Pivovar města Pacova ; Patzau 1544 - 1969; 15
000 hl; PE;
1950-1952 Horácké pivovary
n.p., 1953-1954 Havlíčkobrodské pivovary n.p.,
1955-1959 Horácké pivovary n.p., 1960-1969 Jihočeské
pivovary n.p.
Opuštěný areál panského pivovaru v Pacově v těsné blízkosti centra obce měl šanci v horizontu několika let znovu ožít. Na jaře 2006 to vypadalo, že v historických prostorách pivovaru vznikne multifunkční společenský, zábavní a komerční komplex.
Pačlavice
Pivovar
při statku Pačlavice zrušen asi 1900; 200 hl; KM
Pakoměřice
Pivovar Pakoměřice 1695 - 1926; 8 000 hl; PAV
Na konci 19.stol. byl pivovar nákladně přestavěn a
modernizován. Rozšíření výroby přinutilo k zániku
mnoho menších pivovarů v okolí. Poslední majitelem
byl E. Nostitz.
Palič
Pivovar Palič (Lipová) zrušen asi 1885; 700 hl; CHE
A. Leonard
Panenský Týnec
Pivovar
Panenský Týnec ; Jungferteinitz zrušen asi 1890; 1 700 hl; LN
hrabě Herberstein
Parostrojní
pivovar v Panenském Týnci ; Jungferteinitz zrušen asi 1910; 7 000 hl; LN
Knobloch a syn ; Podnik vařil Týnecké pivo. Možnosti využití starého pivovaru v
Panenském Týnci hledal v červnu 2001 tamější
obecní úřad. Za nejpřijatelnější řešení
považovali radní jeho pronájem s pozdějším
odprodejem. V pivovaru se pivo vařilo naposledy na
počátku minulého století. Později se tam vyrábělo
mýdlo a provozovaly sklady. Na počátku roku 2001 je
chátrající objekt ve vlastnictví obce, ta však
neměla na jeho rekonstrukci prostředky, a tak hledala
investora.
Obec ležela asi 10 km jihozápadně
od Českého Krumlova, uprostřed cesty mezi obcemi Světlík a
Slavkov ležela. Byla tu tvrz, dvůr i pivovar. Po roce 1950 obec
zanikla.
Pátek
Premonstrátský
pivovar Pátek zrušen asi 1900; 1 000 hl; LN
Pavlovice
Pivovar
Pavlovice zrušen 1885; VY
rytíř Manner
Pavlovice
Pivovar
Pavlovice V obci stával v panském dvoru zámeček, také pivovar na čtyři sudy.
TC
Pivovar
Pernštýn zrušen asi 1890; 150 hl; ZS
hrabě Mitrowský
Peruc
Zámecký pivovar Peruc zrušen 1926, do 1940 stáčírna Krušovic; 4
000 hl; LN
Thun-Hohenstein
Při jednáních o převodu nevyužitých staveb zdejšího zámku na jaře 2005 nabídlo Zemědělské družstvo Peruc obci i volný objekt někdejšího zámeckého pivovaru. Nicméně převod pivovaru závisel na dalším vývoji prodeje zámku.
Pětipsy
V 17. století zdejší zámek přestavěli Thunové, sídlily zde vrchnostenské úřady, ve východním křídle býval pivovar. ; CV
Petrohrad
Pivovar
Petrohrad ; Petersburg zrušen 1967; 10 000 hl; LN;
hrabě Černín, Státní pivovar,
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.,
1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959
Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967
Severočeské pivovary n.p.; vařil mj. pivo Petrovar
Bývalý pivovar je zajímavým
příkladem historizující architektury podle návrhu významného
architekta Josefa Zítka.
Dne 31.3. 1967 se v Petrohradě přestalo vařit pivo. Dělávala se tu sedmička (i černá), desítka, občas i dvanáctka a podle objednávek hostinských také kvasnicové. Pivovar jako objekt v roce 2005 stál a byů jedním z pomníků zašlé slávy obce. "Skončil, protože už nebyl rentabilní. Muselo by se zavádět moderní chlazení, což by prý bylo velmi drahé. Do té doby se pořád ledovalo; led se bral z přilehlého rybníka," vzpomínala Drahoslava Ptáková. V pivovaru dělala od 16 let, když skončil, zůstala v něm, jen jméno zaměstnavatele se změnilo. Bývala tam bylinkárna, v roce 2005 se sklepy využívaly ke zrání sýrů pro kralovickou společnost. "Rok a půl jsem dělávala ve varně pomocnici. Pracovala jsem i ve sklepě. Ženských nás tam dělalo hodně a oddřely jsme i ruční nakládku piva. Práce to byla náročná, ale vzpomínám na ty roky ráda," dodala D. Ptáková. Roční výstav kolem 25 000 hl, vaření, bednářské a další práce zajišťovalo kolem čtyř desítek lidí. Po zrušení někteří zůstali v obci, pro další to byl impuls k přestěhování, píše se v historických pramenech obce. Na degustacích vykazovalo pivo dobré výsledky a trvanlivost. Byla to i zásluha kvalitní vody, která se brávala ze zdroje u kaple za léčebnou. Podle toho, jak vyprávějí místní, pro Petrohrad platí heslo: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Zanikl nejen tamní pivovar, ale i další podniky a dnes už starousedlíci o obce nad současným Petrohradem jen melancholicky mávnou rukou.
