[ HOME ]          [ historie ]   [ pivovary K ] 



V roce 1631 dal Florián Jetřich ze Žďáru městečku Kladnu povolení, že obec smí vařit v panském pivovaru tři várky piva a ty čepovat v obecní hospodě. Výtěžek z prodeje měl sloužit na obecní potřeby, speciálně na opravu radnice a opevnění městečka.

Kladenský pivovar se ve své historii několikrát stěhoval. Ten původní zřejmě stál u takzvané Hořejší tvrze a když byla ve druhé polovině přestavěna na renesanční zámek, stěhoval se pivovar do Dolní tvrze nedaleko náměstí. Tam se pivo vařilo až do roku 1858, kdy břevnovští benediktini otevřeli v Kročehlavech nový moderní pivovar. Ani ne po sto letech se na konci 40. let 20. století v Kladně přestalo pivo vařit a pivovarské budovy obsadily nejrůznější provozovny včetně galvanizovny, která nasytila zemi pod pivovarem takovým množstvím chemikálií, že o obnovení výroby zlatavého moku už nelze ani uvažovat. Vraťme se proto zpátky do historie na konec 19. století, kdy měl pivovar od břevnovských benediktinů pronajatý sládek Otakar Zachar (1870 - 1921). Pivovarník to byl nadmíru schopný. Na rozdíl od svého otce, po němž kladenský pivovar převzal, už vystudoval chemii na pražské technice. Pokud jde ale o vaření piva, byl v tomto směru velice konzervativní a uctíval tradicionalistický ráz českého pivovarnictví. Kladenský pivovar dokázal přivést k rozkvětu (Pivovar byl v roce 1873 opětně modernizován přestavbou na parní pohon. Roční výstav se zvýšil na 50 000 hl piva a produkce byla čtyřicet vagonů sladu), ale jeho energie se tím vůbec nevyčerpala. Založil časopis Sládek, v němž publikoval statě významného národopisce Čeňka Zíbrta o sladovnických obyčejích a také národní i umělé pivovarské písně, které buď sám sebral nebo složil. Napsal také několik divadelních her, inspirovaných prostředím, v němž se pohyboval. Takže jedna z nich se jmenuje Harmonie - Výjevy z pivovarské kanceláře a jiná Na šachtě - Výjev ze života kladenských horníků. Jeho největší vášní ale byla alchymie. Možná ho k ní přivedl zájem o historii oboru, který na technice vystudoval. Alchymie totiž bývá považována za starší sestru chemie. Články o dějinách chemie uveřejňoval od svých šestadvaceti let v nejrůznějších časopisech, jako jsou Spisy České královské akademie nauk a Časopis českého musea. Už názvy těchto periodik ukazují, že jeho pojednání o alchymii si - alespoň zpočátku - udržovala od okultních fenoménů této disciplíny dostatečný odstup. Kromě vlastních studií se Zachar soustředil na vydávání klasických děl alchymistické literatury, především textů významného českého alchymisty Bavora mladšího Rodovského z Hustířan. A Národnímu technickému muzeu věnoval zařízenou alchymistickou laboratoř, která si prý "zahrála" ve filmu Martina Friče Císařův pekař. Ale nakonec se Otakar Zachar přece jenom okultnímu chápání alchymie neubránil. Proto ho Vladimír Borecký ve své knize o historii českého mašíblu zařadil mezi takzvané obzvláštníky po bok Jakuba Hrona Metánovského, Karla Slavoje Amerlinga, ale i Zdeňka Nejedlého a Františka Kahudy. K čemuž my pouze dodáváme, že navzdory této obzvláštnosti uměl Otakar Zachar vařit výborné pivo a také ho dokázal vehementně bránit proti všem abstinentům, kteří tvrdili, že tento zlatavý mok způsobuje zločinnost, oslabuje inteligence a je zdrojem zoufalství a sebevražednosti. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Kladenský pivovar a sladovna kláštera řádu Benediktinů v Praze-Břevnově, Kladno-Kročehlavy", Kročehlavy č. 33 (okr.Kladno). Roku 1950 byl v důsledku centralizace ve všech odvětvích národního hospodářství po druhé světové válce pivovar zrušen.

Mikuláš Aleš maloval pro sládka místního pivovaru Otakara Zachara. Traduje se, že pro něj mimo jiné navrhl pivovarnický znak, který je vidět na štítě vedle brány někdejšího pivovaru.

 

Benekditinský pivovar Kročehlavy (Masshaupt)

Majitelé:

    

Výstav piva v hl:

    
1861-1948 Benekditinské opatství u sv. Markéty v Břevnově   1901/02  43 709 1902/03 38 920
1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p.   1903/04  40 446 1905/06 44 907
1950 Kladenský pivovar a sladovna Kladno-Kročehlavy
pod národní správou		   1906/07 46 832 1908/09 47 498

Nájemci:

     1910/11 43 470 1911/12 44 010
1898-1921 Otakar Zachar   1912/13 43 530 1913/14 41 956
1921-1929 Pavla Zacharová   1917/18 7 200 1920/21 22 140

Sládci:

     1921/22 21 000 1924/25 21 720
1898-1921 Otakar Zachar   1925/26 21 500 1926/27 21 650
1929-1933 Stanislav Neč   1927/28 23 400 1928/29 27 000
1934-1937 Jan Beránek (podsládek)   1931/32 21 322 1932/33 20 364
1937-1950 Jan Beránek   1933 13 775 1934 15 617
      1935 14 346 1937 16 395
      1938 16 777 1939 18 447
      1940 16 005 1941 15 703
      1942 15 886 1943 13 563
      1944 13 941 1945 17 514
      1946 15 098 1947 18 842
      1948 16 662 1949 21 623
 

 

 

 


 
 
Pivovary.Info