí,
která se zde udála. Jestliže se tedy v prvních letech vařilo
6 500 hl piva, od roku 1880 již 20 000 hl a ještě před koncem
19.století přesáhl výstav 50 000 hl. Prosperující pivovar vařil v roce
1893 téměř 40 tisíc hl piva a akcionáři pivovaru dostávali dividendy 200
zlatých. Zlatá doba piva v Hradci Králové! Do objektu pivovaru byla zabudována
i stará městská věž nad tzv. Kozí nebo též Soukenickou brankou. Do věže
byla vedena voda z Labe v trubkách a odtud rozváděna po městě. Fasádu
pivovaru směrem do Komenského ulice zdobí reliéfy lvích hlav a pískovcová
socha Gambrina. Jsou dílem sochaře a kameníka Martina Ježka, u něhož je
objednal sládek Vincenc Pichl. Za první republiky se
vařilo okolo 100 000 hl a v roce 1961 přesáhl výstav 200 000 hl.
Moderního elektrického osvětlení se
dočkal pivovar v roce 1902: Správní rada,
vedena snahou závod stále zdokonalovat, zavedla do pivovaru
osvětlení elektřinou. Zařízení osvětlení bylo svěřeno
osvědčené domácí firmě František Křižík v Karlíně,
kteráž dodala za tím účelem dynamku dávající proud o
napětí 120 voltů, který stačil nejen k rozsvícení 230
žárovek a dvou obloukových lamp, z nichž jedna nalézá se
před vchodem do pivovaru a druhá před vchodem do sladovny na
Kozince, ale i k přenosu hybné síly do nové lednice pod
vystavené pivovarem.
Právovárečné měšťanstvo v Hradci Králové uspořádalo 15. listopadu 1903
výroční valnou hromadu, které se zúčastnilo dvaapadesát členů zastupujících
110 várečních domů: Předseda pan Viktor Collino přivítal přítomné, zahájil
schůzi a učinil zmínku o úmrtí pana Viktora Weinhengsta a Josefa Petříčka,
kteří si získali zásluh o rozkvět závodu, a vyzval shromážděné, by
povstáním vzdali čest jich památce. Poté místopředsedou Formánkem přednesena
výroční zpráva, dle které za správní rok 1902-1903 pivovar vyrobil 46 800
hektolitrů piva a přes hospodářskou depresi a škody způsobené živnosti
hostinské a průmyslu pivovarskému zavedením zemské dávky z piva neubylo závodu
odběratelstva, což o stálé oblibě jeho výrobku svědčí.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
pivovar "Pravovárního měšťanstva v Hradci Králové" (majitel pravovárečné měšťanstvo).
Dnem 1. 1. 1989 přešel veškerý majetek, práva a
závazky v oblasti hospodářských, pracovních a jiných
právních vztahů společností Pivovary a sladovny,
koncernový podnik a Východočeské
pivovary k. p. na nově založenou společnost Pivovary
Hradec Králové s. p. . (V roce 1990 bylo součástí s.p.
celkem 23 provozoven. V roce 1996 v s.p. postupnou privatizací
zbyly jen 4 pivovary - Nová Paka, Hlinsko, Broumov a Dobruška.
Rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3.1998
byl prohlášen konkurs na majetek státního podniku Pivovary
Hradec Králové.) V roce 1992 dosáhl pivovar
výstavu 300 000 hl, od tohoto roku již výroba piva neustále
klesala. Více než
jedenáctinásobně se za posledních sto let zvýšil výstav
piva v pivovaru, vybudovaném před 150 lety Právovárečným
měšťanstvem. "Hlavní starostí je dnes uplatnit se na
trhu, ale slavit budeme také, něco společně s akciovou
společností ZVU, která slaví 125 let existence a mj. vyrábí
pivovarská zařízení, varny, " řekl v říjnu 1994
předseda družstva Právovárečné
měšťanstvo Josef Elsner . Dodal, že první zmínka o
královéhradeckém pivu pochází z roku 1297, kdy na
Královéhradecku pobýval král Václav II. Od května 1994 byl
pivovar opět v pronájmu Právovárečného měšťanstva. Do
provozu byla uvedena nová varna s denní kapacitou 315
hektolitrů z šesti várek. Mimo domácí trh, který pivovar
zásoboval osmi druhy piva, se dařilo pivovaru uplatnit i v
zahraničí, v roce 1994 např . v Německu, USA, Litvě, Itálii
a na Slovensku, v jednání byly dodávky dvanáctistupňového Lva do Jihoafrické
republiky , uvedl J. Elsner. V roce 1994 oslavil pivovar
150.narozeniny. Oslavy proběhly společně s a.s. ZVU, jež
oslavila 125 let od vzniku. V roce 1995 byl výstav 160 000 hl, z toho 19 %
pivovar vyvezl (z toho na Slovensko 95 %, zbytek do SRN, USA a
Pobaltí). Hospodaření roku 1995 při obratu 107 mil. Kč
skončilo mírnou ztrátou. V roce 1995 vyráběl podnik 8 druhů
piv - 65 % výroby tvořila desítka, 20 % dvanáctka. V roce 1996
zavedl pivovar u celého sortimentu jednotné označení Královský
lev.