Pivovar se sladovnou byl postaven v neorománském slohu v letech 1862–1863 podle návrhu architekta Josefa Zítka. Hvozd s komínem pochází z roku 1870, Kotelna s vyšším komínem pochází z roku 1930, kdy proběhla modernizace technologie sladovny a varny.
Výroba piva byla ukončena v roce 1967, pivovar by neunesl nutný přechod na strojové chlazení (do té doby se ledovalo - led se bral z přilehlého rybníka). Budovy pak osídlil podnik Léčivé rostliny Zbraslav a zřídil zde sklad a balírnu léčivých rostlin, ve sklepech zrály sýry. Interiéry pivovaru jsou vyklizené, nenalezneme zde žádnou technologii, jen holé místnosti.
Petrovice
Pivovar
Petrovice ; Petrowitz zrušen asi 1900; 200 hl; BN
K. Pecka
Pivovar
Petrovice< u Rakovníka Petr Holý z Chrástu založil na poč.16.stol. novou
osadu, které bylo po zakladateli dáno jméno Petrovice.
Byl zde poplužní dvůr, při něm tvrz, pivovar, krčma
a 7 stavení. V soupisu majetku v obci z roku 1623 se
píše o jednom pivovaru, v němž chyběla pánev.
Vařilo se piva starého 30 varů, bílého tolikéž po
12 věrtelích. Byly zde 3 chmelnice. Vlastník panství
Diviš Albrecht Helversen kolem roku 1700 v Petrovicích
pivovar obnovil. Jeho syn Jan Ota r. 1707 převzal statek
petrovický. Poněvadž otec zrušil pivovar v
Modřejovicích, Jan Ota se zavázal, že bratr, který
dostal Modřejovice, může do 5 let vařit pivo v
Petrovicích. RA
Petrův Dvůr
Schwarzenberský
pivovar Petrův Dvůr ; Hostinský pivovar Petrův Dvůr
; Družstevní pivovar v Petrově dvoře u Netolic; LN; Název získal od majitele a zakladatele Petra
Voka z Rožmberka. Vznikl v roce 1592. Byl součástí
hospodářského dvora. Tvořil jeho zadní, jižní a
také nejvýraznější část. Při vstupu do dvora z
východního křídla byla hospoda, kde se zdejší pivo
čepovalo, za šenkem byly byty a poté následoval
vlastní pivovarský trakt s varnou, chladícím štokem,
spilkou a protáhlou sladovnou, kterou ukončoval
mohutný, hranolovitý hvozd. Vrchol hvozdu byl
korunován elegantním štíhlým komínem, jehož vzhled
naznačoval, že slad byl dokončován při vyšších
teplotách a tudíž se zde vařívalo spíše tmavé
pivo. Ve svahu nad pivovarem se nacházelo sklepní
hospodářství. Vzhled pivovaru odpovídal rozsáhlé a
nákladné přestavbě v druhé polovině 19.století.
Uplatnily se tu schwarzenberské stavební prvky -
střídání režné cihly s omítkou a hrubým kamenným
zdivem. Schwarzenbergové byly majiteli až do 20.let
20.století. V pivovaru se proslavil svou činností
sládek Kořán, který zde ve vlastní minivarničce
odzkušoval různé typy várek a takto získané
poznatky předával dalším schwarzenbergským
pivovarům. Po první světové válce v rámci
pozemkové reformy předali Schwarzenbergové panství
státu. Pivovar převzal Stání pozemkový úřad a
přidělil jej Družstvu zaměstnanců a hostinských.
Firma Družstevní pivovar s.r.o. zanikla v roce 1949,
aniž se dočkala zestátnění. Pivovar produkoval až
20 000 hl piva ročně, v době před zánikem však jen
3 000 hl. PT
Petřkovice
; Petrkowitz
viz Ostrava >>>
Petřvald
Pivovar Velký Petřvald ;
Gross Peterwald zrušen asi 1935; 500 hl; NJ
Karel Stejskal; Roku 1921 byl zakoupen Sokolem starý
pivovar a jeho přestavbou získaly 4. září 1921
cvičenci novou sokolovnu, která sloužila nejen jim,
ale i divadelníkům, a od roku 1928 zde bylo zřízeno i
kino. V 70.letech 20.stol. byla budova přestavěna do
současné podoby.
