[ HOME ]          [ historie ] 

Kaceřov Pivovar Kaceřov ; Katzengrűn zrušen 1915; 2 500 hl; SO E. Popper ; Byl postaven v pozdně barokní době spolu se zámečkem a areálem hospodářských budov. Budovy již neexistují. Kácov Státní pivovar Kácov ;C. a K. Pivovar v Kácově n. S. Kadaň Františkánský pivovar Kadaň ; Kaaden 1682 - zrušen asi 1890; 500 hl Měšťanský pivovar Kadaň ; První parostrojní kadaňský pivovar 1890 - 1948 provoz ukončen, 1949 zrušen; max.18 000 hl; v majetku rodiny Meissnerů do 2.sv.války; 1945-1948 národní správa; 1948-1949 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.; budovy později sloužily jako konzervárna a sklady ovoce a zeleniny, v roce 2001 byly zachovány. Kaiserdorf viz Kolín >>> Kámen Hradní pivovar V roce 2003 bylo veřejnosti zpřístupněno sklepení zaniklého pivovaru. Kamenec u Poličky Pivovar Kamenec u Poličky ; Steindorf kapitoly z pivovarské historie města Poličky >>> Kamenice viz Česká Kamenice >>> Kamenice Pivovar při statku Kamenice ; Kamenitz zrušen kolem roku 1900; max 100 hl; JI majetek obce Kamenice nad Lipou Pivovar velkostatku Kamenice nad Lipou Kamenná Lhota Pivovar Kamenná Lhota ; Stein-Lhota zrušen 1890; BN V. Roth Kamenná Lhota Dominantou vsi je zámeček, pocházející asi z poloviny 18. století. Byl při něm poplužní dvůr a v něm pivovar, který ale v roce 1912 vyhořel a už nebyl obnoven. TA Kamenný Újezd u Českých Budějovic Kamenný Újezd byl založen před rokem 1263 jako městečko. Mílové právo bylo odměřeno od kostela sv. Prokopa v Budivojovicích (Budějovice ještě neexistovaly). Vzdálenost vycházela na předepsaných 11 km. Dodržení mílového práva umožňovalo rozvíjet obchod, usazování řemeslníků a možnost vařit pivo apod. Poté, co bylo založeno nové královské město Budějovice, nastal spor o mílové právo, které Kamenný Újezd v roce 1464 definitivně prohrál (vzdálenost nebyla nutných 11 km, ale jen 9 km). Skutečnost, že Kamenný Újezd byl starší než Budějovice, nehrála roli, protože Budějovice byly královské město. Omezení obchodu a řemesel znamenalo mimo jiné i to, že v obci vařili a prodávali pivo Budějovičtí. Rožmberkové ještě „bojovali“ se správou království, podali v roce 1552 žádost o povýšení Kamenného Újezdu na město, ale neuspěli. Jakub Krčín poté v roce 1564 nechal postavit pivovar v Plavnici, což již mílovému právu vyhovovalo. Kammerburg viz Horní Kruty >>> Kamonín Pivovar Kamonín (Německé, Velké Chvojno) zrušen asi 1917; 2 500 hl; UL Antonín Kirschner Kamýk Panský pivovar Kamýk ; Kamaik zrušen asi 1901; 2 500 hl; LT JUDr.O. Pollak (1895); W.Wojta (1901) Kamýk nad Vltavou Pivovar Kamýk nad Vltavou zrušen 1935; 1 000 hl; PB; V. Šrámek pivovarnictví na Sedlčansku >>> Kanice Pivovar Kanice zrušen asi 1898; 600 hl; DO svobodný pán K. Skal Kaplice Hraběcí pivovar Kaplice ; Kaplitz 16.stol. - 1929; max. 6 200 hl; CK posl.majitelé byli hrabata Bouquoy de Longueval, kteří ho od 19.stol. pronajímali; posl.nájemci a sládci byla rodiny Vanečků; od roku 1926 jen jako sklad Schwarzenberského pivovaru v Č.Krumlově. Náročná rekonstrukce bývalého panského pivovaru na Bělidle pokračovala i v roce 2008. Městský pivovar Kaplice 1382 - květen 1945, od roku 1942 již nevyráběl; max. 10 000 hl; majitelem byla obec do roku 1949 Kaplice - Vracov zrušen asi 1890; 100 hl František Čech Kardašova Řečice Paarův pivovar Kardašova Řečice ; Knížecí pivovar ; Kardasch Retschitz 1517 - 1927; max.11 500 hl; JH; majitelem byl rod knížat Paarů do roku 1926; v roce 1927 ve vlastnictví rodu Schwarzenberků, kteří jej uzavřeli; vařil m.j. 15° dvojsladové pivo Firma Moritz Schulz, první výrobce ovocných a dezertních vín v Rakousko - Uhersku, koupila zdejší pivovar, kam byla později přemístěna lisovna barevného ovoce. Karlovy Vary Měšťanský pivovar Karlovy Vary; Karlsbad Pivovar Karlovy Vary - Rybáře ; Karlsbad - Fischern Pivovar Doubí viz Doubí >>> Karviná Larisch-Mönnichův