(alk.:4,5
%)
Karlovarské výčepní světlé 10 %
Lord 11 % tmavý ležák
Karlovarský Dukát 14 % světlý ležák
Dr.Bier - Karlovarské minerální pivo (světlé
výčepní; alk.: 3,5 %) ,
Karlsbader mineral bier
Baltazar (tmavé výčepní
pivo pro diabetiky; alk.: 3,5 %)
Karel IV. 11 % (světlý
ležák; alk.:4,1 %)
Písemné prameny dokazují, že první pivovar založili v
Karlových Varech měšťané v roce 1520. Původní pivovar
stával v bezprostřední blízkosti vřídla. Byl zničen
velkým požárem, který v roce 1604 poničil téměř celé
město. Nový, tentokrát již zděný, pivovar se sladovnou byl
vystavěn nedlouho po požáru. Druhý pivovar byl uzavřen v
roce 1729. Měšťany k tomuto kroku přinutil rozvoj
lázeňství ve městě. Pivovar nedaleko vřídla působil na
hosty negativně. Radnice, pro kterou představovala výroba piva
velký zdroj příjmů, vystavěla nový pivovar, tentokráte
mimo centrum, v blízkosti dnešních Lázní I. Tento provoz
vařil pivo až do konce 19.století. Lázeňský provoz se
neustále rozrůstal a tak i tento pivovar začal postupně
dělat právovárečníkům problémy. Spory s městskou radou,
hájící zájmy lázeňské veřejnosti, se hromadily, pivovar
zastarával.V roce 1878 sládek Anton Weber začal se souhlasem
městské rady stavět nový pivovar. Lokalita byla vybrána
zcela mimo město v tehdy samostatné vsi Rybáře (německy Fischern). První várka byla uvařena 13.prosince 1879 a měla
60 hl. Sládkem byl v novém pivovaru Josef Došek. Moderní
strojní zařízení bylo dodáno firmou Novák & Jahn,
renomovanou pražskou společností. V prvním roce provozu
vystavil pivovar 12 430 hl. Kolem roku 1890 prohrává
konkurenční boj starý měšťanský pivovar. Produkce nového
pivovaru neustále stoupala, podnik byl průběžně renovován a
rozšiřován a již na přelomu století dosáhl ročního
výstavu téměř 90 000 hl. Podnik postupně likvidoval
konkurenci v blízkém okolí. Majitel A. Weber posléze koupil
měšťanský pivovar v Ostrově nad Ohří s výstavem 40 000 hl
piva ročně. Oba weberovské pivovary tak záhy ovládly
karlovarské okolí, z blízkých konkurentů přežíval jen
zámecký pivovar v Doubí, měšťanský v Lokti a druhý
(zámecký) v Ostrově. Rybářský pivovar se začal proslavovat
výrobou "minerálního" piva. Výrobní postup zůstal
dodnes tajemství. (Pivovar se tuto tradici pokusil obnovit v
90.letech 20.století výrobou světlého ležáku Dr.Bier.
Výrobek však konzumenti nepřijali). Weber využil přednosti
léčivých pramenů k vaření svého piva i k reklamě, pivo
nosívalo světoznámé označení Karlsbader. Pivovar měl
obchodní zastoupení v severních oblastech Německa, v Dánsku,
Švédsku a Norsku. Za své zásluhy získal Anton Weber i
šlechtický titul s přídomkem " z Hohengrundu ". V
roce 1913 vznikla veřejná obchodní společnost, kterou vedli 3
synové Webera. Rodinný podnik prosperoval i nadále. Tehdy se vařilo pivo l
Weber Bräu. Problémy
přinesla hospodářská krize a nástup nacismu. Zlatá
"weberovská" éra skončila. Mírné oživení
přinesl nástup "henleinovců", kteří měli v
Karlových Varech jedno z center. Po roce 1938 byly Karlovy Vary
součástí německé říše. Vedením pivovaru byl pověřen
sládek Wolf. Za 2.světové války byl v pivovaru zřízen
koncentrační tábor. Zařízení bylo zdevastováno. Po roce
1945 nahradili většinové zaměstnance německé národnosti
mnohdy profesně neznalí čeští dosídlenci. V roce 1948 byl
pivovar znárodněn. Násilnou koncentrací výroby byly
definitivně zrušeny všechny okoní pivovary.
Pivovar byl součástí podniků:
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1953-1954 Karlovarské pivovary n.p.