Petschau
viz Bečov nad Teplou >>>
Pihel
Várečné společenstvo
hostinských Pihel ; Pihl 5 000 hl; CL
Pivovar je uváděn při vrchnostenském dvoře k roku
1607. Tehdy ho vlastnil rod pánů z Dubé. V roce 1710
získali sloupské panství s pihelským pivovarem
Kinští. Rozkvět novoborského kraje v souvislosti se
sklářstvím přineslo i rozvoj pivovaru. Provoz je
modernizován. Na konci 19.stol. začal tlak
českolipského modernějšího pivovaru. Posléze si
pivovar českolipské měšťanstvo pronajalo a využilo
ho k expanzi na sever od města. Po první světové
válce koupila pivovar Várečenská společnost
hostinských. Úpadek podniku se však nepodařilo
zastavit a kolem roku 1935 je pivovar uzavřen.
Posledním nájemcem byla paní Scheinerová. Vařilo se
asi 2 000 hl piva ročně.
Pirkštejn
Pivovar hraběte Kinského Pirkštejn
(Sloup) ; Bürgstein zrušen asi 1900; 500 hl; CL
Pirnitz
viz Brtnice >>>
Písek
Právovárečný měšťanský
pivovar v Písku ; Pivovar a sladovna pravovárečného
měšťanstva v Písku 1740 - 1952; 30 000 hl;
1948-1952 Komunální podnik. Vznikl přestavbou
jižního křídla píseckého hradu.
Již v roce 1327 udělil král Jan Lucemburský městu Písek listinu s tzv. mílovým právem, což znamenalo, že ve vzdálenosti jedné míle nebo dvou hodin pěší chůze od města se nesmělo vařit pivo. Poddaní v tomto okruhu si jej byli nuceni odebírat z Písku. Výroba piva ještě tehdy probíhala v jednotlivých domech zámožnějších občanů, kde se střídali řadou jeden za druhým. První obecní pivovar byl v Písku zřízen v roce 1517 v zadní části královského hradu. To proto, aby zde mohli své várky vařit i méně majetní občané. Před rokem 1620 bylo ve městě osm sousedských domácích pivovarů, kde se vařilo ročně přibližně 8000 hektolitrů. Měli pravděpodobně společného sládka. "Do zelí" místním lezl pivovar dominikánského kláštera, který si směl vařit pivo jen pro potřebu konventu. Pivo si však odtud odnášeli mnozí měšťané a klášter se proviňoval i tím, že ve svých sklepích skladoval cizí piva a pomáhal s jejich nelegálním dovozem do města. Proto byl po celou dobu své existence (1679-1787) předmětem sporů s městskou obcí. Písecká obec si zřídila v roce 1728 pivovar také v blízké Putimi, kde se vařilo pivo pro deputátní účely a vesnické hospody. Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku 1880. Poslední dva pivovary v Písku si mnozí ještě pamatují i když jeden z nich již neexistuje. Stál v Gregorově ulici, původně soukromý zvaný Maxův, později odkoupený Občanskou právovárečnou společností v Písku a naposledy zvaný Rolnický. Doba jeho působnosti je zhruba od roku 1878 do roku 1948. Slavnostní otevření zbrusu moderního strojního Pivovaru právovárečného měšťanstva v Hradišťské ulici, se událo 19. prosince roku 1883. Pivovar se stal velkou konkurencí pro občanský rolnický pivovar. Jeho historie se bohužel uzavřela v roce 1953.
Pivovar právovárečného měšťanstva byl podle velikosti v okrese druhý (po Schwarzenberském pivovaru v Protivíně, který vařil zhruba 1,5 krát více piva), zaměstnával zhruba 50-60 osob a v době ledování najímal ještě další. V roce 1896 již deset let pracoval nový pivovar v Hradišťské ulici, zatímco starý pivovar v sousedství bývalého hradu byl zcela přebudován na sladovnu. Společnost Právovárečné měšťanstvo v Písku tvořili dočasní vlastníci 149 domů ve městě o 147 podílech, s nimiž bylo várečné právo spojeno. Toto právo příslušelo k domům čp. 1-26, 28-42, 44-63, 65-68, 72-90, 92-110, 112, 114-119, 122, 123, 125-145, 147-154 a 156-158 s celým podílem a k domům 69-71 a 161 s podílem polovičním. Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar a sladovnu, domy čp. 161 a 162, hostinec u sv. Václava čp. 1 a několik pozemků a polností s vlastní rostlinnou výrobou i chovem potřebného dobytka k dopravě surovin a rozvozu piva. Pivovar spravovala pětičlenná správní rada, které v roce 1896 předsedal Karel Lukáš. Zhruba čtvrtina odbytišť piva z tohoto pivovaru byla v Písku a téměř 90 procent místních hostinců písecké "měšťanské" pivo čepovalo. V Písku se dále čepovala piva: písecké z Občanského pivovaru, protivínské, volyňské, plzeňské a smíchovské. V hospodářském roce 1895-96 se v pivovaru vyrobilo 28 991 hektolitrů piva. Hrubý příjem činil 269 509 zl 75 kr, vydání 216 108 zl 78 1/2 kr. Čistý zisk pak představoval 44 477 zl 42 1/2 kr a z nich si 25 725 zl rozdělili podílníci. Na každý podíl připadlo 175 zlatých. Veškeré jmění pivovaru bylo 534 422 zl 16 kr (např. jenom zásoba ledu ve sklepích představovala částku 21 539 zl 96 kr).