pivovar Karviná   starý pivovar do r.1830 Larisch-Mönnichův pivovar Karviná ; Browar i Slodowna Dr.Jana Hr.Larisch-Mönnicha w Karwinie ; Gräftlich Larisch  Mönnichsche Bierbrauerei und Malzfabrik Karwin ; Karvinná Měšťanský pivovar Fryštát Kašperské Hory Městský pivovar Kašperské Hory ; Bergreichenstein 16.stol. - 1947; max.7 000 hl; KT ve vlastnictví obce do roku 1949, pronajímán. Počátky pivovaru sahají do 13. a počátku 14. století. Pivovar i s dvorem a zahradou si v roce 1539 koupil tehdejší zástavní držitel hradu Kašperk, vzdělaný velmož Jiří z Lokšan, tajemník králů Ludvíka a Ferdinanda I., královský rada a německý místokancléř českého království. Po Lokšanově smrti v roce 1551 prodala vdova Kateřina městu dům i s pivovarem. Měšťané se ochotně ujali pivovaru, který pak byl v provozu až do července 1947. Řada zpráv dokládá skutečnost, že se město o pivovar vždy vzorně staralo, stavebně jej upravovalo, rozšiřovalo a technicky modernizovalo. V posledních desetiletích však sloužily budovy bývalého pivovaru jako skladiště a garáže, postupně chátraly a měnily se v ruinu.Po listopadu 1989 byl "pivovar" městem prodán do soukromých rukou a začal se uskutečňovat projekt přestavby (1991-1994) na Parkhotel Tosch. Hlavní důraz byl přitom kladen na zachování historických prvků (překrásných kleneb ve vinárně, restauraci a dalších prostorách), což se dle mínění předních odborníků zdárně podařilo. pivovarnictví v Pošumaví >>  Kateřinice V obci byl zámek se zámeckým pivovarem (nyní hájenka). Lesy i pivovar byly majetkem církve (olomoucká diecese).NJ Katharinaberg viz Hora Svaté Kateřiny >>> Kelč Arcibiskupský pivovar Kelč zrušen 1885; 200 hl; VS Kladky Arcibiskupský pivovar Kladky zrušen asi 1880; 100 hl; PO Kladno Parostrojní pivovar a sladovna v Kročehlavech Městský pivovar Kladno 1705-1880; původní starý pivovar vedle staré radnice (dnes SOA Kladno) byl v roce 1705 zrušen a proměněn v obydlí lesníka. Kladruby Měšťanský pivovar Kladruby ; Bürgerliche Brauerei Kladrau 1389 - říjen 1946; max. 2 200 hl ve vlastnictví právovár.měšťanstva do roku 1945 (pronajímán) , pak národní správa R. 1389 udělena městu výsada, že nesměl nikdo do města cizí pivo přivážeti ani čepovati. Zámecký pivovar a sladovna Kladruby zrušen 1935; 17 000 hl; TC R. 1389 udělena městu výsada, že nesměl nikdo do města cizí pivo přivážeti ani čepovati. V r. 1825 koupil celý areál Alfréd Windischgrätz, jehož syn zničil ve druhé polovině 19. století architektonicky významný Dienzenhoferův nový konvent přestavbou na pivovar. Fid. panství Kladruby se zámkem, dvorem, parostr. pivovarem a sladovnou náleželo na konci 19.stol. Alfredu kn. Windisch-Grätzovi. Windischgrätzové se o Kladruby mnoho nestarali, neboť jejich hlavním panstvím a sídlem byl nedaleký Tachov. V někdejším konventu zřídili roku 1864 pivovar. Windischgrätzům patřily Kladruby až do roku 1945, kdy se staly majetkem státu. Klášter Hradiště nad Jizerou Akciový pivovar a sladovna Klášter Hradiště nad Jizerou ; Klášter, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny, Klášter Hradiště nad Jizerou, se závody v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici ; Kloster a. d. I. Klášterec nad Ohří Pivovar Klášterec ; Klősterle 17.stol. - 1934; max.20 000 hl; CV v majetku hrabat Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid Klatovy Pivovar pravovárečného měšťanstva v král.městě Klatovech ; Měšťanský pivovar v Klatovech ; Klattau  Historie pivovarnictví v Klatovech >>> Parostrojní pivovar a sladovna Klatovy ; Akciový pivovar 1879 - 1939, stáčírna Gambrinusu; 15 000 hl; F. Lenner Historie pivovarnictví v Klatovech >>> Klecany Zámecký pivovar bratří Benniesů Klecany Připomínán je sice až v polovině 18.stol., vznikl však podstatně dříve. Nacházel se ve svahu pod klecanským zámkem. V pol.18.století ho vlastnil rod Gallasů. V době největšího rozkvětu