Vznik pivovaru v Jarošově se datuje do roku 1688, kdy byl založen měšťany z Uheského Hradiště poté, co roku 1681 město lehlo po požáru popelem.. V dochovaných písemnostech se uvádí, že pivovar znamenal pro městskou pokladnici největší zdroj příjmů ze všech městských statků. Sto let žil pivovar svým bezproblémovým životem, pak se však objevily stížnosti správců a sládka na opotřebené a vadné stroje, stejně tak na špatný stav ležáckých a transportních sudů. Nejvíce tvrdošíjnosti projevil ve svých požadavcích sládek Jan Buchta, který si navíc na magistrátě stěžoval na špatnou dodávku a kvalitu surovin. Dosáhl provedení těch nejnutnějších oprav, se kterými však nebyl spokojen a na jeho důrazné požadavky opravy pokračovaly. Pivovar však postupně přestal vykazovat své původní výsledky a pro město přestal být atraktivním. Magistrát proto rozhodl o jeho pronájmu (r. 1814). Období, kdy šel podnik z ruky do ruky, pivovaru nijak neprospívalo. Vše došlo tak daleko, že se pro magistrát stal přítěží a byl v roce 1869 prodán za 13 tisíc zlatých majiteli realit z Uherského Ostrohu Salomonu Braunovi. V tehdejší době měl pověst moderního pivovaru, byl vybaven parním zařízením. K pivovaru patřila sladovna, palírna kořalky, "šenkhouz" a doplňková výroba kvasnic pro město Uherské Hradiště a okolí. K pivovaru byl přistaven byt pro sládka a mistra bednáře. Magistrát nevybral Jarošov pro postavení pivovaru náhodou. Vesnice měla pro to řadu předpokladů. Patřila statku města Uherské Hradiště a byla položena na poměrně dobře udržované komunikaci napajedelské silnice na úpatí výšiny Rovně, kde byly vydatné prameny pitné vody. V těsné blízkosti pivovaru tekla řeka Morava, která se pro podnik stala levným zdrojem vody a ledu pro průmyslové účely. Založení výrobny piva bylo také vítaným zdrojem nových pracovních příležitostí nejen pro místní ale i přespolní občany. Hospodářská konjunktura s nástupem progresivního kapitalismu byla příčinou rozrůstání Jarošova, který měl v roce 1880 přes osm set obyvatel. V té době patřil Jarošov mezi velké obce.

Pivovary a sodovkárny Brno a.s. byly v roce 1996 třetím největším producentem nealkoholických nápojů v České republice. Společnost sdružovala pivovar v Jarošově v Uherském Hradišti a sodovkárny ve Vyškově, Brně a Olešnici. Společnost měla také rozhodující podíl ve firmě Limona Mnichovo Hradiště, která vyráběla ovocné šťávy a džusy v kartónových obalech. Zatímco výroba piva byla podle vedení ztrátová, na nealkoholických nápojích firma vydělávala. Největším závodem byla přitom sodovkárna Merito v Brně-Lesné. Společnost měla v roce 1996 základní jmění 183 mil.Kč a zaměstnával přes čtyři sta pracovníků. V roce 1995 vykázala zisk 1,3 mil.Kč při tržbách necelých 350 mil.Kč. Společnost Pivovary a sodovkárny Brno, a.s., zkratka: A & S Brno, a.s.; Brno, Hlinky 12; existovala ve staré struktuře od 4.11.1991 do 14.1.1994. Kromě výrobců nealkoholických nápojů patřily do ní pivovar ve Znojmě (odštěpný závod Znojmo; Hradní 2, 669 23 Znojmo; od 1.7.1991), pivovar v Uherském Brodě (odštěpný závod Uhersky Brod; Neradice 369, 688 16 Uhersky Brod; od 4.9.1992), pivovar ve Vyškově (odštěpný závod Vyškov; nám. Čsl. Armády 4, 682 11 Vyškov; od 4.9.1992), pivovar Břeclav (odštěpný závod Břeclav; Zámecké náměstí 5, 690 57 Břeclav; od 4.9.1992), pivovar v Jihlavě (odštěpný závod Jihlava; Vrchlického 2, 586 01 Jihlava; od 4.9.1992), pivovar Černá Hora (odštěpný závod Černá Hora; Černá Hora 3/5; od 4.9.1992), jarošovský pivovar (odštěpný závod Jarošov; Jarošov, 686 39 Uherské Hradiště; od 4.9.1992) a obnovený pivovar v Kroměříži (odštěpný závod Kroměříž; Na Kopečku 1537, 767 11 Kroměříž; od 4.9.1992). Valná hromada společnosti rozhodla dne 11.1.1994 o zrušení obchodní společnosti Pivovary a sodovkárny Brno, a.s. bez likvidace a jejím rozdělení na: Pivovar a sodovkárna Břeclav, Jihomoravské pivovary a.s. se sídlem v Brně (včetně pivovaru ve Vyškově), Pivovar a sodovkárna Jihlava a.s. a nové Pivovary a sodovkárny Brno a.s. (Brno, Dusíkova 7; včetně Jarošova). Nevyplatit z čistého zisku roku 1995 1,3 mil.Kč dividendy ani tantiémy rozhodla valná hromada společnosti v červenci 1996. Do sociálního fondu bylo přiděleno 936 000 Kč, zbytek zůstane nerozdělen. Výnosy z prodeje piva představovaly 59,4 mil.Kč, nealkoholických nápojů 221,8 milionu, sladu 21 milionu a sirupů 18,5 milionu korun. Významným akcionářem firmy byl v roce 1995 s 29,3 % zlínská Foresbank, 6 % akcií vlastnil investiční fond Kredital. Pivovary naopak držely 41,6 % akcií v Limoně Mnichovo Hradiště. V závodech v Jarošově, Sodovkárně Brno a Sodovkárně Vyškov celkem firma zaměstnávala 427 osob. Pivovary a sodovkárny Brno kvůli ztrátové výrobě zavřely v roce 1997 závod v Břeclavi.