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn "Pivovar a sladovna pravovárečného měšťanstva v Písku", Písek (majitel pravovárečné měšťanstvo).
Novým vlastníkem bývalého píseckého měšťanského pivovaru se za dva milióny korun stal v únoru 2003 Platan Protivín. Šlo o poměrně rozsáhlý areál bývalého pivovaru právovárečného měšťanstva, který byl postaven na počátku osmdesátých let 19. století a kde se naposledy pivo vařilo v roce 1952. V posledních letech město areál pronajímalo různým podnikatelům Výhodná kupní cena byla podmíněna tím, že areál bude do pěti let rekonstruován. "Pro náš záměr je areál bývalého měšťanského pivovaru výhodný svou polohou blízko centra města, jehož obyvatelé jsou dlouhodobě našimi hlavními zákazníky. Pivovarské ležácké sklepy přímo vybízejí k rekonstrukci v dobovém stylu a k provozování jako historická pivnice," informoval ředitel protivínského pivovaru Jaroslav Kovaříček. Kulturně-společenské centrum vznikne do roku 2008 z objektu ležáckých sklepů bývalého měšťanského pivovaru v Písku - Hradišti. Protivínská s.r.o. Městský pivovar Platan, která nemovitost v roce 2003 za dva miliony korun od města koupila, zde chce nákladem asi 50 milionů korun zřídit exkluzivní restauraci a pivnici s celkem 220 místy u stolu, pivovarnické muzeum, sál pro exkurze a expediční sklad Platanu.
Sladovna v Písku stojí na zbytcích městských hradeb a části někdejší nárožní věže hradu. Podobu, jakou známe,
získala v průběhu druhé poloviny 19. století a její sláva vyvrcholila v první půlce století minulého. Zánik se spustil
pozvolna za druhé světové války. Sladovna poznala obě "fronty": skladoval se tu proviant pro wehrmacht, později tu našli
ubytování rudoarmějci. Po válce se sice začala výroba sladu znovu rozvíjet, ale v roce 1948 byl právovárečný pivovar
znárodněn a po pěti letech zrušen. Sladovna se stala odloučeným pracovištěm protivínského pivovaru a s ním později
přešla pod Jihočeské pivovary. Provoz sladovny byl definitivně zastaven roku 1973.
V budově sklepů je po náročné rekonstrukci v provozu Staročeská krčma kterou provozuje stejná společnost jako obdobný podnik v Dětenicích.
Rolnický
pivovar v Písku 1889 - 1943; 10 000 hl
Pravděpodobně v roce 1878 jej vystavěl v tehdejší Poštovní ulici ( dnes Gregorova ) Vojtěch Maxa. Po jedenácti letech byl prodán nově utvořenému Právovárečnému občanstvu a pivovar změnil název na Občanský. V roce 1910 byly opět změna majitele. Odkoupilo ho družstvo zastupované B. Jermanem z Volyně a název byl Rolnický pivovar a skladiště v Písku. V roce 1942 byla činnost pivovaru zastavena a nebyla obnovena ani po konci války. Postupná devastace neudržovaných objektů vyústila v zimě 2004 – 05 i přes nedořešenou restituci k demolici všech objektů. Dnes se v místě bývalého pivovaru nachází soubor bytových domů.
Starý městský pivovar v
Písku zrušen asi 1900; 1 000 hl
Pivovar kláštera Dominikánů Od roku 1679, vlastníkem byl dominikánský klášter. Situován byl
na pravé straně v dnešní Šrámkově ulici vedoucí ke známé Putimské bráně.
V roce 1887 byl zrušen klášter i pivovar. Nedochovaly se z něho žádné
stavby ani jiné pozůstatky a na jeho místě pod dnešním hotelem Bílá růže
lze najít pouze bytovou zástavbu.
Pivovar
Plandry ; Preitenhof zrušen asi 1905; 800 hl; JI
A.Dobřanská; Vůně piva se linula i nad tichými
Plandry a kvalita tamního moku prý byla velmi dobrá. A
zase to byla konkurence, která přivodila zavření
pivovaru.