podnik uvařil až 5 000 hl piva ročně. Poslední majitelé byli bratři Benniesové. Zánik kolem roku 1900 způsobil konkurenční tlak modernizovaného pivovaru v Pakoměřicích. Klein Rohosetz viz Malý Rohozec >>> Kleinskal viz Malá Skála >>> Klimkovice Měšťanský pivovar Klimkovice ; Königsberg i. Schl. zrušen asu 1892; NJ Klobouky Pivovar Klobouky zrušen asi 1892; 1 000 hl; BV Josef Duffek Klobouky viz Valašské Klobouky >>> Klobuky Pivovar metropolitní kapituly u Sv. Víta ; Schwarzenbergský pivovar ; Akciový pivovar v Klobukách 1657- zrušen asi 1875; 5 000 hl; KL Kapitula pražská; Pivovar patřil k vranskénu panství, založen byl v roce 1657 a pivo se zde vařilo do 80. let 19. století. Sladovna zde pracovala ještě v první republice. Pivovar zaujímal dvě křídla hospodářského dvora. V roce 1906 byl pivovar rozšířen o sladovnu, jejíž při nároží stojící hvozd je dominantou obce. Z této doby pochází také podoba bočního křídla se skladovou sýpkou. Výroba piva byla zastavena v roce 1921, sladovna v provozu do roku 1938. Čelní křídlo barokního původu má částečně zachované zbytky barokního členění s vysokým řádem. Dominuje mu při nároží stojící věžovitý hvozd, pocházející z přestavby na konci 19. století. Objekt je využíván jako sklad obilí. Klokočov Pivovar Klokočov ; Gross Glockersdorf zrušen asi 1890; 1 200 hl; OP Václav Kohout Klostergrab viz Hrob >>> Klučenice Pivovar Klučenice zrušen asi 1890; 500 hl; PB křížovníci v Praze Kluky Pivovar při velkostatku Kluky zrušen 1880; 50 hl; KH Klumtschan viz Chlumčany >>> Kněžice Pivovar Kněžice zrušen asi 1900; 200 hl; KT rytíř z Kotnova Knovíz ; Kňovice Pivovar Knovíz (Kňovice) zrušen 1903; 700 hl; PB Dr. E. Meixner pivovarnictví na Sedlčansku >>> Kobylá nad Vidnavkou V 16. stol. je zde uváděn pivovar. JE Kobylí V 2. polovině 16. století se v Kobylí usídlili novokřtěnci - habáni. Měli zde silnou komunitu a společně užívali dům, školu, sklep, pivovar. BV Kobylníky Pivovar zde fungoval od 16.stol do roku 1706. Byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL Köhlendorf viz Jiřičná >>> Kojetín Měšťanský pivovar Kojetín ; Kojetein 1556 -1913; max.8 800 hl; PR právovár.měšťanstvo jej vlastnilo do roku 1880; od roku 1882 rod Rosenfeldů Budova bývalého pivovaru v Kojetíně, postavená v 17. století, získala svou dnešní podobu přestavbou v roce 1904. Je součástí kojetínské památkové zóny. Zchátralá budova pivovaru se konečně v roce 2005 mohla dočkat oprav. Pokud město uspěje se žádostí o dotaci, vznikne zde nové ubytovací zařízení. Knížecí pivovar Kojetín zrušen asi 1900; max.4 500 hl majitelé: rod Metternich-Winneburg; v nájmu rodu Rosenfeldů (Měšť.pivovar) Kokory Pivovar Kokory ; Kokor ; Kokoř Kokovice Pivovar zde fungoval od 16.stol. Po roce 1700 byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL Kolešovice Knížecí pivovar Kolešovice ; Kolleschowitz; Koldštýn Pivovar Koldštýn (Branná) ; Goldenstein zrušen asi 1890; 300 hl; SU Lichtenstein; Po třicetileté válce se zdejší zámek stal pouze hospodářským sídlem správy panství, v části byl zřízen pivovar. V letech 1770 a 1926 areál vyhořel, poté byl pouze nouzově opraven. Kolín Měšťanský pivovar Kolín 1261-1911; max. 6 800 hl ve 20.stol. pivovar v majetku rodiny Rašů, kteří tu i sládkovali; po roce 1911 splynul se Zámeckým pivovarem Zámecký pivovar a sladovna, akciová spol., Kolín ; Akciová společnost zámecký pivovar, výroba sodové vody, šumivých limonád a obchod vínem ve velkém v Kolíně ; Císařoves ; Kaiserdorf Kolinec Pivovar Kolinec zrušen 1923; 3 000 hl; KT F. Koudelka Koloděje nad Lužnicí Zámecký pivovar Koloděje ; Kalladey ; Kalladai zrušen 1909; max.1 200 hl; CB v majetku hrabat Wratislavů z Mitrovic, od 19.stol. pronajímán. Ve dvoře kolodějského zámečku byly hospodářské budovy a pivovar. Komárno Pivovar při statku Komárno připomínán roku 1712 - zrušen asi 1880; max. 100 hl; KM Komařice