V roce 1996 u příležitosti
130.výročí bitvy u Hradce Králové vydal pivovar
speciální sérii etiket s vyobrazením dobových
vojáků:
Myslivce10 % (světlé výčepní; alk.: 4,0
%)
Pěšák (nealkoholické světlé)
Hulán 12 % (světlý ležák; alk.: 4,8 %)
Husar 8 % (světlé lehké; alk.: 3,2 %)
Kanonýr 10 % (tmavé výčepní; alk.: 3,8 %)
Generál 14 % (světlý speciální ležák; alk.: 5,6 %)
Kyrysník 11 % (světlý ležák; alk.: 4,3 %)
O 30 % poklesla v roce 1997
produkce Právovárečného pivovaru v Hradci Králové. Ztráty
zaznamenali zejména v druhé polovině roku 1997, která byla o
více než padesát procent horší než v roce předchozím. O prodej
pivovaru, jehož produkce již léta, se jeho nynější majitel
společnost Právovárečný pivovar snažil už během roku 1998. Kromě poklesu prodeje tížily pivovar
i vysoké dluhy z minulých let. Akceschopnosti podniku
neprospívalo ani složité majetkové uspořádání. Právovárečný
pivovar a.s. měla pouze milionové základní jmění a
jejími akcionáři bylo družstvo právovárečníků, které
vlastnilo veškerou technologii pivovaru, a veřejná obchodní
společnost právovárečníků, které patřil nemovitý majetek
pivovaru. Bez vstupu kapitálu podnik neměl perspektivu. Vedení
pivovaru rozeslalo v březnu 1999 výpovědi všem svým zaměstnancům
(asi sto lidí). Pivovar měl brzy převzít nový vlastník,
který měl přinést životadárný kapitál a lidi opět
zaměstnat. Již rok management jednal se dvěma vážnými
zájemci z tuzemska, jedním byla obchodní potravinářská
firma, druhým potravinářský výrobce. Pivo se doposud vařilo
normálně, což pivovar stálo poslední síly. Dosavadní
vedení připustilo, že pokud se nepovede pivovar prodat, skončí zřejmě v
konkurzu. Dohoda však zatím uvázla na penězích. Boj o
záchranu pivovaru jež svedli jeho majitelé v první polovině
roku 1999, však skončil neúspěchem.
Usilovat o dohodu s Komerční bankou, která vlastnila pohledávky pivovaru, hodlala tamní radnice.
Areál pivovaru v historické části město chtělo získat do
svého vlastnictví. Radnice zvažovala, že v objektu vybuduje
parkovací či obchodní plochy. Banka se nyní snažila prodat
pohledávky a jednala se
dvěma zájemci. Ti však měli zájem pouze o pohledávky, ne o
areál pivovaru. Radnice chtěla s bankou uzavřít smlouvu o
smlouvě budoucí, která by jí zaručila, že pohledávky
získá.
Lidé v Hradci Králové krachu
místního pivovaru litovali. Ukončení tradice vaření piva ve
městě považovali za ztrátu a mínili, že zánik pivovaru
ochudí atraktivnost Hradce pro turisty.
Vladimír Bureš, vedoucí odbytu, 56 let: "Nejsem žádným
znalcem piva, ale hradecké se pít dalo. Je mi líto, že
pivovar zkrachoval, protože každé město má mít svoje pivo."
Marie Kučerová, důchodkyně, 72 let: "Já jsem za život
moc piva nevypila, ale vím, že známí měli pivo z hradeckého
pivovaru v oblibě."
Tomáš Duchoň, student, 19 let: "Hradecké pivo? Vůbec
nic o něm nevím, protože v hospodách nebylo. Když se nepije, je určitě těžké ho
prodávat. Takže krachu pivovaru se nedivím. Ostatně velké
pivovary určitě mezeru na trhu rychle vyplní."
Václav Horejší, podnikatel, 36 let: "Je to škoda i
kvůli cestovnímu ruchu, protože turisté by jistě rádi
ochutnali pivo vyráběné v
Hradci."
