Lomnice n. P. měla již na
začátku 15. století právo vařit pivo a pálit kořalku.
První zmínka se vztahuje k roku 1462, kdy bylo zaznamenáno,
že je v Lomnici sladovna a pivovar. Původně stával "pod
hrází", dnes domy č.p. 113 - 107. V č.p. 112 se
nacházela v r. 1792 koželužská dílna J. Kováře, jenž
měla zdi "starého hvozdu". Když v roce 1822 P. Nosek
(čp. 107) chtěl postavit nový sklep, objevil původní starý,
který byl uznán za "spilku pivovarskou".
Město po požáru v r. 1590
postoupilo várečné právo vrchnosti za to, že byla nápomocna
při obnově města. Ke stavbě pivovaru a vinopalny na novém
místě (za dnešním Živnodomem) došlo v roce 1660. Jedná se
o nejstarší dochovanou budovu města. V pivovaře se vařilo
30krát za rok po 22 sudech, vinopalna vynášela ročně 600 zl.
rýnských. Podle panského urbáře (1667) se při pivovaře
nacházela panská krčma. V ní byly klenuté místnosti a
uprostřed šenkovny kamenný sloup (první zpráva o zařízení
tohoto typu v Lomnici n.P.). Tak jako jinde i na Lomnicku
poddaní byli povinni odebírat pivo z panského pivovaru. Že se
již ve 30-leté válce v Lomnici vařilo dobré pivo je patrno z
deseti dopisů, jenž byly v r. 1633 zaslány lomnickému
hejtmanovi. Ve stejných dopisech je však také poznamenáno,
že se ale ne vždy várka podařila. Hejtman je vyzíván,
"aby každou středu přede dnem nebo v úterý večer
poslal 1 polousudí lomnického piva na kvasnicích do
Hostinného pro vlastní truček Jeho Milosti Knížecí
(Albrechta z Valdštejna), poněvadž je Jeho Milost Knížecí
oblibovati ráčí a pokud se mu (hejtmanovi) sladu nedostává,
aby včas zaopatřil .... Když bylo pivo určeno pro Jeho Milost
Knížecí do (vojenského) ležení, mělo se dovésti do
Jičína, v září do Vokšic a do Smrkovic". " Když
23. srpna odesláno do ležení pro vlastní osobu Jeho Milosti
Knížecí pivo nehodné, napomenut lomnický hejtman, aby na to
pozor dal, aby pivo prve vykoštované vyšetřeno od kvasnic
vykysalé, čistotné a světlé, však také ne kyselé
odsíláno napotom bylo".
Panský pivovar a dům č.p. 2
v roce 1908 koupila společnost hostinských za 72 000 K a
provozovala pod firmou "Pivovar a sladovna hostinských v
Lomnici nad Popelkou". Součástí vybavení pivovaru byl
mimo jiné i parní kotel na čtyři atmosféry a parní stroj na
osm koňských sil. Při následných přístavbách došlo k
odhalení starého topeniště, zbytků zazděných schodů a
základů mohutné zdi. Mezi lety 1909 - 14 bylo ročně
vyprodukováno až 6 320 hl pivního moku. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
"Pivovar a sladovna hostinských v Lomnici n. Pop., společnost s obmezeným ručením", Lomnice n. Pop. (okr. Semily) (společnost s ručením obmezeným).
Po znárodnění byl pivovar
součástí podniků:
1948-1952 Severočeské pivovary n.p.
1953-1958 Pojizerské pivovary n.p.
K ukončení výroby
lomnického piva došlo, bohužel, 1.4. 1958. Komplex budov
pivovaru byl později využíván především pro potřeby JZD. Zchátralá
budova pivovaru z poloviny 17. století patřila v roce 2003 k
nejhodnotnějším městským památkám.
Market firmy Penny měl být umístěn ve dvorní části pivovaru s tím, že podmínkou památkářů bylo částečně ho opravit.
Pivovar byl v lednu 2008 momentálně v majetku firmy Penny, která svůj market postaví vlastně u jeho zdi. Za to opraví okna, fasády a střešní plášť. Zájem byl budovu pivovaru přizpůsobit tomu, aby si ji mohli zájemci pronajmout. S památkáři se dohodli na vizáži, architektonickém zpracování i barvách.