Pivovar Komařice ; Komaritz 1561 - 1907; max. 600 hl; CB maj.: Cisterciácký konvent ve Vyšším Brodě; O Komařickém pivě se tradovalo, že se ho člověk může najíst i napít, tak prý bylo husté. Pivovar zanikl v roce 1904. Komotau viz Chomutov >>> Komorní Hrádek V roce 2003 zůstaly pouze sklepy. Koněšín Pivovar Koněšín zmínka o pivovaru v roce 1556 TR Konice Pivovar a sladovna v Konicích zrušen 1900; 1 300 hl; PO Celá budova byla zbourána. Na místě se v roce 2002 nacházel areál VD Moděva Konice. Byla zachována pouze část sklepních prostor, ve kterých byla vybudována pivnice. Königinshof viz Dvůr Králové nad Labem >>> Königsgrätz viz Hradec Králové >>> Königswarth viz Lázně Kynžvart >>> Konojedy Pivovar Konojedy zrušen 1912; 1 500 hl; LT MUDr. J. Delhaes Konopiště Pivovar Konopist ; Zámecký pivovar Konopiště ; Konopist ; Konopischt zrušen 1895; 2 000 hl Výroba byla převedena Františkem Ferdinandem d´Este do Benešova. Původní objekt zámeckého pivovaru stojí v podzámčí dodnes. Kopřivná Pivovar velkostatku Kopřivná ; Geppersdorf zrušen asi 1902; 200 hl; SU Na konci 19.stol. zde byl nájemce a sládek Josef Müllschitzký, pozdější zakladatel hanušovického pivovaru.; J.Kašpar Kornhaus viz Mšec >>> Korunní Poříčí viz Červené Poříčí >>> Koryčany Pivovar Koryčany zrušen asi 1910; 4 000 hl; KM; hrabě Trauttmannsdorf; V roce 2002 na místě pivovaru zbylo pár sutin a zchátralá jedna z budov.  Kosmonosy Pivovar Kosmonosy (Podhrad) zrušen 1927; 5 000 hl; MB; E. Pordes; nacházel se na mladoboleslavském předměstí na Ptáku. Kosoř Pivovar Kosoř zrušen asi 1895; 200 hl; PAZ; Kapitula na Vyšehradě Kosova Hora Pivovar Kosova Hora ; Pivovar Františka Mladoty ze Solopysk ; Amschelberg zrušen 1905; 700 hl; PB; Mladota ze Solopisk Starý pivovar je dokládán už v 16. století ve výčtu zabaveného majetku Viléma Mladšího z Říčan. Stál naproti bývalé tvrze přes potok Mastník. V roce 1837 se novou vrchností v Kosově Hoře stali Mladotové ze Solopysk, kteří záhy započali s přestavbou starého zámku a v jižním křídle zřídili nový pivovar. Zrušen okolo roku 1905. Pivovar o výstavu 2000 - 3000 hektolitrů ročne byl situován v křídle kosohorského zámku. Sladovna - dříve pravděpodobně starý pivovar - stála na protější břehu potoka a je z ní dochováno pouze suterénní podlaží. Staré sklepy se nacházejí v úbočí silnice naproti mostku přes potok mezi bývalou sladovnou a bývalou radnicí. pivovarnictví na Sedlčansku >>> Kost Pivovar Kost 1506 - 1929; 3 000 hl; JC hrabě Dalborgo-Netolický ; K důležitým stavebním změnám na Kosti došlo kolem r. 1576. V podhradí byl postaven panský pivovar, ozdobený pamětní deskou s nápisem, a tak vzniklo nové nádvoří, které bylo uzavřeno branami směrem k Sobotce i k Turnovu. Pivovar byl opatřen omítkou se sgrafity. Kostelec nad Černými Lesy Hostinský pivovar, akciová společnost, Kostelec nad Černými Lesy ; Schwarzkosteletz ; Kostelec nad Labem Pivovar Kostelec nad Labem; Elbekosteletz po 1486-1929; 5 000 hl; ME; Měšťanská výroba piva byla v předbělohorském období provozována i v Kostelci, kde se postupně soustředila do jediného pivovaru. František Šulc Vrchnostenský pivovar v Kostelci nad Labem Další panský pivovar se sladovnou pracoval v Kostelci. Podobně jako místní tvrz časem zpustl, a proto byl po připojení města ke komoře učiněn pokus zdejší pivovarskou výrobu obnovit, ale bez úspěchu. Kostelec nad Orlicí Panský pivovar Kostelec nad Orlicí ; Adlerkosteletz 1833 - 1890; 1 000 hl hrabě Kinský Měšťanský pivovar Kostelec nad Orlicí zrušen 1929; 5 000 hl Majitel panství Adam Hrzán v roce 1545 slavnostně potvrdil 18 městských privilegií, ke kterým patřilo např. právo vařit a prodávat pivo. Roku 1585 město mělo dva svobodné pivovary a svobodný šenk piva. Jeden stál uprostřed náměstí, druhý za radnicí v nynějším domě čp. 15. Vařila se piva bílá ze sladů pšeničných nebo piva hořká ze sladů ječných. Z jedné