Přestože bývalý přednosta
královéhradeckého okresního úřadu Jiří Vlček již
několik let nepracoval ani ve státní správě, ani v
pivovarnictví, na stěnách kanceláře jeho soukromé firmy
bylo vidět, že pivovarnické řemeslo má stále pod kůží.
Nad stolem byl obraz rakouského pivovaru, kde pracovali jeho
předci, fotografie, na níž Vlček vítá Václava Havla v
provozu, a plechový tuplák, ze kterého si tehdy prezident
přihnul hradeckého piva. To všechno je už minulost. "To,
že pivovar končí, mě samozřejmě
mrzí a není mi to ani po letech lhostejné," přiznal v
létě roku 1999 Vlček, který působil v pivovarnictví
několik desítek let, prošel různými funkcemi a byl
považován za skutečného odborníka. Byl jedním z těch,
kteří rozhodli, ze které studny bude nový pivovar v Nošovicích čerpat
vodu. "Tenkrát uvařili naprosto stejné pivo ze vzorků
různé vody. Dělali jsme rozbory a všestranně nápoj
zkoumali. Nakonec jsme doporučili zdroj Malá Morávka, ze
kterého byla nejlepší zkušební várka," vzpomínal
Vlček. Vlček stál v čele
hradeckého pivovaru pouhé tři roky v letech 1987 až 1990,
stačil tam však udělat mnoho věcí. Založil například
pivovarskou prodejnu a obnovil studny mezi hradeckým zimním
stadionem a řekou Orlicí. "Voda v těchto studních byla
dobrá. Neměla nic
společného s říční vodou a vyhovovala nám,"
vysvětlil Vlček. Pivu nedal sbohem ani během svého působení
ve funkci přednosty okresního úřadu. "Občas jsem si na
pivo zašel. Kupoval jsem i hradecké Pito, protože hodně
jezdím autem a nealkoholické pivo je nápoj, který mě za volantem drží nad
vodou. Pivo mám zkrátka rád," přiznal. Piva Hradecký
Votrok a Lev se sice již staly minulostí, ale Vlček na ně
stále nedá dopustit. "Bylo to dobré pivo. Pečlivě jsme
hlídali jeho kvalitu a také se umísťovali na předních místech na pivařských
soutěžích," řekl Vlček. Hradecké pivo mělo před lety
charakteristickou chuť, kterou se odlišovalo od jiných
zlatavých moků. "V Hradci byla plynová varna. Pivo z ní
bylo tmavší a mělo slabou, ale příjemnou karamelovou
příchuť," vzpomínal
s úsměvem Vlček. Tvrdil, že i kdyby se někdo rozhodl obnovit
výrobu piva v Hradci, už to nebude nápoj stejné chuti, jakou
znalci pamatují. "Konkrétní chuť souvisí s prostředím
i se zařízením, na němž se vyrábí. Určuje ji také voda,
z níž se pivo vaří. Je to
tolik různých faktorů, že už by to nikdy nebylo pivo téže
chuti," řekl Vlček.
Po stopětaapadesáti letech se v
pivovaru na Velkém náměstí přestalo vařit pivo. Pivovar se
potýkal s vysokými dluhy, které nebyl schopen splácet, a
brány závodu opouštělo stále méně piva. Vlastník podniku,
společnost Pravovárečný pivovar, proto sám podal návrh na
konkurz. Ten zatím soud nevyhlásil. Královéhradecký pivovar
byl založen v roce 1844. Nejvíc piva, 302 000 hl, prodal v roce
1992. V posledních letech však jeho produkce klesla pod 100
tisíc hektolitrů ročně.
Dluhy podniku činily asi osmdesát milionů korun,
hospodářské výsledky a tržby vedení pivovaru vždy
odmítalo sdělit. Padesát zaměstnanců dostalo koncem června
1999 výpověď. Od té doby byl objekt uzavřen. Kde se stala
chyba? Názory znalců a lidí z provozu se rozcházeli, majitelé mlčeli. "Pivovar byl
sice dobře technicky vybaven, ale oproti ostatním měl několik
nevýhod. Stál totiž v centru města na velmi malé ploše.
Měl vysokou spotřebu energie, například náklady rostly jenom
tím, že se pivo muselo mnohokrát přečerpávat z patra do patra," mínil
někdejší sládek a později i ředitel pivovaru Jiří Vlček.