1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1960-1964 Plzeňské pivovary n.p.
1965-1990 Západočeské pivovary n.p.
1990-? Plzeňský Prazdroj a.s.
Poválečné výstavy, které se nejprve pohybovaly na hranici
50 000 hl, se postupně zyvšovaly a v roce 1956 byl docílen
historický rekord - 130 390 hl. Bohužel kvalita piva utrpěla
přetěžováním strojního vybavení a zaměstnanců, cílem
bylo pouze splnění plánu vystavených hl. Zásadní
rekonstrukce a modernizace byla neustále odkládána. Až v roce
1969 se začal pivovar modernizovat. V roce 1966, u
příležitosti jubilejního XX.Mezinárodního filmového
festivalu, byla zahájena výroba 11 % světlého ležáku s
názvem Karel. Novinku karlovarského sortimentu spotřebitelé
uvítali, posléze se stala stěžejním pivem podniku. Po
dalších modernizacích se výstav zvyšoval přes hranici 200
000 hl a v 90.letech 20.století kolem 250 000 hl.
Výroba piva Starovar a Valdštejn byla z uzavřeného
pivovaru Cheb převedena začátkem roku 1995 včetně vrchního
sládka do pivovaru v Karlových Varech
"Zájem o
pivo Karel ochabuje a pivaři na Karlovarsku se stále častěji
přiklánějí k oblíbené značce Gambrinus. Pokud by tento
trend pokračoval, značku Karel jako poslední z regionálních
piv zrušíme," sdělil v červnu 1998 mluvčí Prazdroje
Jaroslav Pomp. Karlovarský pivovar byl posledním
mimoplzeňským závodem Prazdroje. "Karlovarský pivovar si
ponecháme, již dnes totiž převážnou část jeho kapacit
využíváme k vaření plzeňských piv, zejména značky Primus,"
doplnil Pomp.
Plzeňskému
Prazdroji se za tři měsíce (9/1999 - 11/1999) nepodařilo
prodat regionální pivovar v Karlových Varech. Proto zde na
konci listopadu 1999 ukončil výrobu piva Primus a veškerou jeho produkci
přesunul do Plzně. Pivovar byl zakonzervován. Vedení
Prazdroje od září 1999 prohlašovalo, že bude mít přednost
zájemce, který zaměstná zdejších 43 pracovníků, ale
vzhledem k tomu, že se kupec nenašel, zaměstnance pivovar
propustil. Vedení Prazdroje rozhodlo, že nově budou mít šanci i zájemci o
koupi technologie bez nemovitostí. Důvodem rozhodnutí prodat
karlovarský pivovar, který v roce 1998 vystavil 300 000 hl
pěnivého moku, byl nezájem o regionální značku Karel. Té se v roce 1998
prodalo pouze 25 000 hl. Méně se prodává i pivo Primus,
které se vyrábělo jak v Plzni, tak v Karlových Varech. Prodej
Primusu se za první pololetí roku 1999 snížil o 40 % oproti
stejnému období roku 1998. Uzavírání regionálních
pivovarů zahájil Prazdroj zhruba před šesti lety, kdy začal
investovat v Plzni. Pivovar byl od září
1999 k prodeji, od listopadu 1999 uzavřen.
Již koncem listopadu 2001 měl být znám
nový majitel pivovaru. Areál ve čtvrti Rybáře prodával
Prazdroj, který v něm před třemi lety zrušil výrobu.
"V současné době nabídky všech zájemců vyhodnocujeme,
následovat budou konkrétní obchodní jednání," uvedl
12.11.2001 tiskový mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Jak dále
řekl, technické zařízení karlovarského pivovaru, kde se
vařila piva značek Karel a Primus, bylo z větší části
demontováno a po částech rozprodáno. Komerční využití
areálu bývalého pivovaru podporuje i karlovarská radnice.
"Jelikož nejsme majiteli objektu ani pozemků, nezbývá
než čekat, jak se rozhodne Plzeňský Prazdroj. Teprve až bude
konkrétně známo, jaké změny provoz v Nádražní ulici
čekají, budeme tyto změny připomínkovat a vyjadřovat se k
nim," uvedl mluvčí karlovarské radnice Tomáš Grosser.