várky platila obec 1 kopu grošů českých vrchnosti. Za to měla právo dohlížet na mletí sladů a podle potřeby dát ztrestat panského mlynáře. Výhradní prodej piva a vína náležel městu. Velký požár vyšel 30.7.1777 z panských stodol. Oheň trval pouze čtyři hodiny, ale shořel mj. i městský pivovar.Do roku 1955 zde byla stáčírna . Kostelec u Kyjova Pivovar Kostelec O původu pivovaru se nic neví, jeho existence je zmiňována jen v jedné listině z roku 1885. Kostelní Bříza Pivovar Kostelní Bříza ; Kirchenbirk zrušen asi 1910; 2 000 hl; SO baronka Heneberg-Spiegel Kostomlaty pod Milešovkou Pivovar Kostomlaty ; Kostenblatt zrušen před 1900; max.1 000 hl; TP posl.maj.: hrabě Ledebour-Wicheln, pronajímán Košátky Panský pivovar Košátky zrušen 1905; 1 500 hl; MB Vrchnostenský pivovar v Košátkách, stojící přímo v areálu zámku již od poloviny 16. století, prošel obdobným vývojem. Po roce 1850 byl v rukou několika nájemců s tím, že majitel panství nadále hradil rozsáhlejší opravy a rekonstrukce. Není divu, že nájemci se o údržbu objektu příliš nestarali a že náklady majitele se téměř rovnaly zisku z nájmu. Hrabě Hanuš Krakovský z Kolowrat se zasloužil na konci 19.stol. o rozšíření pivovaru.  Pivovar fungoval do l. světové války. Počátkem 20. století se proto rodina Čapků, která tehdy panství vlastnila, rozhodla pivovar uzavřít. Chátrající objekt byl posléze v roce 1924 zbořen. Košetice Pivovar Košetice zrušen asi 1900; 3 500 hl; PE Josef Stangler Košumberk Panský pivovar v Košumberku; Koschumberg; Kounice Pivovar a sladovna Kounice ; Pivovar knížete Lichtensteina; F. Klusáček, nájemce pivovaru; Kaunitz zrušen 1907; 3 500 hl; NB; Obec se pyšní starým zámkem. Koncem 16. století změnilo kounické panství svého majitele. Prokop Dvořecký z Olbramovic ho vyměnil s Janem Rudolfem Trčkou z Lípy za panství želivské. Součástí získaného majetku byla tvrz, poplužní dvůr s polnostmi a pastvinami, pivovar, sladovna, ovčín a celá ves. posl.maj.hrabě Lichtenstein Objekt sladovny je situován na jižní straně dvora pivovaru. Původní rozvrh objektu byl na půdorysu písmene "T" a obsahoval varnu, spilku, kolmo připojené sklepy, sladovnu a hvozd. Do dnešní podoby sladovna přestavěna pozdně barokně s využitím starší stavby roku 1779. Další úpravy proběhly v 19. století, kdy byl přestavěn pivovar přiléhající ke sladovně a přistavěn věžový hvozd. Na konci 19. století činila roční kapacita pivovaru 4400 hl při várce 48 hl. Před rokem 1896 pivovar zanikl a v provozu zůstala jedině sladovna. V závěru 19. století byla varna a spilka využita rovněž pro potřeby sladovny jako další humna. Poslední úpravy provedeny roku 1930. Kounov Pivovar Kounov RA Kouřim Měšťanský pivovar a sladovna Kouřim zrušen 1928; 3 000 hl; V roce 2003 zde fungovala sladovna. Kout na Šumavě Parní pivovar hraběte Stadiona Kout na Šumavě ; Státní pivovar Kout na Šumavě; Gräf. Schönbornsche Brauerei Kauth ; Brauerei Kauth in Böhmerwald obnovení pivovaru Kovalovice Pivovar při statku Kovalovice ; Kavalovice zrušen 1885; max.300 hl; PO maj. rod Metternich-Winneburgů Kovanice Kožlany Právovárečný měšťanský pivovar Kožlany ; Kozlany ; Kozlan 1472 - 1908; max.1 500 hl; PS v majetku práv.měšťanstva Krajková Obecní pivovar Krajková ; Gossengrűn zrušen asi 1900; 4 000 hl; SO Krakovec viz Zhoř >>> Krakovec Pivovar Krakovec zrušen asi 1900; 500 hl; PO Kralice na Hané Pivovar Kralice 18.stol.