Nákladná byla také doprava sudů či přepravek do skladů
umístěných na kraji města. "Náklady na výrobu byly v
pivovaru vždycky vyšší než například v pivovaru v
sousedních Pardubicích," řekl Vlček. Nevýhodou byla i
velikost pivovaru. "Dobře fungují velké kolosy a
přežijí i malé lokální pivovary, kde jsou lidé na vlastní
pivo hrdí. Žijí z toho, že ve městě a okolí lidé pijí
jejich pivo a lokální patriotismus nedovolí, aby se ve městě ve větší míře
uchytila jiná značka. Hradecké pivo však neuspělo ani ve
svém městě," tvrdil Vlček. Na krachu podniku se
podepsala i kampaň velkých pivovarů, které obsadily většinu
restaurací. Zaměstnanci, kteří museli pivovar opustit, tvrdili, že důvodem krachu nebylo
nekvalitní pivo. "Hradecké pivo nebylo špatné. Krach
pivovaru mají na svědomí spíše ekonomické potíže. Lidé z
výroby viní vlastníky z různých chyb," řekl poslední
sládek pivovaru Jan Novák. Názor vedení společnosti se
nepodařilo získat. Podle
člena hradeckého zastupitelstva Martina Dvořáka by byla
koupě pivovaru pro město výhodná. "Musíme se rychle
zbavit sentimentu, že v Hradci nebudeme vyrábět vlastní pivo,
protože zkrátka na trhu neuspělo," řekl Dvořák. Areál
pivovaru za Bílou věží,
která je dominantou města, zabíral plochu přes deset tisíc
metrů čtverečních. Kromě několika objektů byly jeho
součástí i zahrady a volné plochy.
Přestože pivovar zastavil
výrobu, pivo pod značkou Královský lev ze světa nezmizelo.
Od roku 1999 se vařilo dál v pivovaře v Havlíčkově Brodě,
který měl o královéhradeckou značku zájem. Její majitel,
státní podnik Pivovary Hradec Králové, však prodej značky
neodsouhlasil. Výrobě Královského lva na Vysočině proto
hrozilo zastavení.
"Dohodli jsme se s hradeckým pivovarem, že je škoda, aby
zavedená značka z trhu zmizela, proto jsme její výrobu na
čas převzali. Oni se stále nevzdali myšlenky na obnovení
výroby, my jsme měli zájem značku koupit, ale byli jsme
odmítnuti," uvedl ředitel Měšťanského pivovaru Jan
Holoubek. Výroba Královského lva trvala jen několik
měsíců. "Nemáme dost kapacity, lidsky i technologicky
jsme vytíženi na sto deset procent. Chvíli pro nás vyráběli
Lva v Pardubicích, nyní ho vaříme u nás, ale těžko odhadnout, jak ještě dlouho. Možná pár dní,
možná měsíc," řekl v listopadu 1999 Holoubek. Podle
předsedy dozorčí rady královéhradeckého pivovaru Františka
Kučery bránilo prodeji značky rozdílné představy o její
ceně. "Nic jsme neodmítli, ale o ceně a podmínkách prodeje jsme se zatím nedohodli."
"Obnovení výroby piva v Hradci Králové nepovažuji za
reálné. Je to jen v oblasti hypotéz," poznamenal v
listopadu 1999 Kučera.
Čtyři obří pivovarské tanky o objemu tisíc hektolitrů
odvezli dělníci v lednu 2000 z přízemí někdejšího
královéhradeckého pivovaru v centru města do soukromé firmy
v České Třebové. Dalších devět třináctimetrových tanků
na kupce ještě čekalo. "Při odvozu je nutno vybourat
část stěny, protože uvnitř pivovaru není možno s tanky
nijak manipulovat," řekl ředitel státního podniku Pivovary Hradec Králové Josef Racek. Jeho
firma byla v konkursu a část majetku královéhradeckého
pivovaru prodávala. Další tanky a technologie podnik nabízel
jiným zájemcům. "Ještě tento měsíc chceme z objektu
odvézt osmnáct přetlačných tanků," uvedl Racek.
Pivovar přestal fungovat v červnu 1999, pohledávky jeho
vlastníků získaly soukromé firmy. "S prodejem
vnitřních technologií jsme zpočátku nespěchali, protože
byla šance, že je prodáme najednou. To se však
nepovedlo," sdělil ředitel.
Firma HK Centrum, která od
Komerční banky získala areál bývalého pivovaru, nabídla
dne 19.4.2000 na schůzce místní radnici jeho odprodej. Město
si vyžádalo další podklady a bylo ochotno s firmou o koupi
budov v historickém středu města dále jednat. "Společnost je nyní majitelem celého areálu,
ale nepočítá s tím, že by do jeho rekonstrukce
investovala," uvedl hradecký primátor Oldřich Vlasák.