Plánice
Pivovar
Plánice zrušen 1935; 5 000 hl; KT
J. Wallis
Počátky
Právovárečný měšťanský
pivovar Počátky zrušen 1942; 2 000 hl; PE
Podbořany
První
parostrojní pivovar a sladovna Podbořany ; Podersam zrušen 1923; 12 000 hl; LN;
Podhořany u Ronova
Pivovar
Podhořany zrušen 1905; 1 000 hl; CR
O. Riedel; Budovy přebudovány na lihovar.
Podhrad
Pivovar
Podhrad ; Pograth zrušen asi 1935; 500 hl; CH
F. Krieger
Roku 1860 koupil podhradské panství Johann Gottfried Opitz ze Saska. Opitzové zahájili v roce 1872 kompletní přestavbu původní tvrze a vybudovali z ní zámeček v neogotickém stylu. Obdobně byly upraveny budovy poplužního dvora a postaven pivovar navazující na nově založený zámecký park.
Podhrad
viz Kosmonosy >>>
Podhrází
viz Doksy >>>
Podhůří
Pivovar velkostatku Podhůří zrušen asi 1900; 200 hl; PJ
Schwarzenberský
pivovar Postoloprty ; Postelberg 1562 - 1946; 40 000 hl; LN
Původní barokní budova vznikla v letech 1692-1695
podle návrhu vlašského stavitele G. A. Maggiho a po
roce 1860 tu vznikly zajímavé objekty chladímy a
varny. Devastovaný pivovar slouží
jako sklad. Tahanice kolem nevyjasněných
majetkoprávní vztahů po firmách v konkursním
řízení či likvidaci oddalovalo v roce 2000 opravu
významné památky budov pivovaru
Pivovar při statku Pňovice zrušen asi 1885; 100 hl; OL
Poběžovice
Pivovar Poběžovice ;
Ronšperk ; Brauerei Ronsperg zrušen 1890; 3
500 hl; DO
hrabě Coudenhove; V
18. stol. v provozu pivovar (název Ronšperk užíván
od 15. stol. do r. 1945)
Zámecký pivovar knížete
Hohenlohe v Poděbradech ; Zámecký parostrojní pivovar v Poděbradech ;
Poděbradský panský pivovar 1885-1912; 5 000 hl;
Podlažice
Pivovar
Podlažice
zrušen asi 1905; 1 500 hl; CR
biskupství v Hradci Králové
Podmokly
Pivovar
v Podmoklech
1717 - 1942; 1 500 hl; RO
M. Hlaváčová; Zámek a pivovar zůstaly ve
šlechtických rukou až do roku 1869. Zámek stojí
dodnes v čele rozsáhlého obdélného dvora, na jehož
druhém protilehlém konci se nacházejí objekty
bývalého pivovaru.
Podolanka
V roce 1671, když Rašín z Rýzmburka prodával statek Cvrčovice svobodnému pánu
Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode, dohodli se na ceně 11000 zlatých rýnských a
200 zlatých rýnských klíčného. Ve výčtu prodávaného majetku se vedle již
obvyklých věcí také objevil pivovar, měděná pánev a další pivovarské potřeby. Ale ani Anna Barbora si
cvrčovický statek nepodržela dlouho. Prodala ho již v listopadu roku 1682
Heřmanovi Jakubovi Černínovi z Chudenic, majiteli sousedního vinořského panství. Jakub Černín za vsi
Cvrčovice, Kostomlátky a Podolanku, poplužní dvůr, kovárnu, filiální kostel,
pivovar, jednu vrchnostenskou a dvě svobodné krčmy zaplatil 29000 zlatých
rýnských a 300 zlatých rýnských klíčného. PAV
Podolí
Pivovar
a sladovna Podolí
zrušen kolem roku 1885; max. 1 000 hl; BY
majitelem byla Kapitula chrámu sv.Petra v Brně
Obec se stala významnou hospodářskou základnou
brněnské kapituly a od poloviny 16.století hlavní
obcí panství. Do této doby spadá také přestavba
dvora a stavba pivovaru.
Podolí
Pivovar Podolí (Načeradec) zrušen asi 1900; 1 500 hl; BN
J. Lerch
Podolí;
Podol
viz Mělník >>>
Pohled
Pivovar Pohled ; Frauenthal Písemná zmínka o pivovaru je z poloviny
18.stol., založení bylo však podstatně dříve.
Patrně souvisel se zdejším cisterciáckým
klášterem. Poslední majitel byl hrabě Clam-Gallas a
nájemce Josef Vorel. Zrušen byl asi v roce 1890,
ročně zde vyrobili kolem 500 hl piva. V roce 2003 z budov
pivovaru zbyl jen komín. HB
Pivovar
Potštát ; Bodenstadt zrušen asi 1900; 2 000
hl; PR
hrabě Desfours-Walderode
Potštejn
Zámecký pivovar Potštejn 1755 - 1910; 2 5 00 hl; RK
baronka Dobřanská
V roce 1490 koupil panství
Vilém z Perštejna, nejbohatší šlechtic v
království. Jako znamenitý hospodář založil v
Potštejně dvůr a pivovar.