-zrušen před rokem 1880; max. 400 hl; PO maj. rodu hrabat Seilern-Aspang, pronajímán Králíky Měšťanský pivovar Králíky ; Grulich zrušen 1916; 8 000 hl; UO Anderlík-Hueber; Již v roce 1609 byl v údolí nazvané Studánka založen vodojem, který zásoboval vodovod vedoucí k pivovaru, jež stál uprostřed náměstí. V 50-tých letech 20.stol. přestavěli pivovar na bytovky, na čelní zdi zůstal pouze architektonický prvek. Králíky v roce 2007 s podporou EU přestavovaly zchátralou budovu, ve které v osmnáctém a devatenáctém století sídlil pivovar. Od května 2007 z ní bude takzvaný Evropský dům. Přestože šlo o rekonstrukci, z původní stavby zůstala jen malá část. Dům v historickém jádru města totiž řadu let chátral a v únoru 2006 jeho střecha povolila pod tíhou sněhu. Pád střechy poškodil i ty vnitřní zdi, které se původně neměly ani bourat. Z původního domu zůstala jen boční a čelní zeď a některé klenby. Právě klenby v někdejším pivovaru spolu s jeho černou kuchyní považují památkaři za cenné dědictví, kvůli kterému nedovolili dům zbourat. Králičtí měšťané pivovar vybudovali po roce 1708, kdy původní pivovar na náměstí vyhořel. Pivovar v domě existoval až do roku 1852, kdy došlo k jeho zrušení z důvodu zániku zvláštních privilegií pivovárečného měšťana. Od té doby až do konce minulého století sloužil dům k obytným účelům. V roce 2008 byl po rekonstrukci otevřen Evropský dům v památkově chráněném bývalém Měšťanském pivovaru. Pivovar hraběte Althana Králíky zrušen asi 1900; 4 000 hl Královice viz Dolní Královice >>> ; viz Horní Královice >>> Kralovice Pivovar Kralovice ; Kralowitz 1400 - 1934; max.1 500 hl; PS od 19.stol. jej vlastnila rodina Soukupů (Václav Soukup), kteří tu i sládkovali Královo Pole viz Bno >>> Kralupy nad Vltavou Bohemia - pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vltavou; Pivovar a sladovna Kralupy ; Kralup a.d. Moldau 1872 - 1979; max. 61 000 hl; v maj.rodiny Fischerů do roku 1948 (Ing. Josef Fischer); 1940-45 jej vlastnil Friedrich Wilhelm Möller;  Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Bohemia - pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vlt.", Kralupy nad Vltavou (majitel Ing. Josef Fischer). r. 1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p, 1951-1952 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1953-1957 Krušovické pivovary n.p., 1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1960-1979 Středočeské pivovary n.p. vyráběl mj. pivo Kralupský ležák 12o ; Kralupský Černý Kozel 10o , Bohemia 12o (světlý ležák); po r. 1979 stáčírna Velkých Popovic, Ústeckých pivovarů; na konci 20.století byla v pivovaru instalována linka na plnění do plechovek, kterou využívaly mnohé menší pivovary Kramitz viz Chramce >>> Kraselov Zdejší tvrz byla roku 1619 vypálena. Po pozdější obnově z ní vznikl pivovar s obytnou částí, ale ani ten nezůstal natrvalo. Roku 1710 z něj byla udělána sýpka a pevná stavba později sloužila k ještě dalším hospodářským účelům. Krasíkov Pivovar Krasíkov ; Fürstliche Brauerei Schwannberg 1712 - 1947; 15 000 hl; TC Další přestavba hradu Krasíkov proběhla v 1. polovině 16. století za panování Kryštofa ze Švamberka – ten nechal hrad rozšířit a přestavět do podoby reprezentativní rodové rezidence, v téže dobře byl už na hradě i pivovar s vlastní sladovnou. V předhradí stávaly hospodářské budovy (včetně již zmiňovaného pivovaru). kníže Löwenstein Kraslice Obecní pivovar Kraslice ; Graslitz zrušen 1923; max.15 000 hl; SO posl.maj.: Jan Bőhm do roku 1920 (i sládek); pak akc.spol. Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století. Hraběcí pivovar Kraslice zrušen 1904; max.4 000 hl posl.maj.: hrabě Ervín Nostic-Rienech do roku 1904, pak Kristian Breinl Krásná Pivovar Sorkov ; Sorg zrušen asi 1900; 1 000 hl; CHE hrabě Zedwitz Krásná Lípa Pivovar Krásná Lípa ; Schönlinde 1877 - 1949; 5 000 hl; DC Kornelius Häusler Krásná Lípa Pivovar Krásná Lípa ; Schőnlind zrušen asi 1890; 2 000 hl; SO Eifler Krásné Březno viz Ústí nad Labem >>> Krásno Pivovar Krásno ; Schőnfeld zrušen asi 1935; 1 000 hl; SO J. Kern Krásný Les Vrchnostenský pivovar v Krásném Lese ; Brauerei Schönwald zrušen během první světové války, asi 1914; 3 000 hl; UL hrabě Westphalen Krašov Pivovar Krašov zrušen asi 1890; 200 hl; PS M. Piddolová; Pivovar souvisel s hradem a byl součástí jeho rozsáhlého hospodářského předhradí (spolu s mlýny, rybníky a náhony, kovárnou). Krašovice Pivovar Krašovice pivovarnictví na Sedlčansku >>> Kratonohy Pivovar Kratonohy ; Kratenau zrušen asi 1890; 2 700 hl; HK hrabě Kinský Kravaře Pivovar Kravaře ; Brauerei G. Kösel Deutsch Krawarn zrušen 1878; OP Pivovar Kravaře ; Brauerei E. Müller Deutsch Krawarn zrušen 1918; OP; První podrobnější zpráva o obci je až z roku 1550. Tehdy v Kravařích stála tvrz a dvůr, při ní pivovar a sladovna. Dále zde byl druhý dvůr, kterému se říkalo ovčířský. Při něm byly chmelnice a mlýn. Dnes již z pivovaru nic není, vyhořel v dubnu 1945.Zůstala jen přebudovaná restaurace na Opavské ulici naproti kostelu. Kravaře Pivovar Kravaře  Kravaře měly pivovar, známý od roku 1561. CL Kravsko Pivovar při statku Kravsko ; Klášterní premonstrátský pivovar zrušen 1899; 60 hl; ZN Kreibitz viz Chřibská >>> Krhov Krhov u Moravských Budějovic zmiňován v letech 1511-1515; TR Krnov Městský pivovar Krnov ; Jägerndorf zrušen 1951; 15 000 hl; Budovy pivovaru byly v roce 2002 zachovány na Pivovarské ulici v centru města. V roce 2002 došlo se změně majitelů objektu, proběhly velké rekonstrukce, budovy byly komerčně využívány (sklad nápojů, posilovna apod.). Krnsko Pivovar hraběte Šporka Krnsko ; Pivovar Vančurů z Řehnic zrušen asi 1890; 100 hl; MB pivovar zanikl pod konkurenčním tlakem pivovaru v Klášteře-Hradišti Zachovala se budova sladovny značně přestavěná na obytný dům a část sklepů v oboře. Kromau viz Moravský Krumlov >>> Kroměříž Měšťanský pivovar Kroměříž ; Kremsier 1278 - 1925; max.14 000 hl práv.mešťanstvo ho vlastnilo do r.1925, od 19.stol.pronajímán Arcibiskupský pivovar Kroměříž ; Pivovar a sladovna Ing.Rostislav Regentik, Kroměříž, Na Kopečku č. 61/63 1226 - 1985-87; 40 000 hl majitel fy Ing. František Regentík, vlastník podniku Arcibiskupství olomoucké, 1948-1953 Slovácké pivovary n.p, 1954 Přerovské pivovary n.p., 1955-1959 Slovácké pivovary n.p., 1960-19?? Jihomoravské pivovary k.p.Brno závod 06 Kroměříž; vařil mj. Kroměřížské výčepní světlé pivo 10°, Podzámecké světlé pivo 11° Krompach Panský pivovar Krompach ; Krombach zrušen asi 1890; 3 000 hl; CL císař František Josef I. Krukanice Zámecký pivovar Krukanice zrušen 1946; 2 500 hl; PS majetek Kláštera Teplá; Pivovar stál v areálu rozsáhlého dvora pozdně barokního založení, jenž přiléhal k zámku. Krummau viz Český Krumlov >>> Krušovice Fürstenberský pivovar Krušovice ; Státní pivovar Krušovice ; Kruschowitz Krupka Měšťanský pivovar Krupka ; Graupen 1477 - 1941; 2 000 hl; TP; nájemce A. Kraus; Roku 1884 byl posledním z 950 českých pivovarů, který vařil na „svrchní kvasnice“, když ostatní závody, po příkladu plzeňského, přešly na „spodní kvašení po bavorském způsobu“. Kryry Pivovar Kryry ; Kriegern zrušen 1929; 2 500 hl; LN Schulthes Křemýž Pivovar Křemýž zrušen asi 1890; 300 hl; TP hrabě Ledebour Křesetice Pivovar a sladovna Arnošta Babka v Křeseticích u Kutné Hory 1749 - 1904; max.2 000 hl majitelé: Kristián a Johanna Schäffer; Arnošt Babka; posl.sládkem byl Arnošť Babka Křídla Vrchnostenský pivovar Křídla ZS Křimice viz Plzeň >>> Křinec Pivovar Křinec zrušen 1890; 800 hl; NB svobodný pán Bethman ; Pivovar se sladovnou existoval při při křineckém panském dvoře. Byl postaven v 16.století z materiálu, který pocházel z nedalekého rozebraného hradu Kunstberk. Křivoklát Fürstenberský pivovar Křivoklát ; Státní pivovar v Křivoklátě ; Pürglitz 1517 - 1951; max.18 700 hl; maj. rodu Fürstenbergů do roku 1929, poté do r.1948 státním pivovarem; 1948-1951 Kladensko-rakovnické pivovary n.p.; vařil m.j. jedenáctiprocentní pivo Křivoklátský kastelán i Kastelán 20°. Když byla roku 1735 dokončena nová měděná varna na 35 sudů piva, hradní studna už nestačila. Byl vybudován vodovod samospádem ze dvora Požáry. Voda byla také vedena provrtanými kmeny, ale i železnýmu rourami do železné hranaté kašny na hradním