V roce 1631 dal Florián
Jetřich ze Žďáru městečku Kladnu povolení, že obec smí
vařit v panském pivovaru tři várky piva a ty čepovat v
obecní hospodě. Výtěžek z prodeje měl sloužit na obecní
potřeby, speciálně na opravu radnice a opevnění městečka.
Kladenský pivovar se ve své historii
několikrát stěhoval. Ten původní zřejmě stál u takzvané
Hořejší tvrze a když byla ve druhé polovině přestavěna na
renesanční zámek, stěhoval se pivovar do Dolní tvrze
nedaleko náměstí. Tam se pivo vařilo až do roku 1858, kdy
břevnovští benediktini otevřeli v Kročehlavech nový
moderní pivovar. Ani ne po sto letech se na konci 40. let 20.
století v Kladně přestalo pivo vařit a pivovarské budovy
obsadily nejrůznější provozovny včetně galvanizovny, která
nasytila zemi pod pivovarem takovým množstvím chemikálií,
že o obnovení výroby zlatavého moku už nelze ani uvažovat.
Vraťme se proto zpátky do historie na konec 19. století, kdy
měl pivovar od břevnovských benediktinů pronajatý sládek
Otakar Zachar (1870 - 1921). Pivovarník to byl nadmíru
schopný. Na rozdíl od svého otce, po němž kladenský pivovar
převzal, už vystudoval chemii na pražské technice. Pokud jde
ale o vaření piva, byl v tomto směru velice konzervativní a
uctíval tradicionalistický ráz českého pivovarnictví.
Kladenský pivovar dokázal přivést k rozkvětu (Pivovar byl v roce 1873
opětně modernizován přestavbou na parní pohon. Roční výstav se zvýšil
na 50 000 hl piva a produkce byla čtyřicet vagonů sladu), ale jeho
energie se tím vůbec nevyčerpala. Založil časopis Sládek, v
němž publikoval statě významného národopisce Čeňka
Zíbrta o sladovnických obyčejích a také národní i umělé
pivovarské písně, které buď sám sebral nebo složil. Napsal
také několik divadelních her, inspirovaných prostředím, v
němž se pohyboval. Takže jedna z nich se jmenuje Harmonie -
Výjevy z pivovarské kanceláře a jiná Na šachtě - Výjev ze
života kladenských horníků. Jeho největší vášní ale
byla alchymie. Možná ho k ní přivedl zájem o historii oboru,
který na technice vystudoval. Alchymie totiž bývá
považována za starší sestru chemie. Články o dějinách
chemie uveřejňoval od svých šestadvaceti let v
nejrůznějších časopisech, jako jsou Spisy České
královské akademie nauk a Časopis českého musea. Už názvy
těchto periodik ukazují, že jeho pojednání o alchymii si -
alespoň zpočátku - udržovala od okultních fenoménů této
disciplíny dostatečný odstup. Kromě vlastních studií se
Zachar soustředil na vydávání klasických děl alchymistické
literatury, především textů významného českého alchymisty
Bavora mladšího Rodovského z Hustířan. A Národnímu
technickému muzeu věnoval zařízenou alchymistickou
laboratoř, která si prý "zahrála" ve filmu Martina
Friče Císařův pekař. Ale nakonec se Otakar Zachar přece
jenom okultnímu chápání alchymie neubránil. Proto ho
Vladimír Borecký ve své knize o historii českého mašíblu
zařadil mezi takzvané obzvláštníky po bok Jakuba Hrona
Metánovského, Karla Slavoje Amerlinga, ale i Zdeňka Nejedlého
a Františka Kahudy. K čemuž my pouze dodáváme, že navzdory
této obzvláštnosti uměl Otakar Zachar vařit výborné pivo a
také ho dokázal vehementně bránit proti všem abstinentům,
kteří tvrdili, že tento zlatavý mok způsobuje zločinnost,
oslabuje inteligence a je zdrojem zoufalství a sebevražednosti. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
"Kladenský pivovar a sladovna kláštera řádu Benediktinů v Praze-Břevnově, Kladno-Kročehlavy", Kročehlavy č. 33 (okr.Kladno).
Roku 1950 byl v důsledku centralizace ve všech odvětvích národního hospodářství po druhé světové válce pivovar zrušen.
Mikuláš Aleš maloval pro sládka místního pivovaru Otakara Zachara. Traduje se, že
pro něj mimo jiné navrhl pivovarnický znak, který je vidět
na štítě vedle brány někdejšího pivovaru.
Benekditinský pivovar Kročehlavy (Masshaupt)
Majitelé:
Výstav piva v hl:
1861-1948
Benekditinské opatství u sv. Markéty v
Břevnově
1901/02
43 709
1902/03
38 920
1948-1950
Rakovnicko-kladenské pivovary n.p.
1903/04
40 446
1905/06
44 907
1950
Kladenský pivovar a sladovna Kladno-Kročehlavy
pod národní správou