Nikdo ze zájemců o pronájem areálu bývalého
karlovarského pivovaru neučinil
společnosti Plzeňský Prazdroj dost zajímavou finanční a
podnikatelskou nabídku, a tak opuštěný objekt zůstává
stále jen místem duchů z minulosti. "Nabídka na možnost
pronájmu byla z naší strany učiněna už minulý rok,"
sdělil v lednu 2002 tiskový mluvčí
Plzeňského Prazdroje Jaroslav Pomp. Jak uvedl, v listopadu 2001
pak byly nabídky od potenciálních budoucích pronájemců
vyhodnoceny. Společnost však dospěla k názoru, že nikdo z
těch, co projevili zájem v Karlových Varech podnikat,
nesplňoval představy a požadavky majitele areálu. "Firma
se zkrátka nechtěla ukvapit a areál pronajmout v podstatě
prvnímu zájemci. Rozhodli jsme se počkat. Nyní se ti, kdo
mají o areál v Rybářích zájem, mohou informovat o naší
nabídce díky nejrůznějším informačním kanálům. Na
internetu, v klasických inzertních novinách a regionálním
tisku," dodal mluvčí. Zároveň uvádí, že to, že je
areál dlouhodobě nevyužíván firmu nijak výrazně neomezuje
a nepůsobí jí tento fakt žádné potíže. Přesto Plzeňský
Prazdroj doufá, že se v dohledné době podaří nového
provozovatele pro bývalý pivovar
najít. V to nezbývá než doufat i karlovarské radnici, která
by byla jistě ráda, kdyby se našel kvalitní podnikatel. Ten
by mohl poskytnout řadu nových a potřebných pracovních
příležitostí.
Pět českých subjektů se vážně v březnu 2002
zajímalo o koupi nemovitostí ve tříhektarovém areálu
pivovaru. Uvedl to jednatel pražské realitní
společnosti Privilegium Pavel Kvita, který v zastoupení
Plzeňského Prazdroje pivovar prodávala. "Po předběžné
dohodě plánují všichni zájemci zbourání budov pivovaru a
na tomto velmi lukrativním místě následné postavení bytů
nebo hotelu," doplnil Kvita. Pokud Prazdroj neuzavře kupní
smlouvu ani s jedním ze zájemců, vyhlásí Privilegium na
pivovarský areál veřejnou dražbu. Mluvčí Prazdroje Jaroslav
Pomp potvrdil, že v zájmu podniku je prodat pivovar co
nejdříve. "Máme tam zmrazený majetek a v součinnosti s
městem chceme, aby se místo co nejdříve oživilo,"
doplnil Pomp s tím, že firma měla jasnou představu o ceně,
kterou chtěla získat. Ta se podle Kvity pohybovala v řádu
několika desítek milionů korun. Nový nabyvatel neměl podle
Pompa v kupní smlouvě původně uvažovanou podmínku, že
nesmí v areálu vařit pivo.
Na dlouhá léta strávená v karlovarském pivovaru v Rybářích rád vzpomíná Václav Vejvoda z Karlových Varů - Rybář. Ten zde
pracoval jako obsluha a údržbář chlazení a topení.
"Škoda, že plzeňský pivovar provoz v Karlových Varech zavřel. Měl jsem solidní práci a hlavně jsem to měl do
pivovaru pár metrů. Do dnešního dne jsem se nedozvěděl ten správný důvod, proč zde výroba oblíbeného piva Karel
skončila. Majitelé neuvedli žádné podstatné argumenty," řekl v říjnu 2004 muž, který piva nikdy moc nevypil, ale
chutnalo mu. "Štamgasti si Karla jedenáctku velice pochvalovali. Kromě Karla se pil i dvanáctistupňový Dukát a ke
konci jsme zde zkoušeli vyrábět i kvasnicové pivo. To se ovšem moc neujalo, protože se muselo rychle spotřebovat,"
pokračoval Vejvoda. Na výrobu desetistupňového piva nesoucího název Primus moc dobré vzpomínky nemá. "Říkali jsme
Primus humus." "Škoda jen sládků a dalších odborníků. Ti přišli o práci a v oboru zůstat nemohli," dodal.
Na podzim 2004 se opět Prazdroj pokoušel uzavřený areál prodat.
Prazdroji se podařilo po dlouhé době prodat areál bývalého pivovaru v Karlových Varech. Novým majitelem se stala od
prosince 2004 karlovarská společnost Upmann style, která plánovala ve tříhektarovém areálu prozatím zřídit sklady a obchodní
prostory. Za jakou cenu se podařilo pivařům z Plzně pivovar prodat, obě strany tajily.
Pivovar Karlovy Vary