nádvoří. Jediný pivovar v okrese Rakovník, který vedle krušovického a rakovnického přežil druhou světovou válku. Důvod uzavření byla bezpečnost hradu. Část zařízení byla demontována, část skončila ve šrotu. Křižanov Pivovar Křižanov ; Teuber zrušen asi 1880; 500 hl; ZS Křtěnice Pivovar při velkostatku Křtěnice zrušen 1885; 500 hl; ZN Křtiny Pivovar Křtiny zrušen 1898; 1 000 hl; BK kníže Lichtenstein Kulm viz Chlumec >>> Kumburk viz Dřevěnice >>> Kundratice Zámecký pivovar Kundratice zrušen 1935; 1 000 hl; KT August Schröder Kunějovice Pivovar Kunějovice zrušen asi 1890; 700 hl; PS E. Theumer Kunín Zámecký pivovar Kunín ; Kunwald zrušen asi 1900; 1 200 hl; NJ rytíř Bauer; V soupisu moravských pivovarů z roku 1598 je uveden i rytířský pivovar v Kunwaldu; nacházel se v rámci hospodářského dvora vedle zámku, část přestavěných budov zachována ještě v roce 2002, uchovány byly i rozsáhlé sklepy, které sloužily i jako vězení. Kunratitz ; Kunratice viz Praha >>> Kunštát Pivovar Kunštát zrušen 1928; 7 000 hl; BK F. Coudenhove-Honrichs Kunzendorf viz Velké Kunětice >>> Kuří (Hermannschlag) Kníže z Eggenbergu krátce před rokem 1642 nechal ve dvoře v Hermannschlagu zapsat v zemských deskách zřízení pivovaru a ten „vrchnostem a podaným v okolí předal“. Přibližně do r. 1683 byl provoz  pivovaru zachován. Válečné zmatky, nedostatek surovin a klesající spotřeba byly příčinou, že provoz pivovaru se stále snižoval až by docela zastaven. V r. 1783 pravděpodobně pod vlivem josefínských reforem, byl sice pivovar obnoven, ale po krátké době z důvodů nerentability provoz ukončen. Později byly  znovu podnikány nové pokusy dát panské "pivovarské provozy" do provozu. Protože toto podnikání přineslo klášterní vrchnosti více škody než užitku nechala se stavba a zařízení pivovaru všeobecně rozpadnout. V r. 1878 když majetek už dávno přešel do soukromého vlastnictví pronajali pivovarská práva a poté prodali na tehdejší pivovarníky. Jako takoví byli jmenováni v r. 1873 Josef Doucha a v r. 1880 Franz Gangl. Doucha je také stavitel lednice náležející k pivovaru, kvasírny a skladištního sklepa. Na základě nalezených záznamů obnášel v r. 1873 výkon 20 věder a výroba piva 980 věder. V tomto roce muselo být provedeno celkem 49 várek, to znamená každý týden 1 várka z čehož se dá usoudit slušný provoz. V r. 1880 byla každá várka 16 hektolitrů, za celý rok celkem 576 hektolitrů. V teplých 35 týdnech roku bylo pivo vyráběno, ale v 17ti zimních týdnech provoz pivovaru odpočíval. Kuřím Pivovar a sladovna města Brna Kuřím ; Gurein Kuřivody Pivovar Kuřivody CL Kutná Hora Městský pivovar Lorec Kutná Hora ; Kuttenberg Kuttenplan viz Chodová Planá >>> Kvasejovice viz Měšetice >>> Kvasice Pivovar Kvasice ; Kwassitz zrušen 1898; max.2 000 hl; KM maj.rod hrabat Thun-Hohensteinů Kvasiny Pivovar Kvasiny ; Kwasney 1870 - 1929 zast.provoz, 1930 zrušen; max.4 700 hl; RK posl.maj. a sládci: rodina Vojtěchů Květínov Pivovar Květínov zrušen asi 1890; 200 hl; HB J. Schmidt Kyjov Akciový pivovar a sladovna Kyjov ; Gaya zrušen 1966; 20 000 hl Roku 1548 se stává primátorem Václav starší Bzenecký, který nechává postavit sladovnu a přestavět pivovar.Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18.12.1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském.1948-1959 Slovácké pivovary n.p., 1960-1966 Jihomoravské pivovary n.p. Kynšperk nad Ohří Pivovar Kynšperk ; Kinsperk 16 stol. - 1951; max. 56 000 hl; SO; posl.maj.: rod svob.pánů Haasů z Hasenfelsu do 2.sv.války; 1945-48 národní správa; 1949 Okresní kynšperský pivovar; 1950-51 Kynšperský pivovar, komunální podnik Kynžvart viz Lázně Kynžvart >>> Kyselka Pivovar Kyselka ; Giesshűbel ; Kysíbl zrušen asi 1890; 7 000 hl; KV hrabě Černín Kyšice u Unhoště V 16.stol. zde fungoval pivovar. Kyšperk viz Letohrad >>> Kytlice Pivovar Kytlice ; Kitlitz zrušen asi 1917; 1 500 hl; DC Karel Führich