Radnice požadovala od firmy nabídku všech nemovitostí a cenu,
za kterou bude areál na prodej. Firma měla zájem prodat objekty co nejdříve. Radnice o koupi
pivovaru usilovala již v roce 1999, banka však pivovar
odprodala soukromé firmě. "Zájem o pivovar samozřejmě
máme, ale nenecháme se vydírat a cena vyšší než 50
milionů korun je pro nás nepřijatelná," dodal v dubnu 2000 hradecký primátor. Areál bývalého
pivovaru na hradeckém Velkém náměstí za katedrálou svatého
Ducha zabíral plochu přes deset tisíc metrů čtverečních.
Další zařízení z
někdejšího pivovaru dne 24.5.2000 opustilo město. Firma HK
Centrum, která areál vlastnila, kromě prodeje vybavení
začala také vyjednávat prodej objektů královéhradecké
radnici. "Firma předložila zatím neúplnou nabídku.
Chybí nám jasný seznam majetku, který nám nabízí, a
rovněž cena se nám zdá příliš vysoká," řekl
náměstek hradeckého primátora Alois Tuháček a dodal, že
nabídka se pohybuje kolem pětapadesáti milionů korun.
"Nabízejí nám koupi objektů nebo celé akciové společnosti, která areál
vlastní. S firmou chceme dále jednat poté, co upřesní,
které parcely a domy vlastní," sdělil Tuháček. O areál
hradeckého pivovaru, který leží v historickém středu
města, má radnice zájem, neboť by tam bylo možno zřídit parkovací
plochy, kulturní centrum a obchody. Ovšem do pivovaru se v roce
2001 opět přece jen vratilo pivo. Svou
podnikovou prodejnu zde totiž otevřel pivovar Klášter. V
prodejně se prodávalo lahvové a sudové pivo, a bylo zde také
k dispozici zařízení pro plnění vlastních pětilitrových
soudku. O klášterecké pivo bylo mezi Hradečáky značný
zájem. Hradecká radnice přijala v červenci 2001
nabídku firmy HK Centrum a koupila od něj za čtyřicet
milionů korun chátrající objekt královéhradeckého
pivovaru. Areál podniku by podle hradeckých radních, kteří
schválili záměr koupě, mohl sloužit kulturnímu a
komerčnímu využití. Odhady na rekonstrukci a úpravy areálu
si vyžádají nejméně tři sta milionů korun.
V létě 2003 zůstaly budovy pivovaru stále nevyužity.
Nevyužitá budova bývalého pivovaru v historickém jádru
Hradce Králové zřejmě dostane nájemníka. Podle výsledku soutěže se do
objektu nastěhuje krajský úřad a další instituce.
Pivovar vznikl v polovině 19. století,
kdy město bylo vojenskou pevností. Pivo se tam vařilo přes 150 let. Z areálu
na okraji historického centra Hradce pivo přestalo proudit v roce 1999.
Na konci roku 2003 bylo rozhodnuto, že v budoucnosti se do opuštěných budov
nastěhují úředníci. Rekonstruovaná budova bude sloužit jako výstavní sídlo
hradeckého hejtmanství, které ale využijí i další úřady či školy. Areál
vznikl v době, kdy ve vojenském městě bylo stavění civilních budov zakázáno.
"Pivovar je jednou z mála civilních staveb, které v Hradci v prostoru
tehdejší vojenské pevnosti vyrostly. Kromě pivovaru bylo za dob pevnosti
postaveno ještě civilní schodiště Bono publico," uvedl historik Muzea
východních Čech v Hradci Králové Jan Jakl. Ještě v polovině 19. století
museli hradečtí měšťané žádat o povolení pivovar postavit. Dříve se
pivo vařilo v domech, které měly právo je vyrábět. "Budova pivovaru
je typickou ukázkou průmyslové stavby 19. století. Některé pozdější
takzvaně moderní úpravy byly bohužel nešťastné," dodal Jakl. Mezi
vchody do lednice pivovaru stojí socha Gambria, kterou údajně zaplatil sládek
z vysoké výhry v loterii. Během stopadesátileté éry pivovar prodělal několik
rekonstrukcí.
Přestavba bývalého pivovaru na nové sídlo krajských úředníků mohla na jaře 2005 začít. Dne 1.dubna 2005 nabylo právní
moci stavební povolení. První dubnový den již stavební povolení, které umožňuje stavbařům zahájit stavební práce, obdrželi
projektanti. Povolení se vztahuje na všechny objekty areálu bývalého pivovaru včetně výstavby inženýrských sítí,
podzemního parkoviště a dalších staveb.