Zchátralý areál bývalého pivovaru u zámku měl na počátku roku 2006 nového vlastníka. Po generální opravě tu měla vzniknout kovolitecká dílna a přiléhající pozemek směrem k centru měl být využit jako parčík s prolézačkami.
Práče
viz Praha-Záběhlice >>>
Prachatice
Měšťanský
pivovar Prachatice ; Bürgerliche Brauerei Prachatitz 1569 - 1949; 10 000 hl
Rumpálův dům, který původně
patřil bohatému měšťanu Šebestiánu Rumpálovi.
Jeho rodina měla dům v držení dlouhé desítky let.
Nakonec ho ale prodala městu a to v něm zřídilo
pivovar.
Prachatická radnice nabízela v březnu 2005 k prodeji tři budovy bývalého pivovaru. Zájemcům je chtěla prodat za 162 až 362
tisíc korun. Noví majitelé by budovy měli opravit. Město se totiž chystalo zrekonstruovat zhruba za 20 milionů korun jen
čtvrtou, historicky nejcennější budovu. Chátrající památkově chráněné objekty u městského stadionu a plaveckého bazénu by
měly do budoucna sloužit jako oddechové a sportovní centrum. Bývalý pivovar tvořily čtyři budovy. Poslední roky byly ale
opuštěné a chátrají. Město nemělo peníze na obnovu celého areálu.
Prachatická radnice chtěla investovat miliony korun do opravy Knížecího pivovaru. Tato kulturní památka byla v roce 2005 ve špatném technickém stavu a celý areál, který měl několik historických budov, už patřil městu, které jej vykoupilo od soukromého majitele. Komplex Knížecího pivovaru měl vytvořit rozvojovou plochu a zázemí pro celý sportovní areál. Zastupitelé rozhodli, že některé domy prodají soukromým vlastníkům, kteří ale budou muset předložit jasné podnikatelské záměry a finanční nabídky. Hlavní budova měla zůstat v majetku města a podle zpracovaného projektu zde plánovali vytvořit víceúčelový objekt, který měl sloužit jako vlastní zázemí sportovního areálu.
Opuštěný areál Knížecího pivovaru v Prachaticích, jedné z významných kulturních památek ve městě, která se už řadu let nacházela ve velmi špatném technickém stavu, čekala v roce 2006 první část komplexní rekonstrukce. Celý areál se skládal z několika historických budov a město ho vykoupilo před několika lety od soukromého vlastníka s cílem začlenit ho do komplexu městského stadiónu a plaveckého bazénu.
Dvořákův-Binkův pivovar Prostějov Nedaleko centra (Dykova 8 ) naleznete tzv. Dvořákův (Binkův) pivovar. Rodina Dvořáků jej založila někdy kolem
roku 1875. Posléze se dostal do vlastnictví rodiny Binků. Pivovar vyprodukoval nejvíce kolem 30 000 hl moku za rok.
Varny pivovar naposledy vařily v roce 1943. Po znárodnění byl do areálu přestěhován lihovar. Palírna U zeleného stromu
tu sídlí dodnes. Původní stavby byly postupně nahrazovaný novými, z pivovaru zbyly již jen sklepy.
Pivovar
bratří Winterů Prostějov ; Winterův pivovar v
Prostějově Ještě blíže centru Prostějova (Blahoslavova 13), vlastně v sousedství Dvořákova pivovaru, se setkáte se
zajímavou stavbou sladovny Castello. V těchto místech stával snad již od 16.století pivovar právovárečného měšťanstva.
V 19.století měšťané prodali svůj pivovar rodině Winterů. Provoz uvařil kolem 10 000 hektolitrů piva ročně. Bratří
Winterové svůj pivovar uzavřeli v roce 1913 a provozovali v areálu již jen sladovnu. Ta zde funguje dodnes.
Pivovar
Prunéřov ; Brauerei Brunnersdorf 1648 - 1967; max. 38 500 hl
rod Karschů (posl.- Emanuel Karsch) vlastnil podnik do
roku 1945, tehdy se tu vařilo Brunnersdorfer Bier; 1945-1946 národní správa; 1946 Družstevní
dělnický pivovar; 1947-1948 státní pivovar; 1948-1952
Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954
Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959
Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967
Severočeské pivovary n.p. Louny
Prusy
Pivovar
Moravské Prusy zrušen asi 1880;
200 hl; VY
Pivovar byl v Moravských Prusích
(nikoliv v Boškůvkách) v 19. století do
doby kdy ukončil svou činnost
součástí statku moravskopruského a náležel
panství slavkovskému, jehož vlastníky byli
Kounicové ze Slavkova. V
roce 1926 při parcelaci velkostatku získala budovy bývalého pivovaru
soukromá osoba, která zde provozovala zemědělskou výrobu. V letech
kolektivizace užívalo
budovy JZD Moravské Prusy. Byt v hlavní budově
užívali původní vlastníci až do své smrti.
Krátce sloužili budovy jako
sklad Jednotě Vyškov. V roce 1991 prodala jediná dědička původních
vlastníků již zchátralé budovy další soukromé osobě, která zde po
krátkou dobu provozovala
chov kalifornských žížal. Další
vlastník provedl v roce 1999
v důsledku havarijního stavu demolici
hlavního objektu bývalého pivovaru. V roce 2002
existovala pouze budova bývalých stájí, která
je však podstatně mladší a je využívána
jako sklad.
Přebuz
Obecní
pivovar Přebuz ; Frűhbuss zrušen asi 1890; 1 000 hl; SO
Pivovar Přední Chlum zrušen asi 1900; 200 hl; PB
Jan Geisselreiter
Při snížení hladiny přehradní nádrže v Kamýku nad Vltavou
byly v říjnu 2003 odkryty základy velice známé hospody na Šefrovně
v osadě Přední Chlum a přilehlého pivovaru. Plaveckou hospodu,
které voraři říkali Palus, postavili ve dvacátých letech dvacátého
století. Ještě 28. května 1956 tu nocovalo několik vorařů, kteří
plavili dřevo na pilu v Kamýku. U kamenných základů slavné
hospody stojí jako pomník vykotlaná vrba obalená bahnem. Pivovar
vařil tři hektolitry piva denně a koupit jste ho mohli jen v přilehlé
hospodě. První známý sládek se jmenoval Šefr. Odtud tedy pochází
název, který se dochoval do dnešních časů. V roce 1897 pivovar
vyhořel. Hospoda ale byla opravena a přetrvala až do zatopení. pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Předslav
viz
Měcholupy
Přehořov
Pivovar
Přehořov zrušen 1932; 2 500 hl; TA;
Otto Pollak; Dnes už málokdo ví, že zdejší pivovar svého času
vařil velice kvalitní pivo, na kterém si pochutnávali znalci nejen ve speciální
táborské hospodě, nebo ve známém soběslavském hotelu U slunce, ale koňské
potahy ho pravidelně vozily do luxusních restaurací ve Vídni.
Přelíc u Smečna
Pivovar
zde fungoval od roku 1566 do 18.stol. Byl převzat
svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla
převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Měšťanský pivovar Přerov ;
Prerau 1278, nově zbudován 1540 -1939; max. 16 700 hl
právovár.měšťanstvo vlastnilo do roku 1887, poté v
majetku rodiny Šilhavých (posl.- Josef Šilhavý)
Když dostávala středověká města své výsady, privilegia a práva, patřilo
mezi ně i jedno významné právo a to právo vařiti pivo, jenž drželi nebo
dostali usedlí měšťané. v Přerově takových právovárečníků bylo 69.
Jedním z pivovarů byl i Měšťanský pivovar, který daroval měšťanům
Jindřich z Žerotína a stával na Marku. Dnes jsou jen zbytky sklepů nad
schody u ul. Pálenec. V roce 1875 si tento pivovar pronajal sládek Josef
Šilhavý. Byl to vynikající odborník. Po třech letech (1878) postavil již
zmiňovaný pivovar na pravém břehu Bečvy. Podnik velmi prosperoval, a
proto dne 23.1.1883 koupil od přerovských hruboměšťanů jejich práva
vařiti pivo, a to za poměrně vysokou částku. Dal za každé právo 625 zl.
A tak zmizela z dějin města jedna prastará výsada měšťanů na vaření
piva.
Dne 24.1.1888 koupil nájemce Josef Šilhavý od měšťanů také Měšťanský
pivovar i se sladovnou za 51.637 zlatých a 13 krejcarů. Ten pak postupně
začal rušit.
Ke sklepům a spilce u Bečvy přistavěl v roce 1892 další zcela moderní
zařízení. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1894 ale 1.4.1895 Josef
Šilhavý zemřel. Pivovar po něm převzal syn Ladislav Šilhavý.
Poblíž pivovaru Šilhaví zřídili parčík a v něm si postavili obytné
stavení, které stálo až do nové výstavby na Velké Dlážce.
V letech 1890 až 1907 vznikl problém s ječmenem a protože doprava sladu
byla dosti nákladná, pronajal L. Šilhavý sladovnu v Kokorách u bývalého
jezuitského pivovaru.
Za první světové války měly všechny pivovary problémy se získáváním
surovin na pivo a to hlavně chmele a ječmene. Proto jako za každých
válek došlo i na náhražky. Josef Dostál uvádí ve svých vzpomínkách, že
si pamatuje, jak vojáci u pěšího pluku č.57 v Pavlovicích u Přerova
museli vybírat na polích barona Skene pýr pro pivovary Šilhavého.
Protože bylo piva málo, tak vzniklo i pivo ovesné.
V období 1871-1873 měl Šilhavý velkou konkurenci v Akciovém rolnickém
pivovaru, nakonec se však dohodli.
V červnu 1938 byla dovařena v pivovaru Šilhavý poslední várka a v dubnu
1939 došlo k úřední likvidaci.
Zámecký pivovar v Přerově ; Pivovar Starý Přerov ;
Prerau a.d. Elbe 1890 - 1924; 3 500 hl; NB;
Přerovský pivovar a sladovna stály již
před rokem 1560. Vzhledem ke špatnému stavu celého zařízení se začal v 60.
letech 16. století budovat nový provoz, jehož výstavba se z finančních
důvodů protahovala a starý pivovar musel být udržován v chodu minimálně do
roku 1570. V
Přerově se před rokem 1568 dávaly kvasnice sladovníkům a později
prodávaly, přičemž dva díly z prodeje šly do císařské pokladnice a
sladovníkům patřil jen třetí díl. V jeho sladovně bylo dovoleno připravovat slad i obyvatelům
Přerova, protože neměli vlastní pivovarské zařízení, a v císařském
pivovaru mohli jednou ročně provést "sousedskou várku". Zmenšení panství
po roce 1608 znamenalo úbytek konzumentů piva, ale vzhledem k zachovalosti
celého zařízení sem byla před rokem 1614 převedena pivovarská výroba i pro
panství Lysá pro špatný stav tamějšího pivovaru. Lud. Salvator Toskánský
Přestavlky
Pivovar
Přestavlky zrušen asi 1900; 600 hl; CR
Josef Keller
Přestavlky
Arcibiskupský pivovar
Přestavlky zrušen kolem roku 1880; max. 300 hl; PR
majitel: Arcibiskupství olomoucké
Přeštice
Pivovar Přeštice zrušen 1905; 7 000 hl; PJ
hrabě Schönborn
U příchovické tvrze jsou v roce 1630 uvedena
hospodářská stavení, poplužní dvůr, pivovar se
dvěma chmelnicemi a ovčín. Majetek vlastnil Petr
Vok Švihovský. PJ
Přísečnice
Pivovar
Přísečnice ; Pressnitz zrušen asi 1930; 10 000 hl; CV
Emanuel Karsch; obec zanikla
Měšťanský
pivovar Přísečnice zrušen asi 1900; 2 000 hl
obec zanikla
Přívozec
viz Blížejov >>>
Pšovka
viz Mělník >>>
Pšovlky
Pivovar
Pšovlky RA
Ptení
Pivovar Ptení zrušen asi 1900; 500 hl; PO
V roce 1499 majetek zakoupil Jakub Šarovec ze Šarova. Příslušníci tohoto rodu nechali na počátku 16. století obnovit zdejší šlechtické sídlo v podobě zámku a Ptení se postupně stalo centrem panství Šarovců. V přízemí východní části zámku byl zřízen pivovar. Kvůli jeho provozu bylo zapotřebí začít s pěstováním chmele. Roku 1746 ves s renovovaným zámkem, oranžerií, pivovarem, palírnou, chmelnicí, bažantnicí, oborou a rybníky zakoupila Maxmiliana hraběnka Hetzerová z Aurachu, provdaná hraběnka z Oudaille.
Místnosti po někdejším pivovaru
sloužily krátce po roce 1918 místní jednotě Orel,
která zde měla tělocvičnu a provozovala také kino.
Puchers
viz Bukovsko >>>
Pucheř
Mezi jeho majitele patřili: Jiří kníže Buguoy de Longueval (1851); Karel kníže Buguoy de Longueval (-1889). KH
Puchlovice
Pivovar
při statku Puchlovice zrušen 1875; HK
Puklice
Pivovar
při dvoru Puklice zrušen asi 1880; 200 hl; JI
Pürglitz
viz Křivoklát >>>
Putim
Vrchnostenský pivovar královského města Písku se sídlem v Putimi V roce 1725 písecká městská rada rozhodla vystavět nový pivovar pro vaření deputátního piva a piva
do vesnických hospod. Pro výstavbu pivovaru byla vybrána nedaleko Písku se nacházející obec Putim. Po celou
dobu své existence ho písecká obec pronajímala. Městská rada města Písku pronajala tento na ruční provoz
zařízený podnik píseckému měšťanskému pivovaru a ten zde výrobu piva v roce 1890 ukončil. Objekt přestavěn na
byty (na břehu Blanice). Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí
pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku
1880.Výstav byl asi 200 hl.
Pyšely
Pivovar
Pyšely zrušen asi 1890; 2 500 hl; PAV
F. Ringhoffer
Pivovary P
